Válečná psychosa není ještě stále zažehnána a dokud vládnoucí osoby s dají vésti systémem vytvořeným pod vlivem této psychosy, nemožno dosíci a nedosáhne se ozdravění. My, kteří jsme byli znovu vysláni do parlamentu, stojíme úplně pod dojmem veliké hospodářské krise, čímž dlužno rozuměti nejen krisi zemědělství, nýbrž veškerého národního hospodářství Československé republiky. Slyšeli jsme a slyšíme stále nářky a cítíme krisi na vlastním těle. Hospodářská krise není žádné novum, již od měsíce května panují v zemědělství desolátní hospodářské poměry a minulá občanská koalice nemohla zjednati nápravu, ačkoli vedoucí vláda byla v rukou agrárních stran. Oč méně bude moci zjednati nápravu koalice nynější, jež se přec skládá z naprosto různorodých živlů s opačnými zájmy?! Podle prohlášení pana šéfa vlády má býti podniknuto vše, ale zda tyto pokusy budou míti nějaký výsledek, o tom musíme pochybovati. Jaké jsou důvody a příčiny hospodářské krise? Já tvrdím, že se celé naše národní hospodářství ocitlo již od drahné doby v kritickém stavu, že také ještě dnes částečně ušetřené hospodářské části se octnou v krisi a že také v krátkosti nastane kritický stav v závodech, které dnes ještě zdají se býti chráněny mocnými organisacemi a velkými známostmi, neboť otřesem zemědělství jest otřesena celá budova národního hospodářství ve svých základech. Důvody a příčiny hospodářské krise dlužno hledati v tom, že velké politické a hospodářské jednotky byly roztříštěny a rozkouskovány na malé, a v tom, že Evropa poklesla na vasala Ameriky. Amerika se nespokojuje s tributem, který malé evropské státy platí vítězi, nýbrž zaplavuje svými výrobky evropské trhy. S těmito výrobky nemůže evropská výroba soutěžiti, poněvadž výrobní náklady jsou u nás příliš vysoké ve všech hospodářských odvětvích, zvláště však u zemědělství. Vidíme hospodářskou krisi ve všech evropských státech, sledujeme hledání nápravy a východiska, ale vidíme také, že správnou cestu nelze nikde nalézti, neboť jinak by mohla Evropa vůči americké soutěži s úspěchem vystoupiti. To však by šlo jen spojením evropských států, byť by toto spojení bylo okamžitě také jen hospodářské povahy. Toto spojení by mělo zvláště pro malé a hospodářsky slabé středoevropské státy životní důležitost. Aby se však toho dosáhlo, bylo by zapotřebí vytvořiti ve střední Evropě smírnou atmosféru, jíž však nemůže dosáhnouti nynější ředitel československé zahraniční politiky. Pana ministra Beneše ovládá stále ještě příliš válečná psychosa a tato okolnost jest kořenem všeho zla. Neboť pokud ovládá válečná psychosa střední Evropu, dokud může Amerika využíti situace vytvořené rozervaností Evropy k egoistickým vlastním účelům, sotva lze mluviti o oddechu nebo o ozdravění evropského hospodářství.

Cesty, jež se nyní hledají, aby se postavila hráz hospodářské krisi a jež dosahují svého vrcholu v tom, že malé státy se vzájemnými ostrými opatřeními hospodářsky šikanují, nepřispívají ke smírnému dorozumění.

Pokud jde o Československou republiku, nemá se vždy jen hledati záchranná spása vedoucí k odstranění hospodářské krise ve zvýšení celních zdí, nýbrž musila by se práce uchopiti tam, jako to učinila Amerika, jako to učinil americký kancléř Mellon, který se snažil hospodářskou krisi zmírniti tím, že zemědělství podepřel peněžitě a pomohl mu snížiti režijní náklady.

Kdyby vláda vážně přikročila k tomu, aby hospodářskou krisi zmírnila a alespoň z větší části odstranila, musilo by se především přikročiti k rušení daní, sociálních břemen a železničních tarifů, musily by býti upraveny úvěrové poměry způsobem hospodářství příznivým, jedním slovem: musilo by se dosáhnouti zlevnění produkce. Avšak kdo myslí u nás vážně na tyto nezbytné státní a vládní úlohy? Schválil by pan ministr financí nějaké rušení daní? Právě včera byl největší a nejtěžší druh daní: daň obratová a daň přepychová, který všecky stavy zatěžuje nejvíce, prodloužen na další rok. Co slíbily svým voličům před sedmi týdny strany, které se dnes zasazují o prodloužení tohoto nesnesitelného daňového břemene? Nebo má snad znamenati úlevu hospodářské krise druhý návrh zákona včera schváleného, podle něhož dlužno zaplatiti každý krok úředního orgánu, který se učiní pro státního občana? Neurovnává se také tím cesta dalšímu zdražení výroby? Vystoupení nové vlády ve znamení hospodářské krise není příznivé. Smíme snad doufati v rušení sociálních břemen, která leží na výrobě jako můra? Nikoli, neboť ve vládě sedící socialistické strany toho nikdy nedopustí. Nebo můžeme očekávati úpravu otázky tarifní, která ochromuje hospodářství východního Slovenska? Nebo dokonce zlevnění úvěru povolením levných dlouhodobých půjček? Tato vláda nebude nikdy s to následkem svého různorodého složení, aby zjednala nápravu v tomto čase, tak těžkém pro hospodářství.

Ale ani náš osud jako národní menšiny tato vládní koalice nezlepší. Pan ministerský předseda nenalezl ve svém vládním prohlášení ani slova pro tuto otázku a proto budeme svůj boj za zrovnoprávnění národních menšin vésti dále, dokud nedojde uplatnění vládní systém, který bude míti sílu k tomu, aby spravedlivým požadavkům národních menšin vyhověl, je zabezpečil a otázku menšinovou příznivě upravil. Budeme však také dále bojovati za to, aby byl prosazen vládní systém, který v evropské politice se zastává ducha smíru, ducha vyrovnání a ducha smírné sousedské spolupráce, neboť jen takový duch může dosíci tvůrčího zdravého hospodářského zesílení národů střední Evropy.

Jsem nucen ze všech těchto důvodů prohlásiti, že já a moji političtí přátelé nejsme s to věnovati této vládě důvěru. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan ministr věcí zahraničních dr Beneš (Potlesk poslanců strany čsl. nár. socialistické.)

Ministr věcí zahraničních dr Beneš: Slavná sněmovno! Dnes ráno byly zde ve sněmovně proneseny dvě hrubé kalumnie od posl. Stříbrného. Byly formulovány tak, že by se mohly dotknouti především úředníků mého resortu a částečně také ministerstva nár. obrany.

Jako šef úřadu odmítám co nejrozhodněji výpady tohoto druhu. Ve věci býv. plukovníka Hurbana konstatuji toto: Plukovník Hurban je člověk, jehož osobní čestnost a poctivost nemůže a nesmí v pochybnost bráti žádný slušný člověk v republice. (Potlesk. - Výkřiky posl. dr Stránského.) Jako náš první vojenský attaché v Americe měl na starosti dodávání materiálu naší sibiřské armádě od r. 1918 z první půjčky r. 1918, uzavřeně v Americe presidentem Masarykem v době, kdy jsme své úřady neměli ani dosti organisovány, ani vybaveny a kdy jsme neměli k tomu ani dostatečného personálu. Vykonal v tom práci ohromnou, za niž i naše armáda sibiřská i naše vláda byla mu vděčna. Je prostě nesvědomité vytýkati, že v této době nevedlo se vše podle dvojitého účetnictví. (Výkřiky posl. Stříbrného.)

O jak neslušné útoky jde, ukazuje jistě i to, že plukovník Hurban byl celá léta vojenským attaché v Americe, že mu nebyl jeho plat vojenského attaché vůbec regulérně vyplácen a ze dostával jen nepatrné zálohy a že teprve nyní jedná se o to, aby věc byla s ním vyřízena. (Posl. dr Pergler: 400 dolarů měsíčně, pane ministře! Hluk. Různé výkřiky.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Prosím o klid.

Ministr dr Beneš (pokračuje): Opakuji, že mluviti o tomto Slovákovi, který byl mezi prvními, kdož se přihlásili r. 1914 do ruské armády, takovým způsobem, aby byla dotčena jeho čest, je nejhrubší pomluva, jakou si mohu představiti, a v dohodě s panem ministrem nár. obrany tento krajně neslušný útok zde kategoricky odmítám. (Výborně! Hlučný potlesk. - Posl. Stříbrný: Zvolte vyšetřující komisi, já vám přivedu svědky!)

Ve věci útoku druhého konstatuji: Jsou lidé, jejichž zásadou je: Calumniare audacter! (Výkřiky posl. Stříbrného.) To, co jste zde dnes ráno slyšeli, je inspirováno touto zásadou. Pokládám za neslýchanou hrubost, co se zde stalo dnes ráno ve věci pana předsedy Švehly. Pan předseda Švehla nepotřebuje takových obhájců. (Výborně! Potlesk.) Nemusím říkat, proč.

Pokud se týká věc ta ministerstva zahraničních věcí, konstatuji co nejkategoričtěji, že celá ta historie je vymyšlena od začátku až do konce. Když jsem před jistou dobou klepy o domnělé účasti zahraničního ministerstva na nějaké kampani "Rudého Práva" tohoto druhu po prvé slyšel, učinil jsem hned kroky, aby rodina pana min. předsedy Švehly byla uvědomena, že podobné řeči jsou ničemné klepy a kalumnie. Člen této rodiny mne tehdy ujistil, že kol. Švehla nikdy nic podobného neříkal. (Výkřiky posl. Stříbrného a dr Stránského. - Hluk.) Konstatuji to jen, abych přibil na pranýř lidi, kteří užívají takových prostředků osobního a politického boje, nešetříce při tom ani těžce nemocného kolegy a býv. předsedy vlády, jenž pro jejich osobní cíle a řádění má býti kamenem, jímž se hází po odpůrci. Opakuji: přibíjím to na pranýř! (Výborně! Potlesk! - Výkřiky posl. Stříbrného a Gajdy a čsl. poslanců nár. socialistických.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu . . . (Výkřiky. Hluk.) Prosím o klid.

Nebude-li námitek, vyřídíme ještě odst. 2 dnešního pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání 2. odstavce pořadu: