Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

162 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, Bradáč, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Matoušek, dr Meissner, Mlčoch, dr Slávik, dr Spina, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Zahajuji 136. schůzi posl. sněmovny.

Omluvy, uvedené ve dnešní prvé schůzi, platí též pro tuto schůzi.

Dovolené dal jsem: na dnešní schůze posl. Fr. Svobodovi, Pikovi, Polachovi, Fedorovi, Pechmanové, dr Patejdlovi, Stejskalovi, dr Jabloniczkému; na dnešní a zítřejší schůze posl. dr Stránskému - pro neodkladné zaměstnání, posl. Remešovi, Chobotovi, Brožíkovi a Bečkovi pro cestu do ciziny; dodatečně na tento týden posl. dr Holotovi pro neodkladné zaměstnání.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. dr Moudrého za posl. Stejskala.

Do výboru živnostensko-obchodního vyslal klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Eckerta za posl. Stenzla.

Místopředseda Roudnický: Mezi dnešní prvou schůzí byly rozdány a zároveň přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

1298. Návrh posl. Geyera a druhů na přeřadění města Hroznětína do skupiny míst C činovného.

1299. Návrh posl. Roschera a soudr. na zařazení obce Dolního Hanychova do skupiny míst B činovného.

1303. Návrh posl. Mojtu a druhov na sriadenie štát. školského fondu pre stavby národnych škôl na Slovensku.

1304. Návrh posl. Mojtu a druhov na vydanie zákona o priechodných opatreniach na ľudových a meštianských školách na Slovensku.

Místopředseda Roudnický: Přikazuji výborům ústavně-právnímu, technicko-dopravnímu a rozpočtovému:

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

1315. Vládní návrh zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1306) zákona o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931 (tisk 1317) [podle §u 35 jedn. řádu].

Budeme pokračovati v rozpravě zahájené v dnešní prvé schůzi.

Přihlášeni jsou ještě řečníci na straně "pro" pp. posl. Scharnagl, Knotek a Schweichhart.

Uděluji slovo panu posl. Scharnaglovi.

Posl. Scharnagl (německy): Slavná sněmovno! Vládní návrh o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1931, který nám byl předložen, přichází hodně pozdě, co však lze snadno pochopiti, poněvadž odpovědní vůdcové ve vládě nemohou dobře odejíti na letní prázdniny, aby s sebou nepřinesli nic domů.

Pro laika venku, pro zemědělce jest zcela nepochopitelné, že by dnešní silná, aspoň početně silná vláda neměla býti s to, aby pomohla zemědělství těžce o svou existenci zápasícímu. Na nejrozmanitější věci, i neproduktivní povahy, má vláda po ruce miliony, ba miliardy Kč. Na sanaci zkrachovaných bank byly bezúročně dány miliony, avšak pro zemědělství ležící v úpadku není skoro nic, neboť i zamýšlená pomoc znamená nové zadlužení. Kdo nám zaručí, zdali domácí zemědělství, když se dosavadní krise bude tak dále rozšiřovati, bude moci v nejbližších letech platiti úroky, byť jen 3%ní? Dnes jsou četní zemědělci, aspoň venku v německém území, kteří velmi často za celý měsíc nepřijmou ani 100 Kč, vidíme, jak se strádá a šetří, se strachem musí však přece i vláda viděti, že se dnes zemědělské usedlosti, které jsou prodávány v dražbě, často přiklepávají jen za vyvolací cenu, najde-li se vůbec ještě nějaký kupec. Po mnoho týdnů čekáme na zavedení obilního monopolu nebo povolovacího řízení se stálými cenami, ale bohužel marně. Příště se nesmí již opakovati, jak se to stalo letos na jaře, že se obilní ceny zvýšily o 100%, kdy již ani 10% sklizně nebylo v rukou výrobců. Nesmí se žádnému zemědělci bráti za zlé, když roztrpčen takovými věcmi svírá pěst, když ztrácí chuť pracovati se svou rodinou od časného rána až do noci, jen aby udržel svou existenci, jen aby dostál svým závazkům ke státu a svým věřitelům, zatím co jiní sklízejí ovoce této nadlidské práce.

Zemědělství nechce žádné almužny, žádných darů od vlády, ono žádá stejné a spravedlivé podpory, jak byla poskytnuta jiným stavům a povoláním. Nejtěžší rána, která může stihnouti zemědělství, jsou ovšem rozličné živelní pohromy. V několika minutách byla často zvláště v posledních letech se velmi často opakovaly takové případy - celá žeň zničena. Krupobití v době, kdy sklizeň dozrává, znamená nejen ztracený hospodářský rok, nýbrž vede i k nuceným a nouzovým prodejům, které se pak v dalších letech trpce mstí. Taková pohroma se nedá odčiniti ve dvou až třech letech. Tím hůře však, když se podobné pohromy opakují rychle za sebou.

Rád bych zde uvedl jen jediný přiklad z našich těžce postižených západočeských okresů tachovského, plánského a stříbrského, které dne 4. července 1929 byly postiženy těžkým krupobitím, které ze 100% zničilo sklizeň a způsobilo velkou škodu na budovách, především na střechách a lesích. Nyní nové krupobití ze dne 24. června t. r. postihlo znovu četné obce téhož území a zase zničilo žeň. Proto vítáme předložený zákon o živelních pohromách, ale přece projevujeme oprávněný požadavek, aby se stejně přihlíželo k zemědělcům německého jazyka. V rozličných kruzích se mluví o nuceném nebo aspoň dobrovolném pojištění sklizně proti krupobití, což by jistě bylo pro pojištěné ochranou, uklidněním. Než musíme uvážiti, že dnešní zemědělství naprosto již nesnese většího nebo nového zatížení. Neboť jest přece starou zkušeností, že když zemědělec měl svou sklizeň 10 let pojištěnou u některého ústavu, placením pojistného ztratil jedenáctou žeň. Nesmí se již opakovati, jako vloni na podzim, aby se sklizeň musila prodávati daleko pod výrobní náklady, kdy většina zemědělců užila obilí k vykrmení hovězího a vepřového dobytka; nyní však dochází k silnější nabídce na jatečních trzích, tím ceny zase klesají, což jest způsobeno špatným zaměstnáním průmyslu a velkou nezaměstnaností, takže nabízený dobytek nemůže býti prodán. Dnes jest veškerý dobytek již bez poptávky a zemědělec vidí, že jest připraven o svou spravedlivou mzdu.

I když tento návrh přichází hodně pozdě, nezneuznáváme důležitost jeho významu a budeme proto pro zákon hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Kaňourek.

Posl. Kaňourek: Slavná sněmovno! Nic tak nedemonstruje nedostatečnost dosavadních zákonných opatření na podporu krajů živelními pohromami postižených, jako právě projednávaná osnova. Doufali jsme, že opatření Stálého výboru z r. 1929, které touto osnovou kopírujeme, bude poslední toho druhu a že zákonodárné sbory přikročí k postačitelnému a všeobecně vyhovujícímu řešení otázky pomoci při živelních pohromách. Opatřením tímto doplňuje se prostě v mimořádné době jaksi nedostatečné opatření nynějších fondů pro zmírnění škod živelními pohromami způsobených.

V důvodové zprávě k tomuto návrhu zákona se praví: "Na zmírnění škod, způsobených živelními pohromami zemědělcům, jsou určeny podpory ze zvláštních fondů zřízených u zemědělských rad, v zemi Podkarpatoruské u zemského úřadu, které se každý rok dotují částkou 8 mil. Kč, jež je preliminována ve státním rozpočtu v kap. 21, tit. 5, § 5, pol. 1, a držiteli půdy zvláštní přirážkou k dani pozemkové ve výši 12% státní daně." Na podpory nezemědělců je preliminována v témže paragrafu položka v částce 1,500.000 Kč. S prostředky těmito možno vystačiti jenom tehdy, neprojeví-li se živelní pohromy v tom kterém roce v mimořádném rozsahu, ať co do své frekvence, tak co do intensity anebo územního rozsahu. Prostředky tyto však nemohou stačiti při mimořádném rozsahu živelních pohrom, ač-li by ovšem fondům byly k disposici reservy z let příznivějších. Bohužel, podpůrné fondy nemohly si až dosud utvořiti reserv v žádoucí výši, poněvadž existují teprve od 1. ledna 1928 a jejich prostředky byly vyčerpány udělenými podporami, zejména pak v katastrofálním roce 1929. Se zřetelem na tyto prostředky, které mají fondy k disposici tohoto roku, daleko nestačí, aby se z nich dostalo poškozeným zemědělcům v žádoucí míře potřebné pomoci, takže podpory, jež zemědělcům bude možno z fondů uděliti, budou míti většinou ráz jen skromné a tím nedostačující výpomoci z nouze. Skromné prostředky fondů nedovolují provésti větší pomocné akce, zejména pokud by šlo o snížení břemene, vyplývajícího z vyššího zadlužení.

Praví se tu tedy výslovně, že podpůrné fondy nemohly si dosud utvořiti reserv v žádoucí výši a odůvodňuje se to tím, že existují teprve od 1. ledna 1928. Kdyby fondy tyto trvaly 10 i více let, ještě by nemohly míti dostatek reserv na výplatu podpor při mimořádných živelných katastrofách, prostě proto, že stačí sotva k úhradě podpor při běžném a normálním rozsahu živelních pohrom. Aby mohlo býti dosaženo potřebných reserv pro katastrofy mimořádného rozsahu, bylo by nutno dostatečně zvýšiti každoroční dotace uvedených fondů. S 8 mil. Kč pro celou republiku naprosto nelze vystačiti.

Třebaže s dosavadním fondovým zařízením, hlavně však se způsobem vyplácení podpor nesouhlasíme, podal klub čsl. strany lidové návrh zákona, kterým se roční dotace fondů zvyšuje na 30 mil. Kč. Zákon tento podle návrhu měl platiti jen pro r. 1931 a z uvedených 30 mil. Kč měly býti likvidovány podle návrhu podpory z předcházejících dvou let, r. 1930 a 1929. Jednoroční platnost navrhována byla v pevné důvěře, že dojde k rozumné dohodě o vyřešení otázky živelního pojištění. Že dosavadní fondy jsou nedostatečné, vědělo se již tehdy, když byly zřizovány. Měla to býti nejnutnější výpomoc z nouze a za ní mělo následovati radikální uspořádání této věci. To už je snad kletba našich zákonodárných sborů, že každou věc musíme dělati na dvakrát nebo na třikrát. Sotva se jeden zákon dělá, již se ohlašuje jeho novelisace. Vědělo se, že bude nutno dělati věc radikálnější a na širším podkladě, ale nevědělo se, co to bude. Místo vybudování řádných fondů vypracován byl návrh zákona o zřízení krupobitní pojišťovny, návrh, který nebyl nikterak vítán ani odborníky, ba co hlavního, ani skutečnými zájemci z řad zemědělců a zejména z řad malorolníků, řekněme v horských krajích. Zejména rozhodující politické kruhy, vyjma ty, které mají na věci vlastní stranicko-politický zájem, vyslovily se zásadně proti tomuto návrhu. Přes to však jmenovaný návrh ministerstva zemědělství projednán byl pouze Poradním sborem pro otázky hospodářské a jeho subkomitétem. Jmenovaná korporace neřešila otázku tuto zásadně, nýbrž přidržovala se jen jednotlivých ustanovení návrhů s hlediska praktického. Dělo se tak pod dojmem přesvědčení, že záležitost tato politicky zásadně je dohodnuta a že po stránce té nedá se na věci nic dělati ani měniti. Provedl tedy Poradní sbor jen některé stylistické změny, jimiž osnova jako taková změněna nebyla.

Jádrem osnovy i po změně zůstává zřízení krupobitní pojišťovny, tedy zvláštního pojišťovacího ústavu, který by měl v ohledu krupobitního pojištění monopolní postavení. Stát by přispíval nemalou částkou na úhradu výdajů zařizovacích a stejným ročním příspěvkem na zlevnění pojišťovacích sazeb. Výbor pojišťovny měl býti částečně volen členstvem, částečně pak jmenován vládou z odborníků. V pojišťovně krupobitní mělo býti jako zvláštní odvětví soustředěno pojištění dobytčí. Toto pojištění mělo býti rozděleno na několik skupin, a to: zajištění koní, zajištění skotu, přímého pojištění koní a přímého pojištění skotu zřejmý ústupek statkářům, aby nemusili svůj dobytek pojišťovati ve spolcích jako ostatní rolníci, nýbrž aby si mohli svůj dobytek a koně pojistiti přímo u pojišťovny, kde by toto jejich přímé pojištění tvořilo samostatnou pojišťovací skupinu nebo odbor. Pro každou tuto zájmovou skupinu byl k volbě výboru pojišťovny vyhrazen zvláštní počet zástupců a vedle toho právo hlasovací bylo odstupňováno podle výše pojištěné hodnoty. Celá struktura vedení pojišťovny byla dělána tak, aby přiměřeně - či chcete-li nepřiměřeně - mohly uplatňovati svůj vliv majetkově nejsilnější vrstvy zemědělské.

Není možno vypočítati zde podrobně všechna ustanovení zmíněného návrhu. Jsou ostatně širší veřejnosti již známa z novinářské diskuse o této záležitosti vedené, z veřejných schůzí, konferencí a táborů, kde se tato záležitost velmi často přetřásá. Stranicko-politický zájem skupiny stojící za ministerstvem zemědělství je více než patrný, nehledě k tomu, že se tu zbytečně vyvolává v život nový velký ústav s drahým administračním a funkcionářským aparátem. My jsme tento návrh odmítli zásadně a své stanovisko jsme také nesčetněkráte odůvodnili. Postavili jsme se především proti zřizování nového nákladného pojišťovacího ústavu, který by nejen značně zdražoval živelní pojištění, nýbrž který by také v našich zvlášť vypiatých stranicko-politických poměrech nezaručoval objektivní a spravedlivý postup. Po stránce meritorní namítali jsme zcela právem, že navrhovanou krupobitní pojišťovnou přihlíží se zejména k zájmům majetnějších vrstev venkova a méně se přihlíží k zájmům drobných držitelů půdy, pro které často i levné pojištění - i když připustíme, že by levnější bylo, třeba pro to žádných dokladů nemáme - je nepoměrně drahé. Pojišťovna, jak je navrhována s event. závazným pojištěním, byla by vzhledem k stranickopolitickému charakteru nejhorší otročinou pro venkov vůbec. Proto tedy závaznost byla vypuštěna a je navrhováno pojištění dobrovolné, to znamená, že se pojistí jen ten, kdo to uzná za vhodné a potřebné, a to v krajích, kde se živelní pohromy takřka pravidelně dostavují. Tam, kde se živelní pohromy objevují v delších časových intervalech, nedal by se pojistiti ani jediný z drobnějších zemědělců. Došlo-li by pak ke katastrofě, zůstali by tito lidé úplně bez pomoci a bez prostředků. Je obava, že i tam, kde se živelní pohromy objevují téměř pravidelně, dal by se málokdo z chudších zemědělců pojistiti. Zlevněné příspěvky, byly-li by vůbec levnější, šly by k dobru statkářstva. Potřebujeme specielně vyřešiti tuto otázku s ohledem na zájmy a hospodářskou nosnost malých zemědělských podniků. Navrhovaný ústav by po této stránce otázku nevyřešil.

Široká veřejnost zemědělská si zřízení pojišťovny jako takové nepřeje, jako si vůbec nepřeje žádných nových ústředen. Má pro to mnoho závažných důvodů. Bojí se z pochopitelných příčin nové pojišťovací centrály, která by sledovala spíše cíle politické než humanní. Nikdo nemohl více poškoditi a snížiti, vlastně zoškliviti širokým vrstvám zemědělským snahu po zřízení nového pojišťovacího ústavu, než ti, kdož politicky za tímto návrhem stojí. Jsou tu neblahé zkušenosti s neblahým rozdělováním nouzových podpor z dosavadních fondů, zkušenosti o tak křiklavém stranictví, že nemohou nikoho pro pojišťovnu rozehřáti. Je-li možno při výběru osob pomoci potřebných postupovati tak stranicky za poměrů nynějších, oč horší by to bylo, kdyby tentýž politický duch daleko makavěji se projevoval v pojišťovně? Je to odpor široké zemědělské veřejnosti proti stranickopolitickým metodám při rozdělování státních výhod, je to odpor proti politickému protekcionářství, které bují zejména na našem venkově.

V autonomní správě pojišťovny nemáme záruku ani šetrného, ani účelného hospodaření. Uplatňování stranicko-politických zájmů v institucích, které mají sloužiti zájmům všech vrstev občanstva určité kategorie, musí býti zabráněno zavčas stůj co stůj.

Proto žádným způsobem nedáme svého souhlasu ke zřízení t. zv. krupobitní a dobytčí pojišťovny a budeme se domáhati toho, aby dobudována byla zřízení dosavadní, jimiž je možno vyhověti zájmům nejširších vrstev zemědělského obyvatelstva. Proto také klub lidových poslanců podal v tomto volebním období návrh na dobudování fondů na podporu krajů živelními pohromami postižených. Návrh tento může býti alespoň podkladem k jednání dalšímu, neboť naznačuje aspoň cesty, jakými je třeba se bráti při pronikavější úpravě otázky podpor krajů živelními pohromami postižených. Návrh na zřízení krupobitní pojišťovny nemá nejmenší naděje na úspěch. Je třeba hledati střední cestu k dobudování toho, co zde již máme. Dosavadní podporování krajů živelními pohromami postižených resp. rozdělování podpor je přímo ostudou našeho veřejného života. Nynější stav je neudržitelný a musí býti za každou cenu změněn. Náš klub zde interpeloval před časem případ, který je strašným dokladem stranicko-politických zájmů při rozdělování nouzových podpor. Běželo o družstvo, které obdrželo z nouzového fondu značný peníz na opatření osiva pro zemědělce svého kraje, postižené živelní pohromou. Družstvo toto žito nakoupené od zemědělců po 105 Kč za 1 q přidělovalo jako nouzové obilí v ceně 185 Kč za 1 q. V menším měřítku stejným způsobem dělo se to téměř všude, že vlastní účel fondů se takřka ztrácí a fondů resp. prostředků z nich se používá k hospodářskému posílení družstev jako rozdělovacích orgánů. Je ovšem pravda, že neházíme všecka družstva při této příležitosti do jednoho koše. Družstva československé lidové strany, která musela svoje komisionářství přímo u okresních úřadů probíjet, nechovala se tímto, abych tak řekl, lichvářským způsobem, jak nám dosvědčuje lidové hospodářské družstvo ve Vodňanech, hospodářské družstvo ve Veselíčku, Bernardicích a konečně také jinde. Je nutno vypláceti podpory v hotovosti, což je požadavek téměř všech stran, a není možno dělati šmahem ze zemědělců pijany, jak se říká, kteří sotva by podporu dostali, ji propili, nenakoupivše si potřebného obilí. Rozdělovací komise je nutno podříditi takovému dozoru, aby jejich eventuelní přehmaty mohly býti nadřízenými orgány napraveny. Dosud toho není a ten, komu se stala křivda, se práva za žádných okolností dovolati nemůže. Litujeme, že aspoň pro letošek nebyla dosavadní ustanovení o rozdělování podpor změněna a doplněna tak, aby byl zabezpečen spravedlivý postup rozdělovacích orgánů.

Letošní živelní pohromy mají zvlášť těžké následky pro zemědělce. Je tu nejen úbytek chlebovin a krmiv, nýbrž je tu také nemožnost uspokojivého zpeněžení dobytka, který jednak pravidelně zemědělci prodávají, ale který také budou nuceni odprodati následkem nedostatku píce, jak je tomu na severní části okresu bechyňského, jižní části okresu milevského, velké části okresů na Českomoravské vysočině a konečně samo Pošumaví od Volyně k Vimperku a do jižní části okresu prachatického. Přes to, že dovoz cizího dobytka k nám byl takřka zastaven, poklesly ceny dobytka u producentů o více než 40%. Zde vidíme, jak důležitý je domácí trh pro produkci živočišnou. Je tedy třeba, abychom vedle péče o kraje živelní pohromou postižené pečovali co nejúsilovněji o pozvednutí domácího trhu v produkci masné, t. j. abychom umožnili výdělky dělnému lidu ve městech uspokojivými smluvními dohodami se státy sousedními. Zde se zájem dělníka průmyslového úzce dotýká zájmů zemědělských a proto je třeba, aby s veškerým porozuměním na všech stranách bylo přikročeno k urychlenému řešení naléhavých těchto otázek. Zájmy stranicko-politické musí ustoupiti zájmům věcným. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Schweichhart.

Posl. Schweichhart (německy): Slavná sněmovno! Projednávaný vládní návrh o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931 vítáme my, němečtí sociální demokraté, se zadostiučiněním. Znamená podstatné zlepšení dosavadních nedostatečných ustanovení a jsme ochotni splniti ještě i další přání. Podmínkou ovšem jest, že se bude pamatovati také na oprávněné požadavky jiných vrstev, které se octly v nouzi, především na dělnictvo.

Nejprve byl vydán zákon ve prospěch zemědělství, které jest pochopitelně především postiženo živelními pohromami. Návrh obsahuje však ustanovení, že také jiní poškození mohou dostati podporu. Pokud není zavedeno všeobecné řádné pojištění proti živelním pohromám, jest zemědělství neustále odkázáno především na státní pomoc. I tento návrh snaží se ve formě úroků, příspěvků, zápůjček a subvencí zmírniti nouzi zemědělství a jiných vrstev. Že to může býti paliativní prostředek, jest jasné. Proto znovu žádáme, aby co možno nejdříve bylo zavedeno rozsáhlé pojištění proti živelním pohromám, při čemž ovšem nepřehlížíme potíží takového pojištění. Jsou k tomu již různé náběhy, ale dosud nedošlo ke konkrétnímu činu, poněvadž různé soukromé zájmy hrají nikoliv nedůležitou úlohu a také způsob organisace jest sporný.

I když se neustále upozorňuje na velkou nouzi zemědělství, jako parlamentní zástupci organisovaných drobných rolníků a pro velký národohospodářský význam zemědělství tohoto státu jsme vždy ochotni dáti souhlas ke všem opatřením, která mohou přinésti úlevu. Výslovně připomínám, že všechna zákonná opatření, navržená s jiné strany, došla našeho souhlasu v rámci koaliční politiky, tak zákon o původu zboží, zákon o mísení mouky, zákon o pečení chleba, pohyblivá cla atd. I když výsledek těchto zákonů neměl vždy žádaného úspěchu, není to jistě naší vinou, nýbrž záleží to v těžkých poměrech zemědělství, posuzováno s hlediska světového. Stále musíme zdůrazňovati, že to nejhorší pro domácí zemědělství bylo odvráceno, což musí býti také nám počítáno za zásluhu.

Pro nás jest jasné, že dosavadními prostředky nelze trvale udržeti prosperitu domácího zemědělství a že musí býti provedena dalekosáhlá opatření, aby bylo výnosnější a aby se uchránilo před zkázou. Není pochyby, že ohromná nadprodukce v cizině a tím způsobený pokles cen působil na zemědělství ničivě. Musíme si říci, že jde o mezinárodní problém, který lze řešiti jen vzájemnou dohodou všech států a že musí nastoupiti nejlepší síly, aby se našlo řešení co možno nejdříve. V této chvíli zuří na světovém obilním trhu ohromný boj. Obilní výroba na zeměkouli činí po srážce výroby sovětského Ruska asi 300 milionů tun ročně, počítaje v to pšenici, žito, oves, kukuřici a ječmen. Z tohoto množství použijí zemědělci asi třetinu pro sebe, na chléb, osivo a krmivo pro dobytek. Zbytek 200 milionů tun přijde přímo nebo nepřímo do prodeje. Nadprodukcí zámořských států, ale také vývozní politikou sovětského Ruska prodejní cena tohoto množství hluboko poklesla a zemědělství ztratilo miliardy.

To, co platí o obilní výrobě, platí také o jiných výrobních odvětvích, na příklad o výrobě chmele, pěstění cukrovky atd. Poměry jsou již mnohdy tak hrozné, že došlo k velkému zadlužení zemědělství a že zvláště mnoha drobným rolníkům hrozí zkáza existence.

Především nám chybí soustavná sociální konsolidační práce, která by uvedla výrobu a spotřebu do správného poměru, při čemž nikoliv na posledním místě dlužno pamatovati na to, že spotřeba důležitých potravin, jako masa, cukru a podobně, musí se podstatně zvýšiti. To však lze provésti jen tehdy, poskytne-li se pomoc ke zlepšení stavu spotřebitelů, především dělnictva, poskytne-li se pomoc ke zvýšení mzdy a tím k zesílení jeho kupní síly. Vyšší kupní síla přichází podle zkušenosti k dobru především zemědělství tím, že se zvětší odbyt potravin. Zemědělství samo musí hleděti, aby vlastní pomocí a kde nestačí, pomocí státu dovedlo více vyráběti, při čemž velký úkol připadá družstevní organisaci. Bohužel pozorujeme, že družstevní myšlenka nezakotvila dosud ještě všude pevně mezi zemědělci a že v tomto směru dlužno ještě vykonati velkou výchovnou práci. Zvláštní pozornost musí se věnovati vyřazení překupnictví, což lze nejlépe udělati soustavnou spoluprací zemědělských a spotřebních družstev. S radostí pozorujeme v tomto oboru již velmi slibné začátky. Rád bych upozornil, že organisovaní kanadští farmáři připojili se všichni k mezinárodnímu svazu konsumních družstev. Byli zastoupeni také na posledním vídeňském sjezdu internacionály spotřebních družstev, která dnes soustřeďuje 55 milionů rodin. Kanadští farmáři získali přímým odbytem svého zboží v anglické, skotské a německé velkonákupně velmi cenné a trvalé zákaznictvo. Tento příklad zaslouží, aby byl všude následován a my vítáme každý krok, který se v tomto směru učiní, aby se nejdůležitější skupiny národního hospodářství, zemědělci a dělníci, vzájemně sblížily. Zdravá hospodářská politika, která by hájila zájmů obou skupin, vytvořila by také zdravé politické ovzduší.

Podle zkušeností musí se zemědělství snažiti, aby se vždy přizpůsobilo poměrům na trhu, při čemž musí neustále pozorovati poměry na trhu. Jak se zdá, při pěstování chmele podařilo se dosíci určitého omezení osevných ploch ve všech příslušných zemích. Musíme ovšem vyčkati, zda se tím zabrání nadprodukci. Ve světovém měřítku byla přechodně s námahou upravena také výroba cukru, při čemž si náš stát musil dáti líbiti značné omezení. Nyní se očekává, že také v pěstění obilí dojde k mezinárodnímu dorozumění. Mluvilo se již často o určitých opatřeních a jsou prý také poskytnuty mezinárodní úvěry. Při tom bych rád zdůraznil, že tyto úvěry mají býti poskytnuty nejen velkostatkářům, nýbrž i drobným rolníkům.

Všechny odborné vrstvy došly již jistě k přesvědčení, že náprava musí býti sjednána organisační pomocí státu, úpravou dovozu. Častokráte již, dosud ovšem marně, jsme upozorňovali, že pro obrovské technické převraty, pro náhlý rozvoj zemědělství v zámořských státech, nastal konec tak zvané volné hře sil i v zemědělství a že zde musí stát zasáhnouti a provésti úpravu a zavésti pořádek. Stání obilní monopol uplatňuje se v této formě více nebo méně jasně v různých státech, vedou se jednání o společném odbytu obilí v jihoevropských státech společným úřadem a pod., zkrátka velkorysá, soustavná úprava odbytu produkce jest již na postupu. Nyní stala se situace zvláště kritickou zásahem sovětského Ruska, které vrhá své zboží na trh pod výrobními náklady a za to dováží nejrůznější stroje, aby se mohl průmysl a zemědělství vyvíjeti podle plánu. Budeme míti ještě častěji příležitost zabývati se těmito otázkami, tak na příklad již v nejbližších dnech problémem zajištění sklizně.

Jak jsem již uvedl, jsme ochotni vyjíti zemědělství vstříc, očekávajíce, že také ono splní přání dělnické třídy. Při tom bych ještě upozornil, že zvláště se musí vyjíti vstříc naprosto oprávněným přáním drobných rolníků, poněvadž oni představují široké vrstvy pracujícího zemědělského lidu, a právě oni se octli v nejhorších hospodářských poměrech. Prvním požadavkem jest udržeti jejich skrovný majetek, rozšířiti jejich majetek skutečně sociální pozemkovou reformou, nebo, kde již byla provedena, její revisí - že v tomto oboru máme velmi mnoho stížností, o tom se zajisté nemusím zmiňovati - rozsáhlou ochranou pachtýřů, kteréhožto návrhu jsme se již tolikrát dožadovali, spravedlivou daňovou politikou není na př. možno, aby čistý výtěžek z hektaru byl pro drobné zemědělce počítán vyšší než pro velkostatkáře - levnými výrobními prostředky a zvláště krmivem a rovněž i upraveným odbytem výrobků. Povznesení výkonnosti drobných rolnických podniků, pokud jde o dobytkářství, drůbežnictví atd., musí se věnovati rozhodně více pozornosti než dosud. Co bylo dosud možno v rámci organisace drobných zemědělců, bylo provedeno. Ale přejeme si, aby příslušné sbory, zemědělské rady, odborné školy atd. věnovaly se soustavně tomuto úkolu.