Naší povinností je věnovati fondovému hospodaření mimořádnou pozornost. Bylo by nutno, aby se o myšlence fondového hospodaření a o podmínkách, zajišťujících spolehlivou ústavní kontrolu, vyslovil také p. ministr financí. Dále je potřebí, aby při každém projednávání předlohy zákona, jednajícím o nějakém fondu, předložen byl zároveň celý program práce fondu uložené, a to nejenom povrchně a v hrubých rysech, nýbrž i v detailech a v systematickém seřazení. Třebaže uznáváme určité praktické výhody vyplývající z fondového hospodaření, nemůžeme pozdraviti za nynějšího stavu a při nedostatečnosti záruk ústavní kontroly fondového hospodaření a při nemožnosti přehledu celého pracovního řádu nové zákonné předlohy fondové.
Pokud se týče předlohy zákona o finanční podpoře elektrisace venkova, vítáme tuto předlohu. Navrhovali jsme již r. 1926, kdy se jednalo o finanční podporu elektrisace venkovských obcí, zvýšení příslušného obnosu, protože jsme byli přesvědčeni, že jde v zásadě o věc dobrou. Je však nutno, abychom při této příležitosti ukázali na jednu věc, která souvisí s uskutečněním a prováděním zákona a která ukazuje na nebezpečí, jež může této dobré věci vzniknouti ze sobeckých a stranicko-politických snah.
Ministerstvo zemědělství poskytovalo podpory podle zákona až do července 1928, tudíž 1 1/2 roku. Zákon vešel v platnost počátkem r. 1927, byl prováděn ministerstvem zemědělství do července r. 1928, načež byl předán ministerstvu veřejných prací. Při tomto kompetenčním přesunu elektrisační práce do ministerstva veř. prací předalo ministerstvo zemědělství tisíce nevyřízených žádostí, avšak žádné peníze, neboť obnos, určený na 5 roků, byl ministerstvem zemědělství téměř úplně vyčerpán za 1 1/2 roku. (Slyšte!) Ministerstvo zemědělství však při tomto přesunu elektrisačních prací do ministerstva veřejných prací učinilo patrně pod vlivem nebo nátlakem agrární strany ještě něco jiného. Docílilo toho, že provádění zákona o finanční podpoře elektrisace venkova se vytrhuje z dosavadního referátu a podřizuje přímo presidiu ministerstva. Nechceme ukazovati na příčiny tohoto velmi důležitého a závažného opatření, avšak jsme přesvědčeni, že tu jde o předem promyšlený plán exponentů agrární strany, poněvadž provádění zákona přešlo z ministerstva zemědělství do ministerstva veř. prací, chce si tu zachovati a uplatniti nadále svůj vliv. Zákonem z r. 1926 bylo na dobu 5 roků poskytnuto celkem 50 mil. Kč. Zákonem, který projednáváme, má býti na provádění nebo na podporu elektrisace venkova poskytnuto po dobu 5 roků po 35 mil. Kč, celkem 1.75 mil. Kč.
Při této příležitosti je nutno, aby ukázáno bylo na některá odůvodněná přání, která týkají se provádění elektrisačních prací, jichž se již poněkud dotkli kolegové, kteří předem na křiklavé případy upozornili, ale která přece jen ještě nevystihují skutečný stav, se kterým se pří provádění tohoto zákona setkáváme.
Nás překvapuje, že při projednávání této důležité předlohy zákona nevystupují tu s určitými požadavky zástupci politické strany živnostenské, kteří při každé příležitosti dokazují, že mají zájem živnostenského stavu na zřeteli, a zde, kde až dosud ze značné části živnostníci byli při provádění prací poškozeni, zůstávají v úplné pasivitě. Poukazuji tu na memorandum svazu elektrotechnických živností pro republiku Československou, ve kterém vyslovena byla určitá přání. jichž jako exponent a obhájce měl by si všimnouti právě oficielní zástupce živnostenského stavu, t. j. politická strana živnostníků.
