Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

122 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, dr Czech, inž. Dostálek, dr Engliš, dr Franke, dr Matoušek, Mlčoch, dr Slávik, dr Šrámek, dr Viškovský; za ministerstvo financí odbor. přednosta dr Janík.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 84. schůzi poslanecké sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

798. Návrh posl. Bergmanna a druhů na přeřazení Berehova do skupiny B činovného.

799. Návrh posl. Malého a druhů na přeřazení dopravního úřadu v Užhorodě do skupiny činovného B s platností od 1. ledna 1926.

800. Návrh posl. Adámka a druhů na vydání zákona pro záchranu zničených lesů.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 640) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1931 (tisk 780) a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném v 70. schůzi poslanecké sněmovny dne 25. září t. r.

Rozpočtový výbor, jemuž předloha tato přikázána byla v 70. schůzi dne 25. září 1930, stanovil zpravodajem p. posl. dr Hnídka.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!

Podávám jménem rozpočtového výboru zprávu o státním rozpočtu na rok 1931. Rozpočtový výbor projednával rozpočet skoro šest neděl, doba jistě dost dlouhá, ale zase dost krátká k tomu, aby mohla být každá položka řádně prozkoumána a propočítána, krátká k tomu, aby mohl být rozpočet eventuelně změněn.

Rozpočet byl projednáván pod dojmem dnešní hospodářské tísně, proto také jednání samo lišilo se podstatně, hlavně v debatě generální, od jednání let předešlých. Byla-li věnována rozprava v dřívějších letech politice v užším slova smyslu, byla věnována letos výhradně otázkám hospodářským. Proto také debata rozpočtového výboru nevyzněla na plano. Byla prodiskutována celá řada podnětů, které mohou být vládě vodítkem pro řešení hospodářských otázek. Ovšem debata specielní pohybovala se v obvyklých kolejích a její výtah uvedl jsem ve zprávě rozpočtového výboru; z tohoto výtahu učiníte si, pánové a dámy, představu, o čem všem se při ní jednalo.

Hospodářské otázky vrhají nezbytně reflex na státní hospodářství a to pak obráží se ve státním rozpočtu.

Všemi stranami bez rozdílu byla posuzována hospodářská tíseň věcně, objektivně a také vážně. Hospodářská tíseň dovedla spojit všechny složky parlamentu, nevyjímaje ani oposici k vážné diskusi o vážné věci. Hospodářská situace byla probrána po všech stránkách. To, o čem mluvil ve svém exposé ministr financí, to bylo obšírně prodiskutováno v rozpočtovém výboru.

Výsledek debaty o této věci bych charakterisoval takto: Hospodářská situace státu a všech jeho občanů jest vážná, ale není beznadějná. Nemáme příčiny být velkými pesimisty. Životaschopnost republiky jest tak silná, že jistě překoná stávající tíseň; ovšem všechny složky státu musí přiložit ruku k dílu a přispěti svojí hřivnou k jejímu řešení. Cesty byly naznačeny ministrem financí i ostatními ministry, jakož i zástupci stran v rozpočtovém výboru. Všechny třídy a všechny výrobní složky prodělávají krisi, až na nepatrné výjimky. Nemůže být ani jinak, protože všechny složky výrobní jsou skloubeny, a jestliže jedno kolečko, abych užil terminologie ministra financí, nezapadá do soukolí, otáčejí se špatně kolečka ostatní.

Všeobecně byla uznána tíseň zemědělská a tentokráte velmi vážně byla posuzována, byla jí věnována značná část debaty. V čem se jeví, je dostatečně známo už z debaty, která byla ve sněmovně provedena při schvalování smlouvy s Rumunskem.

Jednou známkou tísně průmyslové jest stav nezaměstnanosti. Ovšem není to známkou jedinou, ale přece jen nejdůležitější. Podle státního úřadu statistického bylo v září 1930 nezaměstnaných uchazečů o práci 104.534 proti 73.891 v lednu t. r. a proti 34.341 v září 1929; nezaměstnaných podporovaných pak bylo v září 57.033. Číslice tyto jistě od září se zvětšily.

Největší počet neumístěných je v textilu, tam obnášel v srpnu 14.205 a nezaměstnaných podporovaných byl 28.770, u kovopracovníků pak neumístěných uchazečů v témže měsíci 10.256 a nezaměstnaných podporovaných 10.259. V ostatních průmyslových odvětvích počet je menší až u zemědělství není nezaměstnaných, tam je spíše nedostatek dělnictva. Jednou z pomocí bude tedy, jak už naznačil ministr sociální péče usměrnit proud nezaměstnaných do výrobních odvětví, kde nezaměstnanosti není.

Učinit srovnání s ostatními státy co se týče nezaměstnaných není dobře možno, protože každý stát má jinou methodu pro zjišťování nezaměstnanosti. Ale přece jen můžeme si udělat jakýs takýs obraz z cifer, které podává mezinárodní úřad práce v Ženevě. Podle zpráv tohoto úřadu bylo v srpnu t. r.:

Letos obnášel:

V Německu plně nezaměstnaných 984.384, částečně nezaměstnaných 670.466, počet pak podporovaných 1,947.811; v Belgii zcela nezaměstnaných 15.202, částečně 48.580, v Rakousku podporovaných 156.124, v Dánsku nezaměstnaných 26.232, ve Francii podporovaných nezaměstnaných jenom 964, ve Velké Britanii a severním Irsku zcela nezaměstnaných 1,500.000, částečně 618.658, v Maďarsku 21.860, v Italii zcela nezaměstnaných 375.548, částečně 24.056, v Polsku zcela nezaměstnaných 170.665, částečně 70.597, v Jugoslavii 6.111. Vidíme, že v jiných státech nejsou poměry nezaměstnanosti lepší, ale spíše horší. To však nesmí nám být útěchou, že je to jinde horší. Naším úkolem je, abychom užili všech prostředků, které mohou toto zlo odstranit. V rozpočtovém výboru bylo mnoho o této vážné věci mluveno a naznačovány cesty k zlepšení. Ale byly už doby daleko horší, byly doby, kdy jsme měli v prosinci 1922, 292.450 neumístěných uchazečů o práci a 175.699 přímo podporovaných státem a 102.645 prostřednictvím podniků, v prosinci 1923, 157.449 neumístěných uchazečů.

Důležitým symptomem našich hospodářských poměrů jsou obchodní a platební bilance, a tu můžeme s radostí konstatovat, že bilance obchodní v období leden-září t. r. je aktivní 947 mil. Kč, a v období leden-říjen dokonce 1385 mil. Kč, kdežto v období leden-září 1929, byla pasivní částkou 318˙7 mil. Kč.

Nedosáhne vývoz do konce roku cifer let dřívějších, kdy r. 1929 činil 20 miliard, r. 1928, 21 miliard, 1927, 20 miliard, 1926, 17 miliard, ale přece jen je aktivní skoro týmž poměrem jako léta předcházející.

Mnohem důležitějším zjevem v našem národním hospodářství nežli obchodní bilance jest rovnováha bilance platební v uplynulém r. 1929. Ovšem jsou některé přesuny ve složkách platební bilance, a v některých složkách v r. 1929 je značný pokles; za to zase v jiných je vzestup. Co všechno má vliv na platební bilanci, jsem vyložil při výkladu o rozpočtu letošním.

Letošní platební bilance není ještě sestavena. Není však ten pokles v r. 1929 zjevem tragickým. Byl tento rok velmi kritickým, a šťastně jsme jej přestáli. Nesmíme zapomínat, že se utěšeně rozvíjejí některé složky platební bilance, které mají na její aktivitu značný vliv, je to na př. úrok z cenných papírů, který nám plyne ze zahraničí, rovněž cizinecký ruch přispívá na aktivitu této bilance atd.

Punctum saliens v hospodářském životě je otázka cen. Této věci byla věnována v rozpočtovém výboru značná pozornost. Je to disparita cen výrobků zemědělských a průmyslových, je to velký rozdíl cen velkoobchodních a maloobchodních. V tomto ohledu projevila vláda ústy jednotlivých ministrů snahu tento nepoměr odstranit. Dále sem patří velké rozpětí úroků debetních a kreditních, a vůbec vysoká úroková míra, která podlamuje podnikání a znemožňuje vývoj hospodářství.

Pro odstranění těchto a všech jiných zjevů, které mají zhoubný vliv na národní hospodářství, učinil parlament i vláda značný krok ku předu; ovšem nestalo se ještě všechno. Parlament i vládu čeká zde ještě velký kus perné práce. Jedním prostředkem k odstranění těchto vad bude zákon o bankách a zákon o kartelech. Jest povinností vlády, aby co nejdříve přišla před parlament s oběma osnovami zákonů. V rozpočtovém výboru byla ohlášena celá řada akcí, které budou míti za cíl ozdravění hospodářského života.

O tomto předmětu debaty v rozpočtovém výboru v hrubých rysech se zmiňuji proto, poněvadž všechny tyto zjevy budou míti vliv na hospodářství státní a tím na státní rozpočet, jak už v roce 1931, tak i v létech příštích.

Není sice naše hospodářská situace růžová, ale není přece jen tak temná, abychom se musili oddávat upřílišněnému pessimismu.

A nyní přicházím k rozpočtu samému.

Po několik let už je forma rozpočtu ustálena. Definitivní formy ovšem nabude, až bude vypracován finanční řád, na němž, pokud mám zprávy, se pracuje.

Pokud se staly změny jsou to jen změny podřadnějšího rázu, až na změnu počtu kapitol. Dosud byl rozpočet rozdělen na 23 kapitoly; v rozpočtu na r. 1931, je počet kapitol zmenšen na 22 tím, že bývalá kapitola 22., všeobecná pokladní správa, byla spojena s kapitolou 21., ministerstvo financí.

Ostatní změny, jak už pověděno, rázu podřadného, mají za účel, aby jednotlivé položky byly organicky spojeny, dále, aby bylo dosaženo větší přehlednosti a specialisace, a konečně, aby rozpočty státních podniků byly separovány od rozpočtů administrativních. To platí zvláště pro dráhy a pro pošty.

Státní výdaj na r. 1931 obnáší 9.838,525.200 Kč, proti rozpočtu na r. 1930, ovšem upravenému na basi rozpočtu 1931, 9.293,200.896 Kč, je o 545,324.304 Kč větší.

Tímto půlmiliardovým zvýšením rozpočtu proti rozpočtům z let minulých, které se pohybovaly kolem 9 miliard, byla opuštěna stabilisace rozpočtu, na které jsme si tolik zakládali, a ke které se budeme muset zase vrátit za každou cenu. Ovšem se zvýšením rozpočtu bylo nutno počítati v tom okamžiku, kdy parlament přijímal řadu zákonů, jichž provádění je spojeno se značnými náklady. Nemohlo tedy, nebo lépe řečeno, nemělo zvýšení rozpočtu překvapit veřejnost, a tím spíše ne parlament sám. Podrobíme-li rozpočet rozboru, vidíme, že zvýšení z největší části povstalo na základě přijatých nových zákonů a závazků. Jen poměrně malá část zvýšení nastala zvýšenou potřebou.

Tyto nové zákony a závazky jsou:

Poněvadž pak rozpočet je zvýšen o 545 mil. Kč, obnáší zvýšení mimo tyto zákony 85 mil. Kč; o tento obnos by byl totiž rozpočet zvýšen, kdyby nebylo uvedených zákonů.

K této poměrně malé cifře se došlo úsporou na položkách jiných. Tyto úspory obnášejí 72˙9 mil. Kč, nepočítaje 60 mil. Kč, vypuštěných ze všeobecné pokladní zprávy, poněvadž počítám s rozpočtem na r. 1930 postaveným na basi rozpočtu na rok 1931.

Pro zajímavost uvádím, kolik ze státních výdajů připadá na hlavu ve státech evropských.

U nás připadá na hlavu 723 Kč.

V ostatní Evropě to vypadá takto:

Stojíme tedy na 15 místě.

Z celkových výdajů obnášejí výdaje osobní 4.218,277.900 Kč, t. j. 42˙8%. V tom je výdajů na vlastní platy státních zaměstnanců 2.706,212.000 Kč, ostatních výdajů, jako remunerace, diety atd., 1.512,065.000 Kč, ovšem, a to podškrtávám, bez státních podniků, tedy jenom osobní výdaje vlastní státní správy, administrativy.

Věcné výdaje obnášejí 5.620,247.300 Kč.

Letos zvlášť zdůrazňuji výdaje mimořádné. Zdůrazňuji je proto, poněvadž jsou to výdaje

přechodné, dočasné, a kde bude nutno nasadit páky, aby, jak ještě o tom budu mluvit, byly zmenšeny na míru nejmenší.

Mimořádné výdaje jsou preliminovány:

Už jméno samo naznačuje, že tyto položky se nebudou v rozpočtech opakovati stále, třeba že nutno i pro příště ještě s některými mimořádnými výdaji počítat.

Jak jsem už dříve řekl, zvýšením rozpočtu jsme se uchýlili od cesty nastoupené před pěti lety. Tehdy jsme si řekli, že rozpočet kolem 9 miliard je přiměřený naší platební schopnosti, ten že nutno udržet. Ale neudrželi jsme. Neudrželi jsme proto, poněvadž poměry byly silnější a přímo si vynutily zvýšení rozpočtu. Řekl jsem již v rozpočtovém výboru, že na zvýšení se musíme dívati jako na nutnost:

1. Vzhledem k závazkům mezinárodním,

2. z ohledů sociálních: a) staropensistů, b) platy stát. zaměstnanců, c) nezaměstnaní, d) invalidé,

3. důvody státní: stavba státních budov, letectví atd.

Dospěli jsme po letech ke konečné úpravě svých závazků z mírových smluv. Podškrtávám: Je věcí národní cti nevymykat se mezinárodním závazkům. Nemůžeme dále nechat hladovět ty nejubožejší a nejslabší. Musíme se postarat o náležité vzdělání své mládeže atd. To jsou všechno důvody, před kterými musil kapitulovat i tak opatrný ministr financí, jako je dr Engliš.

Tísnivost zvýšení rozpočtu spočívá hlavně v té okolnosti, že při této výši rozpočtu není možno snižovat veřejná břemena, jak bylo původně v úmyslu.

Nesmíme také zapomínat na to, co nás ještě čeká v nedaleké budoucnosti, co musíme rozřešit, a na to čím bude příště rozpočet ještě zatížen. Bohužel musím i letos poukázat na 800 mil. učitelských platů, které dosud byly kryty zálohově. Zálohy tyto dosáhly výše 4.674,670.661 Kč, z toho připadá na Čechy 2.783 mil., Moravu 1.454˙5 mil. Slezsko 263˙2 mil., Hlučínsko 12˙4 mil., Slovensko 155˙8 mil. a Podkarpatskou Rus 5·4 mil. Tato suma je vedena ve státní závěrce jako aktivum, ale je to aktivum hodně dubiosní. Není už dále možno tuto věc nechat nerozřešenu, ať tím neb oním způsobem.

Dále je to otázka Bratrských pokladen. Jaký je stav bratrských pokladen?