Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 30 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Příjímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 30 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 30 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí. aby odst. 1. §u 31 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 31 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 31 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 31 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 31 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 31 zněl podle návrhu sem. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odstavce "i. až?. §u 3t zněly podle zprávy výborové, nečili" zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přij.ímají se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 32 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je mens má. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 32 zněl podle návrhu sen. Zimáka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Rovněž menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 32 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšíma. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 32, zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většíma. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 32 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. až 4. §u 32 a § 33 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 34 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 34 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 34 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 34 právě přijatý doplněn byl novým odstavcem podle návrhu sen. Plamínkové a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 35 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut § 36 podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 36 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 36 zněl podle návrhu sen. Hartla a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je rovněž menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 36 zněl podle návrhu sen. Plamínkové a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§y 36 až 38 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut § 59 podle totožných návrhů sen. Polacha a soudr., sen. Toužila a spol. a sen. Plamínkové a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítají se.
Kdo souhlasí, aby § 39 zněl podle návrhu sen. Hartla a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 39 zněl podle eventuelního návrhu sen. Plamínkové a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 39 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut § 40 podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §y 40 až 42 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se..
Kdo souhlasí, aby § 45 zněl podle návrhu sen. Toužilaa spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 43 a odst. 1. §u 44 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 44 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. a 5. §u 44 byly přijaty podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 45 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby tento § 45 schválen byl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut § 46 podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 46 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 47 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 47 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 48 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 48 přijat byl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 49 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 49 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Rovněž menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 49 zněl podle návrhu sen. Ecksteinové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 49 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se.
Kdo souhlasí, aby § 50 zněl podle návrhu. sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 50 a 51 přijat byl ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 50 a 51 přijímají se podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí, aby § 52 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 52 a odst. 1. následujícího §u 53 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut odst. 2. §u 53 podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh ten je zamítnut.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. až 4. §u 53 zněly podle zprávy výborové, nechť zvědne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 54 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnuto.
Kdo souhlasí, aby §§y 54, 55 a 56 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§y tyto jsou schváleny podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Polacha a soudr., aby doplněn byl novým odstavcem právě přijatý § 56., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnuto.
Kdo souhlasí, aby § 57 až 78 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§y 57 až včetně 78 jsou schváleny a přijaty podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí, aby § 79 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 79 a 80, pak nadpisy jednotlivých hlav, nadpis osnovy zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§y 79 a 80, pak nadpisy jednotlivých hlav, nadpis osnovy zákona a jeho úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím osnova tohoto zákona je přijata v prvém čtení ve znění usnesení poslanecké sněmovny tisk 368.
Budeme jednati o dalším předmětu jednacího pořadu a tím je:
2. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Jihlavě, aby dán byl souhlas k trestnímu stíhání sen. Včeličky pro zločiny podle § 2, § 5 č. 3, § 6 č. 2, 3 a § 21 č. 1 a pro přečin podle § 17 č. 1 zák. ze dne 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n., (č. 2716 předs.) Tisk 375.
Zpravodajem je pan sen. dr Havelka. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! V trestní věci proti Janu Paufošinovi pro řadu deliktů podle zákona na ochranu republiky, pro delikty, jak jsou uvedeny ve zprávě výborové, je také pan sen. Včelička podezřelý, že se dopustil trestních činů, které právě spadají pod jmenované paragrafy. Hlavně je podezřelý, že se stýkal s vojíny posádky jihlavské, hlavně s Čihákem, a tento vojín prý chodil k němu do bytu na tajné schůzky, opatřil pro něho důvěrné tajné vojenské spisy, materiál, který došel náhradnímu praporu pěšího pluku č. 31 ťArcoŤ, pak prý mu odevzdával vojenský soupis ztracených slamníků, podhlavců, tabáku z roku 1919 až 1922, dále seznam bytů důstojníků posádky jihlavské, kteří v případě komunistického puče měli býti odstraněni. Sebrané důležité zprávy. resp. materiál předával prý pak sen. Včelička ústřednímu komunistickému sekretariátu v Praze.
Krajský soud v Jihlavě přípisem ze dne 20. prosince 1926. č. j. Tk IX 1316/26/23, žádá, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Včeličky pro zločiny podle § 2 - příprava úkladů - § 3 č. 3 - ohrožení bezpečnosti republiky - § 6 č. 2, 3 - vojenská zrada - a § 21 č. 1 - svádění. nebo pomáhání k vojenským zločinům, nebo nadržování jim - a pro přečin podle § 17 č. 1 - sdružování státu nepřátelské - zákona ze dne 19. března 1925, č. 50 Sb. z. a n.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát Národního shromáždění dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Včeličky pro zločiny podle § 2 - příprava úkladů - § 3 č. 3 - ohrožení bezpečnosti republiky - § 6 č. 2, 3 - vojenská zrada - a § 21 č. 1 - svádění, nebo pomáhání k vojenským zločinům. nebo nadržování jim - a pro přečin podle § 17 č. 1 - sdružování státu nepřátelské - zákona ze dne 19. března 1923. č. 50 Sb. z. a n., jež sen. Včelička prý spáchal činy shora uvedenými, neboť podezření. proti sen. Včeličkovi zakládá se na trestních spisech krajského soudu v Jihlavě, č. j. Tk IX 1316/26, zvláště na výsleších v nich obsažených, činy sen. Včeličkovi za vinu kladené mohou podle okolností zakládali skutkovou povahu zločinů, resp. přečnů nahoře uvedených, je pak dále zajisté v zájmu sen. Včeličky samého, aby cestou řízení soudního očistil se od podezření tak těžkého, a není proto příčiny, aby nebyl dán volný průchod soudnímu řízení, a to tím spíše, že sen. Včelička sám žádá, aby souhlas byl vysloven.
Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme hlasovati.
Prosím, paní či pány, račte se posaditi. (Hluk.)
Prosím o klid!
Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Včeličky, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje, a tím také dává se souhlas k trestnímu stíhání sen. Včeličky.
Nyní budeme jednati o dalších předmětech jednacího pořadu, a to o bodech 3. až 7. Je to soubor vojenských předloh. Jsou to:
3. Zpráva branného výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 378) o vládním návrhu zákona kterým se doplňuje a částečně mění zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním. Tisk 386.
4. Zpráva branného výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 379) o vládním návrhu zákona o délce prezenční služby vojenské. Tisk 387.
5. Zpráva branného výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 380) o vládním návrhu zákona, jímž se stanoví mírový počet československého vojska od 1. října 1927. Tisk 388.
6. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (Tisk 381) o vládním návrhu zákona o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva. Tisk 385.
7. Zpráva I. výboru branného, II. výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (Tisk 382) o vládním návrhu zákona o umísťování déle sloužících poddůstojníků. Tisk 389.
Navrhuji. aby rozprava o těchto všech zprávách branného, ústavně-právního a sociálně-politického výboru byla sloučena v jedinou a aby řečnická lhůta stanovena byla tak, aby na jednotlivé senátorské kluby podle dohody v konferenci klubovních předsedů připadla tato lhůta: na klub senátorů republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu 2 hodiny, na klub československé strany lidové 1 hodina, na klub čsl. strany národně demokratické 1 hod., na klub čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské 1/2 hod., na klub Hlinkovy slov. strany ľudové 11/2 hod., na klub komunistické strany 2 hodiny, na klub čsl. strany národní socialistické 2 hodiny. na klub čsl. sociálně-demokratické strany dělnické 2 hodiny, na klub německé sociálně-demokratické strany dělnické 2 hodiny, na klub německé strany národní 1 hodina, na klub německé národně-sociální strany dělnické 1 hodina.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat a podle toho bude rozprava provedena.
Budeme nyní projednávati první vojenskou předlohu, totiž
zprávu branného výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 378) o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje a částečně mění zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním. Tisk 386.
Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Předloha o změně vojenského kázeňského a kárného práva jest jednou z toho komplexu zákonů vojenských, kterými uznáváme, že jsme v prvním nadšení popřevratovém leckde se mýlili, že neposuzovali jsme správně poměry vnitřní, tak zahraniční. A dnes po 8leté zkušenosti v oboru vojenském vidíme, že nutno je vrátiti se k některým věcem dřívější doby... (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o klid!
Zpravodaj sen. dr Karas (pokračuje):... které třeba že byly v táboru nám nepřátelském, přece jen zkušeností odůvodňovaly svoji existenci. Náš kárný řád, vydaný zákonem ze dne 4. srpna 1925, čís. 154 Sb. z. a n.. v mnohém směru jevil příliš veliký pokrok v mylném nazírání na vojenskou disciplinu. Účel armády, brániti bezpečnost státu, dá se docíliti jen tuhou disciplinou ve vojsku, a zkušenosti nás učí, že právě to vojsko je dobré, které má disciplinu v sobě. Není-li tu dobrovolné discipliny, nutno této disciplině pomáhati, po případě tresty. A náš řád kázeňský ten leckde byl hodně mírný a praxe tříletá dokazuje, že je potřebí zase někde vrátiti se k některým dřívějším právním ustanovením, ale naopak že v mnoha případech je možno je změniti, zejména pokud se týká projednávánu případu. Pokud jde o jediný případ zesílení kázeňského řádu, to je § 6, který je zde navrhován ke změně. Podle původních zákonů v armádách vyšší velitel, má právo v tom případě, když nižší velitel disciplinární trest uloží, provinilci tento trest změniti, shledá-li to nutným, po případě ho i zrušiti, ale také, shledává-li to odůvodněným, zvýšiti tento trest, kdyby podřízený velitel některý přestupek vojenský příliš mírně trestal, tedy vyšší velitel, který by shledal, že by se tím uvolnila kázeň, má právo trest zvýšiti. My toto právo velitele v kárném řádu jsme zrušili, a dnes po tříleté praksi vidíme, že je nutno vrátiti se k tomu původnímu námětu a že je nutno dopřáti vrchnímu veliteli právo, aby za účelem jednotné prakse v širších tělesech vojenských mohl mírně někdy vyslovené tresty po případě zvýšiti. To je jediný případ, kde zesilujeme disciplinární řád. V ostatních případech vycházíme vstříc a vojenská správa snaží se zlepšiti toto řízení, zejména v těch případech, kde má za účel urychlení disciplinárního trestu. Neboť čím stručnější je řízení, tím ta procedura toho delikventa, abych tak řekl, netrvá tak dlouho, to duševní rozčilení, které se zkrátí, a trest se v rychlosti dostaví. Ostatní všechny předpisy anebo paragrafy mají za účel toto zjednodušení. Již § 13 mluví o zřízení korného výboru. My jsme v původním zákoně nařídili zřízení výborů kárných volbou důstojníků. V praksi se vidělo, že se neosvědčila tato volba, že to důstojnictvo nemělo organisaci a kandidátních listin a volba se proto tříštila, takže prakticky ministerstvo samo navrhovalo kandidátní listinu, která byla pravidelně volena. Proč předpisovati něco, co se v praksi neosvědčilo; navrhuje se zase, aby vrchní velitel mohl sám sestavovati způsobilé osoby k tomu kárnému soudu, ale v případě konkrétním také ten obviněný má právo, jako je tomu v civilním řádě při porotách, vyloučiti jistou osobu, když myslí, že je ten soudce, který jej má souditi, proti němu zaujat. To právo obviněného je zde zachováno. Nevybírají se určité osoby, nýbrž v celku podle seznamu, jak byly v řadě za sebou, žádná osobní protekce zde nebude.
Dále je zde rozumné zkrácení procesu v případě kumulace, a to když jeden ten obviněný dopustí se několika trestních činů, které byly spáchány v území různých velitelů, nebo kde téhož činu společně dopustí se několik osob. Tomu říkáme kumulace. V tomto případě má se řízení zavésti u toho soudu, který prvý zde v této věci začal jednati, ten potom i dále vede jednání, a to i oproti druhým viníkům, nebo činům, jichž se dopustil. I kdyby prvý soud byl býval nepříslušný, když dodatečně vrchní velitel to potvrdí, má v řízení dále pokračovati, aby se řízení zjednodušilo.
Dále bylo také zakázáno v řízení, že referent, v civilním soudnictví tomu říkáme vyšetřující soudce, který připravuje materiál pro vlastního soudce pro rozhodování, len nesměl býti přítomen závěrečnému přelíčení. Členové korného soudu při závěrečném přelíčení neznali všech detailů, všech podrobností, nebyli v celém vyšetřování, často se namanuly různé otázky a nebylo tu nikoho, kdo by jim měl dáti vysvětlení. Vyšetřující soudce nesměl býti přítomen při závěrečném přelíčení, dnes jest dovoleno, aby vyšetřující soudce mohl býti zde přítomen, aby mohl dáti vysvětlení, ale nemá žádného hlasu, ani poradního, tím více hlasu decidivního.
Když jde o konečné usnesení kárného výboru, byla-li tam nějaká vada formální. mučilo se to zrušiti, totiž musila jíti stížnost k vyšším soudům a začalo to znovu. My tedy zkracujeme celé řízení v §u 22, že velitel může naříditi, který příslušný kárný soud má zakročiti. Tedy zase zjednodušení řízení.
Konečně zavádíme zde také jeden nový trest. Podle vojenského kárného řízení tresty jsou tyto: Já jen upozorňuji, že zde se jedná jen o disciplinární řízení, ne o soudnictví vojenské, kde vojenské soudy trestají podle vojenského trestního zákona. To je kázeňský řád, pouze disciplinární řád, jak říkají na př. zaměstnanci veřejní, státní, kteří mají také svůj disciplinární řád, interní, oproti soudnímu, kdyby se kdo z nich dopustil trestného činu ve smyslu trestního zákona. To je trestání přestupků stavovských a ne přestupků trestních ve smyslu trestního zákona. Tedy vojenské disciplinární řízení mělo tresty: pouhou důtku ústní, nebo důtku písemnou, po př. důtku s tím účinkem, že na tři léta by bylo zastaveno povyšování, nebo s tím účinkem, že by služné se o něco snížilo, pak trest propuštění ze služby. S tímto trestem propuštění, z armády bylo spojeno odnětí veškerých zaopatřovacích příspěvků, ztrácel se nárok na pensi. Zavádíme trest propuštění z armády s ponecháním alespoň částečné pense s ohledem na rodinu trestaného. Zase ustanovení humánní; spíše mírnější, ve prospěch těch, kdo se dopustili nějakého trestného činu.
Podobně upravuje se také řízení před odvolacím kárným výborem, zjednodušuje se pak oproti těm. kdo nedostavili se k soudu a jsou v cizině. Dosavadní disciplinární řád zná jen případy, kdy někdo utekl před kárným soudem do ciziny. Máme případy, kdy někdo k odchodu do ciziny dostal řádné povolení, má pas, zde se nevědělo o jeho trestném činu a později to vyšlo najevo. Dotčený je volán ke kárnému soudu, on se nedostavil, nemohl býti souzen, nemohl býti proti němu vysloven rozsudek a nemohl býti cestou správní zbaven hodnosti, poněvadž nemohl proti němu rozsudek pro nepřítomnost býti vynesen. V těchto případech, když dotčený cestou legální odešel do ciziny a nedostavil se k přelíčení. má býti posuzován tak, jako by byl utekl před řízením. Řekl jsem již, že ustanovení tohoto zákona mají snahu udržeti kázeň v armádě, ale zase na druhé straně co možná zjednodušiti celé řízení, neprotahovati je, aby žádoucí klid v armádě byl dosažen prostředky co možná mírnými a rychlými.
Z těchto důvodů výbor branný shledával všechny tyto změny dosavadního zákona zcela odůvodněnými a navrhuje slavnému senátu, aby i on přijal tuto osnovu zákona tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna.