Místopředseda Donát (zvoní): Pan sen. Friedrich má slovo.

Sen. Friedrich (německy): My němečtí nacionálové hlasujeme jakožto oposiční strana z uvedených již politických důvodů proti státnímu rozpočtu, to mně však nemá zdržeti od toho, abych vás neupozornil na tyto nedostatky v železničním a poštovním provozu a abych nežádal odpomoc. Především není na železnicích skoro nikde postaráno správně o bezpečnost cestujícího obecenstva. Neprovádí se potřebné obnovování kolejí. Roku 1927 obnoveno bylo jen 297 m kolejí a 352 výhybek, což při úhrnné délce 13.114 km činí jen 2.26% veškerých kolejí, kdežto v sousedních státech se obnovuje vždy 4% ročně, v Německu dokonce 6.25%. Na trati Beroun-Plzeň bylo obnoveno 2.8, Plzeň-Žatec 3.3, Plzeň-Cheb 2.2, na ostatních tratích vždy jen 1.2-1.9% kolejí. Nehody poslední doby měly by přec upozorniti na to, aby se vyhovělo technickým požadavkům provozu.

Neštěstí v Zaječí, které mimo strašlivé krvavé oběti mělo za následek také věcnou škodu asi 20 milionů, dokazuje zase nepostačitelnost provozních předpisů, které do rukou méně kvalifikovaných zaměstnanců skládají obrovskou odpovědnost, a neštěstí dokázalo také lajdáctví, které se ukazuje při provozu. Takovéto katastrofy nelze omluviti. a jsou tak strašlivé, že k zabránění dalších požadovati nutno se vším důrazem revisi veškeré železniční služby. Měli bychom se domnívati, že povolaní činitelé po tomto strašlivém neštěstí sami pocítí potřebu starati se více o bezpečnost dopravy, a obzvláště veliký počet cestujících z povolání, z nichž přece také mnozí v Zaječí přišli k úrazu, jakož také všech ostatních stavů cestujících, jest oprávněn klásti tento požadavek. Strach a nejistota v obyvatelstvu mohou býti odstraněny jen tehdy, pronikne-li zase do řad zaměstnanců veliký pocit odpovědnosti, který tu byl za Rakouska, odrakouštiti se v tomto smyslu bylo velikou chybou. Není pochybnosti o tom, že ze šovinistických důvodů provedené předčasné propuštění mnohých desetitisíců německých spolehlivých železničních zaměstnanců přispělo zajisté spolu k nebezpečenství v dopravě, k čemuž nelze dosti často poukazovati.

Také jinak není dostatečně postaráno o bezpečnost obecenstva. V západních Čechách nemá mimo Mariánské Lázně a Plzeň žádná československá stanice příchodu tunelem ke kolejím, takže při současném příjezdu resp. odjezdu několika vlaků je zde veliké nebezpečí pro cestující. Obzvláště nebezpečné jest zařízení stanic v Žatci, Chomutově, Mostu, Teplicích, Karlových Varech, Falknově. Kdo někdy musil nastupovati v Karlových Varech k některému vlaku do Johanngeorgenstadtu, zajisté ví, jakou ostudou je přístup k tomuto vlaku. Staniční zařízení a staniční budova v Karlových Varech jsou úplně zastaralé a nedůstojné světového lázeňského místa, jakými jsou Karlovy Varv. Plány na zlepšení jsou tu již od delšího času. Také ministerstvo železnic uznalo nutnost zlepšení, přesto neděje se ovšem vůbec nic.

V Chomutově zamýšlela již buštěhradská dráha změnu staničního zařízení. Nyní, kdy všechny dráhy jsou v rukou státu, byla by dána možnost soustřediti veškerou osobní dopravu a odděliti ji od dopravy zboží, bohužel však nestalo se ještě vůbec nic. (Místopředseda Böhr převzal předsednictví.)

Poměry na nádraží v Trutnově jsou přímo hanebné. Přes všechny intervence a žádosti, podávané od desetiletí, nebylo dosud provedeno žádné zlepšení. Nádražní zařízení stává od roku 1870, aniž by jen něco bylo bývalo zlepšeno. Trutnov se svými 16.000 obyvatelů je střediskem hospodářského života ve východních Čechách a stal se v poslední době také městem škol. Staniční budova, kanceláře, čekárny a restaurace naprosto nevyhovují. Peron stačil by sotva pro stanici místní dráhy, nikdy však pro takovéto město. Musí se tam denně vypraviti 72 osobních a nákladních vlaků, osobní doprava činí ve všední dny 5-6.000, v neděli 8-11.000 osob, takže lze tedy počítati s roční frekvencí 2-2 a půl. mil., v tom je denně mnoho set žáků a žákyň. Při tom je Trutnov průchodní stanicí pro trať Stará Paka, Liebau, Josefov, Svoboda nad Úpou a Teplice nad Metují; následkem nedostatečného zařízení došlo již často k váznutí v dopravě a také k nehodám. Tamější personál nemá žádné viny, neboť jen stálou bdělostí a vynaložením všech fysických a duševních sil bylo možno dopravu udržovati jen poněkud bezvadně. Aby zjednáno bylo zlepšení, bylo by nutno provésti 1. přeložení topírny a dílny na periferii města, 2. přestavbu a zvětšení nádražní budovy a kanceláře, 3. zřízení nových záchodů, neboť nynější stav jejich nelze vůbec popsati a 4. rozšíření skladištních místností. Všechny směrodatné orgány si již stěžovaly, bylo to marné. Trutnov leží na hranici, cizinecký ruch je veliký, všichni lázeňští hosté z Janských Lázní, kteří přicházejí ze všech zemí světa, musí přes Trutnov. Jaký dojem musí na ně činiti železniční doprava v Trutnově? Je to přece vysvědčení chudoby pro stát, který si přece tolik zakládá na representaci. Zde musí nastati náprava, i kladu striktní požadavek, aby do rozpočtů pro roky 1929 a 1930 zařaděny byly příslušné obnosy na přestavby. Také ve Svobodě nad Úpou panují podobné poměry na nádraží, tam rozvíjí se celá doprava pro dopravu o sob. pošty, zboží a rychlozboží do hor. Obzvláště však do zkvétajících Janských Lázní. Kdežto správa akciové společnosti Janských Lázní neúnavně se snaží o obnovy a zlepšení, která vyžadují miliony Kč, aby zvýšila pověst a frekvenci lázeňského místa, nepodniká vláda vůbec ničeho na zlepšení těchto poměrů. Také mnohá sta a tisíce lidí, kteří přicházejí z Prahy na Krkonoše, aby se mohli osvěžiti na čerstvém a čistém horském vzduchu, dokážou jistě také, jak naléhavě je potřebí odpomoci v Trutnově a Svobodě nad Úpou. Kdežto na cestách českým vnitrozemím všude můžeme pozorovati, že se dokonce na nejjednodušších zastávkách s obdivuhodnou rychlostí a ochotou provádějí zlepšení a krášlení, neděje se v německých krajinách ani to nejnutnější pro zabezpečení cestujících.

Přímo hanebné jsou také poměry v.Jablonci n. N., kde město od mnoha let urguje novostavbu nádraží. Kdo viděl nádraží v Jablonci, musí doznati, že se toto hodí sice pro nějakou vesnici, nikoli však pro město se 40.000 obyvatelů a takového významu pro dopravu, jakým jest Jablonec. Jablonec má pro svůj sklářský průmysl veliký mezinárodní význam jako obchodní středisko. Tisíce cizinců ze všech dílů světa tam přicházejí, jaký ti musí míti dojem o Československu, vidí-li tuto zbědovanou boudu v Jablonci.

Důležitou věcí je také kladení druhých kolejí. Především bylo by potřebí úplně vybudovati Buštěhradskou dráhu; ještě mnohem horší je to na trati plzeňské, na které se obzvláště v létě doprava může konati jen s obtížemi. Zcela nepatrné zpoždění některého vlaku má za následek, že nutno převrátiti celý jízdní řád a že dochází ke zpoždění mnoha hodin. Proto také není možno na této trati rozmnožiti vlaky a většina vlaků je obsazena přímo životu nebezpečně. Dělnické vlaky v sobotu a v neděli jsou pozoruhodností, lidé jezdí téměř na náraznících vagonů, říšsko-německá železniční správa v případě potřeby rozděluje vlaky na dva díly. Naše jednokolejné zařízení toho nepřipouští. Při tom dlužno ještě počítati se zesílením dopravy ze severozápadního Německa přes Cheb-Plzeň-Vídeň na východ Evropy, prozíravá železniční správa musila by tudíž ihned pomýšleti na vybudování druhé koleje.

Stejně nutno je v vbudovati druhou kolej na železničních tratích v severních Čechách, na příklad Jedlová-Chřibská, Podmokly-Benešov n. Ploučnicí. Tam je také naléhavě potřebí vybudovati nádraží Chřibská, Rybniště, pak Podmokly a Česká Lípa. Tam je život tisíců cestujících neustále v mnohem větším nebezpečí, než tito tuší. Vzpomeňte přece na neštěstí v Zaječí a pečujte o to, aby se něco takového nestalo také na jiných tratích.

Zvláštní kapitolou jsou místní dráhy. Ty hrají v Československu podobně smutnou úlohu jako otázka válečných půjček, a přece je výkup místních drah státem otázkou dalekosáhlého hospodářského významu. Stát jednak ve své systematické počešťovací methodě, jednak ze ziskuchtivosti a ve snaze přivlastniti si německý majetek, provedl zestátnění Ústecko-Teplické, Buštěhradské a Košicko-Bohumínské dráhy. Proč a jak právě tyto tři tak výnosné dráhy přivlastněny byly za směšnou cenu, je přece známo. Za to však nyní snaží se stát ostatní místní dráhy zařaditi přímo uměleckými manévry znenáhla takřka bezplatně do svého majetku.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku je 22 místních drah se 514 km délky tratě a investovaným kapitálem 80 milionů. Slovensko má 36 místních drah, 1259 km délky tratí se 160 mil. investovaného kapitálu. Je tedy skoro čtvrt miliardy národního jmění investováno v místních drahách. Stát nyní podal návrh stran úpravy poměrů na místních drahách, který v § 2 obsahuje toto ustanovení: ťMístním drahám může ministerstvo železnic posečkati s úhradou provozních schodků a lze zálohou poskytnouti prostředky na úhradu roční potřeby na zúročení a amortisaci prioritních obligací, hypotekárních a jiných půjček a prioritních akcií, a to s platností od 1. ledna 1928.Ť V § 4 této předlohy se pak praví: ťPoshověné a zálohou vyplacené částky tvoří zúročitelnou pohledávku státní správy. Při výkupu dráhy státem bude k úhradě této pohledávky použito jmění železničního podnikuŤ. Pozorujete, co se tímto ustanovením zamýšlí? Stát přivlastnil si zkrátka výsostné právo provozu těchto drah, započítává jim zcela nemožně vysoké zatížení, takže dříve nebo později poshověné anebo zálohou poskytnuté obnosy úplně pohltí jmění těchto drah a že při převzetí se strany státu ubozí akcionáři místo svých akcií budou míti v rukou právě tak bezcenné papíry, jako ubohé oběti válečných půjček. To je přece zločin, povážíme-li, jak místní dráhy vznikly, a jaká škoda by se způsobila tímto postupem. Místní dráhy zřízeny byly přece obětavostí obyvatelstva, abv části země, ladem ležící, ve kterých stát ničeho neučinil, nově byly oživeny a tohoto účelu také dosáhly. Na zvláštní rentabilitu nemohly nikdy činiti nárok, i byla existence a zúročení akciového kapitálu zabezpečena smlouvami s rakouským státem, který také poskytoval místním drahám příspěvky. Světová válka a doba pak následující přinesly s sebou, že tyto místní dráhy v každém směru zůstaly pozadu, nemohly si zjednati žádný inventář ani dopravní ani stavební, všechno zpustošilo. Československý stát převzal roku 1920 provoz na všech místních drahách, neučinil však nic, nežli že provoz podstatně zdražil, a to již všeobecnými drahotními poměry, opravami a obnovami, prováděnými přímo se sabotáží, příliš vysokými poplatky za připojení a přímo obrovsky drahým provozem. Účinky těchto opatření vedly přece, jak známo, z novinářských zpráv, k tomu, že továrník na obuv Baťa žaloval stát na náhradu škody 26 a půl mil., na výsledek procesu můžeme býti věru zvědavi. Četli jsme v posledních 10 letech v nesčetných případech v novinách, že tisíce majitelů válečných půjček musí hynouti v nouzi a bídě, ba že skončili také sebevraždou. Máme se stejných událostí dožíti také nyní zase s těmito papíry?

Bylo by zajímavo promluviti o poměrech osvětlování na drahách, o vybavení železničních prostředků dopravních, o dopravě motorovými vozy a o zvláštním jednání ministerstva železnic proti tvoření nových automobilových linií, kterým se doprava v různých okresech ztěžuje, místo aby byla podporována. K tomu však nestačí řečnická lhůta.

Značné stížnosti jsou tu proti poštovní správě. Od doby, kdy tato je státním podnikem, spravovaným podle obchodních zásad, domnívá se, že musí používati jen úsporného systému, zapomíná však, že správný obchodník musí v pravý čas investovati, aby zachoval výkonnost. Poštovní správa provedla především, a to z ryze šovinistických důvodů, velmi dalekosáhlou restrikci úřednictva. To mělo za následek, že dnes v doručování pošty jsme hůře na tom, nežli v předválečné době, v Chebu na příklad bylo dříve čtvero, dnes jest jen dvojí doručování. V místech se značným vývozním průmyslem, která jsou poukázána na nepřetržitý odběr polotovarů z ciziny, docházejí stížnosti, že se doručování balíků děje jen jednou denně, čímž často celá výroba odsouzena je zastaviti. Mnohé firmy chodily by si samy pro své poštovní zásilky k poštovnímu úřadu, ale poplatky za poštovní přihrádky byly stanoveny tak vysoko, že to firmy nepřejímají. Doručování telegramů a expresních dopisů je přímo hanebné. Dostáváme obyčejný dopis často dříve, nežli expresní dopis. Plesná je vynikající průmyslové místo s továrnami na tkané a pletené zboží, na hudební nástroje, s jednou z největších továren na usně. Veškerá doprava těchto odvětví průmyslu děje se skoro výhradně dopravou poštovních balíků. Poštovní zařízení v Plesné jsou však přímo hanebná. Pošta jest od roku 1898 v nájmu v soukromém domě. Doprava se od té doby mnohonásobně zvětšila. Místnost pro strany má 16 m², kde se ještě nalézá telefonní budka, takže se po každé většina lidí musí stavěti do řad před poštovním úřadem pod širým nebem, ježto místnost pro strany skoro neustále.je zaplněna balíky. Nedostatek místností nutí k tomu, že se balíky ukládají na nádraží, kde většinou nakupeny jsou na nástupišti a vydány nepohodě, a kde často také déle než 24 hodin musí zůstat ležeti před odesláním. V Plesné jsou celkem 3 malé poštovní schránky, doručování dopisů děje se jen jednou denně. Expresní dopisy doručují se jen s obyčejnou poštou. Pro docházející balíky nutno posílati na poštu. To dělá pošta pro průmyslové město významu, jaké má Plesná. Možno-li ještě hůře, je tom u v chudých horských krajinách, na příklad v Krkonoších, v Malé Úpě, Albeřicích atd., kde se doručování pošty děje jen třikrát týdně a přirozeně také stejným způsobem v malých obcích Rudohoří. I ve větších městech nemá pošta vlastní úřední budovy, obzvláště stůjž zde zmínka o hanebných poměrech v Žatci,

