Středa 11. července 1928

A jaká spousta těchto pracujících lidí jezdí domů jenom v neděli? Pro velikou vzdálenost nemohou každý den jezditi tisíce případů máme, že se mohou podívati domů jenom na svátky hlavní, pro dálku země nemohou jeti vícekráte.

Pánové, jistě znáte poměry, které z toho potom vyplývají, když takto rodiny ne ze své viny jsou od sebe odloučeny - rozvraty rodinné, na čemž má hlavní vinu také bytová krise.

V Praze je 500 bytů prý úředně zjištěno prázdných k disposici nebydlícím, ale tohoto bydlení si nemohou dopřáti ani lidé lépe finančně situovaní, natož chudí dělníci.

A pánové z koalice, kteří jste hlasovali, aby bylo zvýšeno nájemné o 20 % na 1. července t. r., měli jste viděti ty smutné obličeje na tohoto prvního, když chudí lidé sháněli zvýšené nájemné a musili si na ně utrhnouti od úst svých a svých dětí.

U nás v republice na všechno má vláda dosti peněz, na militarismus, na representace, na různé zbytečné paláce, na různé špicly a provokatéry, ale na postavení řádných a levných bytů pro chudé lidi v množství alespoň dostatečném pro Prahu vláda peněz nemá.

A proto volám k pánům v koalici a hlavně k panu ministrovi sociální péče msgr. Šrámkovi: Vzpamatujte se pánové, ve svém protilidovém počínání a budujte opravdovou sociální >péči< pro >bytovou péči< i pro péči válečných poškozenců, což jsme měli včera na programu!

Pro takovýto zákon, jako dnes nám předkládáte pro bytovou péči, my komunisté hlasovati nebudeme. Tím končím. (Výborně! - Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Böhr (zvoní): Slovo má dále pan sen. Šťastný. (Předsednictví převzal místopředseda dr Brabec.)

Sen. Šťastný: Slavný senáte! Nehodlám rozmnožovati řadu přednesených faktů o věcech bytové lichvy. Mám za to, že toho již tu bylo sneseno dosti, ale mám také za to, že je tu jedna lichva, kterou veřejné orány jaksi nechtějí viděti.

Pan referent k naší přítomné předloze našel dosti odvahy k této větě: Platnost tohoto zákona vyprší o niekoľko dní a dnes už k lepšímu zmenené pomery bytové nutia vládu atď., atď.

Pan referent by se měl podívati do okolí Prahy a obhlédnouti barákové a vagonové kolonie, které v daném případě ohrožují Velkou Prahu epidemiemi, a jistě by tuto větu byl nenapsal. Myslím, že je to flagrantním dokladem, na kolik se změnily poměry bytové k lepšímu. Ovšem, tato předloha nese se také v tomto duchu, jako by zlepšené poměry skutečně nastávaly.

Řekl jsem, pánové, že je lichva, která se dosti dobře nevidí. Bylo zde již také o tom s tribuny mluveno. Mám na zřeteli zejména stavební hmoty. Mám za to, že ani nejpřísnější analysou toho, čemu říkáme bytová lichva, tedy celého toho smutného našeho problému, bychom možná nemohli konstatovati v pravém slova smyslu bytovou lichvu, ale lichvu jinou. Vždyť nemůžeme zavírati oči před tím, že od r. 1923 podražily cihly na 1.000 kusů o 150 Kč, že cement podražil o 200 Kč, dřevo rovněž asi o 200 Kč v průměru, někde více, někde méně. Pánové, to všechno se stalo, jak jsem již tu v dubnu konstatoval, po éře našich svazů zaměstnavatelských, kterou zahájil prý ke konsolidaci státních národohospodářských poměrů se snižováním dělnických mezd, a právě to byly cementárny, cihelny a parní pily, ze jména na Slovensku, kde byly sníženy mzdy průměrně o 30 %, někde také o 40 %, ale průměrem o 30 %. Tázal bych se, kde se tu brala ta smutná odvaha, kde lze hledati důvod k tomu, když je tu dnes tak velké procento zvýšení oněch hmot, které se přece po snížení dávky, tedy po snížení uhelných cen a také podstatně ve svých výrobních nákladech snížily? Pro to bychom žádných věcných důvodů nenašli. Věc tu je a musíme s ní počítati. Já nebudu obhájcem ex offo pánů domácích, to mne ani nenapadlo. Já bych mohl jen rozmnožiti řadu stesků, které zde byly předneseny k svědomí pánů majitelů domů. Ale to není pro nás celý problém. Ten problém přísnou analysou bychom našli někde jinde, ten problém leží v hospodaření stavebními hmotami. Majitelé domů, ti, kteří stavěli dnes za našich poměrů poválečných, pochopitelně, když vložili tak ohromné peníze, mnohdy ohromné nadhodnoty peněžní do svých domů, hledají pro to úhradu, oni honorovali tu lichvu a ziskulačnost, které předcházely, které vyráběly cihly, cement, dřevo, a oni si jdou pro své. Mně to připadá tak, jako když jsme tu před dvěma lety řešili, co je to lichva ovocem. Tehdy stály třešně 8 Kč a když tu byla o tom diskuse, našel se ten neb onen rozumný senátor, který řekl: Ba ne, na tom trhu nenajdeme lichváře, poněvadž trhovec, který prodává ovoce, ten již zaplatil lichváři tenkrát, když stromy skupoval na sadě.

My tento problém vidíme také takový: ženeme se za domácími pány, ale nenacházíme pravého vinníka. Zde je povinnost státních orgánů, aby se na tuto záležitost jako průvodní a původní podívali, když se chce mluviti o bytové lichvě. Mám za to, že tímto zahajujeme nekonečný proces bídy. Pamatují se z r. 1923 na výrok jednoho váženého pana kolegy, který zaujímá své společenské postavení hodně vysoko, je presidentem velkých hospodářských podniků. Tázal se, co říkáme úpravě zemědělských cel, a když jsme namítali, že tím vyvoláme drahotu, řekl: Dáme vám na to.

Když jsme sjednávali poslední středočeskou kolektivní smlouvu průmyslovou, dostáli jsme 8 % nahoru. Co je to 8 % na ty enormní požadavky, které klade situace hospodářská na dělníka. Co je to, to je něco mizivého, co při celém nákladu nepadá takřka v úvaha. Tedy takové přípovědi >dáme vám na to<. (Sen. Koiher: Obilí stouplo o 5 %, mzdy o 8 %!) Pane kolego, od r. 1923, od kterého začínáme počítati, poněvadž tenkráte přinesli dělníci velkou oběť, na oltář národního hospodářství, skoro dobrovolnou, snížením tedy skoro o 30 %, není pravda, že je dnes levněji. V r. 1923 se to projevilo jako účinek naší dobré vůle, ale od r. 1924 musíme konstatovati . . . (Sen. Kroiher: Já tvrdím, že nestoupalo obilí o 8 % tak, jako klesly mzdy u kovodělníků!) Klamete se. Klesly o 30 % a 8 % nahoru, chybí nám celých 22 %. To budiž konstatováno. Uvádím to zde jen proto, aby páni vzali laskavě k tomu zřetel. Když se řeklo před dvěma roky úředníkům, když se měly zvyšovati činže, >dostanete na to<, také zůstala pouze u slibu. Ale to je primitivní pojem každého hospodaření, když na jedné straně se zvyšuje vydání, aby bylo postaráno také o úhradu u gážistů a dělníků, kteří pracují za mzdu. Ti nemohou si pomoci a musí čekati na uznání těchto, aby jim to bylo horováno, to jest jejich zaměstnavatelem. Tento problém u nás takto vypadá, a bylo by potřebí to ke konci říci, poněvadž, když bude odhlasován zákona nepochybuji, že dnes odhlasován bude - tedy naše nynější majorita musí si odnášeti s sebou vědomí, že se dopouští nového přehmatu oproti těm, které zbytečně zatěžuje, a že nestará se a nesnaží se, aby jakýmkoli způsobem udělala preventivní opatření pro možný obrat hospodářský Ať chceme, nebo nechceme, věc vypadá tak ve svých účincích, že to je hřích na našem národním hospodářství, a je to také zločin na financích státních. Podívejte se, s jakou ziskulačností obchodníci, o kterých jsem mluvil, takové, akciové společnosti, které mají své cementárny, takové akciové cihelny, majitelé parních pil, většinou absorbují celý výsledek dobré vůle státní! Jestliže se příslušným zákonem o 15 % sleví daně, z toho podnikatel ani nájemník nemá naprosto nic, poněvadž předem ráčil si je vybrati onen podnikatel. A tak se to má se vším. Zabavili uhelnou dávku také pro sebe. Občané z ní nemají nic. Zbývá tu suchý fakt, že je tu činitel, který spočíná naprosto nevázaně ve své chamtivosti a ziskulačnosti. Bylo by na místě, aby si ho naše nynější majorita všimla, a chce-li již udělati nějaké opatření, které má míti nějaký aspoň účinek pro úlevu těm, kteří jsou naposledy přidrženi k tomu, aby to honorovali, to je nájemníci bytů, pak by měla udělati zákon proti této lichvě, která zaviňuje všechno ostatní. Jak jsem řekl, přísnou analysou bychom nenašli pravého vinníka jen u domácích pánů, ale v oněch, kteří vyrábějí stavební materiál. Prosím, abyste si také tohoto všimli. Rozumí se samo sebou, že můj klub, za nějž mluvím, nemůže souhlasiti s předlohou, jak je předložena. (Potlesk).

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Listina řečníků je vyčerpána.

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Löwa a soudr. a sen. Sehnalové a druhů. Prosím pana tajemníka, aby je přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrhy sen. Löwa a soudr.:

V § 1 slova >okresním úřadům< nahrazena buďtež slovy >obecního úřadu<.

V § 1, odst. 2. budiž škrtnut.

§ 5 nechť zní takto:

Vlastník domu jest povinen nepronajaté a neobydlené místnosti, které se hodí k obývání, do 8 dnů ohlásiti obecnímu úřadu a k jeho příkazu do 15 dnů, kdy příkaz nabude právní moci, pronajmouti.

Eventuální návrh pro případ zamítnutí návrhu k §u 5.

V §u 8 škrtnuta buďtež slova >s více než 10.000 obyvateli< a slova >do 31. prosince 1930<.

V § 6 slova >okresní úřad< nahrazena buďtež slovy >obecní úřad<.

V § 7 slova >s více než 10.000 obyvateli<, slova >schváleným zemskými úřadem< a slova >do 31. prosince 1930< buďtež škrtnuta:

V § 7 body 1 a 3 nahrazeny buďtež slovy >osobám, které v obci vykonávají své povolání<.

Bod 4 stane se bodem 3 a má zníti: >osobám, které již v obci bydlí, i když nemají samostatného bytu.<

Ustanovení §§ 9-16 nahrazena buďtež tímto ustanovením:

>Ministerstvo sociální péče jest povinno, v dohodě se zúčastněnými ministerstvy v těch obcích, ve kterých není volných bytů, opatřiti státním zaměstnancům, kteří do takových obcí jsou služebně přiděleni, potřebné byty stavěním bytů za nájemné v místě obvyklé.<

V § 18 škrtnuta budtež slova >nejdéle do 31. prosince 1930<. Odstavec 2 budiž škrtnut.

V § 21 odstavce 3 a 4 buďtež škrtnuty.

V § 24 odstavec 1, bod 1. budiž škrtnut.

V § 24 odstavec 2 budiž škrtnut.

Pozměňovací návrhy sen. Sehnalové a druhů:

Odst. 1 v §u 1 znějž:

>(1) Zrušiti byt připojením jeho nebo jeho jednotlivých částí k jinému bytu nebo k jiným místnostem, používati bytu nebo jednotlivých jeho částí k jiným účelům než k bydlení jest dovoleno pouze se svolením obce; svoleni může dáti obecní zastupitelstvo pravoplatným usnesením. Míti v téže obci dva nebo více bytů jest zakázáno.<

Odst. 1 v §u 2 znějž:

>(1) Svolení podle §u 7. může býti dáno, zřídí-li žadatel v obci náhradní místnosti, odpovídající předpisům stavebních řádů a počtem místností a rozsahem bytu zrušenému.<

§ 5 znějž:

>Vlastník domu jest povinen nepronajaté a neobydlené byty, části bytů i jednotlivé místnosti, které se hodí k obývání, ať už jsou volné v době vyhlášení tohoto zákona anebo později se zřídí nebo uprázdní pravoplatnou výpovědí soudní anebo jiným způsobem, do osmi dnů oznámiti obecnímu úřadu.<

Odst. 1 v §u 6 znějž:

>(1) Nepronajme-li vlastník domu místností (bytů, části bytů) do dalších osmi dnů, určí nájemníka obecní úřad.<

V odst. 2 §u 6 budiž slovo >okresním< nahrazeno slovem >obecním< a slov o >okresní< slovem >obecní<.

§. 7 znějž:

>Pronajímatelé bytů mohou ve stanovené lhůtě pronajmouti uprázdněné byty bez svolení obce pouze

1. nebydlícím a rodinám žijícím ve společných bytech,

2. těm, kdo podle §u 1, odst. 2, č. 1 až 3, 6, 10, 11, 14, 15, 19, zákona z 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., byli z bytu vypovězeni,

3. nemajetným občanům československým, kteří se stěhují z ciziny.<

V odst. 1 §u 8 budiž výraz >Obec s více než 10.000 obyvateli může< nahrazen výrazem >Obce jsou povinny <.

V §u 16 budiž za slovo >četnictva< vložen výraz >s výjimkou štábních důstojníků<, dále budiž slovo >mimo škrtnuto a slovo >zaměstnance< budiž nahrazeno slovem >zaměstnancích<.

§§ 17 až 19 buďtež škrtnuty.

V §u 20, odst. 1 a 4 budiž slovo >okresní< nahrazeno slovem >obecní<.

§ 21 znějž:

> Působnost ve věcech upravených tímto zákonem přísluší výhradně obcím.<

§ 23 znějž:

>Na všechny byty, jednotlivé časti bytů a místnosti, pronajaté podle ustanovení tohoto zákona, vztahuje se zákon z 28. března 1928, čís. 44 Sb. zák. a nař., o ochraně nájemníků.<

V odst. 1 §u 24 budiž č. 1 škrtnuto.

Odst. 2 budiž škrtnut.

V §u 25 budiž poslední věta škrtnuta.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Doslov má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Roháček: V záverečnom slove chcem byť stručný. Na reči pánov z opozície len toľko poznamenávam, že dobre robia, ked chránia svojich voličov a domáhajú sa pre nich dobrých a lacných bytov. Ačkoľvek, čo tu všetko odoznelo, nekryje sa všetko so skutočnosťou. Všetkému zlu bytovému na príčine podľa pánov rečníkov z opozície sú domáci páni kapitalisti buržuji, len páni nájomníei sa korektne chovajú. A skutočnosť dokazuje nám niečo iného. Násilnosti, procesy, súdy.

Dovoľte, páni, keď vy usiujete sa chrániť nájomníkov, dovoľte, aby sme mohli my nesocialisti chrániť nie vždy a nie každého majiteľa domu, lebo býva často využívaný nájomníkmi a podnájomníkmi, sktorí na jeho dome zarábajú a často bydlia zdarma. A keď majiteľ domu zaplatí dane a všetky poplatky domové, o mnoho drahšie bydlí než nájomník, ktorý u neho bydlí.

Ja som už vo výbore povedal, že pri tvorení zákonov musia sediet dobrí ľudia, ktorí by mali na srdci záujmy všetkých ľudí, ktorí chcú žiť vedľa seba ako ľudia, abý nás viedla spravedlnosť, láska a pri dobrej vôli v našom národnom shromaždení je to nielen možné, ale i nútne.

Končím na dobré kamarádstvo a spoluprácu za náš československý národ a štát.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.) Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati takto:

O §u 1 podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Löwa a soudy., k odst. 1. a 2., budou-li zamítnuty, podle správy výborové;

o §u 2 podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, bude-li zamítnut,

o §§ 2 až 4 podle zprávy výborové;

o §u 5 podle návrhu sen. Sehnalové a druhů; bude-li zamítnut podle návrhu sen. Löw a a soudr., bude-li zamítnut podle zprávy výborové;

o §u 6 podle návrh u sen. Sehnalov é a druhů k odst. 1. a 2., budou-li zamítnuty, podle návrhu sen. Löwa a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §u 7 podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Löwa a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

O §u 8 podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Löwa a soudr., jestliže bude zamítnut návrhu tohoto člena senátu k §u 5, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §§ 9 až 15 podle zprávy výborové;

o §u 16 podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §§ 17 až 19 podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §u 20 podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §u 21 podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, bude-li zamítnut.

o §§ 21 a 22 podle zprávy výborové;

o §u 23 podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, bude-li zamítnut podle zprávy výborové;

o §u 24 podle návrhů sen. Sehnalové a druhů, k odst. 1. a 2., budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;

o §u 25 podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, bude-li zamítnut,

o §u 25 a 26, o nadpisu zákona, nadpisu jednotlivých částí a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Námitek nebylo.)

Námitek není. Budeme tak postupovati a přikročujeme ke hlasování ve čtení prvém.

Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle návrhů sen. Löwa a soudr. k odst. 1. a 2., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle návrhu sen. Sehnalové a druhu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby §§y 2 až 4 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle návrhu sen. Löwa a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhů sen. Sehnalové a druhů k odst. 1. a 2., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítají se.

Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu sen. Löwa a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšila. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle návrhu sen. Löwa a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby § 8 zněl podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamitá se.

Kdo souhlasí, aby § 8 zněl podle vent. návrhu sen. Löwa a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby §§y 8 až 15 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby § 16 zněl podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 16 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby §§y 17 až 19 byly škrtnuty podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby §§y 17 až 19 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby § 20 zněl podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 20 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby § 21 zněl podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby §§y 21 a 22 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby § 23 zněl podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 23 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby § 24 zněl podle návrhů sen. Sehnalové a druhů k odst. 1. a k odst. 2., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 24 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby § 25 zněl podle návrhu sen. Sehnalové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby §§y 25 a 26, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých jeho částí a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Tím byla přijata osnova zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých částí a jeho úvodní formule podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Přecházíme k bodu druhému, jímž je:

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednána byla zpráva výboru sociálně - politického o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 684) k vládnímu návrhu zákona o mimořádných opatřeních bytové péče. Tisk 692.

Jelikož jedná se o osnovu zákona, který má nastoupiti namístě dřívějšího, jehož platnost již uplynula, je nejvýše potřebí, aby tato osnova zákona byla parlamentně v nejkratší době vyřízena. Vzhledem k tonu navrhuji, aby byla projednání této osnovy zákona přiznána pilnost v e smyslu. §u 57 jedn. řádu.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost se přiznává.

Přikročujeme ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Roháček: Nemám žiadnych zmen.

Místopředseda dr Brabec: Nikoliv. Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých jeho částí, jakož i s úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čteni prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí přijímají se v naznačeném zněni také ve čtení druhém.

Přikročíme k dalšímu bodu, programu, jímž je:

3. Druhé čtení zprávy I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 685) k vládnímu návrhu zákona hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válených poškozenců. Tisk 693.

Táži se pánů zpravodajů sen. Hrejsy a sen. dr Karasa, mají-li ně jaké textové změny.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Nikoliv.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Nikoliv.

Místopředseda dr Brabec: Žádné textové změny nejsou. Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí, aby uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí se třemi resolucemi výboru sociálně-politického, jež jsou ve zprávě výborové otištěny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto se přijímají. (Sen. Ant. Novák: Nyní záleží na tom, aby je ministerstvo sociální péče respektovalo!)

Nyní přikročíme ke hlasování a resolucích sen. Hampla a druhů. (Hluk.) Prosím, nerušte jednání!

Žádám pana tajemníka senátu, aby vždy přečetl příslušnou resoluci:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

První resoluce sen. Hampla a druhů:

Vládě se ukládá, aby clo měsíce předložila senátu návrh novelisace zákona č. 142/1920 o požitcích válečných poškozenců ve zněn.í zákona č. 39/1922, jenž by byl vypracován na základě návrhu poslance Kopasze a soudruhů, tisk 555.


Související odkazy