Čtvrtek 14. února 1929

Schůze zahájena v 16 hodin 20 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec.

Zapisovatelé: dr Procházka, Stžil.

98 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Udržal; ministři dr Beneš, Černý, dr Mayr-Harting, inž. Novák, dr Nosek, dr Spina, dr Srdínko, dr Šrámek, dr Tiso, dr Vlasák.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že dal jsem dovolenou: na dnes a zítra sen. Donátovi, dr Franciscymu, Hütterovi, Kalčokovi, Klofáčovi, Korinkovi, dr. Krčmérymu, Kroiherovi, Křepkovi, dr Ledeburovi, dr Mazancovi, Reščukovi, dr Reylovi, Sochorovi, dr Soukupovi, Stodolovi, Štolbovi, Valouškovi, Vollayovi, Zulegerovi; na týden sen. Kavanovi.

Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená na dobu 6 neděl sen. Tomíkovi, na dobu 3 měsíců sen. Koutnému.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 806 poštou. Zpráva imunitního výboru o žádosti zemského trestního soudu v Praze ze dne 1. července 1928, č. j. Nt XXIII 22/28. za souhlas k trestnímu stíhání sen. Hampla pro přečin podle §u 14, čís. 1 zákona na ochranu republiky (čís. 6598/1928 předs.).

Tisk 805. Návrh sen. Pánka a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 807. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 31. července 1928, č. j. Nt XIV 9/28. aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Sehnalové pro zločin podle §u 15, č. 3 zák. č. 50/23 Sb. z. a n. (č. 6737/28 předs.).

Tisk 808. Zpráva imunitního výboru o žádosti soudní stolice v Hustu ze dne 28. února 1928, č. j. Nt 265/28, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Bodnara pro přečin utrhání na cti podle §u 1, 3/II, čl, 2 zák. čl. XLI/1914, pro přečin urážky na cti podle §u 2, 4/II zák. čl. XLI/1914, pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 3 zák. č. 50/1923 a pro přestupek výzvy k trestným činům podle §u 15, č. 4 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. 5771/1928 předs.).

Tisk 809. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Báňské Bystřici ze dne 18. ledna 1928, č. j. Td 19/28, za souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Herze pro zločin podle §u 15, č. 3 zák. na ochranu republiky a §§ 159 a násl. vojenského trestního zákona (čís. 5415/1928 předs.).

Tisk 810-810/7. Interpelace sen. dr Soukupa, Habrmana, Jaroše, Ecksteinové, Dundra a soudr. na pana náměstka předsedy vlády, pana ministra školství a národní osvěty a pana ministra vnitra ve věci prodeje nadačních domů a pozemků v Praze na Příkopě a v ulici Panské.

Tisk 810/1. Interpelace sen. Hubky, Wagnera a druhů na pana ministra financí ve věci daňových a přirážkových nedoplatků.

Tisk 810/2. Interpelace sen. Havránka, Pánka, Wagnera a druhů panu ministru železnic o příčinách železničních katastrof na československých státních drahách.

Tisk 810/3. Interpelace sen. 1 Hubky a druhů panu ministru školství a národní osvěty o prodeji domu čp. 856 v Praze II., na Příkopě, ministerstvem školství a národní osvěty.

Tisk 810/4. Interpelace sen. Šťastného. dr.Veselého a druhů na pana ministra sociální péče a pana ministra obchodu o stavu mzdového hnutí textilního dělnictva v ČSR.

Tisk 810/5. Interpelace sen. Teschnera a soudr. na p. ministra financí dr Vlasáka stran událostí ve státní tabákové továrně v Jáchymově v Rudohoří.

Tisk 810/6. Interpelace sen. Teschnera a soudr. na p. ministra financí dr Vlasáka stran vyclívání knih v knihařském plátně.

Tisk 810/7. Interpelace sen. Teschnera a soudr, na pana ministra školství a národní osvěty a na pana ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy stran používání státních a městských školních tělocvičen jako volebních místností.

Tisk 811-811/3. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Filipínského a soudr. v příčině nepravidelné jízdy u rychlíků a osobních vlaků na československých drahách (tisk 762/2).

Tisk 811/1. Odpověď ministrů spravedlnosti a pro zásobování lidu na interpelaci sen. dr Grosschmida a spol. o pohledávce Josefa Mischury, obyvatele v Košicích. proti československému eráru v obnose 78.700 Kč (tisk 727).

Tisk 811/2. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Jokla, Polacha a soudr. stran vyřizování podání města Bruntálu (tisk 762/5).

Tisk 811/3. Odpověď vlády na interpelaci sen. Habrmana, Jaroše a soudr. o příčinách poslední katastrofy v Praze na Poříčí (tisk 759).

Tisk 812. Zpráva výboru zahraničního o vládním návrhu, jímž se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky, podepsaná v Katovicích dne 18. února 1928, se závěrečným protokolem (tisk 763).

Tisk 813. Zpráva zahraničního výboru o vládním návrhu, jímž předkládá se Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a Německou říší o hraniční Odře, podepsaná v Praze dne 22. března 1928, se závěrečným protokolem (tisk 768).

Tisk 814. Zpráva I. výboru pro otázky sociálního a starobního pojištění. II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 803.).

Tisk 815. Zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1927 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku. (tisk 732).

Zápisy o 157. až 159. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 20., 21., 22. listopadu 1928.

Těsnopisecká zpráva o 156. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 16. listopadu 1928.

Zápisy o 160. až 161. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem písemné námitky podány, pokládají se zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 805. Návrh sen. Pánka a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 30. ledna 1929 bylo přikázáno:

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 765. Návrh sen. Lipperta, Tschapeka a soudr. na poskytnutí vydatné státní pomoci za příčinou těžkých krupobití, která postihla skoro všechny obce soudních okresů Horšův Týn, Hostouň a Ronšperk a okresů sousedních.

Tisk 766. Návrh sen. Volku, Kalčoka a spol. o poskytnutie rýchlej pomoci požiarom poškodeným v obci Tŕnie, okres Zvolen, na Slovensku.

Výborům sociálně-politickému a rozpočtovému:

Tisk 774. Návrh sen. Pánka, Wagnera, Hubky, Plamínkové a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 781. Návrh sen. dr Witta, dr Soukupa a soudr. na vydání zákona o rozdělení interkalarií, vzniklých neobsazením systemisovaných míst soudcovských a státně zastupitelských mezi soudce, státní zástupce a soudcovské čekatele.

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 778. Návrh sen. dr Soukupa, dr Kloudy, Pánka a spol. stran zvolení zvláštní komise na vypracování odpovědi (adresy) na poselství pana presidenta republiky T. G. Masaryka z 28. října 1928.

Z předsednictva bylo přikázáno:

Výboru ústavně-právnímu:

Vládní nařízení z 18. ledna 1929 o zákazu soudně vymáhati vklady učiněné ve starých rak.-uh. korunách u poštovních úřadů na nynějším území republiky Československé pro poštovní spořitelnu budapešťskou nebo vídeňskou (č. 7959).

Výboru imunitnímu:

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí sedrie v Bratislavě ze dne 22. ledna 1929. č. j. Nt 3/29, za souhlas k stíhání sen. Fijaly pro přečin podle §u 4/II zák. čl. XL/1914, přečin podle §u 301 tr. z., přestupek podle min. nař. býv. uh. min. vnitra z 30. září 1913. č. 7430/1913 B. M. a přestupek podle §u 15, č. 4 zákona na ochranu republiky (č. 7992).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě se žádostí sedrie v Trenčíně ze dne 4. ledna 1929, č. j. Nt VI 3/29, za souhlas k stíhání sen. Kučery pro přečin §u 14, č. 1. zák. na ochranu republiky (č. 8013).

