Projednáním rozpočtu získali jsme obraz, jak se tak zvaní socialisté, tak zvaní sociální demokrati ujímají svých státních zaměstnanců. Můžeme konstatovati, že se za tohoto režimu používá mezi státními zaměstnanci již nejsprostších fašistických metod. Známe případ, že v Přibyslavi u Třebíče nádražní mistr Kouba nařídil prostě dělníkům vrchní stavby, aby šli jako stávkokazi do přibyslavské papírny skládati uhlí, a že tito dělníci, když se zdráhali to učiniti, byli ihned propuštěni. Na státní zaměstnance nemáte peněz, ale máte miliony pro fašistického vůdce vykořisťovatelského režimu. Velmi dobře se pamatujeme, že v rozpočtové rozpravě neměl pan ministr Mlčoch nejmenší odpovědi na všechny ty požadavky, které přednesli komunisté na zlepšení stavu zaměstnanců. Nepřihlíželi jste vůbec ani k jedinému návrhu a ani na jediný jste neodpověděli. Nedostalo se také odpovědi na výtku, že železniční zaměstnanci dostali jako vánoční remuneraci almužnu 49 korun, na druhé straně že však přednosta výtopny Pechmann v Podmoklech dostal prý vánoční remuneraci 71.000 Kč. Pro takovéto lidi jest peněz dost. Pro největší ubožáky, pro smluvní dělníky, nemáte ovšem nic. Na jedné straně jsou zvyšovány nepřímé daně, které zatěžují široké vrstvy pracujícího obyvatelstva, na druhé straně jsou snižovány daně přímé, jako daň výdělková, aby se buržoasii ulehčilo. V r. 1930 musí býti opatřena miliarda ze železničních podniků, z daně dopravní, z dávek, kolků a poplatků na útraty širokých vrstev obyvatelstva. Dokonce sazby pro r. 1930 zvýší se téměř o 10%. Ale ukáže se také, že v této době krise nebude lze na žádný způsob zachovati rovnováhu rozpočtu. Převládá takový optimismus, že se pak dožijete nejtrpčího zklamání. Známky toho se již ukazují. Těžká krise zhoršuje se den ze dne. Dostaví se pravý opak, stát místo větších příjmů bude míti schodek, jakého dosud nezažil. Proto již dnes víme, že nelze pomýšleti na to, že by se státním zaměstnancům dostalo nějaké pomoci. Bude se dále slibovati, bude se tak dlouho slibovati, až se buržoasii podaří dostati nás všechny tak pevně do kouta, aby pak mohla úplně provésti své plány za pomoci peněz, které vymačká z chudých vrstev a za pomoci úplatkářských peněz k potlačení pracujícího proletariátu.
V době, kdy buržoasie, kdy tato fašistická a sociálfašistická vláda i s klérem má 20 milionů pro volného myslitele Masaryka, trváme na požadavcích státních zaměstnanců a žádáme, aby rozhodně byl neprodleně zrušen zákon č. 286, zákon restrikční. Žádáme, aby pro státní zaměstnance byla zavedena sedmihodinná doba pracovní. Žádáme, aby byl vůbec zrušen stav smluvních úředníků. Každý smluvní zaměstnanec nechť se po šestiměsíční služební době ihned zařadí jako stálý. Žádáme, aby minimální plat každého státního zaměstnance činil ročně nejméně 12.000 Kč. Žádáme, aby neprodleně byly zrušeny všechny úkolové mzdy a premie v dílnách, především u státních drah. Žádáme postup každé 2 roky bez jakékoliv podmínky. Žádáme pro státní zaměstnance po dvouleté služební době automatickou stabilisaci bez jakékoliv podmínky. Žádáme, aby neprodleně byly zrušeny jazykové zkoušky, jejichž účelem není nic jiného než působiti národní štvanici a pozdvihnouti národy proti sobě. Žádáme, aby byly zrušeny C a D místních přídavků a aby zůstaly jen skupiny A a B. Žádáme, aby důvěrnické výbory na drahách požívaly imunity a nebyly psanci jako dnes, kdy každý důvěrník letí na dlažbu, ujme-li se zaměstnanců. Žádáme, aby stát sám platil všechny pojišťovací příspěvky. Žádáme, aby naturální požitky státních zaměstnanců byly zvýšeny a poskytovány beze srážek. Žádáme, aby pensijní hranice železničářů byla snížena na 30 let a aby válečná léta byla započtena do pense. Žádáme, aby staropensisté byli neprodleně postaveni na roveň novopensistům. Žádáme, aby neprodleně byla zrušena nynější ustanovení v nemocenských pokladnách státních drah na základě těchto neslýchaných svinstev a podvodů a žádáme, aby byly ihned rozepsány nové volby. Žádáme, aby se nemocenské vyplácelo každému zaměstnanci ve výši jeho platu a aby se příslušníkům rodiny dostalo stejných práv.
Jestliže tento režim mohl beze
všeho odepsati buržoasii 25 miliard daní, musí také býti s to,
aby vydal těchto několik set milionů na splnění těchto požadavků.
Bylo-li možno, aby zařadil na militarismus 2 miliardy stát, který
vůbec ani nemůže pomysliti, že by se mohl hájiti, poněvadž jest
kol do kola obklopen mocnými státy, musíme žádati, aby naše požadavky
byly splněny. Militarismus v tomto státě slouží jen k tomu, aby
společně s ostatními státy utvořil pevný, jednotný blok proti
Sovětskému svazu. A má-li někdo půl miliardy na vnitřní aparát,
na četnictvo a proti proletariátu, musí také míti peníze na státní
zaměstnance, kteří dnes trpí nejkrutější nouzí. Máte-li peníze
na rakouské generály, máte-li peníze na kongruu, na černé kutny
k ohlupování lidu, plaťte také slušně státní zaměstnance, skutečně
nouzí trpící. Dnes bych se již vsadil, že doslechnou-li státní
zaměstnanci, co se zde dnes stalo, že pro rozpočet, který přináší
lidu jen ohromná zhoršení, ale nemluví o zlepšeních, jestliže
zvědí, že pro něj hlasovali všichni vládní mameluci, dostane se
vám za krátko od státních zaměstnanců náležité odpovědi. Komunistická
strana a revoluční odborové organisace se postarají, aby přes
zákaz, a i když uvedete do pohybu všechny prostředky, dne 6. března
Masarykovy slavnosti mohutnými demonstracemi dělnické třídy
spolu se státními zaměstnanci a nezaměstnanými za své požadavky
dostaly správnou odpověď. Nebude to pro nás tak těžké, jak se
domníváte. Minula doba, kdy se proletariát dal od vás násilím
potlačovati. Právě v posledních dnech jsme viděli, že stávkující
proletariát v Rýmařově tak dlouho vzdoroval zákazu okresního úřadu
a že nastupovaly stále větší masy proti mocenskému aparátu četnictva,
až okresní úřad musil svůj zákaz odvolati a povoliti opět schůzi
stávkujících. Tak bude také dne 6. března musiti demonstrovati
proletariát, tak bude také musiti veškeré státní zaměstnanectvo
s dělnictvem a nezaměstnanými demonstrovati za své požadavky tak
dlouho, až se také státní dráhy podaří strhnouti do stávky, do
generální stávky, a až uhodí poslední hodina pro celý režim, pro
tento sociálfašistický režim. Dožijeme se té doby velmi brzo,
kdy také státní zaměstnanci na straně dělnické třídy budou s nimi
jednotně bojovati a stávkou až do zastavení všech drah smetou
tento režim. (Posl. Malý: Vy tu stávku nebudete vyvolávat,
poněvadž na těch železnicích by vás nikdo neposlechl! Vy jste
ti poslední!) Vás, sociálfašisty, právě českou sociální demokracii,
budou poslouchati všichni železničáři! Oni vám již řádně odpovědí!
Vy jste se jim dost naslibovali, vy jste jim dost dlouho slibovali,
máte dosti oposice ve vlastních řadách, a co nejdříve se přesvědčíte
právě nyní, kdy jste vyřídili tento rozpočet a nemohli jste dosíci
toho nejmenšího a nic nedosáhnete a nemáte vůbec v úmyslu pro
železničáře něco udělat. Za krátko poznají a s komunistickými
dělníky a odborovými revolučními organisacemi všichni státní zaměstnanci
dojdou k přesvědčení, že od vás nemohou nic očekávati, že mohou
jíti jen jednou cestou, cestou boje, generální stávky státních
drah až ke svržení celého tohoto režimu, čímž smetou celou buržoasii
tohoto československého kapitalistického státu. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.
Žádám o přečtení podaných návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte): Pozměňovací návrh posl. Štětky a soudr.:
§ 1 budiž nahrazen ustanovením: "20 milionů Kč k uctění 80letých narozenin presidenta Masaryka nebudiž povoleno."
§ 2 budiž nahrazen zněním: "Těch 20 milionů Kč, které byly určeny pro oslavu presidenta Masaryka, budiž ihned dáno k disposici celostátnímu výboru nezaměstnaných v Praze na podporu nezaměstnaných dělníků."
§ 3 budiž škrtnut.