Žatec má zcela nepostačitelnou prastarou poštovní budovu, potřebuje však ve městě a na nádraží naléhavě moderní poštovní budovy. To uznali také vládní orgánové. Žatec je důležitým obchodním městem a má ostatně také jednu z nejstarších a nejšpatnějších telefonních ústředen v republice, ačkoli právě zde je otázka telefonu nesmírně důležitou. Dokud však nebude vyřízena otázka poštovní budovy, nelze také pomýšleti na rekonstrukci telefonní sítě, obzvláště na položení kabelů. Veliké jsou stížností do kvalifikace poštovních zaměstnanců v německém území. Neovládají německého jazyka, nechtějí rozuměti adresám jak při zasílání. tak při doručování. čímž často vznikají veliké komplikace, staří němečtí, do poměrů zasvěcení zaměstnanci byli vystrnaděni a nyní se dosazují mladí čeští lidé, dává se jim žebrácký plat 500-600 Kč, ze kterého ovšem nemohou žíti, jakmile se něčemu naučili ve službě, odcházejí zase a tak panu jí neustále poměry nejvýš neutěšené. Není-li peněz pro řádné platy, nechť ustanoví se alespoň domácí lidé, kteří by také s malým platem mohli žíti u svých rodin a kteří především rozumějí obcovací řeči obyvatelstva. Obzvláště mělo by se v lázeňských místech Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních, Teplicích a Jáchymově, pak ale také v Žatci v době chmelařské sezony používati jen zapracovaného a vyškoleného personálu. - Jaké poměry vůbec na poště panují, nechť ukáže následující příklad: František R. Kämpf, majitel továrny na porcelán v Karlových Varech, obrátil se dne 11. XII. 1919 na ministerstvo pošt, aby mu bylo vyplaceno 29 dobírek z rekomandovaných poštovních zásilek a 4 balíkových zásilek do Jugoslavie - dobírka celkem 1025 Kč 99 hal. Obdržel sice roku 1922 nepatrný obnos za 19 zásilek, ale zpředu uvedené pohledávky stále ještě neobdržel, ačkoli roku 1925 urgoval a ačkoli v říjnu 1928 pan minstr pošt byl podle § 67 dotázán, nedošlo dosud k ú pravě této záležitosti. Jaké je to poštovnictví? V oboru telefonu bylo by položiti hlavní váhu na brzké automatisování právě malých telefonních ústředen průmyslových měst, která leží v Rudohoří. Ty mají ponejvíce jen 50, ba i 10 účastníků a nehraje tam místní styk žádné úlohy, nýbrž jen meziměstský styk. Pro nedostatek personálu jest ovšem telefonní styk nesmírně omezen, a byla by samozřejmě v takových místech automatisace na místě. Jmenuji jako takové Plesnou, Kynžvart, Horní Blatnou, Bochov, Kysibl, Boží Dar, Hazlov, Horu Svaté Kateřiny, Klášterec nad Ohří, Žlutici, Bečov nad Teplou, Schönbach, Horu Svatého Šebestiána atd. Zvláště nové telefonní ústředny měly by býti zakládány jen jako automatické. Dlužno také žádati. aby vybudován y byly telefonní kabele, na příklad kabel ze Stříbra do Mariánských Lázní, odsud do Chebu, dále z Karlových Varů do Chebu. Ale také v Krkonoších bylo by toho potřebí, aby zabráněno bylo poruchám, jaké často způsobí jinovatka na vzdušném vedení. Také v Jablonci jsou poměry u telefonu, jak přece známo, naprosto neudržitelny. Bylo by promluviti také o předplatném na telefon, a poznamenávám jen, že není přípustno, požadovati od předplatitelů malé ústředny, jako na příklad ve Vojtanově, která nemá ani 10 účastníků, měsíčně 50 Kč za telefonní zařízení a 30 Kč jako nejmenší paušál pro místní rozhovory, neboť nemají přece vůbec žádné příležitosti vésti místní rozhovory. Jeho styk je jedině meziměstský. Chci se ještě zmíniti o přímo pobuřujícím jednání s Němci, jde-li o poštovní poukázky. Poštovní poukázky do ciziny sepsány jsou jen v českém a francouzském jazyce, ačkoli číslice naší bilance zahraničního obchodu dokazují, že Francie pro Československo skoro vůbec nepřichází v úvahu, kdežto nejvíce se vyváží do Německa; toto jazykové odstrkování německého jazyka je nejen směšné, nýbrž je to hrubou urážkou 3 a půl mil, sudetských Němců a německého světového jazyka a ukazuje to jen, jaký slepý šovinismus panuje v tomto ministerstvu. Pošta je státním podnikem, je zasilatelem obyvatelstva, a proto dlužno poštovnictví očistiti od národnostně-šovinistických rejdů. Hlasujeme z důvodů, které jsem uvedl, proti státnímu rozpočtu. (Souhlas a potlesk senátorů něm. nár. strany.)

Místopředseda Böhr (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. dr Törköly. Dávám mu slovo.

Sen. dr Törköly (maďarsky): Vážený senát! Je bezo sporu, že jubilejný rozpočet bude v senáte odhlasovaný. Tomu ani ináč byť nemôže, lebo československý parlament bol v ústave, jednacom poriadku a vo skutku spravený tak, aby nebol on nositeľom vôle ľudu, ale slepým nástrojom exekutivy. Parlamentarizmus, aký je tuná, je špeciálnym patentom štátu československého práve tak. ako špeciálnym jeho patentom je tiež tá samospráva, ktorá náležala župám, ktorá...,., nalezí krajinam, spravnejsie provinciam, okresom v novom administrativnom systeme a obciam vo smysle zákona č. 77/1926.

Obidve ustanovizne, t. j. parlament i samospráva, sů sriadené tak, aaby ony boly neprekonatelnými prekážkami uplatňovaniu vôle ľudu a abv nestály v ceste všemohúcnosti a neobmedzenosti exekutivneej moci. Pětka, osmička, výbory a ich sostavenie. rozkazovačný zástoj exekutivy, umelá destrukcia práva iniciativy činia nemožnym uplatnenie vôle ľudu v zákonodárstve práve tak, ako vylučujů uplatnenie vôle ľudu v zemskom výbore členovia ministrom menovaní, hlasy úradníkov, ktoré spolu s volenými členami strany vládnej, i keby ich bolo čo len sedem, tvoria umelů väcšinu a v ykonávajů rozkazy ministrov. Tomu istému účelu slúži naproste zkántrenie obecnej samosprávy tým, že

obecné rozpočty môžu politické úrady v dôsledku svojho revizného práva bez akéhokoľvek obmedzenia voľne meniť, môžu do nich zaradiť i položky docela nové, iné položky však rušiť bez povinnosti odôvodnenia. Avšak i neobmedzené právo rozpusťovacie, prevádzanie ktorého je ponechané ľubovôli exekutivnej moci, nasvedčuje tomu, že vo skutočnosti vyvrátený je prevaj ústavy, dľa ktorého vraj zdrojom všetkej moci je ľud.

Pán prezident republiky vo svojom jubilejnom prejave hovorí o krizi parlamentarizmu a demokracie a pribíja to, že ku prechodu od absolutizmu k demokracii už došlo. Toto tvrdenie pred oprávnenou a správnou kritikou neobstojí, keďže parlamentarizmus a demokratia v Československej republike neocítajů sa v krizi proste preto, lebo tuná vôbec nieto parlamentarizmu a nieto demokracie. Avšak tu ani absolutizmus neprestal, lebo on je tu vo svrchovanej miere vo forme ťdemokratickejŤ autokracie. Vo štáte, do sväzku ktorého zaradené sů národy, požívavšie za dávna plné svoje národné sebavedomie a svoj národný život, s porušením práva sebaurčovacieho a tedy bez appelu na vôľu národov, v štáte, ktorý nerešpektuje medzinárodnými smluvami zaručené práva týchto trpiacich národov a ľudí, ktorrý umelými opatreniami obchádza jazýkové právo národných menšín. v štáte, v ktorom exekutiva jednoducho neposlúcha nariadení parrlamentu, ako to urobilo českosloven ské ministerstvo v otázke štátneho občianstva, keď napriek jednohlasnému usneseníu obidvoch snemovieň návrh zákona o úprave štátneho občianstva ani do dnešného dňa, tedy do poltreťa roka od doby vynesenia toho usnesenía nepredložilo, v štáte, kde je vý-konnej moci ponechané na vôli, aby mohla samovoľne kvalifikovať trestné činy a nové trestné činy ustanovovať a na zákklade toho trestať, v štáte, kde administrativa môže za nočnej doby vnikať do príbytkov občanov a pátrať tam po daňových predmetoch a vo dne ešte i prostý exekútor môže vykonať voľne osobnů prehliadku poplatníka, vo štáte, kde všade a všetko činí sa iba v z áujme všemohúcnosti a bezmezdnosti exekutivnej moci, vo štáte,

kde je parlament a samospráva iba na oko a kde n ieto sudcovskej nezávislosti, v takom štáte vládne najväčší absolu tizmus a samovláda. Tam nieto slobodv, nieto spravedlnosti, tam nemajů sily zákon a právo medzinárodné smluvy, tam nemôže sa uplatňovať vôla ľudu a tam demokracie nieto. Sloboda a pravda, parlamentarizmus a samospráva patria k podstate demokracie, a kde týchto nieto, tam môže ísť len o pseudodemokraciu, o demokraciu zdánlivů.

Pán prezident republiky vo svojom jubilejnom prejave hovorí, že ťvláda všetkých nad všetkýmiŤ, že ťktorykoľvek 00bcan sebavedome môže opakovať slová francúzskeho samovládcu: ťštát som jaŤ, a to že je problem demokracie. Definicia táto je s h ľadiska teoretického krásna, ale ráčte sa na ňu podívať pri svetle skutkov faktického života a týmto ťktorýmkoľvek občanomŤ uciniť niektorého československého občana maďarskej národnosti a bude hneď dokázaný fakt, že v republike Československej nedošlo etše ani k pokusu, aby demokracia bola riešená. Veď bolo by opravdu groteskným obrázkom, keby sa niektorý, čo do svojho štátneho občianstva bezvadný madarský občan vytasil s tým, že ťštát som jaŤ. My Maďari sme len v pospolitosti, ktorá pod vládou trpí, avšak nie sme v pospolitosti. ktorá vládu prevádza.

Krizu parlamentarizmu odvodzuje pán prezident z toho, že v dôsledku všeobecného práva volebného dostanů sa do parlamentu laici ako zákonodárci, a ponevác k vládnutiu treba aj odbornosti, byrokracie, muselo by dojsť medzi laickými živvlv a byrokratizmom k súladu; keďže toho tu teraz nieto, octnul sa parlamentarizmus v krizi. Tieto vývody v republike Československej neobstoja. Parlamentari zmu totiž v republike Československej vôbec nikdy nebolo, už od prvopočiatku chýbala tu možnosť, aby sa vôľa ľudu mohla v zákonodárstve uplatniť a táto možnosť nebude tu dotialľ, dokiaľ výkonná moc svojou všemohúcnosťou bude nad vôľou ľudu, nad zákonodárstvom panovať a dokiaľ sudcovská moc nebude vybudovaná v kautelu ústavy.

Uplatňovanie odbornosti potrebnej pri

zákonodarstve lzä vyvolať bez toho, že by bolo treba p ripúšťať každým spôsobpm všemohúcnosť a bezmedznosť výkonnej mocí, čo ostatne nie je ničím iným ako zahalenou diktatúrou. Pán prezident doporúča, aby zavedená bola ustanovizeň štátneho tajomníka a parlamentného tajomníka. Je však otázkou, či by sa tieto ustanovizne, ktoré sů zvyklé k ovzdušiu naprostej slobody, osvedčily u nás, kde sloboda nie pre každého kvetie. Či by snáď nebolo radnejšie voliť senát z odborníkov národov? Každopádne však nutno suhlasiť s tvrdením pána prezidenta, že ústava vyžaduje si revízie. Maďarská národná strana si tento názor aj osvojila a podotýkam, že uz i podala Národnému shromaždeniu návrh na revíziu ústavy. Dúfam, že vláda nebude postupovať tak, ako voči naším ostatným návrhom zákonov a že ich pojednávanie nevysune ad graecas calendas a že to nezmarí. Dúfame, že uz z úcty voči hlave štátu neuciní tak.

Revíziu predstavujeme si tak, že táto má zaistiť každému národu národnů, hospodársku a kultúrnu slobodu a že má naisť cestu i k tomu, abv sebaurčovacie právo národov nefigurovalo iba ako nejaká ozdoba v úvodnej cásti ústavy, ale, aby za určitých predpísanych zákonitých predpokladov a modalít mohla doznať v ceste mieru svojho pravého uplatnenia. Veď sám pán prezident povedá, že vraj svetová vállka dokázala, že všetky národy musia tvoriť jedon harmonický celok. Ako môže byť harmonia tam, kde sa jednotlivým národom odnímá právo sebaurčenia, bez ktorého národnej slobody nieto, kde jeden národ utlačuje druhý a uzatvára jednotlivým národom, ako na pr. nám Maďarom, cestu k možnosti hospodárskej prosperity a kulturálneho vývoja. Avšak revízia musí zjednať medzi troma mocmi, mocou zákonodarnou, výkonnou a sudcovskou potrebnů rovnováhu a čo najpreciznejšie vymedziť obor pôsobnosti ministerstiev -a postaviť hrádze zneužitiu výkonnej moci ako aj ochranu občianskych práv proti zneužívaniu administrativy zaistiť tak, aby každý obcan mohol sa obrátiť na súd sudcovvskou neodvislosťou vystrojený a sudcovskou zodpovednostou zaťa

zločinu, ktorým bol ppstihnutý, tak však, aby sa vyrieklo, že vyšší rozkaz nie je dôvodom vylučujúcim trest, ba nie je an i len poľahčujúcou okolnosťou, a aby obžalobu nezastupoval verejný žalobca, ale právny zástupca toho, kto utrpel právnu újmu a aby v takých to trestnych veciach an ulovan ie sporu alebo amnestia normatívne miesta nemaly.

Revízia mus í zaistiť voľný a úspešný prejav pravej vôle ľudu v parlamente. a totíž musí utvoriť parlamentizmus pravý a ďalej musí skutočne zaistiť národné a miestné samosprávy. Revízia musí byť rozsírená i na jednací poriadok snemovne i na zákon jazykový.

Pán prezident povedal však i to, že ťnelzä očakávať, aby ustanovenia mierových smlúv boly všade a každým prijímané bez námietok a protestovŤ. ťSám - vraj - bez váhania pripúšťam, že mierové smluvy vyžadujů si určitých osvetlení, avšak tieto musia sa stať otvorene, poctive a loyálneLoyálne musíme se snažiť o pokojnů dohodu s našími súsedmi, o všeobecný mier a konsolidáci u nielen strednej, ale celej EuropyŤ.

MyMaďari sme tiež neprijali bez námietok a protestov mierovej smluvy, ktorá sa nás týkala. Svedkom toho je zápisnica poslaneckej snemovnne. Až keď sme postavení boli Trianonom pred hotové skutky, vtedy aniž by sme sa boli vzdali nasho sebaurčovacieho práva národného, podrobili sme sa zákonom republiky a poctive plnili sme naše štátnoobčianske povinnosti i vtedy, keď nám práva spojené so š tátnym obcianstvom neboly v miere najúplnejšej udeľované. Živů pozornosť vvvolal u nás posudok, vyslovený jednak bývalým ministerským predsedou Tusarom a jednak odoznelým v prostredí hlavy štátu, ktorý vys-lovil, že pripojenie Maďarov bydliacich na súvislom území k republike je protidemokratické, nespravedlivé a pre republiku nebezpečné. A na tomto podklade, avšak i na základe práva zaisteného nám v ústave neustali sme a ani neustaneme v záujme mieru a poko ja, potrebného i víťazovi, pokojnou a zakonitou cestou pokúšať sa primať úradnů vôlu československů k tomu, aby čo naj

skôr došlo k nutnému. otvorenému, loyálnemu a poctivému objasneniu a osvetleniu trianonskej mierovej smluvy. aby úradná voľa v tomto smere učinila potrebné kroky a poskytla možnosť, aby Maďari mohli použiť svojho národného práva sebaurčovacieho.

My, ač sme odkázaní iba na svoje slabé sily, snažili sme sa vždy o to, aby náš ľud robil pokroky na poli osvetovom a na poli hmotného blahobytu, aby národ náš bol schopný pracovať a zápasiť sebaobetave za dorozumenie národov a mier celého sveta. Chápeme to, čo pán prezident republiky povedá, že totiž pacifizmus po válke je nielen cnosťou, ale i nutnosťou. A my podnikáme všetko proti válke, ktorej sme otvorení a rozhodní odporcovia. Ale práve preto prajeme si pookojnů reparáciů nášho porušeného práva sebaurčovacieho, lebo pokladáme za nepripustiteľné, aby preto, že nás Maďarov bez akejkoľvek viny mocenským pokynom ako za trest hodili na toto územie - došlo v dôsledku tejto nespravedlnosti k válke medzi súsednými národy a aby československé, nemecké a maďarské matky ztratily svoje deti, svojích mužov, aby práceschopní ľudia stali sa mrzákmi, ožebračená bola celá generácia a ukrutné následky války znova zaľahly na ľudské pokolenie. Nuž, či nie je prostejšou a bezbolestnou cestou, zažehbať nespravedlnosť v ceste mieru? Nutnosť pacifizmu vyžaduje si potrebnů revíziu, aby sa mohlo vyhnúť válke. Lebo nesmie sa zabúdať, že aj otázka maďarská je otázkou svetovou a múdrosť káže, aby sme sa s ňou ako takou zaoberali.

Veľmi zaujímavou vecou v prejave jubilejnom pána prezidenta je, že o otázke maďarskej n árodnej menšiny pri reláciach Slovenska takmer naprosto mlcíČo to má znamenať? Či toto mlčanie máme chápať tak, ako potvrdenie prejavu jednoho veľmi význačného českého štátníka, ktorý sa nedávno vvslovil, že vraj Boh vie, dokiaľ bude trvať toto spolunažívanie s ma ďarskou národnou menšinou? Sotva! Veď poozdejšie hovorí pán prezident vo všeobecnosti, že mimo Nemcov i ostatné menšie národné menšinv budů brať účasť v požívaní demokratickej rovnoprávnosti. Znie to jednak tak, ako

priznávanie sa k minulosti a sľub do budúcnosti. Len to je chybou, že Maďari dnes už nie veľa dôverujů sľubom, lebo i keď uveria, že vznešene smýšľajúci pán prezident berie svoje sľuby vážne. vidí i to, že marné sů pravdv a intencie pána prezidenta, lebo tieto sa nikdy nedostanů do štádia definitívneho splnenia, keďže výkonná moc v záujme národného štátu znemožní ich uplatnenie.

Veľavážený senát! Veci, ktoré som tu predniesol, sů mi dostatočným dôvodom k tomu, aby som v rozpočte, hlasom mojím, rešp. hlasmi zákonodarcov maďarskej národnej stranv odhlasovanom, dával prostriedok ku vládnutiu. Avšak tiež kritikou jednotlivých hlavných položiek rozpočtu chcem dokazovať, že odhlasovať tento rozpočet je pre nás mravnou nemožnosťou.

Konečné 00bnosy príjmov a výdavkoch rozpočtu na rok 1929 budia na prvý pohľad dojem dobre vvrovnanej štátnej domácnosti. Na stránke výdavkovej figuruje obnos okrúhle o dva miliony menší. než v rozpočte z r. 1928. Tedv na prvý pohľad ukazuje se tu určité znamenie náchylnosti ku sporeniu, hoci v rámci veľm i skrovnom. Príjmy preliminované na rok 1928 prevyšujů o viac ako 71/2 milionom úhrn príjmov zaradených v rozpocet na r. 1928. V r. 1928 činily v-ýdavky 9 mil. 536,073.544 a príjmy 9.562.270.422, Na rok 1929 sů výdavky preliminované obnosom 9.534.373.1 14 a príjmy obnosom 9 miliard 569,907.596 Kč.

Avšak ľubivý karetný hrad zovňajšej technickej vyváženosti rozpočtu sa zhrúti v okamihu, prejdeme-li trebárs len povrchne kapitolou 23. rozpočtu a pátrame-li po zásadách, na ktorých spočíva vnútorný všeobecnv vládnv organizmus rozpočtu.,

Najväčšiu výdavkovů položku obsahuje kapitola 22, o všeobecných erárnych výdavkoch okrúhle 21/2 miliardou Kč. V tejto kapitole činí najvyšiu položku služba štátneho dlhu, ktorá vyžaduje si nie menej než 1800 milionov Kč. Je všeobecne známe, že nie nepatrná časť služby štátneho dlhu pôvodí z úhrad rešpektive úmorov vojenských výdavkoch. poochádzajúcich z dôb pred utvorením republiky rešpekt. s tým súvisiacicch.

V kapitole všeobecnej pokladničnej správy nachádzame ešte inů veľmi významnů položku, ktorá poukazuje na to, že najhlavnejší výstužný pilier republiky, ozdobenej olívovou vetvou mieru, je zbudovan ý z bodákov, kanónov a vojenských letúnov. Pod titulom 4. kapitoly 22. je zaradené na vecné výdavky vojenského výzbroja 315 milionov.

Hľadíme-li na výšku prelim inovaných výdavkov, v tomto poradí druhou najväčšou kapitolou rozpočtu je kapitola 5. o ministerstve národnej obrany, výdavky, ktorej činia okrúhle jednu miliardu štyri sto milionov korún. Na vojenské výdavky chce tedv vláda, ako to už zo zovňajších názvov jednotlivých rozpočtových položiek lzä zistiť, vynaložiť v r. 1929 úhrnom 1.715 milionov Kč, a to v rámci rozpočtu toho, ktorý predkladá vláda v tom istom roku, kedy pán zahraničny minister dr B e n e š tiež za Československo podpísal ten chýrečný Kellogov pakt, ktorý za slávnostných a vážnych formalít vypovedá válku válke a ktorého úkolom podľa francúzskeho zahraničného ministra Brianda je, abv na miesto riešení násilných nastúpilo riešenie právne. Duchu mierového paktu parížského môže odpovedať len postupné odzbrojovanie, avšak žiadnym pádom stupňované a stále stupňujúce sa ozbrojovanie.

Podľa sošitku, ktorým sa detailuje kapitola 5. rozpočtu, činí počet vojenských gážistov československej armády úhrnom 1 8.165, z coho 9616 je dôstojníkov. Stav mužstva činí 111.500. Inými slovy znamená to toľko, že podľa udajov rozpočtu pripadá v Československu na každých 100 obyvateľov jeden vojak. Jestliže tento početný pomer srovnáme s početným pomerom, ktorý sa týče ozbrojenejmoci najľudnatejšieho severného súseda republiky, ríše nemeckej, dospejeme k výsledku, že Československo vydržuje šesťkráť toľko vojakov stále vo zbrani, nežli nemecká ríša so 60,000.000 obyvateľmi, kde len na každých 600 ľudí pripadá jeden vojak, vzhľadom.na to, že mierom versailleským maximovaná bola sila brannej moci Nemecka 100.000 vojakmi a 4000 dôstojníkmi. Snáď nebude bez zaujímavosti ani to. že podľa údajov z r. 1926 malo Československo početnejšiu brannů moc

na suchu, než Spojené státy severoamerické, výmera ktorých je 57kráť väčšia a obyvatelstvo početne 9kráť väčšie, než územná výmeera rešpekt. počet obyvateľstva republiky Československej.

Pripúšťam, že z hrubého srovnania stavu nelzä vážné dôsledky vyvodzovať, lebo hlavnou vecou je predsa len výzbroj technický, Podľa vojenských znalcov bude javište válkv budúcnosti vzduch, rozhodné slovo vypovedia lietadlá v podobe bomb a otravných plvnov. Význačným dokladom ťmierumilovnostiŤ českej vtádv je, že uznania hodnou horlivosťou podniká všetko, aby z halierov poplatných občanov čo najdokonalejšie vvbudovala a všetkými voenskými vymoženosťmi medernej vražednej tcchníky vystrojila svoju vzdušnů flotu. -

Keby sme podľa počtu vojenských letúnov mali rozhodnúť o otázke, ktorý zo štátov Malej dohodv zasluhuje si toho najvac. abv sa v tomto medzištátnom útvare, ktoý má vraj slúžiť mieru, chopil vedúceho miesta. vtedy museli by sme bez váhania povedať. že prednosť patí Československu. Napriek tomu, že Československo čo do počtu obyvateľstva a tedv podľa číselného pomeru pplaníkov ani z ďaleka nie je najväčším štátom Malej dohodv, predsa ono má najväčšiu vzdušnů flotu, ba čo viac už v r. 1926 malo Československo práve toľko vojenských lieadiel, koľk Jzhoslávia a Rumunsko dohromadv. Podľa udajov z roku 1926 - Zieler: Politik. Berlín, 1927, str. 246 - malo Polsko 510, Československo 500. Rumunsko 250 a Juhoslávia 270 vojenských lietadiel. Tých úzkostlivých českých vlastencov, ktorí by sa snáď obá.vali, že československů vládu už zunovalo ďalšie vvbudovanie vzdušnej flotv a že sa ona uspokojí ým, že vo vzd ušnom mori Malej dohody je jpaí hegemonia, čo skoro nspokojuje to odôvodnenie vojenskej kapitolv rozpočtu, ktorá živými barvami vvličuje výtečnosti a prvotriedny technický stav našcj vzdušnej flotv.,Dozvieme sa z dôvodovej zprávy me zi iným i o tom, že behom rozpočtového roku 1929 obdží leteckv pluk č. 4 moderný domov v Hradci Králové. S uspokoením sdeľuje dôvodová zpráva i to, že lietadlá budů vvstrojené novými mo

tory, ktoré budů modernejšie než dosavádné, aby i tým boolo postarané o technické predpoklady čo najúčinejších nočných leteckých útokov a bombardovania lietadlami.

Uprimne rečeno nerozumieme uplne tomu, proti komu mohla by československá vzdušná flota podnikať nočné útoky, leb veď tí jeho súsedia. ku ktorým ho neviaže pomer spojenecký, alebo aspoň pomer dobrého priateľstva, tedv v prvom rade Nemecko a Maďarsko, nemohli bv sa veľmi aniprotí denným útokom vzdnšným brániť, lebo nehodia sa k tomu ani ich delestrelecké zariadenia, ani ich lietadlá, a to z toho prostého dôvodn, lebo mierová konferencia im vojenské lietadlá vôbec nepovolila. Alebo či toto ozbrojovanie má slúžiť k tomu účelu, aby si čcská vláda vvdobyla uznania u francúzskeho patrona, alebo či snáď Československo zamýšľa pramo súťažíť s Francuzskom? Po tejto stránke nie bez chľúbivosti povedá dôvodová zpráva vojenského rozpočtn, že českí letci nemusia sa stvdeť pred francúzskvmi, lebo voči Malej Dohode a Poľsku výbone obstáli.

Skoro bv sme s trúfali povedať, že česká vláda stala sa monomaniakom ozbrojovania. že vvbudováva svoje vojsko l'art pour l'art. Svjcieľnosť však, ideli o veci vojenské, je svrchovane nebezpečná, lebo ako vieme, zbraň má tů špatuů vlastnosť, že bez ostrých rán hrdzavie a ostrými ranami však vraždí. To bezuzdaé ozbrojovanie, ktoré sa deje v našej republike. bude mať konec koncov buďo výsledok ten, že štátna domácnosť pod ťažkými vojenskými výdavky sa zhrúti alebo že berný list v ypove službu. alebo to, že praktická cena mcrového paktu Kellogového bude vo strednej Europe demonštrovaná voenskými líetadlami. bombovrhačmi a inými modernými vojenskými vymoženosťm Československa.,

Na to bv mohol niekto povedať. že sů to len príšerné vidiny, lebo že v konečných výslcdkoch nebudů predsa len rozhodo

vať mrtvé technické nástroje, ale že hlavným bude zdatnosť žijúcej vojcnskej figury, jej oduševnená oddanosť a sebaobetavosť. Prichystaný som i na námietku, že pán zahraničný minister B e n e š

je už od rokov horlivým a vedúcim členom medzinárodného odzbrojovacieho hnutia. Odzbrojenie a ozbrojenie sů dva pojmy, ktoré nijako sa nesrovnávajů. Rečniť na vonok o odzbrojení, a ozbrojovať doma - nelzä, poneváč bu ďto snaha odzbrojovacia je vážna a vtedy je smrteľným hriechom, páchaným na hospodárskej prosperite štátu, neodpusti teľným hriechom proti beztoho už ubitému poplatníctvu, každoročne nové a nové miliardy utrácať na vojenský výzbroj republiky, len k tomu účelu, aby jednoho krásneho dňa nahromadilo sa čo najviac miliard národného majetku v odzbrojovacom muzeu, ktoré sriadené bude pravdepodobne v Prahe, alebo po druhé, má-li ozbrojovanie vážné dôvody a ciele, vtedy je nevážné to dušovanie sa vlády, že má len snahy mierumilovné a vtedy vychádza na javo to, že Československo takmer 1/5 svoho rozpoctu vvnakladá na ciele imperialistické

Každý československý štátny občan, ktorý sa vážne zaoberá finančnými pomery republiky, a ktorému nie je ľahostajné, že budů-li miliardy, vylisované z poplatných občanov, vynakladané na účely vojenské, dojde skôr alebo neskôr k rozvráteniu štátnej domácnosti, - musí čo najrozhodnejšie protestovať proti stále stupňujúcej sa miere ozbrojovania. Buďto nemá to vôbec účelu, alebo má to účele. ktoré sa nesrovnávajů s demokraciou. hlásajúcou mier.

Pán minister národnej obrany U d r ž a l sťažoval si v rozpočtovej debate, že vojenský rozpočet Československa voči Francuzku a Poľsku, kde rreprezentuje 20.9% rešpekt. 31% úhrnných výdavkov. je veľmi nepatrný, lebo že u nás činí len 14.68% všetkých výdavkov.

Pán minister národnej obrany tvrdí vedome nepravost, lebo vo svojej skrovosti zapomína na ozbrojovací fond, ktorý nie je pojatý do riadneho rozpočtu svojho rezortu a ktorého používa sa výlučne k účelom vojenským a skladá sa z peňazí poplatníkov. Tento fond mal byť pôvodne po dobu 1 1 rokov dotovanný ročne 315 milionami. Od r. 1928 ciní dotácia tohoto fondu ročných 400 milionov Kč, keďže dotačnů dobu zkrátili s 11 rokov na 7 rokov. Za použitie a nakladanie

týmto fondom nezodpovedá ministerstvo národnej obrany nikomu a môže ho používať dľa svojho voľného uváženia.

Iná tiež ciste vojenským účelom venovaná položka zaradená je do rozpočtu ministerstva sociálnej pečlivosti, ktorá pod titulom vojenských penzií figuruje v ňom obnosom 210 milionov korún. V rozpočte tohože ministerstva lzä najsť ďalej eště ďalšiu položku čiste vojenskej povahy a sů to výdavky na válečných invalidov vo výške 482 milionov Kč.

Faktické výdavky na vojenské účely sů tedy v štátnom rozpočte na rok 1929 tieto: Riadnv rozpočet ministerstva národnej obrany 1.400 milionov, zvláštny ozbrojovací fond 400 milioonov, vojenské penzie 210 milionov, váleční invalidi 482 milionov, úhrnom tedy 2.490 milionov, čo ciní úplnvch 26% a nie 14.68% preliminovaného štátneho rozpočtu.

Aké obnosy vynakladajů sa v národnej obrane na iniciativv generálneho štábu a v záujme válečnej pohotovosti a aké obnosy vynakladajů sa na vybudovanie strategických, železničných a inych verejných tratí a tedy koľko peňazí používa sa týmto spôsobom vo skutočnosti k účelom vojenským, nelzä to presne zisti ť, každým pádom lzä to však odahadnúť ďalšími 500 milionami. Veď len výstavbe strategickej železničnej trate Handlová-Veľká Štubňa venované bolo už v r. 1919 92 miliony korún. Pripočítame-li tedy pod týmto titulom len týchto mierne odhadnutých 500 milionov k výdavkom vojenským. vtedy tieto dosahujů 30% všetkých rozpoctových výdavkov,

Nemôžem ponechať bezo zmienky mimo týchto vecí ani to. že ministerstvo národnej obranv výdavky preliminované v r. 1927 1.370 milionami Kč prekročilo o 93 milionov a tedv vo skutku pohltilo 1.463 miliony Kč, ba v r. 1928 pociatkom januára malo efektívnv dlh ďalších 46 milionov a tedy efektívny nadvýdavok voči rozpoctovému prelimináru činil 139 milionov Kc. Okrem toho, ako to uverejnilo ťPrávo LiduŤ v čís. zo dňa 12. septembra 1928, dlhuje ministerstvo národnej obrany Ústredni sociáálneho poistenia 32 milionv Kč.

Kým v bývalej rakúsko-uhorskej monar hii, obviňovanej militarizmom, zamestnávalo viedeňské ministerstvo války 400 osôb, dotiaľ osobn ý stav ministerstva národnej obrany Československej republiky činí 1092. Stará monarch ia mala 56 milionov obyvateľov. kdežto počet obyvateľov Československa nečiní ani celých 14 milionov.

Sotva po niekoľko dní. čo B e n e š podpísal pakt Kellogov, povedal minister národnej obrany U d r ž a l podľa Venkova cís. zo dňa 27. júla toto: ťNaše obranné zbrane nemôžeme složiť ani o okamih prv, ako ostatná Europa. Až do tých čias zostane naše prvotriedne vojsko najcennejším doplnkom paktu protiválečného.Ť

A v priebehu rozpočtovej debaty prehlásil pán min ister B e n e š dňa 4. októbra úradne, že prípravy k odzbrojeniu učinily príslučné ministerstvá už zavčas z jara tohoto roku a že on sám ako predseda odzbrojovacej komisie prejednal už dotyčné otázky s ministrom národnej obrany ako ministrom odborným a že Československo, pokiaľ to od neho závisí, je v každej dobe ba ihneď ochotné k pojednávaniam o odzbrojení.

Tak hovorili dvaja ministri jednej a tejže vlády. B e n e š a U d r ž a l z jara dohodnů sa o odzbrojení a na podzim tá istá vláda predkladá rozpocet, v ktorom vojeenské výdavky skvejů sa 30%mi. Tedy buďto U d r ž a l ošmekol B e n e - š a alebo B e n e š mámi verejnosť doma i v Ženeve.

K nepriamým vojenským výdavkom treba pripočítať tiež výdavky na četníctvo a pohraničnů stráž, lebo obidva útvary sů cvičené podľa služebného pred pisu československej armády a podroobené sů v pr ípade války veliteľstvu vojenskému.

Pri osobnom stave 12.299 četníkov cinia potreby četníctva v r. 1929 Kč 282,250.000 do tohoto stavu však nie je zahrnutý počet četníkov na zkúšku, ktorí sů zaradení do rôznych kurzov Počet dôstojníckeho sboru četníctva je nesrovnateľne väčší, ako bol v býv. rok. uh, monarchii: dnes má 7 generálov, kdežto v rok uh. monarchii bol len jeden. 1 1 plukovníkov, 17 podplukovníkov, 18 ma

jorov, 79 štábnych kapitánov, 179 kapit ánov, 261 n adporučíkov. 539 poručíkov a podporučíkov.

Militaristický a policajný charakter štátu dochádza k výrazu tiež pri preštudovaní výdavkov použitých na štátnu policiu. Početný stav personálu štátnej policie činí 7610 mužov, na ktorých sa vynakladá 93,500.000 Kč. V tomto čísle nie je zahrnutá celá legia špiclov a policajných konfidentov, ktorí sů vydržovaní z rôznych fondov.

Presprílišnost vojenských výdavkov stáva sa ešte vvpuklejšou, srovnáme-li výdavkv tie s výškou obnosov vynaložen ých na účele kultúrne. Okrúhle dvakráť toľko, t. j. 18.98% vvnakladá vláda otvorene na účele ozbrojovacie, ako na účele kultúrnéé, lebo na tieto vynakladá iba 9.69%. Kým tedy výška vojenských výdavkoch blíži sa 2 miliardám, nedosahujů výdavky kultúrne ani 1 miliardu.

Pri rozpočte rezortu spravedlnosti, veľavážený senát, poviem vám, čo i Scotus Viator pribil, že totiž vládnym nariadením č. 56/1926 bolv územia súdnvch okresov umele a s intenciou pozbavovania práv rozdelené tak, že štyri 20%né súdné okresy boly zbavené práva na používanie jazyka maďarského. Pred verejnosťou celého sveta požadujem s tohoto miesta, aby ste nám bezodkladne vrátiili to, ceho ste nás umele zbavili, totiž práva používať nášho jazyka. Ešte v r. 1926 podali sme návrh zákona o organizácii súdov. tento návrh však uložený bol v právnom výbore na ocet. urgovali sme ho v r. 1928 v lete u predsedu poslaneckej snemovne a ešte do dnes nebol vo výboroch prejednaný. Požadujeme, aby návrh tento bol čo najskôr meritorne prejednávaný.

Pokladáme za stav nemožný, že ešte ani v 10. roku trvania republiky nie je sudcovsská neodvislosť zaistená. Systemizácia ešte ani dnes nie je definitívne zkoncovaná a pod zámienkou toho môže byť sudca preložený. Schádza sudcom hmotná neodvislosť a štát nechce im dať plat, ktorý by im zaistil riadne živobvtie a bezstarostnosť. Po tejto stránke je republika Československá medzi posledn ými a príčinou toho je základná chvba: Všemohúcnosť a bezmedznosť moci exekutívnej, ktorej by bolo nepríjemné, keby sudcovský sbor v-každom ohľadee bol neodvislý. Dr S ou k u p a dr W i t t senátor ešte z jara podali pozmeňovací návrh zákona, avšak váda nepripustila ho do dnes k prejednaniu.

Nás, maďarsků národnů stranu an tento návrh neuspokojuje a prijali bv sme ho len ako opatrenie podporné a prechodné. keby nebol prijatv náš návrh zákona, podaný práve v týchto dňoch. Mv si prajeme, abv sudcovia pojatí boli do zvláštneho sta u, a prajeme si, abv sudcom dostalo sa takého platu, ktorý bv bol dôstojný dôležitosti ich povolania a držal by krok s platom sudcov cudzozcmských.

Na Slovensku e neudržiteľný stav, ktorý zavládol na poli prisluhovania spravedlnosti. Na Slovensku je toľko sudcovských miest neobsadené, že tam pomalu nastane úpadok justície. Nie e pravda, že nieto uchadzačov a že preto je toľko sudcovských miest neobsadené. Naproti tomu pravda ježe maďarských uchadzačov veľmi nemenujů. A preto je tomu tak, lebo minister spravedlnosti nechal tak veľm vzrastnúť roly šovinistických ministerských eferentov alebo tajomníkov, akým je na pr. Křeinskv, že títo dobré snahv minisové proste škrtajů. Ráčte šovimstických ministerských úradníkov preložiť do úradu hpspodáskeho, kde svojou nenávisťou nemôžu škodiť a netrpte, pane minister spravedlnosti, zbujnenie moci šovinistov.

Najlepšie je to s vzdelávaním sulcov. Dvojročná pávna prax stačí už k sudcovskej zkúške. Je samozejmé, že keďže platy sů mizené, dajů sa na túto zivotnů dráhu iba právnici sabí, lebo si myslia, že s ohľadom na veľký nedostatok sdcov snadne složia zkúšku, Ale také e potom i nivó prsluhovana spravedlnost í, že sa s ním pavdu nelzä čo chlubiť. Chcete-li, aby bl dostatok sudcov. abv sme mali dobých sudcov, chcete-li, aby z výchovv sudcv vvchádzali sudcovia dobrí, vtedv musíte bez odkladu upraviť sudcovské platv. Rozmáhane sa ustanovizne samosudcov je tiež prekážkou dbrého prisluhovania spavedlnosti.

Tiež otázka advokátov na Slovensku dokazuje nadovšetko, že tu nieto demo

kracie, nieto voľnosti, nieto samosprávy. Ako že sa hodí medzi voľné a demokratické advokátske komorv tá advokátska komora s výborom kedykoľvek odstraniteľným, s bezprávnymi a ťarchy snášajúcimi advokátmi a s úplným vvtúčením komornej schôdze? Táto komora žije ešte i dnes po desať rokoch, žije v svojej bezprávnosti, bez advokátskej voľností. Ba čo viac nový návrh na sriadenie komorv zťažuje s-ituácíu ešte väcšmi. Maďarských advokátov zamýšľa degradovať na občanov t etíeho riadu a títo majů dostať ešte mcnej práv než advokáti zemí historických, keďže sav návrhu vyslovuje, že z maďarských advo, ", katov, prez to, ze sů vo vacsne, nelza voliť redsedu a funkcionárov komorv. Nuž proti tomu už teaz procstujcme, a už dnes dávam pánu mnstrovi spavedlnosti na vedomic, že proti tomuto neslýchanému zámeu odnárodňovaciemu vyvoláme solidaritu všetkých cudzozemských voľných advokátských komôr s maďarskými advokátmi, aby videli, ako vvzerá u nás na Slovensku demokracia.

S chybami rozpočtu rezortu kultuného teraz nebudem sa zabývať, lebo o vykoná kol. sen. Richter.

Stran rozpočtu rezortu zemedelského poznamenávam, že on dokazuje dôkladné vynullovane maďarských zemedelcov. Tiež Scotus Viator spatril tů veľků clybu, že maďarský zemedelci v počte 500,000 nemajů zemedelskej odbonej škly, do ktorej by sa smestilo čo len 50 žiakov, A čo keby sa bol podíval do rozpočtu a i touto ceskoslovenskou verejnou lístinou videl bv dokázané, ako sa na Slovensku zanedbáva zvlášte rozvoj maďarského zemedelstva na úkr zásadv rovnakého nakladania. Kebv bol pri oslavách jubilejných počul to osočvanie, potupovanie Maďarov, a ten výbuch bezuzdnej nenávisti, ktorým sa otvorene prejavilo, že Maďarov teba ožobračiť. zaiste bv bol vvdal eštc silnešie svedectvo pri nás, že sme hospodáskv utlačení.

Zemedelský rozpočet na r. 1929 je v podstate a položkách totožný s položkami rozpočtu na r. 1928. Pri pojednávaní jeho dopodrobna uvielol a opodstatnil som oprávnené sťažnosti mad,ar

ských zemedelcov. Moje tvrdenia boly so stanoviska faktičnosti a práva nezvratiteľné. Vypracoval som tiež nástin nariadenia o novom sriadení zemedelskej radv na Slovensku a o jej úprave, ktorá bv brala na zreteľ tiež záujmy maďarskvch zemedelcov. a návrh ten predložil som pánu ministrovi zemedelstva; avšak márne. Konkludentnými faktami, za seba mluvacimi skutočnostm chců českí štátníci dokazovať to. že Maďarov odsúdil ku hmotnej zkaze v záujme asimilácie. Naproti tomn ruským emigrantom, napriek nášmu zákonitému ohradeniu, ahv na podporu zánjmov cudzích štátnych občanov boly snášané obeti z naších daňových halieov vtedv, keď rozvo nášho zemedeľstva sa naprosto zanedbáva. - dávajů štvri miliony i v tomto roku na účet rezortu zemedelstva, 71/2 miliona na účet ministerstva kultu a 191/2 miliona na účet rezortu zahraničia, úhrnom tedy 3 milionov, Ncch Scotus Viator napíše toto a vtedy euopská verejnosť ešte viac pochopí. že Maďari ma jů oprávnený dôvod k sťažnostiam,

Musím prehovoriť ešte o kaptole 4. rozpočtu zahraničnélo, Veľká časť výdavkov zahraničných slúži účelom propagačným. Pod týmto titulom zaadené je vo dvoch položkách vac ako 24 miionv do rozpočtu, Dávno a veľa pzvukovaná pravda je, že najlepšou politíkou zahraničnou je dobrá politika vnútorná Použijcme-li tejto vetv na propagačné výdavkv a menšinovů politiku správv zahranične, právom môžeme tvrdiť, že dobrá, spravedlná a slušná menšnová politika je najlepšou zahraničnou propagandou pre štát, akýmje Českslovensko, obvvateľstvo ktorého skladá sa z väčša z menšín. Práve tak ako horenné vojenské výlavkv musíme pokada ť a posudzovať za nezdravé svmpomy naprosto pochvbenej vládnej poitiky, rovnako tak musíme zaujať čo na jrozhodnejšie stanovisko tiež proti cudzozemske; propagande. ktorá e premrštená a stoj í nepomerne hm né obeti.

Naprosto nepokadáme za opávnenů taků cudzozemsků propagandu. ktoá pomocou mli onov. vyliso zaných z poplatných občanov, zavádza cudzinu stran pravých vnútorných pomerov re

publikv a menovite maľuje jej dediny Potemkinove v otázke menšinovej. Otázku túto treba vyriešiť dobrou vnútornou politikou menšinovou a nie propagandou zahraničnou.

Letmá kritika niekoľko položiek rozpočtu z r. 1929 stačí k tomu. aby zistená bola ireálnosť rozpočtu. Ireálnym je preto, lcbo vedie v ňom vedúci zástoj surová vojenská sila a tedy mocenský faktor, ktorý nemôže byť trvalou objímajúcou spojkou takého štátneho útvaru, kde životné záujmv, najprimitivnejšie práva a bajelementárnejšie predpokladv hospodárskej prosperity väčšiny obyvateľstva schádzajů. či že zostávajů nepovšimnuté. Československo je dnes po zuby, ba nad svoju lebku mohútnou vzdušnou flotou ozbrojeným neúprosným vvmahačom daní, ktoý na vonok chlubí sa v olle borců za mier a demokraciu, doma však k vôli fantomn štátu národ neho prstrihue prava menšinam. podrobené medzinárodnej ochrane. a snaži sa zníčiť ich národnů existenciu.

Rozpočet neprijíman.