V tomto memorandu se žádá, aby elektrárenské podniky zanechaly provádění elektrotechnických prací a omezily se výhradně na výrobu elektrické energie. Dále aby stavba primerních elektrovodných sítí byla zadávána cestou veřejného nabídkového řízení podle zadávacích podmínek, platných pro práce státní. Dále, aby stavby transformátorů, sekunderních sítí a domovních přípojek v obcích byly rovněž vypisovány veřejnou soutěží podle podmínek, platných pro zadávání státních prací. Dále, aby všeužitečné elektrárenské podniky neprováděly zejména soukromé instalace včetně dodávek desek s příslušenstvím. Konečně, aby nárok na podporu soustavné elektrisace z elektrisačních fondů měly toliko ty všeužitečné elektrárenské podniky, které budou dodržovati shora uvedená ustanovení.
My jsme neslyšeli, že by zástupci politické strany živnostenské byli se za tyto požadavky postavili. My jsme se nepřesvědčili, že... (Sen. Sáblík: Kol. Kotrba byl nemocen!) Vždyť ta věc se neprojednávala ve výboru národohospodářském, musela býti sjednána v koaliční osmě. Tam jste se museli dohodnouti o obsahu zákona a také o způsobu, jakým má býti prováděn. Když zůstává v platnosti, co lze označiti zneužíváním politické moci jednotlivé politické strany, když mohlo zůstati při dosavadním stavu, který znamená nejen zatlačení živnostníků a řádných výrobců, ale také poškození zaměstnanců, dělníků, jak ještě ukáži, pak je vidno, že živnostenská strana nekonala své povinnosti, poněvadž ponechala nadále dveře dosavadnímu jednání otevřené dokořán. (Sen. Thoř: Pane kolego, Vy jste na omylu! Přesvědčíte se ke konci schůze, že jsme nečekali na vás, až živnostníky budeme obhajovati!) My jsme přesvědčeni, že teprve ve výboru národohospodářském předložena byla resoluce, ve které - a nepředkládal ji žádný zástupce politické strany živnostenské, nýbrž národní demokrat - se žádá, aby ponechána byla svoboda těm, kteří provádějí elektrisaci, komu má ty neb ony práce zadávati, nejsou-li odkázáni nebo odkázány, jde-li od obce jen na elektrárenské svazy nebo různé elektrárenské podniky, a já, jako již kol. Hubka ukázal na případu jihočeské elektrárny, mohl bych rovněž poukázati na případ dražické elektrárny, kde se snad ještě ve větším měřítku provádí, co v hrubých obrysech bylo osvětleno a co se provádi v oboru jihočeské elektrárny. Je pravda, že resolucí se vychází vstříc tomu, co žádal svaz elektrotechnických živností, ale máme tolik schválených resolucí, jichž se nedbá a jichž obsah se považuje za něco bezcenného, ku kterým se vůbec nepřihlíží. Kdyby bylo v zákoně příslušné ustanovení, to by mělo význam, ale resoluce, která není doprovázena ničím jiným než jen dobrým míněním a zbožným přáním, nemá ceny, a my jsme přesvědčeni, že zůstane za tohoto režimu nadále v platnosti stav, se kterým nejsou spokojeny živnosti, se kterým není spokojen ani zaměstnanec.
