Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Hütter. Uděluji mu slovo.
Sen. Hütter (německy): Předložená osnova zákona 760 o zřizování pomocných škol a pomocných tříd je prvním v řadě školských zákonů, které ministr školství již dávno ohlásil. Zákon o pomocných školách jako takový jeví se potřebným, aby konečně jednou také v tomto oboru péče o mládež zjednán byl jasný a pevný pořádek, ale ve znění, v jakém nám byl předložen, je daleko vzdálen toho, aby splnil všechny oprávněné požadavky odborníků ve věcech pomocných škol, a ještě více vzdálen toho, aby řešil otázku školské autonomie v tomto oboru školství.
Dříve nežli přejdu k vlastnímu jednání o předložené osnově zákona. chtěl bych - zajisté v souvislosti s tím - připamatovati na to, že ministr dr Hodža opětovně daný slib uskutečnění školské autonomie dosud nesplnil, naopak vždy dále se od toho uchyluje.
Krásnými. oslnivými slovy nám Němcům není pomoženo. Osnova nové úpravy školské správy, vypracovaná v ministerstvu školství a národní osvěty, nejen že nerozřešila otázku přiznání samosprávy ve věcech školství národům v tomto státě bydlícím nýbrž naopak zhoršila školskou autonomii, pocházející z dob rakouských, která ovšem živořila jen ještě zdánlivě. Osnovu sice ministr Hodža zapřel, ale není žádné pochybnosti o tom, že tato osnova zásadně již stanoví směrnice, podle kterých si ve vládě představují provedení školské autonomie. Potřebám německé školy a německého lidu vyhovovala by školská autonomie jen tehdy, kdyby stanovila alespoň toto:
1. Správu německého školství nechť vedou německé úřady školní, to je německé místní a okresní školní výbory, německá oddělení zemské školní rady a ministerstva školství.
2. Učitelé na německých školách, dozorčí úředníci nad nimi a členové německých školních úřadů musí býti příslušníky německého lidu.
3. Úřední styk německých školních úřadů mezi sebou má se díti v německém jazyce. Při této příležitosti chtěl bych též vzpomenouti na to, že dnes německé školní úřady dostávají jen české přípisy představených školních úřadů a že německé místní školní rady jsou nuceny platiti německé překlady ťVěstníkuŤ, který přináší vyhlášení zákonů.
4. Na úhradu výdajů potřebných pro německé školství poskytnuty buďtež německému lidu podle počtu jeho obyvatelstva od vlády přiměřené příspěvky.
Přiznání školské autonomie je zajisté jedním z nejnaléhavějších požadavků německého lidu, jehož splnění je prvním předpokladem spravedlivého řešení menšinové otázky v tomto státě.
Při této příležitosti nesmím ponechati beze zmínky, že nový zákon o obecních financích těžce poškozuje naše školství. Obcím se zakazuje sestavovati zvláštní rozpočty pro školství, jak to dosud bylo možno, potřebné obnosy musí býti umístěny v rámci všeobecného. silně přitaženého obecního rozpočtu. Následky ukáží se brzo hrozivým způsobem, poněvadž našim obcím již není možno přikazovati svému školství naléhavě nutné obnosy. Nejen v pedagogickém, nýbrž také ve zdravotním ohledu budou účinkovati pochybená úsporná opatření, takže právě tento zákon označiti dlužno za přímo protikulturní. Také naše německé vládní strany, které kdysi bez pochybností a přes naše varování usnesly se spolu na tomto zákoně, uznávají dnes potřebu brzké změny tohoto zákona.
Více než 3000 tříd německých obecných a občanských škol bylo zrušeno a mnozí učitelé a čekatelé učitelství tím připraveni o chléb. Nyní stojíme zase před těžkými léty rdousení našeho tak vynikajícího občanského školství, ačkoli klesající počet žáků na občanských školách je jen přechodným zjevem, ježto se přece naše třídy obecných škol utěšeně plní.
Prováděné slučování občanských škol chlapeckých a dívčích, jakož i jednotlivých tříd není tudíž, a obzvláště též z výchovných důvodů, naprosto na místě a lze je označiti jen jako nové ohrožení našeho německého školství
Mezi novými školskými zákony očekáváme také zákon, že konečně s obcí sňato bude hrazení osobního nákladu na jednoroční učebné kursy na občanských školách, t. zv. čtvrté třídy občanských škol, a že přeneseno bude na země. Následkem nového zákona o obecních financích stalo se další trvání těchto tak nutných, doplňujících stupňů vzdělání, velice pochybným.
Osnova zákona o nové úpravě vzdělání učitelů, ministerstvem školství dále vypracovaná, dosud přes všechny sliby rovněž nebyla předložena parlamentním korporacím. Všechny kulturní země, především Německo, předložily všeobecné předběžné vzdělání učitelů na střední školu a odborné vzdělání na vysoké školy. Naše učitelské ústavy mají ovšem býti zrušeny a proměněny v jedno až dvouleté pedagogické akademie, tyto však naprosto nevyhovují nynějším požadavkům pro vzdělání našeho učitelského dorostu. Uchopím se svého času příležitosti, abych v kulturním výboru senátu podal opravné návrhy k této osnově zákona.
Platový zákon 104/1926, nyní pro učitelstvo platný, vstoupil v účinnost dne 1. ledna 1926. Skoro 3 léta uplynula od té doby, a zákon dosud není zúplna proveden, poněvadž dosud nevyšlo vládní nařízení k §u 23 tohoto zákona, kterým má býti upraveno propočítání válečné doby. Vzrůstající drahota opravňuje také úřednictvo a učitelstvo klásti nové požadavky platové. které vyhovují skutečným poměrům. Ministr financí Engliš poukázal ve své řeči k letošnímu státnímu rozpočtu k tomu, že pro platy učitelů není řádné úhrady. Vláda má sice z přebytků na úhradu těchto obnosů reservu asi 700 mil. Kč, kdežto asi 300 mil. Kč dlužno ještě sehnati. Podle jeho názoru jest úmyslem učiniti stát, zemi, okres a obce nositeli těchto břemen a uvésti tím učitelstvo do.čtyřnásobného poměru odvislosti. V rámci školské autonomie, které my si přejeme, bylo by lze také tuto otázku rozřešiti zajisté k všeobecné spokojenosti.
Těžce volá k nebesům bezpráví, které se činí našim pensistům. Poskytnutí 20% přídavku jednotlivým skupinám pensistů znamená jen velmi nepatrné zmírnění panující bídy našich pensistů, kteří věrně a svědomitě po celý lidský věk konali svou povinnost. Volání po stejnoměrné úpravě požitků všech pensistů je plně oprávněno a neutuchne dříve, dokud mu nebude vyhověno. Naprosto neospravedlnitelného odstrčení dožili se také restringovaní státní zaměstnanci a učitelé, kteří, ačkoli byli po 1. lednu 1926 ještě ve službě, přece dostávají své odpočivné požitky podle starého pensijního zákona. Proto je pro tyto restringované státní zaměstnance naléhavě nutno odstraniti třetí odstavec §u 47 zákona 104/1926.
Nemocenské pojištění veřejných zaměstnanců, t. zv. léčebný fond. zavdává stále znovu příčinu k oprávněným stížnostem a k trpké nelibosti. Dávky léčebného fondu jsou naprosto nedostatečné oproti pojistným příspěvkům a byrokratického ducha provádění lze sotva ještě stupňovati. Státní úředník a učitel musí jako každý pojištěnec platiti své pravidelné vysoké příspěvky, přesto se žádá od něho, aby v každém případě onemocnění běžel na poštu a koupil si tam dostatečný počet 2- a 4korunových známek, které pak jako zvláštní příspěvek musí nalepovati na dotyčný tiskopis. Právem může veřejný zaměstnanec od léčebného fondu žádati také novou úpravu úlev při léčení, poněvadž se neustále dociluje zcela značných přebytků. V okresu šluknovském na příklad zaplatili pojištěnci loňského roku 360 tisíc Kč, proti čemuž stojí dávky jen 87 tisíc Kč, takže jen z tohoto jediného okresu zjistiti možno přebytek 273 tisíc Kč.
A nyní několik poznámek k předloženému zákonu o pomocných školách.
Již roku 1921 vznesl svaz ťDeutsche HilfsschulenŤ požadavek po vytvoření době přiměřeného zákona o pomocných školách a dřívější ministři vyučování slíbili brzké podání příslušné osnovy zákona. Trvalo to plných 7 let, nežli k tomu došlo. Kdežto prvá osnova skutečně chtěla vyhověti snahám odborných organisací, vykazuje předložený návrh zákona celou řadu zhoršení. Skoro všechny naše návrhy na zlepšení, které jsme podali v senátních výborech, nedošly povšimnutí. § 2 stanoví jako vydržovatele stát, zemi, okresy a obce. a odporuje § 16 téhož zákona, podle něhož se náklady na pomocné školství uhražují stejným způsobem, jako na veřejné obecné a občanské školy, které, jak známo, vydržovány jsou za pomoci státních příspěvků zeměmi. § 5 osnovy zákona stanovil ve zpátečnickém pojetí povinností pomocné školy počet dětí v jedné třídě na 25. Podařilo se však, bohudíky, stanoviti v kulturním výboru tento nejvyšší počet žáků na 20 a pojati tam ustanovení, že pro každých dalších 20 dětí musí se zříditi nová pomocná třída. Náš návrh, aby již po dvou po sobě jdoucích létech pomocná škola s osmi třídami, nikoli jak se praví, s více než 8 třídami, rozdělena byla ve dvě samostatné školy, byl zamítnut. Návštěva pomocné školy měla by zákonem býti rozšířena o 2 roky, aby duševně slabším návštěvníkům jejím bylo pro život dáno plné vzdělání.
§ 11 stanoví zvláštní odměny pro učitelské síly na pomocných školách. Naše návrhy na zvýšení služebního přídavku, který přísluší učitelům jiných zvláštních škol, jakož i zvláštního ředitelského přídavku byly vládní většinou bohužel zamítnuty, ačkoli každý myslící člověk musí nahlédnouti. že učitel na pomocné škole může žádati spravedlivý plat pro svou nervy rozrušující a ničící práci se slabomyslným i dětmi. Stejné materielní postavení s odbornými učiteli jako v Rakousku a v Uhrách bylo by plným právem na místě.
Vyučovací povinnost činí, lhostejno, zda jde o učitele obecných nebo občanských škol, 25 hodin týdně, ačkoli vyučovací povinnost veřejného učitele občanské školy je podle zákona menší.
§ 12 vykazuje, jako všechny zákony našeho státu, zase několikráte pověstné ťmůžeŤ, ačkoli v případě, že dány jsou všechny předpoklady, měla býti stanovena povinnost zřizovati školy anebo jednotlivé třídy. Také zde byly mé návrhy na zlepšení vládní většinou zkrátka zamítnuty. Odstavec 3 § 12 dává také zemské školní radě právo prosaditi menší počet pomocných tříd. nežli jich mělo býti zřízeno podle stanoveného počtu. Samozřejmě nejsou pro menšinové školy stanovené počty žáků naprosto závaznými. a lze je zřizovati na státní útraty také při zcela malém poctu žáků, jak to přece skoro denně vidíme při zřizování českých menšinových škol vůbec. Veřejné pomocné školy - třídy - musí však zemská školní rada zrušiti, vykazují-li ve třech po sobě jdoucích školních letech jen 12 slabě nadaných dětí.
Dalekosáhlou měrou pečuje § 17 o právo zřizovati soukromé resp. konfesijní pomocné školy, kterým se přiznávají práva jdoucí ještě dále, nežli u veřejných pomocných škol. Odborný dohled k pomocným školám, jak jej vyžaduje druhá resoluce, vykonávati smí jen orgán. který vyučoval na některé pomocné škole.
Vládu resp. příslušná ministerstva vybízíme, aby roční subvenci svazu ťDeutsche HilfsschuleŤ značně zvýšily, poněvadž následkem zákona o obecních financích ztrácí ročně 9000 Kč na příspěvcích a stojí proto před rozpuštěním a nemůže více vyvíjeti svoji činnost. Jeho působnost vztahu je se však 1. na zprávy úřadům a jednotlivcům v otázkách pomocného školství a péče o slabomyslné. Ačkoli od roku 1920 žádáno bylo ve více než 2000 případech o tyto zprávy, dělo se toto podávání zpráv vždy zdarma. 2. Podpora při zřizování pomocných škol a jejich organisace. Roku 1920 bylo 14 pomocných tříd, roku 1928 bylo jich 51. 3. Opatřování odborné knihovny a spisů pro zájemníky. 4. Půjčování knih pro studium k odborné zkoušce pro učitele pomocných škol. 5. Bezplatné kursy pro učitele pomocných škol a přípravný kurs. 6. Vydávání časopisu ťDeutsche HilfschuleŤ, který je jediným německým odborným časopisem v republice. Tento blahodárně působící spolek zasluhuje tedy vším právem vydatné finanční podpory od vlády.
Německá strana národní vítá jako strana škole a učitelstvu přátelská všechny moderní školské zákony co nejvřeleji, nemůže se však s předloženou osnovou zákona, která neobsahuje téměř žádný z našich návrhů na zlepšení, nikterak prohlásiti za úplně srozuměnu. Vybaveni jsouce vlastní školskou autonomií, dovedli bychom my, Němci, vybudovati sobě také tento zákon zajisté lépe a výhodněji. (Souhlas a potlesk senátorů něm. nár. strany.)
Místopředseda dr Brabec: Dalším řečníkem je pan sen. Vollay. Dávám mu slovo.
Sen. Vollay: Slávny senát! Ako pán zpravodaj oznámil, má byť predložené senátu viac školských zákonov, ktoré školské zákony budú mať pre náš štát veľký význam. Jeden z takýchto zákonov je teraz predložený vládny návrh zákona o pomocných školách.
Tu s tohoto miesta sú predkladané mnohé vážné návrhy, aby sa uskutočnily ako zákon-y a aby potom tieto zákony prospievaly štátu. Ak isto držím za veľmi vážny zákon tento návrh. poneváč s tým sa dá možnosť. že v budúcnosti mnoho duševne slabých detí bude prospešnejšie vvchovávané a školené ako dosiaľ boly. Dovoľte. veľavážení pánovia. pri takvchto veľmi dobrých návrhoch, ako je tento. kde sa jedná o malé deti. ktoré máme milovať a ktoré budů tvoriť našu budúcnosť. otvorene rieknem. že očakával by každý dobrý vlastenec väcší záujem ako tu vidno. Každý. kto sa zaoberá otázkami školskými. keďpočul pána referenta, že na Slovensku máme len dve tried-y pomocné a na Podkarp. Rusi 3 triedy, musel s hrôzou konštatovať, že Slovensko a Podkarpatska Rus ohľadom tejto otázky sů veľmi pozadu. Škola a hlavne národná škola je vo štáte najhlavnejšia inštitucia. poneváč národná škola umožňu je. aby ohromné masv v tejto škole boly vvchovávané. aby nadobudlv deti základv. nazáklade ktorých si zadovážia svoju výchovu a svoju budúcnosť. Každý ten, kto tieto okolnosti pozná a o nich uvažuje, musí konštatovať, že ohľadom školstva už pred prevratom boly zahájené isté reformy, a síce preto, ponevac školská výchova v tej dobe nevyhovovala, tým menej vyhovovala školská v ýchova po prevrate.
Čo sa týka slovenskej národnej školy na Slovensku, po prevrate učinila ohromný pokrok. To môže zistiť nielen ten, kto sa školou zaoberá, ale i laik.
V národnej škole zadováži si dieťa základ a pripravu pre budúcnosť. aby na základe toho každv stal sa poctivým, práce schopným a mravne dokonalým občanom, ponevác štát môže sa sosíliť len tak, keď jeho občania sů poctiví, práce schopní, úsilovní a mravne dokonale založení. Keď si teraz túto otázku predložíme, že máme utvoriť zákon ohľadom pomocných škôl, pýtame sa, ako to bolo pred tým, keď nebolo tohoto zákona? Čo sa stalo s deťmi, ktoré boly dusevne slabšie, ako boly tie vyučované, či tie vôbec nezaostaly?
Vážený senát! Ohľadom tejto otázkv každý, kto sa zaoberal touto vecou, musí zistiť a ustáliť, že vo školách a triedach boly i pred tým duševne slabé deti a tie boly vyučované, ale hlavne tam, kte bol k tomu súci učiteľ, ktorý sa zaoberal týmito deťmi a ktorý mal schopnosť poznať deti, ktoré boly duševne slabé
Ja ako školný dozorca mal som príležitosť prijsť do školy, kde deti na dvore sa bavily a pri tom som videl, že pri plote stály 3 deti. Pýtam sa učiteľa, prečo tam tie deti stoja, a učiteľ jednoduše odpovedel: ťTo sů blbci, ti mi tu vadia, ked, si deti hrajů, je lepšie, keď sa dívajůŤ. Informoval som sa blíž o veci a zistil som, že sů to duševne slabé deti, ktoré neboly v stave v tých hrách pokračovať ako tie ostatné a preto jednoducho učiteľ, aby sa ich zbavil, postavil ich ku plotu
Taký učiteľ nezaslúži, aby bol učiteľom, poneváč by mu malo záležať, aby hlavne tieto deti vychovávalaby sa staral o ne, že by ich vyzdvihol na istů výšku, na ktorej sů ostatné deti. Ale to není len u učiteľov, to je i u samých rodičov. Rodičia sami sů tí, ktorí také duševne slabšie deti ubíjúMal som príležitosť vidieť, že otec, keď duševne slabšiemu dieťaťu neporozumel, co chce, vzal ho a vytrieskal mu, miesto toho, aby a trpezlivosťou snažil dieťaťu vysvetliť, čo má vykonať.
Teraz máme tu návrh, ktorý má ako zákon odpomôcť týmto veciam. Majů byť sriadené pomocné triedy. Slávny senát! I keď tento zákon bude uskotočnený, i potom bude treba pričiniť sa o to, aby rodičia boli vychovaní k tomu, aby duševne slabšie deti iným spôsobom vychovávali, aby im inym spôsobom napomáhali. Ale nielen to, celé učiteľstvo, ktoré tam bude úcinkovať, musí byť patrične vychované. Vo školách národných, kde sme mali pred tým tiež tak duševne slabšie deti, museli sa učitelia i nimi zaoberať, museli vychovávať i tieto duševne slabšie deti, len že nie každý učiteľ to konal, a to preto, poneváč nebol k tomu schopný, nedal si záležať vyskúmať dušu dieťaťa. Nie každý uciteľ je schopný snížiť sa k dieťaťu, aby tiež on celkom zostal dieťaťomJe treba dieťa k seba pritiahnuť, snížiť sa k nemu, priblížiť sa k jeho duši.
Preto i keď tento zákon vstúpí v platnosť, má-li vyhoveť, máme-li dôjsť k tomu cieľu. aký sledujeme, je treba, aby učiteľstvo a hlavne to, ktoré bude účinkovať na týchto obecných školách. patrične bolo vychované a vzdelané.
V tých sľubných osnovách počuli sme i to, že ohľadne vzdelania učiteľstva má byť tiež predložený vládny návrh, ktorý má docieliť toho, aby si učiteľstvo zadovážilo o veľa vyššiu vzdelanosť než dosiaľ. To je tiež veľmi vážna otázka, o ktore.j sa nechcem teraz zmieňovať, ale prehovorím k nej, až bude predložená kulturnému výboru v senáte.
Čo sa týče samotného návrhu, myslím, že jeden každý, kto je v tomto slávnom senáte, musí uznať, že znamená istý pokrok, že kročíme vopred, keď návrh uzákoníme. Som tiež presvedčený, že tento návrh nepodáva nám taký zákon, ktorý by bol ideálnym, ktorý bv sa nedal zlepšiť, ale prez to je to jeden krok vopred. keď uzákoníme sriadenie pomocných tried v obciach.
Tento zákon má predpísaný istý účel. Vo správe je vypovedané, že detí duševne slabších je asi 1% z celého počtu žiakov. Čo sa týče Slovenska, musím prehlásiť, že to není 1%, lež o mnoho viac procentov. pretože tam sme vôbec nemali také triedy pomocných škôl. Na mnohých dedinách. hlavne chudobných. je počet takých žiakov vysoký. Pocet duševne slabších žiakov zapríčinila takmer tá okolnosť, že na Slovensku pred prevratom a hádam ešte i teraz v mnohých dedinách obyvateľstvo upotrebuje alkoholu. Mal som príležitosť mnohoráz videť, že matka nosiaca dieťa-ko jenca na rukách, vzala kus chleba, naliala naň pálenky a dala to dieťaťu do úst. Také dieťa rozhodne bolo duševne slabé; a ten alkohol, tato otrava, ktorá bola vtedy úmyselne šírená na Slovensku, ešte aj dneska panuje. Je tedy potreba ohromnej osvetovej práce aby rodičia a hlavne matky boly vycvičené ohľadom tejto okolnosti, že by svoje deti neotravovaly a že by schváln e d uševne svoje deti nečinily slabšími.
Pokiaľ sa týka toho počtu, ten na Slovensku je o mnoho väcší. Máme zapadlé malúčke dedinky, kde je veľmi ťažko naším osvetovým pracovníkom preniknúť a sa dostaviť a potrebné prednášky činiť. Ja myslím, že to bude ešte veľmi dľho trvať, lebo tí starší musia vymrieť, kým mladí, nová generácia, ktorá je inak v inom smere vychovaná, nové ovzdušie nezavedie do týchto dedín.
Udáva sa. že týchto duševne slabších detí, ktoré dostávajů túto výchovu v týchto pomocných školách, je akosi 3.000. Rozhodne, keď tento zákon bude uzákonený a keď samostatné pomocné školy budů účinkovať, budů sriadené, vtedy najskoršej uvidíme, že koľko máme takých žiakov. ktorí potrebujů te.jto pomocnej školy, triedy. Dneska ešte o tom hovoriť, aký vysoký bude tento počet, je ešte predčasné. To najskoršej uvidíme v praksi, v živote, ak to bude ukazovať, ale preto poneváč tento návrh má isté nedostatky - však každý zákon má isté nedostatky - nebolo by správne, abysme proti tomuto návrhu niečo mohli povedať, ba naopak, ja myslím, že každý jedon s radosťou ho musí prijať a odhlasovať(Výborně!)
Ďalej sa tuná chcem ešte zmieniť ohľadom počtu detí. Na jednu triedu návrh navrhoval 25 detí. Kultúrny výbor prijal 25 žiakov. Bolo tu rečené, že by bolo lepšie, keby v týchto triedach bolo len 15 žiakov..J e to veľmi pekné celkom, alečo bolo pred tým, keď jedon učiteľ mal 120 až 130 žiakov vo triede a medzi týmito asi 15 takých. ktorí duševne boli slabší. Čo sa robilo? Nerobilo sa nič. Len keď bol tento učiteľ svedomitý, iste našiel si spôsob k tomu, aby týmto duševne slabším žiakom pomáhal. Sám som účin koval na národ nej škole, kde som mal 119 žiakov a medzi tými 20 takých du ševne slabších detí. Aj tomu sa musilo odpomôcť, poneváč, keď je takýto učiteľ svedomitý, a vidí, keď to dieťa ako je zaostalé, ktoré cítí tů slabosť svoju a keď vidí k tomu. že učiteľ sa ho nevšíma. tým horšie to účinkuje na jeho dušu a takýto učiteľ si najde spôsob k tomu, aby i to dieťa, ktoré je tak duševne slabé, keď nie na tej výške ako ostatné deti, aspoň primerané bolo školené, aby ich mohlo dohoniťMá v škole svoje deti a n epotrebuje nič iného než vzbudiť ten malý záujem medzi tými lepšími deťmi, aby takéto dieťa nebolo odstrkované Toto dieťa s radosťou spoluúčinkuje s ostatnými žiakmi. Ja som to mnohokráť videl na veľa školách sám, sám som to prežil. Keď ten učiteľ v takejto triede pomocnej školy bude mať 20 žiakov, bude mať úspech s tými 20 žiakmi, keď je usilovný a schopný k tomu a keď sa dovedie do toho vžiť. Ale nadarmo bude v tej pomocnej triede, keď nemá súcitu k tým deťom, keď on nevie cítiť s nimi. On nadarmo tam je, len aby svoj plat dostal a poplatky vyššie a nie, aby nejaký výsledok urobil.
Chceme tu zdôrazniť, že budů učitelia, ktorí sa budů hrabať, aby přišli do týchto pomocných tried, ale len preto, aby tie zvýšené poplatky dostali. Myslím, že hlavnou vecou bude. aby každý učiteľ bol podrobený istej zkúške, či je schopný, aby mohol docieliť výsledku, ktorý je predpísaný v tejto pomocnej triede, poneváč aby tam len preto prišiel. abv čas márnil a nedocielil účelu, tu nie je potrebné. aby tam bol pripustený.
Čo sa týče pomocných škôl a tried vôbec, je to inštitúcia, ktorá, keď bude sriadená a dobre organisovaná. velikánsky prospech prinesie a tiež ohľadne štátu to bude vzácna vec. Myslím, že i keď jednotlivé nedostatky by sa na začiatku javily, je k tomu Národné shromáždenie. aby ich odstránilo čo najskôr, a to tým, že jednoducho zmení tento zákon novelou atď. Ináč však úplne ideálné veci tvoriť je ťažko, jedine čas ukáže chyby a nedostatkv. a tie sa môžu jednoducho tak upraviť, abv sa všeobecným požiadavkom vvhovelo.
Myslím, že každý, kto v záujme štátu chce účinnkovať a kto chce, abv sme nemali vo školách, ako to niektorí otcovia riekajů, blbcovpraje si. aby sme prikročili k tomu, abv tieto duševne slabšie deti dostaly tu istů v ýchovu. ako deti ostatné. Činíme to v záujme štátu a myslím, že v záujme štátu každý dobrý občan s tým súhlasí. -
Som presvedčený. že republikánska strana i strany ostatné budů pre tento návrh hlasovať. (Výborně!)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Byly mi podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy p. sen. Hartla a druhů a p. sen. Polacha a soudr. Prosím. aby byly přečteny.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Pozměňovací návrhy senátora Hartla a druhů:
V §u 4 škrtnuta buďtež slova ťv dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a s ministerstvem sociální péčeŤ.
V §u 11, odst. 3. nahrazena buďtež slova ť1.500 KčŤ slovy ť2.100 KčŤ a slova ť2.100 KčŤ slovyť 2.700 KčŤ.
Úhradu pro tuto změnu odhadnul zástupce vlády v sociálně-politickém výboru částkou 50.000 Kč, jest tedy tak nepatrná, že netřeba podávati zvláštní návrh na úhradu.
Pozměňovací návrhy sen. Polacha a soudr.:
V §u 3, odst. 1. škrtnuto budiž slovo ťzpravidlaŤ.
V §u 5, odst. 1. nahrazeny buďtež číslice ť20Ť číslicemi ť15Ť-
V §u 8 odst. 1. má zníti takto:
ťPovinnost choditi do pomocné školy (třídy) počíná se šestým a končí šestnáctým rokem věku.Ť
K §u 11, odst. 3. budiž připojeno ustanovení:
ťPro platy učitelských sil, zaměstnaných na pomocných školách (třídách) platí stejná ustanovení jako pro učitele na školách pro hluchoněmé.Ť
V §u 12 odst. 3. budiž škrtnut.
V §u 16 odst. 1. má zníti takto:
ťNáklad na vydržování veřejných škol (tříd) pomocných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku hradí zplna stát.Ť
V §u 18 odst. 3. budiž škrtnut.
Místopředseda dr Brabec: Přejí si páni zpravodajové slovo k doslovu?
Zpravodaj sen. Hubka: Ano.
Místopředseda dr Brabec: Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, panu sen. Hubkovi.
Zpravodaj sen. Hubka: Slavný senáte! Mám-li odpověděti na některé poznámky a opravné návrhy k předložené osnově, dovolte, abych otevřeně prohlásil, že v tom okamžiku. když jsem dostal vládní osnovu zákona o pomocných školách, našel jsem v ní tytéž chyby, které zde byly přednášeny, velmi hravě a lehce. A neváhal jsem tyto nedostatky také přednášeti v kulturním výboru, a mohu s potěšením konstatovati, že páni kolegové všech politických stran snažili se spolu se mnou věci. které jsem na osnově vládní shledával nedostatečnými, opraviti.
Připomínám, že některé jednotlivosti bylo možno změniti hned po vysvětlivkách vládního referenta, a jestliže ostatní věci nepodařilo se upraviti tak, jak bychom si byli přáli - sama vládní důvodová zpráva k této osnově praví, že zákon je nedostatečný a důvodová zpráva kulturního výboru rovněž hovoří o tom, že tento zákon je zákonem na čas, zákonem provisorním - jestliže se nám nepodařilo společnými silami dosíci ideálního stavu v navrhované osnově, tož myslím, že se to stalo hlavně ze tří důvodů. Prvý důvod je ten, že pomocné školy není možno vyjmouti z rámce veřejného národního školství vůbec, poněvadž pomocné školy jsou součástkou národního školství a není možno za dnešních poměrů žádati, aby pomocné školy zřízeny byly na jiných zákonitých zásadách, na jiných zákonitých směrnicích, než jsou zřizovány národní školy ostatní. Pro zřizování národních škol máme platné zákony a pomocné školy, poněvadž jsou také národními školami, musí býti zřizovány podle těchto platných zákonů a nebylo tedy možno přistoupiti na stanovisko, aby pomocné školství za dnešních poměrů politických, hospodářských a finančních bylo budováno státem, ač připomínám, velice vřele bychom si přáli, aby skutečně toto školství pomocné státem bylo budováno, a vydržováno tak. jak je naším přáním. Přáli bychom si, aby když ne celý náklad na národní školy veřejné, tož alespoň osobní náklad aby byl převzat státní správou. Druhý důvod, který tu byl a který překážel tom u ideálnímu našemu snažení, provésti dobrý zákon, byl důvod hospodářský a důvod finanční. Nelze novými pomocnými školami zatěžovati rozpočty obcí, okresů, zemí a státu do té míry, že by zřízení jakéhokoli zákona vešlo v pochybnost a že bychom tedy dosavadní neutěšený stav v pomocném školství podporovali dále.
Z důvodů finančních a hospodářských bylo nutno spokojiti se tím, co osnova předkládala. Bylo možno jen v určitém směru ji opraviti, a myslím, že se kulturnímu výboru podařilo v nejpodstatnější části osnovu uvésti v soulad s názory odborníků. Týká se to počtu dětí pro jednotlivé třídy.
V §u 5 návrhu, který předkládáme, výslovně stojí, že největší počet dětí na třídu má býti 20. Předpokládám, že tohoto počtu 20ti se docílí zřídka kdy. Jakmile bude 21 dětí, musí se zříditi nová třída. Nebude tedy ani v nové ani v původní třídě dosaženo počtu 20 dětí. Dostoupí-li počet dětí 41, musí býti pomocná škola rozdělena na tři třídy. V této věci kulturní výbor provedl opravdu čin velice záslužný. Nepodařilo-li se docíliti odměňování učitelů v té formě a výši, jako je to u učitelstva škol hluchoněmých, pak se to stalo jen z toho důvodu, že pan vládní referent velmi odůvodněně zmiňoval se o tom. že vyučování dětí hluchoněmých je přece jen daleko těžší než vyučování dětí na školách pomocných a že tedy tuto rozdílnost práce dlužno odstupňovati také v té formě přídavků. Konečně byl tu i třetí důvod, který nás nutil k tomu, abychom i nedostatečnou osnovu vládní po našem opravení předložili plenu senátu, a tím je výslovné přání odborných kruhů, zejména učitelů pomocných škol, kteří již po několik let se namáhají, aby způsobili zákonitou organisaci pomocného školství v republice, a kteří mně samotnému jako referentu výslovně uložili. abych pracoval k tomu, aby i tento zákon tak, jak byl předložen vládou, byl proveden, aby už neudržitelné poměry v současném stavu školství pomocného byly zákonitou cestou odstraněny. Toto přání odborných kruhů bylo pro mne rozkazem a já jsem v debatě o návrhu o pomocných školách v kulturním výboru omezoval své osobní návrhy, svá osobní přání na míru nejmenší. Z toho důvodu, že jsem si přál - a také v souhlase s pány kolegy z kulturního výboru chtěli jsme všichni - abychom tomuto volání odborníků vyhověli, předkládáme to, co je dnes na lavicích vaších, u vědomí. že by bylo možno snad lepší věc předložiti. kdyby právě ty tři důvody, které jsem naznačil, nestavěly se nám v cestu. A proto, ačkoli přiznávám úplnou oprávněnost námitkám pana kol. sen. Polacha, nemohu přece, třeba vnitřně přesvědčen, že jsou to návrhy dobré. je doporučiti, poněvadž by to znamenalo při nejmenším odložení celé věci, oddálení vyřízení důležitých otázek, které buší na dveře této místnosti a žádají si býti rychle vyřešeny.
Pokud se týče náhledů, jež tu přednášel pan kol. Hütter, tedy jsou to věci, které se týkají otázek školských a učitelských vůbec. A o těch poznámkách z jeho řeči, jež padaly na účet autonomie školství německého, budeme jistě hovořiti při jiné příležitosti a osvětlíme požadavek příslušníků německé národnosti po samosprávě ve školství náležitým způsobem.
Já tedy, slavný senáte, opětně na konec svého doslovu žádám a doporučuji, aby předložená osnova zákona byla schválena a rovněž i resoluce vámi byly přijaty.
Místopředseda dr Brabec: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům budeme ve čtení prvém takto hlasovati:
o §§ 1 a 2 podle zprávy výborové:
o odst. 1 §u 3 podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 2. §u 3 podle zprávy výborové;
o odst. 1. §u 4 podle návrhu senátora Hartla a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 2. §u 4 podle zprávy výborové;
o odst. 1. §u 5 podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 2. §u 5, jakož i §§ 6 a 7 podle zprávy výborové;
o odst. 1. §u 8 podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o zbytku §u 8, jakož i o §§ech 9, 10 a odst. 1. a 2. §u 11 podle zprávy výborové;
o odst. 3. §u 11 podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Hartla a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o zbytku §u 11, jakož i o odst. 1. a 2. §u 12 podle zprávy výborové;
o odst. 3. §u 12 podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ech 13, 14, 15 podle zprávy výborové;
o odst. 1. §u 16 podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o zbytku §u 16,.jakož i o §u 17 a o 1. a 2. odst. §u 18 podle zprávy výborové;
o odst. 3. §u 18 podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o zbytku §u 18, jakož i o §§ech 19, 20, 21, 22, 23, o nadpisu zákona, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Budeme tudíž tak postupovati.
Kdo souhlasí, aby § 1 a § 2 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 3 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odstavec tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí. aby odst. 1. §u 4 zněl podle návrhu sen. Hartla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To.je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odstavec tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odstavec 2. §u 4 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 5 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odstavec tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 5, jakož i §§y 6 a 7 zněly podle zprávy výborové. nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odstl. §u 8 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odstavec tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby zbytek §u 8, jakož i §§y 9 a 10 a odst. 1. a 2. §u 11 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí. aby odst. 3. §u 11 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odstavec tento zněl podle návrhu sen. Hartla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby zbytek §u 11, jakož i odst. 1. a 2. §u 12 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 1 2 byl škrtnut podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odstavec tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To e většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby §§y 13, 14 a 15 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To e větši na. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 16 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby zbytek §u 16, jakož i § 17 a odst. 1. a 2. §u 18 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 18 byl škrtnut podle návrhu sen. Polacha a soudr.. nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby zbytek §u 18, jakož i §§y 1920, 21. 22, 23, nadpis zákona. nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Tím celá osnova zákona, nadpis jeho, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule schváleny jsou podle zprávy výborové tisk 760 ve čtení prvém.
Přikročíme k bodu 2., jímž je:
2. Druhé čtení zprávy výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 739) k návrhu posl. Pekárka, Ostrého, Náprstka a druhů na vydání zákona, kterým se živnost dekoratérská prohlašuje za součást řemeslné živnosti čalounické (§ 1 živnost. řádu a § 1 živnost. zákona) pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Tisk 761.
Zpravodajem je pan sen. Prošek.
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Prošek: Nic.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 739 také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Navrhuji, aby se příští schůze konala za 3 minuty po této za účelem přikázání došlých spisů.
Jsou námitky? (Námitky nebyly.) Námitek není.
Končím schůzi.
Konec schůze v 18 hodin 47 minut.