Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: dr inž. Toušek, de Witte.

206 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, Bradáč, dr Czech, inž. Dostálek, dr Engliš, dr Matoušek, dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Místopředseda Stivín (zvoní): Zahajuji 90. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: na dnešní, případně zítřejší schůzi posl. Halkemu, Nejezchlebu-Marchovi, dr Mičurovi; na tento týden posl. dr inž. Touškovi pro neodkladné záležitosti, posl. Rázusovi pro nemoc v rodině, posl. Platzerovi pro úmrtí v rodině.

Omluvil se nemocí posl. Stašek.

Lékařské vysvědčení předložil posl. dr Reisz.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Kleina za posl. Fr. Svobodu; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Hodáče za posl. Ježka; klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Kremsera za posl. Hackenberga; klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Windirsche za posl. Böllmanna.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Hudce za posl. Petrovického; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Jos. Svobodu za posl. Kuhnovou; klub poslanců "Deutsche nat. soz. Arbeiterpartei" posl. Knirsche za posl. Köhlera.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Seidla za posl. dr Singra; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Krumpeho za posl. dr Luschku; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Blatnou za posl. Schweichharta.

Místopředseda Stivín: Došla naléhavá interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Naléhavá interpelace posl. Knotka, Šamalíka, Janalíka, Kaňourka, Navrátila a druhů ministru zemědělství o provádění zákona o plemenitbě hospodářských zvířat ze dne 2. července 1924, č. 169 Sb. z. a n.

Místopředseda Stivín: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Brodeckého, Grünznera, Staňka a soudr.:

ministru železnic:

o režijních nárocích železničních zaměstnanců (č. D 371-III), o propouštění smluvních dělníků a vysazování pomocných zřízenců ze služeb čsl. státních drah (č. D 372-III),

ministru soc. péče o protizákonném prodlužování pracovní doby u čsl. státních drah (č. D 370-III);

posl. inž. Kalliny ministru financí o dodatečném vymáhání daní od dědiců Jos. Kühnla, majetníka domu č. 107 v Drahovicích, zemřelého r. 1926 (č. D 362-III);

posl. inž. Junga ministru nár. obrany, aby vojín Erich Židek byl ihned propuštěn (č. D 363-III).

Místopředseda Stivín: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Odpovědi:

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Koudelky o subvencování různých staveb zámožných lidí Státním památkovým úřadem (č. D 318-III),

min. vnitra na dotaz posl. Husnaje o žádosti občanů Velká Sevluš o vyvlastnění stavebních pozemků na základě zákona č. 44/27 (č. D 330-III),

min. železnic na dotaz posl. Kurťaka o nespravedlivém propuštění ze služby železničáře Mikuláše Stankanince (č. D 305-III),

min. nár. obrany na dotaz posl. inž. Kalliny o neuvěřitelném a neodpovědném chování příslušných vojenských úřadů při těžkém zranění Jana Panhanse z Reischdorfu v okrese přísečnickém (č. D 316-III).

Místopředseda Stivín: Počátkem schůze byly rozdány tištěné zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

819. Zpráva ústavne-právneho výboru k usnesení senátu (tisk 807) o vládnom návrhu zákona (tisk sen. 319 a 334), ktorým sa mení zákon zo dňa 23. kvetna 1922, č. 168 Sb. z. a n.

820. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 803) zákona, kterým se pozměňuje zákon o dani z obratu a dani přepychové a prodlužuje jeho platnost.

Místopředseda Stivín: Počátkem schůze byly rozdány tištěné interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

801. Interpelace:

I. posl. Hrušovského a druhov min. železníc vo veci ružomberského prípadu demonstračného,

II. posl. Hrušovského, Polívku a druhov min. vnútra vo veci zemského úradu na Slovensku a politickej správe tamojšej vôbec,

III. posl. Netolického a druhů min. vnitra o povolení autobusové dopravy na trati Vys. Mýto Chroustovice,

IV. posl. Rázusa a druhov min. školstva a nár. osvety o štátnych cienách za umenie a literatúru,

V. posl. Stříbrného, dr Perglera a druhů předsedovi vlády o prodeji lesů z volné ruky záhadnému spolku "Budoucnosť" v Kolíně, velkostatkářem Lichtensteinem na panství Rataje nad Sázavou se schválením SPÚ,

VI. posl. Husnaje a soudr. min. školství a nár. osvěty o přiznání slovenských výhod,

VII. posl. Seidla, Bendy, Tayerle a soudr. min. vnitra o zkrácení 301 vrchních četnických strážmistrů o stabilisační výhodu,

VIII. posl. Neumeistra, Polacha, Hummelhanse a soudr. min. nár. obrany o Strozziho nadaci,

IX. posl. Vaňka, Polívky, Hrušovského a druhů min. spravedlnosti o provádění řemeslných prací v trestnici v Leopoldově,

X. posl. Špačka, Ostrého a druhů min. železnic o urychleném vybudování druhé koleje a o zvětšení nádraží na ostravsko-frýdlantské dráze,

XI. posl. dr Keibla a druhů min. pošt a telegrafů o nepřístojnostech u pošt. úřadu v Boru u Č. Lípy,

XII. posl. dr Keibla a druhů min. železnic o neudržitelných poměrech na nádraží v Č. Kamenici,

XIII. posl. Horpynky a druhů min. vnitra o nezákonitém jazykovém trýznění u pražského magistrátu,

XIV. posl. Horpynky a druhů min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, že 5 let nebyl vyřízen rekurs,

XV. posl. Stříbrného, dr Perglera a druhů min. spravedlnosti dr Meissnerovi a min. předsedovi Udržalovi o konfiskaci politického projevu na sjezdu důvěrníků Národní ligy ze dne 3. listopadu 1930,

XVI. posl. Windirsche, Böllmanna a druhů min. financí o stížnostech proti bernímu úřadu v Teplicích-Šanově,

XVII. posl. Schuberta a druhů min. financí, že se zamýšlí nevrátiti 186 mil. Kč vypůjčených ze silničního fondu,

XVIII. posl. Schuberta a druhů min. školství a nár. osvěty a min. financí o poškozování učitelských pensistů zákonem č. 70/30,

XIX. posl. Schuberta a druhů min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy o náhradě ošetřovacích nákladů, které nemocnice a epidemické nemocnice neprávem požadují za osoby podezřelé z epidemie,

XX. posl. Schuberta a druhů min. financí o poškození berních úředníků novým pensijním zákonem č. 70/30.

Místopředseda Stivín: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 84. a 85. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány Těsnopisecké zprávy o 78. a 79. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byla tiskem rozdána publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", roč. XI.

Místopředseda Stivín: Počátkem schůze byly rozdány tištěné návrhy a zároveň přikázány výboru iniciativnímu. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

813. Návrh posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky a druhů na vyřadění dozorců čs. tabákové režie z kategorie dělnické do zřízenecké a na úpravu jejich služebních a hmotných poměrů.

814. Návrh posl. Koudelky, Biňovce, inž. Nečase, Bečko a soudr. na vydání zákona o ochraně drobných zemědělských pachtýřů.

Místopředseda Stivín: Iniciativní výbor ve schůzi konané dne 4. prosince 1930 se usnesl přikázati k řádnému projednání návrhy, a to:

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

775. Návrh posl. Pohla, Blatné a soudr. na vydání zákona o kontrole zastavování a omezování podniků.

794. Návrh posl. Vičánka, Koška a druhů na zařadění města Turnova do skupiny míst B činovného.

798. Návrh posl. Bergmanna a druhů na přeřazení Berehova do skupiny B činovného.

799. Návrh posl. Malého a druhů na přeřazení dopravního úřadu v Užhorodě do skupiny činovného B s platností od 1. ledna 1926.

Místopředseda Stivín: Výborům zemědělskému a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

787. Návrh posl. Hodiny, Platzera, Halke a druhů na podporu postiženým živelní pohromou ve dnech od 26. do 28. října 1930.

800. Návrh posl. Adámka a druhů na vydání zákona pro záchranu zničených lesů.

802. Návrh posl. Knotka, Šamalíka, dr Mičury, Adámka, Navrátila, Janalíka, Kaňourka, Koška a druhů na ochranu lnářské produkce a zabezpečení odbytu domácího lnu.

Místopředseda Stivín: Výborům zemědělskému, technicko-dopravnímu a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

795. Návrh posl. Vičánka, Stanislava, Navrátila, Světlíka a druhů na poskytnutí pomoci obyvatelstvu v povodí Moravy povodní postiženému.

Místopředseda Stivín: Výboru živnostensko-obchodnímu:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

796. Návrh posl. Petrovického, Slavíčka a druhů na vydání zákona o právní úpravě živnosti drogistické.

Místopředseda Stivín: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 25. listopadu 1930, č. Nt 52/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 28. listopadu 1930, č. 10.790/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Suroviaka pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1, 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 289-III),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 25. listopadu 1930, č. Nt XV 6/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Hrubého pro zločiny podle §§ 83, 87, 98 a), b) tr. z. (č. J 290-III).

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 803) zákona, kterým se pozměňuje zákon o dani z obratu a dani přepychové a prodlužuje jeho platnost (tisk 820) [na základě §u 35 jedn. řádu].

Na pořad dáno na základě §u 35 jedn. řádu.

Zpravodajem jest p. posl. Bergmann. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Vláda předložila k ústavnímu projednání další prodloužení zákona o dani z obratu a dani přepychové a zároveň také při této příležitosti navrhuje provedení určitých změn dosud platného zákona. Jest pravda, že při uzákonění daně z obratu a přepychové všichni jsme měli naději, že tato daň bude v našem státě jenom zjevem přechodným, že jakmile se finanční situace státu zlepší, bude daň odstraněna úplně. Bohužel, trvá již 10 let a není ani dnes možno doporučiti slavné sněmovně, aby daň tato byla zrušena, poněvadž stát se prostě nemůže obejíti bez příjmu, který obě tyto daně pro státní pokladnu representují, a stejně nemůže se také obejíti naše samosprávní hospodářství bez údělu, kterého se dostává z výnosu obou těchto daní samosprávným územním svazkům.

Počítá-li se ve státním rozpočtu pro r. 1931 s výnosem této daně částkou 2.247,527.100 Kč, z čehož připadá na údělech pro územní svazky samosprávné 243,527.100 Kč a vedle toho 800 mil. Kč na platy učitelské pro zemi Českou a Zemi Moravskoslezskou, leží na bíledni, že není možno daň tuto zrušiti, kdyby zároveň nebyla nalezena úhrada, která by nahradila výnos obou těchto daní.

Daň z obratu není specielní daní našeho státu. Téměř všechny okolní státy mají tuto obratovou daň zavedenu v různých sazbách a v různých variacích. Je zajímavo, že v Německu nedávno přikročili ke snížení této obratové daně na 0·75%, ale za krátkou dobu v důsledku finanční tísně státu musilo Německo sazbu této obratové daně opět zvýšiti na 0·85% a vážně pomýšlí na další zvýšení až na sazbu 1%ní.

Daň tato je zavedena v sousedních státech: v Rakousku, Maďarsku, Rumunsku, Polsku, ve Francii a v Belgii. V jiných evropských státech dokonce ještě v nynější době byla sazba daně z obratu zvýšena, tak na př. v Italii, kde dřívější sazba 0·5% a 0·25% byla od 1. července t. r. nahrazena sazbou 1·5%, nebo se v jiných státech na takové zvýšení pomýšlí, jako v Jugoslavii, kde se zamýšlí nahraditi od 1. ledna 1931 nynější úpravu s 1%ní daňovou sazbou paušalováním, jehož základem by byla sazba 2%ní.

Okolnost, že platnost a účinnost navrhované vládní osnovy jest omezena pouze na 2 roky, dává příležitost parlamentu, aby v době dvou let zabýval se touto daní znovu. Když jsme loňského roku projednávali vládní osnovu o prodloužení platnosti zákona o dani z obratu a přepychové na r. 1930, tu vláda přislíbila, že pro podzimní zasedání připraví novelisaci zákona, v níž zamýšlí učiniti určité změny, které by jednak přišly k dobru poplatnictvu, jednak změny administrativního rázu, jichž potřeba vyplývá z nově přijatých zákonů, zejména zákona o přímých daních z r. 1927, č. 76 Sb. z. a n., a nového zákona celního.

Předložením této osnovy, která novelisuje dosavadní zákon, splnila vláda svůj slib. Vedle toho také tehdy vláda přislíbila, že zamýšlí alespoň z části vyhověti zvláště významnému přání poplatnictva po odstranění anebo alespoň omezení daně přepychové před vydáním nového zákona, a to vydáním nového seznamu přepychových předmětů, jímž by výpočet předmětů, podléhajících dani přepychové, která tvoří zvýšenou sazbu daně z obratu, byl omezen vyloučením předmětů, které nelze již za přepychové považovati.

Vláda tomuto svému slibu také skutečně vyhověla a vydala vládní nařízení, kterým se dosavadní počet položek 209 a dřívějších 70 snižuje na pouhých 29 položek.

Z toho je patrna dobrá vůle vlády, když nelze tyto dvě tíživé daně, které nezatěžují snad jen obchodníka, živnostníka a podnikatele, nýbrž zejména konsumenta, zrušiti úplně, aby alespoň postupně zmírňovala jejich tíživost.

Rozpočtový výbor při projednávání loňské osnovy na prodloužení této daně na r. 1930 přijal také v tomto smyslu resoluci, které sice vláda nevyhovuje na plných 100%, ale přes to vidíme, že vládní osnova obsahuje skutečné změny pro poplatníka velice cenné. Je to zejména změna v §u 1, odst. 4, podle které má býti upuštěno od dosavadního zásadního zdaňování fingovaných dodávek a výkonů uvnitř koncentrovaných podniků a tato daňová povinnost má býti omezena na případy, kdy je daň paušalována, stanoví-li to dotyčná paušalovací vyhláška.

Druhá změna jest v §u 4, čís. 12, podle které má býti toto daňové osvobození rozšířeno na všechny dodávky a výkony léčebných a ošetřovacích ústavů, jakož i lázeňských podniků, za něž hradí úplaty nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění, kdežto dosud nebylo v takovém případu osvobozeno od daně stravování a ubytování na lepších třídách léčebných a ošetřovacích ústavů a v lázeňských podnicích vůbec.

Další, třetí změna, je obsažena v §u 14, čís. 14, kterou má býti podstatně rozšířen podklad pro poskytnutí daňových úlev pro dodávky a výkony, souvisící s vývozem a dovozem. Zejména mají sem býti také pojata ustanovení o dani z obratu a dani přepychové, obsažená v zákoně ze dne 22. listopadu 1928, č. 202 Sb. z. a n., kterým se povoluje vrácení daně z obratu nebo daně přepychové a daně přepravní vývozním podnikům výrobním, kterýžto zákon má v důsledku toho současně, pokud jde o daň z obratu a daň přepychovou, pozbýti účinnosti. Nově pak má býti v tomto zákonném ustanovení poskytnut podklad pro povolení daňových úlev v souvislosti s paušalováním daně.

Další změny pak jsou obsaženy v §u 4, čís. 4, 15, 20 a v §u 7, čís. 2, které znamenají rozšíření osvobození v těchto paragrafech stanovených. Dále je změna v §u 7, čís. 3, zavádějící nové osvobození od daně pro jednatele do určité výše ročních úplat za jednatelské výkony.

Pak je změna v §u 9, odst. 2., mající rozšířiti možnost vyloučení dopravních a pojišťovacích výloh z daňového základu i na případy, kde tyto výlohy hradí příjemce dodávky nebo výkonu a dotyčná částka se mu odpočítá z úplaty.

Dále je změna v § 11, odst. 2., lit. g), a v §u 17, odst. 7., podle nichž rovněž není zmíněný poplatník povinen platiti daň z povolených slev a z účtovaných částek, které se staly úpadkem nebo vyrovnáním nebo nezaplacením směnky nebo šeku nedobytnými. Konečně je změna v §u 17, odst. 7., kde ve třetí větě nahradí se slova "a obchoduje ve velkém" slovy "a vydává o všech dodávkách a výkonech účty".

Změny, které jsou důsledkem nových zákonů, zejména zákona z 15. června 1927, čís. 76 Sb. z. a n., a celního zákona ze dne 14. července 1927, čís. 114 Sb. z. a n., jsou obsaženy pak v §u 42, odst. 10., v §u 44, odst. 2., vedle toho pak v §u 4, čís. 10, v §u 5, čís. 3, v §u 11, odst. 2., lit. f) a v §u 17, odst. 8., v § 21, odst. 2., a v §u 29, čís. 1.

Vedle toho byly provedeny některé změny z důvodů administrativních, které mají za účel, zjednati právní jasnost a zavésti administrativní pořádek. Jsou to zejména změny navrhované v §u 8, v §u 16, odst. 1., §u 17, odst. 1., §u 45, odst. 2., §u 45, odst. 8. a v §u 47.

Vláda velmi široce odůvodňuje ve své důvodové zprávě, proč nemohla vyhověti dalším požadavkům, tlumočeným z řad poplatnictva buď po úplném odstranění daně z obratu nebo přepychu, anebo proč nemohla vyhověti požadavku, aby všeobecně obratová daň byla snížena na sazbu 1%.

Vláda vysvětluje také, proč nebylo možno upustiti od zdaňování vlastní spotřeby, nebo aby aspoň za vlastní spotřebu bylo prohlášeno upotřebení předmětů z vlastních podniků pro podnikatelovy zaměstnance.

Rozpočtový výbor velmi zevrubně projednal předloženou vládní osnovu ve své schůzi včerejší a vzhledem k vážným hospodářským důvodům, které uvedla vláda ve svém odůvodnění předložené osnovy a které také uznal plně rozpočtový výbor, neučinil rozpočtový výbor žádných změn na předložené vládní osnově a doporučuje Národnímu shromáždění, aby vládní osnovu schválilo tak, jak ji rozpočtový výbor projednal a jak ji také ke schválení plénu sněmovnímu předkládá. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická stanovena byla 40 minutami. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Simm, Prause, inž. Kallina; na straně "pro" pp. posl. dr Hnídek, Windirsch, Chalupa, Šamalík, Petrovický.

Dávám slovo posl. Simmovi.

Posl. Simm (německy): Dámy a pánové!

Nemůžeme nechati přejíti první schůzi, kterou koná poslanecká sněmovna po vyřízení státního rozpočtu, bez vzpomínky aspoň slovem politické akce dne, sčítání lidu. Německé strany označily slavné sněmovně německé stanovisko v tom smyslu, aby sčítání lidu bylo provedeno přísně bez jakéhokoli vlivu, poněvadž jest jinak nemožné, aby jeho výsledek byl bezvadný. Již při rokování o rozpočtu upozorňovalo se na příhody, jež jsou příznačné pro protichůdné stanovisko přípravy a provádění sčítání lidu. Poněvadž nyní v posledních dnech započalo skutečné sčítání lidu, máme daleko více příčin ke stížnostem. Jestliže se dnes zdržím obšírnější zmínky o přehmatech při sčítání lidu v německém území, pak jest to proto, abych vyčkal sebraného materiálu. Ten bude pak podkladem pro společný zákrok všech německých stran. Avšak co nejurčitěji bych rád již v této chvíli prohlásil, že po praktikách sčítání lidu nikdy neuznáme jejich výsledek, nýbrž již dnes upozorňujeme, že naše stanovisko ku provedenému sčítání lidu může býti podle dosavadních zkušeností jen zamítavé, (Potlesk.) a že se postaráme, aby tento způsob provádění sčítání lidu byl uveden ve známost nejen doma a u sudetskoněmeckých soukmenovců, (Potlesk.) aby nebyli pessimističtí, kdyby snad výsledek okamžitého sčítání lidu vykazoval proti poslednímu minus, nýbrž podáme také cizině vysvětlení o způsobu sčítání lidu a o hodnotě jeho výsledků dostatečným způsobem. (Potlesk.)

Nyní k projednávanému zákonu.

Dámy a pánové! Teprve před několika týdny podrobil jsem hospodářské poměry státu kritické úvaze, 21. října, když posl. sněmovna projednávala zprávu živnostenského a zahraničního výboru o vládní osnově, tisk 629, o rumunské obchodní smlouvě. Při této příležitosti jsem znázornil, což musilo býti věcí samozřejmou, hospodářský stav v jeho strašlivém účinku na existenci jednotlivce a při tom obrátil pozornost i ke státní daňové otázce.

Při projednávání vládní osnovy zákona, jímž se zákon o dani z obratu a přepychové mění a jeho platnost prodlužuje, mám za úkol z rozkazu strany odmítnouti daňovou politiku státu s tohoto hlediska. Myslím, že není pro nás vhodnější příležitosti, která by ukázala, jak jsme si vědomi silné povinnosti vůči poplatníkům, než hodina rokování jako dnešní, a to z těchto důvodů:

Daň z obratu a přepychová jsou nejvýnosnější státní daně, staly se, jak to vláda krásně vyjadřuje, pilířem státní finanční politiky. Přehled výnosu tohoto druhu daní potvrzuje to bohužel až příliš. R. 1920 činil výnos daně z obratu 500·3 milionu Kč, t. j. 9·18% státních příjmů a v následujících letech vytvářely se výnosy daně z obratu a jejich procento v celku všech příjmů ze státních dávek takto: 1921 - 1943·2 milionu Kč, t. j. 15·63%, 1922 - 1631·1 milionu Kč, t. j. 18·28%, 1923 - 1433·6 milionu Kč, t. j. 17·68%, 1924 - 1552·8 milionu Kč, t. j. 17·80%, 1925 - 1779·6 milionu Kč, t. j. 19·42%, 1926 - 1933·9 milionu Kč, t. j. 19·46%, 1927 - 2101·6 milionu Kč, t. j. 18·90%, 1928 - 1997·9 milionu Kč. Pro rok 1931 preliminujeme podle zpravodaje 2247·5 milionu Kč, z nichž připadají na samosprávné svazky 243 miliony a na učitelské platy 800 milionů.

V prvním roce působnosti zákona o dani obratové činil tedy její výnos asi 500 milionů Kč proti výnosu přímých daní 1215·5 milionu Kč. R. 1922 vynáší daň z obratu již 1613·1 milionu Kč, t. j. jen o 100 milionů Kč méně než činí výnos přímých daní. V prvních 4 měsících roku 1923 stojí daň z obratu na výnosu 500 milionů Kč, což činí proti výnosu přímých daní v tomto časovém úseku jen o 29 milionů méně. Další léta ukazují pak výnos daně z obratu v již naznačeném schematu, nikde se neukazuje účinek daňové inflace jako u daně z obratu.

Když byla daň z obratu r. 1919 schválena, výslovně zdůraznil tehdejší zpravodaj, byl jím nynější ministr Engliš, že tato daň poměrně silněji postihuje v obyvatelstvu podle míry a různosti jeho spotřeby menší příjmy. Větší příjmy nedají se vůbec spotřebovati, části jejich se používá ke tvoření kapitálu. A dále byl to pan ministr financí Engliš, který jako tehdejší zpravodaj prohlásil přímo vášnivě, že celá hospodárnost a mravnost mluví proti této dani a že bezpodmínečně časem musí zmizeti, až ve státě zavládnou spořádané hospodářské poměry. Dnes se více nemluví o přechodné platnosti daně. Vládní osnova chce zákon o dani z obratu a dani přepychové učiniti věčným.

V poslední době slyšeli jsme mnoho o tom, že pro zmírnění hospodářské krise jest nezbytně nutné, aby byla překonána krise cenová. Pan ministr financí vyslovil se o tom ve svém výkladu 25. září 1930 velmi obšírně. Ministr sociální péče a ministr pro zásobování vyslovili se týmž způsobem. Konstatujeme zde, že prodloužení zákona o dani z obratu podkopává půdu takovým počinům, které směřují ke zlevnění živobytí. V žádném jiném případě se nezdražuje spotřeba tak, jako daní z obratu. Tím se vysvětluje, jak by bylo bývalo nutné, aby byli právě členové vlády, jejichž povinností jest starati se o sociální stránku života státních občanů, bývali zaujali stanovisko proti nezměněné věčné platnosti zákona.