Při této příležitosti jsem povinen upozorniti na obsah resoluce, kterou předkládáme. (Hlas: Vždyť nemá resoluce žádné ceny!) Nemá ceny, ale chceme alespoň upozorniti na křiklavé případy... (Výkřiky.).. když jsme nemohli, pane kolego, dosíci toho, aby v zákoně bylo příslušné ustanovení, tož chceme aspoň resolucí přibíti, nejen v zájmu vrstvy, kterou zastupujeme, nýbrž i v zájmu zdravého vývoje poměrů v tomto státě, šlendrián, který se tu provádí a kterým trpí nejen vrstvy, o něž jde, nýbrž také stát, tím více pak, že stát tu umožňuje vysokými subvencemi obohacování jednak svazů, podniků a také jedinců. Řadu prací nejrůznějšího druhu spojených s elektrisací venkova provádí elektrické svazy, elektrické podniky. V žádném případě nestává však žádné ustanovení, že je nutno dbáti při těchto pracích zájmu zaměstnanců. Každý živnostník, každý výrobce, každý podnikatel, který si činí nárok na označení seriosního podnikatele, dbá jednak zákonných ustanovení o ochraně práce, jednak sjednává se zaměstnanci řádný pracovní poměr, opřený o kolektivní smlouvu. Máme řadu kolektivních smluv i v oborech živnostenských. Živnostníci seriosně uznávají, že je nutno upraviti určitým způsobem a jednotně pracovní a mzdové podmínky. Téměř ve všech průmyslových závodech elektrotechnických jsou s dělnictvem uzavřeny řádné kolektivní smlouvy, ve kterých nejen zabezpečuje a zaručuje se dodržování zákonných ustanovení, ale ve kterých jsou také řádně ustanoveny ostatní podmínky pracovního poměru. Ale v žádném elektrickém podniku nemáme kolektivních smluv a jsme tu svědky velmi ošklivého zjevu, že, zatím co malý živnostník, velký podnikatel a továrník musí dodržovati zákon, musí zaměstnance aspoň poněkud řádně platiti, že zde jsou přímo obcházena zákonná ustanovení a dělníkům se hanebně platí. Znám případ v oboru působnosti dražické elektrárny, kde nedbá se ani 8mihodinové doby pracovní, kde nedbá se, že se má platiti za práci přes čas, kde se nedbá zvláště, že se má zaměstnancům dostati náhrada mzdy v době, kdy nemohou pracovati podle ustanovení zákona čís. 154, odst. b všeob. obč. zákoníka, kde se jim neposkytuje dovolená a mzdy jsou toho druhu, že pro ně téměř u žádného malého živnostníka nenalézáme příkladu. Je pochopitelno, když stát dává subvence, které poskytují značné prostředky umožňující zisky těmto podnikům, že máme plné právo žádati, aby dodržována byla zejména ustanovení zákona, poněvadž nemáme možnosti donutiti živnostenské inspektoráty, aby při obrovském dosahu jejich působnosti dbaly v každém případě toho, aby zákon byl dodržován. A máme také plné právo žádati, aby tu sjednány byly se zaměstnanci řádné kolektivní smlouvy už tím způsobem, že stát svým zákonem o domácké práci uznal nutnost, aspoň v tomto odboru, kolektivních smluv.
Tedy naší povinností bylo upozorniti také na tyto křiklavé případy. A jsme jisti, že jde-li všem politickým stranám o to, aby nastalo oživení elektrisačních prací, jde-li jim o to, aby došlo k tomu, co je přáním každého jenž si přeje zabezpečení zdravého hospodářského vývoje v tomto státě, že jim také musí záležeti na splnění těchto předpokladů a podmínek.
Poněvadž předlohy zákonů jak o elektrisačním fondu, tak o podpoře elektrisace venkova, budou při správném provádění znamenati prospěch venkova a poněvadž také s hlediska hospodářského budou znamenati povzbuzení a posílení zaměstnanosti a zhodnocení hodnot, které zde tvoří pevný fundament zdravého hospodářského života, budeme - i přes to, že ukazujeme na závady a nedostatky - pro předlohy zákonů těchto hlasovati. (Potesk senátorů čsl. strany soc. demokratické.)
Místopředseda dr Brabec(zvoní): Rozprava je skončena.
Prosím o přečtení resolučních návrhů podaných k předloze č. t. 867.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Resoluční návrh sen. Thoře a druhů:
Vládě se ukládá, aby působila k tomu, 1. aby všeužitečné elektrárenské podniky v prvé řadě věnovaly se výrobě elektrické energie a aby prováděním elektrotechnických a instalačních prací nepoškozovaly příslušné odborné živnosti; jmenovitě budiž dbáno na to, aby všeužitečné elektrárenské podniky v žádném případě neprováděly soukromých instalací,
2. aby stavby transformátoroven, sekunderních sítí a domovních přípojek v obcích byly- samosprávnými svazky zadávány jen veřejnou soutěží podle podmínek platných pro zadávání státních prací.
Zásady tyto bud'tež uplatněny v prováděcím nařízení k tomuto zákonu.
Resoluční návrh sen. Dundra a soudr:
Vládě se ukládá, aby při povolování subvencí na provádění elektrisace venkova stanovila podmínku, že každý zaměstnavatel a každý podnik, kterému jest provádění elektrisačních prací zadáno, jest povinen dodržovati ustanovení všech zákonů na ochranu práce, jako 8mihodinové doby pracovní, o placených dělnických dovolených atd. a kromě toho odborovými organisacemi kolektivní smlouvy, jichž ustanovení jsou obdobná s platnými kolektivními smlouvami v příslušném výrobním odvětví nebo odboru.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím, přejí si pp. zpravodajové slovo k doslovu?
Pan zpravodaj Sáblík má slovo.
Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Všichni páni řečníci, kteří mluvili k těmto předlohám, vyslovili se vlastně pro návrh obou dvou zákonů. Vytýkají ovšem některé snad nedokonalosti anebo neúplnosti. Já plně souhlasím s tím, že snad obnos 35 mil. Kč také do budoucna nám nestačí, jako jsme minule myslili, že stačíme pro tehdejší dobu s 10 mil. Kč ročně, ale viděli jsme velmi brzy, že obnos takový je malý, tak rovněž dnes nemůžeme viděti do budoucna, jestli pro příští léta obnos 35 mil. Kč ročně stačí, a nemám ničeho proti tomu, když to zjistíme, abychom opětným zákonem obnos tento v příštích letech zvýšili.
Při této příležitosti ihned se zmíním o té výtce, která byla učiněna ministerstvu zemědělství, které dosud vyřizovalo žádosti, že; ačkoli bylo pro každý rok zákonem povoleno pouze 10 mil., ministerstvo povolovalo těchto podpor během roku více, takže vyčerpávalo tyto podpory i do příštích let. Podotýkám, že stávalo se to proto, poněvadž povolovaly se subvence obcím a družstvům, nikoli najednou, nýbrž v několika ročních splátkách, a že tedy při povolení subvence byla do běžného roku zařazena na př. pouze 1/3, do druhého roku druhá třetina a do třetího roku třetí třetina, čímž se vysvětluje zatížení dopředu na účet příštích povolených dotací.
Výtku, že by bylo ministerstvo zemědělství snad chtělo fond ten vyčerpávati nějak ve prospěch straníků jedné politické strany musím odmítnouti, poněvadž přece v praxi je tato věc naprosto nemyslitelná. Vždyť povolují se subvence pro určitou obec, tedy přirozeně povolují se pro všechny její obyvatele a všechny její interesenty. Nevymiňuje se z toho nikdo a neříká se, že této subvence mohou použíti pouze příslušníci některé strany, nebo třídy obyvatelstva, snad jenom zemědělci, nýbrž výhod této subvence používají také, jak jsem se již zmínil ve svém referátě, i živnostníci, kteří si připojují své motory na elektrickou síť a také dělníci k osvětlování svých bytů a k jiným účelům, k nimž elektřina sloužiti může. Je tedy nemyslitelno, aby se při povolování subvencí postupovalo nějak stranicky, aby se protěžovala určitá třída, určitý stav, poněvadž připojí se celé obce, kraje a oblasti a přichází pak tato státní podpora k dobru příslušníkům všech stavů a tříd, které v příslušných místech bydlí.