Žádost okresního soudu v Karlových Varech za souhlas k stíhání sen. Löwa pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 8022).

Žádost krajského soudu v Jihlavě za souhlas k stíhání sen. Včeličky pro přečin podle čl. III č. 3 zák. z 15. října 1868, č. 142 ř. z., a §u 42. odst. 3. zákona na ochranu republiky a pro přestupek podle čl. III č. 3. zák. č. 142/1868 ř. z. a §u 42. odst. 2. zákona na ochranu republiky (č. 8027).

Žádost zemského trestního soudu v Praze za souhlas k stíhání sen. Hampla pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. 8031).

Žádost okresního soudu ve Frýdku za souhlas k stihání sen. Herlingera pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona č 50/1923 Sb. z. a n. a přestupek §u 3 a 19 zákona z 15. února 1867, č. 135 ř. z., (č. 8042).

Předseda (zvoní): Předsednictvo senátu došel přípis předsedy vlády ze dne 2, února 1929. čís. j. 588 S - 29 m. r.. o změně v osobě předsedy vlády.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Procházku, aby přípis tento přečetl.

Zapisovatel sen. dr Procházka (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

President republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 1. února 1929 žádosti předsedy vlády dra Antonína Švehly za zproštění z úřadu a pověřil mě rozhodnutím stejného data předsednictvím vlády.

O tom kladu si za čest předsednictvu senátu učiniti sdělení.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Předseda: Představuji slavnému senátu pana předsedu vlády ministra Udržala. (Potlesk.)

Pan předseda vlády vyžádal si slovo. Dávám mu slovo.

Předseda vlády Udržal: Slavný senáte!

Rozhodnutím pana presidenta republiky ze dne 1. února 1929 byv pověřen předsednictvím vlády, přicházím s pány ministry třetího kabinetu Švehlova, abych Vás, dámy a pánové, srdečně pozdravil a současně upřímně pozval ke spolupráci, směřující ke zvelebení našeho státu. Vláda bude považovati za první svou povinnost, hledati vždy obecné dobré, t. j. prospěch všeho občanstva bez jakýchkoli rozdílů, ať povahy národnostní, náboženské, sociální nebo politické.

Pevné směrnice, vytýčené tvůrčí státnickou prací ministerského předsedy dr Antonína Švehly (Potlesk.) a vyslovené v jeho prohlášení, budou nejen mně, ale zajisté i všem budoucím šéfům vlády spolehlivým vodítkem k nejvyšším metám státní správy. Doufám, ba věřím pevně, že úplná rekonvalescence dr Antonína Švehly umožní mně záhy předání vedení státu do jeho osvědčených rukou. Tento námi toužebně očekávaný den bude dnem radosti nejen nám a všem stranám vládní majority, ale zajisté také velké většině stran stojících toho času mimo vládní majoritu, jakož i všem lidem dobré vůle celé naší republiky. (Výborně!) Při tvoření vládní majority jsou směrodatnými ve všech demokratických státech vedle výsledků volebních i vnitřní situace jednotlivých stran. Na tom my ovšem nemůžeme, ani nechceme ničeho měniti. Odvolávati se bez nejvážnějších důvodů k nejvyššímu tribunálu národa, znamenalo by zvláště u nás, kde není takřka voličů negramotných, profanaci opravdové demokracie. (Tak jest!) Zůstaneme vždy v korektním poměru ke všem stranám oposičním a nepřestaneme hledat přátelské styky se všemi, kde budeme viděti dobrou vůli prospěti státu. I nejpřísnější sebekritika nenahradí dosti bezpečně kontrolu oposice. Za sebeostřejší kritiku, mající na zřeteli dobro obecné, budeme jen vděčni, ale proti všem škůdcům státu budeme vždy státi, jak nám káží naše zákony. (Výborně! - Sen. Toužil: Nový premier, starý flašinet! - Předseda zvoní.) Víme dobře, že tam, kde za každou cenu všichni všem líbiti se chtějí, nastává dříve nebo později všeobecná demoralisace, které my brániti se budeme vždy s nejkrajnější přísností. Jsme zásadními protivníky všech slibů, ale tím více se přičiníme, abychom pro stát, pro jeho jednotlivé složky, ať na ten čas vládní nebo oposiční, učinili v rámci aktivního rozpočtu to nejmožnější. Předchozí kabinety, jmenovitě vlády Švehlovy, vykonaly velikou a blahodárnou práci, ale i nás čekají ještě úkoly velmi vážné. Naše finanční i hospodářské poměry, dík prozíravosti dr Rašína a jeho nástupců, jsou ustálené a zdárně se vyvíjející. V zahraniční politice byly v posledních letech všechny naše hlavni a aktuelní otázky zásadního rázu v celku vyřešeny.

Vláda bude pokračovati jako všechny předcházející v týchž liniích a na základě týchž principů jako dosud, sledujíc především cíl upevnění všeobecného míru a spolupráce se všemi našimi přáteli a se všemi našimi sousedy. Jen nejdůkladnější vzdělání může nám zabezpečiti intensitu práce, která náš stát v jeho položení časovém i prostorovém může vésti k vítězství. Proto musí býti dána občanstvu dostatečná příležitost, aby se mohlo pro životní zápas vyzbrojiti všemi nejmodernějšími vymoženostmi doby. Všechny vlády československého státu vycházely, jmenovitě při řešení otázek sociálních, vždy z principu, podporovati hospodářsky slabšího. Tato zdravému vývoji dnešní doby odpovídající zásada nebude ani námi nikdy přezírána. Prvovýroba - zemědělství, lesnictví. hornictví atd. - tvoří statky, které cestou průmyslového zušlechtění poskytují živnostem druhovýrobním nejzdravější existenční základnu a státu zabezpečují v hranicích přírodou daných možnost větší nebo menší soběstačnosti, která má jedinečný životní význam, zvláště ve státu tak eminentně vnitrozemském, jako je naše republika. Cílevědomá podpora průmyslu a obchodu i všech živností druhovýrobních je v našich poměrech pro každou státní správu kategorickým příkazem. Stát položený do centra kulturního světa, chce-li dostáti všem svým povinnostem, vyžaduje správu ekonomickou a hospodářství intensivní. Průmysl, obchod a většina živností s rychlejším kapitálovým obratem odměňují práci bohatěji. nežli prosté polaření, a proto musíme cestou zdravé evoluce pracovati ke zprůmyslnění zemědělství. Nesmíme se lekati ani případných obětí, jež pochod zprůmyslnění zemědělství někdy vyžaduje, neboť právě v těchto rentabilních investicích spočívá nejspolehlivější zabezpečení klidného, hospodářského i sociálního vývoje státu. Hospodářský průmysl dlužno tam, kde není nebezpečí ztráty národohospodářských hodnot, spoutati nerozlučně s půdou. Díky příkladné veliké práci družstevní. na které dnes participují již všechny složky občanstva, bylo svépomocí vykonáno dílo. které nemůže býti ani dostatečně oceněno. Promýšlené podporování exportu. získávání zahraničních odbytišť je pro náš průmysl i obchod životní podmínkou a jejich prosperování jedním ze základů naší státohospodářské aktivity. (Výborně!) Položení našeho státu, a zvláště následkem světové války povstalá ztráta dřívějších tržišť, přinutí náš průmysl dříve nebo později k opatřením, kterými musí získati ještě větší exportní průbojnosti.

Vláda bude dbáti, aby stavu živnostensko-obchodnímu dostávalo se nadále ochrany a podpory.

Budeme úsilovně pečovati o bezvadnou administrativu ve všech oborech státní správy. Žádáme, aby úřednictvo všech kategorií, všichni zaměstnanci státu, byli vždy především přísni sami k sobě tak, aby mohli býti spravedliví k jiným. Stát nesmí ovšem nikdy přestati pečovati o ty, kteří nesli a nesou celou tíhu administrace.

Jako v celé správě státní, tak zejména při vedení státních podniků, budeme se snažiti, abychom potřeby a prospěch obyvatelstva uvedli v soulad s nezbytnou zásadou účelné a rozumné hospodárnosti.

Veliké dílo pozemkové reformy musí býti v zájmu racionelního hospodaření na zabrané půdě - zvláště lesů - s nejmožnějším u rychlením dokončeno. (Výborně!)

Rozvoj naší branné moc jest úměrný finančním nákladům. Ke zkrácení presenční služební doby na 14 měsíců a k resultujícím úsporám můžeme přijíti v dohledné době jen zlepšením existenčních poměrů délesloužícím. Kulturně věnuje se armádní správa u nás vojákům více, nežli v kterémkoli jiném evropském státě. Po uplynutí 18 měsíční presenční služby není mezi našimi záložníky negramotných. Více nežli 50% všech nováčků přichází do armády školeno různými tělocvičnými a sportovními organisacemi. Budeme-li ochotni, přinášeti dostatečných hmotných obětí, budeme míti v krátkém čase armádu, která nám bude plnou zárukou všestranné bezpečnosti. (Sen. Šturc: Co je s milicí?)

Nelze uvésti vše zevrubně, co by si vláda přála vykonati. Je mnoho věcí, jež jsou v zájmu státním v přípravném projednávání, před mnohé úkoly nové postaví nás ještě doba. Budeme konati všechny tyto práce se zřetelem na zvelebení státu a na blaho jeho obyvatelstva v mezích finanční nosnosti.

Ovládáni těmito tendencemi vyslovujeme pevnou naději, že splní se naše na začátku vyslovené toužebné přání, po spolupráci slavného senátu s vládou. (Sen. dr Witt: Bude-li vláda chtíti!)

Jednoty spolupráce všech složek zákonodárných sborů i celé naší veřejnosti potřebujeme již v této hodině. Podstupujeme těžký zápas s přírodními běsy, musíme učiniti rukou společnou a nerozdílnou všechna nejmožnější opatření, abychom zvítězili proti zlým rozmarům kruté přírody. (Hlučný, dlouhotrvající potlesk. Ministerskému předsedovi se s mnoha stran blahopřeje.)

Předseda: (zvoní): Byly mně podány návrhy p. sen. Thoře a druhů a sen. dr Kloudy a druhů.

Žádám, aby tyto návrhy byly přečteny.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Thoře, dr Šrobára, dr Procházky, inž. Klimko, dr Brabce, Kahlera, Prauseho, dr Hilgenreinera a druhů:

Podepsaní navrhují, aby o prohlášení pana ministerského předsedy zahájena byla ihned rozprava.

Návrh sen. dr Kloudy a druhů, aby o prohlášení pana ministerského předsedy byla ihned zahájena rozprava.

Ve smyslu §u 65 jednacího řádu navrhujeme, aby o dnešním prohlášení pana předsedy vlády byla ihned zahájena rozprava.

Předseda (zvoní): Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Budeme o obou návrzích, poněvadž jsou totožné, hlasovati najednou.

Prosím, kdo souhlasí s návrhy pana sen. Thoře a druhů a sen. dr Kloudy a druhů, račte pozvednouti ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrhy ty jsou přijaty.

Ke slovu jsou přihlášeni: Pan sen. dr Klouda, Habrman, Niessner, Teschner a dr Brunar.

Než dám prvému řečníku slovo, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 3/4 hod. (Námitek nebylo.)

Není žádné námitky, zůstává tedy při tom.

Řečnická lhůta je stanovena na 3/4 hod.

Dávám slovo panu sen. dr Kloudovi.

Sen. dr Klouda: Slavný senáte! Vzhledem na přednesený právě projev pana ministerského předsedy dovoluji si jménem klubu senátorů čsl. strany národně-socialistické učiniti toto prohlášení: (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. dr Klouda (pokračuje): Bolestně nás dojímá choroba odstoupivšího ministerského předsedy dr Švehly, kterému přejeme ze srdce rychlé a trvalé uzdravení. (Výborně! - Potlesk.) Vůči jeho nástupci nechováme nejmenší osobní zaujatosti a jsme si vědomi obtíží, s nimiž se setkává nyní vedení vlády. Politicky nemáme nejmenší příčiny měniti své zásadní, několikráte již prohlašované stanovisko vůči vládě a koalici. Ani osobní změna ve vedení vlády provedená, nedává nám podkladu ke změně našeho oposičního postupu. Nový předseda vlády má možnost uskutečniti, co dosud bylo a zůstalo slibem. Upraviti poměr vlády a koalice k státotvorné oposici tak, jak toho vyžaduje zájem celého státu a demokratického parlamentarismu. Očekáváme splnění tohoto slibu.

Jinak stručně znovu uvádíme hlavní svoje důvody proti panujícímu režimu. Vytýkáme mu třídní zaujatost, bázeň před odpovědností, vlažnost ve věcech národních, ustupování vůči živlům národně a státně nespolehlivým, tvrdost k hospodářsky a sociálně slabým a hovění kulturní reakci. Tento režim se zatím nezměnil provedenou osobní změnou a změna v tomto režimu nevyplývá ani z vládního prohlášení. Je to tím závažnější, že panující vládní a parlamentní koalice nemá prokázaně od 2. prosince většiny v československém lidu. Nemůžeme proto než projeviti vládě svoji nedůvěru tím, že budeme hlasovati i proti prohlášení vládnímu. (Výborně! - Souhlas senátorů strany čsl. nár. socialistické.)

Předseda (zvoní): Dále se ke slovu přihlásil pan sen. Friedrich. Dávám mu slovo.

Sen. Friedrich (německy): Vážení pánové! Stanovisko naší strany k vládnímu prohlášení sdělí v nejbližších dnech předseda našeho klubu dr Brunar. Chci použíti této příležitosti, abych senátu sdělil případ, který jak Čechům, tak také Němcům zavdává podnět k přemýšlení. V posledním čase nás rozčilovalo a bylo také všeobecně nápadným, jakým způsobem předsevzato bylo jmenování do zemských a okresních zastupitelstev. Bylo jednoduše stanoveno, že ten, kdo se přiznává jako nacionální Němec, je vyloučen předem z jmenování do okresních správ a do zemského zastupitelstva, a nyní zase se udál eklatantní případ, který nápadným způsobem ukazuje, co vytvořily zákony o reformě správy, a jaké stanovisko nyní zaujímá vláda vůči obyvatelstvu, zejména vůči německému obyvatelstvu. V Chomutově obdrželo veškeré obyvatelstvo ránu do obličeje. Tam se obecní správní komise - a to nikoli trestní komise, jaké jindy bývají jmenovány následkem rozpuštění obecního zastupitelstva, nýbrž komise, která vytvořena byla dohodou, když předměstí Horní Ves sloučeno bylo s městem Chomutovem - usnesla, zamítnouti obnos 11/4 mil. Kč, který byl určen pro nástavbu poschodí na soudní budovu za účelem umístění okresního úřadu, poněvadž již opatřila dobré místnosti k umístění okresního výboru. Na základě toho rozpustil okresní hejtman obecní správní komisi a členové její, muži, před nimiž veškeré obyvatelstvo má největší úctu, byli posláni pryč jako kluci a na jejich místě jmenována libovolná jiná komise a pověřena správou.

Toto opatření tamějšího okresního hejtmana je v mnohém ohledu přímo nezákonné. Podle §u 106 obecního řádu jest jen zemský politický úřad oprávněn rozpustiti obecní zastupitelstvo a může podle odst. 4 téhož paragrafu okresní správa politická jen v dohodě s okresním výborem učiniti opatření za účelem prozatímního obstarávání agendy. Okresní hejtman v Chomutově přestoupil obě místa zákona, neboť rozpouštěl, aniž by k tomu byl oprávněn, a učinil opatření o nástupci, aniž by se otázal okresního výboru. Toto jednání politického úředníka jeví se býti také zneužitím moci úřední, uvážíme-li, že právě okresní hejtman v prvé řadě by byl povinen dbáti a poslouchati zákonů. Okresní hejtman měl různé cesty, aby prosadil svoji vůli. Mohl usnesení, jež zamítalo tuto rozpočtovou položku, podle zákona o správní reformě jednoduše zastaviti, anebo mohl se dáti správnou cestou, bráti usnesení pořadem instancí v odpor, a dáti je zamítnouti okresním zastupitelstvem, jehož přece je šéfem. Ale to mu nestačilo, dal kopanec mužům, kteří se přiznali jako němečtí mužové, a poslal je pryč, ačkoli všichni tito mužové, jak bylo zjištěno, pracovali výhradně jen pro blaho a zájmy města. Konstatuji, že obecní komise, která byla poslána pryč, pracovala správně ve smyslu zákona pro blaho města, konstatuji však také, že zástupce politického úřadu jednal proti platným zákonům.

Vidíte z jednoduchého vylíčení tohoto případu, jaké následky ukazují zákony o reformě správy, a seznáváme bohužel z tohoto případu také smutný výsledek účasti Němců v československé vládě. Chomutovský případ ukazuje, že se ten, kdo se otrocky neskloní a kdo se odváží zjevně se přiznávati ke svému němectví a kdo se nepodrobí každému pokynu, jednoduše odstrčí stranou, a jde-li dál, že také bajonetem jest ohrožován a násilím odstraněn: vyloučí se z účastenství na správě svého vlastního lidu. Němec nesmí se více zjevně přiznati jako Němec, sice je dán do klatby. Co se u Čechů vychvaluje jako ctnost, to se považuje u německých zástupců za zločin. Z Němce, přiznává-li se ke svému němectví, udělá se iredentista. Nedejme přece ničeho na blbostí o iredentismu! Kdo může dokázati, že jen jediný člen německé národní strany se dopustil činu, který by z něho učinil iredentistu? Nikdo. Iredentistou je přece ten, kdo se dopouští skutku, jenž namířen je proti trvání státu. Neznám nikoho, kdo by se dopustil takovéhoto skutku. a nemá tudíž nikdo práva pronášeti takovéto obvinění proti některému německému nacionálovi a vylučovati ho z toho, co státní základní zákony každému občanu přiznávají a dovolují. Chomutovský případ ukazuje, jak daleko již pokročila zvůle vládních úředníků. V tomto případě jako také ve mnohých jiných případech není již ani stopy demokracie, ale také již ani stopy republikánského smýšlení. Republika je v nebezpečí. tvrdím, jednají-li Vládní orgánové tak o své vůli, jak tomu bylo v Chomutově. V republice nelze si po mém názoru hráti na Mussoliniho, v republice, kde si někdo chce hráti na Mussoliniho, mizí charakter republiky, máme co činiti s diktaturou, í když tato diktatura se skládá z více osob.

Žádal jsem v naléhavé interpelaci, aby tento akt násilí v Chomutově byl zrušen. Dovolávám se demokraticky smýšlejících Čechů v tomto senátě, aby dopomohli zákonům k platnosti, dovolávám se však také obzvláště našich německých vládních stran a táži se, zdali se mohou postaviti proti těmto mým požadavkům. Kdo se cítí Němcem, může po mém názoru hlasovati jen pro naléhavost mé interpelace, i doufám tudíž s určitostí, že této interpelaci bude pilnost přiznána. (Potlesk něm. nár. senátorů.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP