Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Petrovič.

203 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, dr Czech, dr Engliš, Mlčoch, dr Spina, dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 37. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: dodatečně na včerejší jakož i na dnešní schůzi posl. Krosnařovi, Jos. Svobodovi, Zápotockému, Gottwaldovi; na dnešní schůzi posl. Haiblickovi, Höhnelovi, Kuhnové, Dubickému - vesměs pro neodkladné záležitosti; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Venclovi z rodinných důvodů.

Nemocí omluvil se posl. Nejezchleb-Marcha.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Heeger.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Pozdílka za posl. Dubického, posl. Haupta za posl. Nejezchleba-Marchu, posl. Blažka za posl. Teplanského; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Knejzlíka za posl. Polívku; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Čižinskou za posl. Rjevaje.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého za posl. Haiblicka.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Bobka za posl. dr Petersilku.

Předseda: Došly naléhavé interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Súrna interpelácia posl. Šaláta a druhov:

ministru soc. pečlivosti o životnej záchrane nezamestnaného robotníctva koburgovských železiarní v Novej Maši, v Hámroch Mannesmann a na parnej píle na Červenej Skale,

ministru ver. prác o uzdravenie neblahých pomerov, panujúcích v štátnych železiarňach v Podbrezovej, Hronci a na Chvatimechu.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

334. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 231), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní, celní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Persií, podepsaná v Teheránu dne 30. dubna 1929.

335. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 301), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Egyptem, sjednaná výměnou not dne 16. března 1930 v Kahýře, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 17. března 1930, č. 25. Sb. z. a n.

336. Zpráva výboru ústavně právního o vládním nařízení ze dne 18. prosince 1929, č. 187 Sb. z. a n., o některých přesunech působnosti ministerstev na úřady zemské.

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 22. schůzi posl. sněmovny.

Iniciativní výbor ve schůzi konané dne 3. dubna 1930 se usnesl přikázati k řádnému projednání návrhy:

Výboru rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

169. Návrh posl. Petrovického a druhů na zrušení zákona o dani z masa ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n.

260. Návrh posl. Windirsche a druhů, jímž mění se zákon ze dne 1. července 1926, č. 232 Sb. z. a n., o provedení úmluvy mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsané v Římě dne 6. dubna 1922, jakož i dodatečné dohody k této úmluvě sjednané mezi uvedenými státy v Římě dne 23. února 1923.

Předseda: Výborům rozpočtovému a živnostensko-obchodnímu:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

276. Návrh posl. Najmana, Ostrého, Vávry a druhů na zrušení zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n., o dani z masa.

Předseda: Výborům rozpočtovému a ústavně-právnímu:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

283. Návrh posl. Bergmanna, O. Svobody, Zeminové, Špatného, Netolického, Vaňka, dr Patejdla a druhů na změnu a doplnění zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy.

Předseda: Výboru ústavně-právnímu:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

242. Návrh posl. Stříbrného, dr Perglera, Gajdy a druhů na vydání zákona o řádu volení do posl. sněmovny.

Předseda: Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

252. Návrh posl. Dubického, Mašaty, Haupta, Petroviče a druhů na doplněni resp. úpravu zákonných ustanovení ohledně ukládání sirotčího jmění poručenců a opatrovanců.

259. Návrh posl. inž. Kalliny a druhů na změnu a doplnění zákona, jímž se upravují služební poměry úředníků a zaměstnanců při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Předseda: Výboru soc.-politickému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

296. Návrh posl. Simma, inž. Junga a druhů na zákonitou úpravu "Lékárnické platebny pro Československou republiku" se sídlem v Praze k zajištění platů kondicinujících lékárníků a čekatelů zaměstnaných ve veřejných a ústavních lékárnách.

Předseda: Výborům soc.-politickému a zemědělskému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

257. Návrh posl. Horpynky a druhů na změnu a doplnění zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.

Předseda: Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

262. Návrh posl. Tayerle, Roschera, Macouna, Kleina, Polacha a soudr. na změnu a doplnění zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnání.

298. Návrh posl. Seidla, Prokeše a soudr. na zařazení Moravské Ostravy do skupiny míst A činovného.

299. Návrh posl. Seidla, Staňka a soudr. na zařazení lázeňského města Karlových Varů s přilehlými obcemi do skupiny míst A činovného.

297. Návrh posl. Roschera, Tayerle, Macouna a soudr. na změnu a doplnění zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.

Předseda: Výborům kulturnímu a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

258. Návrh posl. dr Schollicha a druhů na úpravu tělesné výchovy školní mládeže.

Předseda: Výborům zemědělskému a živnostensko-obchodnímu:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
261. Návrh posl. Windirsche a druhů, aby byl vydán zákon na úpravu obchodu s krmivem a hnojivem.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádosti:

okr. soudu v Tanvaldě ze dne 27. března 1930, č. Nt 12/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Hadka pro přestupek podle §u 19 zákona o právu shromažďovacím (č. J 190-III);

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 28. března 1930, č. Nt XVIII 21/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky pro zločin podle §§ 81, 82 tr. z., přečin podle §§ 283, 284 tr. z. a přestupek §u 312 tr. z. (č. J 191-III).

Předseda: Přikazuji:

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

308. Vládní návrh zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.

Předseda: Výborům zahraničnímu, technicko-dopravnímu a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

326. Vládní návrh, jímž se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o úpravě technicko-hospodářských otázek na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje, podepsaná v Praze dne 12. prosince 1928, se Závěrečným protokolem z téhož dne.

Předseda: Výborům zahraničnímu a zemědělskému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

327. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí, sjednaná v Katovicích dne 18. února 1928.

Předseda: Výborům zemědělskému a zásobovacímu:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

329. Vládní návrh zákona o dovozních listech.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 290) zákona o stavebním ruchu (tisk 304).

Budeme pokračovati v rozpravě, započaté ve včerejší schůzi sněmovny.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Schubert, dr Mederlý, Hruška, Štětka; na straně "pro" pp. posl. Kremser, dr Kalaš, Jelinek, inž. Záhorský, Pekárek.

Dávám slovo p. posl. Schubertovi.

Posl. Schubert [německy]: Slavná sněmovno!

Vládní návrh zákona o stavebním ruchu (tisk 290) jest konečně zde a musí být v několika málo hodinách promrskán jak ve výboru, tak ve sněmovně. To jest jistě aspoň tolik na pováženou, jako to, že se opět tvoří jen opatření prozatímní, byť i pomocí daňové techniky, na tři roky a ne dlouhodobý zákon, který nejen že by na celá léta řídil stavební ruch podle přesně vytčeného plánu, nýbrž jej i dostatečně podporoval. Nechť pan finanční ministr krise popírá, nechť je přehlíží jako bezvýznamné, jsou však tu a jest možno to nikoliv na posledním místě tvrditi o trhu stavebním. Stavební živnosti, řemesla a všechna průmyslová odvětví se stavebním ruchem souvisící toužebně čekala nejen na jaro, nýbrž i na dlouhodobý stavební zákon a slibovala si od něho nové oživení stavebního ruchu. A nyní ještě ty spousty stavebního dělnictva a stále stoupající počet nedobrovolných nezaměstnaných, kteří na stavbách doufali nalézti trvalou náhradu svých ztracených působišť a kteří si tím oslazovali trpké zimní měsíce čekání.

Lepení kompromisu, nové prozatímní opatření - to jest vždy celé umění vládní většiny, které nás svádí ke srovnání s "příštipkařením" starého rakouského umění vládnouti.

Uznáváme určitý pokrok, který se jeví také v tom, že se z několikaměsíčního provisoria daňovou technikou stalo provisorium tříleté. Přáli bychom si však z právě uvedených důvodů úpravy trvalé až k úplnému od stranění bytových nesnází a bytové nouze, neboť taková práce náleží k nejvznešenějším a nejnaléhavějším úkolům vlád.

Ovšem trvalou úpravu státní podpory stavebního ruchu lze provésti pouze tehdy, řeší-li se zároveň i otázka ochrany nájemníků. Požadavek, který také v tomto případě podle svých politických zásad se vším důrazem vyslovujeme, jest, že toto řešení se smí uskutečniti jen s největším ohledem na vrstvy hospodářsky slabé.

Vládní návrh, jako každý kompromis, má své slabé stránky. K tomu přistupuje ještě skutečnost, kterou můžeme pozorovati nyní při každém hospodářském návrhu, že jako vzájemnou úsluhu musíme současně přijmouti jinou předlohu stavovskou, která každé zákonné sociální zlepšení nebo úlevu paralysuje nebo ruší.

Již na první kapitole, která jedná o získávání stavebních míst, není pečeť socialistické spolupráce. V praxi se obyčejně stanoví jako převodní cena cena stavebního místa právě v místě obvyklá, aniž se dbá původní ceny nabývací nebo toho, že většina kupovaných stavebních míst byla dříve orná půda, a která jako taková by měla býti hodnocena.

Úkolem zákonodárce nesmí býti zvyšování výtěžku půdy, zákonitá ochrana tohoto zdražování a tím i zdražování staveb a bytů. (Souhlas.)

I v dnešní době bychom velmi radili studovati některé pruské stavební a pozemkové edikty, hlavně proslavený edikt o pozemkové reformě vydaný Velikým kurfirstem roku 1667, jenž hrozí úplným vyvlastněním beze vší náhrady všem majitelům stavebních míst ve městech, jestliže v půl roce nezastaví. Každý, kdo by chtěl stavěti, směl si v opačném případě stavební místo přisvojiti. Tento edikt byl roku 1669 obnoven a velmi přísně prováděn. Také Bedřich Vilém I. obnovil roku 1721 starý edikt Velikého kurfirsta.

Úžasné množství pozemkových ediktů, jež všecky jsou pravým opakem nynějších svobodomyslných názorů na majetek, vydal jeho syn, Bedřich II., který bezohledně vystupoval proti pozemkovým spekulantům. Tehdejší pruské názory na hospodářství a právo, jaké jsou nám v socialistické době 20. století neznámou věcí, nám naznačuje § 76 Obecného pruského zemského práva, vydaného Bedřichem Velikým. Jest tam stanoveno: že "jednotlivá práva a výhody členů státu jdou za právy a povinnostmi k podporování staveb pro obecné blaho, nastane-li mezi nimi skutečný rozpor."

Stát, který při pozemkové reformě, při stanovení náhrady za vyvlastněné velkostatky, které často byly začachrovány protekčním dětem, tak postupoval, že musil v Haagu snésti velmi přísné odsouzení, neměl by při zákonu o podpoře stavebního ruchu, který má sloužit všemu občanstvu, příliš jemně zacházeti s pozemkovými spekulanty a majiteli stavebních míst. (Souhlas.)

Ze svého užšího domova mohu na podkladě skutečných případů sděliti, že půda přidělená z rozděleného velkostatku podílníkům pozemkové reformy nebyla jim odhadnuta ani na 10.000 Kč za tři ha a že nyní nové pozemkové panstvo pokládá za zvláštní ochotu, prodává-li se tatáž plocha za 200.000 Kč stavebním družstvům a obcím. Tyto beztrestné zisky až 2000 % se vskutku získávají nejen podle dosavadních zákonů na podporu stavebního ruchu, nýbrž stejné zisky kynou lichvaření s pozemky i podle dnešní vládní předlohy, a dokonce v míře ještě zvýšené.

Měli bychom napraviti chyby minulých dob. Podle jasného slovného znění zákonů o pozemkové reformě mělo se při přidělování stavebních míst z každého velkostatku pamatovati především na obce. Platnost těchto zákonů však neobsáhla celé území naší republičky, nýbrž, jelikož žijeme ve spravedlivém státě, byla zúžena a zastavila se u německé jazykové hranice.

Pozemková reforma, která neučiní svobodnou obec pánem jejích pozemků a půdy, aby tím učinila zadost hlavnímu předpokladu pro soustavnou pozemkovou a bytovou politiku, zneužívá sociálního opatření, které vždy v životě všech národů mělo důležitý význam.

Žádáme proto, aby zákona na podporu stavebního ruchu bylo tak užito, aby lichvaření s pozemky bylo potlačeno, zisky znemožněny a ceny pozemků vůbec stlačeny, poněvadž tím se jen stavební výlohy aspoň o 5% u soukromých domů sníží.

Lhůty pro osvobození od domovní daně s přirážkami a od dávek činžovních měly by býti stanoveny jednotně na 20-25 let, poněvadž podle návrhu nejmenší byty požívají dalších úlev a jest velmi silná potřeba i jiných bytů. Osvobození od daní a dávek nechť trvá aspoň tak dlouho, až by byl splacen větší díl stavebních výpůjček, neboť krátkodobé osvobození ubírá chuti k stavbě a v krátké době, není-li větší část stavebních výpůjček splacena, jest pro majitele takovým břemenem, že po 10 až 15 letech bydlí mnohem dráže, než dříve.

Záruka vztahuje se na úrokování a umořování druhé hypotéky a smí činiti, jde-li o stavbu domu rodinného, nejvýše 40%, připočítáme-li zápůjčky, mající v pořadí přednost, nejvýše 75%, jde-li o stavbu nájemního domu, nejvýše 40%, připočítáme-li zápůjčky, mající v pořadí přednost, nejvýše 85% řádně stanoveného stavebního nákladu. Jest to zhoršení proti původním zákonům na podporu stavebního ruchu, pročež žádáme zvýšení procentových sazeb na dřívější výši. Pouze při nájemních domech s nejmenšími byty, skládajícími se z kuchyně a obývacího pokoje s plochou nejvýše 40 m², smí zaručená výpůjčka činiti 50%, s připočtením zápůjček majících v pořadí přednost 90% řádně stanoveného stavebního nákladu. Státní záruka smí býti poskytována do výše 350 milionů. Jest zcela zřejmé, že to jest příliš málo a že musí být navrženo zvýšení na 500 milionů.

V příznivém případě máme takový obraz:

Což by znamenalo 10.000 domů se stavebním nákladem 100.000 Kč, nebo 20.000 domů se stavebním nákladem 50.000 Kč.

Největší pokrok na poli úspěšné podpory stavebního ruchu znamená roční státní příspěvek 20 milionů Kč, což také uznáváme. Jest to průlom do ustrnulého systemu posavadní praxe a doufáme, že jest to mnohoslibný počátek. Jistě se tím však podporují jen ty nejzákladnější bytové potřeby, a jest to jistě jen východisko z nouze, nikoliv však řešení otázky bydlení dělnictva.

Neohlížíme-li se vůbec na nároky, jež kladou na bydlení dělníci angličtí, můžeme se přece jen odvolati na sociálně demokratické bytové odborníky a obecní politiky v německé říši, kteří, volajíce: "Nestavějte jako ve Vídni!" žádají, jako nejmenší požadavek pro bydlení dělnictva byt, který se skládá z kuchyně, pokoje rodičů a dvou malých ložnic pro děti rozdělené podle pohlaví. Přihlížejíce k tomu, musili bychom žádati stavební příspěvek i pro byty přesahující plochu 40 m². Nemůžeme to učiniti již proto, že víme, že za návrh zákona jest odpovědno nejen ministerstvo sociální péče, nýbrž bohužel i pan ministr financí, na kterém jest těžko vybojovati souhlas.

Z velikého problému byl vyňat jeden díl a činí se pokusy nalézti nějaké východisko nejdříve v úzkém okruhu nejmenších bytů. I zde však se nám zdá podpora příliš nepatrnou, než aby částečné řešení přineslo uspokojivý výsledek. Obtíže jsou hlavně v ustanovení, že tento stavební příspěvek jest zaručen pouze na 10 let. I v samém návrhu se ví o tomto nedostatku a osudné slovo "může" má zrušiti v jednotlivých případech prozatímnost této desetileté podpory, aniž se však zároveň řeklo, na jak dlouho pak bude platnost její prodloužena. Velmi důležitá změna, kterou tudíž musíme navrhnouti, jest závazné zajištění státního příspěvku na dvacetpět let. (Souhlas.) Příspěvek, stanovený na 10 let nemá pro podporu stavebního ruchu vůbec významu a měl by smysl pouze tehdy, opatřila-li by se bezúročná zápůjčka, jejíž splácení by po deseti letech převzal stát.

Podle výpočtů ministerstva veřejných prací stojí dům s obytnou plochou 40 m² s příslušenstvím v Praze 80.000 Kč a na venkově 50.000 Kč. Při celkovém 8% zatížení činí tedy úroky v Praze 6.400 Kč, na venkově 4.000 Kč. Státní příspěvek, činící 90% stavebních nákladů s 2.5% úrokem způsobí v Praze snížení nájmu o 1800 Kč, na venkově o 1.125 Kč, zbývá tedy 4.600 Kč v Praze a 2.875 Kč na venkově. Důvodová zpráva k § 51 má, přijímajíc za stavební náklad pro nejmenší byt 40.000 Kč, tento výpočet:

Po 10 letech, po zrušení státního příspěvku, budeme míti tento obraz: Ze stavebních nákladů jest umořeno:

Opatřiti zápůjčky lacinější by asi nebylo možné. To činí tedy roční úsporu: Při 6.5% úrocích ze zápůjčky Kč 140, při 6% úrocích 280 Kč. Musil by tedy nájemník po 10 letech platiti nájem 2.980 Kč, tudíž o 760 Kč více, při 6.5% úrocích z půjčky pak nájem 2.840 Kč, tudíž více o 620 Kč. Pokládáme-li to dnes za nemožné, proč též i pro dobu po 10 letech, kdy snad už na bytovém trhu budeme míti spořádané poměry?

Jest to tak veliká troufalost nejen vůči nájemníkům, nýbrž i stavebníkům, tedy především proti obcím a družstvům, že se musíme tázati, jak může býti takový návrh nazván podporou stavebního ruchu. Státní příspěvek, zákonem pevně stanovený na 25 let by způsobil, že i po zrušení daňové svobody, což samo znamená nové zatížení, by mohl nájem býti ponechán na původní výši. Jsouce si plně vědomi své odpovědnosti za vliv tohoto zákona na nájemníky, obce a družstva, zdůrazňujeme co nejrozhodněji požadavek zákonného zajištění státního příspěvku na 25 let. Státní příspěvek 20 milionů ročně jistě, jak praxe ukáže, nestačí. Měli bychom se již nyní usnésti na jeho zdvojnásobení, nebo raději vůbec nestanovovati jeho hranice. Věrni svým zásadám, nepokládáme podporu v placení úroků za dostačující a za řádnou pomoc, poněvadž každé zadlužení znamená zvýšení stavebního nákladu. Při 1% umořování stojí byt se stavebním nákladem 40.000 Kč ve skutečnosti 104.000 Kč a při 0.5% umořování dokonce 112.000 Kč.

Navrhujeme proto, aby byl zřízen mimo státní příspěvek 20 milionů věčný fond ve správě ministerstva sociální péče, ke kterému by bylo ročně přidáváno 20 milionů, a který by v deseti letech vzrostl na 200 milionů. Podle § 47 návrhu zákona půjčovaly by se z tohoto fondu obcím a družstvům až do výše 90 % stavebního nákladu bezúročně peníze na stavbu, které by pak byly v 25 stejných ročních splátkách do fondu spláceny, a používalo by se jich stále k novým půjčkám. Při 6 % úroku znamená to pro státní hospodářství roční zatížení 1,200.000 Kč, jež po všechna léta vzroste o stejnou částku po 10 letech až na 12,000.000 Kč.

Při troše dobré vůle může stát, jemuž především záleží na odstranění bytové nouze, toto zatížení na sebe vzíti. Tím spíše, že těchto 200 milionů plyne zpět do státní pokladny a protože bezúročným půjčením peněz na stavbu bude uskutečněna nejúčinnější a nejúspěšnější podpora stavebního ruchu, která bude prospívati především obcím a nájemníkům a nikoliv peněžním ústavům poskytujícím úvěry na stavbu. Podle našeho mínění jest bytový problém spíše otázkou úroků z půjčených peněz, než nájemného.