Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, Klofáč, dr Krčméry, dr Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

109 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Černý a dr Mayr-Harting.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Franciscymu, inž. Oberleithnerovi a Vollayovi.

Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená do konce června sen. Hrubému.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat. Panu sen. Hrubému je dána dovolená do konce měsíce června.

Tiskem bylo rozdáno a žádám, aby bylo přečteno.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 922. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sechtra a spol. na zjištění škod způsobených letošními mrazy na ovocném stromoví a event. náhrady těchto škod.

Tisk 923. Zpráva I. ústavně - právního výboru, II. technicko - dopravního výboru o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 8. července 1925, č. 172 Sb. z. a n., o letectví (tisk 896).

Tisk 924. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní, celní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Persií, podepsaná v Teheránu dne 30. dubna 1929 (tisk 897).

Tisk 925. Návrh sen. Šabaty a druhů na poskytnutí vydatné státní podpory městu Ústí n. Orl. a okolí, jež bylo těžce postiženo živelní pohromou.

Tisk 926. Návrh sen. Stöhra, Spiese a soudr. na poskytnutí vydatné podpory těm, kdož postiženi byli živelní pohromou v okresech Jesenice, Podbořany, Žatec a Postoloprty.

Tisk 927. Návrh sen. Jokla Polacha a soudr. stran zahájení nouzových opatření pro obce okresu vítkovského, jež postiženy byly katastrofální průtrží mračen.

Tisk 929/1. Odpověď vlády na interpelaci sen. Dundra, Ant. Nováka, Filipínského, Pociska a soudr. o zhoršení zákona o sociálním pojištění (tisk 597 ).

Tisk 929/2. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Hüttera a soudr. stran přehmatů zemského finančního ředitelství v Praze, pokud jde o jazykové právo (tisk 598/8).

Tisk 929/3. Odpověď ministra spravedlnosti a vnitra na interpelaci sen. dr Törkölyho a druhů o zabavení listu >Gömör< (tisk 795/11).

Tisk 929/4. Odpověď ministra sociální péče a ministra obchodu na interpelaci sen. Šťastného, dr Veselého a druhů o stavu mzdového hnutí textilního dělnictva v Československé republice (tisk 810/4).

Tisk 930. Zpráva I. výboru ústavněprávního, II. výboru rozpočtového, III. výboru zahraničního k vládnímu návrhu zákona, kterým se provádí úmluva mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 7. listopadu 1928 o úpravě vzájemných pohledávek a dluhů, vzniklých před 26. únorem 1919 ve starých korunách rakousko - uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a srbochorvatskoslovinskými (tisk 890).

Zápisy o 177. a 178. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 4. června 1929.

Zápisy o 179. a 180. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 922. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sechtra a spol. na zjištění škod způsobených letošními mrazy na ovocném stromoví a event. náhrady těchto škod.

Tisk 925. Návrh sen. Šabaty a druhů na poskytnutí vydatné státní podpory městu Ústí n. Orl. a okolí, jež bylo těžce postiženo živelní pohromou.

Tisk 926. Návrh sen. Stöhra, Spiese a soudr. na poskytnutí vydatné podpory těm, kdož postiženi byli živelní pohromou v okresech Jesenice, Podbořany, Žatec a Postoloprty.

Tisk 927. Návrh sen. Jokla, Polacha a soudr. stran zahájení nouzových opatření pro obce okresu vítkovského, jež postiženy byly katastrofální průtrží mračen.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání. Prvním předmětem je:

1. Druhé čtení zprávy kulturního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 901) k vládnímu návrhu zákona o reorganisaci vysoké školy obchodní v Praze. Tisk 914.

Zpravodajem je pan sen. dr Němec.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké návrhy na změny textové nebo opravy chyb.

Zpravodaj sen. dr Němec: Nikoli!

Předseda: Není jich. Budeme hlasovati. Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Budeme hlasovati o resolučním návrhu sen: dr Hilgenreiera a druhů, který již byl přečten ve schůzi 180.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem sen. dr Hilgenreinera a druhů, který byl již přečten, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Hluk.)

Prosím, pánové, hlasujeme!

To je většina. Resoluce je schválena.

Dalším předmětem programu je:

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Olomouci ze dne 30. října 1928, č. j. Nt 67/28, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Sochora pro přečin podle §u 14, č. 1, 5 zákona na ochranu republiky č. 50/23 [č. 7317/28 předs.]. Tisk 909.

Zpravodajem je pan sen. Wagner. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Wagner: Vážený senáte! Imunitní výbor zabýval se žádostí krajského soudu v Olomouci ze dne 30. října 1923, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Sochora pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zák. na ochranu republiky. Děj je ve spisech vylíčen takto: Podle relace okresní politické správy v Přerově konána byla dne 21. září 1928 v Přerově veřejná schůze čsl. strany komunistické za přítomnosti asi 250 osob a na této schůzi vyjádřil se sen. Sochor takto:

1. >Podle ústavní listiny je lid zdrojem moci, ale lid jest jen hrstka vydřiduchů, kteří pracující dělnictvo systematicky persekvují. Tato hrstka, která brutálně ponižuje dělný lid, činí nejhrubší alotria, vykořisťuje dělnictvo a rozkrádá státní majetek, dělala si také zákony. Lid to béře klidně na vědomí, konstatuje však velikou benevolenci proti hořejším nepřístojnostem oproti zacházení s dělníkem, který by podobný čin spáchal. (Místopředseda Donát převzal předsednictví.)

Poukazuji k §u 38 ústavní listiny a konstatuji, že president republiky pode psal od roku 1922 zákony reakční, které jsou výsledkem rozpínání se reakce nejen proti státnímu zaměstnanci, nýbrž i proti dělníkům, jak nasvědčuje zákon č. 394, č. 286 kongrua, generálské pense, zákon o staropensistech a zákon č. 103; generálové, kteří za Rakouska deptali proletariát, jsou hojně odměněni, kdežto staropensisté, kteří sloužili věrně státu, dostávají jen 20 %.

Zákon č. 103 poskytuje vysoké byrokracii vysoké platy, kdežto nižší zaměstnanci zařazeni byli do nižších stupnic, než byli dříve, a pochybuji, že tito zaměstnanci budou oslavovati desetileté jubileum; pracující lid musí reptati, poněvadž neudržuje sotva svůj holý život. Připojí-li se Československá republika v desátém roce jubilejním k Rumunsku, Maďarsku a Italii, je to počínání posledním křížkem nad demokracií, když byrokracie propouští komunisticky smýšlející státní zaměstnance.

Odborové organisace mají podle ústavy právo k rozvoji a hájení přesvědčení, a nemá býti ani jednotlivec stíhán pro uplatnění ústavních práv, které pozůstávají ve volnosti k oběšení se a ve volnosti přemýšleti v kriminále o sobě a demokracii. <

2. >Postup ředitelství čsl. státních drah nebude odbyt jen nějakou intervencí, nýbrž musí býti zjištěno, na čí popud děje se masové propouštění. Několik agrárních pohunků, kteří si chtějí z republiky udělati chlév a z lidu dobytek, vyvolali tento postup a tato hydra musí ztratiti hlavu. Žádný měšťácký tisk netěšil se tak cynicky nad hořejším zjevem jako >Večer<.

Propuštění státních zaměstnanců má své pozadí také v Kellogově paktu. Mluví se o míru, ale Čsl. republika musí poslouchati dohodu proti sovětskému Rusku ve věci spoluúčasti na válce a proto musí býti i na drahách poblíže hranic sovětského Ruska jen spolehlivý, kapitálu oddaný a poslušný personál<.

3. >Železniční správa zavedla anarchii mezi železničním zaměstnanectvem svou restrikcí, dávající méně platu, žádá však více práce a odpovědnosti, propouští staré osvědčené síly a béře místo nich mladé smluvní dělníky po 3denním výcviku s útěchou, že to již nějak dojede a nedojede-li, tož zlom si vaz. Železniční byrokracie při špionáži po komunistech nemá času k péči a bezpečnost - Zaječí - byrokracie není vinna, jen malý zaměstnanec, a to z důvodu úsporného systému, které úspory na jedné straně sežere výplata ohromných odškodných. Úsporný systém vyhání malé, ponechává však vysoké byrokraty, kteří jen slídí po komunistech. Úsporný systém činí Englišův aktivní rozpočet ihned pasivním, když spatříme výši škod učiněných v Zaječí. Železniční byrokrat porušuje ústavu, a když volá: III. internacionála nechť jde do Moskvy, odvětíme my, komunisté, nechť jde II. internacionála do Amsterodamu, a páni z presidia ke krompáčům<. Příslušnost ke straně neb úředně uznané odborové organisaci nesmí býti důvodem pro vyhození zaměstnanců v této službě duševně i tělesně vyčerpaných. Také při jmenování vyšších zaměstnanců byli někteří přeskakováni. V ministerstvu železnic leží rejstřík se jmény 29.000 komunistů, skutečně nás není však ani 1/4. Také jiné socialistické strany si stěžovaly na propuštění a přeskakování, ale u komunistů to bylo nejmarkantnější, jen fašističtí miláčci byli jmenováni. Kdo nechtěl přednostovi aportovati, vyletěl a je komunista. Podle zák. č. 103 přichází také v úvahu dobrozdání služebny, a kdo nedělá otroka, je poznačen jako nespolehlivý a nedůvěryhodný a i neschopný k železniční službě. Taková kvalifikace je hanbou, ale socialisté se nepostarali o odstranění toho ustanovení zák. č. 103 již ve výborovém projednání. Ani v Rakousku se tak nedělo Čecháčkům, jak nyní dělá ředitelství ČSD v Olomouci. Neschopnost po 15leté bezvadné službě může napsati jen bezcharakterní demagog - fašista. Tato anarchie vysoké železniční byrokracie musí zmizeti a bude uvedena námi k veřejné kritice. Ministr železnic Najman žádal po cizozemských i jiných reporterech snímky o železniční katastrofě v Zaječí nazpět, ale je ještě více snímků, na kterých je vyobrazen také ministr sám a tyto obrazy přijdou do veřejnosti.

Za takových poměrů nebudeme oslavovati jubileum, nýbrž budeme proklínati, že jsme se nechali svésti jednotlivými činiteli socialistickými, kteří mají lví podíl na těchto poměrech. Sociální pojištění ukazuje též činnost socialistů, kteří schvalují návrh kapitalistické vlády. Zhoršení zůstalo, ač sami socialisté trpí racionalisací. Byli-li by socialisté pohromadě, ministr Šrámek by si nedovolil tak vystupovati, ale socialisté mají dost na honbě na ministerské křeslo a pracující lid jest jim lhostejným. Zdražení cukru je způsobeno jen zvykem cukrobaronů na vysoké zisky. Vláda dělá jen komedii a zakazuje zvýšení cen, ale cukr je a zůstává přece dražším. K tomu socialisté jenom slibují, že to spraví, až budou ve vládě.

Komunisté jsou nepohodlní jen proto, poněvadž poukazují na tyto poměry. Postup ředitelství ČSD v Olomouci bude míti velkou dohru. Úředníci zalézají za tajemství a tvrdí, že nesmí říci, na čí popud se propouští, radí však propuštěným k rekursu. Totéž činím já. Považuji za nesmysl, když železniční byrokrati žádají po propuštěném, aby přinesl potvrzení, že nedělal převrat a že není policejně trestán. Takový požadavek řve proti ústavě a politické úřady by se musily zblázniti, kdyby měly psáti samá taková potvrzení. Služebny ví beztak všechno, poněvadž se podle předpisů všechno hlásí, tak proč žádají ještě potvrzení? Ustanovení smluvních zřízenců musí byrokracii samu poraziti, poněvadž smluvní není nikterak vázán a smluvní může nechati práci stát, kdy sám chce. Drážní byrokrati dělají z dráhy cirkus a myslí, že se se smluvními vše také udělá. Poučte smluvní o jejich nezávaznosti, a nevím, zdali pak nepojede s lokomotivou pan přednosta s paničkou. Za tento postup patří byrokrati a ministerští jejich ochránci do kriminálu, ale ne malý zaměstnanec ze Zaječí.

Dále upozorňuji ženy, aby své muže posílaly do organisace, která něco pro ně dělá. Ženy nechtě se vzepřely proti drahotě. Bouření proti nynějším činitelům a vyslovení názoru, že není jen to dobré, co oni chtějí, není naprosto protistátní činností. Stát má býti vzorem soukromému zaměstnavateli, ale leckterý židák je slušnější a charakternější než správa ČSD, poněvadž se o sociální postavení svých zaměstnanců lépe postará, věda, že vysílený dělník nemá žádné výkonnosti. Odstraňte tyto hyeny a uchopte se sami svých poměrů, čímž končím.<

V řeči ad 1. uvedené shledává státní zastupitelství v Olomouci skutkovou povahu přečinu rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky č. 50/23, v řeči ad 2. a 3. shora uvedené skutkovou povahu téhož přečinu podle §u 14, č. 5 téhož zákona a krajský soud v Olomouci žádá, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Sochora pro tento přečin. (Místopředseda dr Brabec převzal předsednictví.)

Imunitní výbor se usnesl navrhnouti senátu, aby nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Sochora pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zák. na ochranu republiky č. 50/23, neboť zákon v uvedeném paragrafu ke skutkové povaze přečinu rušení obecného míru vyžaduje jako podstatnou náležitost pobuřování proti státu pro jeho vznik, proti jeho samostatnosti, ústavní jednotnosti nebo demokraticko-republikánské formě a dále hanobení republiky způsobem surovým nebo štvavým tak, že to může snížiti vážnost republiky nebo ohroziti obecný mír v republice nebo její mezinárodní vztahy, avšak celá shora uvedená řeč sen. Sochora směřovala toliko proti určitým politickým stranám a proti administrativním orgánům železniční správy, které ochrany v §u 14 zák. č. 50/23 zajištěné nepožívají.

Je tudíž zavedení trestního stíhání sen. Sochora pro přečin podle §u 14, č. 1, 5 zák. na ochranu republiky v tomto případě odmítnouti, a prosím vážený senát, aby usnesení imunitního výboru o nevydání sen. Sochora schválil.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Přikročíme k hlasování. Prosím, zaujmouti místa! (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát neda1 souhlas k trestnímu stíhání sen. Sochora, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje a tím tudíž souhlas k trestnímu stíhání sen. Sochora se neuděluje.

Přikročíme k dalšímu bodu programu, jímž je:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. ledna 1929, č. j. T. XIII 5/29/3, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 8022/29 předs.) Tisk 910.

Zpravodajem je rovněž pan sen. Wagner: uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Wagner: Slavný senáte! Imunitní výbor jednal o žádosti okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. ledna 1929, č. j. T. XIII 5/29/3, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 8022/29 předs.). Podnět pro soukromou žalobu je tento:

Podle zprávy okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. ledna 1929, č. j. T. XIII 5/29/3, podal u téhož soudu Karel Dürschmidt z Jenišova na sen. Löwa soukromou žalobu pro přestupek proti bezpečnosti cti, jehož sen. Löw dopustil prý se tím, že dne 15. prosince 1928 vyjádřil se o soukromém žalobci v okresním sekretariátu německé sociálně-demokratické strany dělnické těmito slovy: >S vrahem nechci mít co dělati<.

Okresní soud v Karlových Varech důsledkem soukromé žaloby žádá, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa pro přestupek proti bezpečnosti cti.

Sen. Löw ve svém prohlášení imunitnímu výboru zaslaném doznává, že o soukromém žalobci, kterého osobně nezná, se vyjádřil slovy: >Mit Anhängern und Nachläufern und vielleicht selbst Mördern, verhandle ich nicht< a vysvětluje výrok tento tím, že soukromý žalobce zapleten byl do vyšetřování, které se vedlo v příčině loupežné vraždy na inž. Flangerovi v roce 1921 u Chodova spáchané, že v souvislosti s tímto vyšetřováním odsouzen byl do žaláře na 6 měsíců, že soukromý žalobce, přestoupiv ze strany komunistické do německé sociálnědemokratické strany dělnické, ve které proti komunistům ostře vystupoval, jednak na druhé straně jí sociálně-demokratické věci prozrazoval, že z toho důvodu obojakého chování byl propuštěn ze služeb pekárny ve Staré Roli a zahájil s touto spor a že sen. Löw shora uvedeného výroku o soukromém žalobci použil, když jako okresní důvěrník německé strany sociálně-demokratické byl žádán, aby na správu dělnické pekárny ve prospěch soukromého žalobce působil.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa pro přestupek proti bezpečnosti cti k soukromé žalobě Karla Dürschmidta, neboť sen. Löw shora zmíněného výroku použil ve své funkci jako předseda okresní organisace německé sociálnědemokratické strany dělnické, a to v přítomnosti příslušníků a rovněž proti příslušníku této strany, a to nikoli v úmyslu urážlivém, ale aby odůvodniti mohl proti svým straníkům, proč intervenci ve prospěch soukromého žalobce odmítá.

Mimo to přihlížel imunitní výbor též k tomu, že soukromý žalobce, stav se členem sociálně- demokratické strany, podrobil se jejím organisačním řádům, stanovícím v takovémto případě povinnost uraženého dovolati se, nikoli řádného, ale čestného soudu strany, kterýmžto dobrovolným se podřízením čestnému soudu strany sám soukromý žalobce příslušnost řádného soudu vyloučil.

Bylo proto usneseno navrhnouti, aby nebylo vyhověno žádosti za souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa v tomto případě, a prosím vážený senát, aby návrh imunitního výboru schválil.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Z řečníků není nikdo přihlášen, přistoupíme ke hlasování.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby nebyl dán souhlas k trestní- mu stíhání sen. Löwa, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a tím tudíž souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa se neuděluje.

Přerušuji schůzi na čtvrt hodiny.

Schůze přerušena v 16 hodin 19 min.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Zahajuji schůzi. Prosím, aby bylo přečteno, co došlo mezi schůzí, tiskem.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno:

928/1. Interpelace sen Dundra, Ant. Nováka, Filipínského, Zimáka a soudr. na pana ministra financí ve věci daňové aféry v zemském finančním ředitelství v Praze.

928/2. Interpelace sen. dr Kloudy, Šolce a druhů vládě republiky Československé o přeřadění města Terezína do vyšší skupiny činovného.

928/3. Interpelace sen. Pánka, Plamínkové, Wagnera, Havránka a druhů panu předsedovi vlády ve věci systemisace služebních míst.

928/4. Interpelace sen. Havránka a druhů panu ministru železnic o prominutí k náhradě předepsaného výchovného železničním zaměstnancům na Těšínsku, jejichž státní příslušnost mylně byla vykládána.

928/5. Interpelace sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. na pana ministra vnitra stran jednání okresního hejtmana v Duchcově ve stávce vápeníků.

Tisk 931. Zpráva I. ústavně - právního výboru, II. zahraničního výboru, III. rozpočtového výboru o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných pohledávek a dluhů vzniklých před 26. únorem 1919 ve starých korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a srbochorvatskoslovinskými, podepsaná v Praze dne 7. listopadu 1928 a závěrečný zápis k této Úmluvě (tisk 891).