Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Mikuláš. Dávám mu slovo.

Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno! Každé podnikání a povolání má své určité risiko. Práce zemědělců vystavena však jest risiku největšímu. Příroda, která dovede práci zemědělců štědře odměňovati, začasté ve svých krutých rozmarech v několika minutách zničí celoroční jejich práci, investice a naději na nový chléb.

Dokladem toho jsou každoroční živelní pohromy a také i letošní katastrofy, které opětně způsobily milionové škody na úrodě polní, zahradách, lesích i na budovách.

Není žádné pochybnosti o tom, jaké hospodářské důsledky tyto pohromy zanechávají. Zvláště v přítomné době je třeba dobře uvážiti situaci postižených zemědělců. Živelní katastrofy byly vždy obávanou metlou-zemědělců. V přítomné době však, kdy zemědělství naše prožívá již třetí rok těžkou cenovou krisi, která postihla všechna výrobní odvětví, ať jde o výrobu rostlinnou nebo živočišnou, jsou živelní pohromy pro postižené skutečnou katastrofou. Za tohoto stavu jde již o vážné ohrožení existence, zejména malých a všech kapitálově slabých zemědělců.

Je proto samozřejmé, že postižení ve svém těžkém postavení, ba namnoze možno říci ve svém neštěstí, obracejí se o pomoc na kdekoho. Obracejí se na úřady, na poslance, na vládu. A tu chtěl bych říci docela otevřeně, že mám při všech těch intervencích jako praktický zemědělec vždy bolestný pocit a že cítím jako poslanec určitou výčitku, že jsme dosud na půdě parlamentní legislativně neupravili v tom směru poměry na tolik, aby důsledky živelních pohrom nedoléhaly na zemědělce tak nebezpečně, jak tomu je dosud. (Výborné! Tak jest!)

Právě letošní živelní pohromy znovu mne utvrzují v tom, že naše volání po zveřejnění živelního pojištění jest zcela opodstatněno a že je třeba je co nejdříve uskutečniti. Je toho třeba tím spíše, když je známo, že dosavadní zákonodárná opatření ukázala se jako naprosto nedostatečná, nehledě k různým nepříjemným okolnostem, vyplývajícím při praksi s prováděním zákona o fondech, jež jsou zřízeny při zemědělských radách. Pravdu měli ti, kdož již při projednávání zákona z 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., a zákona ze dne 14. června 1927, č. 118, zastávali názor, že těmito opatřeními není ani zdaleka vyřešen problém náhrady postiženým živelními pohromami. Pochybnosti tyto se plně potvrdily zejména po vydání prováděcího nařízení ze 24. května z r. 1928 č. 74 a 75. Ať jde o podporu postiženým, která podle prováděcího nařízení udělována býti má především in natura, nebo o refundaci daně pozemkové, možno s dobrým svědomím tvrditi, že celé to opatření jest příliš komplikováno a že za prvé znamená zatížení úřadů obecních, okresních a berních, za druhé pro postižené přináší mnohé nepříjemnosti a žádné nebo celkem nepatrné podpory pro malé a střední zemědělce. (Tak jest! Bohužel! - Posl. Tyll: Proč to říkáte, když budete hlasovat pro to?) Pane kolego, dobře poslouchejte! To netýká se nikterak této osnovy. Mluvím o zákonu o fondech.

Právě řada případů s udělováním podpor in natura, které jsme v posledních létech zjistili, vedla nás k tomu, abychom se energicky domáhali změny zmíněného prováděcího nařízení k zákonu o fondech.

O těchto poměrech jednal také zemědělský výbor při projednávání vládního návrhu o pomoci postiženým a výraz své nespokojenosti dal přijetím námi navržené resoluce, v níž se praví: "Vláda se vyzývá, aby okamžitě provedla změnu prováděcího nařízení ze dne 24. května 1928, č. 74 a 75 Sb. z. a n., a to v ten smysl, aby podpory udělovány byly především v peněžitých částkách." (Výborně! - Potlesk.) Přijetí této resoluce znamená pro nás určité zadostiučinění. Lze si nyní jen přáti, aby vláda skutečně brzy vyhověla této výzve zemědělského výboru i výzvě poslanecké sněmovny a splnila svůj úkol. (Souhlas.)

K projednávané osnově zákona, která v podstatě znamená podobné opatření, jakým bylo opatření Stálého výboru z r. 1929, chtěl bych připomenouti, že ji vítáme, poněvadž půjčky poskytované postiženým živelními pohromami při tříprocentním úrokovém příspěvku státu se v praksi dobře osvědčily. Proto i když jde časově opět jen o provisorní opatření, lze litovati, že finanční situace státu nedovoluje, aby úhrn zápůjček byl stanoven alespoň v té výši, jak tomu bylo r. 1929. Tehdy povolen byl úhrn zápůjček až do obnosu 200 mil. Kč, kdežto projednávanou osnovou zákona je úhrn zápůjček stanoven toliko do výše 50 mil. Kč. Pro státní pokladnu znamená toto opatření zatížení 1 a 1/2 mil. Kč ročně. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Není pochyby o tom, že opatření toto s ohledem na poměry v zemědělství a na ohromnou zadluženost není ani zdaleka úměrné situaci postižených.

Podle právě vydaného přehledu státního statistického úřadu o hypotečních zápůjčkách na nemovitém majetku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, činí podle stavu v r. 1928 hypoteční dluhy v Čechách 19.916,000.000 Kč, na Moravě 5.887,000.000 Kč (Slyšte!), ve Slezsku 1.216,000.000 Kč, úhrnem 27 miliard Kč.

Z toho připadá 14 a 1/2 miliardy na venkovské nemovitosti. Z těchto cifer je nejlépe patrno zatížení našeho zemědělství. A to je stav, jak uvádím, v r. 1928, který na základě trvající krise v zemědělství je dnes daleko horší.

Tato skutečnost musí nás všechny vésti k tomu, abychom co nejdříve vyřešili otázku levného zemědělského úvěru (Výborně!) a abychom radikálně upravili úrokovou míru v našem státě vůbec. (Výborně!)

Slavná sněmovno! Při této příležitosti považuji za potřebné připomenouti také otázku znovuzřízení a zvelebení našeho ovocnictví.

Katastrofa způsobená r. 1929 ohromnými mrazy byla takového druhu, že v některých krajích naší republiky nezůstal jediný zdravý strom. Podle provedeného úředního sčítání bylo zničeno 12 milionů stromů. Tato cifra jest ovšem daleko větší, poněvadž teprve nyní se zjišťuje, že vlastně ony stromy, které při soupisu se považovaly za nepoškozené, zdravé nejsou, a že je bude nutno nahraditi novými.

Přes to, že o této jistě bolestné kapitole bylo již dosti s tohoto místa řečeno, jsem nucen konstatovati, že mimo ohlášeného zákona na znovuzřízení a ochranu našeho ovocnictví ministerstvem zemědělství nic se dále nestalo. Domnívám se, že právě dnešní tak těžká doba pro zemědělství byla-by vhodnou k tomu, aby z prostředků veřejných vybudováno bylo naše ovocnictví. Pohled na zničené, kdysi tak krásné zahrady, sady a aleje, jmenovitě na Mělnicku, Čáslavsku, Kutnohorsku i v jiných

krajích republiky, odkud se každoročně vyváželo sta vagonů krásného a chutného ovoce, ukládá nám povinnost rychle jednati a rychle pomoci. (Tak jest!) Při znovuzřizování našeho ovocnictví jde přece o více než jen o určitý úsek naši národní výroby, jde o krásu našich krajů a jde, přihlížejíc k významu ovoce pro výživu lidu, o zdraví národa. (Výborně!)

