Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

199 poslanců podle presenční listiny.

Zástupce vlády: ministr Bechyně.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Místopředseda Stivín (zvoní): Zahajuji 114. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem na tento týden posl. dr Hodžovi pro cestu do ciziny, posl. Wagnerovi pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvil se posl. Windirsch.

Lékařské vysvědčení předložil posl. dr Kafka.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru technicko-dopravního posl. Bečáka za posl. Chloupka.

Klub poslancov slovenskej ľudovej strany vyslal do výboru vyšetřovacího posl. Siváka za posl. dr Fritze.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru rozpočtového posl. Böllmanna za posl. Platzera.

Klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" vyslal do výboru zahraničního posl. dr Schollich a za posl. inž. Kallinu.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru branného posl. Dvořáka za posl. Hrubého; do výboru imunitního posl. dr Sterna za posl. Kopeckého; do výboru rozpočtového posl. Kubače za posl. Kopeckého a posl. Dvořáka za posl. Jurana; do výboru ústavně-právního posl. Kubače za posl. dr Sterna; do výboru kulturního posl. Jurana za posl. Haiblicka.

Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru technicko-dopravního posl. Grünznera za posl. Tauba.

Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal do výboru rozpočtového posl. inž. dr Touška za posl. Ježka.

Místopředseda Stivín: Došly naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Naléhavá interpelace posl. Adámka a druhů ministru vnitra, že okr. úřad ve Vysokém Mýtě nezákonitě rozpustil obecní zastupitelstvo a jmenoval vládního komisaře v obci Leštince u Skutče.

Súrna interpelácia posl. dr Tisu a druhov na pána ministra financií straniva krutého vymáhania daní na Slovensku.

Naléhavá interpelace posl. Kaspera a druhů ministru soc. péče o rozšíření mimořádné péče o nezaměstnané podle čl. III zákona č. 74/1930.

Místopředseda Stivín: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Dotazy:

posl. Adámka a druhů ministru veř. prací o novém ložisku kamenné soli u obce Drahobratové na Podkarpatské Rusi (č. D 486-III);

posl. dr Hassolda ministru nár. obrany o přeložení cvičení ve zbrani (č. D 485-III);

posl. Polívku:

ministru ver. prác o smaltovne v Hronci (č. D 487-III),

ministru zemedelstva v záležitosti odpredaja dreva štátnými pilami (č. D 488-III),

ministru ver. prác v záležitosti výroby Thomasovej múčky vo štátnych železiarnach v Podbrezovej (č. D 489-III).

Místopředseda Stivín: Počátkem schůze byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1010. Odpovědi:

I. min. spravedlnosti na interp. posl. Vaňka, Polívky, Hrušovského a druhů o provádění řemeslných prací v trestnici v Leopoldově (tisk 801/IX),

II. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů o docházce německých školních dětí do české školy v Hanušovicích (tisk 561/I),

III. min. financí na interp. posl. Pechmanové-Klosové, Tučného, Tykala, Davida a druhů o přiznání režie domáckému dělnictvu sklářskému pro případnou daň důchodovou (tisk 769/X),

IV. min. železnic na interp. posl. Šaláta a druhů stran spravedlivého postupu při jmenování úředníků Slováků, zaměstnaných na čsl. státních drahách (tisk 686/XIV),

V. min. financí na interp. posl. Geyera a druhů o rozmnožení systemisovaných míst, valorisaci předválečných platů a přiznání 35leté služební doby dílenským mistrům, dílovedoucím a jejich čekatelům u československé tabákové režie (tisk 432/IX),

VI. min. vnitra na interp. posl. Vallo a soudr. o ztýrání mladého dělníka prešovskou policií (tisk 809/IV),

VII. min. vnitra a min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. Hodinové, K. Procházky a soudr. o tom, jak četníci v Kublově konfiskovali draky (tisk 675/XI),

VIII. min. financí na interp. posl. Nitsche a druhů o protizákonném postupu při vyměřování daní (tisk 557/XVI),

IX. min. vnitra na interp. posl. Majora, Steinera, Kubače a soudr. min. spravedlnosti ve věci konfiskace letáků "Pracujúci v mestách a na vidieku", "Falu és város dolgozoi", které vydaly administrace časopisů "Pravda-Munkás" v Bratislavě a byly konfiskovány 20. listopadu 1930 (tisk 809/XIII),

X. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů o novelisaci výnosu o vzdělávacích představeních kinematografických (tisk 432/XIII),

XI. min. zahraničních věcí na interp. posl. dr Luschky a druhů o menšinové rozpravě v Ženevě (tisk 675/V),

XII. min. financí na interp. posl. Schuberta a druhů o poškození berních úředníků novým pensijním zákonem č. 70/1930 Sb. z. a n. (tisk 801/XX),

XIII. min. financí na interp. posl. dr Holoty a druhů o horší jakosti doutníků a cigaret prodávaných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, o zavedení lepených cigaret a o snížení cen všech druhů tabáku a tabákových výrobků (tisk 809/VIII),

XIV. vlády na interp. posl. dr Holoty a druhů o pohnání k odpovědnosti pachatelů rabování a plenění páchaného občanským obyvatelstvem v době státního převratu a o možnosti jich zažalování na náhradu škody (tisk 809/VII).

Místopředseda Stivín: Počátkem schůze byl rozdán tištěný Zápis o 111. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle § 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1038. Návrh posl. Kaňourka, Myslivce a druhů na zařadění obcí Dolní Bučice-Vrdy do skupiny C činovného.

1039. Návrh posl. Kopeckého, Zápotockého, Śliwky a soudr. na podporu nezaměstnaným Všeobecným pensijním ústavem.

1040. Návrh posl. Hummelhanse, Špatného, dr Lukavského, Navrátila, Mašaty, Pechmana a druhů na urychlené vystavení sportovního stadionu na pozemcích strahovských lomů v Praze.

1041. Návrh posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky a druhů na započítání vojenské služby pro postup do vyšších platů (pro zvýšení služného) a do služebního pořadí státním a veřejným zaměstnancům a učitelům.

Místopředseda Stivín: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádost.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádost kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 18. března 1931, č. Nt XIII 10/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přečin §u 279 a) tr. zák. a přestupek §§ 3 a 19 zákona shromažďovacího (č. J 329-III).

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu. od Nebude-li námitek, projednáme nejprve odst. 13 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tudíž projednávati odst. 13, jímž jest:

13. Volba 16 členů a 16 náhradníků Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny.

Podle §u 54 úst. listiny volí posl. sněmovna ze 24členného Stálého výboru 16 členů a 16 náhradníků, při čemž každý náhradník se volí jako zástupce svého určitého člena.

Volba tato platí na 1 rok, a ježto od poslední volby rok již uplynul, máme vykonati novou volbu.

Upozorňuji, že členové vlády nejsou volitelni.

Volba se koná podle zásady poměrného zastoupení a sdružování stran jest přípustné. Pro volbu podle poměrného zastoupení odevzdávají podle §u 63, odst. 2 jedn. řádu hlasovací lístky jenom předsedové klubů za všechny svoje členy a hospitanty, poslanci pak jenom ti, kteří nejsou ani členy ani hospitanty nějakého klubu, což jsou toho času páni posl. Stříbrný a Kurťak.

Žádám tudíž ty, kdož jsou k hlasování oprávněni a dosud snad neodevzdali hlasovací lístky, aby tak učinili ihned na stolci předsednickém.

(Po přestávce:)

Prohlašuji odevzdávání hlasovacích lístků za skončeno a přikročíme ke skrutiniu.

Žádám pp. zapisovatele poslance Pika a poslance Langra, aby spolu s tajemníkem sněmovny a sněmovní kanceláří provedli skrutinium a sdělili mně jeho výsledek. (Výkřiky posl. dr Schollicha.)

(Po vykonaném skrutiniu:)

Podle sdělení pp. skrutátorů oznamuji: Odevzdáno bylo podle skrutinia celkem 298 hlasů. (Výkřiky komunistických poslanců.)

K této volbě se sdružili:

1. poslanci klubu republ. strany zeměděl. a malorol. lidu s poslanci klubu čsl. strany lidové,

2. poslanci čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské s poslanci čsl. soc. dem. strany dělnické,

3. poslanci klubu slovenské strany ľudové s poslanci klubu "Deutsche christ. soz. Volkspartei" a posl. Kurťak,

4. poslanci klubu "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" s poslanci klubu "Deutsche Nationalpartei".

Volební číslo jest 19, a podle něho připadá:

na s družené kluby poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu a poslanců čsl. strany lidové 4 mandáty; na sdružené kluby poslanců čsl. živn. obchodnické strany středostavovské a poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické 3 mandáty; na sdružené kluby poslanců slovenské strany ľudové a poslanců "Deutsche christl. soz. Volkspartei" 2 mandáty; na klub poslanců čsl. strany nár. socialistické 2 mandáty; na sdružené kluby poslanců "Deutsche nat. soz. Arbeiterpartei" a poslanců "Deutsche Nationalpartei" 1 mandát; na kluby poslanců čsl. strany nár. demokratické, strany "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei", strany "Bund der Landwirte und die Deutsche Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" a strany komunistické po 1 mandátu.

Žádám, aby byla přečtena listina zvolených.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Posl. Malypetr (dr Štefánek), posl. dr Staněk (Beran), posl. Mašata (Myslivec), posl. dr Dolanský (Košek), posl. Hampl (Remeš), posl. Tomášek (dr Markovič), posl. Najman (Horák), posl. Zeminová (dr Patejdl), posl. Tučný (Langr), posl. dr Kramář (dr Hajn), posl. Pohl (Hackenberg), posl. Böllmann (Hodina), posl. Gottwald (Babel), posl. dr Tiso (dr Fritz), posl. dr Luschka (Bobek), posl. inž. Jung (dr Schollich).

Místopředseda Stivín (zvoní): Tím volba 16 členů a 16 náhradníků Stálého výboru, připadajících na posl. sněmovnu, jest vykonána.

Tím vyřízen jest 13. odstavec pořadu.
Přerušuji schůzi do 17. hodiny. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Schůze je přerušena.

(Schůze přerušena ve 3 hodiny 53 min. odpol. - opět zahájena v 5 hod. 31 min. odpol.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Nebude-li námitek, projednáme případy imunitní dnešního pořadu schůze. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Přistoupíme k projednávání 5. odstavce pořadu, jímž je:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Ščereckého (tisk 590).

Zpravodajem je p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Hlavní stát. zastupitelství v Košicích žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Ščereckého pro přečin podle §u 20 zák. čl. XLI z r. 1914.

Žalovaný poslanec učinil oznámení na žalobce Karla Bráta, soudního kancelistu u okres. soudu v Nižních Vereckách. Výnosem presidia soudní tabule v Košicích dostal týž příkaz, aby si zjednal zadostiučinění soudně. Žalobce Karel Brát podal proto trest. oznámení státnímu zastupitelství, které stíhá posl. Ščereckého.

Imunitní výbor projednav případ, dospěl k přesvědčení, že činem žalovaného poslance byla překročena mez poslanecké imunity, a poněvadž úředník, jehož existence udáním byla ohrožena, nemůže si zjednati zadostiučinění jinak, než cestou soudní, navrhuje imunitní výbor posl. sněmovně, aby svolila k trest. stíhání posl. Ščereckého.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Ščereckého.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Ščereckého.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Brně v trest. věci posl. dr Stránského (tisk 614).

Zpravodajem je p. posl. dr Daněk.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Krajský trestní soud v Brně žádá za souhlas s trest. stíháním posl. dr Stránského pro přečin urážky tiskem podle §u 488 tr. z. a §u 1 tisk nov. z 30. března 1924, č. 124 Sb. z. a n.

Posl. dr Stránský uveřejnil jím podepsaný článek v "Lidových Novinách" ze dne 16. září 1926 nadepsaný "Ke krisi u čsl. socialistů", jehož obsahem se cítí na své cti dotčen posl. Stříbrný. Článek byl uveřejněn v době, kdy dr Stránský poslancem nebyl.

Imunitní výbor vzal v úvahu, že dvojím rozsudkem kraj. trest. soudu v Brně byl již obžalovaný osvobozen s výslovným poukazem, že důkaz pravdy prováděný se obžalovanému nepodařil, ačkoliv soukromý žalobce i soud uznal úřední dokumenty, na základě kterých k článku došlo, za nesporně pravé.

Proto imunitní výbor neshledal důvodu, aby posl. dr Stránský byl dále stíhán trestně, poněvadž zájem veřejný - nerušený výkon poslaneckého mandátu - převažuje úplně zájem uplatňovaný soukromou žalobou, která pokročila ve svém projednávání už tak daleko, že lze spatřovati už v dosavadních rozsudcích zadostiučinění do té míry, že zájmu soukromému není možno podříditi ony veřejné zájmy posl. sněmovny a výkonu poslaneckého mandátu. Navrhuje tudíž posl. sněmovně, aby nedala souhlasu k trest. stíhání posl. dr Stránského.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr Stránského.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Stránského.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Brně v trest. věci posl. Jurana (tisk 867).

Zpravodajem je pan posl. Jan Tůma. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno! Posl. Juran jest podezřelý, že vědomě rozšiřoval, znaje jeho obsah, leták "Mladí proletáři" a že vyzval dále Josefa Königa k rozšiřování uvedených letáků, a to zřejmě k rozšiřování způsobem zapovězeným, tedy čin Josefa Königa radou a poučením nastrojil.

Imunitní výbor po prozkoumání spisů nenabyl přesvědčení, že přečiny posl. Juranovi za vinu kladené jsou do té míry opodstatněny, aby týž ve své politické činnosti jako poslanec soudním stíháním byl rušen.

Navrhuje tudíž imunitní výbor posl. sněmovně, aby nedala souhlasu k trest. stíhání posl. Jurana.

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby řečnická lhůta byla 15 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta je přijata.

Ke slovu je přihlášen pan posl. Kopecký. Dávám mu slovo.

Posl. Kopecký: Dříve než přijdu k imunitní záležitosti posl. Jurana, chci poukázati na jednu věc. V pořadu dnešního sněmovního jednání stala se nápadně jedna změna: z denního pořadu byla mimo jiné vzata předloha, kterou Československo mělo přistoupiti k mezinárodní úmluvě o celním míru. Zakrývajíce marně stud, stopili prostě parlamentní aranžéři věc, jejíž projednávání by bylo dnes nesporně nejkrvavější ironií. Stopili ji rádi, že si včas ušetřili blamáž a ostudu. Byla by to bývala podívaná, kdyby dr Stránský měl dnes v plenu sněmovny opakovati z jednání zahraničního výboru nadšené své vychvalování a doporučování úmluvy o celním míru, když dnes veřejnost československá stojí pod dojmem překvapující události: ohlášení uzavření celní unie mezi Rakouskem a Německem. Události, na kterou reaguje čsl. buržoasie způsobem, kterým dokazuje, jakou komedií byla slova dr Stránského, jimiž úmluvu o celním míru v zahraničním výboru vychvaloval a doporučoval. Považujeme za nutné přibíti na pranýř skandál, že ani po takové dalekosáhlé události čsl. zahraniční ministr nejen nepokládal za nutné, aby sněmovnímu plenu učinil o tom náležité prohlášení, nýbrž ze naopak byla zde snaha, aby ani sněmovna neměla příležitosti o této významné aktuální události vůbec mluviti. Přibíjíme to na pranýř a můžeme říci, že za 13 let existence čsl. státu neprožilo Československo události, která by působila tak ohromným a zdrcujícím dojmem, jako byla zpráva, že Německo uzavřelo s Rakouskem celní unii. V táboře čsl. imperialismu panuje od okamžiku sdělení této zprávy panické zděšení. Česká buržoasie, oddaná pevné víře v zabezpečení svého státu a kolébaná po 13 let snem o velké budoucnosti svého českého imperia, probuzena byla z tohoto vědomí jistoty a bezpečnosti a ze svého panovačného snění jako hromovou ranou událostí, jež jí k zoufalému zděšení ukazuje, že jejímu panství hrozí takřka neodvratitelná zkáza, před níž nevidí záchrany.

Předseda (zvoní): Prosím pana řečníka, aby se držel pořadu a mluvil k věci.

Posl. Kopecký (pokračuje): Uzavření celní unie německo-rakouské svým významem takovou událostí skutečně je. Ono znamená zdrcující bankrot politiky čsl. imperialismu, znamená zdrcující zkřížení politiky, na níž založena byla existence československého státu, její hájení a udržování, na níž založeny byly také všechny plány, směřující k rozšíření imperialistického panství české buržoasie.

Uzavření celní unie německo-rakouské znamená přímou ránu do versailleského mírového systému. Jestliže již po delší dobu ukazovaly se známky, které nasvědčovaly, že versaillský systém dostává se v důsledku zostřujících se rozporů mezi kapitalistickými státy do krise, a projevovala-li se tato krise v revisních snahách a ve zostření otázky národních menšin, znamená uzavření německo-rakouské celní unie, že krise versailleského systému propuká, že začínají přímé útoky proti versailleskému systému, že pořádek v Evropě vytvořený mírovými smlouvami počíná se viditelně hroutiti. Nastává chaos, do kterého jest Československo plně stahováno. Je to jen potvrzení toho, co jsme my komunisté předvídali a říkali o mezinárodní situaci, o stavu versailleského mírového systému, o nebezpečí imperialistické války. Celní unie rakousko-německá znamená, že německý imperialismus, který dosud - využívaje rozporů mezi vítěznými imperialistickými mocnostmi a zvláště stanoviska Italie k mírovým smlouvám - pracoval proti versailleskému systému více méně po revisní linii, přistoupil k přímé ráně proti versailleskému systému úpravy poměrů v Evropě tím, že připojuje k Německu Rakousko. Uzavření německo-rakouské celní unie je nesporně věcí velkého dosahu, dotýká se versailleského systému na nejcitlivějším místě, dotýká se úpravy poměrů ve střední Evropě.

Předseda (zvoní): Pane řečníku, napomínám vás po druhé, abyste se držel pořadu a mluvil k věci. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Kopecký (pokračuje): Pokud jde o střední Evropu, založen byl versailleský pořádek na tom, že vedle nově zřízených států ve střední Evropě, Československa, Rumunska, Jugoslavie, Polska byl ponechán vedle Maďarska jako troska po rozkotané říši rakouskouherské samostatný rakouský stát, obsahující po odtržení jižních Tyrol a některých německých oblastí připojených k Jugoslavii dřívější německé obyvatelstvo rakouských zemí. Imperialistické mocnosti nerozdělily a nemohly rozdělit území rakouské mezi Československo, Jugoslavii, Italii, nedovolily také připojení německého obyvatelstva Rakouska k Německu, nýbrž z důvodů svých vyšších imperialistických zájmů vytvořily Rakousko jako samostatný stát ve střední Evropě. Rozhodovaly o tom zvláště zájmy francouzského imperialismu, a to jak pokud jde přímo o jeho posici vůči Německu, tak i pokud jde o postavení států Malé Dohody, zvláště Československa, které byly vytvořeny jako nástroje francouzského imperialismu. Utvořením samostatného Rakouska měla býti poraženému německému imperialismu vzata naděje na event. přirozené zesílení připojením Rakouska: utvořením samostatného Rakouska mělo býti Československo chráněno před nebezpečím obklíčení a sevření jednotným státem německého národa a měla býti posílena posice Československa vůči Německu, udržována rovnováha německého národa. Utvořením samostatného Rakouska měla býti vytvořena umělá hráz proti pronikání vlivů německého imperialismu do střední Evropy, na jihovýchod, na Balkán. Rakousko mělo býti vázáno na zájmy vlastní existence ve střední Evropě, mělo býti odkláněno od Německa, připoutáno na systém středoevropské politiky, a hnáno do spojení se středoevropskými státy ve směru proti Německu.

Samostatnost Rakouska prostě byla a jest podstatou úpravy, provedené mírovými smlouvami ve střední Evropě. Na udržení samostatnosti Rakouska závisí životní zájmy francouzského imperialismu v poměru k Německu a jeho zájmy ve střední Evropě; na udržení samostatnosti Rakouska závisí životní zájmy českého imperialismu.

Předseda (zvoní): Pane řečníku, napomínám vás po třetí, abyste se držel pořadu a mluvil k věci. (Výkřiky.)

Posl. Kopecký (pokračuje): Myslím, že tentokráte jest plně oprávněno, když k věci nemluvím, poněvadž není žádného bodu na denním pořadu, kde by bylo možno o tak významné události mluvit. (Výkřiky.)

A na zabránění připojení Rakouska k Německu závisí hospodářsky a politicky přímo celý osud státu československé buržoasie. Uzavřením celní unie německo-rakouské dostává tato středoevropská úprava, spočívající na versailleské a st. germainské smlouvě, zdrcující ránu, dostává ránu, která působí dalekosáhleji a otřásá celým systémem imperialistické moci v Evropě, vyvolávajíc náhle a nečekaně krajní zostření a komplikování meziimperialistických rozporů na všech stranách.

V největším rozsahu jsou ohroženy imperialistické zájmy Francie. Uskutečňuje-li se spojení Rakouska a Německa, znamená to, že ztroskotaly snahy francouzského imperialismu o to, aby německý imperialismus zůstal slabým a pokořeným a nenabyl již síly ohrožovat imperialistické tužby Francie. Uskutečňuje-li se spojení Rakouska a Německa, znamená to, že snahy Francie po ovládnutí Evropy, založené na panství a mírových smlouvách, jsou haceny a kříženy. Francouzskému imperialismu otevírá se vzhledem k německo-rakouskému celnímu spolku vyhlídka bankrotu jeho hegemonních snah, vyhlídka zatlačení z jeho vedoucí imperialistické posice v Evropě. Jestliže po celou poválečnou dobu ohrožovala Francii jako nebezpečný sok Italie, znamená celní spojení Německa a Rakouska, že proti francouzskému imperialismu a jeho spojencům vyvstal jako nebezpečný sok německý imperialism, jemuž bylo zůstaveno, aby podnikl první otevřený průlom do versailleského systému.

Německý imperialism, poražený ve válce v letech 1914-1919, jejž vítězné dohodové mocnosti pomohly zachránit v roce 1923 před porážkou revolucí, jemuž pomáhaly, aby se existenčně udržel a v trvalém pokoření před imperialistickými vítězi viděl svůj trvalý osud, německý imperialismus, vzkřísiv v sobě světovládné tužby, vyvstal, aby překvapujícím gestem ukázal, že pořádek, vytvořený mírovými smlouvami, nebéře již na vědomí, že nechce býti věčně pokořen, že chce opět své místo na slunci a že nastupuje cestu za imperialistickým výbojem. Kterým směrem? Starým směrem svých výbojů, směrem ke střední Evropě, na jihovýchod, na Balkán.

Celní spolek Německa s Rakouskem představuje svým významem velkorysý nástup německého imperialismu do střední Evropy a na Balkán. Německý imperialismus oživuje staré koncepce "Mitteleuropy" a "Drang nach Osten", koncepce, které ve svých důsledcích znamenají zvrácení versailleského mírového systému a ohrožení a zatlačení všech plánů a hegemonních snah francouzského a čsl. imperialismu.

Pro komedianství imperialistické diplomacie je příznačné, jak Německo kryje na venek, vůči společnosti kapitalistických států, svůj imperialistický nástup. Kryje jej způsobem, který nutí hlavní hlasatele Panevropy, hlavně hlasatele celního evropského míru a regionálních úmluv, pány Brianda a Beneše k tomu, aby sami odhalili, jakou komedii dělali, když hlásali, že panevropská idea, idea celního míru směřuje k tomu, aby evropské státy se v duchu míru a pokoje sblížily, aby překonaly navzájem nevraživost, aby zanechaly vzájemného celního válčení a snažily se odstraněním celních hranic vejíti vzájemně v bratrské spojení, jež by vyvrcholilo v uskutečnění evropské federace států.

Ukazuje se, jakou komedií bylo, když se systém regionálních smluv Briandem a Benešem vydával za krok k této pacifikaci a sjednocení Evropy. Curtius a Schober se dovolávají dnes toho, že jejich vídeňský pakt není vlastně ničím jiným, než uskutečňováním toho, co hlásala Francie, co hlásali Briand a Beneš. Německo a Rakousko dokazují, že si vzaly k srdci Briandovy a Benešovy rady, že uznaly neúčelnost vzájemného celního boje, že zrušují celní hranice a spojují se, aby se v duchu Briandem hlásaného panevropského bratrství bratrsky bez celních hranic snášely. Německo a Rakousko dokazují, že jejich vídeňský pakt je regionální úmluvou, jak ji vychvalují a doporučují Beneš . . .