Čtvrtek 22. května 1930

Začátek schůze ve 3 hod. 28 min odpol.

Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, dr. Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub.

Zapisovatelé: Marek, Petrovič.

165 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr. Czech, dr. Matoušek, dr. Šrámek, dr. Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr. Říha; jeho zástupci dr. Mikyška, dr. Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 52. schůzi posl. sněmovny.

Dovolené dal jsem dodatečně na schůze dne 20. t. m. posl. Hellerovi z rodinných důvodů; na dnešní schůzi posl. dr. Stránskému, Markovi, Petrovičovi, Böhmovi, Tayerlemu, Bečkovi, Chobotovi, Váchovi, Polachovi a Koudelkovi; na tento týden posl. Halkemu - vesměs pro neodkladné záležitosti.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Šamalík, Onderčo.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr. Macka za posl. dr. Wintra a posl. dr. Mareše za posl. Prokeše; klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. Macháčka za posl. Onderčo; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Oehlingera za posl. dr. Luschku; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Jurana za posl. Hrubého.

Do výboru živnostensko-obchodního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Zajíce za posl. Skopala-Procházku a posl. Tůmu za posl. dr. Zadinu; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Slavíčka za posl. Vaňka; klub poslancov slovenskej ľudovej strany dne 20. května 1930 posl. Suroviaka za posl. Onderčo, dne 22. května 1930 posl. dr. Pružinského za posl. Suroviaka.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr. Kafku za posl. dr. Rosche a posl. Windirsche za posl. Böllmanna; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Jurana za posl. dr. Sterna a posl. Kopeckého za posl. Hrušku; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Vetterovou-Bečvářovou za posl. Ježka.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Langra za posl. B. Procházku.

Klub poslancov slovenskej ľudovej strany vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr. Gažíka za posl. dr. Fritze; do výboru zemědělského posl. dr. Polyáka za posl. dr. Gažíka.

Předseda: Došly naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

Naléhavé interpelace:

posl. Kuhnové, Hadka, Babela a soudr. ministrovi vnitra o vypovězení spisovatele J. F. Kruyta,

posl. Steinera, Majora a súdr. ministrom ver. prác, soc. pečlivosti, vnútra a spravedlnosti v záležitosti poskytnutia práce a podpory nezamestnaným v Komárne a barbarského napadnutia a ztýrania nezamestnaných komárňanskou policijou.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečteni.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

Dotazy:

posl. Hokkyho ministru ver. prác v prospech robotníkov v Solotvine, aby prevádzané boly zákony č. 144/1920 a 224/1925 v záujme menovaných robotníkov (č. D 235-III);

posl. Malého:

ministru vnitra o zařazení zaměstnanců zemských nemocnic v Berehově a Sevluši do platového schematu zaměstnanců státních (č. D 242-III),

ministru soc. péče o vyplácení zaopatřovacích požitků býv. horníkům v Dolze (č. D 243-III),

ministru železnic o přeložení několika vlakových čet z Č. Těšína do Bohumína (č. D 244-III),

ministru školství a nár. osvěty o trvalém zachování stát. učitelského ústavu v Čáslavi

(č. D 245-III).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

457. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Suroviaka.

458. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Nýrsku za vydání ku trest. stíhání posl. Zierhuta.

459. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Kutné Hoře za souhlas s trest. stíháním posl. Koudelky.

460. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Hudce.

461. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Chrastavě za souhlas s trest. stíháním posl. Haiblicka.

462. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Tanvaldě za souhlas s trest. stíháním posl. Hadka.

463. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Fedora.

464. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Fedora.

465. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Stivína.

Předseda: Počátkem schůze bylo tiskem rozdáno usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

455. Usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk. sen. 105 a 185) o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách.

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 45. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

446. Návrh posl. dr. Keibla a druhů, aby bylo novelováno platné akciové právo.

447. Návrh posl. Grebáča-Orlova, Hlinku a druhov na poskytnutie podpory pohorelcom v Tvrdošíne.

448. Návrh posl. Mojtu a druhov na poskytnutie podpory pohorelcom v obci Tormoš pri Nitre na Slovensku.

449. Návrh posl. inž. Nečase, Stivína a soudr. na zařazení města Železnice do skupiny míst "C" činovného.

450. Návrh posl. Šamalíka a druhů na zrušení zákona ze dne 14. července 1927, č. 18 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádost.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

Žádost kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 16. května 1930, č. Nt XIV 13/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro zločin podle §u 15, odst. III zákona na ochranu republiky (č. J 216-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a technicko-dopravního o usnesení senátu (tisk sněm. 393) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 121 a 159) o úpravě příslušnosti ve věcech cejchovních na Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 407).

Zpravodajem výboru ústavně-právního jest p. posl. Ostrý, zpravodajem výboru technicko-dopravního p. posl. Košek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Ostrému.

Zpravodaj posl. Ostrý: Slavná sněmovno!

Vláda republiky Československé podala senátu Národního shromáždění návrh zákona o úpravě příslušnosti ve věcech cejchovních na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Právní poměry cejchovní v republice Československé uspořádány jsou jednak zákonem ze dne 23. července 1871, č. 16 ř. z. z r. 1872, kterým se stanoví nové míry a váhy platné v korunních zemích, jednak zák. článkem V z r. 1907, o mírách, jejich používání a dohledu na ně, platným na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Dle těchto zákonných předpisů příslušelo cejchovnictví jednak do oboru působnosti býv. rakouského ministerstva obchodu, jednak býv. uherského ministerstva obchodu.

Vyhláškou ministerstva ze dne 6. července 1908, č. 124 ř. z., zřízeno bývalé rakouské ministerstvo veř. prací a přiděleny mu tyto záležitosti z korunních zemí. Po převratě byl potom nařízením ministerstva veřejných prací ze dne 20. listopadu 1918, č. 52 Sb. z. a n., zřízen u ministerstva veř. prací Ústřední inspektorát pro službu cejchovní, k obstarávání běžných záležitostí cejchovní služby ve státě Československém a veškerá služba cejchovní soustředěna byla v ministerstvu veř. prací.

Ku vydání zvláštního předpisu, kterým by výslovně též na Slovensku a Podkarpatské Rusi byla kompetence příslušná dle zák. článku V z r. 1907 ministru, resp. ministerstvu obchodu, formálně přenesena na ministra resp. ministerstvo veř. prací, nedošlo, ježto úprava tato měla býti provedena v novém zákoně o mírách a váhách, kterým by cejchovní předpisy byly jednak unifikovány, jednak přizpůsobeny pokroku doby. Poněvadž k vypracování osnovy tohoto zákona nemohlo se dosud přikročiti, naproti tomu však v praksi jeví se nutnost z formálních důvodů tehdejší právní stav, spočívající na zák. článku z r. 1907 přizpůsobiti stavu nynějšímu, což se má státi navrhovaným zákonem, je tudíž účel tohoto zákona pouze formální. Ústavně-právní výbor doporučuje schváliti usnesení senátu beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Koškovi.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!

Účel navrhovaného zákona je ryze formální a jest jím prováděn pouze kompetenční přesun ve věcech cejchovních na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Právní poměry cejchovnictví upraveny jsou v republice Československé jednak zákonem ze dne 23. července 1871, č. 16 ř. z. z r. 1872, kterým se ustanovuje nové zřízení míry a váhy, a který jest platný v zemi České a Moravskoslezské, jednak zák. článkem V z r. 1907 o mírách, jejich používání a dohledu na ně, který platí na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Toho se dociluje předloženým návrhem zákona.

Doporučuje tudíž technicko-dopravní výbor poslanecké sněmovně, aby schválila usnesení senátu o úpravě příslušnosti ve věcech cejchovních na Slovensku a Podkarpatské Rusi beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická byla stanovena 20 minutami.

Námitek proti tomuto návrhu není? (Nebyly.)

Navržená lhůta je přijata.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti" pp. posl. dr. Hassold a Major.

Dávám slovo p. posl. dr. Hassoldovi.

Posl. dr. Hassold (německy): Slavná sněmovno! K prvnímu odstavci dnešního pořadu nepřihlásil se ke slovu žádný řečník. Nemám rovněž příležitosti, abych ostatně k tomu zaujal stanovisko, ale musím zde promluviti o věci, která jest velice naléhavá a která ke své podpoře vyžaduje pozornosti široké veřejnosti. Jde o umístění a o místnosti německé vysoké školy technické v Praze. Dnes navštívila deputace učitelů a posluchačů německé vysoké školy technické v Praze pana ministra školství dr. Dérera a znovu ho upozornila na naprosto neudržitelné poměry, které jsou na této vysoké škole. Pan ministr školství dr. Dérer nedávno navštívil tuto vysokou školu, sám si prohlédl její místnosti a měl příležitost důkladně se přesvědčiti, že se poměry při umístění této vysoké školy každého roku zhoršují a dnes dosáhly již prostě nesnesitelného stupně. Všechny dosavadní pokusy obvyklou cestou protestních projevů, protestních schůzí, resolucí atd. nevedly dosud ke hmatatelnému výsledku. I všechny byť sebe důraznější rozklady povolaných úřadů této vysoké školy, rektora a sboru profesorů, byly konec konců marné. Domnívám se, že mám právo dovolati se pozornosti sněmovny a širší veřejnosti, poněvadž zde jde o případ, jak bych rád výslovně zdůraznil, na nějž dlužno pohlížeti nikoliv jen s národnostního, nýbrž především s kulturního hlediska.

Vysoká škola jest národní majetek každého národa. Vysoké školy státu národnostně smíšeného jsou však konec konců i pro cizinu zřejmým měřítkem kulturních poměrů v tom státě. Pokud jde o poměry při umístění vysoké školy technické v Praze, došlo to skutečně již tak daleko, že celá cizina musí obrátiti svou pozornost na tyto poměry a že i sama vysoká škola jest nucena upozorniti cizinu, že její umístění jest dnes již tak nemožné, že to vyžaduje velice naléhavé energické nápravy.

Dámy a pánové! Pražská německá vysoká škola technická jest nejstarší vysoká škola toho druhu v Evropě. Když před 124 lety, r. 1806, byla nouzově umístěna v jedné budově, byla tato budova již tehdy budovou nouzovou a nikoliv budovou, která byla určena a způsobilá pro umístění vysoké školy. Do dneška, po 125 let, tento stav se nezměnil, ačkoliv požadavky vysoké školy vzrostly a vzrostl i počet posluchačů. Uvědomíte-li si, že na této vysoké škole technické není pro posluchače více než čtvrt čtverečního metru pracovní plochy, můžete si asi představiti, jak posluchač techniky, především chemický pracovník může vykonávati své práce na čtvrtině čtverečního metru plochy. Jest to nemožná věc a proto celý provoz technické vysoké školy na chemické fakultě jest přímo ohrožen. Proto se teprve nedávno konal velký projev na německé technice. Na protestní schůzi dne 13. května t. r. byla obvyklým způsobem přijata resoluce. Ale dlužno očekávati, že se dostane do koše stejně jako všechny dosavadní. Musíme litovati, že jistý časopis, a to "Národ", použil této příležitosti, aby zde znovu po stránce národnostní mluvil o německé nestydatosti a německých drzostech. Vždyť nemůže býti nestydatostí, když se pro kulturní dobro národa vyžadují nejprimitivnější předpoklady. Ale dlužno zvláště poukázati i na to, že by právě chemická fakulta nemusila trpěti tímto neobyčejným nedostatkem místa. Po dlouholetém usilování a námaze podařilo se ještě za starého Rakouska r. 1912 položiti základní kámen pro nový chemický ústav. Tato budova byla teprve částečně postavena, když pro světovou válku nebylo lze stavěti dále. R. 1918 byla stavba zhruba hotova. Výslovně zdůrazňuji, že tato stavba byla zřízena pro zvláštní potřeby chemické fakulty německé vysoké školy technické. Po převratu byla tato budova jako mnoho jiných zabrána a od té doby chemický ústav bez přestání se pokouší, aby tento jediný moderní ústav německé vysoké školy byl uvolněn pro jeho vlastní účel. Do dneška se to nepodařilo, neboť v těchto místnostech byla umístěna česká vysoká škola obchodní a jest tam i do dneška. Výslovně upozorňuji, že ani nemáme moci, ani by nebylo naším úmyslem nějak zmenšovati pracovní místo české vysoké školy obchodní. Ale právě tak jest při nejmenším nesmyslné, když se v budově, zřízené pro zvláštní práci chemické fakulty, umístí vysoká škola obchodní, která by mohla bezevšeho pracovati v každé jiné budově a v každé novostavbě. Jest to nejen potřeba, nýbrž i náprava křivdy, kdyby se této zabavené budovy konečně použilo a byla uvolněna pro účely, pro které byla určena a pro které byla vystavěna, pro chemickou fakultu německé vysoké školy technické. Trvá to již 15 let, že chemické laboratoře jsou umístěny tak, že i sám pan ministr provádějící inspekci kroutil nad tím hlavou. A jest to přece důkazem našich poměrů, když vysokoškoláci v provolání ke schůzi mohou poukázati: "Nechceme si již déle," praví se v tomto provolání, "zahrávati se svým zdravím. Máme na Slupi moderní chemický ústav. 12 let jsou jeho dvě třetiny zabrány. 12 let se nám slibují tyto místnosti. 12 let jest v této budově vysoká škola, která by právě tak dobře mohla býti umístěna v jiné budově." Dále se poukazuje, že se užívá až do posledního místečka každého prostoru, jen aby se vyhovělo nejnepatrnějším potřebám technického oddělení. Přes to jest to prostě nemožné. Jest přímo nehorázné, že vysoká škola jest umístěna z části v přestavěných koňských stájích. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Rád bych přece poukázal na ohromný rozdíl a připomenul, jaký dojem to musí činiti v širší veřejnosti, když dnes venku v německém jazykovém území nalézáme menšinové školy, ve kterých jest sotva více dětí než poschodí a kdy na každé jednotlivé dítě připadá zvláštní učitel. Pro žáka obecné školy stavíte za miliony celé patro, pro posluchače vysoké školy zbývá vám jen čtvrt čtverečního metru v koňské stáji. Musíme se konečně dovolávati studu veřejnosti, poněvadž jest přímo vyloučeno, poněvadž jest prostě vyslovenou kulturní ostudou, že se ještě dnes trpí takové poměry. Vždyť zasluhuje politování, že se dnes stále povoluje jen nátlaku ulice a že vždy jen tam nastává změna, kde se násilím a výtržnostmi upozorní veřejnost na tyto poměry. Zde v české Praze nemůžete žádati od posluchačů německých vysokých škol, aby demonstrovali na ulici a tak odhalili svou bídu. Odvolávám se však k úsudku a rozumu sněmovny, že se konečně ujme těchto věcí, poněvadž tyto poměry co nejnaléhavěji potřebují nápravy. Nestačí-li dosavadní prostředky, aby přivodily tuto nápravu, nezbude nic jiného, než aby se německá technická vysoká škola memorandem obrátila na všechny sesterské vysoké školy Německa, Rakouska, Francie, Anglie, severských států a také Ameriky, ve kterém by obrazy vylíčila, v jakých místnostech je umístěna, aby tímto nátlakem přece zdejší země dospěla náležitě k rozumu.

Pan ministr školství ve výkladu, který měl po své návštěvě německé vysoké školy technické, uváděl, že byl vypracován stavební plán na 15 let, jímž se mají zmírniti nouzové poměry vysokých škol. Nelze prostě snésti, aby snad i chemická fakulta vysoké školy technické měla čekati 15 let neboli polovici lidského věku, než by se snad odstranily poměry, které se staly nemožnými. Proto požadavky, které znovu vzneslo děkanství této fakulty, soustřeďují se především na tyto body: Za prvé, aby byly bez dalšího průtahu vráceny místnosti chemického ústavu, obsazené vysokou školou obchodní, za druhé, aby se postavilo patro na druhé polovici této budovy, za třetí - zde to zvláště zdůrazňuji - aby chemická fakulta byla oddělena od nynějšího vysokoškolského plánu vlády. Dlužno zvláště zdůrazniti, že pro tuto chemickou fakultu jest již budova postavena, že se proto nemusí pojmouti do stavebního plánu, nýbrž naopak, pouze budova, které již byla k tomuto účelu určena, má býti odevzdána svému účelu a není tedy zapotřebí, aby tato otázka byla teprve pojata do stavebního programu vlády. Zdůrazňuji to zvlášť proto, poněvadž se pan ministr školství při dnešní návštěvě znovu omezil na interpretaci tohoto stavebního plánu vlády, takže hrozí nebezpečí, že chemická fakulta zůstane i dále umístěna v soukromých domech, na chodbách, ve zřízeneckých bytech, koňských stájích atp.

Poukazuji zvláště, že zde jde o kulturní požadavek, kterému konečně bude dlužno náležitě vyhověti. Změna stala se naléhavou z rozličných důvodů. Počet posluchačů techniky rok od roku stoupá a možnost, aby se tam vůbec ještě pravidelně vyučovalo, dosáhla dnes pomalu své hranice. Jest to úkol velice naléhavý, nepomýšlí-li se úmyslně, aby další rozvoj tohoto vysokoškolského ústavu byl rdoušen a snižován. Požadavky veškerého průmyslu se tak neobyčejně zvýšily, podmínky pro dosažení pracovního místa pro každého jednotlivce jsou nyní mnohem ostřejší, požadavky na studia jsou stále větší a místa jest stále méně. Jest nejvyšší čas, aby zasáhl rozum a budovy byly věnovány svému účelu. Tyto dny mluvil ministr veř. zdravotnictví dr. Spina o zdravotních poměrech, také o statistice úmrtí na tuberkulosu. Takovými řečmi se nám nepomůže, když naše dorůstající mládež jest vtěsnána do tak úzkých místností, když tam má konati chemické práce a tak po každé stránce jest i její zdraví co nejvíce ohroženo. I kdyby nebylo jiného důvodu, tento jediný musil by stačiti, aby se došlo k úsudku, že těmto studentům dlužno k práci poskytnouti nutného prostoru. Zvláště staví se chemická fakulta proti plánu ministerstva, podle něhož, až se vystěhuje vysoká obchodní škola, mají býti v této budově umístěny dva lékařské ústavy německé university, takže uvolněné chemické laboratoře nebyly by znovu dány k disposici chemické fakultě technické vysoké školy.

Chtěl jsem proto obrátiti pozornost na tyto poměry, poněvadž se musíme pokusiti všemi prostředky abychom konečně snad cestou rozumu dosáhli toho, aby tyto poměry byly napraveny. Dělá to zvláštní dojem, jak se chápou kulturní požadavky v tomto státě, když časopisy druhého dne nenajdou jako ozvěnu nic jiného než nadávky a slova nenávisti. Jest hodné politování, když poblouzení sahá již tak daleko, že se nerozlišuje mezi takovými kulturními požadavky a politickými hádkami. Bylo by lákavé promluviti ještě o jiných věcech týkajících se vysokých škol, což si vyhrazuji. Ale když na stavby českých škol zbývá sta a sta milionů, jest více než nejvyšší čas, aby se ukázalo více zájmu o nejnepatrnější požadavky rozšíření a životní schopnosti i našich německých vysokoškolských ústavů a aby jim byl dopřán úspěšný rozvoj. V nejbližší době uvidíme, je-li možné touto cestou dosíci splnění našich přání. Nebude-li to možné, pak již není jiné cesty, než že bude dlužno probuditi zájem veškeré ciziny, a obrazy menšinového školství a našeho vysokého školství přesvědčiti veřejnost, že jest jedním z nejprimitivnějších kulturních požadavků, aby zde nastala změna.

Spočívá i to jako mnoho jiných věcí ve vašich rukou. Vybízím vás, abyste moci, kterou máte, neužívali jen proti nám a za jediný pramen práva nepovažovali moc, nýbrž abyste jednou postavili moc i do služeb práva. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Major. Uděluji mu slovo.

Posl. Major: Haagska dohoda, ktorou minister dr. Beneš v jeho expozé sa honosí, nie je iným, ako súčiastkou toho veľkolepéhoplánu, tých strategických príprav a tajných smlúv, o ktorých verejne sa nehovorí, o ktorých mlčí minister Beneš, Bethlen a iní zástupci rôznych kapitalistických štátov. Je zastieraním imperialistických snáh: vojnu proti Sovietskej Unii, vojnu proti vlastným proletárskym masám. Ohnivkom v reťaze týchto imperialistických válečných príprav je zavedenie otvoreného fašizmu na miesto dosavádnej lži - demokracie. Na vlastné oči vidíme, ako vyvíja sa fašizmus v celoríšskom, ba celosvetovom merítku. Ako odhodia sa i tie posledné zbytky meštiackej demokracie a zavádza sa bezohľadný, krutý, surový teror, jediný to prostriedok meštiackeho panstva, keď už demokratické metody nevyhovujú.

Radotín v Čechách, Veľký Bočkov v Zakarpatskej Ukrajine, Bratislava, Košice a iné mestá na Slovensku sú krikľavými príklady všeobecnej fašizácie celého štátneho aparátu. Už niekoľko razy hovorené bolo s tejto tribúny o vývoji fašizmu v Československej republike, o jeho stále ostrejších formách, o neslýchanej beštialite policajných a četníckych orgánov a rôznych úradných inštancií, o sociálfašizme ako o typickom a prirodzenom zjave terajšieho obdobia. O závodnom fašizme ako o koncentračnej paľbe na životnú úroveň pracujúcich más so strany finančného kapitálu a jeho sociálfašistických strážnych psov. Ale v žiadnej časti republiky neobjavujú sa racionalizačné a fašizačné snahy v takej ostrej a brutálnej forme, ako na Slovensku. Triedné rozpory nie sú nikde tak viditeľné, ako na Slovensku, kde pracujúci ľud okrem českej buržoázie vyssávaný je i svojou vlastnou slovenskou, maďarskou a nemeckou buržoáziou, kde český kapitalizmus delí sa na koristi s buržoáziou Slovenska.

Dňa 1. mája odohraly sa v Bratislave udalosti, ktoré na 100% potvrdzujú moje vývody. Zástupca politickej správy, policajný úradník, bez všetkej príčiny rozpustil 7tisícový mohutný tábor komunistickej strany a vyprovokoval srážku medzi ozbrojenou policiou a neozbrojeným proletariátom. (Výkřiky komunistických poslanců.) [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 26 této těsnopisecké zprávy.] vrhly sa na demonštrujúcich robotníkov. Vytasenými šabľami a obuškami bili, rúbali do robotníkov ako šialení. Nielen muži, ale i deti a ženy boli za vlasy po zemi vláčení, dokopaní, ztýraní a polomrtví vsotení do miestností vojenskej Ymky, kde pohádzaní boli na hromadu iných zatknutých, ktorí omdletí a do krvi zbití ležali už bez vedomia na dlažbe.

Robotníčka Helena Ondrušková, ktorá 1. mája bola tiež zatknutá a len nedávno prepustená z vyšetrovacej väzby, hovorí nasledovne: Zúčastnila som sa tábora komunistov. Videla som, keď posl. Majora, ktorý prehovoriť chcel k davu, dvaja muži z civilnej stráže vrhli so stola dolu. Potom pribehla četa uniformovaných policajtov a začali ľudí rozháňať. Ja som sa nastávajúcej bitky nemohla zúčastniť, lebo trpím veľmi pokročilou pľúcnou chorobou, pľujem krv, som telesne slabá a len nedávno bola som prepustená z nemocnice, kde ležala som 7 mesiacov. Odrazu vrhlo sa na mňa niekoľko policajtov. Ruky mi vykrútili, srazili ma k zemi a začali do mňa kopať, tak že od ukrutnej bolesti ztrácala som vedomie. Cítila som ešte, ako ťahajú ma po zemi smerom k budove vojenskej Ymky, ktorá je asi na 40 krokov od miesta, kde konal sa tábor komunistov. Pamätám sa, ako vsotili ma do miestnosti, kde spadla som na ľudí ležiacich na dlažbe, ktorí bolestne stonali, boli hrozne dokaličení a tváre niektorých zaliate boly krvou. Omdlela som.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP