Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, de Witte.

162 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, Bradáč, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Matoušek, dr Meissner, Mlčoch, dr Slávik, dr Spina, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 135. schůzi posl. sněmovny.

Nemocí omluvil se posl. dr Mederlý.

Lékařské vysvědčení předložil dodatečně posl. Häusler.

Předseda: Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Stejskala za posl. dr Moudrého: klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Halkeho za posl. Wagnera; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Katze za posl. Häuslera.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Pozdílka za posl. Skopala-Procházku; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Platzera za posl. Böllmanna; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Bendu za posl. Fr. Svobodu.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Marka za posl. Jančeka a posl. Vencla za posl. dr Zadinu.

Do výboru technicko-dopravního vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Müllera za posl. Häuslera.

Předseda: Došla naléhavá interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Naléhavá interpelace posl. Hrušky, Krosnáře a soudr. ministrům nar. obrany, vnitra a spravedlnosti o závodním teroru prováděném z příkazu ministra národní obrany na dělnících a falšování volebních listin v Daňkovce v Karlíně.

Předseda: Počátkem schůze byl rozdán tištěný vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1315. Vládní návrh zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1312. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky (zločin podle §u 81 tr. z.).

1317. Zpráva výboru zemědělského o vládním návrhu zákona (tisk 1306) o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931.

K tisku 1317. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1306) o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931.

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné Zápisy o 130. a 131. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Předseda: Počátkem schůze byl rozdán a zároveň přikázán výboru iniciativnímu tištěný návrh.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1308. Návrh posl. Geyera, Simma a druhů na zařazení města Aše do skupiny míst B činovného.

Předseda: Iniciativní výbor ve schůzi konané dne 2. července 1931 se usnesl přikázati k řádnému projednávání návrhy, a to:

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1263. Návrh posl. Zápotockého a soudr. na poskytnutí náhrady škod obětem střílení v Košutech.

1266. Návrh posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů na zařazení města Brandýsa nad Labem do skupiny míst B činovného stát. zaměstnanců.

Předseda: Výborům zemědělskému a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1264. Návrh posl. Nového, Remeše, Pika, V. Beneše a soudr. na poskytnutí pomoci pohořelým v obci Bílově, okres Kralovice u Plzně.

1265. Návrh posl. Chalupníka a soudr., aby neprodleně poskytnuta byla vydatná pomoc obyvatelstvu obce Zděchova, Lužné, Leskovce, Johanové a Ústí v okrese vsetínském na Moravě, postiženému těžkou živelní pohromou.

1267. Návrh posl. Vaculíka, Rýpara a druhů na poskytnutí pomoci obyvatelstvu na Hranicku a Holešovsku postiženému živelní pohromou.

1273. Návrh posl. Fialy, dr Moudrého, Mikuláše a druhů, aby živelní pohromou postiženým obcím v okresu rokycanském byla poskytnuta ze státních prostředků vydatná pomoc.

1274. Návrh posl. Fialy, dr Moudrého, Mikuláše a druhů na poskytnutí vydatné podpory obci Bílovu v okresu kralovickém, těžce postižené požárem.

1281. Návrh posl. Knotka, Staška, Kaňourka, Koška a druhů na poskytnutí pomoci obyvatelstvu v okresech pelhřimovském a kamenickém nad Lipou postiženému živelní pohromou.

1282. Návrh posl. dr Zadiny, Honzla a druhů na urychlené poskytnutí pomoci zemědělcům, postiženým v r. 1931 živelními pohromami na Českomoravské vysočině.

1283. Návrh posl. Chalupy, Tomáška a soudruhů na poskytnutí všestranné pomoci obyvatelstvu obce Skuhrova, Kvasin a přilehlých obcí, jež postiženy byly živelní pohromou.

1284. Návrh posl. Váchy, Srby a soudr., aby neprodleně poskytnuta byla vydatná pomoc obyvatelstvu obce Stojice, Svojšice, Svinčany, Jeníkovice, Bezděkov a Barchov s připojenými osadami v okresu přeloučském, postiženému živelní pohromou.

1285. Návrh posl. Janalíka, dr Dolanského a druhů na poskytnutí pomoci zemědělcům postiženým živelní pohromou v okrese telčském a jihlavském.

1286. Návrh posl. dr Staňka, dr Hodži, Mašaty, Berana, inž. Žilky, dr Štefánka, dr Zadiny, Křemena, Marka, dr Suchého a druhů na rychlé poskytnutí pomoci postiženým v roce 1931 živelními pohromami.

1287. Návrh posl. Nejzchleba-Marchy a druhů na poskytnutí pomoci zemědělskému obyvatelstvu v obcích na Tišnovsku postiženému živelními pohromami.

1288. Návrh posl. Neumeistera, Hummelhanse a soudr. na rychlé poskytnutí pomoci postiženým živelní pohromou na okrese votickém.

1289. Návrh posl. Vaňka, Mikuláše a druhů, aby byla neprodleně poskytnuta pomoc a podpora živelní pohromou postiženým zemědělcům v okresích jihlavském, telčském a moravskokrumlovském.

1290. Návrh posl. Petra a druhů na poskytnutí okamžité podpory pohořelým občanům v obci Bílově, okres Kralovice u Plzně.

1291. Návrh posl. Koška, Knotka, Staška a druhů na rychlé poskytnutí pomoci obyvatelstvu postiženému živelní pohromou na okrese jičínském a libáňském.

1292. Návrh posl. Šaláta a druhov, aby sa urýchleno poskytlo podpory pohorelcom v obci Klaku, okres Nová Baňa a v obci Stará Kremnička, okres Kremnice.

1293. Návrh posl. Hlinku, dr Mederlýho a druhov na poskytnutie pomoci mimoriadnou živelnou katastrofou postiženému vinohradníctvu okresu bratislavského a modranského, menovite vinohradníctvu mesta Svätého Jura.

1294. Návrh posl. Wagnera a druhů na vydatnou podporu zemědělců, postižených živelní pohromou dne 10. června 1931.

1295. Návrh posl. dr Mayr-Hartinga a druhu na rychlé poskytnutí pomoci městu Schönbachu, těžce postiženému živelní pohromou.

1296. Návrh posl. de Witte, Pohla, Blatné, Katze a soudr. na vydatná pomocná opatření pro obec Schönbach, postiženou živelní pohromou.

1300. Návrh posl. Šamalíka, Knotka, Rýpara, dr Mičury a druhů na vydání zákona o poskytování podpor při živelních pohromách.

1307. Návrh posl. Novotného, Kubače, Jurana a soudr. na okamžitou pomoc malozemědělcům, poškozeným živelnými pohromami.

Předseda: Posl. Babel, Barša a Hruška ve svých řečech ve 133. schůzi sněmovny dne 1. července t. r. pronesli výroky ohrožující bezpečnost státu.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výroky tyto ze zprávy těsnopisecké.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1306) zákona o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931 (tisk 1317) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem výboru zemědělského jest p. posl. Dubický, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Rýpar.

Dávám slovo prvému p. zpravodaji p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Je krutým osudem zemědělského lidu, že celoroční výsledky jeho těžké práce vystaveny jsou zhoubným účinkům živelních pohrom. Žádné podnikání nemá tak velké risiko, jako práce, která připravuje lidstvu chléb. Zemědělský lid je pilný, nenáročný a v povolání svém krajně obětavý. Nezná délky doby pracovní, nevyvolává sporů, i když hospodářská bída dopadá olověnou tíhou na jeho bedra, dře se s rodinami do úmoru a nechce nic jiného, než aby jeho práce a její výsledky měly tutéž ochranu jako ostatní výrobní podnikání.

Na venkově je zle. Téměř plná tři léta trvá krise, jaké nebylo u nás od převratu. Je to krise cenová i odbytová. Zemědělská práce je znehodnocena, v chalupách i statcích hospodaří se s prodělkem, jak tedy div, že zadlužení venkova roste měrou opravdu povážlivou. Je to vysoce nebezpečný zjev v hospodářském životě státu, neboť ochuzením a zadlužením venkova vzniká vážná situace pro celé národní hospodářství, které se může zdravě rozvíjeti jen tehdy, má-li zemědělství zaručenu spravedlivou rentabilitu. Proto je v zájmu celostátním, aby výsledky letošních žní byly náležitě podchyceny a zemědělcům zabezpečena spravedlivá mzda. Kdyby v naší státní politice bylo více smyslu pro potřeby zemědělské výroby, musily by zákonodárné sbory schváliti všechna ochranná opatření proti cizí konkurenci, musily by vážně jednati o zvelebení zemědělské práce, o udržení hospodářské stability venkova, neboť v opačném případě nastaly by pro celý stát poměry neudržitelné. Dbá-li se u nás toho, aby v sociálním směru byly vybudovány pro dělnickou třídu všechny podmínky ke spokojenému životu, pak tímtéž právem nutno věnovati plnou pozornost a péči zemědělskému zákonodárství a učiniti zejména to, aby zemědělská výroba byla soběstačná, spravedlivě odměňována a zajištěna před jakoukoli pohromou. Naděje zemědělského lidu, že letošní sklizeň přinese mu aspoň částečně hospodářské zlepšení, jsou v řadě krajů zničeny. Živelní pohromy vyskytly se opět v mimořádném rozsahu a způsobily nezměrné škody na letošní úrodě. Jestliže každá živelní pohroma je velkým neštěstím v dobách normálních, v dobách hospodářské stability, pak nyní, kdy hospodářská krise ochudila zemědělství o miliardy a uvrhla zemědělské usedlosti do zadlužení, je živelní pohroma pravou katastrofou. Některé kraje jsou zasaženy tak silně a krutě, že z polních kultur nezbude nic a zemědělec stojí tu se zoufalou otázkou na rtech, co bude dále. Je nutná proto rychlá a bezodkladná pomoc. Ale každá podpora a ulehčení v tomto neštěstí se strany veřejné správy nemůže ani z daleka zahojiti rány, které živelní katastrofa způsobila. Zde by bylo na místě veřejné krupobitní pojištění, o něž se jedná už několik let. Zemědělcům jde o pojišťovnu, která by za podpory státu umožnila všem hospodářům, aby za mírné pojistné premie mohli svou úrodu zabezpečiti proti každé živelní katastrofě.

Už v minulém zasedání sborů zákonodárných předložilo ministerstvo zemědělství příslušnou osnovu zákona, která byla odborně posouzena Poradním sborem pro otázky hospodářské a je tedy zralá k ústavnímu projednání. Mám za to, že letošní pohromy budou snad poslední pobídkou, ale také výstrahou všem stranám, aby návrh tak účelný a potřebný, návrh na zveřejnění živelného pojištění, byl ústavní cestou projednán.

Na zmírnění škod způsobených živelními pohromami jsou sice u nás zřízeny u zemědělských rad a na Podkarpatské Rusi u zemského úřadu zvláštní fondy, dotované každým rokem částkou 8 mil. Kč, ale s těmito prostředky lze, slavná sněmovno, vystačiti jen tehdy, když škoda nedosahuje tak mimořádného rozsahu, jako je tomu právě letos. Výpomoc udělovaná z těchto fondů může míti ráz jen nouzový a naprosto tedy nestačí na snížení břemen, která vyplývají ze současné, téměř tříleté hospodářské krise v zemědělství a z neobvyklého zadlužení venkovských chalup a statků. Z toho důvodu vypracovalo ministerstvo zemědělství za vedení ministra Bradáče návrh zákona, který bude vděčně uvítán všemi poškozenými lidmi.

V prvé řadě bude podle smyslu této osnovy postiženým, kteří uzavřeli nebo uzavřou zápůjčku, poskytnut příspěvek na zúročení, a to ve výši 3%. Úhrn zápůjček je stanoven celkovou částkou 50 mil. Kč. Příspěvek na zúročení bude stát platiti nejdéle 15 let.

Zemědělský výbor jednomyslně konstatoval, že rozsah škod živelními pohromami způsobených je tak mimořádný, že preliminovaná částka 50 mil. Kč ani zdaleka nestačí, aby úkol daný vládní osnovou mohl býti splněn. Proto z iniciativy všech stran bylo usneseno, znovu jednati s ministerskou radou, aby částka 50 mil. Kč zvýšena byla na 80 mil. Kč. Neznám ještě v této chvíli výsledek jednání v ministerské radě a nutno proto vyčkati bližších zpráv.

Vládní návrh pamatuje i na výjimečné případy, kde poškozený je živelní pohromou ve svém hospodářství existenčně ohrožen. Aby mu bylo umožněno uzavříti půjčku, převezme zaň stát záruku až do celkové sumy 5 mil. Kč.

Je mnoho stížností, slavná sněmovno, že půjčky jsou drahé, zejména na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde úroky dosahují výše 20% i více, a jak jsem již zdůraznil v zemědělském výboru, rovnají se přímo lichvě.

Vládní návrh umožňuje proto záložnám, spořitelnám a jiným finančním ústavům, aby u nich mohly býti učiněny vklady ústavy veřejnoprávními a také sociálně pojišťovacími ústavy, které, jak známo, poskytují půjčky na úroky nejnižší. Mají však podmínku, že půjčky tyto možno povolovati jen s t. zv. pupilární, t. j. sirotčí jistotou. Proto stanoví vládní návrh, že za vklady ony bude ručiti stát až do celkové výše 25 milionů Kč, čímž jest jim dána jistota sirotčí.

V zájmu postižených stanoví vládní osnova, že úroková míra zápůjček nesmí přesahovati úrokovou míru těchto peněz o více než 1/2%, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, kde poměry nesou s sebou vyšší režii, nejvíce o 1%. Státní pomoci má se dostati zemědělcům i nezemědělcům, a proto obsahuje vládní osnova ustanovení, jakým způsobem státní pomoc se má rozvrhnouti na zmírnění škod na majetku zemědělském a nezemědělském.

Osnova posléze obsahuje obvyklá ustanovení o osvobození od kolků a veškerých poplatků.

Při projednání této osnovy v zemědělském výboru byla absolvována debata, ve které zástupci jednotlivých stran poukazovali, že je povinností veřejné správy, aby ještě jiným způsobem vyšlo se krajinám živelní pohromou postiženým vstříc. Proto schváleny byly jednomyslně resoluce, jimiž se vláda žádá, aby učinila všechna další vhodná opatření pro pomoc poškozeným oblastem a pro přímou podporu poškozeným a na existenci ohroženým zemědělcům, po případě poškozeným i v jiných povoláních. Žádá se zejména, aby z nouzových fondů při zemědělských radách byla poskytnuta okamžitá finanční výpomoc ve formě zálohy na obstarání náhradního osiva a jiných hospodářských potřeb a na dopravu toho aby byl snížen železniční tarif. Žádá se dále, aby poškozeným zemědělcům byly poskytnuty daňové úlevy, zejména odpisy daní a prominutí daňových nedoplatků a aby za letošní rok a léta minulá zakázány byly finanční správou daňové exekuce v těch krajích, kde živelní pohromy napáchaly nezměrných škod. Posléze přijal zemědělský výbor resoluci, ve které se vláda vyzývá, aby provedla změnu prováděcího nařízení zákona ze dne 24. května 1928, a to v ten smysl, aby podpory z titulu fondů u zemědělských rad udělovány byly především v peněžitých částkách.

Jako zpravodaj zemědělského výboru prosím slavnou sněmovnu, aby moji zprávu vzala na vědomí a vládní osnově dopřála ústavního schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Vláda podala posl. sněmovně návrh zákona o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1931. Tím vyhověla požadavkům poslanců všech politických stran, jež podaly iniciativní návrhy, celkem 83, na poskytnutí podpory těm, kteří byli postiženi živelními pohromami kdekoliv v republice Československé. Jak bylo slavné sněmovně sděleno, zabýval se zemědělský výbor tímto návrhem ve schůzi dne 2. července a odevzdal návrh výboru rozpočtovému, aby projednal návrh vládní se stanoviska rozpočtového. Rozpočtový výbor projednal tento návrh ve dvou schůzích dne 2. a 3. července a vzal na vědomí, že poskytuje se pomoc v tomto vládním návrhu dvojím způsobem, a to: 1. zlevněním poskytnutého úvěru, 2. umožněním úvěru.

Zlevnění úvěru. Podle osnovy podané stát béře na sebe závazek platiti 3% ze zápůjček, které postižení uzavřeli aneb uzavřou k odčinění škod. Osnova stanoví, že tento příspěvek bude poskytnut do celkové výše zápůjček 50.000 Kč.

Za druhé poskytuje se umožnění úvěru těm, kteří byli ohroženi na své existenci do té míry, že by si nemohli opatřiti úvěr normální cestou. Tu se zaručí za ně stát podle osnovy do výše 25 mil. Kč u peněžních ústavů, anebo přímou zárukou, obstarají-li si osobní úvěr do výše 5 mil. Kč, poněvadž podle dosavadních zkušeností dosud tato výše úvěru stačila. Úrok při státní záruce nesmí přesahovati úrokovou míru 1/2% v Československu a 1% na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Aby mohly býti tyto půjčky poskytovány i od ústavů, které musejí míti zaručenu sirotčí jistotu, stanoví osnova, že státní záruka jest se sirotčí jistotou rovnocenná, což vzal rozpočtový výbor na vědomí. Hypotekární zápůjčky se poznamenávají v pozemkové knize jako zaručené zápůjčky státem aby tím cena majetku byla jaksi naznačena.

Rozpočtový výbor zabýval se hlavně otázkou, odkud vláda vezme peníze k této osnově zákona potřebné, a konstatoval, že osnova tato, pokud se týče nákladů, je hrazena v mezích rozpočtu tím spíše, že v rozpočtu ministerstva zemědělství jest částka 8 mil. Kč na pravidelné výpomoci zemědělcům při živelních pohromách a 1,500.000 Kč na výpomoci nezemědělcům, a také ostatní náklad dá se rovněž z rozpočtu hraditi.

Aby bylo docíleno jednotnosti při udělování státní pomoci a aby byly urychleně vyřizovány příslušné žádosti, budou žádosti projednány ve zvláštní meziministerské komisi zástupců ministerstva vnitra, ministerstva financí, ministerstva obchodu a ministerstva zemědělství, což rovněž vzal rozpočtový výbor na vědomí.

Bylo podáno několik pozměňovacích návrhů, které jsou vlastně obsaženy v resolucích zemědělského výboru, jež rozpočtový výbor rovněž přijal a jednomyslně schválil.

Jménem rozpočtového výboru dovoluji si tedy vládní osnovu zákona tisk 1306 o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1931 tak, jak jej přijal výbor zemědělský ve své schůzi dne 2. července 1931, doporučiti na základě usnesení výboru rozpočtového ve schůzi dne 2. a 3. července 1931 slavné sněmovně k ústavnímu schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Matzner a Novotný; na straně "pro" p. posl. Mikuláš.

Dávám slovo p. posl. Matznerovi.

Posl. Matzner (německy): Dámy a pánové! Zákon o státní pomoci při živelních pohromách, který byl dnes předložen sněmovně k projednávání, jest omezen jen na rok, na rok 1931. Jest to velmi divné, že tak důležitý zákon při každém krupobití a větší bouři musí býti znovu formulován, že se při každém usnášení o něm strhne přímo rvačka, jednání a vyjednávání, že jedna strana od druhé žádá vzájemné úsluhy. Nouze v zemědělství o provozovny a obytné domy musí to odstonati, aby jedna nebo druhá strana si mohla uvařiti svou stra nickou polívčičku na ohni parlamentní výmluvnosti. Ohromné škody, které povstaly bez přispění držitele, a to náhlou živelní pohromou, byly podnětem, aby byly vybojovány řečnické souboje. Co se ten nebo onen stará o nouzi, o strasti a starost těžce poškozených bližních, když, ba jen když svatá strana je zachráněna a odnese si politický užitek. Před dvěma lety jsem při podobné příležitosti, jako je dnešní, v rozpravě navrhl, aby se místo tehdy navrhovaných 10 milionů Kč na nápravu škod způsobených živelními pohromami povolilo 100 milionů Kč. Bylo mi tehdy namítáno, že toho není třeba, poněvadž se úprava provádí vždy podle právě vyskytujících se škod. Žádal jsem tehdy také, aby se poškozeným, stejně jak se to má dělati i podle tohoto zákona, nedávala podpora a záruka 3%ního zúročení, poněvadž jsem to nepovažoval za vydatnou podporu pro poškozené. Tehdy jsem pravil: Podle mého mínění bylo by značně lepší, kdyby se těm, kdož vykazují škodu na majetku a hospodářství a jejichž existence jest ohrožena, dalo konečně odškodnění v hotových penězích, aby si každý mohl pomoci podle toho, jak své hospodářství vede. Ani nynější způsob, jímž se má přispěti ke zmírnění nouze, nepostačuje, poněvadž přece vracení kapitálu musí býti pro postiženého neobyčejně těžké, ale přece jednoho dne musí nastati. Podíval jsem se letos na škody způsobené bouřemi v okrese osoblažském a jindřichovském a viděl jsem celou bídu, jak tam lidé pro ohromnou bouři ztratili celé své jmění a zůstali bez přístřeší. Přál bych si, aby právě tato německá území byla uznána za rovnoprávná a hojně obdařena výpomocí. Bylo by velmi cenné, abychom neviděli pomstu snad podle rodných listů. Prohlašuji již nyní, že moje strana bude pro tento návrh hlasovati, i když docela nepostačuje.

Nyní bych rád řekl něco o určování cen, pokud se to týká zemědělství. Stojíme přímo přede žněmi. Ještě nevíme, jakého zmetka porodí vládní většina ve své bezradnosti, prý na ochranu zemědělství. Nový hospodářský zázrak vyvstal znovu na politickém nebi Československé republiky. Již před 2 lety vyčistila sociální demokracie v tomto státě betlémskou hvězdu, tak zvaný obilní monopol, velmi čistě a leskle, aby čeští a němečtí agrárníci byli třpytem výhody pro těžce choré zemědělství očarováni. Pro zelenou internacionálu blýskala se tehdy hvězda obilního monopolu příliš rudě, v četných schůzích a poradách stále znovu se k ní domíchávalo na špičku nože zeleně, až smíšenina dostala správnou vládní barvu, černou, červenou a zelenou. Pravím: "Černo-rudo-zelená koalice zničí důkladně hospodářství." Postup jest tento: Poněvadž každá strana vychází na velkou politickou loupež zvlášť a jedna jediná nemůže tolik uchvátiti, jak to vyžadují stranické poměry, uzavírají největší strany ve vládě přátelsko-nepřátelský spolek. Tento přátelsko-nepřátelský spolek nechají několikráte hodně vášnivě se vyzuřiti. Šílená politika zuří v tisku, dnes pro, zítra proti, kompromisy, nové cesty, odmítavé stanovisko, osobní nálada, sociální demokrati tvrdí a agrárníci povolní, pak agrárníci tvrdí a socialisté povolní, klerikálové vaří stranickou polívčičku na ohni rudo-zelené horké vlny, solí ji souzvukem, odporem, souhlasem. Hospodářští ministři hloubají ve vládním hnízdě o rozdělení zisků mezi strany a stát: 50% státu, 40% stranám, 10% výrobci, zemědělci. Kdyby snad strany byly nespokojeny při rozdílení zisků, může se nařízením ještě zbytek 10% rozděliti mezi nespokojené. Kdo v tomto státě povstane a řekne, že zákonodárná praxe není ideální, tomu nelze pomoci.

Byl předložen návrh na zřízení obilní akciové společnosti, na které se stát měl účastniti 51%, a zemědělské svazy družstev, svazy konsumních družstev, svazy obchodníků s obilím a mlýnů 49%. A bylo ještě množství mínění, jak by se účinně mohlo čeliti nemírnému obchodu s dováženým obilím. Jen k radikálnímu prostředku nechtěli sáhnouti. Průměrné ceny pražské plodinové bursy za posledních 5 let byly přijaty jako základní ceny obilí pro žito, pšenici, ječmen a oves. Tyto základní ceny bylo by lze ještě aspoň napolo přijmouti jako stálé roční ceny. Podle tohoto výpočtu byla zjištěna a zaručena cena pšenice 190 Kč za 100 kg, žita 170 Kč, ječmene 165 Kč a ovsa 144 Kč. Političtí vyjednavači navrhují však proti tomu cenu pšenice 170 Kč a cenu žita 142 Kč. Jako čert číhá na duši, tak číhají vyživovací umělci na ceny obilí.