Středa 8. července 1931

Začátek schůze ve 3 hod. 28 min. odpol.

Přítomni:

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

181 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Czech, dr Matoušek, Mlčoch, dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Místopředseda Špatný (zvoní): Zahajuji 138. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi posl. Stenzlovi; na tento týden posl. dr Singrovi, dr Szüllömu, Dobránskymu, Rázusovi - pro neodkladné zaměstnání, posl. Zemanovi pro úmrtí v rodině.

Nemocí omluvili se na tento týden posl. Jaša, dr Patejdl.

Lékařské vysvědčení předložili posl. Nejezchleb-Marcha, B. Procházka a Prokop.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru živnostensko-obchodního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Skopala-Procházku za posl. Jana Tůmu; klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Stejskala za posl. Solfronka; klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Jaksche za posl. Dietla.

Klub poslanců čsl. strany nár. socialistické vyslal do výboru zahraničního posl. dr Moudrého za posl. Hrušovského a posl. dr Stránského za posl. Solfronka; do výboru vyšetřovacího posl. dr Stránského za posl. Richtra; do výboru soc. politického posl. Jos. Tůmu za posl. B. Procházku.

Do výboru soc. politického vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kuhnovou za posl. Jos. Svobodu; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Pohla za posl. Schäfera; klub poslanců "Deutsche nat. soz. Arbeiterpartei" posl. Geyera za posl. Köhlera.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Hummelhanse za posl. Jašu.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru iniciativního posl. Wagnera za posl. Halkeho; do výboru rozpočtového posl. Böllmanna za posl. Platzera.

Místopředseda Špatný: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Odpovědi:

min. financí na dotazy:

posl. Adámka o předpisech a vymáhání daně z příjmu (důchodové) berní správou ve Vysokém Mýtě (č. D 388-III),

posl. inž. Kalliny, aby spolku "Spar- und Vorschußverein" ve Falknově nad Ohří byla přiznána daňová sazba platná pro výdělková a hospodářská družstva (č. D 495-III);

předsedy vlády a min. vnitra na dotaz posl. dr Schollicha a druhů o zařazení bývalých zemských úředníků (č. D 508-III);

min. železnic na dotaz posl. Hokky o podiele na zisku, poskytovanom definitívnym zamestnancom dráhy Boešavskej (č. D 490-III).

Místopředseda Špatný: Počátkem schůze byl rozdán tištěný Zápis.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Zápis o 132. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Místopředseda Špatný: Počátkem schůze byla rozdána tištěná Těsnopisecká zpráva o 128. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly rozdány a zároveň přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1320. Návrh posl. dr Ravasza a druhov na čiastočné odpísanie všetkých daní na 50% a na udelenie jednoročného moratoria na zbývajúce čiastky daní v krajoch a okresoch: Levice, Nová Baňa, Vráble, Zlaté Moravce, Krupina, Nové Zámky, Šala nad Váhom, Parkan, Komárno, Galanta, Dunajská Streda, Bratislava, Malacky, Trnava, Pezinok, Nitra, Nové Mesto n. Váhom, Šahy, Lučenec, Rim. Sobota a Rožňava, ktoré ako kraje pšeničné postihnuté sú takou neúrodou, akej v menovaných krajoch od nepamäti nebolo.

1321. Návrh posl. dr Pružinského a druhov, aby živelnou pohromou postihnutému obyvatelstvu okresu starolubovenského bola udelená štátna podpora.

1322. Návrh posl. Danihela a druhov na poskytnutie pomoci postihnutým živelnou pohromou v Uh. Skalici.

1323. Návrh posl. Kleina, Neumeistera a soudr. na rychlé poskytnutí pomoci živelní pohromou postiženým obyvatelům obcí Vrbky-Sychrova-Leštin, Třebetína, Bělé, Číhošti, Jedlí, Pavlovice-Machovice-Milanovice a Chlístovice v okrese Ledeč n. Sázavou.

1329. Návrh posl. Kleina, Neumeistera a soudr. na rychlé poskytnutí pomoci postiženým obyvatelům obcí Zruč nad Sázavou, Želivce, Hodkova, Věžníkova, Jiřic, Pohledu, Slavošova, Hranic, Lipiny, Ostrova a osady Dubiny v okresu ledečském.

1330. Návrh posl. dr Staňka, dr Černého, Pozdílka a druhů na urychlené poskytnutí pomoci živelní pohromou postiženým zemědělcům v okrese Rychnov n. Kněžnou a N. Město n. Metují.

1331. Návrh posl. Dvořáka, Štětky, Haiblicka a soudr. na vydání zákona o zrušení §u 82 živn. řádu, §u 120 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, §u 27 zákona o obchodních pomocnících, o výpovědní lhůtě a vyplácení mezd.

Místopředseda Špatný: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádosti:

okr. soudu v Písku ze dne 18. června 1931, č. Nt 56/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr. z. (č. J 377-III),

okr. soudu v Hluboké n. Vlt. ze dne 1. července 1931, č. Nt 22/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Najmana pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §§ 488 event. 491 tr. z. (č. J 378-III),

kraj. soudu v Olomouci ze dne 23. června 1931, č. Nt XIII 39/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Hrubého pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 379-III),

kraj. soudu v Plzni ze dne 30. června 1931, č. Tl 52/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 488 a 491 tr. z. a §u 1 zákona č. 124/24 Sb. z. a n. (č. J 380-III).

Místopředseda Špatný (zvoní):

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1201), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná mezi republikou Československou a královstvím Jihoslávií v Praze dne 30. března 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. června 1931, č. 79 Sb. z. a n. (tisk 1277).

Zpravodajem výboru živnostensko-obchodního je p. posl. dr Zadina, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. Šeba.

Dávám slovo prvému zpravodaji p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!

Obchodní styky mezi republikou Československou a královstvím Jihoslávií byly upraveny obchodní a plavební smlouvou z r. 1928. Tato smlouva neobsahovala však kromě doložky o nejvyšších výhodách žádných ustanovení celně-tarifních. Zájmy obou států byly do určité míry prostřednictvím této doložky kryty celně-tarifními smlouvami, jež oba státy sjednaly se státy třetími. Avšak oběma státům šlo mimo o dosažení úlev pro některé druhy zboží zvláštního významu o zajištění takto vzniklého stavu, pokud to vyžadovaly zájmy obou států, poněvadž mohl býti tento stav výpovědí smlouvy vůči třetím státům jednou ze smluvních stran silně dotčen. Veterinární otázky také nebyly zmíněnou rámcovou smlouvou vůbec vyřešeny.

Struktura našeho vzájemného obchodu je taková, že se do určité míry oba státy vzájemně doplňují. Československo je velmi vážným odběratelem jihoslovanských zemědělských výrobků a Jihoslávie opět je velikým kupcem československé průmyslové výroby.

Ke znázornění těchto vzájemných styků uvádíme, že Československo odebírá z Jugoslavie zejména sádelné vepře, pšenici, tabák, surové kůže, kukuřici, sušené švestky, víno, dříví, čerstvá jablka a j. věci. Kromě toho potřebuje Československo některých průmyslových surovin nebo polotovarů k dalšímu průmyslovému zpracování, jako železnou rudu, sodu, dusíkaté vápno a konopí.

Naproti tomu my vyvážíme do Jugoslavie řadu průmyslových výrobků, z nichž uvádím jen tak příkladem: bavlněnou přízi, přízi vlněnou, hedvábné zboží, konfekční zboží, papírové zboží, zboží kožené, různé zboží dřevěné, sklo a zboží skleněné, železo a železné zboží, stroje a přístroje, vozidla a různé chemické látky.

Uzavřená smlouva celně-tarifní, která je předmětem našeho projednávání, má asi tento stručný obsah:

Především Československo zajišťuje určité výhody Jugoslavii. Výhody jsou toho druhu, že buďto vážeme některá smluvní cla dosavadní nebo povolujeme Jugoslavii nové smluvní sazby nižší. Tyto výhody celně-tarifní poskytují se zejména u těchto skupin zboží: vinné hrozny, různé druhy ovoce čerstvého a upraveného a různé druhy čerstvé zeleniny, jako fazole, hrách, rajská jablka, různé druhy průmyslových rostlin, zejména chmel a lékařské byliny, hovězí dobytek, vepři, koně, drůbež, dále ryby sladkovodní a mořské, vína salám, sýry a jiné věci zemědělského původu.

Naproti tomu Jugoslavie povoluje našemu průmyslu některé dosti pronikavé výhody, ať již vázáním dosavadních smluvních sazeb anebo snížením sazeb původních. Takové slevy se poskytují u těchto skupin výrobků: čekanka, pivo, některé druhy zboží z porculánu, ze skla, železné nádobí a jiné věci.

Zvláštní zmínky zasluhuje, že Jugoslavie poskytuje ochranu názvu "plzeňské pivo".

Tato kapitola celně-tarifní byla doplněna další kapitolou, a to úmluvou veterinární, která obsahuje řadu ustanovení v zájmu zabezpečení nerušeného obchodu v oboru živočišné produkce. Veterinární úmluva obsahuje pravidla pro dovoz dobytka, zvířecích surovin, masa a výrobků z něho.

K těmto dvěma kapitolám, celně-tarifní a veterinární, přičiňuje závěrečný protokol celou řadu vysvětlení, vyplývajících z povahy věci.

O platnosti smlouvy jest ustanovení, že smlouva nabývá platnosti 15. dnem po výměně ratifikací a potrvá tak dlouho, dokud nebude vypovězena zvláštní výpovědí, pro niž se určuje lhůta 6 měsíců. Smlouva je tedy uzavřena na neurčitou dobu s možností výpovědi na půl roku.

Výbor živnostenský projednal tuto smlouvu celně-tarifní s Jugoslavií ve schůzi konané dne 11. června t. r. a usnesl se doporučiti slavné sněmovně, aby jí dala své schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Šebovi.

Zpravodaj posl. Šeba: Slavná sněmovno! Mám doporučiti vám smlouvu s Jihoslávií ve jménu výboru zahraničního.

Vyjednávání Československo - jihoslávské bylo velmi obtížné, poněvadž Československo je státem průmyslovým i zemědělským a Jihoslávie státem skoro výhradně zemědělským. Nebylo Československu možno poskytnouti slevy anebo vyjíti vstříc všem požadavkům zemědělským, které Jihoslávie stavěla, právě s ohledem na naše zemědělství, aby nebylo příliš tangováno. Nebylo však také možno zůstati při dosavadním stavu styků v obchodní bilanci se zrcadlících, ježto podle této bilance je Československo trvale aktivní ve vývozu vůči Jihoslávii. Aktivita naší obchodní bilance dostoupila již povážlivé výše skoro jedné miliardy dinarů. Bylo tedy pochopitelno, že se strany jihoslávské často se volalo, že nestačí pro naše vzájemné styky pouhé heslo: Věrnost za věrnost, nýbrž že je třeba je také doplniti hospodářským heslem: zboží za zboží.

Často jsme poukazovali Jihoslovanům, že obchodní bilance nedává pravý obraz našich vzájemných hospodářských styků. Lepší relief, lepší obraz dala by bilance platební, ve které figurují položky, jež v obchodní bilanci zastoupeny nejsou. V platební bilanci jednou důležitou položkou je na př. turistický ruch. V tom je vůči nám Jugoslavie zase velice aktivní, neboť proti několika desítkám Jihoslovanů, jezdícím se léčiti do Mar. Lázní nebo do Karlových Varů, máme desetitisíce Čechoslováků, jezdících se léčiti na Jadran.

Tedy v této platební bilanci by byla jistá korektura v náš prospěch. Na druhé straně musíme přiznati nevýhody Jugoslavie v tom, že pokud se týče vývozu kapitálu, zase jsme na tom my lépe. V Jugoslavii existují filiálky dvou našich velkých peněžních ústavů, kdežto Jugoslavie u nás peněžních ústavů nemá. Bylo tedy zapotřebí dosti houževnatého úsilí, a já s tohoto místa pokládám za povinnost vzdáti dík našim vyjednavačům i vyjednavačům jugoslavským, kteří vzájemnou ústupností a dobrou vůlí došli konečně k dohodě, která je vyjádřena v návrhu zákona, který je vám předložen. (Výborně!)

Dohoda tato je nám velice potřebna. Naše oba státy, jak Československo, tak Jugoslavie, jsou postiženy dosti hluboko hospodářskou krisí. Jugoslavie trpí krisí zemědělskou také z důvodu, který je odlišný od důvodu našeho. Trpíme všichni cenami světovými, konkurencí, která ubíjí naše zemědělce. Jugoslavie a jugoslavský rolník má situaci ještě horší proto, že v celé minulosti byl často volán, aby místo toho, aby racionelně obráběl svoji půdu, přešel od pluhu ke zbrani, aby bránil svou domovinu. Jugoslavskému rolníku válka zničila jeho majetek, on často vrátiv se do svého rodiště, nalezl rodný statek vypleněn a srovnán se zemí.

Nás tisknou ze známých důvodů které zde uplatňují zástupci zemědělství s naší i jiných stran, důsledky hospodářské krise, která stlačuje ceny tak, že podnikání zemědělské začíná býti nerentabilní.

Jak pan referent výboru živnostenského, kol. dr Zadina již přednesl detailně, vyvážíme do Jugoslavie hlavně produkty průmyslové, Jugoslavie k nám pak produkty zemědělské. V těchto průmyslových produktech, které vyvážíme, jsme nejvíce tangováni na průmyslu textilním, který tvoří skoro 40% našeho vývozu. V poslední době zvláště stoupá vývoz železářský, který, jak poslední statistika ukazuje, stoupl ze 150 mil. Kč r. 1930 na celou půl miliardu Kč. Vysvětlujeme to tím, že loni a předloni značnou část potřeby jugoslavské ve strojích tvořily reparační dodávky. Ty pomalu ustávají a na jejich místo nastupuje v konkurenci výborně se uplatňující náš výrobek průmyslu železářského. Celkem ustoupili oni nám ve 24 skupinách a 64 položkách, my jim ve 25 skupinách a 65 položkách. Byla tedy míra těch ústupků asi stejná.

Slavná sněmovno! Z kruhů průmyslových byla vydána v poslední době brožura, která kritisuje, zda smlouva jugoslávská je pro nás vhodna, zda máme z ní zisky, zda úlevy poskytované smlouvou stojí za to, či ne. Tato brožura, vydána svazem průmyslníků, zejména kritisuje, že úlevy poskytnuté v textilnictví nejsou tak značné a nepředstavují zvláštní výhody. Brožura dovolává se málo položek, ve kterých sleva textilní byla poskytnuta. Měl jsem příležitost detailně k tomu se obrátiti v zahraničním výboru, a jen bych letmo vzpomenul, že pánové zapomínají, že nejcennější výhody, jež nám Jugoslavie poskytla, nejsou právě v poskytnutých slevách v položkách, uvedených na str. 12 a 24. Ve vládním návrhu najdete na str. 43 t. zv. připomínky všeobecné k pátému dílu. V těchto připomínkách je uvedeno, že na př. přimíchání příze mercerisované do tkaniv bavlněných nebo lněných do výše 5% nemá vlivu na způsob proclívání. Mohu vám ze zkušenosti, z dob, kdy jsem po 7 let zastával zájmy republiky v bratrském státě Jugoslávském, říci, jak silně se do našeho vývozu zařezávalo právě ustanovení administrativní, ne celní, které předpisovalo úředníkům na hranicích, aby látky, v nichž je přimísena příze lesklá, mercerisovaná, namáčená do louhu, byly proclívány jako smíšené tkaniny, surové hedvábí, umělé hedvábí atd. Právě tato koncese, které naši vyjednávači dosáhli, že příměšek lesklé příze nezakládá důvod pro zdanění vyšší, jest jeden z nejcennějších ústupků, kterých bylo dosaženo. Je třeba čísti smlouvu i v detailech, v připomínkách, ve kterých právě jsou schovány nejcennější ústupky. Vždyť podle zásady nejvyšších výhod musejí výhody, obsažené v položkách, platiti i pro ostatní státy, takže eventuelně, z důvodů transportních, nemohou se v plné míře uplatniti na vývoz náš. Ale právě v tom, že specielně našim potřebám je vyhověno opatřením administrativním, dostali jsme celní výhody, které vyvažují ostatní nevýhody, na které naříkají páni průmyslníci v té brožuře.

Máme zájem, slavná sněmovno, aby tržiště jugoslávské zůstalo nám zejména pro podniky železářské a pro textil zachováno a bylo rozšířeno. Bělehrad, bývalé hlavní město malého Srbska, stává se pomalu metropolí Balkánu. Jak víte, Turci jsou desinteresováni na Cařihradě a stěhují všecko do Angory. Bělehrad se stal sídelním městem národa 15milionového. Rozšiřuje se tak, že za 10 let se populace skoro ztrojnásobila. Stává se střediskem balkánského obchodu. Do Bělehradu jedou kupci bulharští, řečtí, místo aby jeli, jako dříve bylo zvykem, do Vídně a Budapešti. Nakupují v Bělehradě nejenom Jugoslávci, nýbrž i národové balkánští vůbec. Z toho důvodu máme zájem, aby se náš průmysl co nejlépe a co nejvíce zachytil právě v centru Balkánu, v Bělehradě. K tomu jest třeba, aby byly upraveny také styky dopravní.

Slavná sněmovno! Již po čtvrté s tohoto místa jako zpravodaj o různých návrzích zákonů apeluji, aby konečně došlo k úpravě dopravních styků po Dunaji mezi námi a Jugoslavií. Jsme tím povinni nejenom vůči sobě, našemu obchodu, nýbrž hlavně i vůči Slovensku, vůči Bratislavě a Komárnu. (Potlesk.) Naše obchodní a dopravní styky s Jugoslavií na tomto koridoru jsou skromné, minimální. Žádali jsme, i naši zástupci na mírové konferenci, koridor po souši. Nedosáhli jsme ho, ale máme přírodou daný koridor, Bratislava-Bělehrad, a tento koridor není exploitován. Naše dunajská paroplavba má kartelové smlouvy se všemi možnými podniky německými a rakouskými, ale nemá smlouvy s bratrským plavebním podnikem jugoslávským. Já budu tak dlouho o tom mluvit a opakovati to znovu a znovu - škoda, že tu nikdo z pánů z ministerstva obchodu nesedí - až si přece jednou páni v ministerstvu obchodu sednou a budou uvažovat o možnostech dohody mezi plavební společností československou a plavebním syndikátem jugoslávským. (Potlesk.)

Slavná sněmovno! Nedávno došlo k ustavení velmi důležitého faktoru, to jest obchodní hospodářské komory československo-jugoslávské. Pozdravuji s tohoto místa tuto komoru a prosím vládní činitele, aby jí pomáhali, aby svým působením mohla přispěti k zesílení vzájemných styků. Slavná sněmovno! Stále čteme: "československý sjezd v Jugoslavii", "zájezd bratrů Jihoslovanů k nám", ale jak jsou konány ty zájezdy? Jsou to typické zájezdy našich výletníků na Jadran, s pominutím Záhřebu a Bělehradu, a Jugoslávci jezdí zase jen do Prahy a Karlových Varů. Málo se ještě vzájemně hospodářsky poznáváme. Vítám jeden z prvních počinů hospodářské komory, že připravuje zájezd průmyslníků jugoslávských do Československa a zájezd československých průmyslníků do Jugoslavie. (Výborně.)

Když my, sněmovny, dáme průmyslu obchodní smlouvy, máme právo požadovat, aby průmysl sám trochu více se staral o exploitaci, o upotřebení těchto smluv, a tu musíme konstatovati že průmysl není vždycky dosti čilý, aby si sám zjednával svá odbytiště. Já bych s tohoto místa vzpomenul příkladu ze své prakse. Poznal jsem jednoho průmyslníka, který si zajišťoval vlastní prací, vlastní akcí tržiště na Balkáně. Byl to zvěčnělý pan Sochor ze Dvora Králové. Sochorova továrna ve Dvoře Králové je plně zaměstnána - zeptejte se našich bratří, kteří ji znají - právě proto, že má dobře obstarané odbytiště jihoslovanské. Přál bych si, aby příklad Sochorův byl následován i jinými průmyslníky z jiných oborů.

Úmluva, kterou předkládáme k schválení, zahrnuje v sobě také konvenci veterinární. Konvence veterinární jest zařízení, které buďto může mnoho pomoci k utužení a zesílení obchodních styků, anebo může je hodně zabrzditi. V zájmu naší přátelské spolupráce přimlouval bych se, aby kompetentní orgány - a v tom směru jsou úředníci na pohraničí nejsměrodatnějším faktorem - posuzovaly zásilky jugoslávské, ovšem při zachování všech předpisů, co nejblahovolněji.

Celkem tedy, slavná sněmovno, nemohu než podobně jako kol. dr Zadina doporučiti vám za zahraniční výbor, abyste podle zprávy zahraničního výboru dodatkovou úmluvu k obchodní smlouvě s Jugoslávií z r. 1928 schválili. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. K. Procházka, Kubač, dr Hanreich; na straně "pro" pp. posl. Stejskal a dr Rosche.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, p. posl. K. Procházkovi.

Posl. K. Procházka: Včerejší noviny přinesly zprávu, že mezi Francií a Amerikou bylo docíleno dohody o Hooverově plánu. Hlavní zásada Hooverova plánu - jednoroční moratorium pro všechny reparační platy a platy za válečné dluhy - se zdá býti zajištěna. Avšak konkretní rozbor podmínek americko-francouzské dohody ukazuje jasně, že pro nějaký jásot v táboře imperialistů není naprosto žádného důvodu. Hooverův plán neznamená ani překlenutí rozporů, které v táboře imperialistů existují, neznamená též změnu situace německého národa, jenž je povinen dávati každoročně ohromnou částku svého národního jmění na zaplacení válečných dluhů. Hooverův plán znamená jen dočasnou dohodu, která je namířena výhradně proti nebezpečí, které ohrožuje dnes nejvíce imperialistické státy: nebezpečí sociálních otřesů v Německu, které by se mohly skončiti vítěznou proletářskou revolucí v této zemi. Z tohoto důvodu je nutno říci, že Hooverův plán je plánem mezinárodní kontrarevoluce proti proletářské revoluci, avšak plánem takového rázu, který vede bezpodmínečně ke krachu imperialistického systému.

Velmi poučné v tomto ohledu bylo jednání v Paříži. Bylo zahájeno v okamžiku, kdy světová hospodářská krise dosahuje zostřeného stupně a kdy v Německu již je bezprostřední nebezpečí nové inflace a přímé katastrofy kapitalistického hospodářství. V tomto okamžiku se ukázaly takové diference v táboře imperialistů, že Hooverův plán skoro ve svých zárodcích již ztroskotal. Kdežto Amerika zamýšlela postaviti podmínky tohoto plánu takovým způsobem, aby byla otřesena nadvláda francouzského imperialismu na evropském kontinentě a aby imperialistická Francie byla zeslabena ve svém poměru k Německu, francouzský imperialismus bojoval i bojuje nadále za udržení této vůdčí role v Evropě. Tomuto nátlaku Francie musel americký imperialismus částečně ustoupiti. Hooverův plán sice znamenal, že Německo bude zbaveno na 1 rok určité části svých závazků, ale zároveň je ustanoveno, že tyto částky nejen musí býti zaplaceny později, nýbrž že musí býti též zúrokovány a jsou poskytovány Německu jen ve formě nového úvěru. To znamená, že Hooverův plán vede fakticky ke zvýšenému zadlužení Německa, že vytvoří proto podmínky ještě pro silnější vykořisťování pracujících mas německého národa.

Nehledě k tomu, že hospodářská krise se projevila též úplným bankrotem systému mírových smluv, vytvořených po válce, nehledě k tomu, že tento systém zrychluje všeobecnou krisi kapitalistického pořádku, je imperialistická Francie, jakož i její spojenec imperialistické Československo, nucena hájiti tento systém do všech důsledků do té doby, dokud vítězná proletářská revoluce v Německu neučiní konec tomuto imperialistickému zotročení. Taková je nevyhnutelná logika imperialistické politiky, kterou provádí francouzský imperialismus po světové válce a která je obhajována v Československu p. Benešem.

Jestliže Hooverův plán neznamená zničení podmínek, které jsou obsaženy v imperialistických mírových smlouvách, přece z něho čerpají imperialisté naděje, že znamená odročení hrozícího nebezpečí proletářské revoluce v Německu. Avšak i v těchto nadějích se imperialisté klamou. Už dnes je jisto, že na základě provedení Hooverova plánu neodvolá p. Brünning v Německu ani písmenu ze svých nouzových nařízení, z těch nouzových nařízení, která vytlačují z mas německého národa poslední kapku krve. To znamená, že masy pracujícího obyvatelstva Německa, hlavně německý proletariát, bojují nadále a zostřenými prostředky proti třídní vládě německé buržoasie a že se německý proletariát v tomto boji ještě více přesvědčí, že jediné východisko je vytvoření sovětského Německa jako jediná záruka sociálního a nacionálního osvobození. V tomto boji přistupuje československý proletariát bez rozdílu národnosti jako spojenec dělnické třídy v Německu. Dělnická třída v Československu chápe úplně jasně, že zotročení pracujících mas v Německu znamená též zotročení pracujících mas v Československu. Jak ve světovém měřítku, tak i v Československu se objeví v těchto měsících zostření hospodářské krise a úplný bankrot nadějí buržoasie a soc. demokratů, že by se krise mohla nějakým tajným způsobem zmírniti. V létě, kde ze sezonních důvodů se mohlo očekávati snížení počtu nezaměstnaných, vidíme naopak zvýšení tohoto počtu. Z Moravské Ostravy je hlášeno, že tam mají úplně zastaviti všechny doly Larischovy společnosti, že tam má znovu býti vyházeno tisíce horníků. Ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi se hlásí zavírání továren a ve většině oblastí část nezaměstnaných dostala práci na jaře; tyto práce nouzové a stavební jsou skončeny nebo budou skončeny v nejbližším období. Při tom se odbourávají i malicherné podpory, které až dosud byly vypláceny nezaměstnaným v jednotlivých obcích. Jsme před dalšími kroky ohromného zbídačení proletářských mas v Československu, jsme před novým loupežným tažením buržoasie, která chce řešiti krisi na účet dělnické třídy. Včerejší "České slovo" přineslo zprávu, že ve Škodovce a v ostatních závodech mají býti sníženy platy vysokých úředníků. Tyto zprávy o snížení vysokých platů mají býti novým klamem pro proletářské masy. Buržoasie chce tímto způsobem vštípiti dělnictvu myšlenku, že na zmírnění hospodářské krise mají přinésti oběti všechny třídy, všechny části obyvatelstva. Takovým způsobem toto ohlášené snížení vysokých platů znamená jenom odůvodnění pro další útok na mzdy. Pan finanční ministr již má pohromadě řadu návrhů, jak jíti dále na dělnickou třídu. Má se provésti snížení platů státních úředníků, pomýšlí se na zavedení nových daní jako daně na kávu a čaj, pomýšlí se na zvýšení cen sirek a cigaret. Plány české buržoasie a její nový útok ničím se neliší od metod Brünningovy vlády v Německu, která je vládou provádění fašistické diktatury, neboť i v Československu buržoasie nemá jiných prostředků, aby vyplnila mezery ve své státní pokladně, než nový loupežnický tah proti proletářským masám. Ohlašujíce tato nová nebezpečí voláme dělnickou třídu Československa do boje proti těmto plánům buržoasie.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP