Pondělí 29. října 1928

Schůze zahájena v 15 hodin 30 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, Donát, Klofáč.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

106 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr dr Beneš.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůze sen. dr Brabcovi, dr Jesserovi, dr Kovalikovi, Podobovi, Prausemu, Roháčkovi a dr Soukupovi.

Navrhuji, aby byla dána zdravotní dovolená do konce roku sen. Bodnarovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem rozdáno; žádám o přečtení:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 762-762/14. lnterpelácia sen. Zimáka, Petříka a súdr. na vládu Československej republiky v záležitosti protizákonného vyberania tak zvanej ťrumunštinyŤ na Podkarpatskej Rusi.

Tisk 762/1. Interpelace sen. Časného a soudr. na ministra školství a národní osvěty v záležitosti obsazení místa řídícího učitele Stanislava Spáčila na Sv. Kopečku u Olomouce a na ministra vnitra v záležitosti zákazu táboru lidu na Sv. Kopečku.

Tisk 762/2. Interpelace sen. Filipínského a soudr. na p. ministra železnic v příčině nepravidelné jízdy u rychlíků a osobních vlaků na čs. drahách.

Tisk 762/3. Interpelace sen. Proška, Zulegera a spol. na p. ministry financí, zemědělství a obchodu v záležitosti transitních skladišť na chmel.

Tisk 762/4. Interpelace sen. Teschnera, Hartla a soudr. na p. ministra železnic o tom, jak se chovali službu konající dopravní úředník a průvodčí vlaku dne 8. července 1928 při odjezdu osobního vlaku č. 1503 v 18 hodin v Mostě.

Tisk 762/5. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty stran vyřizování podání města Bruntálu.

Tisk 762/6. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra školství a na p. ministra vnitra stran zřízení menšinových škol v Bravanticích a Horním Benešově ve Slezsku.

Tisk 762/7. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra financí stran zachování slezského finančního ředitelství v Opavě.

Tisk 762/8. Interpelace sen. dr Hellera a soudr. na p. ministra spravedlností stran článku presidenta nejvyššího soudu, který vyšel v ťPrávníkuŤ ze dne 15. září 1928.

Tisk 762/9. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty stran zřízení státního ústavu pro vzdělání opatrovatelek v Opavě.

Tisk 762/10. Interpelace sen. Reyzla a soudr. na ministra vnitra a na ministra sociální péče stran překročování osmihodinové doby pracovní ve stavebních živnostech okresech rumburském a varnsdorfském, jakož i stran pasivního chování úřadů.

Tisk 762/1 1. Interpelace sen. Hartla a soudr. na vládu stran bojkotu. který státní správa provádí proti německým obchodníkům.

Tisk 762/12. Interpelace sen. dr Hellera a soudr. na vládu stran naroveň postavení staropensistů s novopensisty.

Tisk 762/13. Interpelace sen. Hartla a soudr. na p. ministra vnitra stran samosprávných úředníků okresních zastupitelstev, kteří mají býti převzati do státní služby.

Tisk 762/14. Interpelace sen. Hartla, Fahrnera a soudr. na veškerou vládu stran konečného zákonitého naroveň postavení všech státních pensistů.

Tisk 763. Vládní návrh. jímž předkládá se Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky, podepsaná v Katovicích dne 18. února 1928. se závěrečným protokolem.

Tisk 764. Interpellácia sen. Janíka a spol. na p. minstra železnic ohľadom úmyseľného nevybavovania podaných žiadostí zamestnancami na slov. riaditeľstvá št. železníc.

Tisk 763. Návrh sen. Lipperta, Tschapeka a soudr. na poskytnutí vydatné státní pomoci za příčinou těžkých krupobití, která postihla skoro všechny obce soudních okresů Horšův Týn, Hostouň a Ronšperk a okresů sousedních.

Tisk 766. Návrh sen. Volku, Kalcoka a spol. o poskytnutie rýchlej pomoci požiarom poškodeným v obci Tŕnic, okres Zvolen. na Slovensku.

Tisk 767. Vládní návrh zákona o zcizení státního nemovitého majetku užívaného státním podnikem Vojenskou továrnou na letadla a o zcizení tohoto podniku samotného.

Tisk 768. Vládní návrh. jímž předkládá se Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a Německou říší o hraniční Odře, podepsaná v Praze dne 22. března 1928. se závěrečným protokolem.

Tisk 769. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 1750) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1929 (tisk 1813).

Zápisy o 143. až 145. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 9., 10. a 11. října 1928.

Těsnopisecké zprávy o 141. až 143. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 25. září a 9. října 1928.

Zápis o 147. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu sen. v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem písemné námitky podány, pokládá se zápis ten za správný a dá se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 765. Návrh sen. Lipperta, Tschapeka a soudr. na poskytnutí vydatné státní pomoci za příčinou těžkých krupobití, která postihla skoro všechny obce soudních okresů Horšův Týn, Hostouň a Ronšperk a okresů sousedních.

Tisk 766. Návrh sen. Volku. Kalčoka a spol. o poskytnutie rýchlej pomoci požiarom poškodeným v obci Tŕnie, okres Zvolen, na Slovensku.

Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 18. října 1928 přikázáno:

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 716. Návrh sen. Šabaty a spol. na poskytnutí vydatné státní pomoci postiženým živelní pohromou v okresech rychnovském a žamberském.

Tisk 718. Návrh sen. Stržila, Sehnala a spol. na poskytnutí státní pomoci krupobitím postiženým zemědělcům v okresech chrudimském a pardubickém.

Tisk 719. Návrh sen. Stržila, Sehnala a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým živelní pohromou v okresech žambereckém a rychnovském.

Tisk 720. Návrh sen. Hrubého a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým živelní pohromou na okrese hořovickém.

Tisk 721. Návrh sen. Zimáka a súdr. na poskytnutie podpory z prostriedkov štátnych pohorelým v obci Lubotíne v okresu sabinovskom na Slovensku.

Tisk 722. Návrh sen. Kahlera a soudr.. na poskytnutí podpory osobám, jež poškozeny byly dne 25.. 26. a 27. května povodní v okresech trutnovském a maršovském.

Tisk 723. Návrh sen. Jokla, Polacha a soudr. na zahájení obsáhlé nouzové akce v obcích Bravanticích (okres. Bílovec), Moravském Kocově a Janovicích (okres Rýmařov), v Horním Benešově, Leskovci, Horních Životicích, Sosnové, Starých Heřminovech, Svobodných Heřmanicích, Bohdanovicích, Jakartovicích (okres Bruntál), Vítkově, Klokočově (okres Opava), které postiženy byly živelní pohromou.

Tisk 724. Návrh sen. Lipperta, Tschapeka a soudr. na poskytnutí státní pomoci za příčinou škod způsobených krupobitím ve Srubech, Pláních, Šprymberku a v okolních obcích v politických okresech klatovském a domažlickém.

Tisk 725. Návrh sen. Lipperta, Tschapeka a soudr. na zahájení podpůrné akce pro osoby. jež postiženy byly mimořádnými škodami z krupobití a povodní v politickém okresu jindřichohradeckém.

Tisk 726. Návrh sen. A. Scholze, Luksche a soudr. stran škod způsobených katastrofální smrští v obci Moravském Kocově, politický okres Rýmařov.

Tisk 752. Návrh sen. Ad. Scholze, Prause a soudr. stran pohromy. způsobené průtrží mračen v soudním okrese Staré Město.

Výborům rozpočtovému a sociálně-politickému:

Tisk 717. Návrh sen. Hubky, Pichla, Šolce a spol. ve věci: Přeřazení Č. Velenic do skupiny B činovného.

Výborům rozpočtovému a ústavně-právnímu:

Tisk 745. Návrh sen. Lukeše, Donáta. dr Baxy, dr Brabce, Zulegera, Stolberga, inž. Klimko, Trčky, Prause, dr Procházky a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926. čís. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců.

Tisk 746. Návrh sen. dr Procházky, dr Reyla, dr Krupky, dr Mazance, dr Karasa, dr Baxy, Zulegera, Stolberga, inž. Klimko, Trčky, Prause, Lukeše a druhů na změnu a doplnění zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 747. Návrh sen. Wagnera, dr Krouského, Pánka a spol., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. a to v části druhé tohoto zákona díl I., II., který jedná o soudcích.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

Prvním předmětem je:

1. Zpráva živnostensko - obchodního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 739) k návrhu posl. Pekárka, Ostrého, Náprstka a druhů na vydání zákona, kterým se živnost dekoratérská prohlašuje za součást řemeslné živnosti čalounické (§ 1 živnost. řádu a § 1 živnost. zákona) pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Tisk 761.

Zpravodajem je pan sen. Prošek. Dávám mu slovo.

(Zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. Prošek: Slavný senáte! Živnostenský řád platný pro země historické a živnostenský zákon vydaný jako obdoba pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ve svém §u 1 předpokládá rozvoj řemeslných živností a možnost, aby další živnosti řemeslné byly tam zařaděny, objeví-li se toho potřeba v zájmu veřejnosti interesované na činnosti živnostenské i v zájmu státu, jakožto největšího činitele politiky živnostenské.

V dobách dřívějších měla různá řemesla svoji ochranu v té formě, že zřizovány byly tak zv. cechy a že musil dotčený příslušník dokázati svoji způsobilost zvláštní zkouškou, aby nabyl práva tuto samostatně provozovati. Tato ochrana byla ovšem jenom nedostatečná a proto přikročeno později k ochraně zákonné.

I tento projednávaný návrh zákona má tutéž intenci a týká se živnosti dekoratérské. Živnost dekoratérská byla v praksi úřadů živnostenských pokládána odedávna za součást řemeslné živnosti čalounické a byl při opovídání živnosti čalounicko-dekoratérské požadován průkaz způsobilosti pro živnost čalounickou. Přesto však některé úřady živnostenské vydávaly živnostenské listy na svobodnou živnost dekoratérskou čímž povstávaly zmatky, zejména pokud jde o příslušnost společenstevní. Nutno proto uvítati projednávanou osnovu zákona, kterouž dosavadní faktický stav prohlašuje se za zákonný a dosavadní případné nesrovnalosti v právním nazírání na povahu živnosti dekoratérské se odstraňují.

Při této příležitosti osnova také vhodným způsobem přihlíží k osobám, které v přítomné době jsou zaměstnány v živnosti čalounické nebo dekoratérské. tím že osoby tyto po pětiletém zaměstnání od průkazu způsobilosti osvobozuje. Předpokladem ovšem je, že osoby tyto jsou zaměstnány již před účinností projednávané předlohy, aby tak průkaz způsobilosti nemohl býti obcházen. Lze proto osnovu zákona, kterým se živnost dekoratérská prohlašuje za součást živnosti čalounické, doporučiti plenu senátu k projednání a ústavnímu schválení. Poslanecká sněmovna přijala již osnovu ve 160. schůzi ze dne 17. září 1928 ve znění senátu předloženém.

Byla s určité strany činěna námitka, že tímto způsobem znemožněno bude dekorování tak zv. ochotníky, zejména na menších venkovských místech, kde kvalifikované síly dekoratérské nejsou po ruce. Názor tento je mylný. Ani v budoucnu nebude těmto činitelům ně.jak bráněno, aby při určitých příležitostech sami z ochoty se těchto úkolů nepodjali, ovšem jen v případě. když budou to vykonávati z ochoty a ne za úplatek.

Živnostensko-obchodní výbor senátu projednal ve schůzi dne 12. října 1928 tento návrh posl. Pekárka, Ostrého, Náprstka a druhů na vydání zákona, kterým se živnost dekoratérská prohlašuje za součást řemeslné živnosti čalounické - § 1 živn. řádu a § 1 živ. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi - a usnesl se doporučiti slavnému senátu Národního shromáždění schválení tohoto návrhu ve znění poslaneckou sněmovnou usneseném tak, jak obsaženo je v tisku senátu č. 739.

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan sen. Hartl.

Než mu dám slovo, navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla v trvání 15 minut.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Žádné námitky není, zůstává proto stanovení řečnické lhůty 15 minut.

Dávám slovo panu sen. Hartlovi.

Sen. Hartl (německy): Slavný senáte! Dříve, nežli se budu zabývati předloženou osnovou zákona, dovolím si zde, ježto v přítomné době není jiného parlamentního fora, jménem německých oposičních stran podati prohlášení, s dnešním dnem související a tudíž naléhavé. Záleží nám na tom, abychom zaujali jasné stanovisko ke slavnostem za příčinou desetiletého trvání Československé republiky, kterou také nejvíce vynikající a odpovědní státní funkcionáři a čeští politikové s vylučujícím smyslem slova vždy označují za svůj stát. A to zrovna dnes, poněvadž dnes před deseti lety prozatímním německo-rakouským Národním shromážděním dne 21. října 1918 slavnostně prohlášené sloučení...

Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že to nepatří k věci!

Sen. Hartl (pokračuje): Prosím. aby mi bylo dovoleno, bych vzhledem k naléhavosti věci a vzhledem k tomu, že zde nyní jest jediné parlamentní forum, zaujal k tomu stanovisko.

Předseda (zvoní): Neračte se mnou polemisovati a račte mluviti k věci!

Sen. Hartl (pokračuje): Konstatuji, že přednáším přece jen historické skutečnosti. (Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Neračte se mnou polemisovat!

Sen. Hartl (pokračuje):... sloučení všech uzavřených německých území starého Rakouska, obzvláště také sudetských zemí. v nový stát Německé Rakousko bylo německo-českým zemským shromážděním a k tomu se pojícími sjezdy jiných sudetsko-německých zastupitelských korporací jednomyslně a slavně potvrzeno. (Různé výkřiky. - Hluk) V této souvislosti dovoluji si slavnému senátu sděliti, že se včera v Liberci, někdejším sídle německo-české zemské vlády, sešli členové parlamentu a předsedové německé národní strany, národně-socialistické strany dělnické, sudetsko-německého zemského svazu, německo-sociální strany, všeněmecké strany lidové a svobodné sociální strany a že se usnesli na této resoluci: V rušných slavnostech a nadšeném jásotu oslavuje český lid 28. říjen 1928 v upomínce na národní samostatnost a svobodu, před 10 lety vydobytou. Nemáme nic společného s tímto radostným opojením, jehož oprávněnost prokážou teprve dějiny. Pro nás znamená 28. říjen 1918 začátek nespravedlivého a potlačujícího panství českého lidu nad 31/2 miliony Němců a sudetsko-německou domovinou, znamená začátek cesty obrovského utrpení, kterou my sudetští Němci od tohoto dne jsme nuceni se ubírati. (Různé výkřiky. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Pan řečník se odchyluje od věci, volám ho k věci!

Sen. Hartl (pokračuje): Pane předsedo, byl zde přece opětovně liberálním způsobem zachováván zvyk, podávati příležitostně při některém předmětě všeobecná prohlášení politického obsahu, která souvisejí s událostmi dne.

Předseda (zvoní): Prosím pana řečníka, aby mluvil k předloze!

Sen. Hartl (pokračuje): Proti 14 bodům amerického presidenta Wilsona, který slavnostně hlásal právo sebeurčení všech národů, proti jasně a zřejmě projevené vůli německého obyvatelstva v sudetských zemích, semknouti se s Rakouskem a Německou říší v jeden veliký německý národní stát, proti zásadě, projevené v prohlášení neodvislosti československého národa ze dne 28. října 1918, že žádný národ nemá býti nucen žíti pod nějakou vládou, které neuznává, byla německá území Čech, Moravy a Slezska obsazena, československému státu proti vůli obyvatelů přivtělena a o svou národnostní svobodu oloupena.

V hlubokém smutku a vášnivém rozhořčení vzpomínáme tudíž dnes na bezpráví, které způsobeno bylo Němcům v Československu po dobu uplynulých 10 let, vzpomínáme obzvláště mnohých mrtvých, kteří padli jako oběti tohoto bezpráví a jako krvaví svědkové sudetsko-německého hnutí za svobodu v této době. Národnostní vyvlastňování našich kulturních, sociálních a hospodářských statků pokračuje od onoho 28. října, od dvou let dokonce za podpory německých stran, a ohrožuje sudetské Němectvo v kořenech jeho národní existence. Přesto jsme pevně odhodláni vytrvati na hroudě po svých otcích zděděné, německý majetek a zbytky německé samosprávy chrániti všemi prostředky, opírajíce se o svou sílu a práci a organisace, jež jsme sami vytvořili, a odkázati svým potomkům ducha odporu proti počešťovaní.

Předseda (zvoní): Napomínám pana řečníka, aby mluvil k věci!

Sen. Hartl (pokračuje): Jsem hned hotov, pane předsedo! Chceme se přece loyálně domluviti!

Předseda (zvoní): Ale nepatří to k tomu předmětu!

Sen. Hartl (pokračuje): Seznali jsme zde přece opětovně, že se mluvilo k věci zcela jiné, nežli k předmětu denního pořadu.

Předseda (zvoní): Se mnou neračte polemisovat!

Sen. Hartl (pokračuje): Opětujíce dnešního dne ťstátoprávní prohlášeníŤ, které svobodně zvolení zástupcové sudetských Němců podali v prvém československém Národním shromáždění, a přiznávajíce se opětně k zásadám a požadavkům, v něm vytčeným, stavíme proti požadavkům českého národního státu, jejž klade český národ, stejně oprávněný požadavek národnostní svobody a samostatnosti Němců, pro který chceme pracovati a bojovati. Bezpráví nemůže se ani tisíciletým prováděním státi právem a právo musí se jednou probojovati, nevzdá-li se národ svého práva sám. Spoléháme v německou budoucnost, která v sobě zahrnuje sudetsko-německou budoucnost. Slibujeme slavnostně, že lpíce na svých národních ideálech budeme se svým národem bojovati za jeho práva a požadavky...

Předseda (zvoní): Volám Vás po třetí k věci!

Sen. Hartl (pokračuje):... a že v tomto boji vytrváme do konečného vítězství.Ť

Prosím, aby slavný senát vzal tuto resoluci německých oposičních stran na vědomí. Myslím, že po tomto prohlášení mám se zříci toho, abych se vyjádřil k prvnímu bodu programu, jenž je na denním pořadu. (Potlesk a souhlas něm. oposičních senátorů. - Výkřiky: Ať žije republika!)

Předseda (zvoní): Nikdo není již ke slovu přihlášen. Dávám slovo panu zpravodaji k doslovu.

Zpravodaj sen. Prošek: Slavný senáte! Předešlý pan řečník mluvil zde - a byl také napomenut panem předsedou - o věcech, které s projednávanou věcí nesouvisejí, a zbavovalo by mne to povinnosti, abych reagoval na jeho vývody. Ale s ohledem na to, že napadl přímo vládu a celý československý národ, považuji za svou povinnost, abych jménem čsl. národa co nejrozhodněji odmítl insinuace předešlého pana řečníka.

Předešlý pan řečník pozastavuje se nad tím, že vláda užívala ve svých projevech slov ťnáš státŤ. Prohlašuji otevřeně, že plným právem, poněvadž fakticky tento stát je náš. Při tom podotýkám, že tento stát za všech okolností nikomu a žádnému příslušníku nechce křivditi. O tom svědčí naše ústava a veškeré zákony, které v Národním shromáždění byly až dosud usneseny.

Povídačky o tom, že Němcům bylo v posledním desetiletí zvláštním způsobem ukřivděno, může tvrditi jen ten, kdo poměrů není znalý, a přál bych si jen jedno, aby o minority ve všech státech bylo takovým způsobem postaráno jako v našem československém státě.

Důkazem toho, že není nijak potlačována německá minorita, je to, že větší část zástupců národa je dnes ve vládě a spolurozhoduje o osudech tohoto státu.

Předseda (zvoní): Pánové, račte se posaditi, budeme hlasovati.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou, nebude-li námitek (Námitek nebylo.) Námitek není.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena v sen. tisku 739, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny tak, jak je vyznačeno v sen. tisku 739, ve čtení prvém.

Dalším bodem pořadu jednání je:

2. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 730), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení III. Dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, podepsaný v Praze dne 9. února 1928. Tisk 753.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Lukeš, za výbor národohospodářský sen. Stržil.

Táži se pánů zpravodajů. zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lukeš: Textových změn není.

Zpravodaj sen. Stržil: Nejsou žádné.

Předseda: Páni zpravodajové nenavrhují textové opravy.

Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém a jak vyznačeno je ve zprávě výborové tisk 753, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Dalším odstavcem pořadu je:

3. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 729), jímž se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení IV. Dodatkový protokol k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, sjednaný ve Varšavě dne 26. června 1928 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. července 1928, čís. 123 Sb. z. a n. Tisk 754.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Lukeš, za výbor národohospodářský sen. Stržil.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Lukeš: Nikoliv.

Předseda: Textové změny nejsou.

Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, podle zprávy výborové, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Dalším odstavcem pořadu je:

4. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 731), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení II. Dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou z 28. prosince 1925, podepsaný v Bruselu dne 21. února 1928. Tisk 755.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Karas, za výbor národohospodářský sen. Kotrba.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Kotrba: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, podle zprávy výborové, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Sděluji, že

do výboru ústavně-právního na místo sen. Toužila nastupuje sen. dr Houser.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této za účelem

přikázání došlých spisů.

Jsou nějaké námitky proti mému návrhu. (Nebyly) Námitky nejsou.

Končím schůzi.

Konec schůze v 15 hod. 57 min.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP