Čtvrtek 24. února 1927

Zůstává tedy při tom, jak jsem prohlásil. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s § 1 až s odst. 1. a 2. §u 4 bodle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 4 byl škrtnut ve smyslu návrhu sen. dr Witta a soudr. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s odst. 3. §u 4, pak s § 5 a s dalším obsahem osnovy zákona, s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých hlav a paragrafů, jakou i s úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Nyní přesunu odst. 2. jednacího pořadu z technických důvodů na místo poslední, nebude-li žádných námitek. (Nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy jednati o něm jako o předmětu posledním.

Nyní budeme jednati o odst. 3. denního pořadu, jímž je:

2. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu byly projednány:

a) osnova celního zákona, tisk 331,

b) osnova zákona, jímž se mění a doplňuje ustanovení §§ 185, 221, 233 a 245 obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z., tisk 321.

Ježto zájmy veřejné vyhledávají projednání této věci co nejdříve, navrhuji, aby osnova celního zákona byla jako pilná ad a) projednána podle §u 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat, pilnost této osnově je přiznána.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů sen. dr Rozkošného a sen. dr Krupky, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Krupka: V §u 129 řádka první ve slovech "proti zákazu úmyslně", řádka třetí a čtvrtá ve slovech "proti dovoznímu zákazu úmyslně" a řádka sedmá ve slovech "proti vývoznímu zákazu úmyslně" slovo "úmyslně" bylo přesunuto před slovo "proti".

Předseda: Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých hlav a paragrafů, jakož i s úvodní formulí - až na tu malou stylistickou změnu - tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Uvedená osnova zákona, s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých hlav a paragrafů, jakož i s úvodní formulí přijímá se tak, jak byla přijata ve čtení prvém, se změnou stylistickou, kterou navrhl pan zpravodaj, také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucemi výboru ústavně-právního a národohospodářského a s resolucí výboru národohospodářského, jak jsou otištěny ve zprávě výborové tisk 331, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto se přijímají.

Nyní máme resoluci pana sen. dr Witta a soudr.

Žádám, aby byla přečtena.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

"2. Resoluční návrh sen. dr Witta a soudr.:

Senát ukládá ministrům financí, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství, aby při jmenování členů poradního sboru podle odst. 2. §u 7 celního zákona zřízeného dbali návrhu dělnických zájmových korporací."

Předseda: Prosím pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Navrhuji zamítnutí této resoluce, a to z té příčiny, poněvadž již beztoho v důvodové zprávě se poukazuje na to, že bude brán zřetel na kruhy spotřebitelů.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucí pana sen. dr Witta a soudr., ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

Nyní máme resoluci pana sen. dr Hellera a soudr.

Prosím, aby byla přečtena.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

"3. Resoluční návrh sen. dr Hellera a soudr.:

Vláda se vybízí, aby do jednoho měsíce předložila senátu seznam částek zaplacených dosud v upouštěcím řízení za přesného vylíčení způsobu použití jich."

Předseda: Prosím pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Pokud se týče těchto dávek, poněvadž beztak je zde kontrola finanční, nad kterou máme ještě nejvyšší kontrolní úřad, navrhuji zamítnutí této resoluce. (Sen. dr Heller [německy] To není správné! Kontrolní úřad nemá s tím co dělati!)

Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou resolucí pana sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Také tato resoluce je zamítnuta.

Máme ještě jednu resoluci pana sen. dr Hellera a soudr.

Prosím, aby byla přečtena.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

"4. Resoluční návrh sen. dr Hellera a soudr.:

Vláda se vybízí, aby během jarního zasedání předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona, kterým se důchodkové trestní řízení upravuje na podkladě veřejného a ústního řízení."

Předseda: Prosím pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Poněvadž beztak se taková osnova připravuje a není možno v tak krátké době předložiti tuto osnovu, poněvadž by byla nepropracovaná... (Sen. dr Heller [německy]: Jarní zasedání trvá přece až do podzimu! To přece není žádná krátká doba!) Je to veliká práce, poněvadž máme ještě také co dělati se Slovenskem. Navrhuji zamítnutí této resoluce.

Předseda: Kdo souhlasí s touto přečtenou resolucí pana sen. dr Hellera a soudr., ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

Tím je vyřízen tento předmět jednacího pořadu.

Nyní budeme jednati o bodu dalším, jímž je:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti zemského trestního soudu v Praze ze dne 30. prosince 1926, č. j. Tk XDX 10.961/26/2, za svolení k trestnímu stíhání sen. Ant. Šolce pro zločin podle §§ 197, 200, 201 a.), 203 tr. z. (čís. 2768 předs.), Tisk 340.

Zpravodajem je pan sen. dr Havelka. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! V trestní věci proti Ant. Matuškovi a spol. pro padělání listin, pomocí jichž provedeny byly v době od února 1924 do konce června 1925 v Praze úpisy na IV. státní půjčku, jeví se podle přípisu zemského trestního soudu ze dne 30. prosince 1926, č. j. Tk XIX 10.961/26/2, sen. Ant. Šolc podezřelým, že spolupůsobil při padělání soukromých listin, na jichž podkladě obviněný František Groh provedl podvodné úpisy IV. státní zápůjčky, ve kterémžto jednání bylo by nutno spatřovati skutkovou povahu zločinu podvodu podle §§ 197, 200, 201 a), 203 tr. z.

Jménem imunitního výboru dovoluji si navrhnouti, aby slavný senát k žádosti zemského trestního soudu v Praze ze dne 30. prosince 1926 dal v této věci souhlas k trestnímu stíhání sen. Ant. Šolce pro zločin podle §§ 197, 200, 201 a), 203 tr. z.

Vzhledem k tomu, že jde o obvinění z deliktu nepolitického, z něhož se očistiti je v zájmu obviněného samotného, zvláště když sám o to žádá, navrhuje imunitní výbor, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Ant. Šolce.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati.

Prosím pány a dámy, aby se posadili. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát vyslovil souhlas k trestnímu stíhání sen. Ant. Šolce, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Ant. Šolce, se schvaluje.

Nyní budeme jednati o bodu dalším, jímž je:

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu ve Slezské Ostravě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Herlingera pro přestupek §u 4 zákona o útisku č. 309/ 1921 (čís. 1557 předs.). Tisk 293.

Za omluveného zpravodaje pana sen. dr Baxu jmenuji ve smyslu jednacího řádu pana sen. dr Havelku zpravodajem.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Podle zprávy okresního soudu ve Slezské Ostravě ze 14. června 1926 konala se dne 3. června 1926 v Kunčičkách veřejná schůze spolku "Národní sdružení odborových organisací, odbočka v Kunčičkách". Na této schůzi domáhal se sen. Herlinger spolu s Rudolfem Stránským a Jindřichem Juskiewiczem toho, aby se volilo jiné předsednictvo, a když svolavatel upozornil, že se návrhu na znovuvolení předsednictva místa nedává, pokračoval křikem a hádkou a vyvolal spolu s ostatními zmatek, takže bylo nutno schůzi rozpustiti.

Tím se sta1 sen. Herlinger podezřelým přestupku posile §u 4 citovaného zákona o útisku a okresní soud ve Slezské Ostravě žádá za jeho vydání.

Jménem imunitního výboru navrhuji, aby senát žádosti okresního soudu ve Slezské Ostravě ze 14. června 1926 vyhověl a dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Herlingera pro přestupek §u 4 zákona č. 309/1921, a to z těchto důvodů.

Podle §u 4, odst. 3. cit. zákona o útisku jest u shromáždění, které nebylo svoláno podle zákona spolkového, považovati svolavatele, neb osoby jimi ustanovené, za osoby povolané k řízení shromáždění a k zachování pořádku v něm. Domáhal-li se tudíž sen. Herlinger spolu s výše uvedenými volení jiného předsednictva a neuposlechl-li formálních nařízení svolavatelů vztahujících se k průběhu shromáždění a tím shromáždění zákonně svolané rušil, stal se důvodně podezřelým přestupku §u 4 cit. zákona a není příčiny, aby nebyl dán volný průchod soudnímu řízení.

Z toho důvodu navrhuje imunitní výbor senátu, aby dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Herlingera pro přestupek §u 4 zmíněného zákona.

Předseda (zvoní): K slovu je přihlášen pan sen. Niessner.

Než mu dám slovo, navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut.

Není žádné námitky? (Nebylo.)

Námitky není. Řečnická lhůta je tedy stanovena dobou 15 minut.

Dávám nyní slovo panu sen. Niessnerovi.

Sen. Niessner (německy): Pánové! Přihlásil jsem se k slovu, jen abych odůvodnil naše hlasování v tomto případě. Neuchopil jsem se slova proto, že se domnívám, že bych přesvědčil většinu o tom, že se chystá vzhledem k praxi, jaká zde panuje, dopustiti se nového bezpráví. Nedomnívám se, že se mi podaří odvrátiti většinu, která je vycepována kaprálskou holí, od jejího předsevzetí, že zase jednou vydá člena parlamentu soudu. Co se stalo, co tvoří předmět žaloby a co tvoří podklad k této žádosti za vydání? V Moravské Ostravě byla svolána schůze fašistů: Do této fašistické schůze dostavili se také členové jiných stran, mezi nimi příslušníci komunistické strany. Komunisté se domnívali, a jak se zdá, právem, že se jedná o veřejnou schůzi a že ve veřejné schůzí je potřebí voliti předsedu. Tento požadavek také kladli, i došlo při tom k rozepři, věc to, která se udála již stokrát, která není naprosto ničím novým a není zajisté žádným zvláštním zjevem. Následkem hluku, který nastal, došlo k rozpuštění schůze. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Niessner (pokračuje): Pro tuto věc se zavádí nejen trestní řízení podle zákona o teroru, nýbrž má také ještě býti zrušena imunita senátora. Příčina je tak malicherná, že to na první pohled má povahu aktu pomsty, jestliže této žádosti o vydání vyhovíte. Já a moje strana jinak také neschvalujeme rozbíjení schůzí. Terorisovati odpůrce rušením schůzí není žádná politická taktika, žádný politický prostředek k přesvědčování. Ale v zápalu vášní stalo se to zajisté velmi často, i není žádné strany, která by se takovéhoto skutku nebyla nikdy dopustila, nýbrž každá strana již někdy v zápalu volebního boje, anebo politických vášní podobného skutku se dopustila. Je tedy malicherné, když se nyní přistupuje dokonce ke zrušení imunity. Ale co nás obzvláště má k tomu, abychom hlasovali proti žádosti za vydání, je také v tomto případě znovu se projevující dvojitá praxe, která zde vládne. Je zde imunita, ale ta jest jen pro členy většinových stran. Ve většině je nyní několik stran, které dříve naprosto nebyly považovány za státu věrné a vlastenecké, a jejichž řečníci často a opětovně se dopouštěli trestných skutků podle různých zákonů, při různých příležitostech. A tu nyní dlužno zaznamenati tuto zvláštnost od trvání nové koalice nebyl ještě ani v jednom případě vydán člen vládních stran, naopak, případy, které zde v sále byly již projednávány, a to případy, kde se jednalo o soukromé delikty, byly odkázány zpět, práva většiny bylo zneužito k osobní a soukromé ochraně jednotlivých členů vládních stran. To je praxe, proti které se musíme obraceti. Imunita jest jen pro většinové strany, kdežto proti příslušníkům menšinových stran, oposičních stran, jedná se takovýmto způsobem. (Výkřiky sen. dr Hellera.)

Bylo mi sděleno, že zpráva, která nám byla podána, ve velice podstatném bodě naléhavě potřebuje doplnění. Praví se tam ve zprávě, že se jednalo o spolkovou schůzi, tedy o schůzi, ve které shromáždění nemají práva voliti předsedajícího, kde naopak svolavatel funguje jako předseda. Toto tvrzení zpravodajovo se popírá, a také já je popírám. Podle mých informací jednalo se skutečně o veřejnou schůzi, a žádost veliké části návštěvníků schůze, aby předseda byl volen, byla naprosto oprávněna. I když mám málo naděje, že bych u příslušníků většinových stran nalezl porozumění pro právo imunity také pro příslušníky oposičních stran, apeluji přece na jejich svědomí, apeluji na to, abyste věc alespoň přesně zkoumali, tak jak jste učinili v mnoha jiných případech, kde vám to bylo příjemno, i navrhuji tudíž za účelem, aby zkoumáno bylo tvrzení, zda se skutečně jednalo o veřejnou schůzi anebo spolkovou schůzi, aby věc byla odkázána zpět imunitnímu výboru. (Potlesk stoupenců.)

Předseda (zvoní.): Ke slovu není již nikdo přihlášen.

Žádám, aby návrh podaný panem sen. Niessnerem a soudr. byl přečten.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

"Návrh sen. Niessnera a soudr. k tisku 293:

Navrhujeme, aby věc byla vrácena imunitnímu výboru."

Předseda: Dávám slovo panu zpravodaji k doslovu.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Byl zde podán návrh, aby věc byla vrácena imunitnímu výboru a odůvodňován tím, že zpráva neodpovídá snad skutečnosti, že nešlo o veřejnou schůzi. Ale zde je výslovně uvedeno, že to byla schůze veřejná. Pak, slavný senáte, máme zákon. Zákon je jasný, a když musí býti respektován od obyčejného občana, můžeme žádati, aby byl respektován také od senátora. To platí pro všechny a právě proto, že je zástupcem lidu, má tím více zákon respektovati.

Z důvodu toho se vyslovuji proti návrhu, aby věc byla vrácena imunitnímu výboru.

Předseda: Budeme hlasovati.

(Sen. Hampl: To vám připomeneme velmi zhusta na vašich schůzích.)

Prosím o klid!

(Sen. Hampl: Toho vám nezapomeneme!)

Budeme hlasovati nejprve o návrhu, který byl podán panem sen. Niessnerem a soudry. na vrácení věci imunitnímu výboru. Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem pana sen. Niessnera a soudr., aby záležitost byla vrácena imunitnímu výboru, ať zvedne ruku. (Děje se.) - (Polemika mezi německými sociálními demokraty a německými příslušníky většiny.)

Předseda (zvoní): To je menšina. Návrh je zamítnut. (Hluk.)

Nyní budeme hlasovati o návrhu výboru. Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát vyhověl žádosti okresního soudu ve Slezské Ostravě a dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Herlingera pro přestupek §u 4 zákona č. 309/1921, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Herlingera, se schvaluje.

Nyní máme ještě

5. Zprávu imunitního výboru o žádosti soudní stolice v Hustu, aby dán byl souhlas k trestnímu stíhání sen. Bodnara pro přečin podle §u. 14, č. 5 zákona, na ochranu republiky čís. 50/23 Sb. z. a n. (čís. 21/26 předs.). Tisk 294.

Zpravodajem je pan sen. Wagner. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Wagner: Vážený senáte! Soudní stolice v Hustu žádá, aby vážený senát dal souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Bodnara pro přečin podle §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky.

Děj je tento:

Podle relace hlavnoslúžnovského úřadu v Tiačevě ze dne 3. srpna 1925 konána byla dne 2. srpna 1925 v Buštině před školou veřejná schůze československé komunistické strany za přítomnosti as 300 osob; na této schůzí řečnil sen. Bodnar, a zmíniv se o své cestě do Ruska a o tom, jak v Rusku dělnictvu dobře se vede, pronesl tento výrok:

"Autonomiju majeme pouze na papíře, dnes se nacházíme ještě pod horším jařmem, jako jsme byli za maďarského režimu. Naše inteligence není ve štátní službě. Na jich místo přinesli z ciziny smetja a z Prahy všechny kapesní zloděje, kteří u nás dnes úřadujúť."

V tomto výroku pana sen. Bodnara shledává státní zastupitelstvo skutkovou podstatu přečinu podle §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky, a to z toho důvodu, že výrok pronesen byl veřejně, způsobem surovým a štvavým, a že jím hanobena byla republika tak, že to může snížiti vážnost republiky a ohroziti obecný mír v republice.

Imunitní výbor se usnesl, aby vážený senát dal souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Bodnara pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, jehož prý pan sen. Bodnar se dopustil výrokem, který jsem právě citoval, a to z toho důvodu, poněvadž podezření proti panu sen. Bodnarovi zakládá se na relaci hlavnoslúžnovského úřadu. Originál této relace byl soudu předložen, relace pak sama podle přípisu téhož úřadu ze dne 30. března 1926 sepsána je na základě písemné zprávy, kterou na místě samém vyhotovil přítomný notář Rudolf Juhász. Výrok, jak jsem jej citoval, podle okolností může zakládati skutkovou povahu přečinu podle §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky, a není příčiny, aby nebyl dán průchod právu.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Bodnara pro přečin podle §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky č. 50/23, nechť zvedné ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Bodnara, se schvaluje.

Přerušuji jednání.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. dr Jesserovi.

Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně, nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.

Konec schůze ve 12 hodin 40 minut.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP