Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, dr Krčméry, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Prause.

126 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Gažík, dr Peroutka.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolené na dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Reylovi, na týden sen. Melíškovi, Plamínkové, Reščukovi a Toužilovi.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Navrhuji, aby byly uděleny zdravotní dovolené na dobu 14 dnů sen. Klofáčovi, na dobu 4 neděl sen. Bobulovi a Volkovi.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Předsednictvo senátu došel přípis Stálého výboru Národního shromáždění č. 1/1927 ze dne 27. října 1927.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Karouského, aby přípis tento přečetl.

Zapisovatel sen. dr Krouský (čte):

>Předsednictvu senátu N. S. R. Čs. v Praze.

Stálý výbor N. S. podle §u 54 ústavní listiny, vyšlý z volby konané v poslanecké sněmovně dne 7. dubna 1927 a v senátu dne 25. října 1927, konal dne 26. října 1927 ustavující schůzi.

Zvoleni byli:

předseda poslanecké sněmovny posl. Jan Malypetr předsedou,

předseda senátu N. S. sen. JUDr Mořic Hruban a posl. František Tomášek místopředsedy,

sen. Josef Thoř a posl. dr František Lukavský a Wolfgang Zierhut zapisovateli.

O tom činím sdělení.

Předseda Stálého výboru N. S.:

Malypetr v. r.<

Předseda: Z předsednictva přikázáno: Žádám o přečtení.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Výboru imunitnímu:

Žádost vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě se žádostí sedrie v Trenčíně za souhlas ke stíhání sen. Petora pro přečin podle §u 11, č. l a 2 a zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky.

Žádost kraj. soudu v Liberci za souhlas k trest. stíhaní sen. Hampla pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky.

Předseda: Tiskem bylo rozdáno:

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 530. Poštou. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 15. září 1927. (tisk 526).

Tisk 531. Poštou. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona o daňovém základu rozhodném pro zápis obchodníků do obchodního rejstříku [tisk 527).

Tisk 525. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 222) zákona o zatímní ochraně lesů (tisk 977).

Tisk 528-528/8. Interpelace sen. Ant. Nováka, Ecksteinové a soudr. na ministra sociální péče v záležitosti úpravy požitků válečných poškozenců v republice Československé.

Tisk 528/1. Interpelace sen. Pánka, Plamínkové a spol. na vládu Čsl. republiky v záležitosti systemisace služebních míst ve státních úřadech a podnicích.

Tisk 528/2. Interpelace sen. dr Šrobára, Donáta, dr Reyla, Zulegera, dr Kovalika, dr Hilgenreinera, dr Brabce, Thoře a spol. na p. ministra vnitra ohledně výsledků obecních voleb v roce 1927.

Tisk 528/3. Interpelace sen. Hartla, Hüttera a soudr. na p. ministerského předsedu stran domnělého, nesplněného slibu, že v brzku bude zlepšeno postavení staropensistů.

Tisk 528/4. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra železnic stran zanedbávání dílny v Moravské Ostravě.

Tisk 528/5. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra vnitra stran bezúčelného šikanování obyvatelstva okresní správou politickou v Hlučíně.

Tisk 528/6. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra vnitra a na p. ministra spravedlnosti stran přestupků zákona na ochranu volební svobody, k nimž došlo na Hlučínsku.

Tisk 528/7. Interpelace sen. Jokla a soudr. na p. ministra národní obrany stran opětovných neštěstí zaviněných zabloudilými náboji.

Tisk 528/8. Interpelace sen. Jokla, dr Hellera a soudr. na p. ministra železnic stran četných neštěstí následkem nespouštění železničních závor.

Tisk 529-529/10. Odpověď vlády na interpelaci sen. Reichstädterové a spol. o neudržitelných poměrech národnostních na ostrůvku brodeckém u Konice (tisk 250).

Tisk 529/1. Odpověď ministra věcí zahraničních na interpelaci sen. Teschnera a druhů o úpravě nároků ze starých pojišťovacích smluv s pojišťovnami rakouskými, maďarskými a německými (tisk 367/5).

Tisk 529/2. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Hartla a. soudr. stran domnělého výnosu ministerstva železnic na podporu počešťování německého jazykového území (tisk 394/5).

Tisk. 529/3. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. stran složení okresní správní komise v Žatci (tisk 402/4).

Tisk 529/4. Odpověď vlády na interpelaci sen. Jokla a druhů o zahájení přiměřené nouzové akce pro obyvatelstvo severní Moravy a Slezska, postižené 5. května t. r. katastrofální povodní (tisk408).

Tisk 529/5. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Hartla a soudr. stran vyvěšení ryze českých jízdních řádů československých drah na nádraží pohraničního města Hrádku nad Nisou (tisk 472/7).

Tisk 529/6. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Friedricha a soudr. stran porušování jazykových zákonů železničními předpisy (tisk 472/8).

Tisk 529/7. Odpověď vlády na interpelaci sen. Böhra a druhů o pomocné akci za příčinou strašlivých živelních pohrom v některých okresech severních Čech (tisk 502).

Tisk 529/8. Odpověď vlády na interpelaci sen. Beutela a druhů o těžkých živelných katastrofách v okresech Teplicích, Ústí nad Labem, Podmoklech a České Lípě dne 8. července 1927 (tisk 503).

Tisk 529/9. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hüttera a druhů o okamžitém poskytnutí pomoci krajinám v Rudohoří a v severočeské nížině, jakož i v údolí Ploučnice, které postiženy byly katastrofální průtrží mračen dne 8. a 9. července 1927 (tisk 504).

Tisk 529/10. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Jokla, dr Hellera a druhů o tom, jak se jednalo s Edmundem Thielem od dělostřeleckého pluku 12., který při konání vojenské služby stal se úplným invalidou (tisk 324/4).

Tisk 532. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovního zákona) (tisk 492).

Tisk 533. Zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1925 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 335).

Tisk 534. Zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rak 1926 spolu s účty státního melioračního fondu státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 523).

Tisk 535. Vládní návrh zákona o cestovních pasech.

Tisk 536. Vládný návrh zákona o zmene niektorých predpisov o vymahaní a účtovaní trestných nákladov vzniklých u súdov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.

Zápisy o 96. až 98. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 13., 14., a 15., července 1927.

Těsnopisecké zprávy o 99. a 100. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 25. října 1927.

Zápisy o 99. a 100. schůzi senátu Národního shromáždění, republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati jednací pořad.

Prvním předmětem jednacího pořadu je:

l. Zpráva ústavně - právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 527) o daňovém základu rozhodném pro zápis obchodníků do obchodního rejstříku. Tisk 531.

Zpravodajem je pan sen. dr Veselý, uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Veselý: Vážený senáte! (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr Veselý (pokračuje): Vládní osnova zákona mění základ pro posuzování otázky, kdo má býti zapsán do rejstříku obchodního a kdo je k zápisu tomu povinen. Změna tato je důsledkem berní reformy a plyne tedy z ustanovení zákona o berní reformě.

Podle dosavadního zákona byl k zápisu do rejstříku obchodního oprávněn a povinen jen obchodník, který platil výdělkovou daň 200 korun, ve městech přes 10.000 obyvatel 400 korun. Tento základ daňový nevyhovuje novým poměrům, zejména ustanovením berní reformy a proto je nutno ho měniti. Dosud totiž podle starého zákona výdělková daň byla kontingentována, kdežto nová daň je daní kvótovou, která se vyměřuje podle čistého výtěžku podniku.

Kromě toho je velice důležitou a podstatnou změna, že podle starého zákona válečná přirážka mimořádná nesměla býti připočítána k dani výdělkové, když šlo o zápis do obchodního rejstříku, kdežto podle zákonů berní reformy tato přirážka je zahrnuta již v nové sazbě daňové.

Tím se stalo, že výdělková sazba daňová ovšem značně stoupla. Podniky, které dosud nebyly povinny k zápisu do rejstříku, by připočtením této dávky se staly k zápisu povinnými, takže by povinnost k zápisu do obchodního rejstříku stihla ovšem i podniky docela malé s ročním výnosem řekněme 32.000 Kč, takže by i maloživnostník a maloobchodník už měl povinnost dáti se zapsati do obchodního rejstříku.

Tato povinnost k zápisu do obchodního rejstříku nese s sebou ještě další závazky, zejména závazek k řádnému vedení obchodních knih, ze kterého by byl zřejmý stav obchodu a majetku člověka, který obchod vede. Žádati od živnostníka nebo maloobchodníka, aby vedl takové řádné knihy obchodní, je příliš mnoho pro něj. Ten malý člověk má sotva dosti času, aby se postaral o řádné vedení svého obchodu, aby svoji živnost udržel v dobrém chodu, a nemůže vésti takové řádné knihy obchodní, jak by zákon vyžadoval.

Rovněž tak zákon o zachovávání firmy obyčejně u maloobchodníka a maloživnostníka naráží na obtíže, poněvadž oni nejsou zvyklí toho přesného znění zákona zachovávati.

Avšak i další ještě ustanovení berních zákonů tu naráží na starý zákon o zápisu do rejstříku obchodního. Jde tu zejména také o podniky společenské. Podle nového zákona výdělkového při společnících dvou, po případě třech, se při stejném výtěžku obchodního podniku výdělkového zmenšuje sazba výdělková, takže by se mohlo státi, že by několik podniků se stejným rozsahem, se stejným výdělečným výnosem bylo posuzováno různě při otázce o zápisu do rejstříku obchodního. Některé menší stejné podniky by musily býti zapsány, pokud by měly jednoho majitele, kdežto podnik, který by měl dva, po případě tři majitele, by takové povinnosti nepodléhal.

Konečně jde také o podniky osvobozené od daně; zejména státní podniky jsou od výdělkové daně osvobozeny, ač nabyly značného rozsahu a také jejich výtěžek je dosti značný. Ty podniky na Slovensku a Podkarpatské Rusi podle starých zákonů tam platných musejí býti zapsány a byly zapsány, kdežto podle nového našeho zákona by takovému zápisu nepodléhaly, ačkoliv základ pro výtěžek, rozhodný pro rozsah podniku, byl zjištěn takový, jaký mají na př. u nás obchodníci jednotliví, do obchodního rejstříku zapsaní.

Konečně padá tu na váhu i rozdíl mezi všeobecnou a zvláštní daní výdělkovou, poněvadž pro podnik, který byl podroben zvláštní dani výdělkové, jsou sazby jiné, nežli pro podnik, podrobený všeobecné dani výdělkové. Tu je potřebí nesrovnalosti, které jsou, upraviti novým zákonem. Vládní osnova tomu hledí vyhověti tím, že už nebéře za základ pro rozhodování otázky o zápisu do obchodního rejstříku výši daně, nýbrž výši čistého výtěžku.

Zmínil jsem se již, že také podle starého zákona byl rozdíl mezi městy do 10.000 obyvatel a přes 10.000 obyvatel. Tento rozdíl byl snad odůvodněn za starých poměrů, ale nikoliv za nových, kde podniky obchodní značného rozsahu jsou i v malých městech, a není žádného důvodu, proč by mezi městy do 10.000 a přes 10.000 obyvatelů měl býti činěn nějaký rozdíl.

Ustanovení §u 2 navržené osnovy vyhovuje a shoduje se s dosavadní praksí, že totiž změna výše daňové nebyla rozhodnou pro otázku, zdali obchodník, který byl již pravoplatně zapsán do obchodního rejstříku, má býti zase z rejstříku vymazán. V tom se tedy osnova přizpůsobuje jenom starému zákonu.

§ 3 ustanovuje, že částka 50.000 Kč, uvedená v §§ l a 2, může býti vládním nařízením zvýšena nebo snížena.

V §u 5 upravil ústavně-právní výbor znění tak, že zákon nemá nabýti účinnosti dnem vyhlášení, nýbrž že má býti ponechán průchod všeobecnému zákonnému ustanovení, podle kterého naše zákony nabývají účinnosti za 30 dní po uveřejnění ve Sbírce zákonů a nařízení. Myslím, že toto všeobecné ustanovení je vhodnější, a proto jsme § 5 tomuto ustanovení přizpůsobili. Myslím, že pro ustanovení, aby zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení, nebylo zvláštního důvodu, poněvadž beztoho vyměřování podle nového zákona berního nastane teprve v létě r. 1928 a jistě do té doby nová osnova nabude zákonné účinnosti.

Vzhledem k tomu navrhuji jménem ústavně-právního výboru, aby vážený senát schválil osnovu navrženého zákona. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni pp. sen. Kroiher, dr Klouda, dr Fáček a Modráček.

Nežli dám prvnímu přihlášenému řečníkovi slovo, navrhuji řečnickou lhůtu na 15 minut.

Není žádné námitky? (Nebylo.)

Námitek není. Zůstává tedy při tom, co jsem navrhl.

Řečnická lhůta je stanovena 15 minutami.

Dávám slovo panu sen. Kroiherovi.

Sen. Kroiher: Slavný senáte! Úvod zákona, o kterém se dnes máme usnášeti, praví výslovně, že ustanovení obchodního zákona... o firmách, obchodních knihách a prokuře, může býti užito jen na obchodníky, u nichž... atd. Jestli kdy jindy, tedy v tomto případě zvláště platí zásada: >Vigilantibus iura<.

Jsem přesvědčen, že ani příslušnému výborů, ani slavnému senátu nepřipadá, aby jakýmkoliv způsobem byla zkrácena tak důležitá národohospodářská složka naše, jako je družstevnictví všech oborů. My víme, co máme svému družstevnictví děkovat. Ale znění zákona, jak je zde předloženo, by mohlo znamenati, že veškeré naše družstevnictví, až na nepatrné výjimky by bylo vyloučeno z práva užívati dotčeného ustanovení obchodního zákona o obchodních knihách a prokuře. O zápisu do rejstříku máme my družstevníci zvláštní ustanovení, která tímto zákonem nikterak nejsou dotčena. Ale jestliže tento zákon praví, že ustanovení obchodního zákona o prokuře a obchodních knihách mají býti omezena pouze na obchodníky s 50.000 Kč daňové základny, plynulo by z toho, že všichni ostatní jsou z těchto výhod vyloučeni. A tu bychom my, družstva a svazy družstev, přišli do neobyčejně prekérního postavení, poněvadž bychom nemohli činiti podle zákona nárok, aby také naše knihy měly průkaznost, abychom také my byli oprávněni jmenovat prokuristy.

Bylo nám sice od právníků řečeno, že se nemusíme obávati, že naše práva jsou jinde ustanovena, ale já zase se domnívám, že bychom, mohli pak v případě sporu, který by byl vyvolán, dojíti k nejvyšší instanci, která by rozhodla, že pozdější zákon ruší všecky ostatní zákony, třeba by se o nich nezmiňoval, ruší je tím faktem, že ustanovuje nové právo. A tu prosíme, byste pánové vzali laskavě na vědomí, že dnešní základna daňová, zvláště u družstev, které se spokojují s obchodováním se členy, je zcela jiná než u obchodníka, poněvadž my neplatíme, pokud se omezujeme na členy, daň z docíleného zisku, nýbrž 2 % z kapitálu, který máme do podniku vložený, a následkem toho je možné, že i některá velká centrála družstevní by neměla možnosti svými knihami prokazovati správnost svého tvrzení a nemohla by ustanovovati prokuristy. A račte uznati, že nejen centrála družstevní, nýbrž i jednotlivé družstvo nemůže býti odkázáno ve všem všudy na volené funkcionáře, aby jeho jménem všechno podepisovali, nýbrž že je nutno míti prokuristu, který stále v závodě je; bývá to obyčejně jeden odpovědný úředník, po případě jest jich více. Tím více je to při centrálách, které majíce volené činovníky, kteří jsou jinak zaměstnáni a v sídle centrály nepřetržitě zdržovati se nemohou, jsou odkázány na podpisy prokuristů. Následkem toho by naše dosavadní država v tomto směru, naše dosavadní práva mohla přijíti v pochybnost a jsme toho názoru, že je potřebí, aby v připravovaném zákoně bylo družstev a jejich svazů vzpomenuto výslovným ustanovením, že družstev se tento zákon netýká.

Končím své stručné vývody poznámkou, že by bylo správné, aby tento zákon byl vrácen dotyčnému výboru k nové poradě právě o momentu, který jsem si dovolil zde podškrtnout. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku, panu sen. dr Kloudovi.

Sen. dr Klouda: Slavný senáte! Přihlásil jsem se ke slovu, abych opakoval a odůvodnil návrh, který jsem učinil již v ústavně-právním výboru, který tam jen nepatrnou většinou byl zamítnut a který předkládáme proto dnešnímu plenu.

Návrh můj zní, aby § 3 osnovy zákona tak, jak byl navržen vládou a ústavně-právním výborem přijat, byl vynechán a v důsledku toho aby také změněno bylo označení číslování dalších paragrafů. § 5 zní v přijaté osnově zákona takto: > Částka 50.000 Kč uvedená v paragrafu prvém, může býti vládním nařízením zvýšena, nebo snížena.<

Z podrobného referátu pana zpravodaje slyšeli jste odůvodnění, pro které má nastati změna při zápisech obchodníků do obchodního rejstříku. Jde o stanovení nového daňového základu, který podle obchodního zákona z r. 1862 a podle našeho republikánského zákona z r. 1921 byl stanoven různě pro místa do 10.000 obyvatel a nad to, a nyní má býti tento stav pro zápis upraven jednotně. Rozhodným má býti čistý výtěžek, který podle daňových předpisů je vyšetřen, na obnos 50.000 Kč.

Oč nám jde, kteří nesouhlasíme, aby vládě dáno bylo zmocnění ke snížení nebo zvýšení tohoto daňového základu pro zápis do obchodního rejstříku, zmocnění tak všeobecné a tak neomezené, jak je dává navrhovaný zákon? O to, abychom upozornili, že zde zase způsobem po našem mínění nepřípustným, dává se vládě do rukou moc, která jí podle ústavy naší nepřísluší. Jsou všeobecné stesky, že našemu senátu přiděluje se velmi málo zákonodárné práce iniciativní a že i to málo práce zákonodárné, která se nám přikazuje, nejeví se tak hodnotným, jak by to sbor té vážnosti, jako je náš senát, zasluhoval. Čím řidší je ta svěřovaná nám práce zákonodárná, tím větší má a musí býti povinnost našeho senátu, aby při zkoumání podmínek pro ten který zákon počínal si svědomitěji a pozorlivěji, a je mé skromné přesvědčení, že ponechá-li senát v zákoně to ustanovení, jehož vyškrtnutí ze zákona jsme navrhovali, nevykonal tu svou povinnost, jemu ze zákona uloženou, tak pečlivě a pozorlivě, jak náleží.

Jde tu o ten starý spor mezi mocí zákonodárnou a nařizovací, o kterém tolikráte jsme v našem senátu již hovořili, a který také při této příležitosti znovu zdviháme. Není jistě bez zajímavosti, že referentem ústavně-právního výboru v tomto případě je můj klubovní kolega, dr Veselý, který z příkazu většiny tu musí jako zpravodaj výborový hájiti stanovisko většiny výboru. Tedy jaksi na jeho místě - dr Veselý měl příležitost tolikráte brojiti proti rozšiřování a zvyšování moci nařizovací - ujímám se slova, abych znovu oživil tu připomínku na spor mezi mocí nařizovací a zákonodárnou.