Pan kol. Dundr má obavu před nedostatečnou kontrolou tohoto elektrisačního fondu. Upozorňuji, že v zákoně samém, v §u 6, mluví se velmi určitě o kontrole tohoto fondu, a to slovy: Fond spravuje v dohodě s ministrem financí ministr veřejných prací, který je povinen podati každoročně zprávu Národnímu shromáždění o hospodaření fondovými prostředky v uplynulém roce a o stavu fondu k 31. prosinci toho kterého roku. Zpráva bude součástí celkového státního závěrečného účtu.
Tedy již tímto ustanovením zákona je náležitě postaráno o řádnou kontrolu fondu, a mimo to se navrhuje výborem rozpočtovým tato resoluce: Státní elektrárenské radě se ukládá, aby za účelem kontroly a správy elektrárenského fondu utvořila výbor, který by hospodaření fondu vedl v evidenci. Je zde tudíž jistě náležitě postaráno o to, aby kontrola byla řádná a aby se fondu nějakým způsobem nemohlo zneužívati.
Pan kol. Hubka vytýkal zde, že při elektrisačním fondu je v úmyslu spojiti snad jenom tepelné elektrárny a vytýká to jako nedokonalost této předlohy. Já připomínám, že tomu tak není, že aspoň v tom prozatímním programu, který zde je a který naznačuje mapka, jíž vypravilo ministerstvo veř. prací (ukazuje mapku) jsou na tuto společnou síť o vysokém napětí připojeny také hydrocentrály, které posud stávají. ane bo v dohledné budoucnosti stávati budou, na příklad je v tom plánku zde připojena též přehrada štěchovická, Střekov, na Vydře, Křemelná na Šumavě, Seč na Chrudimce, na Moravě přehrada vranovská, která se bude příštím rokem stavěti, na Slovensku Ladec, Podbrezová, na Podkarpatské Rusi Rika.
To jsou hydrocentály... (Sen Hubka: Na Střekově ještě není!).... které jsou projektovány a budou se stavěti a které jsou do tohoto plánu pojaty.
My, kteří máme tu dobrou vůli elektrisaci naší republiky provésti co nejdokonaleji a poskytnouti co možno nejlacinější proud, jdeme za tím cílem, aby v budoucnosti se vyrobilo co nejvíce elektrické energie vodou, poněvadž tímto způsobem je výroba daleko lacinější. Proto, jak se pamatujete, jsme svého času usnesli zákon, kterým se povoluje vládě opatřiti si případně i půjčkou peníze na postavení údolních přehrad za účelem výroby elektriciké energie. Již tím zákonem se získal podpoře elektrisace pevný základ a tímto elektrisačním fondem se tento základ ještě doplňuje.
Sám jsem přesvědčen, že těch 200 mil. Kč nestačí, že budeme snad brzy zákon novelisovati a obnos zvyšovati.
Bylo vytýkáno, tuším. kol. Hubkou, že se při povolování subvencí obcím nepostupuje dosti spravedlivě. Nemohu mluviti za ministerstvo, poněvadž nemám po ruce cifry, ale mohu sděliti, o čem jsem informován, že totiž při posuzování každé žádosti jednotlivých ob cí, jako je to u nás na Moravě, kde nemáme družstva, postupuje se tím způsobem, že se propočítává rentabilita vzhledem k tomu, co jsem již řekl ve svém referátu. V obcích, které mají domy těsně stavěny - na Hané jsou obce, které vypadají jako městečka, mají domky vedle silnice těsně vedle sebe stavěné - je sekunderní síť lacinější, než v takové horské obci, kde každé stavení je samo o sobě v zahradách, kde je pro každé stavení zvláštni linka. V takových horských obcích je sekunderní vedení dražší, než v obcích, jejichž domky stojí těsně.