Pro pomoc našemu ovocnictví mluví všechny důvody, pomozme mu proto rychle a účelně! Vedle finanční podpory, která je žádoucí, bude ovšem v připravovaném zákonu třeba pamatovati na ochranu a péči o ovocné stromoví. Ničení škůdců musí býti uloženo za povinnost každé obci. Je také třeba, aby zřízen byl náležitý dozor v jednotlivých okresech a aby tento byl prováděn zkušenými pomology. Jen tak usměrníme naše ovocnictví a dáme mu zdravé základy. Bez odborné péče ovšem nedospěli bychom k žádoucímu cíli. Poukazujíce na tento stav našeho ovocnictví, reklamujeme urychlené předložení návrhu zákona o znovuzřízení a ochraně našeho ovocnictví k ústavnímu projednání. (Výborně!)

Současně však obracíme se na vládu a žádáme, aby prostřednictvím povolaných orgánů věnovala náležitou pozornost dnešním cenám ovocných stromků. Činíme tak proto, poněvadž to, co se dnes děje při prodeji ovocných stromků, je vyložená lichva, nehledě k tomu, jaký materiál se prodává. (Výborně!) Podpora státu za dnešních poměrů nebyla by podporou našemu ovocnictví, nýbrž finančním obohacováním nesvědomitých školkářů. Proto je třeba i na tuto okolnost pamatovati.

Slavná sněmovno! Konče své připomínky, chtěl bych nakonec zdůrazniti, že pomoc, která se projednávanou osnovou zákona dostává postiženým, je plně opodstatněna a zasloužená. Pomoc tato má charakter pomoci sociální (Tak jest!), stejně tak, jako pomoc, kterou stát poskytuje nezaměstnanému dělnictvu. (Výborně!) Proto i když jsme si vědomi toho, že to není pomoc plně dostatečná k úhradě způsobených škod a že jde jen o opatření k jejich zmírnění, budeme pro vládní návrh hlasovati. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu je dále přihlášen p. posl. Platzer. Dávám mu slovo.

Posl. Platzer (německy): Slavná sněmovno! Dovoluji-li si dnes říci několik slov k tomuto vládnímu návrhu, pak hlavně proto, poněvadž považuji formu podpory při živelních škodách podle tohoto návrhu za mnohem příznivější a cennější než podporu z nynějšího fondu pro živelní pohromy. Dovolím si při této příležitosti také zvlášť ukázati na některé vady, které obsahuje právě zákon č. 75 z r. 1928 Sb. z. a n. Především podpora prostřednictvím fondu pro živelní podpory není naprosto vydatná, aby se zřetelem na značný rozsah škod mohla poskytnouti přiměřenou výpomoc. Za druhé - a to musím zvlášť zdůrazniti docházelo velmi často v obcích ke sporům při rozdělování podpor z fondu pro živelní pohromy. Každý se ovšem domnívá, že utrpěl největší škodu a pak nikdo není schopen věci skutečně tak spravedlivě posouditi, aby škody byly také skutečně přiměřeně likvidovány.

S druhé strany jest velká vada zákona také v tom, že se podpory nepřidělují v hotových penězích, nýbrž v naturáliích. Proto jednotliví poškození mohou znovu zdělati a znovu upraviti zničené plochy jen napolo. Rád bych poukázal zvlášť na ohromné škody r. 1929, kdy na př. na Šumavě velká bouře zničila nesčetné budovy, jejichž obnovení vyžaduje ohromných peněz. Poškození byli nuceni uzavříti větší půjčky, aby obnovili dům a hospodářství. Nepatrné příděly, zvláště příděly in natura, neposkytují ovšem možnosti, aby postižení mohli aspoň napolo zase napraviti škody. Máme zvláště na Šumavě - ve Vyšším Brodě a na jiných místech - velké lesní plochy, které do dneška nejsou ještě zalesněny, ba dokonce ani úplně odklizeny. Často vidíme ležeti polámané kmeny stromů, poněvadž scházejí peníze k jejich odklizení a zalesnění lesa. K tomu jest zapotřebí mnoho peněz. Několika metrickými centy jetele nebo umělého hnojiva nebylo a není naprosto pomoženo zemědělci a majetníkovi lesa a hrozí nebezpečí, že tyto plochy většinou zdivočí a zarostou a že v 10 nebo 20 letech budou z nich pusté a holé pláně.

Bylo by tedy nutno, aby se z tohoto fondu aspoň částečně použilo peněz k napravení těchto ohromných škod z dřívějších let, ačkoliv v zemědělském výboru bylo proti tomu zaujato stanovisko s důvody, jejichž oprávnění nepopírám.

Jelikož nynější vládní návrh poskytuje peníze, můžeme doufati, že při příznivém bezvadném posuzování a přiznávání těchto půjček bude lze přece jednotlivým poškozeným pomoci a umožniti jim, aby si opatřili aspoň poněkud větší půjčky na levný úrok. Neboť zemědělství, jak známo, nesnáší půjček vysoko zúročitelných Je-li zemědělec nucen platiti na úrocích 6, 7 nebo 8%, musí zůstati úroky dlužen a dluh naroste pak často tak, že za nynějších hospodářských poměrů nemůže býti uhrazen. Tak se stalo, že četná hospodářství byla v posledních letech zničena.

Pokud jde o výši fondu 50 mil. Kč, rád bych se přimluvil, aby byla zvýšena na 80 mil. Kč, jak se za to přece již v zemědělském výboru přimlouvala většina koaličních stran.

Rád bych použil této příležitosti i k tomu, abych ukázal, že v noci z 25. na 26. června vypukl v osadě Perneku požár, při němž z 25 domů v této osadě 21 úplně shořelo a jen 4 zůstaly státi, poněvadž stály mimo směr větru. Neštěstí postihlo tuto obec tak těžce, že, kdyby jí nebyly poskytnuty vydatné státní a soukromé peníze, osada by nemohla již býti opět vybudována. Pokud jde o soukromou podporu usilovali jsme a usilujeme učiniti vše, co jest jen možné, aby se pomohlo ubohým postiženým. Rád bych na tomto místě vyslovil prosbu k vládě a k jednotlivým příslušným ministerstvům, aby poskytly vydatnou pomoc, aby se pomohlo obyvatelstvu, chudým horským rolníkům a dělníkům.

Ke znázornění velkého rozsahu pohromy poukazuji, že až do předvčerejška se stalo obětí pohromy úhrnem 86 kusů hovězího dobytka, 3 koně a přes 60 vepřů. Ale to není ještě všechno ; v lesích jest ještě dobytek, který tam uprchl a ještě denně tam nacházejí zahynulý dobytek, otrávený dýmem. 19 usedlostí, chudobinec a obecní kovárna úplně vyhořely, veškeré zemědělské stroje a zařízení byly zničeny. Postiženo jest 41 rodin, z toho několik nemohlo zachrániti nic než holý život. V obci není skoro vůbec mléka a chleba, poněvadž veškerý hovězí dobytek, zvláště dojnice, zahynul. Při pokusu zachrániti část dobytka zahynul v plamenech i obecní starosta se svým nejstarším synem. Škoda činí podle předběžných odhadů přes 2 miliony Kč. Zmiňuji se zde ještě zvláště o tom, že si mně tamější obyvatelé velmi trpce stěžovali, že četnictvo při zjišťování škod nechtělo překročiti pojištěnou částku a chtělo přijmouti škodu za zajištěnou jen v té částce, na kterou byl příslušný zemědělec pojištěn. To jest velká nespravedlnost, poněvadž mnoho lidí uzavřelo pojištění pod skutečnou hodnotu, neboť pro nedostatek peněz nemohli platiti pojistné, a s druhé strany není ani všechno pojištěno, jen velmi málo lidí pojistilo dobytek a ještě menší počet pojistil také zařízení a nářadí, takže škoda činí ovšem mnohem více než pojištění.

Nemohu také pominouti mlčením, abych při této příležitosti nevyslovil vřelý dík ministerstvu národní obrany, že na naše zakročení po požáru nám poskytlo ihned 40 mužů z vimperské posádky, kteří vykonali ohromnou věc a pracovali dnem a nocí, takže do soboty poledne byla většina rumu odklizena. Tito vojíni také zahrabali velké množství dobytčích zdechlin. Při této příležitosti prosím ministerstvo národní obrany, aby sedlákům, postiženým neštěstím, i dále poskytlo oddíl vojínů, zvláště zákopníků, kteří by při obnovení a nové výstavbě jistě vykonali dobré služby, dále, aby jim poskytlo i 2 nebo 3 nákladní auta, poněvadž jsou obyvatelé nuceni celý stavební materiál dovážeti z nádraží v Horní Plané, vzdáleného hodinu, a nemají potahů, poněvadž jednak zahynuly v plamenech, jednak každý zemědělec bude svůj potah potřebovati pro vlastní hospodářství při nastávajících žních. Po této stránce domluvil jsem se i s panem ministrem národní obrany, který způsobem zasluhujícím díků mi také slíbil značnou podporu. Při této příležitosti prosím i ministerstvo zemědělství, aby z peněz, které dnes mají býti povoleny, poskytlo větší částky i tamějším obětem, poněvadž jinak by tamější zemědělci vůbec nebyli schopni znovu vybudovati svá hospodářství. Co mohlo shořeti, shořelo a pro velký žár i zdi většinou utrpěly tak, že budova musí býti vystavena úplně nanovo. Bylo by také dobře, kdyby ta neb ona stavba byla vyňata ze semknuté řady, neboť by nebylo žádné velké neštěstí, kdyby tato hromada rumu byla úplně odklizena a kdyby řada domů byla uvolněna, ovšem pak by i příspěvky musily býti větší. Ale za nynějších poměrů a při nouzi beztoho zadlužených perneckých sedláků nelze pomýšleti na takovou přestavbu obce, a kdyby se mělo znovu stavěti na starých základech, hrozí nebezpečí, že kdyby se takový požár opakoval, stane se znovu velké neštěstí. Prohlašuji, že pro tento návrh budeme hlasovati a prosíme, aby se při posuzování žádostí postupovalo vhodným, rigorosním způsobem. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Novotný. Uděluji mu slovo.

Posl. Novotný: Jestliže p. posl. Dubický za stranu republikánskou, za stranu, která o sobě říká, že hájí zájmy zemědělského lidu, což je zřejmo již z prázdných lavic, prohlašuje, že na venkově je zle, pak snad to již bude pravda. Zřejmým dokladem toho je také 84 návrhů a 7 peticí, které předcházely, nežli se vláda rozkývala a podala návrh zákona na státní pomoc při živelních pohromách. Mohli bychom se tudíž domnívati, že vládní návrh zákona bude jakýmsi výtažkem, destilátem z návrhů, které byly podány všemi koalovanými stranami, resp. i stranou naší. Ale to bychom neznali "Hadimršky"!

Návrh zákona, můžeme směle říci, jest výlupkem, ale ne z těch návrhů, nýbrž politického žonglérství. Návrh zákona přináší něco docela jiného, než bylo žádáno v předchozích návrzích. Co bylo žádáno v 84 návrzích jednotlivých stran? Všichni tito pánové shodovali se v tom, že je nutno, aby poškozeným zemědělcům byla poskytnuta peněžitá podpora. Všichni také shodovali se v tom, že má býti poskytnuta náhrada osiva, krmiva, všichni se také shodovali v tom, že jim má býti poskytnuta bezúročná půjčka až na dobu 15 let. Všichni žádali, aby byly odepsány daně, dávky a přirážky. Všichni také žádali, aby byly zadrženy exekuce proti malorolníkům.

Stačí vzít návrh posl. dr Staňka, který shrnuje své požadavky v 8 bodech. Co žádají pánové z republikánské strany?

Žádají: 1. Aby vláda nařídila urychlené vyšetření škod příslušnými orgány za účasti místních znalců ve všech krajích postižených živelními pohromami; 2. aby podle výsledku šetření byla poskytnuta postiženým jednak ihned peněžitá nouzová podpora, jednak všemožné daňové úlevy, zvláště odpisy daní a aby vráceny byly co nejdříve všecky daňové přeplatky; 3. vláda má naříditi, aby urychleně poskytnuto bylo postiženým náhradní osivo, krmivo a jiné zemědělské nezbytnosti a aby pro jich dovoz byly sníženy dopravní tarify; 4. aby byla poskytnuta postiženým podle výše škod bezúročná zápůjčka na 15 let; 5. aby z veřejných prostředků poskytla vláda mimořádnou výpomoc na nejnutnější opravy poškozených zemědělských budov; 6. aby dostatečně podpořila a urychleně zahájila práce komunikační, meliorační a regulační v postižených okresích; 7. aby urychleně byl ústavně projednán návrh zákona o veřejném živelním pojištění, a konečně 8. než se tak stane, aby vláda předložila návrh specielního zákona o prozatímním poskytování státní pomoci postiženým živelními pohromami. Pánové zachytili se jenom odst. 8 a od všech ostatních návrhů, které jsou samozřejmě i v těch druhých návrzích, hanebně utekli. Včera projednávala se osnova tohoto návrhu zákona v zemědělském výboru; přes to, že jsme poukazovali na vyloženou zradu jejich vlastních návrhů, všichni ti pánové súčastnění tam hlasovali jednotně pro vládní návrh.

Co dáváte malým zemědělcům tímto zákonem? Návrh zákona o státní pomoci při živelních pohromách má prý zaručiti spravedlivou odměnu a má prý zachrániti katastrofální situaci, ve které jsou dnes už statisíce malozemědělců. Má býti od státu dosáhnuto 50 mil. Kč na zúrokování těch peněz, které si postižení vypůjčí. My říkáme otevřeně, že těchto 50 mil. Kč nedostane se do rukou malých, středních rolníků, nýbrž že je pohltí ve velké většině zbytkaři a velkostatkáři. Při tom ovšem není zapomenuto, aby se náležitého profitu dostalo také bankám. Úrok je dovoleno vybírat o 1/2% a i o 1% vyšší, než je obyčejná úroková míra. Už z tohoto je zřejmo, že celá tato pomoc nebude ve skutečnosti znamenati pro malozemědělce nic, že se malozemědělci vlastně mají dostati jenom do područí peněžních ústavů, které z nich budou vymačkávat libovolné úroky jako dosud. Malorolníkům jste už pomohli tím, když jste poslali na vesnice 5.000 exekutorů. (Výkřiky posl. Jurana.) Tady jste ukázali pravou podstatu svého ledví. Tady jste ukázali, jak chcete pomoci drobnému venkovskému lidu, který se už dnes v dluzích topí. Není to předstírání a demagogie, jestliže dnes sama agrární strana musí přijíti s tím, že zadlužení venkova dostoupilo už výše 35 miliard Kč. A dnes se má venkov ještě více zadlužovat, dnes má býti ten malozemědělec ještě více zatížen hypotekárními dluhy. Samozřejmě, že těch pár korun, kterých se mu dostane od státu na úhradu těch úroků, naprosto nebude dostačovat, aby uhradil ty poplatky, které budou spojeny se zaknihováním těchto dluhů.

Tak vypadá ve skutečnosti vaše pomoc drobnému venkovskému lidu. Snažíte se, aby ten zákon byl hezký, ale jenom na papíře. V praxi vypadá ovšem potom docela jinak. Jak vypadá v praxi provádění zákona, o tom nám dává zřejmé svědectví pan ministr Bradáč sám, který odpověděl na interpelaci posl. Kubače a soudr. o přídělu podpor občanstvu, postiženému živelní pohromou ve Čkyni. Pan ministr Bradáč odpovídá doslovně (čte): "Šetřením, jež jsem nařídil na základě interpelace, bylo zjištěno, že z občanů uvedených v interpelaci, a to Janu Jonášovi, Janu Jáchymovi, Františku Novému, Františku Černému, Terezii Myslíkové, Antonínu Zykovi, Josefu Bělohlávkovi, Anně Pletterbauerové, Josefu Hrašovi a Josefu Štěpánovi nebyla podpora poskytnuta, poněvadž jmenovaní neohlásili škody, způsobené jim živelní pohromou, a nesplnili tak podmínky udělení podpory podle ustanovení §u 8 cit. vládního nařízení.

Jaroslav Komrska a Jan Kop byli z podpory vyloučeni, poněvadž škoda jim způsobená nedosahovala míry stanovené §em 5 odst. 2 cit. vlád. nař., t. j. nebyli utrpěnou škodou ani ohroženi na své hospodářské existenci, ani výtěžek jejich hospodářství nebyl snížen na polovici, event. o 2/5."

Zde je nejlépe viděti, jak se postupuje vůči jednotlivcům. U těch malých, kteří ovšem ztratili snad to poslední, se uzná, že neutrpěli škodu. To je zřejmé také z dalšího odstavce, kde pan ministr Bradáč říká: "Ostatní v interpelaci jmenovaní neobdrželi podpory, poněvadž podle právních předpisů dříve citovaných nelze je považovati za zemědělce, jimž se podle těchto předpisů podpory při živelních pohromách udělují. Všichni posléze zmínění mají totiž jako své hlavní povolání, na němž je závislá jejich hospodářská existence, zaměstnání jiné než zemědělství a toto provozují jen jako zaměstnání vedlejší."

Ovšem, pánům ředitelům bank, kteří mají zároveň velkostatky, zbytkové statky, nebude vytýkáno, že provozují zemědělství jako vedlejší zaměstnání, těm bude tato podpora přiznána, ale malozemědělec, domkář, který vlastní 2 až 3 ha půdy a nemůže se na tom políčku uživiti, a proto snad pracuje jako námezdní dělník, tomu se řekne, že to není jeho hlavním zaměstnáním. Tak vypadá prakse.

Pan ministr Bradáč v zemědělském výboru říkal: Kdo rychle dává, dvakrát dává.

Mohli byste pomoci rychle a nemusilo by k tomu býti tolik předpisů a tolik řečí, stačilo by, co žádáme my a co žádali také všichni ostatní: odepsati poškozeným malorolníkům daně. To by se dalo velmi krátkou manipulací vyřešiti, rychle a snadno, ale k tomu vy nechcete přistoupiti, poněvadž byste musili uznati, že právě převalujete všechna tato břemena na ty, kterým dnes chcete pomáhat. Odepsali jste daně velkostatkářům, fabrikantům, na zkrachované banky se našlo hned 300 mil. Kč, ale zde se musíte handrkovat o nějakých 50 mil. Kč, o které se budou vhodně děliti zase jen kapitalisté.

Katastrof jsme již prožili řadu. Od r. 1920 stíhá nás jedna za druhou. Byly to mrazy, větrné smršti, je to plíseň sněťová, jsou to povodně, a kolik se nám dostalo na úhradu škod, které vznikly těmi katastrofami? Pakatel 2 1/2 mil. Kč dala dosud vláda, aby se zacpaly škody, které vznikly živelními pohromami. Ale ani z toho mála domkáři a malorolníci nedostali nic. Běžte se dnes podívati ven, jak to vypadá v zahradách a stromořadích, kde trčí ještě oprýskané stromy a křičí a křičí na tu vaši ubohost a nespravedlnost. Jako obyčejně dáváte poškozeným jenom sliby, v těch se dovedete předstihovat při každé příležitosti, když vám jde o to, abyste vzmáhající se nespokojenost uspokojili, aby se lid nebouřil proti vám a nevyhnal vás z těch vesnic, až tam přijdete zase mezi ně; ať pan Zadina, ať všichni ostatní zkusí přijíti dnes na venek a říci tam, co jim dáváte. Oni jim na to dají patřičnou odpověď.

Pan Mašata nám vytýkal, že máme podávati rozumné návrhy. Jaké byly naše návrhy, které jsme podali na úhradu těch škod, které vznikly živelními pohromami? Nelišili se takřka v ničem od těch, které byly podávány jinými stranami. Komunistická strana navrhovala:

Vláda se vyzývá:

1. aby podnikla bezodkladně všechny kroky k tomu, aby drobným zemědělcům poškozeným živelními pohromami, jichž roční příjem nepřesahuje 30.000 Kč, byly odepsány všechny daně a dávky;

2. aby byly okamžitě zastaveny všechny exekuce proti nim vedené;

3. aby jim byla bezodkladně státem poskytnuta peněžitá náhrada škody utrpěné živelními pohromami;.

4. aby vláda do 14 dnů předložila poslanecké sněmovně návrh zákona o zavedení sociálního pojištění malozemědělců proti všem škodám zemědělským a pro případ nemoci, úrazu, invalidity a stáří podle zásady úplné samosprávy, vykonávané drobnými pojištěnci samými, jakož i s přenesením veškerých nákladů s pojištěním spojených na stát.

Úhrada výloh s provedením tohoto návrhu spojených budiž kryta z výnosu silně vzestupné daně z příjmů osob (jak jednotlivců, tak kapitalistických společností), jichž roční důchod přesahuje půl milionu Kč.

Je tenhle návrh přijatelný pro malorolníky? My si troufáme tvrdit, že ano. Nás ti lidé budou chápat, že my to míníme poctivě, ale za demagogii musí prohlásiti všecky návrhy, které zde byly podávány poslanci těch stran, které tvrdí, že hájí zájmy drobného lidu zemědělského.

Pan posl. Dubický žádal spravedlivou odměnu. Kdyby vám šlo o to, měli jste dávno možnost vykonati pro zemědělce daleko více, než jste už vykonali. Republikánská strana má od vzniku tohoto státu prim ve vládě, má své ministry na odpovědných místech, ale co jste pro ně udělali? To, že dnes všichni drobní zemědělci topí se v dluzích, že budou ze svých baráků utíkat. Taková je vaše pomoc drobnému lidu venkovskému! Vy jim pomáháte, ale přivésti jejich malé usedlosti na buben. K tomu jim pomáháte stále větším progresivním zdaněním a nakládáním daní a dávek.

Žijeme v ovzduší, které je nabito nespokojeností. Všude, kam přijdeme, říkají nám: Dále to už nejde! A my chceme varovat jak pány republikány, tak všechny ostatní, kteří o sobě prohlašují, že hájí zájmy našich drobných zemědělců. Ať se páni nepřepočítají! Jestliže přijdou živelní pohromy na rostlinstvo a na dobytek, mohou přijíti také na vládu, a taková pohroma bude znamenati potom něco jiného, ne ze rozdrtí a zničí osení, nýbrž že rozdrtí celý váš systém kapitalistický.

Ke konci chtěl bych vám říci několik slov od plic, od srdce, jak mi zobák narostl. To mi "napsal" pan Stivín:

"Paní a pánové, slavná sněmovno,
celkem to všechno stojí za h.....
Promiňte, prosím, že jsem to tak řek',
tak psával to už Karel Havlíček.

S tou vládní károu nemůžete hnout,
musíte padnout nebo vypřáhnout.
S tím se už přece žádný netají,
že továrny pomalu zcípají.

Výroba klesá. Přešel vás už smích.
Těch 600.000 nezaměstnaných
už nemůžete vtáhnout do práce.
Kde je ta vaše stabilisace?

Krise se stále více rozrůstá.
Dělník si má dát zámek na ústa.
Dělník už nesmí býti člověkem,
jestli se ozve, je bit pendrekem.