Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, dr Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

93 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: za ministerstvo financí odb. přednosta dr Vlasák.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Hamplovi, Hartlovi, Herlingerovi, dr Houserovi, Janíkovi, Koutnému, Petorovi, Pociskovi, Reiterovi, Slámovi, Sochorovi a dodatečnou dovolenou pro minulé schůze a na dnešní schůzi sen. dr Kloudovi.

Navrhuji, aby byla dána zdravotní dovolená od 4. července do 12. srpna t. r. sen. dr Procházkovi.

Přikročíme k hlasování:

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 683. Zpráva výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona, kterým se zrušují úlevy stanovené z důvodu války pro nastoupení a provozování živnosti (tisk 647).

Tisk 684. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu (tisk 1585) zákona o mimořádných opatřeních bytové péče (tisk 1617).

Tisk 685. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu (tisk 1575) zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců (tisk 1619).

Zápisy o 130. až 132. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 12., 14. a 15. června 1928.

Zápisy o 133. a 134. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jednacího řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem písemné námitky padány, pokládají se zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Místopředseda dr Brabec: Přikročuji k projednávání pořadu jednání.

Prvním bodem je:

1. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního o návrhu senátorů Donáta, dr Reyla, dr Brabce, Thoře, dr Kovalika, Zulegera, Böhra a spol. (tisk 673) na změnu hlavy II. zákona o organisaci politické správy ze dne 14. července 1927, čís. 125 Sb. z. a n. Tisk 676.

Zpravodajem je p. sen. dr Procházka. Táži se p. zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Nenavrhuji žádných textových změn.

Místopředseda dr Brabec: Není tiskových změn.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákon, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Je zde nyní resoluce p. sen. dr Hellera a soudr.

Prosím p. zpravodaje, aby se o ní vyjádřil.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Navrhuji zamítnutí této resoluce, jelikož je neodůvodněna a není žádné nutnosti, aby zákon o úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, který teprve nedávno vešel v platnost a teprve se osvědčuje, byl již dnes jakýmkoliv způsobem měněn.

Místopředseda dr Brabec: Dám hlasovati o resoluci p. sen. dr Hellera a soudr.

Kdo je pro přijetí této resoluce, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je menšina. Resoluce se zamítá.

Přikročujeme k bodu dalšímu, jímž je:

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednána byla usnesení poslanecké sněmovny:

Jedná se o osnovy zákonů, jimiž mají býti uspořádány věci, které v zájmu veřejnosti vyžadují co nejrychlejšího vyřízení a proto navrhuji, aby věci tyto projednány byly ve smyslu §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným.

Dám hlasovati.

Kdo souhlasí s mým návrhem, aby věcem těmto byla přiznána ve smyslu §u 55 jedn. řádu pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat a věcem těmto byla pilnost přiznána.

Dalším bodem programu je:

3. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 671) k vládnímu návrhu zákona o převzetí státního předválečného dluhu nezajištěného. Tisk 680.

Navrhuji, aby věc tato projednána byla v celkové době ¹/₂ hod. se stanovením řečnické lhůty na 10 minut.

Dám hlasovati.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Zpravodajem za oba výbory je pan sen. dr Havelka. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Naše republika musí podle mírové smlouvy Saint Germainské a trianonské převzíti ke své tíži dluhopisy státního předválečného nezajištěného dluhu rakouského a uherského, uložené na zdejším území. Které to dluhopisy jsou, jest uvedeno v §u 2 navrhovaného zákona. Podmínky převzetí stanoveny jsou v §u 3 téhož návrhu.

Dluhopisy takto převzaté započítají se do podílu, který republice na nezajištěném dluhu přidělila reparační komise; je to 41,7 % u dluhů rakouských a 15,945 % u dluhů uherských; u 4% uherského vyvazovacího pozemkového dluhu a u 4 1/2% obligací za výkup výčepních regálních práv je to 17,03 %. Případné přebytky nebo schodky vyrovnají se mezi jednotlivými nástupnickými státy padle ustanovení mírových smluv a po případě podle zvláštních dohod je modifikujících.

Závazek z převzatých dluhopisů vztahuje se na úrokové a kapitálové splátky, dospělé po účinnosti mírových smluv, t. j. po 16. červenci 1920 u dluhopisů rakouských a po 26. červenci 1921 u dluhopisů uherských.

Předválečné dluhopisy byly vyměňovány za prozatímní listy, kterážto výměna je z největší části provedena, a zbývají již jen některé menší, posud nevyměněné položky, za které budou vydány přímo definitivní dluhopisy.

Částka za prozatímní listy nevyměněné

na dluhopisy vinkulované.

Návrh zákona upravuje:

I. výměnu prozatímních listů za definitivní dluhopisy náhradní renty;

II. přímou výměnou nepřevzatých posud dluhopisů těch kategorií, za něž se již vydávaly prozatímní listy, za definitivní dluhopisy náhradní renty;

III. převzetí předválečných nezajištěných dluhopisů, za které se nevydávaly prozatímní listy, buď výměnou za dluhopisy náhradní renty nebo výplatou v hotovosti;

IV. převzetí předválečných nezajištěných dluhopisů znějících na jméno nebo jinak vinkulovaných všech kategorií.

Předválečné dluhopisy, které byly již vyměněny za prozatímní listy, po případě za dluhopisy moučné nebo konsolidační půjčky, byly tím také již převzaty a závazek z nich splněn vydáním nových dluhopisů.

Hlavním účelem navrhovaného zákona jest úprava dluhopisů posud nepřevzatých, neboť úřední úschova není ještě převzetí, musí tu býti ještě další podmínky, uvedené v § 3. Dluhopisy těmto podmínkám nevyhovující nebudou převzaty a vydají se z úřední úschovy.

Ministru financí dostává se navrhovaným zákonem dvojího zmocnění, aby totiž ve vhodné době přeměnil, ovšem se svolením majitelů, náhradní věčnou rentu na rentu umořitelnou, a dále, aby zařídil výplatu úroků ze státních vinkulovaných dluhopisu u poštovního úřadu šekového.

Důsledkem prvního zmocnění je výhoda pro majitele rent věčných, kteří by se spokojili za to s úrokem nižším než u věčných rent. Finanční správa mohla by tak umořiti část státního dluhu bez značnějšího zvýšení ročního rozpočtového zatížení.

Druhé zmocněni sleduje zjednodušení pokladní manipulace a je rázu všeobecného, neboť týká se všech státních dluhopisů.

Navrhovaný zákon je provedením mírových a mezinárodních smluv.

Výbor ústavně-právní projednal usnesení poslanecké sněmovny ve své schůzi dne 20. června 1928 a usnesl se navrhnouti senátu, aby přijal usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o převzetí státního předválečného dluhu.nezajištěného, a to beze změny tak, jak obsaženo je v senátním tisku č. 671.

Jménem rozpočtového výboru jenom dodávám, že úpravou těchto předválečných dluhů nevzniká pro rozpočet státního dluhu žádné další vydání, ježto na vydáni s tím spojená je v rozpočtu pro r. 1928 v kap. XXII, skupina IV. již pamatováno. Částka státních dluhů, která vyplývá z této úpravy, je také v úhrnné částce státních dluhů, jak ji rozpočet vykazuje, již obsažena.

Jménem rozpočtového výboru dovoluji si navrhnouti, aby slavný senát v souhlasu s výborem ústavně-právním přijal usnesení poslanecké sněmovny beze změny tak, jak jest obsaženo v senátním tisku čís. 671.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, prosím o zaujetí míst. (Děje se.) Přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Námitky nebyly.) Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou a jak je vyznačena b sen. tisku 671, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 671 ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dám hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla právě přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Přikročíme k dalšímu bodu, jímž jest:

4. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 672) k vládnímu návrhu zákona o soustavě drobných mincí. Tisk 681.

Navrhuji, aby věc tato projednána byla v celkové době ¹/₂ hodiny se stanovením řečnické lhůty na 10 minut.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Zpravodajem je sen. dr Procházka.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Slavný senáte! Soustava drobných mincí měny československé souvisí s vývojem měnovým po převratě.

Za války důsledkem poklesu hodnoty peněz mizely z oběhu i drobné mince s hodnotným obsahem, především mince y stříbrné, později i mine bronzové. Trval proto v prvých letech po převratu veliký nedostatek drobných mincí.

Bylo tudíž třeba po odloučení měny a okolkování bankovek pamatovati rychle na samostatnou soustavu mincí drobných.

Ražba mincí kovových narazila však na značné technické obtíže následkem nedostatku odborných sil k vedení jediné mincovny nacházející se na území republiky Československé, kterážto mincovna byla k tomu úplně devastována. Též působilo nesnáze opatřiti kovy, potřebné k ražení mincí. Zahájena byla u nás ražba mincí 20 a 50haléřových a staženy zároveň staré mince 20haléřové. Nato ihned následovala ražba mincí korunových a podařilo se koncem května roku 1922 opatřiti první kovové koruny československé.

Jednokorunová drobná mince vžila se již úplně, v mysli obyvatelstva trvá o ní představa určité jednotky peněžní a zůstává takto pevným bodem pro další budoucnost v naší soustavě drobných.

Kolem této jednotky vytvořovány byly další články soustavy drobných, typ za typem, podle toho, jakého typu ukazovala se největší potřeba a pro který typ byly splněny technické podmínky ražební

Následovaly po koruně mince vyjadřující zlomek její, a to v roce 1923 deseti- a pětihaléře a konečné v roce 1924 i dvouhaléře.

Nad korunou pak byla v roce 1925 zavedena ražba kovových pětikorun a tím byl dovršen náš systém drobných mincí.

Pro každou z uvedených skupin byl stanoven kontingent drobných zákonem celkem za 540 milionů Kč, a to jako kontingenty speciální pro 20 h. 50 h a 1 Kč 200 milionu Kč pro 10, 5 a 2 h - 40 milionů Kč a pro 5 Kč 300 milionů Kč.

Po stabilisaci měny nastala otázka, zda a do jaké míry naše soustava drobných odpovídá oběhové potřebě vzhledem ke stabilisované jednotce peněžní.

Tu se ukazuje, že dvouhaléře ztrácejí svou upotřebitelnost a tudíž i oprávněnost a že v soustavě drobných při stabilisováné koruně dnešní hodnoty nemohou míti trvale místa.

Dále se ukazuje, že speciální kontingenty stanovené dřívějšími normami pro jednotlivé skupiny drobných nevyhovují, neboť ražbou každé vyšší peněžní jednotky se sníží potřeba jednotky nižší.

Lze proto nahraditi kontingenty speciální platné pro všechny jednotlivé typy drobných kontingentem generálním, v jehož rámci musí zůstati úhrn ražby veškerých drobných, kterýžto celkový kontingent stanoví se osnovou zákona nejvíce za 600 milionů Kč jmenovité hodnoty - § 5, odst. 1.

Ražbu jednotlivých druhů mincí nutno přizpůsobiti skutečné jejich, věcné potřebě - § 5, odst. 2.

Při stanovení celkového kontingentu 600 milionů Kč vzat byl zřetel na oběh dnešních papírových desetikorun.

Oběh drobných mincí 2 h, 5 h, 10 h, 20 h, 50 h, 1 Kč a 5 Kč činí ke dni 31. prosince 1927

jeví se průměr mezi oběhem a kontingentem asi 645.000.000 Kč.

Osnovou zákona stanovený nejvyšší obnos 600 milionů Kč jmenovité hodnoty pro všechny drobné mince jeví se býti proto dostatečný pro potřebu oběhu mincí drobných, zejména uváží-li se, že proti dosavadnímu celkovému kontingentu drobných peněz - včetně papírových korun - 780 milionů Kč skutečný oběh těchto drobných peněz 511,798.571 Kč je značně nižší.

Pokud se týká papírových desetikorun, lze uvésti, že sice papírové desetikoruny tvořily část stávkového dluhu, ale že národohospodářsky byly náhradou za mince drobné, které do stávkového dluhu nenáležejí.

Soustava drobných takto pojatá vyžaduje doplnění o novou kovovou desetikorunu.

Psychologický poměr obyvatelstva ke kovovým mincím bude dojista lepší, jestliže peněžní značka nebude pouze kovovou značkou bez hodnoty, nýbrž v rukou majitele i přímo hodnotou, třeba menší ještě, nežli je platnost (jmenovitá hodnota) peníze samotna. Dá se.tedy očekávati, že poměr k nové desetikoruně bude u obyvatelstva, které odvyklo vyšším kovovým mincím, příznivější, budou-li raženy ze stříbra.

Ovšem podle povahy své jako drobná mince nemá obsahovati stříbrná desetikoruna za 10 Kč stříbra, jelikož při nutném legování stříbra s mědí dospělo by se k minci neprakticky veliké a těžké, pak zejména proto, že při plnohodnosti drobné mince stříbrné by při možném vzestupu ceny stříbra mizely z oběhu. Neboť pak by měla mince větší hodnotu jako kov - vnitřní hodnotu - nežli jako mince - jmenovitou hodnotu.

Spočívá proto v podstatě mince drobné, že obsahuje méně kovu hodnotného, nežli sama platí.

Podle toho má býti nová kovová desetikoruna mincí stříbrnou a má obsahovati stříbra v menší ceně, což znamená její jmenovitá hodnota. Vzhledem na nutnost, aby soustava našich drobných mincí byla definitivní, a se zřetelem k tomu, že dnešní ražba vžité již jednokoruny zůstává pevným bodem, který i do budoucnosti musí zůstati osou, kolem které se bude utvářeti soustava drobných, zůstala by dnešní kovová pětikoruna anomalií.

Bylo by ji nutno vzíti z oběhu, poněvadž mezi korunou dnešní a stříbrnou desetikorunou nebylo by prostory pro nynější kovovou pětikorunu. Typu pětikoruny, dnes již plně vžitého, nelze však postrádati.

Zřetel k definitivní technické úpravě nosí soustavy drobných mincí vede tedy k tomu, a-by dnešní kovová pětikoruna byla vzata z oběhu a nahrazena postupně,pětikorunou stříbrnou, umístěnou rozsahem mezi dnešní korunou a budoucí stříbrnou desetikorunou.