To všechno se při žádostech propočítává. Propočítává se celkový náklad a z toho potom rentabilita a podle předpokládané pasivity toho kterého podniku se navrhuje subvence. Proto také subvence nejsou stejné. Obce, řekněme, bohatší, kde je instalace lacinější a kde je předpoklad rentability lepší, dostanou 20 % subvence, kdežto obce horské mohou dostati až 50 % - ovšem tolik nedostávají, poněvadž ministerstvo financí obnos sníží a ony dostanou nejvýše 45 %. Snahou nás všech při tvoření těchto zákonů jest, aby elektrický proud do budoucna se mohl dodávati laciněji, protože jen tím způsobem může ho býti také co nejvíce upotřebeno.
Nevím, pokud jsou pravdivé ty ostatní výtky, které zde byly předneseny proti svazům, ale pokud znám poměry na Moravě, máme elektrárny, v jejichž společnostech jsou zastoupeny jak země, tak i obce. Jsou podílníky, akcionáři těchto podniků, mají tam své zastoupení a také plnou možnost se správou těchto podniků zabývati, ji kontrolovati, a neslyšeli jsme podobných stesků na správu těchto podniků. Také elektrická energie z těchto podniků není tak příliš drahá, aspoň na nynější poměry. Prodává se Kw hodina za 3-3.30 Kč, kdežto v jiných podnicích, snad soukromých a menších, se platí 5-6 i více korun. Je viděti, že ve velkých podnicích na našich zákonech a předpokladech založených cena elektrické energie značně klesla a lacino se prodává.
Proto doporučuji znovu oba tyto zákony ke schválení. (Potlesk. - Výborně!) Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)
Přikročíme k hlasování.
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Ad 1. Hlasování o osnově zákona, kterým se mění zákon ze dne 1. července 1926, čís. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova. Tisk 867.
O této osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročujeme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějakou textovou změnu.
Zpravodaj sen. Sáblík: Ne.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Nemám.
Místopředseda dr Brabec: Není žádných textových změn.
Prosím, kdo souhlasí, aby uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí. přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Přistupuji ke hlasování o tištěné resoluci výboru národohospodářského.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Dále je hlasování o 4 tištěných resolucích výboru rozpočtového.
Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Dále je hlasování o resoluci sen. Thoře a druhů.
Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Konečně je hlasování o resoluci pana sen. Dundra a soudr.
Slovo si vyžádal pan zpravodaj sen. Sáblík.
Zpravodaj sen. Sáblík: Resoluci tuto nemohu doporučiti, poněvadž jmenovitě v její druhé části podmiňuje se zadávání prací pouze těm závodům a živnostníkům, kteří mají se svými dělníky kolektivní smlouvy. Prvou resolucí jsme právě umožnili, aby drobní živnostníci v největší míře mohli býti účastni na pracích instalačních, touto druhou resolucí by se jim to však znemožnilo, poněvadž velká většina malých závodů nemá kolektivní smlouvy - má jednoho až dva dělníky. Mohli bychom donutiti snad jen velké podniky, ale drobné živnostníky bychom tím naprosto vyloučili z účasti na těchto pracích.
Místopředseda dr Brabec(zvoní): Přikročuji k hlasování o resoluci pana sen. Dundra a soudr.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce se zamítá.
Ad 2. Hlasování o osnově zákona o elektrisačním fondu. Tisk 868.
Táži se pánů zpravodajů, přejí-li si slova k doslovu.
Zpravodaj sen. Sáblík: Nepřeji si.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Rovněž ne.
Místopředseda dr Brabec: Doslov tedy odpadá.
Prosím zaujmouti místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není, budeme tak postupovati.
Kdo souhlasí ve čtení prvém s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém v naznačeném znění.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročujeme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Sáblík: Nejsou.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Nemám žádných textových změn.