Mohl bych citovati na potvrzení svého stanoviska řadu výroků na slovo vzatých národohospodářů. Ale aby se neřeklo, že vybírám jen teoretiky socialistické, budu zde citovati konservativního ekonoma francouzského Pavla Leroy-Beaulieu, který ve svém finančním díle ťTraité de la science des financesŤ polemisuje s názory tvrdícími, že spotřební daň neškodí výrobě a praví: ť Je-li dnes něco dokázáno, pak je dokázáno to, že průmysl, který je postižen zvláštními dávkami. vykazuje všeobecně menší pokrok než průmysl, jenž jimi zatížen není.Ť
A při tom - snad se to k tomu hodí - odpovídaje na názory, jež ve spotřebních a nepřímých daních vůbec vidí nejlepší berní systém, jenž prý vyvolává nejmenší znepokojení v obyvatelstvu, cituje výrok Napoleona I. na ostrově sv. Heleny, že ho zabily dávky na nápoje. Pánové, my potřebujeme berní reformy, ale, jak pravím, potřebu jeme berní reformy všeobecné, reformy nejen přímých daní, ale i daní nepřímých a spotřebních. Pan ministr financí nám dnes okrášlil tyto předlohy tím, že se v ministerstvu financí uvažuje o tom. aby také ostatní obory berní byly podrobeny revisi. Jsem toho mínění, že asi se v těch studií daleko nedojde. Když se z přímých daní slevuje 1/2 miliardy, to znamená předem finanční překážku pro jakoukoliv reformu daní dalších. Jak chcete reformovati daň z obratu, z uhlí, z cukru atd., když najednou slevujete 1/2 miliardy na přímých daních? Opravdu nechápu, jak by bylo možno na př. odbourávati daň z obratu, která opravdu zasluhuje, aby byla postupně odbourávána, když se předem odebéře finanční možnost k takovému odbourávání.
Ale, pánové, předloha o přímých daních není jen reformou všeobecnou, ona není ani reformou přímých daní, ponechávajíc nadále v platnosti celý ten Babylon přímých daní v berní soustavě, jejž jsme přejali od Rakouska. Máme daň pozemkovou, která se ukládá na základě fiktivního katastrálního výnosu: máme daň domovní, která se ukládá z místností, tedy je to vlastně daň majetková; máme daň činžovní, která se ukládá opětně z hrubého výnosu domu; máme všeobecnou a zvláštní daň výdělkovou, které se ukládají z čistého výnosu. Tedy prosím, máme 5 daní a skoro každá z nich má jiný berní systém. A jak to máte u nepřímých daní? Prosím zrovna takový zmatek. Zatěžujeme stejně krutě články nutné spotřeby jako články luxusní. Zatěžujeme bezohledně cukr jako líh, maso jako víno, zatěžujeme bezohledně kávu při dovozu jako kterýkoliv jiný článek luxusní. Prosím, všude zírá z našeho berního systému zmatek, nezásadovost, prostě zastaralost, která, nejvyšší čas, aby byla již odstraněna. Stát se dívá na poplatníky, abych tak řekl jako sup, jenž hledá kořist, bez ohled u na to, kde ji najde. Tato bezzásadovost, která je v našem berním systému, po mém soudu zaviňuje stálé znepokojení a neklid v hospodářském životě poněvadž nikdo si není jist, nač stát dnes nebo zítra nesáhne a co zatíží novými daněmi. Nemá-li stát principu berního, nemá-li morálky, jak může tu morálku žádat i od poplatníků? Každý proti takovému systému, který prostě béře, kde co může, brání se tím, že přirozeně nepřiznává, co by měl. A tím se vysvětlují ohromné sumy nezaplacených daní. Když si vezmete do ruky závěrečný účet za rok 1925, vy se zhrozíte, že tam figurují nezaplacené daně ve výši 4.5 miliard Kč! A každým rokem nedoplacené daně stoupají o jednu miliardu. Kdyby se bylo místo dělání nových daní, které vynesou několik set milionů korun, řádně upomínalo, kdyby se byly berní úřady zbytečně nezatěžovaly, pak se nemusila zaváděti žádná nová daň a to, co by nová daň vynesla, mohlo se získati správným vymáháním daní.
Musíte si, vážení pánové, představiti, že na př. u přímých daní v r. 1925 rozpočet činí něco přes 1.800 mil. Kč a dlužné přímé daně přes 3 miliardy Kč. Mluvíte-li, pánové, o zatížení kapitálu přímými daněmi, pak byste nám také měli říci, co ten kapitál nezaplatil a zaplatiti měl.
Jedinou vůdčí zásadou této t. zv. reformy přímých daní jest jejich snížení. O víc tu neběželo. Nechci zapírati, že jsou jednotlivé sazby daní přímých nespravedlivé, nechci zapírati - a týče se to jak malých, tak i velkých poplatníků - že jsou jisté třídy poplatníků vůči jiným poměrně přetíženy a že bylo nutno, aby nastala zde náprava. Ale, pánové, popírám, že bylo nutno všeobecně snížiti obnos přímých daní. Stačilo, kdyby se byla provedla reforma přímých daní v tom smyslu, že by se.byly odstranily křivdy, které se v nich dosud nalézají, že by se byl.jejich systém zlepšil, že by se byly učinily spravedlivější. Pro své tvrzení, že nebylo potřebí snižovati o půl miliardy přímé daně, uvádím nejbolavější bod osnovy o přímých daních, daň pozemkovou.
V republice máme 13.5 milionů ha plodné půdy. Těchto 13.5 mil. ha půdy nese státu podle rozpočtu, neodrážíme-li, co se dá z toho samosprávě, 142 mil. Kč, čili něco více nežli 10 Kč z jednoho ha. Ale, pánové, to nese těch 13.5 milionů ha jenom v rozpočtu, ve skutečnosti nikdy stát nedostane těch peněz, které na daň pozemkovou jsou rozpočteny. Vezměte do ruky opět účetní závěrku z roku 1924 a z r. 1925. Vy tu uvidíte, že vynesla pozemková daň r. 1924 132 mil. Kč a r. 1925 96 mil. Kč, dohromady za dva roky 228 mil. Kč, na místo 291 mil. Kč rozpočtených. Tedy o 63 mil. Kč zaplatilo se na pozemkové dani méně, než bylo rozpočteno. To znamená, že se vlastně nedostane ani snad 8 Kč za 1 ha, který má cenu dnes 10 až 20 tisíc Kč. Tato daň je nespravedlivě nízká vůči dani výdělkové, to musí každý uznati, a já se tomu divím, že zástupci vrstev městských si to dali líbiti, že v této předloze nejen že ponechává se opět stará základna daňová katastrální, nýbrž ještě se pozemková daň snižuje. Podle dosavadního způsobu platilo se ze 100 Kč katastrálního výnosu asi 68 Kč daně, dnes se bude platiti pouze 59 Kč daně, tedy se snižuje ještě pozemková daň, která je tak úžasně nízká, že státu skoro nic nenese a že kdyby stát zvýšil něco málo nějakou nepřímou daň, tak mu nahradí celou pozemkovou daň. Když zde mluvíme o tom, že pozemková daň je nízká, tím nepravím, že bych snad chtěl, aby každý z těch rolníků platil více, než dnes. Ne, vážení pánové, jinak se má věc. Daň pozemková je nízká proto, poněvadž je velká vrstva zemědělců majetných, kteří platí tak nepatrnou daň pozemkovou, že to opravdu není v žádném poměru s jejich příjmy v hospodářství. Abyste si učinili o tom představu, uvedu zde některá data. Vyňal jsem je z materiálu, kterým byl doprovozen návrh náhradového zákona k pozemkové reformě ze dne 8. dubna 1920. Tu čtu, že průměrný katastrální výnos jednotlivých pozemků je veden průměrně ve výši 12.50 Kč, výnos na dani pak přirozeně je daleko menší. Jeden velkostatek v okresu táborském, který má 357 ha, byl veden s katastrálním výnosem 44.60 Kč, čili na 1 ha s katastrálním výnosem 12.40 Kč. Jiný velkostatek v okresu čáslavském má katastrální výnos na 1 ha 13.50 Kč. Jiný velkostatek také v čáslavském, tedy v úrodném kraji, má katastrální výnos na 1 ha 10.40 Kč. Velkostatek ve Vsetíně na Moravě byl veden s průměrným katastrálním výnosem na 1 ha ve výši 2.60 Kč. (Hlas: Slyšte!) To znamená, že v katastru jsou největší nespravedlnosti, že jedněm v minulých dobách, kdy se katastr sestavoval, byl vyměřen výnos daleko níže, než jiným. Ale ještě něco jiného učinilo dnes prostě katastr jako základ daňový směšným. Vždyť od r. 1882, kdy byl katastr zděláván, a r. 1896 nebylo na něm mnoho změněno, cena pozemků různými okolnostmi namnoze neobyčejně se zvýšila. Některé pozemky stouply méně, řekněme dvakrát, třikrát, jiné však.stouply v ceně a výnosu třeba desetkrát a vícekrát tím, že se k nim přiblížila periferie městská, nebo že mají lepší dopravu atd., jsou zde prostě různé příčiny, jež uvedly do katastrálního výnosu ty největší rozmanitosti. Katastr výnosu však zůstává stejný u toho, jehož skutečný výnos stoupl jen málo, jako u toho, jehož výnos stoupl třeba desateronásobně. Oba platí přibližně stejnou daň. Není pochyby, že zde jsou krajní nespravedlnosti. Bylo povinností vládních stran, aby byly odstraněny. Jsou sedláci, kteří platí poměrně mnoho na dani pozemkové a jsou sedláci, kteří neplatí skoro nic; a myslím, že hlavně ti menší dopadli při sdělávání katastru nejhůře, že tam se měřilo více, než se měřilo velkostatkům. Vždyť víme, jakou moc měla šlechta, resp. velkostatek v době, kdy se katastr sdělával. Ty nespravedlnosti zůstávají nadále a v této předloze mají býti petrifikovány. My jsme zrušili šlechtické tituly, ale berní privilegia, která se zahnízdila za šlechtického panství, si ponecháváme a nota bene ještě je béřeme do t. zv. reformy přímých daní
Jestliže jsem řekl, že neuznávám za nutno, že bylo potřebí přímé daně v souhrnu všeobecně snížiti, a jestliže ukazují na pozemkovou daň, že zde to snížení je nejméně odůvodněné, pak zároveň dokládám, že pozemková daň je jednou z daní, jejíž výnos může býti zdvojnásoben a ztrojnásoben, aniž je potřebí zatěžovati nejmenší poplatníky., aniž je potřebí zatížiti někoho nad jeho síly, jestliže se výnos hospodářství řádně odhadne a odstraní se nespravedlnost berní, která je obsažena v nynějším katastrálním daňovém základu.
Chci ještě jen několika slovy se zmíniti o nespravedlnostech u jiných daní. Nebudu se zastavovati u famosního §u 35 předlohy, podle něhož ten, kdo má nižší příjem mzdový, bude následkem svého vedlejšího výdělku zdaněn až několikanásobně oproti tomu, jehož služební příjem je vyšší, u paragrafu, jejž tak důkladně zkritisoval dr Meissner. Ukazuji zde jen na naprosto nedostatečné vyměření daně prostého minima při enormním zatížení daněmi spotřebními a nepřímými. Ukazuji na nedostatečné odpisy daně u poplatníků, kteří mají četnou rodinu. Upozorňuji také na nespravedlnost, že je příjem nestálý zdaněn stejnou sazbou jako příjem stálý. Je zřejmo, že ten, kdo má jeden rok výdělek řeknu 15.000 Kč a druhý rok 7.000 Kč, kdo může býti ten rok třeba bez práce, že musí v dobrém roce dáti více na stranu než ten, kdo má každý rok příjmy stejné. A je to nespravedlivé, jestliže se na to nebere zřetel a ti, kteří mají příjmy přechodné a zaměstnání nestálé, zdaňují se stejnou sazbou, jako ti, kteří mají zaměstnání stálé.
Ale o tom, jak jsem řekl, zmiňovati se nebudu, neboť mi jde o kritiku povšechnou. O tom promluví moji soudruzi, kteří po mně přijdou ke slovu. Řekl jsem, že touto reformou, resp. touto úlevou mají býti přímé daně sníženy o 500 mil. Ve skutečnosti budou sníženy více. Stabilisační bilance také přichází na pomoc poplatníkům, kteří toho nejméně potřebují. Pan ministr financí dobrosrdečně nám to objasnil dnes v poledne, když řekl, že ten, kdo vede v bilanci dnes svoje strojní zařízení, opatřené před válkou ve výši 10.000 K, jehož cena je vlastně dnes 100.000 Kč, bude odpisovati ne jako dosud pouze 20% z 10.000 Kč, nýbrž 20% ze 100.000 Kč. Ponechám stranou tu trochu málo logickou aritmetiku.... (Sen. Kroiher: Dvacetinu, ne dvacet procent!) Dvacetinu? Tak jsem se zmýlil. To znamená, že bude tedy odpisovati dvacetinu ne z 10.000 Kč, jak dosud odpisoval, nýbrž ze 100.000 Kč. Bude tedy odpisovati místo 500 Kč, 5.000 Kč. To bude velmi výhodné, že ano? To znamená, že jestliže již odpisoval několik let strojní zařízení, bude odpisovati daleko více. než to zařízení stálo. To je pochopitelné. Za jakým účelem? Prostě aby si zmenšil uměle výnos, a zmenšil uměle daň. Není pochyby, že se najde dosti poplatníků. kteří této výhody použijí a od kterých stát bude přijímati mnohem méně. než dosud přijímal. Do roka bude to dělati hezkou sumičku.
Ale hlavní snížení daní nastane limitováním samosprávných přirážek. Jak vysoko půjde ušetření, které při tom poplatníci přímých daní, resp. daní výnosových docílí, je těžko odhadnouti, ale jistě ušetření to nebude malé.
Pánové, já budu opět, tak upřímným. že přiznám, že není možné hospodařiti se samosprávnými přirážkami ve výši 500 až 600 tisíc, nebo dokonce 2.000 až 4.000 proc. V tom jsou různé příčiny. Může býti, že přirážka je tak vysoká pouze jedenkráte, pak že jsou přirážky daleko menší. O tom není pochyby, jsou-li přirážky v této výši, že trvalé jsou nemožné. To musíme všichni přiznati. Je nemožné, aby mohla existovati nějaká živnost, obchod, v obcích, kde jsou trvalé přirážky 1-2 tis. procentní. Ale, pánové, tak věc, jak se řeší v dotčené předloze vládní, týkající se nové úpravy finančního hospodářství svazků územní samosprávy, dá se těžko řešiti. Především limitováním samosprávných přirážek nezmenšují se nezbytné výdaje v obci. Nezmenší se jejich veliké úroky a dluhy. Ony je musí zaplatiti. Odkud to vezmou? Budou míti zemský fond, který jim zaskočí, když nebudou moci platiti. Ale zemský fond jim zaskočí, až když si vypomohou do nejvyšší míry novými obecními dávkami a poplatky. Co bude tedy znamenati limitování obecních přirážek? Že se převalí s poplatníků přímých daní obecní břemeno prostě na konsumenty. Že se zvýší, nebo zavede daň z nájemného, že se zavede opět nějaká dávka, z karet, z piva, z masa, dávky tržní atd. (Zpravodaj sen. dr Procházka: Ze zábav a karet!) Ty jsou již zavedeny všude, ale moc nevynesou. Není pochyby, že limit samosprávných přirážek povede k tomu, že samosprávné břemeno nebude sníženo, ale bude jinak rozděleno, bude převaleno s jedněch na druhé, bude prostě uhrazováno nepřímými a spotřebními dávkami. Tedy tak se, pánové, věci mají.
Celá tendence, z níž tato předloha o přímých daních vyšla, se zračí přímo názorně v předloze o úpravě finančního hospodářství samosprávy. A nyní dovolte mi, abych upozornil ještě na jedno.
V důvodové zprávě čteme, že předloha o přímých daních přinese velké ulevení malým poplatníkům, a pan ministr financí dopoledne nám řekl, že přinese poplatníkům malým gážistům a dělníkům úlevu ve výši 40% a že také přinese značnou úlevu malým živnostníkům a rolníkům. Pan kolega Procházka ve své zprávě nám to také povídal. ťVidíme, že berní reforma poskytuje největší úlevy dělníkům, menším živnostníkům, menším gážistům, malým zemědělcům, dále že béře podstatný zřetel na rodinné a osobní poměry poplatníků do určité výše důchodu a výnosu.Ť Tato berní předloha je tedy líčena, jako kdyby byla dělána skoro jen pro malé poplatníky. A teď si, pánové, vzpomeňme, že se v obcích budou zaváděti nové dávky a poplatky. Vzpomeňme si, že bude stát, jemuž ubude, řekněme, že to bude dělati jen 250 milionů, hledat nějakou novou spotřební daň. A najednou se ukáže, že těch 50 nebo 100 Kč, co tato předloha ušetří jednotlivým gážistům, dělníkům, anebo malým živnostníkům a rolníkům, na druhé straně jim bude jednou, dvakráte, třikráte tolik vzato z kapes. Tak se vlastně věc má. Pro živnostníka - škoda, že tu nejsou páni ze živnostenské strany - dnes je palčivější daň z obratu než daň výdělková. Co pomůže malému živnostníku, když mu slevíte 50 Kč na dani, když úřad předpisující obratovou daň zvýší dávku obratové daně o 200 až 300 Kč? (Zpravodaj sen. dr Procházka: On to přesune!) On to přesune, ale to nejde vždycky. Za tohoto systému spotřebních nepřímých daní je každá úleva malým poplatníkům ilusorní, poněvadž se na ně dají převaliti daně jiné, daně spotřební a nepřímé. Tedy tak se vlastně věci, vážení pánové, mají. Pro malé živnostníky, malé rolníky, dělníky a gážisty tato reforma přináší zdánlivé úlevy, ale ve svých důsledcích je vlastně zatěžuje více, než byli zatíženi dodneška. A proto opakuji zásadu, kterou jsem zahájil svoji řeč, totiž zásadu, jež takto budu formulovat: Dokud nebude celý berní systém podroben revisi, dokud nebudou stanoveny určité linie a zásady, jakož i určité hranice zdaňování, jak přímými tak nepřímými daněmi, dokud nebudeme míti, abych tak řekl, berní a finanční ústavu, která by představovala rovné povinnosti, ale i rovnou ochranu všech poplatníků velkých i malých, dokud bude možno pouhým odhlasováním dočasné většiny slevovati jedněm a zatěžovati druhé, dokud nebudeme míti berní zákonodárství postavené na určitých zásadách, jako jsou zásady politické demokracie základem demokratické republiky, jež by se staly základem finančního hospodářství státu i samosprávy, do té doby bude každá daňová reforma pouhým příštipkářstvím a podváděním poplatníků.
Abych shrnul do stručných vět svou kritiku, pravím: Jsme proti této t. zv. reformě přímých daní proto: za prvé, že je kusá, přihlížejíc jen k jednomu úseku daňovému, na němž jsou interesovány jen vládní strany a ponechává ostatní daně bez povšimnutí; za druhé, že je založena na chybných a zastaralých základech a ponechává nadále v platnosti nerovnoměrné rozdělení daní mezi jednotlivé vrstvy, zejména u daně pozemkové; za třetí, že vede logicky k dalšímu zatěžování širokých vrstev nepřímými daněmi a znamená tudíž zvýšení daňové nespravedlnosti.
Tato t. zv. reforma daňová je vyloženě zákonem mocenským. Ona hledí zajistiti výhody pro vrstvy majetné na úkor vrstev nemajetných. Není to v pravém slova smyslu žádná reforma finanční, jsou to prostě zákony politické a právě proto musíme je potírati i politicky. Jsou i politickým nebezpečím. Z té příčiny budeme hlasovati proti těmto předlohám. (Potlesk senátorů čsl. strany soc. demokratické.)
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Další slovo má pan sen. Petřík.
Sen. Petřík: Slavný senáte! Činitelé, kteří mají ve své působnosti starosti o věci pozemkové, byli velmi překvapeni, když v předloze, kterou vláda připravovala. nebylo pomýšleno na to, upravovat daň pozemkovou. Teprve oposice a myslím pak zástupci živnostenské strany přiměli našeho pana ministra k tomu, že pojal reformu daně pozemkové také do nynější osnovy o reformě daní. Myslím, že tato věc byla slabinou ministerstva financí, že musilo býti k tomu donuceno, poněvadž nikdo spravedlivý nemůže dobře pochopiti, proč by mělo míti zemědělství zvláštní výhody proti jiným stavům, když přece zemědělství konečně žádnou krisí postiženo není. Naopak zemědělství byla dána tak vysoká cla, jak si právě páni zemědělci přáli. (Hlas: Vy budete také hnedle chtít k tomu všemu podporu v nezaměstnanosti!) Myslím, že si pan ministr nechtěl nijak zkalit ten poměr k celně-kongruové většině, která byla většinou v tom případě, když se jednalo o cla, většinou zemědělskou, poněvadž jak luďáci, tak lidovci, tak agrárníci, všichni měli na mysli jejich velkostatky, nebo velkostatky jejich příslušníků. (Sen. Hrejsa: Družstev socialistických!) Zemědělství netrpí ani nemožností odbytu, netrpí ani nízkostí cen, netrpí ani tím, že by nemohlo vyráběti s dostatek, protože nemůže prodati, netrpí ani tím, že snad je mu znemožňován nějaký vývoz, pokud jde o zemědělství, nemyslím cukr, to je zase továrna. Vyvážeti nemusí, poněvadž naše zemědělství nevyrábí tolik, kolik potřebujeme, poněvadž v letošní statistice je, že jsme na loňský rok dovezli 19.000 vagonů žita a 70.000 vagonů pšenice. V tom případě je viděti, že se uživíme v nevýhodných letech na 1/2 a že o vývozu nějakém u nás, pokud jde o vývoz masa, tuku, obilí, řeči býti nemůže, a že můžeme ještě vyráběti o překot a že pořád ještě krise prodejová, nebo cenová býti nemůže. Nebylo potřebí míti k tomu ohledu, a bylo potřebí hleděti k tomu, co tu je, a není možno nějak omlouvati, že právě u tohoto povolání, u tohoto druhu výroby, že se právě proti tomu, co se vybíralo dodnes, slevuje asi 25 mil. Já to trochu dokáži, že je to tak asi 25 mil. Čistý katastrální výnos stanoven byl úpravou z roku 1817, t. zv. stabilní katastr. To už je 110 let, kdy čistý katastrální výnos byl nějak vymyšlen, a je docela dobře možno, že tehdy odpovídal skutečnosti. Dávno před válkou nebylo žádnou tajností pro nikoho, že čistý katastrální výnos je 18 krát nižší, než ve skutečnosti, nepřihlížeje ani k tomu, co řekl kol. Modráček, že byl ještě o mnohokráte nižší u velkostatků, a že ten rozdíl velkostatku byl ještě křiklavější, než u domkářů, ti měli svoje špatné pozemky bonitovány do vysoké poplatnosti, velkostatky pak dobré pozemky do nízké poplatnosti. Tehdy se říkalo, že 18 krát je čistý katastrální výnos nižší, než by měl býti a byla požadována nějaká úprava. Stát vypomáhal si už ve válce a po válce tím, že k nízké dani pozemkové vybíral přirážky. Nynější přirážka válečná činí k pozemkům zemědělským 200%, k lesům 400%. Tuto morálku vybírati přirážky jsme mohli trpěti, dokud se nepředložila daňová reforma. Ale jak stát k tomu přijde, že i nadále chce k dani pozemkové vybírati přirážky? Já nechci sám býti mudrcem, ale kdo si to vymyslil, že při daňové reformě tak ohromné, může stát vybírati přirážky k dani pozemkové, to nevím. Přirážky může vybírati korporace, která nemůže vybírati daně, ale stát, ať si vybéře daně a tím umožní, aby se zjednala základna pro přirážky obcí a okresů, a nebudou přirážky musiti býti tak vysoké, jako jsou teď. Já o těch přirážkách budu ještě později mluviti. § 103 stanoví základ daně pozemkové. Dosavadní čistý katastrální výnos znásobí se sedmnácti. To je to, co jsme říkali za Rakouska, to 18 krát nižší. Teď pánové sáhli k sedmnácti. 1% nepadá na váhu. U lesa je to 20 krát. Ale zvýšený čistý katastrální výnos nemáme násobiti 22.7%, nýbrž dostáváme násobitele jen 2%. K tomu přichází 1 1/2% přirážka, o které mluvím, že stát nemá nároku na žádnou přirážku, že by měl k této dani vybírati jen těch 30% na živelní pohromy, nebo k navrácení daně při živelných pohromách. Proto myslím, že i 30% není tak vysoká částka. (Zpravodaj sen. dr Procházka: Myslím, že zdravotní přirážka zůstane zachovaná!) To je něco jiného, poněvadž nemá stát žádné daně zdravotní. Kdyby ji měl, kdyby nemocný člověk byl zdanitelný, tak by na ty nemoce vybral daně a nemusil na ně vybírati přirážky. Ale nemoc se nedá zdaniti, to není předmět výroby. Tedy je možné, že může vybírati k nějaké dani na ni přirážku. Ale proč by měla se k dani pozemkové vybírati přirážka, nevím. K odškodnění živelních škod s přirážkou, souhlasím, ale pro stát ne.
A teď od této 1 1/2% přirážky budou osvobozeni všichni drobní zemědělci, z jejichž pozemků (všech dohromady) nečiní čistý katastrální výnos 120 Kč - z toho nynějšího - ne z toho 17 krát zvýšeného. A v tom je čertovo kopýtko. Cetkový příjem roční nesmí přesahovati existenční minimum. Když nepřesáhne celkový příjem dělníka ze mzdy, nebo venkovského živnostníka, který má také pozemky, na př. kovář, krejčí, obuvník, jeho výdělku ze řemesla a přirozeně i z jeho pozemků, existenčního minima, tak to 1 1/2% platiti nemusí. Ale jak přesáhne, pak ovšem to 1 1/2% platiti musí. To prostě znamená, že bude platiti více, protože kombinované příjmy jsou více zdaněny, než jednoduché, z jednoduchého odvětví bud práce, služného, nebo řemesla. Kombinovaný příjem je postižen o mnoho více, než z jednoho povolání. Proto budou míti z toho zisk jen ti, kteří nedosáhnou existenčního minima, ale jinak, budou-li míti kombinovaný příjem, úlevu nedostanou. 1 1/2% ve většině případů drobní zemědělci platiti budou a ještě budou míti zvětšenou daň důchodovou.
Vezměme si na vzor zdanění nynější a budoucí. Nynější čistý katastrální výnos násobí se 22.7%- To je daň pozemková. Vezmu příklad. 1 ha pozemku orného asi ve 4. bonitní třídě v našem okolí plzeňském bude míti čistý katastrální výnos tak asi 16-20 Kč. Čistý katastrální výnos podle nynějšího zdanění se znásobí 22.7% a vypadne z toho pozemková daň 4.54 Kč. Dosavadní zdanění další 200% přirážka k této dani činí 9.08 Kč, takže celkový poplatek z jednoho ha půdy, nebo z takového kusu půdy, který má čistý katastrální výnos 20 Kč, kdyby to bylo třeba 1/2 ha, ale já říkám, že při takové 4. bonitní třídě asi 20 korun činí 13.62 Kč. Poměr nynější je: nynější čistý katastrální výnos 20 Kč násobí se 17, takže dostaneme nový čistý katastrální výnos podle daňové osnovy 3.40 Kč, ten znásobíme 2%, jak předloha ustanovuje a dostaneme daní 6.80 Kč. Dříve ta daň činila jen 4.54 Kč, tedy dostaneme 6.80 Kč, k tomu přijde přirážka, kterou bude skoro každý zemědělec platiti. Teď přijde 1 1/2% přirážka. Ta bude činiti 5.10 Kč, ale odpočítáme od ní, protože stát nedostane těch 30%, které přijdou ve prospěch, nebo k náhradě zemědělců, kteří byli poškozeni živelnými pohromami, to činí 1.53 Kč, takže nám zbude 3.57 Kč z té přirážky pro stát
Tato ztráta bude činiti u daně pozemkové nejméně 25 milionů korun. (Zpravodaj sen. dr Procházka: To je ve prospěch poplatníků!) Ano, poplatníků, ale těch, kteří toho nepotřebují. Mohlo se osvoboditi jinde, kde se to potřebuje.
Pozemkové daně činí asi 42 miliony, s těmi přirážkami vybralo se průměrně podle rozpočtu na r. 1925 asi 140,000.000 Kč včetně přirážek. Od tohoto příjmu nutno odpočítati nejméně 20 milionů korun na vedení katastru daně pozemkové, na kanceláře evidenčních úřadů a dříve průměrně 20 nebo 25 milionů korun jsme vypláceli každým rokem na živelní pohromy. Myslím, že to bude přibližně stejné. Tedy z těch 42 milionů nezbývalo ani haléře, tudíž bylo nutno vybírati válečnou přirážku. To pochopí každý, ale dnes se vybírá dále, jakoby se žádná daňová reforma neprováděla.
Žádali jsme, aby daň pozemková - a to není požadavek nový, požadavek ten vznášeli jsme při všech našich propagacích a v listech, je starý 8 let, ten jsme přednášeli i pokud jsme byli v koalici a uplatňujeme jej při daňové reformě s celou důrazností. Nebudeme se dopouštěti žádné demagogie - ani dnes, kdy jsme v oposici, nesaháme k demagogii, nebo k zkreslování toho, co bylo dříve. Žádali jsme, aby drobní zemědělci, kteří provozují zemědělství polní (ne zahradníci, kteří pěstují zeleninu nebo majitelé zahrad kolem vil), aby majitelé pozemků obdělávaných zemědělským způsobem, jejichž katastrální čistý výnos nečiní více než 40 Kč, byli úplně osvobozeni od daně pozemkové. Věřím, pánové, dnes to vypadá tak, že je to demagogie, ale řekl jsem, že nechceme demagogii dělat. Ale celkem není to už demagogie. Dnes už jsme pokročili tak daleko, aby daňová morálka byla taková, že nemá býti nikdo zdaňován, kdo nedocílil existenčního minima, a je naprosto lhostejno, má-li předmět jinak podle občanského smyslu dani podléhající, nebo nemá. Má-li někdo mizernou chaloupku, do které mu teče, není spravedlivo, že se mu zdaňuje, neboť ta chaloupka mu opravdu ničeho nenese k živobytí; má-li někdo jen špatnou chaloupku a jen 3, 4 nebo 7 strychů pozemku, nemůže jíti do práce, nevydělává a nemá dětí pro výdělek, nedosáhne přímo existenčního minima a proto nemá býti zdaňován, neboť z čeho má platiti daně? Když by se to spravedlivě vzalo, myslím, že tato naše spravedlivost, nepronikne-li vůbec ještě, pronikne v nejkratší době. A při daních skutečně toto hledisko mělo proniknouti již dávno. Chceme tedy osvoboditi všechny drobné zemědělce, kteří provozují polní hospodářství do 40 Kč čistého katastrálního výnosu od pozemkové daně. Šlo by tu v republice asi o jeden milion až jeden a čtvrt milionu takových poplatníků, kterým bychom odpustili daně. (Hlas: Přirážky také!) Ovšem, že by odpadly přirážky také, to je zřejmo, ale co by to celkově udělalo? - Jsou-li zde úředníci ministerstva financí, prosím, aby mně řekli, jestli se v této věci mýlím - počítám, že by stát při tom přišel o nějakých 5 až 10 mil. Kč, ale byl by se zbavil jednoho až jeden a čtvrt milionu poplatníků. Hleďte, jak by se berním správám a úřadům ulevilo, kdyby takové capartníky nemusily tahat v knihách. Podle mého názoru by se skoro těch 5 mil. ušetřilo jen na těch úřednících. A pak, kdyby nebyl zatěžován berní aparát touto spoustou poplatníků, mohl by se právě věnovati opatrněji a obezřetněji poplatníkům, kteří mu za to stojí, mohl by chytati ryby trochu větší a nebyli bychom svědky toho, že utíkají právě miliony poplatníků největších, kdežto na chudáky se provádějí exekuce bezcitně a bezohledně. Byly by daně včas předepsány a mohly by se také včas vymáhati a to by bylo výhodou pro stát. Drobní lidé by to uznali jako spravedlivé a byli by spokojeni, nebo ke státu uznalejší.
Dále jsme navrhovali ze 40 Kč čistého katastrálního výnosu až do 100 Kč, aby pro takové držitele půdy zůstala sazba 22.7% a žádná přirážka válečná. U držitelů půdy, jejichž katastrální výnos by přesahoval 100 Kč a dostupoval 200 Kč, žádáme, aby byl násobek 50 a zase žádné válečné přirážky, a u těch, jichž čistý katastrální výnos přesahuje 200 Kč a dostupuje 500 Kč, aby byl násobek 100, a u těch, u nichž přesahuje 500 Kč, (a už bychom dále po př. nešli, ať se neřekne, že chceme dříti i bez nože) požadujeme násobek 150.
Ale, vážení pánové, bez válečné přirážky dostali bychom u toho násobku 100 zvýšení, které by odpovídalo asi tak polovině nynější valorisace, tedy znamenalo by to skoro zvýšení takové, jaké stát dodnes vybírá touto přirážkou 200%, a u těch s násobkem 150 bychom docílili valorisace, jako by koruna měla býti lacinější 7 krát, tedy zvýšení 7 až 8násobné. Ta věc by se dala snésti, byla by spravedlivá, neboť je provedená ve všech druzích daní ostatních a byla by spravedlivější, protože by postihovala větší a veliké. Malého domkáře by osvobodila, malorolníka by zatížila jenom tím předválečným bez přirážek, na většího by šla tak jako asi s těmi přirážkami, které doposud byly, toho prostředního a velkého by chytila skoro na valorisaci, a to by bylo spravedlivé.
Vycházím z toho názoru, že majitel velké výměry pozemků nemá nikdy větší počet členů rodiny, než mají ti nejmenší zemědělci, naopak má jich obyčejně méně. Tedy nemá vůbec žádnou povinnost starati se o větší rodinu, než ten nejmenší a nejchudší. Je spravedlivé, aby byl zatížen více, než ten chudý s velkou rodinou. A dále on může již míti nějakou dělbu práce při své rozloze půdy. On může amortisovati, nebo využíti nakoupených hospodářských strojů, tedy ten investovaný kapitál může jaksi upotřebiti, kdežto malý člověk 3 nebo 4strychový, koupí-li si čistící mlýnek, nemůže ho využitkovati a nemůže využitkovati ani moderní řezačky, má-li jen jednu, nebo dvě krávy a jedno odstávče. Pro něho je to těžké, ale u velkého toto amortisování je možné. Všecko tedy mluví pro to, aby více platil, a já bych řekl ke cti rolníků a malých lidí v zemědělství, že platí tomu, koho si zjedná na nutné výpomoci více, nežli platí velkostatek. Malý člověk má větší vydání. Jestli se platí v naturáliích při dobývání brambor (zase brambory), nebo penězi, všecko jedno, ale on platí vždycky více, a případně má ještě na starosti výživu děti žen na výpomoc zjednaných, ale na velkostatek nepřijde nikdo, tam děti dělnic nic nedostanou. Proto malým lidem přijde výkonná pomocná síla dráž, než na velkostatku. A ten malý člověk, který má tři strychy, nemůže míti na to nářadí a tažný dobytek, ten si musí na všechno zjednati; u něho přijde práce dráž, než na velkostatku; a tak jak on má platiti stejně takové daně, jako má, nebo může platiti jiný? A že mohou platiti velcí více, je dokázáno tím, že nájemci půdy mají daň výdělkovou. Když ji může míti pachtýř ze dvora, proč ji nemůže míti vlastník? Já bych nevěděl, proč ji nemůže míti, to je jedno, hospodaří-li ten, nebo onen. Je-li pachtýř větším umělcem, nauč se to, sedláku, nebo rolníče také. Omluvy pro to nejsou žádné.
Ale, vážení pánové, úprava daně pozemkové a řekl bych také domovní, a k těm jenom budu mluviti, znamenala by přímo dobrodiní pro venkov. Páni ze strany republikánské mají stejné starosti v obecních zastupitelstvech a v okresních správních komisích, jako my a proto by i jim mělo záležeti na úpravě těchto daní. Kdyby pozemková daň byla spravedlivá a nefretovala zaváděním přirážek, dostali bychom širokou základnu pro vybírání přirážek pro obce a okresy a páni z vysokých státních úřadů by si nemohli otírati svůj jazyk o tu domělou hroznou nehospodárnost na venkově, kde se předpisují až 1.000% přirážky. Oni jim tam na venkov nedají žádnou základnu pro přirážky a ti, když mají zaplatiti policajta, chudinské výlohy, když mají jen spraviti cestu, a ne postavit silnici, nebo školu, samozřejmě musí k tomu malému rozpětí těch daní, které mají pro vypisování přirážek, dělat 1.000%ní přirážku. Mohla se nyní tedy ta věc upraviti. A co by záleželo, pánové, na tom, zaplatíme-li to takto, nemusíme to platiti jinak a obce by nebyly stále pod tím kárným zrakem, že vypisují ohromné přirážky a že se musí na ně zaváděti nějaká kuratela. Ony by vyšly s malou přirážkou, kdyby měly širší základnu pro přirážky. (Předsednictví převzal místopředseda dr Krčméry.)
§em 109 zavádí se fond pro náhradu živelných škod. Napřed slouží tento fond k tomu, aby vráceny byly poškozeným daně a vedle toho, zbude-li něco, aby se dávala náhrada, nebo podpora na úhradu škod zemědělcům, jimž je zvláštní pomoci potřebí. V tom se mně zase nelíbí toto ustanovení: Zde už si lidé na ty podpory platí a teď už by té zvláštní pomoci nebylo třeba, teď už stát nikomu nic dávat nebude, poněvadž oni sami si na to platí, a teď už by se podle mého názoru měly podpory dávat podle toho, jak právě pozemky dotčeného byly postiženy. Trapný případ, který jsme ještě neoboleli, byl loňského roku, a je tu někdo mezi námi, který v tom měl svůj díl. Myslím, že takové věci už dělati nebude, že bude chtíti býti spravedlivější, než byl tehdá, a že to žádné straně nepřinese štěstí, když se takové věci mocenské dělají. Bude se vykládati v komisi, že dělník, který jde do práce a vydělá si několik korun týdně, není na výživě ohrožen, že má svůj příjem. Snad mu budou musit vrátiti daně. Ale z přebytku, co po vrácení těch daní zbude, to se bude rozdělovat, jak kdo bude zvláštní pomoci potřebovat. Zvláštní pomoci nebude potřebovat dělník a pánové, tak jako na Sušicku, nic vám nebude platno vykládat. Vždyť když dělník má 50 arů najmuto a platí z nich 250 Kč pachtu, dal tam hnůj, dal tam svou práci, zrno, pak řekněte, že není poškozen proto, že chodí do práce, vy mu nechcete nic dát. Oni dají jen svému straníku, ne našim, poněvadž jsme v oposici. (Hlas: Lékárníkovi se také nic nedá, ten má také pozemky!) Za tohoto nynějšího stavu ovšem ne. Ale jestli může býti přirovnáván lékárník k dělníkovi s 50 ary pozemků, které má najmuty za 250 Kč, to nevím. (Výkřiky.) S tebou se to děje, jako s tou husou, když se hodil mezi ně kámen a ta trefená se ozvala. Ty jsi měl na tom Sušicku prsty, měli jste tam v hotelu porady, a ty jsi jim dával dobré rady. Lékárník nebyl ani mnou podporován, já v Sušici žádného lékárníka neznám a žádný lékárník ke mně a k učiteli Pickovi nepřišel, abychom mu vymohli nějakou podporu. Ale viděli jsme, že může jíti o majitele zbytkového statku, dále o vašeho důvěrníka, který má kolářství, cihelnu, potom nějakou vilu, kterou pronajímá na léto. Zato dělník s velkou rodinou, který náhodou není agrárník, ačkoliv také měl nárok, neměl nároku, poněvadž prý chodí do vápenice. (Hlas: Nedělejte nám takovou reklamu!) To je vyprávění smutné, neřekl bych to, kdybyste ve svých listech tak nenaříkali o útrpnost vlády. Tu útrpnost vyvoláváte jménem chudáků, kteří škodu utrpěli a až budete míti podpory od vlády, rozdělíte je mezi své lidi. Bylo to na Sušicku a budete to dělati zase, jako s tím zmrzačeným dítětem! (Sen. Kroiher: To je, pane kolego, trochu silné! Častokráte bývá zmrzačení zúmyslné, ale kroupy.jsme si neobjednali!) Vzbuzovali jste útrpnost k vůli tomu dítěti a ono mohlo býti zmrzačeno. (Sen. Kroiher: Pane kolego, jde o poškozené zemědělce a ne aby si na jeho útraty někdo pomáhal, kdo škodu nemá! Vaše přirovnání kulhá na všechny čtyři nohy!) Petřík není žádný blafal, mně věří každý. Vy mně nemáte říkati, že to nevěříte. (Sen. Kroiher: Věřím svým lidem spíše než Vám!) Chtěl jsem se dovolávati vašeho stavu, vy máte věřiti. (Sen. Kroiher: Vám nemusím věřiti!) Když nevěříte, je to také tak. (Spor mezi sen. Kroiherem a sen. Zimákem.) Neříkám ani slovo, které není pravdivé. Nespoléhám na žádnou imunitu, poněvadž již jinde jsem to nesčetněkrát řekl, řekl jsem to na okresním hejtmanství i na ministerstvu vnitra. Jsou tam moje dopisy v tom smyslu. Když se tam poslaly brambory, které nebyly k ničemu než k vyhození, ovšem za 15 Kč - poněvadž ostatní rozdíl stát uhradil, - pak se vnutily takovým lidem, se kterými jste na štíru. Proto jsem se o té věci zmínil, protože máme těch neštěstí zase plno, a vy i my budeme žádati, aby stát uvolnil podpory. Až to bude, rozdělíte se zase. Budeme choditi k úřadům na vás žalovati a zase to vše nebude nic platné. Ovšem myslím, že nikde okresní hejtman neudělá to jako v Sušicích, který podlehl, nevím zda vašemu vlivu, nebo jinému.
Nyní chci mluviti o domovní dani. Reforma, pokud jde o domovní daň, má snahu zavésti i do nejmenší obce venkovské daň činžovní. Tato snaha je tu viditelna. V dosud platném zákoně je ustanovení, že domovní daň činžovní zavádí se ve všech obcích, v nichž více než 1/2 z veškerých obytných místností jest pronajata. Konkretně řečeno, je-li v některé určité obci 100 obytných místností, z nichž 51 je.pronajmuto, je to obec, která podléhá dani činžovní podle nyní platného zákona. Ale nový zákon se nedrží polovičky, ten chtěl ustanoviti čtvrtinu, ale ustanovil přece 1/3, tedy zhoršení je o 25%. Bude-li více než 1/3 ze všech obytných místností v obci v nájmu, bude zavedena na všecky byty činžovní daň t. j., že i majitel domu ze svých místností bude platiti daň činžovní, t. j. že se mu odhadne hodnota nájmu z jeho místnosti. Konkretně bude věc vypadat tak, že dříve to musilo být ze sta 51 bytů, teď stačí.jen 34. Bude-li pronajmuto ze 100 obytných místností aspoň 34 místností, bude uvalena na obec daň činžovní.
A myslím zase, že se neuvažovalo o tom, jaký bude míti následek. Dnes, když v některé obci venkovské má cizí člověk vydržeti 10 let, aby nabyl domovské příslušnosti, nasadí se všecky páky, aby byl z obce odstraněn. Vážení pánové, teď bude snaha, vypáčiti lidi z obce z nové příčiny. Spočítá se, kolik těch nájemníků je vinno, že se v obci zavádí od 1. července nebo 1. ledna daň činžovní, která je ohromně tíživější, než domovní daň třídní, a bude se uvažovati, že, kdyby se toho jednoho, nebo dvou nájemníků zbavili, tu daňovou tíž by na sobě neměli a budou ho hleděti z obce vypáčiti. Bytová nouze se tou věcí nezmenší, naopak ještě se zvýší. Obec bude hleděti zbaviti se jednoho nebo dvou nájemníků, aby byla od této činžovní daně osvobozena.
Činžovní daň snižuje se na 8%. To nekritisuji, ač nejsem majitelem žádného domu. Že domovní majetek je v krisi, to každý přizná. Majitel nemůže disponovati, nejen pokud jde o činži, ale i pokud jde o byt. Zde má a musí stát míti určitý zřetel k poplatnosti. Když je někdo tísněn na jedné straně, ať není tísněn na straně druhé, když se to dělá ve prospěch a z nátlaku státu. V tom souhlasím s tím, aby poplatky činžovní byly nízké. V hlavních městech a městech lázeňských bude sazba 12%ní.
Dříve, kde byly dvě obytné místnosti a i když druhá místnost byla pronajata a brala se z ní činže, nemusila se z té činže platiti domovní daň činžovní. Dnes však i když tam budou dvě místnosti, bude se činžovní daň z té druhé místnosti platiti. Nemám nic proti tomu, ale říkám, že malým poplatníkům daňová osnova zvyšuje daně. Domovní daň třídní činila z jedné místnosti 3 Kč, nyní 5 Kč, u dvou 10 Kč, dříve 6 Kč, u 3 místností 15 Kč, dříve 9 Kč. Tedy zvýšení podstatné, ale neříkám, že je vysoké. Hned bych s tou věcí souhlasil, poněvadž pro špatné domy dává se značná úleva a dává se ještě další výhoda, o které se také zmíním, že světlé kuchyňky, nemající podlahovou prostoru větší než 12 m2, mohou býti prohlášeny za místnosti neobytné. Tedy je viděti, že je tu úleva pro takové kuchyňky, které se dnes počítají za obytné. Kde bude v domku taková kuchyňka a 2 světničky, může se docíliti, když kuchyň je malá, aby nebyla počítána za obytnou místnost a bude se na místo ze 3 místností platiti ze 2 místností, tedy 10 Kč oproti dříve ze 3 místností 9 Kč. Je pravda, křivda není tu skoro žádná a pak by se jednalo o to, že obce dostanou širší základnu přirážkovou, tím že se trochu daň zvedne; vždyť konečně, když byla daň před válkou 3 K a dnes je 5 Kč, není tu možno mluviti o nějaké křivdě, nebo nespravedlivosti. Ta věc se dá pochopiti a je také uznávána. Čím je více místností v domech, tím více se daň zvyšuje. Při 16 místnostech v domu činí třídní daň z jedné místnosti 20 Kč a jde-li o sanatoria, přepychové vily a různé takové budovy ve velkých zahradách, možno zvýšiti daň o dalších 30%, tedy k 20 Kč za každou místnost přistupuje zvýšení o 30%. To jest ustanovení přijatelné.
Ale § 126 již ukazuje, že výhody pro velké dávají se vydatněji. Tak ku příkladu ustanovuje se pro továrny všech druhů, tedy podniky průmyslové, že nebudou platiti žádné daně, ani daň třídní ani činžovní z budov, třeba samostatných budov továrních, nebo z křídel, pater, skladišť, místností kancelářských a manipulačních, že se z toho všeho nebude platiti nic, tedy takový Baťa, Škodovka a jiní a jiní. Nevyčítám nic Škodovce. Jsem z Plzně a byl bych rád, kdyby Škodovka měla hodně práce, ale říkám, že vidím ohromný podnik a ze všech prostor podnikových nemá se platiti ani haléře, ani z místa, ani z budov, z ničeho. U takových podniků nebude se platiti ani domovní daň třídní, ani daň činžovní z bytů osob, které obstarávají dohled na budovy tovární, a nevím jestliže se tato věc panu ministrovi nevymkne z ruky, jestliže těch osob, co dohlíží na budovy, nebude tuze mnoho, jestliže se nepostaví byty, ze kterých se nebude nic platiti, ale pánům dohlížitelům se na služném bude počítati velké nájemné a stát nedostane nic. Tedy těch dohlížitelů bude tuze mnoho. A vedle těchto osob obstarávajících dohled na budovy jsou také volné byty pro osoby, které hlídají budovy. Ve velkých podnicích pro řadu hlídačů, v menších podnicích pro jednoho, 2, nebo jak se to zařídí. To všechno bude bezplatné. Tyto obytné místnosti nebudou také počítány do počtu obytných místností v místě, takže nebudou rozhodovati o tom, má-li podléhati obec dani činžovní, nebo třídní. Dále výhody pro byty deputátníků. Prosím, kolik pak deputátníků má rolník, kolik deputátníků má chalupník a kolik deputátníků má domkář? Žádného nemá. Ten rolník má svobodné zaměstnance, děvčata a hochy a s tím jejich spaním se nedělá velkých krámů. Ale kdo má deputátníky? Velkostatkář, nebo ten, kdo získal zbytkový statek. Prosím, tam teď takový bývalý zámeček byl získán skoro zadarmo, počítal se do ceny půdy, a jak víte, ta cena půdy nešla nad 3.500 Kč na hektar. Nevyčítám to, ale oni mají zámeček třeba s 15 nebo 18 obytnými místnostmi. Protože je zde to ustanovení o možnosti obsaditi byty deputátním i dělníky a pak, že se z toho nebude žádná daň, ani třídní, ani činžovní vybírati, obsadí se ten zámeček tak, že si majitel podrží kuchyňku a dva pokoje, a to ostatní obsadí deputátníky, a prosím z celého zámečku a k tomu je ještě dvůr, špejchar, kolny, stáje, stodola, všecko, co je z toho ohromného prostoru, který zaujímá čtvrtinu obce, bude se platiti méně, než platí ten, kdo si postavil dnes domeček o 4 místnostech a nemá větší prostoru, než na niž se chaloupka vejde. (Zpravodaj sen. dr Procházka: Zato budou deputátníci bydleti v zámečku a budou míti krásné byty!) Možná, že budou míti hezké byty, ale když se tam nedá nábytek, tak to bude konečně také málo platné. Má-li někdo velký a pěkný byt, třeba je něco do něho dáti, sice mu tam bude v zimě chladno.
Je to nová příčina, nebo předmět k obcházení výhody, která se tu skýtá, a myslím, že velmi trpce se budou na to dívati lidé na venkově bydlící, kteří uvidí, že se této věci zneužívá k tomu, aby obce neměly zdroje příjmů a přirážek a aby stát přišel o to své, co by mu jinak patřilo.
Rolník, jak jsem řekl, ponejvíce nemá deputátníka a domkář také ne. Myslím, co by se řeklo ve veřejnosti, kdyby domkář, který má starého tatíka u sebe a živí ho, který přece tu krávu popase a něco jiného udělá, kdyby najednou ten domkář řekl: Ten tatík je můj deputátník, můj zaměstnanec, to je jeho byt a on má ty obě místnosti a já jsem s rodinou v té kuchyňce. Je to tatík, prosím, bydlíme všichni pohromadě, a kdyby tedy řekl, to je můj zaměstnanec, já jsem mu dal k disposici byt a nebudu platiti daň z toho, poněvadž je to byt deputátní. Co by tomu řekla berní správa a ministr, zdali-by se jim to líbilo. Nevím, kam by věci došly, kdyby řekl, já musím jíti po práci, je to můj deputátní byt a já potřebuji někoho, kdo za mne tu práci udělá, nemohu nechati dříti s potahem svou ženu, která má děti, a když to za mne udělá můj tatík, co je komu do toho. Vidíte, že ty věci mohou vzbuzovati nechuť a mrzutost v placení, po př. takové popuzování, nebo ukazování z toho důvodu, že ta věc nebyla vyřízena příznivě, anebo dobře. Uvažoval jsem také o tom a byl bych také rád, kdyby pan referent mně, po případě našemu klubu na to odpověděl: Co se stane, když majitel továrny tuto pronajme? V továrně zase bude musit mít lidi, kteří na budovy u toho nájemce mají dozor, a zase tam budou musit být lidé, kteří hlídají ty budovy. Na ně se zřejmě zákon vztahuje a budou, jakož i byty správců a hlídačů budov osvobozeny od daně. Majitel ale bude brát nájem od nájemce, ale státu z toho nebude nic dávat. Nebo dá někdo do nájmu (do pachtu) svůj velkostatek, nebo nabyvatel zbytkového statku dá ho do pachtu. Prosím, také na ty dělníky toho, kdo to najmul, bude se vztahovat to ustanovení o deputátních bytech? Majitel bude brát nájem z pozemků a budov, ale nevím, jak bude platit tu daň činžovní, když ty byty jsou osvobozeny, jak se mu může předepsati, aby platil daň domovní, nebo třídní. Rád mám ve všem čisto, sám se to dovtípit nemohu, naši lidé při debatě, při projednávání osnovy nebyli a rád bych věděl, jak ta věc stojí. Jinak nepopírám, že jsou v osnově také různé výhody i pro malé lidi. Je to ustanovení §u 161 o tom, že kuchyňky světlé, mající pod 12 m2 obytné plochy, mohou býti prohlášeny za místnosti neobytné. To je výhoda proti dřívějšku. Vedle toho § 162 stanoví, že chatrné obytné budovy, jsoucí zařazeny v 1. a 2. třídě t. j. s jednou nebo dvěma obytnými místnostmi mohou docíliti snížení domovní daně třídní o 50%. Když ale prosadím, aby kuchyňka byla prohlášena za místnost neobytnou, budou v domku, v němž byly 3 místnosti, nyní pouze 2 místnosti obytné a bude-li se to týkati domku chatrného s nárokem na 50% slevu, docílíme tak nízké zdanění, jaké poskytoval zákon starý. To je výhoda, která se týká starých a malých domků. Další výhoda je v §u 166. Nevím, kdo z pánů poslanců přispěl k tomu, že v této věci se konečně činí náprava. Je to možnost překatastrování místností V mé praksi a činnosti jako tajemník domkářů, měl jsem ohromné potíže s tím, že někdo má 2 obytné místnosti, ve skutečnosti ale platí domovní daň třídní ze 4. Mám případ, že v Hrádku u Sušice má občan 3 místnosti ve stavení, není tam žádná jiná místnost, žádnou jinou tam nenajdete, ale on platí z 5ti. Táhli jsme ty věci 1/4 století a táhne se to tak dlouho, dokud se chalupa nezboří. Provedli jsme za staré monarchie spor až k správnímu soudu, ale věc se nedala změniti. Není možno přeměniti katastr v neprospěch berní správy. Ve prospěch berní správy nějakou místnost přikatastrovati, to by šlo. V novém zákoně je ustanovení, že překatastrování je možné a bude i povinné. Konečně někdy je křivda pro stát, někdy pro poplatníky, takže ustanovení o katastrování je velice výhodné. Já jsem mnohokráte a mnohokráte na zemském finančním ředitelství v Myslíkově ulici intervenoval, aby na ní bylo pamatováno v zákoně, protože mne to tížilo, když jsem viděl, že těm lidem sotva budu to moci vymluviti, proč to nejde, když vidí, že se jim děje křivda.
Jsou tu také úlevy pro domky při živelních pohromách. Může je získati někdo, když jsou pohromou poškozeny budovy, než se místnosti znovu upraví.Osvobozen od daně může býti na celý rok. Ta oprava musila by býti tedy provedena do roka. To může se týkati povodně a podle všeho je také míněn požár.
Pro novostavby podle §u 136 jsou ovšem také výhody; týká se to domků s malými byty a provozovnami. To mohou býti byty zemědělské i živnostenské, kde není větší obytné plochy než 80 m2. Tu je možno docíliti 12leté prominutí daní a také přirážek. To je věc, která prozatím nikdy uzákoněna nebyla. Ovšem větší výhody skytá zákon o stavebním ruchu, kde je možné osvobození od obojích břemen do 35 let.
To jsou věci, které jsem uvedl a pravím: Nejsem naprosto spokojen s tím, jak byla zavedena pozemková daň. Naše návrhy jsou spravedlivé pro drobné, jsou spravedlivé také pro střední zemědělce a podle mého názoru i pro zemědělce velké. Budeme se domáhati, aby v nejkratší době byla tato část daňové reformy novelisována a samozřejmě budeme působiti k tomu, aby při provádění zákona o zcelování půdy, spravedlivé bonitovaní bylo provedeno. Ovšem víme, že se to nedá udělati za rok, tolik rozumu máme, že nemůžeme stát do toho zapřáhnouti. Kde by vzal peníze na provedení tohoto velkého elaborátu.
Jsme také velmi značně nespokojeni s tím, že stát vybírá dále přirážky k dani pozemkové přesto, že předložil osnovu zákona. Stát nemá nároku na žádné přirážky, má právo vybírati pouze daně. Ty musí zůstati korporacím, které daně předpisovati nemohou.
Také pokud jde o výhody domů, pro továrny a pro velkostatky - abych řekl pravdu, jak si to myslím, - ty výhody se týkají pouze velkostatků - máme proti tomu své námitky a obavy hlavně, že té věci se bude zneužívati.
Tu bychom apelovali, aby v nejkratší době po zavedení zákona toho byla podána zpráva, jak tyto věci probíhají, a jakých zkušeností berní správy a úřady při té věci docilují.
To by byly věci, které jsem chtěl říci. Není potřebí prohlašovati, že klub náš musí hlasovati proti předložené reformě. (Potlesk čsl. soc. demokratických senátorů.)
Místopředseda dr Krčméry (zvoní): Prerušujem ďalšie prejednávanie poradu jednaní,
Sdelujem, že
do výboru imunitného nastupuje za sen. Herlingera sen. Šturc.
Navrhujem, aby sa príští schôdza konala zítra v pátek dňa 10. června 1927 o 9 1/2 hod. s tímto
poriadom jednání:
Pokračování v rozpravě o zprávách výboru rozpočtového:
1. k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 403) o vládním návrhu zákona o přímých daních, tisk 411;
2. k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 404) o vládním návrhu zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, tisk 412;
3. k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 405) o vládním návrhu zákona o stabilisačních bilancích, tisk 413.
Sú nejaké námitky? (Neboly.) Není jich. Návrh môj je prijat.
Končím schôdzi.
Konec schůze ve 20 hod. 6 min.