Pánové a dámy, my pro předlohu, jak vypadá, a pro její důsledky pro stát krajně nepříznivé, nemůžeme hlasovati.

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Modráček. Dávám mu slovo.

Sen. Modráček: Slavný senáte! Každý, kdo vzal tuto předlohu do ruky, chci říci: Každý nestranný člověk musí uznati, že tato předloha je legislativní přehmat. Mírně řečeno! Prosím, představte si, že touto předlohou stát si dává odpisovati několik desítek milionů (Sen. Plamínková: 70 mil.!) hodnoty a že k této předloze, která tímto způsobem zatěžuje stát, nebylo dáno nejmenšího vysvětlení, co skutečně ten park, z něhož se má odepisovati, stojí; jediné dobrozdání odborníka nám nebylo předloženo, ani s jediným odhadem se k nám nepřišlo. Pánové, co jste ve vládních stranách, nevíme, co ten park, na který se mají odpisovati desítky milionů, stojí. Vy odhlasujete zákon, kterým se stát vzdává značného kapitálu, a nevíte prostě, proč se ho vzdává, nevíte, zdali skutečně ten park, v kterém se praví, že je překapitalisován, není v té hodnotě, jak byl dosud veden? To vše se neví, poněvadž není zde jediného odborného dobrozdání.

Pánové, když se stát vzdává majetku - pane kol. Stodolo souhlasím úplně s Vámi, že má býti naše doprava podporována, ale my chceme pořádek, (Sen. Stodola: Správně!) chceme věděti, na čem jsme, co stojí park ve skutečnosti, musí se říci, když nestojí 125 mil., když je to předraženo, co stojí? Vy nám pravíte: My to snižujeme podle kapitálů jiných společností na tolik a tolik. To, prosím, není žádné ocenění toho parku. Řekněme, že je tento majetek fiktivní, že není správný, tak musí zde býti znalci, kteří nám stanoví skutečnou cenu, a pak musíme rozhodovati, má-li stát právo nebo povinnost odepsati či neodepsati. Dokud to nevíme, nemá prostě nikdo práva, nemůže nikdo, kdo má trochu smyslu pro zákonodárství, žádný z poslanců ani senátorů, pro to hlasovati.

Ale ještě další věc. Prosím, čl. II. Já vám jej přečtu, možná, že jej pánové ani nečtli. V tomto článku odst. 1. stojí: Vláda se zmocňuje, aby těmto paroplavebním společnostem - k vůli nimž se odepisuje několik desítek milionů - poskytla v případech zřetele hodných a zejména vyžaduje-li toho zájem státní, příspěvky, podpory a výhody k provozování plavby.

Prosím, všimněte si, co odstavec ten znamená. Jak již řekl kol. Havlena, všeobecné zmocnění vládě, resp. ministerstvu obchodu, že může udíleti těmto paroplavebním společnostem příspěvky, podpory a jisté výhody. Všeobecné zmocnění! Jaké příspěvky, jaké podpory, jaké výhody? Nevíme. Prosím vás, zapomínáte, že jste před Vánocemi odhlasovali finanční zákon a že v něm stojí toto: "Výdaje, které nelze hraditi ani přesunem podle čl. 10 tohoto zákona, vyžadují souhlasu Národního shromáždění republiky Československé.<

Jak můžete dávati zmocnění ministerstvu obchodu nebo vládě, aby udělovala subvence v neurčité výši, když máme zde finanční zákon, který prostě se staví na odhlasované příjmy a výdaje a nařizuje, že nesmějí býti žádným způsobem překročeny. V čl. X. je sice udělána výjimka, ale tam se praví: "Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni schválených dostatečných prostředků, může býti potřebná částka uhrazena úsporami v rozpočtu téže kapitoly." V předloze se však nemluví o nějakých úsporách, ale dává se všeobecné zmocnění, že vláda může poskytnouti příspěvky, podpory a výhody provozování plavby. A teď počkejte ještě dále. Copak my nemáme již podobné subvence v rozpočtu? V rozpočtu ministerstva pro průmysl, obchod a živnosti? Máme je v tit. III, § 2: "Podpora čsl. podnikání říčního a námořního< ve výši 5 mil. Kč na r. 1929; na r. 1928 to byly 4 mil. Kč. To prosím, máme v rozpočtu, to bylo odhlasováno. A k čemu takovéto zmocnění v tomto novém zákoně? To má jíti ještě výše? Má to jíti ještě nad těch 5 mil. Kč? Prosím, o těch 5 mil. Kč je výslovně řečeno, že mají sloužiti na řádnou a mimořádnou podporu čsl. plavebních společností. A teď najednou dostáváme předlohu zákona, kde se znova vláda zmocňuje, aby udělovala podpory. (Sen. Pavelka: Ale to je v tom rámci!) Ne, tak to není. Když zde je zákon, kterým se vládě dává právo dáti subvence 5 mil. Kč, nemusí býti nový zákon, kterým se k tomu znovu vláda zmocňuje. Co to znamená? Buďto je to lapsus a ti páni, kteří tento zákon dělali, si nevzpomněli na to, co je ve finančním zákoně a co v rozpočtu, anebo si myslí, že se budou dávati subvence nad těch 5 mil. Kč a že se mohou dáti subvence dokonce, jak to ty pány napadne. Prosím, věc, jak musíte všichni uznati, je prapodivné povahy a já jsem se proto přihlásil ke slovu, abych na ni upozornil.

