Sobota 21. února 1931

Začátek schůze v 9 hod. 37 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

139 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři inž. Dostálek, dr Matoušek, dr Spina, dr Šrámek, dr Viškovský.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Koerner.

Z kanceláře sněmovny: sněm tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 108. schůzi poslanecké sněmovny.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého za posl. dr Sterna.

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Marka za posl. Zemana; klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Vaňka a Tykala za posl. dr Stránského a dr Moudrého.

Předseda: Počátkem schůze byla rozdána tištěná zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

975. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za souhlas s další vazbou a s trest. stíháním posl. Hadka (pokus zločinu výzvy k trest. činům podle §u 8 tr. z. a podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).

Předseda: Iniciativní výbor ve schůzi konané dne 20. února 1931 se usnesl přikázati k řádnému projednávání návrhy, a to:

Výboru rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

959. Návrh posl. Hatiny, Lance a druhů na změnu zákona č. 76 Sb. z. a n. z r. 1927 o přímých daních.

Předseda: Výborům soc. politickému a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

950. Návrh posl. Šmejcové, Bergmanna, B. Procházky a druhů na zařazení obce Vrdy a s ní sousedící politické obce Dol. Bučice do skupiny C činovného.

951. Návrh posl. Bergmanna, Fialy a druhů na zařazení obcí Stupno, Vranov a Břasy v okresu rokycanském do skupiny C činovného státních zaměstnanců.

957. Návrh posl. Kleina, V. Beneše a soudr. na zařazení obcí Vrdů a Dolních Bučic do skupiny C činovného.

Předseda: Výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

955. Návrh posl. Dubického, Pelíška, Stundy, Zajíce a druhů na podporu soustavné telefonisace venkova.

956. Návrh posl. Chalupníka a soudr. na převzetí soukromé dráhy Ostravsko-Frýdlantské do státní správy.

958. Návrh posl. Chalupníka a soudr. na výstavbu druhé koleje dráhy Ostravsko-Frýdlantské.

Předseda: Přikazuji výboru rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

970. Vládní návrh zákona, jímž se měni a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu.

971. Vládní návrh zákona o spotřební dani z minerálních olejů.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1929 (tisk 635) spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 900).

Ve včerejší 107. schůzi sněmovny byla rozprava skončena a došlý návrh přečten.

Dávám proto slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno! Budiž mi dovoleno, abych na počátku svého doslovu proti svému obyčeji mluvil také o výtkách, které byly vyslovovány zde v debatě proti mně jako referentu o účetní uzávěrce. Poněvadž pak zde nebyla přítomna vláda, byl jsem bit dvojnásobně, byl jsem bit za to, co jsem řekl, i za to, co jsem neřekl ve svém referátě. Nejvíce těchto výtek dostal jsem od pánů z oposice, od kol. inž. Kalliny a dr Peterse. Proto promiňte, pánové, že proti svému obyčeji, znovu to podškrtávám, pokládám za nutno se vypořádati také s těmito výtkami.

Především musím opraviti mínění pánů, kteří zde o této věci mluvili, o úkolu referentovu o určité předloze. Žádali na mně páni jak kol. Kallina, tak kol. Peters, abych ostře kritisoval jak účetní uzávěrku, tak také rozpočet, abych ostře kritisoval vládu, jinými slovy, abych vládu při této příležitosti strhal. Ale tu je zásadní omyl v nazírání na funkci referentovu. Funkcí referentovou není kritika a snad strhání předlohy, kterou právě má zastávati, nýbrž funkce referentova je přesně vymezena jednacím řádem. Jednací řád výslovně vytyčuje úlohu referentovu v §u 33, kde se praví: "Zpravodaj výborem zvolený přednáší věc ve výboru, sepíše o výsledku porady odůvodněnou zprávu, a když ji výbor schválil, hájí ve sněmovně usnesení výboru". Zpravodaj tedy nekritisuje, nemluví proti, nýbrž hájí toto usnesení výboru, a to jsem vždycky tak dělal, dělám a budu vždycky dělati, zůstanu věrný jedn. řádu, který je pro mne zákonem, a také své tradici, která zde byla od let zavedena.

Kol. Kallina mně zde vytkl, protože jsem vysvětloval, proč byl rozpočet ministerstva nár. obrany překročen, kde jsem ukazoval na pravou příčinu, že prý zde hlásám a chci zvýšiti zbrojení, militarismus v době, kdy prý v celém světě se konají konference za účelem snížení zbrojení. To je zásadní omyl. Kol. Kallina si to udělal neobyčejně pohodlně; vybral si z mého odůvodnění a vysvětlení jenom to, co se mu hodilo, ale opominul to ostatní. Vykonstruoval z toho, co jsem řekl, že vždycky bude nebezpečí v překročení rozpočtu, dokud budou v platnosti dva zákony, zákon o branné povinnosti, o presenční službě a o tom, že nemá se zvýšiti rozpočet ministerstva národní obrany přes 1.400,000.000 Kč. On vzal jednoduše možnost změny zákona o výši rozpočtu ministerstva národní obrany a vykonstruoval si z toho, že snažím se rozpočet zvýšiti. Proč pak nechtěl a nevykonstruoval si z těchto mých vývodů, že chci snížení počtu vojska? Týmž způsobem mohl dojíti k tomu, co jsem právě byl řekl.

A nyní k věci samé! Dobré hospodářství, které jeví se v účetní závěrce na r. 1929, neviděli jsme ve větších příjmech, nýbrž v tom, že rozpočet na r. 1929 nestal se deficitním. Tedy to je důležitá věc. Nepreliminovaná vydání mají prý býti ta, která vyplývají ze zvláštních zákonů, a mají býti obsažena už v rozpočtu samém. Do jisté míry je zde pravda, ano, nepreliminovaná vydání, o kterých se ví už napřed, že budou museti býti hrazena, mohou přijíti do rozpočtu. Ale nemohou přijíti do rozpočtu taková vydání, která vyplývají ze zákonů, které byly usneseny teprve během rozpočtového roku. Ta nemohou tam přijíti, tedy tento požadavek by nebyl správný.

Nejvyšší kontrolní úřad a president nejvyššího kontrolního úřadu nemůže volati ministry k odpovědnosti. Ano, to je pravda, nemůže je volat k odpovědnosti, to i podle zákona, i kdyby byl jakýkoli finanční řád příště přijat, není možné, poněvadž to je právo parlamentu. President nejvyššího kontrolního úřadu má podle mého názoru skoro větší právo, ten má právo poukazovat na vady, které najde během roku při vydáních, má právo upozorňovat parlament, aby zavedl v této věci pořádek.

Kol. Remeš zde podškrtával, že účetní uzávěrka je důležitější než rozpočet sám. Připouštím, že účetní závěrka je důležitější v tom smyslu, má-li se posouditi hospodaření státu, hospodaření vlády. Ale přece jen nemůžeme opomenouti toho, že rozpočet je neobyčejně důležitý, poněvadž tímto dává se teprve vládě do rukou možnost vládnouti a dávají se jí do rukou peníze, kterými má vydržovati státní hospodářství, tedy výsostné právo.

Číslice příjmové v rozpočtu a v účetní uzávěrce nebudou nikdy souhlasiti. Není také možné, aby souhlasily, poněvadž v rozpočtu jsou vždy přibližné příjmy, které není možno přesně určiti. Nikdy také nedojdeme k tomu, abychom mohli přesně stanoviti cifru příjmovou. Můžeme přesně stanoviti v rozpočtu cifru výdajovou, to je pravda, cifry výdajové v rozpočtu a v účetní uzávěrce mají souhlasiti a budou souhlasiti - na nepatrné výjimky ovšem - ale nikdy nebudou souhlasiti v rozpočtu a v účetní závěrce cifry příjmové, poněvadž, když se sjednává rozpočet, nevíme ještě, jaké budou poměry v nejbližším roce. Snad přibližně můžeme stanoviti u přímých daní všeobecně tuto cifru, ale nikdy ne u příjmů státních podniků, poněvadž to všechno závisí od hospodářských poměrů. Nejlépe jsme to viděli loňského roku, kdy byly preliminovány příjmy ze státních podniků přes jednu miliardu, a kde najednou hospodářská deprese nám ukázala pravý opak, že tyto příjmy ze státních podniků nemohou býti dosaženy.

Chyba - to přiznávám - je v účtování, že finanční úřady neúčtují daně podle jejich skutečného původu, ale to je věcí administrativy. My totiž musíme platiti složenkami, kde jsou všechny daně zahrnuty sumárně, a teprve berní úřady je rozdělují mezi jednotlivé druhy daní. Musíme konečně jednou přijíti k tomu způsobu, že poplatník bude míti i na tom šeku označenu ne již celkovou sumu, nýbrž sumu každé jednotlivé daně i přirážek zvláště a podle toho budou se moci potom zanésti na konto toho kterého poplatníka a my budeme míti jasný obraz o celé věci.

Důležitou věcí, která se nám opakuje stále a stále při projednávání rozpočtu i účetní závěrky, je velký nepoměr mezi daněmi přímými a nepřímými, zvláště spotřebními. Náš daňový systém je nespravedlivý v tom, že spočívá na nepřímých daních, hlavně na spotřebních daních a že výnos přímých daní je daleko menší. Je ovšem vada a osud všech spotřebních daní, že jsou tíživé a že jsou ještě tíživější pro ty, kteří jsou méně majetní, než pro ty, kteří mají větší majetek. To je pravda. Zde platí na příklad při vypití sklenice piva Petschek zrovna tolik jako já, ač je zde velký rozdíl mezi jměním jeho a mým. To je vada každé spotřební daně, kterou není možno odstranit. Najdeme to také ve všech státech, to není jen u nás. Já jsem schválně, ne bez úmyslu, do své zprávy o rozpočtu dal tabulky, ze kterých je vidno, odkud plynou příjmy toho kterého státu, a v těchto tabulkách najdete docela jasně, že ve všech státech až na nepatrné výjimky spotřební daně jsou o něco vyšší, nebo je výnos spotřebních daní právě takový, jako výnos daní přímých.

Ta perhoreskovaná berní reforma prý je příčinou toho, že nám daně klesají. Budiž mi dovoleno říci o berní reformě toto: Berní reforma byla nutná, proto jsme ji dělali, aby přímé daně klesly, poněvadž nebylo možno, aby výroba snesla vysoké daně přímé, na které byly nakupeny ještě přirážky. Nemůžeme však říci, že by daně přímé klesaly, naopak podle výkazů, které laskavostí nejvyššího kontrolního úřadu jsme dostali, jsou skoro vyšší nežli byly dříve. Uvádím jen na př. všeobecnou daň výdělkovou, která vynesla více, zvláštní daň výdělkovou, pozemkovou daň, rentovou daň. Výnos ostatních daní jest ovšem poněkud nižší. Arci má kol. Remeš pravdu, že je zde jak v rozpočtu, tak také v účetní závěrce poněkud zkreslený obraz o procentech, která nám ukazují, kolik která daň vynesla, a to proto, že i v rozpočtu i v účetní závěrce, která se musí říditi podle rozpočtu, jsou uvedeny výnosy přímých daní netto a ne brutto. To je důležitá věc, poněvadž tím, že se v kalkul vezmou netto výnosy přímých daní, jest zkreslen percentuální obraz, který by byl docela jiný, kdyby se vzaly výnosy brutto. Ovšem rozpočet nemůže počítati, rozumí se samo sebou, s brutto výnosy, poněvadž by se potom nedopočetl; kdyby počítal s brutto výnosy daně, musel by najednou z těch přímých daní dáti příděl autonomním svazkům a pak by se mu nedostávalo. Toto účtování není ani jinak možné.

Velice rád jsem slyšel kritiku, kterou přednesl kol. Peters, poněvadž takováto věcná kritika je na místě. Zde jest viděti velký rozdíl mezi kritikou kol. inž. Kalliny a kol. Peterse, tedy mezi věcností jednoho a nechci říci nevěcností, ale něčím jiným, o čem mluvil druhý. Je pravda, že jsem uvedl ve své zprávě 6 miliard aktiv; ale měl jsem prý hned ve zprávě tištěné uvésti, že jsou to dubiosa. Tam toho nebylo třeba, poněvadž zpráva tištěná a ústní zpráva referentova souvisí dohromady, tvoří jeden celek a já tuto okolnost podškrtnul ve svém referátu o účetní závěrce.

Státní podniky prý nikdy nemohou tak hospodařiti jako hospodaří soukromník. Pravda je zde na polovic. Je to možné, zvláště je to možné tehdy, když podniky státní mají sloužiti také veřejným zájmům. Tak na př. železnice; nechceme na železnicích, aby vydělávaly, chceme, aby si kryly své výdaje, nechceme míti zisky, poněvadž železnice jest podnik, který má sloužiti veřejnosti, tedy nemůžeme ani na něm žádné zvláštní výdělky žádat. Ale přece jen bych uvedl zde důkaz, že mnohdy státní podnik hospodaří i lépe než soukromý podnik. Uvádím na př. uhelné doly ve státní správě ředitelství mosteckého. Tam podle "Kompasu" vytěženo bylo 2,200.000 tun uhlí a byl zisk 17 mil. Kč, kdežto mostecká těžařská společnost vytěžila 2,700.000 tun a měla jen 12 mil. Kč výtěžku. A při tom státní doly ještě musí nahrazovat a musí ještě - abych to řekl vulgárně - vytahovati podniky a závody pasivní, což tyto soukromé průmyslové závody nedělají.

Byl také vysloven požadavek, aby se daňové nedoplatky více v účetní uzávěrce neobjevovaly. Musíme se snažiti, aby byly nedoplatky co možná nejnižší, ale není možno, abychom najednou za jeden nebo dva roky ty velké nedoplatky, které činí na přímých daních 4.070 mil. a na dávce z majetku skoro 2 miliardy, najednou odssály z národního hospodářství. Pak by to byla kalamita. Musíme tyto nedoplatky dostati, ale dostaneme je povlovně a rozumným postupem.

Je pravda, co zde řekl kol. Bergmann, který nás zde včera pobavil drastickými ukázkami o nemožném úřadování naší administrativy. Bylo by to opravdu obveselující, kdyby to nebylo tak smutné. Případy, které zde kol. Bergmann uváděl, přímo ilustrují nemožnost dnešní administrativy a nutnost, aby konečně došlo ke změně naší administrativy, poněvadž - opakuji, co jsem řekl při rozpočtu - je dnešní administrativa těžkopádná a následkem toho drahá. Musíme konečně dospěti k nějaké reformě, a já se obávám, aby snad komise, která byla zřízena za účelem reformy, nezůstala jen při začátku a svou práci nedokončila. Musíme konečně přijíti k této reformě správy, čímž také bude ulehčeno rozpočtu, který bude potom snižován.

Ke konci mi budiž dovoleno s tohoto místa poděkovati nejvyššímu kontrolnímu úřadu a jeho panu presidentu za práci, kterou si každoročně dává nejen s včasným předložením účetní uzávěrky, nýbrž i s předkládáním čtvrtletních výkazů, takže máme o státním hospodářství obraz každého čtvrt roku.

Mám-li se vysloviti o resolučním návrhu p. posl. Štětky, který žádá, aby již dnes bylo vykázáno, jak překročila vláda rozpočet, musím se vysloviti proti, a to z toho důvodu, poněvadž dnes, kdy teprve chodí závěrky z jednotlivých resortů, je technicky nemožno stanoviti cifry, o které byly jednotlivé rozpočty překročeny.

Doporučuji tedy slavné sněmovně, aby přijala návrh rozpočtového výboru, jak jest uveden v tištěné zprávě rozpočtového výboru o státní závěrce na rok 1929. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Míním dáti hlasovati o návrhu na schválení celého závěrečného účtu za rok 1929 najednou. Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitky nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Kdo tedy souhlasí s návrhem zpravodajovým na schválení celého závěrečného účtu státních výdajů a příjmů za rok 1929, jak jest obsažen v tisku 900, a to i s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku a přírůstku na majetku, dále s udělením souhlasu podle čl. XI finančního zákona ze dne 22. listopadu 1928, č. 203 Sb. z. a n., k vyšším výdajům: ministerstva zahraničních věcí v částce 3,839.370 Kč 77 h, ministerstva národní obrany v částce 61,434.295 Kč 34 h, ministerstva pro sjednocení zákonův a organisace správy v částce 767 Kč 85 h, ministerstva železnic v částce 1,080.262 Kč 76 h, ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v částce 3,523.198 Kč 59 h, kapitoly 20. (odpočivné a zaopatřovací platy) v částce 3,478.015 Kč 92 h a všeobecné pokladní správy v částce 43,347.567 Kč 41 h, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna schválila státní závěrečný účet za rok 1929 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku a přírůstku na majetku a udělila podle čl. XI finančního zákona ze dne 22. listopadu 1928, č. 203 Sb. z. a n., souhlas k vyšším výdajům.

Zbývá ještě hlasovati o resolučním návrhu posl. Štětky a soudr.

Pan zpravodaj se o tomto návrhu již vyjádřil s prohlášením, že jej nedoporučuje.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Štětky a soudr. o překročení rozpočtu z r. 1929 vládou, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za souhlas s další vazbou a s trest. stíháním posl. Hadka (tisk 975) (podle §u 35 jedn. řádu).

Zpravodajem jest p. posl. dr Moudrý. Dávám mu slovo. (Výkřiky posl. Štětky: Nemáte práva podávati zprávu! Imunitní výbor nezasedal, vy jste se poradili za dveřmi! - Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Zpravodaj posl. dr Moudrý: Slavná sněmovno! Na základě trestního oznámení... (Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Moudrý (pokračuje): ... které bylo podáno u státního zastupitelství v Olomouci dne 19. února 1931, jest Hadek, člen posl. sněmovny, podezřelý, že se pokusil rozšířiti letáky, které zakládají podstatu zmíněných trestních činů.

Imunitní výbor pojednal o této žádosti, nabyl přesvědčení, že rozšiřování zmíněných letáků souviselo s připravovanou akcí komunistické strany, která soustavně využívá bídy nezaměstnaných ke svým politicko-revolučním cílům, a že zvláště dva letáky, adresované vojákům a četníkům, vyzývají ke vzpouře. Na základě toho dokladu usnesl se imunitní výbor ve své schůzi konané dne 20. února 1931, aby posl. sněmovna dala souhlas s další vazbou a s trest. stíháním posl. Hadka.

Aby slavná sněmovna mohla posouditi podstatu tohoto skutku, přečtu některé partie letáku, ovšem v předpokladu, že je předsednictvo bude censurovati a že já tím nebudu imunisovati řeči revoluční (Výkřiky komunistických poslanců.) a věci, které vyštvávají ke vzpouře.

Zde je leták, vyzývající vojáky: [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz. str. 24 této těsnopisecké zprávy.] Zkrátka jest zde vyzývání ke vzpouře a úplně to odůvodňuje žádost, která byla soudem podána.

Mám zde druhý leták, který je věnován četníkům a policistům: [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Výkřiky komunistických poslanců.)

Čtu to proto, ne abych přesvědčoval komunisty, poněvadž u těch jest samozřejmé, že hlásají revoluci, že se s tímto státem nesmířili a že chtějí tuto revoluci podniknouti. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tyto výkřiky dokazují, co zde pravím a proč my, kteří stojíme na druhém konci, za každou cenu postavíme se proti každému pokusu, který směřuje k tomu, aby pod ochranou imunity byly dělány útoky na existenci a samostatnost našeho státu.

To byl důvod, proč se imunitní výbor rozhodl dáti souhlas, jednak aby byl posl. Hadek podržen ve vazbě, jednak aby proti němu bylo zahájeno trestní řízení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Námitek nebylo.)

Námitek není. Návrh je přijat.

Na straně "proti" jsou přihlášeni řečníci pp. posl. Kopecký, Štětka, Gottwald a Hruška.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Kopecký.

Posl. Kopecký: Konstatuji nejprve, pánové, že jste si pospíšili, aby dříve, než zde můžeme s této tribuny vznésti protest proti pobuřujícímu případu zatčení a uvěznění posl. soudr. Hadka, bylo zcela nezákonně provedeno zastavení "Rudého práva" a tak aby byl umlčen orgán, který by dělnictvu hlásal nový případ neslýchaného znásilnění dělnického poslance. Postaráme se však, aby i tento náš protest byl v nejširších masách dělnictva slyšen přes všechno násilné umlčování dělnického tisku.

Případ soudr. Hadka a stejně i případ soudr. Sterna jsou věci, které nás nutí po případech soudr. Stránského a Haiblicka k nejostřejšímu protestu. Historie parlamentarismu nezná dosud příkladu [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 109. schůzi posl. sněmovny.] Případ Hadkův a Sternův svědčí stejně jako předchozí případy soudr. Stránského a Haiblicka o tom, že policie a četnictvo dostaly rozkaz podniknouti přímo razii na komunistické poslance, zatýkati je při každém dopadení a vrhati bez ohledů do žaláře. Komunističtí poslanci jsou zatýkáni tak, jak tomu bylo u soudr. Sterna, který byl zatčen, když šel po ulici, a u soudr. Hadka, který byl zatčen, když se zdržoval v sekretariátě komunistické strany. Imunitní výbor neuznal při tom vůbec za nutné jednati o případu soudr. Sterna, ač jeho zatčení a uvěznění bylo neslýchaným porušením imunitního práva, nýbrž pokládá jeho případ za vyřízený jeho propuštěním; je to jen příznačné pro postup imunitního výboru, který nic nenamítá proti zatčení komunistických poslanců a mlčky nebo otevřeně schvaluje každý [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] čin proti komunistickým poslancům.

My a dělnictvo však nepokládáme případ soudr. Sterna za vyřízený a se vší ostrostí zde protestujeme proti postupu, jehož bylo použito proti soudr. Sternovi, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Nejostřejší protest však vznášíme proti návrhu imunitního výboru na souhlas s další vazbou soudr. Hadka.

Pokud jde o případ soudr. Hadka, je těžko kvalifikovati neslýchanou míru nezákonnosti a pošlapání imunitního práva, jež se staly v tomto případě. Zatčení a uvěznění posl. soudr. Hadka je činem, který přesahuje vše, co se dosud proti imunitě komunistických členů Národního shromáždění v Československu stalo. Soudr. Hadek byl zatčen tak, že jeho zatčení je v nejpříkřejším rozporu s ustanovením ústavy o imunitě poslanců. Soudr. Hadek nebyl zatčen při nějakém trestném činu, jak zatčení poslance ústava event. dovoluje, nýbrž byl zatčen, když se zdržoval v sekretariátě komunistické strany, legální to politické strany. Je drzou lží, co píše dnešní národně sociální "A-Zet" a co psalo včera sociálně demokratické "Právo lidu". "A-Zet" píše, že soudr. Hadek byl zatčen v Olomouci, když rozdával letáky, vybízející vojsko k neposlušnosti. Je to drzá lež.

Soudr. Hadek nebyl zatčen v Olomouci, nýbrž v Mor. Šumperku. Nebyl zatčen, když rozdával letáky, nýbrž pravda je, že nerozdával žádné letáky, a pravda je, že byl zatčen v sekretariátě komunistické strany v Mor. Šumperku, a to při tom, když šumperská policie přepadla sekretariát a provedla v něm prohlídku. Při domovní prohlídce policie šumperská zabavila všechno, co písemného v sekretariátě nalezla a ve velikém množství ze sekretariátu zabavené věci odvezla, při čemž odvedla násilně také posl. soudr. Hadka, kterého zcela bezdůvodně v sekretariátě zatkla a uvrhla do policejní vazby, odkud byl soudr. Hadek převezen ke kraj. soudu v Olomouci, který žádá za souhlas s jeho další vazbou a za jeho vydání k trestnímu stíhání.

Soudr. Hadek nebyl zatčen při žádném trestním činu, nýbrž byl zatčen zcela protizákonně, příkře protiústavně a byl zatčen právě proto, že je poslancem a že policie chtěla zřejmě na rozkaz vlády odkliditi před 25. únorem opět dalšího komunistického poslance do kriminálu, aby nemohl vésti nezaměstnané dělnictvo do ulic a nemohl tak, jak vy říkáte, zneužívati poslanecké imunity. Kdyby soudr. Hadek nebyl poslancem, nebyl by býval zatčen a byl by ještě na svobodě. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Vy, pánové, nositelé ústavní moci, dáváte ostentativní souhlas ke šlapání práv a zákonů, na nichž spočívá vaše ústavní moc. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Pilsudski měl tolik ohledu, že čekal, až byl sejm rozpuštěn, aby své odpůrce ze sejmu uvrhl do žaláře a dal je ztýrati. Vy nejste tak trpěliví a nerozpakujete se zatýkat a věznit poslance za vykonávání jejich ústavní funkce a vrhat je do vazby naprosto bezdůvodně, z nejryzejší libovůle. Zatčení a věznění poslanců provádíte zároveň za takových okolností, které připomínají polské a balkánské metody zašantročování nepohodlných politických osob.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP