Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací a resoluční návrhy sen. Kučery a druhů, sen. Reyzla a soudr., sen. Zimáka, Modráčka a soudr., sen. Modráčka, Zimáka a soudr., sen. Donáta a druhů a sen. Sehnala a druhů.
Žádám pana tajemníka, aby je přečetl.
Zástupce sen. tajemníka dr. Trmal (čte):
Pozměňovací návrhy sen. Kučery a druhů:
§ 1, v odst. 2 za slova "veřejných prací" buďtež vsunuta slova "jako předseda silniční rady".
§ 2 znějž:
Účelem silničního fondu jest opatřiti prostředky na zlepšení silnic státních, zemských, (župních), okresních i obecních.
§ 3, odst. 2, znějž:
(1) Daně z motorových vozidel a vozidel opatřených železnými obručemi, jejichž hybnou silou je potah a kterých celková váha přesahuje 2 a půl tuny.
§ 4, budiž škrtnut.
§ 6, znějž:
Silniční fond, jehož rozpočet je součástkou státního rozpočtu, spravuje silniční rada, která je povinna podati každoročně zprávu Národnímu shromáždění o hospodaření s fondovými prostředky v uplynulém roce a o stavu fondu k 31. prosinci každého roku. Zpráva bude součástí celkového státního závěrečného účtu.
§ 7, odst. 1, znějž:
Silniční rada, jež kromě předsedy bude míti 28 členů a stejný počet náhradníků, jest volena na základě všeobecného, přímého, tajného a rovného hlasovacího práva podle zásady poměrného zastoupení. Aktivní i pasivní volební právo mají všichni, kdož mají aktivní právo volební při volbách do N. S.
§ 7, odst. 2, znějž:
Silniční radě přísluší vypracovati všeobecný i každoroční podrobný program na zlepšení silnic a rozděliti podpory běžných z příjmů fondu na zlepšení silnic.
§ 7, odst. 3, znějž:
Členství v silniční radě je čestné. Členům hradí se pouze stravné a ušlý výdělek a těm, kteří nebydlí v místě, kde silniční rada zasedá, a kteří nepožívají z veřejné pokladny náhrady jízdného již z jiného důvodu, nahradí se jízdné za cesty z jejich bydliště k zasedání a zpět podle norem, platných pro státní úředníky III. platové stupnice.
§ 8, doplněn budiž takto:
"Za slovo "zařízeny" budiž vsunuto a vozidel s živou hybnou silou (potahem), jejichž váha celková přesahuje 2 a půl tuny, jsou podrobeny dani podle tohoto zákona."
§ 9, odst. 1, budiž doplněn těmito oddíly:
(6) Vozidla nevýdělečných, spotřebních, výrobních a stavebních družstev.
(7) Motorová kola s vozíkem nebo bez něho, používá-li je majitel jako dopravního prostředku na denní cestě do zaměstnání.
§ 11, odst. 1, oddíl 3, budiž doplněn větou:
"a při vozidlech větší nosnosti než 2 a půl tuny opatřených obručemi kovovými o 100%."
§ 15, odst. 2, budiž doplněn větou:
"nebo jestliže stane se vozidlo k jízdě a dopravě nezpůsobilým, avšak jen tehdy, má-li jeho majitel pouze jediné vozidlo a používá-li jej ke své obživě."
§ 19, v odst. 1, buďtež vsunuta v šesté řádce shora za slovo "všech" slova: "daní podrobených vozidel" atd.
§ 22, odst. 1.
Obecní a okresní dávka z držení motorických dopravních prostředků smí býti vybírána i nadále; osvobozena jsou od ní vozidla uvedená v §u 9 tohoto zákona. Tím mění se § 38 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.
§ 22, odst. 2, budiž škrtnut.
§ 22, odst. 5, budiž škrtnut.
§ 23, předposlední věta, znějž:
"Zastavování vozidel v jízdě za účelem tohoto dozoru může býti prováděno." a věta poslední budiž škrtnuta.
§ 24 znějž:
"Daň podle tohoto zákona je základem pro obecní a okresní přirážky."
Pozměňovací návrh sen. Reyzla a soudr.:
V §u 2 buďtež slova "v obvodu měst, v nichž je sídlo zemské politické správy" škrtnuta.
Pozměňovací návrh sen. Reyzla a soudr.:
§ 4 budiž škrtnut.
Eventuální návrh sen. Reyzla a soudr.:
Bude-li zamítnut návrh, aby byl škrtnut § 4, navrhujeme:
V §u 4 buďtež slova "do výše 1.000.000 Kč" škrtnuta a nahrazena slovy "v mezích jedné třetiny zákonného závazku k uložení ústavního jmění ve státních papírech."
Doplňovací návrh sen. Reyzla a soudr.:
V §u 7 budiž k odstavci prvému připojena tato věta:
"Ve skupině zájemníků a odborníků dostane se přiměřeného zastoupení také dělnickým sportovním spolkům a svazům obchodních cestujících."
Doplňovací návrh sen. Reyzla a soudr.:
V §u 7 budiž připojena k prvému odstavci tato věta:
"Samosprávným svazkům přizná se v silniční radě nejméně 12 členů a náhradníků."
Doplňovací návrh sen. Reyzla a soudr.:
K §u 9, odst. 2, budiž připojena tato věta:
"Všechna motorová vozidla samosprávných okresních správ."
Pozměňovací návrh sen. Reyzla a soudr.:
§ 22, odst. 1 a 2, buďtež škrtnuty a nahrazeny tímto zněním:
"Obce, které podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., vybíraly dávku z motorových dopravních prostředků, tyto příjmy podrží i nadále, a to tak, že jim je bude stát vraceti z výtěžků, dosažených podle zákona o silničním fondu.
Obce, které dávky z motorových dopravních prostředků dosud nezavedly, jsou i nadále oprávněny použíti §u 38 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., a platí o nich ustanovení předchozího odstavce."
Pozměňovací návrh sen. Zimáka, Modráčka a soudr.:
§ 4 nechť začíná takto:
"Silniční fond jest oprávněn vypůjčit si v době desíti let v částkách..." - dále znění původní.
Pozměňovací návrh sen. Zimáka, Modráčka a soudr.:
§ 4, odst. 1, budiž doplněn touto větou:
"Úvěrem poskytnutý obnos jde na účet odst. 3 §u 185 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n."
Pozměňovací návrh sen. Modráčka, Zimáka a soudr.:
Další návrh k §u 4.
Silničnímu fondu půjčuje ústřední sociální pojišťovna po dobu deseti let rokem 1928 počínajíc ročně 100 milionů Kč na úrok o 1/2% vyšší, než je úroková míra, kterou určuje § 185 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, nejméně však na 5%, při čemž má silniční fond anebo ústřední sociální pojišťovna právo zápůjčku 6 měsíců předem vypověděti. Zápůjčka - a dále původní znění.
Pozměňovací návrh sen. Zimáka, Modráčka a soudr.:
K §u 7, budiž připojen odst. 5, tohoto znění:
Správa státních silnic bude svěřena zemským správám.
Pozměňovací návrh sen. Modráčka, Zimáka a soudr.:
V §u 9, odst. 1, bod 4, budiž škrtnut; bod 5 označen pak bude jako bod 4.
Pozměňovací návrh sen. Modráčka, Zimáka a soudr.:
Odst. 1, §u 11, se doplňuje touto větou:
"Motocykly a tříkolky, používané soukromými a veřejnými zaměstnanci k jejich dopravě do zaměstnání, jsou od daně osvobozeny."
Pozměňovací návrh. sen. Zimáka, Modráčka a soudr.:
§ 25, odst. 2, budiž doplněn touto větou:
"Autobusová doprava, spojující obvody měst s více než 50.000 obyvateli s vlastním městem, jest od dopravní dávky, stanovené pro železniční dopravu, osvobozena."
Rezolúcia sen. Zimáka, Modráčka a súdr.:
Pri zriaďovaní silničnej rady nech sa berie zreteľ, aby boli v nej zastúpení odborníci tiež zo stavu robotníckeho, ako šoféri, mechanikovia, kovorobotníci a cestári.
Resoluce sen. Zimáka, Modráčka a soudr.:
Ústřední sociální pojišťovnou poskytnutý obnos na silniční fond nechť je považovaný za trvale uložitelné jmění, o němž hovoří odst. 3 §u 185 zákona 221 Sb. z. a n. z r. 1924.
Resoluční návrh sen. Reyzla a soudr.:
Maje na mysli, že se příjmů a majetku Ústřední sociální pojišťovny má používati jen pro účely sociální, a dále, že jest obava, že finanční stav tohoto ústavu beztoho bude kritický, senát vyzývá vládu, aby, podávajíc návrhy zákonů, upustila od všeho, čímž by jmění ústřední sociální pojišťovny bylo nějak dotčeno.
Resoluce sen. Donáta, dr. Reyla, Zulegera, inž. Klimko, dr. Brabce, dr. Hilgenreinera, Thoře a druhů:
Vládě se ukládá:
1.) aby při provádění tohoto zákona zbytek, kterého se má použíti ve smyslu § 5 odst. 2 zákona na podporu silnic nestátních, dosahoval nejméně 25% běžných příjmů;
2. aby k účelnému doplnění sítě státních silnic bylo přikročeno k inkameraci silnic okresních a župních, které mají zvláštní důležitost pro dopravu a aby k potřebným úpravám takových silnic byly poskytovány z prostředků silničního fondu (§ 3) přiměřené příspěvky.
Resoluce sen. Sehnala, dr. Karasa, Luksche, inž. Klimko, inž. Bečky, dr. Ledebura-Wichelna, Thoře, Prause a druhů:
Vládě se ukládá, aby s největším urychlením připravila nový silniční zákon, který by odpovídal intencím právě projednávané osnovy zákona o reformě veřejné správy, tj. unifikoval silniční zákony a účelně včlenil okresní a zemskou správu, které po stránce hospodářské budou zachovány, do silniční správy. K přípravným práčem při sjednávání zákona buďtež přizváni zástupci zemských správních komisí, žup, okresních a silničních výborů a jiní zájemníci a odborníci.
Osnova zákona budiž v době co nejkratší předložena zákonodárným sborům k projednání.
Místopředseda dr. Brabec: Pan zpravodaj má doslov.
Zpravodaj sen. Sehnal: Vážený senáte, budiž mi dovoleno, abych se dotknul některých věcí, které zde byly vytýkány. Předně p. kol. Pichl dotknul se otázky hospodaření na silnicích a otázky cestářské. Je sice pravda, že otázky cestářů nejsou všude jednotně a snad někde i nedosti správně vyřešeny, ale v celku je jedno jisto, že pokud se týče cestářů státních, jsou zabezpečeni velmi dobře, ba naopak, řekl bych, že mají určité veliké nadpráví. A právě je viděti z rozpočtů silničních různých okresů nejlépe, jakým způsobem zatěžují hospodaření silniční správy státní. Mám zde náhodou rozpočet z r. 1923, kde určitý obvod - a řeknu přímo, kterého se to týká, je to obvod státní správy silniční v Poděbradech - spravuje okrouhle asi přes 160 km silnic a r. 1923 měl 1.100.000 Kč v rozpočtu. Osobních nákladů z toho bylo 700.000, čili 632/3%, věcných nákladů 400.000, tedy 361/3%. U okresů je to ovšem něco jiného. Okresy hospodaří opačným způsobem. Tak okres novobydžovský r. 1923 měl ve správě více než 180 km a měl v rozpočtu 1.100.000 Kč, z toho připadalo na věcné náklady 850.000 Kč, čili okrouhle 77% a na osobní náklady 250.000 Kč, tedy asi 23%. V celku připadá z nákladu u státních silnic dnes - poněvadž se to od r. 1923 o něco zmenšilo - průměrně asi 50% na náklady věcné a 50% na režii osobní a u okresů se to pohybuje od 20 do 25% na náklady osobní a od 76 do 80% na náklady věcné. Je viděti, že po této stránce bylo by dobře, kdyby se náprava stala. (Sen. Dundr: Ale jak vyhlížejí okresní silnice?) Na okrese bydžovském jsou pane kolego proti státním silnicím ve vzorném stavu. Na okresních silnicích novo-bydžovských se ani jeden náklad nezařízne. Okresem však prochází státní silnice od severu k jihu a tam se staly případy, kde těžké náklady a auta s cukrem z rafinerie skřivanské se probořila úplně, celou noc tam zůstala a pak ta musela vynésti a vytáhnouti všechno.
Chci upozorniti na to. Ovšem snad se řekne... (Sen. Šturc: Jak budou vypadati za 3 roky?)... Za 3 roky budou vypadati také dosti dobře. Máme určité obavy, že nebudeme míti tolik prostředků, páni kolegové, jako dosud, ale jsem přesvědčen, jestliže stát bude konati povinnosti, jak tento zákon mu je ukládá, aspoň v okresech, kde budou státní silnice, převede se automobilový provoz na státní silnice zpátky. Alespoň u našeho okresu to mohu tvrditi zcela bezpečně, poněvadž auta vyhýbají se již zásadně státní silnici v našem okresu bydžovském a jezdí poměrně velkým okruhem po silnicích okresních, poněvadž jsou lepší. Jakmile stát vykoná svou povinnost v těchto úsecích, věc se obrátí. (Sen. Dundr: Tomu sám nevěříte, co říkáte!) Kdybych tomu nevěřil, neříkal bych to, nepodezírejte. Jestli sám račte býti tak založen, že povídáte něco, čemu nevěříte, já takový nejsem. Mluvím jen o faktických příkladech a dokládám to také. Předně jest ale jisto, že jedná-li se také v tomto zákoně o postátnění silníc, že je potřebí velké opatrnosti, pánové, již z toho důvodu, že silniční hospodářství státní je úžasně drahé. Nechci ubližovati cestářům, ale cestáři státní mají velké nadpráví, poněvadž se nesmí zapomínati na jedno, že cestář je placen jako státní zaměstnanec, jako každý jiný zaměstnanec. Prosím, myslím, že to činí měsíčně asi 1500 Kč ve velkém celku. Je otázka, jestli cestář je celoročně zaměstnán. O tom nebudeme pochybovati, že jsou doby, kdy tam nemusí přijíti, a jsou doby, kdy tam málo přijdou, poněvadž dozor je nedostatečný. Upozorňuji, v čem má tento státní cestář nadpráví. V tom prosím, že užívá silničních příkopů, a v tom, že státnímu cestáři je průměrně přiděleno asi 5 km silnic. Jestli vezmete jen 2 m šířky tohoto příkopu, jestli počítáte, že 1 km je rozryt, zbývají 4 km zatravněného příkopu, dvakrát 4 jest 8, na druhé straně zase 8, to jest 1600 m2, čili přes 1% ha půdy, zarostlé travou, které užívá. Vedle toho mají příjem ještě za vyházenou hlínu. (Hlas: Snad jim to nezávidíte!) Konstatuji faktum, že to takové je. Je pravda, že některé okresy je nehonorují dostatečně. Proto také slavnému senátu podáváme onen zvláštní resoluční návrh, o kterém doufáme, že jím bychom mohli přijíti také v této věci k určité nápravě, aby se konec konců silnice upravily takovým způsobem, aby nebylo rozdílu mezi státními, okresními a zemskými silnicemi. Největší nářek, slavný senáte, je na paragraf, který mluví o tom, že ústřední sociální pojišťovna musí poskytnouti prostředky. Předně neděje se jí nic protizákonného, poněvadž zákon č. 221 z r. 1924 v §u 180 ad b) praví, že má své jmění ukládat v investičních zájpůjčkách státu, zemím, okresům a obcím, nebo v zápůjčkách jimi zaručených. Zde zaručuje stát fond silniční. Po zákonu neděje se tedy sociální pojišťovně bezpráví. Mluví se také o taktnosti a netaktnosti. Račte dovolit, jestliže dlužník jde a vypůjčuje si u věřitele, je zcela správno, že musí jíti žádat, prosit, aby obnos dostal. Prosím, jaký nastává poměr mezi tím, kdo pro peníze přišel a kdo mu je půjčuje? Je tu přesná smlouva: jestli ten, kdo si peníze vypůjčil, dodržuje lhůtu a přesně platí úrok a úmor, věřitel mu do toho nemluví. Jiný poměr je tam, kde přijde zadlužený člověk. Tam to vypadá trochu jinak, tam se dostane snadno pod kuratelu. Banka nebo ústav si řekne na př., když je to nějaký průmyslový anebo družstevní podnik, když někdo peníze půjčí, dá si tam svého člověka, který na podnik bude dávati pozor. Na jedné straně tedy bychom mohli říci, že také stát tu bude do jisté míry pod kuratelou, ale já toho netvrdím, naopak žide máme zvláštní poměr. Zde to není kuratela, nýbrž tady je zvláštní vlastní úmluva, kde stát říká: Ty mi půjčíš peníze, ale zato já beze všeho... (Sen. Modráček: To je, jako když někoho přepadne!) Ale dovolte, dává mu právo, že tam sedí, jinak bychom musili míti dojem, že dáváme stát pod kuratelu. (Sen. Dundr: Stát sedí v ústřední sociální pojišťovně také!) Zde není žádná kuratela. Upozorňuji na to, že je zde zvláštní poměr, zvláštní úmluva, že oba jak věřitel, tak dlužník, mají zde představovati něco jiného než v občanském životě obyčejně bývá. (Sen. Dundr: Mají zastoupení v ústřední sociální pojišťovně oba, proto také ústřední sociální pojišťovna vydala směrnice za souhlasu ministerstva financí!)
Jedna věc také se pánů velmi bolestivě dotýká, a to otázka traktorů. Řekl jsem již v důvodové zprávě, že předně motorové pluhy jsou vůbec vyloučeny, poněvadž to není prostředek dopravy, a traktor, prosím, pokud není dopravním prostředkem, je také vyloučen. (Sen. Modráček: K čemu slouží?) Traktor slouží orbě, traktorem se dnes vláčí a seká obilí. Pan kolega mi řekl, že jsem ve výboru této věci nevysvětlil. Byl jsem přesvědčen, že nepotřebujeme vysvětlení, čeho tím chceme dosáhnouti. Chceme tím dosáhnouti, aby jednak náš průmysl byl podporován, poněvadž průmysl traktorový se u nás již velmi zdárně vyvíjí, a dále, aby bylo umožněno zemědělcům, zejména malým, kterým byla přidělena půda, aby i oni používali této orby. A pánové, račte mně laskavě dovoliti... (Výkřiky sen. Modráčka.)... Pane kolego, vy o tom nebudete věděti, že již naši domkáři mají družstevní záložny a že mají skutečně traktory, že s nimi již orají. Je viděti, pánové, že po této stránce zemědělství nesledujete. Vy je sledujete vždy s jinými intencemi a s jiného stanoviska. Tedy po této stránce, myslím, že tato věc se stala jen správně, poněvadž také je přirozeno, jakmile traktor přijde mimo tyto účely na silnici, kdyby na př. traktorem někde chtěli voziti do cukrovaru řepu, je zdaněn. To bylo jasně řečeno, a také ze zákona to vyplývá.
Ještě se ke konci jedné věci dotknu. Pánům také velmi mnoho záleželo na tom, anebo by bylo záleželo, kdyby se byly zdanily také povozy. Neměli tolik odvahy, aby řekli, že každý povoz, jakmile má železné ráfy, se zdaní, ale že to budou povozy tažené koňmi a mezky. Bylo nutno se tomu opříti, poněvadž tyto povozy jen docela mírným způsobem ničí silnici. A prosím, toto ničení musí také v přirážkách všichni poplatníci, kteří takové vozy mají; zaplatiti. Ale teď přichází někdo nový a rozbíjí silnici. Poněvadž my jsme si ji zaplatili, musí i on na silnici připlatiti, to jest přirozeno. Nejde tedy o presenty, nýbrž je to věc správná a spravedlivá. Pánové sami mluvili o tom, co těch okresních přirážek musí býti a přirážka okresní znamená z. 80% potřeby na silnice. Jestliže si je ty okresy zaplatí z peněz poplatníků, a pak přijdou nová vozidla, nové potřeby, musí na to ti noví také platiti.
Je to nespravedlivé, když se říká, že se chtějí pro někoho privilegia. Ne. My jsme také uznalí. Pánové v prvním návrhu chtěli zdaniti kde jaký vozíček. Byly názory, že i z obyčejného kola by se mělo také platit. Byli jsme spravedliví a řekli jsme: Tam, kde by to škodilo, jako v zemědělství - poněvadž všem záleží na tom, aby zemědělské produkty byly levnější, aby byla větší možnost intensivnější výroby, aby drobný člověk nebyl zbytečně zatěžován - nebude se platiti daň a proto také kola, na kterých jsou přidělané motorky, jsou vyloučena.
Dále výbor snížil daň u všech více užívaných vehiklů a zvýšil dávku při těžkých automobilech. Je tedy viděti, že jsme tuto věc řešili velmi spravedlivě a je zbytečno koalici po této stránce vytýkati věci, kterých koalice ve skutečnosti neudělala.
Teď několik slov o autobusech: Vždyť autobusy ve Velké Praze budou osvobozeny, to je jasná věc. Ty mohou býti osvobozeny všude tam, kde nekonkurují dráze, a jestliže páni kolegové říkají, že doprava autobusem bude dražší, vždyť ten dělník, jestliže je v jeho místě nádraží, do Prahy za zaměstnáním nepojede autobusem. A ne-bude-li míti v místě nádraží, pak přirozeně, jak v zákoně jest jasně řečeno, může býti - a já jsem o tom přesvědčen - bude osvobozen. Věc se netýká jen Velké Prahy, nýbrž silně také venkova, a jsem přesvědčen, že venku, kde autobusy budou konkurovati dráze, nebude jinak možno, než že se ta dávka dopravní musí vybírati. Ale tam, kde nekonkurují, naopak, kde autodoprava sama podporuje rozmach železnic tím, že dováží lidi a předměty, jistě že ministerstvo železnic a veřejných prací jim provoz umožní.
Ke konci bych řekl ještě několik slov na adresu pana kol. Modráčka. Pan kol. Modráček mluvil o nějaké ideologii stran vládních a hodně tu předstíranou ideologii zlehčoval. Tak se mi zdá, (Hlas: To je chyba, že se Vám to zdá.) - opakuji, tak se mi zdá, poněvadž nevím, je-li to pravda - že ideologie p. kol. Modráčka leží v nesmírném odporu proti zemědělství a proti této koalici a proto se také takovým způsobem vyjadřuje.
Tím bych se byl dotknul povšechně nejdůležitějších věcí a končím, žádaje vážený senát, aby přijal osnovu tak, jak je v tisku předloženém vytištěna. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Brabec (zvoní): Prosím zaujmout místa. (Děje se.)
Vzhledem k přečteným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati takto:
o §u 1 podle návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 2 podle návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 3 podle návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 4 podle souhlasných návrhů na škrtnutí sen. Kučery a druhů a sen. Reyzla a soudr. budou-li zamítnuty, podle event. návrhu sen. Reyzla a soudr., a bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Zimáka, Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle dalšího návrhu sen. Zimáka, Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové; pak o doplňovacím návrhu §u 4 sen. Modráčka, Zimáka a soudr.;
o §u 5 podle zprávy výborové;
o §u 6 podle návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 7 podle návrhů sen. Reyzla a soudr., budou-li zamítnuty, podle návrhů sen. Kučery a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Zimáka, Modráčka a soudr.;
o §u 8 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Kučery a druhů;
o §u 9 podle návrhu sen. Modráčka, Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Reyzla a soudr. k bodu 2., pak o doplňovacím návrhu sen. Kučery a druhů, na vložení nových dvou bodů;
o §§ 10 a 11 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Kučery a druhů, k bodu 3 §u 11, pak o doplňovacím návrhu sen. Zimáka, Modráčka a soudr. k odst. 1 §u 11;
o §u 12 až 15 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Kučery a druhů, k odst. 2 §u 15;
o §u 16 až 18 podle zprávy výborové;
o §u 19 podle návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o § 20 až 21 podle zprávy výborové;
o §u 22 podle návrhů sen. Reyzla a soudr. k odst. 1 a 2, budou-li zamítnuty, podle návrhů sen. Kučery a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 23 podle návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 24 podle návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 25 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Zimáka, Modráčka a soudr. k odst. 2;
o §u 26 až 28, o nadpisu zákona, nadpisu jednotlivých částí a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou námitky prosím? (Nebyly.) Námitek není.
Budeme tudíž tak postupovati a přikročíme ke hlasování ve čtení prvém.
Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle návrhu sen. Reyzla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 škrtnut byl podle souhlasných návrhů sen. Kučery a druhů a sen. Reyzla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle event. návrhu sen. Reyzla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle návrhů sen. Zimáka, Modráčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle návrhu sen. Zimáka, Modráčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 4 doplněn byl podle návrhu sen. Modráčka, Zimáka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle návrhů sen. Reyzla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle návrhů sen. Kučery a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítají se.
Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby přijatý § 7 doplněn byl podle návrhu sen. Zimáka, Modráčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 8 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby přijatý § 8 doplněn byl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 9 zněl podle návrhu sen. Modráčka, Zimáka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 9 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby přijatý § 9 doplněn byl v bodu 2. podle návrhu sen. Reyzla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby přijatý § 9 doplněn byl v odst. 1. dvěma dalšími body podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 10 a 11 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby přijatý § 11 v bodě 3 doplněn byl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby přijatý § 11 v odst. 1. doplněn byl podle návrhu sen. Zimáka, Modráčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 12 až 15 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby přijatý § 15 v odst. 2. doplněn byl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 16 až 18 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 19 zněl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 19 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 20 a 21 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 22 zněl podle návrhů sen. Reyzla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 22 zněl podle návrhů sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 22 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 23 zněl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 23 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 24 zněl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 24 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 25 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby přijatý § 25 doplněn byl podle návrhu sen. Zimáka, Modráčka a soudr. v odst. 2., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 26 až 28, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých částí a jeho úvodní formule přijaty byly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.