Tato předloha odporuje finančnímu zákonu, je v nesouhlasu s rozpočtem, a jak jsem řekl, je legislativním přehmatem. My musíme tuto předlohu potírati již v zájmu našeho zákonodárství a parlamentarismu. (Potlesk senátorů čsl. strany soc. demokratické.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo panu sen. Stodolovi.

Sen. Stodola: Slávny senát! My s veľkým záujmom vypočuli sme reč vysokocteného pána predrečníka. Ja sa úplne kloním pred jeho ostrou diagnozou v celej veci, uznávam aj snáď mnoho z jeho dôvodov za správné, a velice by som ho prosil, aby celú túto predlohu súdil podľa všeužitočných a štátnych záujmov. Vážení páni, dneska je komunikácia (Sen. Modráček: Zákonodárství!) Pane kolego, ja som vás vypočul... dneska je komunikácia organickou súčiastkou produkcie. A keď berete do ohľadu riešenie reparácií, keď berete do ohľadu, že stojíme na prahu veľkej svetovej orientácie veľkého svetového hospodárstva a keď berete do ohľadu, že čo chvíľa budeme mať tak veľkého a ťažkého konkurenta okolo nás, severného súseda na všetkých svetových trhoch, tedy, veľavážení páni, myslím, že všeobecný moment produktivity, ktorá je dnes červenou niťou svetového hospodárstva, padá predovšetkým na váhu. Veľmi dobre vieme, že máme ťažkosti a zápasíme s našou geopolitickou situáciou, že nemáme more, lebo čo sa hovorí o vzdušnom mori, je hudba budúcnosti, veľmi dobre vieme, že chceme-li čeliť našim ťažkým sociálnym biedam a dosiahnuť ideálu, ktorý vychzádza z našich humanitných tradíc, totiž vyrovnania sociálnych protív, a chceme-li dať chleba delníkovi a odbyt zemedelcovi. musíme všemožne pomáhať našej produktivite a našej súťažeschopnosti. Je veľmi ľahko hodiť slovo: súťažeschopnosť. Čo znamená tá súťažeschopnosť? Súťažeschopnosť znamená, že sa v Amerike otvárajú naše oferty, kde není sympatií a antipatií, lež diktát ceny. To je tradicia veľkého národa, s ktorým sme my Slováci, vďaky bohu, spojení to je vyššia kultúrna úroveň, to je súdnosť, zvýšená výkonnosť delníka, t. j. odborné vedenie. Ale i štát, ktorý má povinnosť starať sa o odbyt, musí všetko urobiť, aby súťažeschopnosť bola zachovaná.

Jestliže celý ten provoz na Dunaji, Labi a Odre nebude racionalizovaný, odpadne nám jedna veľká složka možnosti tejto ťažkej internacionálnej súťažeschopnosti čeliť. Prijde reparačná banka. K čomu bude slúžit? Predovšetkým k financovaniu: exportu, a poneváč všetkým štátom bude na tom záležať, aby od Nemecka dostaly náhradu za válečné škody, bude predovšetkým reparačná banka financovať export nemecký. To znamená, že budeme mezinárodným veľkým kapitálom viace menej tisknutí ku stene. V takomto momente tieto detaily, či ten štát tam odpíše toľko o toľko, ráčte mi veriť, v tých veľkých vahách vyvinované energíe, ktoré sa tak počínajú kolísať, na svetovom trhu nepadajú na váhu. (Sen. Ant. Novák: To si budeme pamatovati!) Ja bysom na tieto detaily nehľadel. My bojujeme i za chlieb nášho delníka, lebo vieme, že súčiastkou našej štátnosti je uspokojenosť nášho delníctva a my zemedelci mu prajeme všetko dobré, ale čo sa týče formálnej stránky, pane kolego, neráčte zapomínať, že keď sme my prejímali tento park od súsedných štátov, naša koruna sledovala celkom druhú tendenciu a koruna nebola predsa tým, čím je dnes, a na základe toho treba previest istú rektifikáciu celého parku tým viace, že dnes treba investovať, moderné prostriedky komunikácie postaviť. A čo sa týče Dunaja, predovšetkým je tam ešte jedna vyššia vložka: to je naša politická emancipácia, zabezpečenie našej suverenity. Jestliže my neosedláme Dunaj a nevyužijeme túto geografickú polohu, nebudeme-li nasledovať príkladu Anglie, ktorá 24 miliard Kč má z internacionálných transportov, to by znamenalo, že nepochopujeme moderný vývoj veľkých prúdov, ktorý je dnes.

Pre túto príčinu, poneváč čas pokračuje; bysom snažne odporúčal, aby sa tá chyba, ktorá sa vtedy stala, dnes napravila, abysme boli vstave Dunaj ovládnuť a abysme mohli našu súťažeschopnosť zväčšiť a abysme bez ohľadu na to, že treba sa dnes railizovať v každom ohľade a že svoje komunikácie musíme mať na vyššom stupni súťažeschopné. Zákon nesľubuje žiadne subvencie, len v prípade krajnej potreby, - ja si to predstavujem v páde živelných pohrôm. Zákon nezaväzuje, ale len urobí spravedlnosť, čo predtým neurobil, poneváč celá štruktúra nášho finančníctva, našej koruny a kupnej hodnoty našej koruny boly vtedy iné.

Pre túto príčinu a z týchto národne politických a hospodársko-obchodnopopolitických stanovísk na zvýšenie našej súťažeschopnosti vládny návrh doporučujem. (Potlesk.)

Předseda(zvoní): Dávám slovo paní sen. Plamínkové.

Sen. Plamínková: Slavný senáte, chtěla jsem mluviti po panu sen. Stodolovi, poněvadž je známo jakým je znamenitým řečníkem a jak dovede se postaviti za ten Dunaj, cítí s ním atd. Ale myslím, že pan sen. Stodola nám měl povídati více o té věci samé, poněvadž s tím vším, co řekl, souhlasíme, že tu je potřeba vybudovati tu věc. Právě proto stát dával tehdy těch 72 % kapitálu. Kdyby se bylo toho neuznávalo, tedy by se nebyla tehdy smlouva vůbec udělala. Myslím, že o tom, co řekl pan sen. Stodola, není sporu. Je tu však spor o to, měl-li slavný senát příležitost, aby se do věci řádně podíval. Já jsem právě v rozpočtovém výboru poukázala, že jsme měli dostati přece nějaké pomůcky, abychom se na věc mohli řádně podívati, abychom s plným vědomím odpovědnosti mohli se za ni postaviti, že tyto všechny věci - výslovně jsem řekla - jsou věcí důvěry, ale že ve finančních a obchodních věcech nestačí důvěra, že musíme býti přesvědčeni, že ta věc, jak ji děláme, je správná.

Zdá se mi, že je potřebí při této příležitosti zdůrazniti, že rozpočtový výbor dostal jen ten malinký návrh. Vůbec nedostal vládní návrh ani důvodovou zprávu, prostě lístek papíru: Beřte tak, jak vám to předkládáme! My jsme kolikráte žádali, aby členové výborů senátních dostali všechny pomůcky, aspoň ty, které dostane poslanecká sněmovna.

Tu jde o odpis 70 mil. Kč, tu jde o to, že stát odpisuje základní svoje akcie, kdežto prioritní zůstanou v rukou soukromého kapitálu, tedy ty akcie, které mají vyšší zúrokování o 2 % než kmenové. Prostě celá rovnováha věcí finančních se přesune na soukromý kapitál. Slyšeli jsme tu kol. Havlenu, který velmi správně referoval. Nechci pány zdržovat, vím, že chcete odjíždět, ale musím zdůrazniti, že stát tu pouští záruky vedení toho celého podniku. Zdá se mi tedy, že není možno, aby někdo zde v tomto senátě byl, kdo by měl odvahu hlasovati pro takovéto zatížení státu, nota bene pod těmi podmínkami, jak vyložil kol. Modráček, proti finančnímu zákonu, proti všemu postupu, jak zákonodárný sbor má postupovati, bez účetních předpokladů, jako je závěrka, inventář atd.

Řeknu jen, že pan sen. Stodola v rozpočtovém výboru říkal, že se to musí odepsat, že to je staré železo. Ale pan referent úřední, který se po něm přihlásil, prohlásil, že ten náš park je daleko novější, lepší než všech ostatních společností na Dunaji. (Sen. Stodola: Majú dvacať až tricaťročné lode!) Je fakt, že tyto dvě věci byly v rozpočtovém výboru řečeny. To by stačilo, abychom řekli, že není možno, abychom hlasovali. Musíme míti objektivní záruky, nejen krásná slova a lásku. Já si velmi vážím vaší lásky, pane kolego Stodolo! (Sen. Stodola: Keď majoritu bude mať vždy štát!) Ale jen 1 % a předsedou bude zástupce bank atd. Škoda, že jste tu nebyl. Vždyť jsme se podívali v poslední chvíli teprve do této věci. Myslím, že je to velká odpovědnost. Když ta věc je zdravá - a já nechci pochybovati, že je zdravá, když pan sen. Stodola za ní stojí - jistě se na ní nic nezmění, jestliže se to udělá o měsíc později a bude-li senátorům dána příležitost, aby se na věc podívali.

Pan senátor na to, když jsem řekla v rozpočtovém výboru, že to neznáme, řekl: Podíváme se tam. Co bych já a kdokoli z vás viděl na těch lodích? Když uvidí tu loď >naštrejchovanou<, aby odhadl, jakou má cenu? O to nejde, abychom si udělali výlet, nýbrž abychom dostali objektivní propočty atd., a pak se tam můžeme jíti podívati, souhlasí-li to se skutečností.

Velmi prosím, abyste sám dal návrh, aby věc se odložila a aby nám se dala příležitost abychom se do věci mohli podívati., jak si přejeme, a aby teprve potom senát projednával tuto předlohu. Jménem svého klubu musím prohlásiti, že se stavíme za návrh sen. Modráčka a sen. Havleny, aby věc byla vzata z denního pořadu a odkázána zpět výboru. (Souhlas.)

Předseda(zvoní): Rozprava je skončena.

Byly mi podány dostatečně podporované návrhy sen. Havleny, Modráčka a soudr. Prosím, aby byly přečteny.

Tajemník senátu dr Šafařovič(čte):

1. Pozměňovací návrh sen. Havleny, Modráčka a soudr.:

Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1896), jímž se upravuje poměr čsl. státní správy k československým plavebním společnostem, vrací se k novému projednání výborům technicko-dopravnímu, živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému.

2. Pozměňovací návrh sen. Havleny, Modráčka a soudr.:

Ve čl. 2 budiž odst. 1 škrtnut.

Předseda(zvoní): Návrhy jsou předmětem jednání.

Dávám slovo panu zpravodaji výboru technicko-dopravního, sen. Pavelkovi k doslovu.

Zpravodaj sen. Pavelka: Velevážení! Z debaty vysvitlo, že všichni páni řečníci přede mnou uznali důležitost a význam našich paroplavebních společností a v míře, bych řekl nejhojnější, podal tento důkaz pro význam těchto společností pan sen. Stodola. Nesmíme však opomenouti jednu věc, o které nebylo nikde mluveno; ač je dosti důležité,abychom i o této věci si pohovořili: Jakým způsobem se tyto společnosti ukázaly jako společnosti správně pracující? Dovolím si na př. uvésti, že v r. 1926 inkasovaly československé paroplavební společnosti Labská a Dunajská na příjmech 72,272.000 Kč, to znamená, že o tuto sumu byly nižší příjmy zahraničních plavebních dopravních podniků, jimž tento československý peníz by byl přišel k dobru, kdybychom neměli těchto našich paroplavebních společností. Z celkových výdajů obou těchto podniků, i když bereme ohled na vydání mimo hranice republiky, přišel na mzdách, služném, daních, pojištění sociálním, příspěvcích a různých poplatcích, pokud jde odhadnouti, obnos asi 70,601.000 Kč k dobru československým státním příslušníkům nebo československé státní správě nebo jiným československým institucím, ať humanitním, nebo peněžním. Nebýti obou těchto podniků, přišly by tyto obnosy, zajisté velmi značné, do cizích kapes. Shrnujeme: V pátém roce trvání obou těchto plavebních podniků jde k dobru československého národního hospodářství celkový obnos 145 mil. Kč. (Sen. Havlena: Z toho máme jistě všichni radost, ale jde zde o něco jiného.)

A poněvadž tyto paroplavební společnosti mají zárodky k dalšímu vývoji, tedy ještě k většímu obratu peněz, a velmi důležité poslání národohospodářské, musíme z toho důvodu také tyto společnosti podporovat. Připouštím, jak, tuším, pan kol. Havlena řekl, že by bylo bývalo dobré, kdyby tyto společnosti byl převzal stát. Ale velevážení, v tom ohledu máme dosti smutné zkušenosti. Myslím, že je lépe, když tyto společnosti jsou soukromé, než kdyby byly státní.

Co se týká těch podpor, máme, pravda, podle finančního zákona dvoje podpory, řádné a mimořádné. Pro řádné podpory má ministerstvo obchodu celkem 2,500.000, pro mimořádné rovněž tento obnos. Tedy v rámci těchto peněz mohou se pohybovat tyto podpory, poněvadž, kdyby jej překročily, musili bychom hledati úhradu, a tu nemáme nikde dánu.

Proto vzhledem na důležitost a hlavně na národohospodářské poslání našich paroplavebních společností navrhuji, aby osnova zákona byla přijata v plném znění poslanecké sněmovny. Končím. (Souhlas.)

Předseda(zvoní): Budeme hlasovati.

Vzhledem na podané návrhy dám nejprve hlasovati o návrhu sen. Havleny, Modráčka a soudr. na vrácení předlohy výboru, bude-li zamítnut, pak

o čl. 1. podle zprávy výborové;

o čl. 2. podle návrhu sen. Havleny, Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o čl. 3., o nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Námitek nebylo.)

Námitek není. Budeme tak postupovati.

Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Přikročíme ke hlasování ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s tím, aby osnova vrácena byla výboru k novému projednávání podle návrhu sen. Havleny, Modráčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. 1. zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby čl. 2. zněl podle návrhu sen. Havleny, Modráčka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. 2. a 3., pak nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se; tím tudíž celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata je ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročujeme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů sen. Pavelky, Proška a dr Havelky, mají-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Pavelka: Nemám.

Zpravodaj sen. Prošek: Ne.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Rovněž ne.

Předseda: Není žádných korektur.

Kdo tedy souhlasí, aby naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Nyní je zde resoluce, která je otištěna ve zprávě výborové, a to výborů rozpočtového a technicko-dopravního.

Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se schvaluje.

Tím byl pořad schůze vyřízen.

Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno, žádám o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 827. Naléhavá interpelace sen. dr Brunara a druhů na pana ministra vnitra stran jmenování do zemských a okresních zastupitelstev.

Předseda: Ve smyslu §u 68 našeho jedn. řádu má senát rozhodnouti, zda a kdy je o této interpelaci zahájiti rozpravu, a stane se tak prostým hlasováním. Budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí s tím, aby této interpelaci p. sen. dr Brunara a druhů byla přiznána pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pilnost se nepřiznává.

Než skončím dnešní poslední předvelikonoční schůzi, sděluji slavnému senátu, (Senátoři povstávají.) že dostali jsme pozvání Československého Červeného kříže na slavnost prohlášení míru Čsl. Červeného kříže. Slavnost tato pořádána bude obvyklým způsobem v zasedací síni poslanecké sněmovny. Zvu všechny vážené členy senátu, aby pokud jim to možno, slavnostního projevu na Bílou sobotu se nejenom zúčastnili, ale aby také svoje snahy a svá úsilí připojili ke snahám našeho Červeného kříže, aby prohlášení míru nezůstalo jen formalitou bez obsahu a aby mír a pokoj nebyl jenom přechodným, třídenním, ale stal se trvalým, především v naší milé Československé republice a pak v celém ostatním světě. Všichni můžeme k tomu přispěti a jsem přesvědčen, že dobré vůle mezi námi se dostává v hojné míře. S touto dobrou vůlí se odebereme do svých domovů. Přeju Vám, pánové a dámy, všem milé a příjemné svátky a radostné velkonoční Alleluja! (Výborně! - Potlesk. - Senátoři usedají.)

Navrhuji, aby předsednictvo bylo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich.

Končím schůzi.