Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Roudnický, dr Lukavský, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

165 poslanců podle presenční listiny.

Zástupce vlády: ministr Mlčoch.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 139. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou dal jsem na dnešní schůzi p. posl. Vierecklovi pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvil se posl. Bobek.

Lékařské vysvědčení předložil dodatečně posl. Macoun.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru branného vyslal klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. Danihela za posl. dr Ravasze; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Müllera za posl. Kremsera.

Do výboru technicko-dopravního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Hummelhanse za posl. Staňka; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Bobka za posl. Zajička.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Hummelhanse za posl. Váchu.

Do výboru zdravotnického vyslal klub poslanců čsl. strany lidové posl. Adámka za posl. Kaňourka; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr inž. Touška za posl. Vetterovou-Bečvářovou.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Dotazy:

posl. Matznera ministru vnitra:

Že velitel četnické stanice v Sovinci Kutschera neoprávněně zasahuje do obecních práv (č. D 582-III),

o zvláštním, neodůvodněném postupu četnického strážmistra Jablonického vůči starostovi Alfredu Zohnerovi v Sovinci, v okrese rýmařovském (č. D 583-III);

posl. Krumpe ministru financí o výměně stažených pětikorun (č. D 584-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Odpovědi:

min. nár. obrany na dotaz posl. inž. Junga o bývalém vojáku Thielovi z Kronsdorfu u Krnova (č. D 469-III),

min. zemědělství na dotaz posl. dr Hassolda o neudržitelných poměrech v 57. oddělení zemského úřadu (č. D 470-III).

Předseda: Počátkem schůze byl rozdán tištěný vládní návrh.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

1332. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě.

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné zprávy.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

1339. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk 1275) zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích.

1345. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze ze dne 8. července 1931, č. Nt XIV/31/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Stříbrného (zločiny podle §§ 101, 197, 199, lit. a) tr. z.).

Předseda: Počátkem schůze byla rozdána tištěná Těsnopisecká zpráva o 129. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly rozdány a zároveň přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

1324. Návrh posl. dr Staňka, dr Kalaše, dr Hodži, Berana, Dubického, Marka, dr Štefánka a druhů na likvidaci zákonů, týkajících se bytové péče.

1325. Návrh posl. Kleina a soudr. na rychlé poskytnutí pomoci krupobitím postiženým obyvatelům obcí Bohdaneč, Cyranův Ostrov, Kotoučov, Pertoltice a osada Dvorecko, Machovice a Milanovice, N. Louka, v soudním okrese ledečském.

1326. Návrh posl. Platzera a druhů, aby byla poskytnuta mimořádná výpomoc pohořelým v obci Perneku v politickém okrese českokrumlovském.

1327. Návrh posl. Šaláta a druhov na poskytnutie podpory pohorelcom v Hrabičove, okres Nová Baňa.

1328. Návrh posl. Sladkého, Mikuláše a druhů, aby byla neprodleně poskytnuta vydatná pomoc valašskému obyvatelstvu na Hranicku a Vsacku, postiženému těžkou živelní pohromou.

1333. Návrh posl. Zierhuta a druhů na poskytnutí bezodkladné vydatné pomoci postiženým živelní pohromou v okresu Planá u Mar. Lázní.

1334. Návrh posl. Eckerta, Stenzla, Prause a druhů, aby byl vydán zákon o průkazu způsobilosti pro živnost zahradnickou.

1335. Návrh posl. dr Petersilky a druhů, aby byla poskytnuta výpomoc obcím v obvodu Svérázu, těžce poškozeným živelní pohromou.

1341. Návrh posl. dr Staňka, dr Zadiny, Bistřického, inž. Žilky, Dubického, Pelíška, Zemana, Ščereckého, Pozdílka, Honzla, Hodiny, Platzera a druhů na zabezpečení odbytu lnu.

1342. Návrh posl. Dubického a druhů na podporu postiženým živelní pohromou v obcích na okrese: Ml. Boleslav, Bělá pod Bezdězem a Mělník.

Předseda: Posl. Hruška a Dvořák ve svých řečech v minulé, 138. schůzi sněmovny dne 8. července t. r. pronesli výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Předsednictvo sněmovny usneslo se podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výroky tyto ze zprávy těsnopisecké.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1275), kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích (tisk 1339) (podle §u 35 jedn. řádu).

Zpravodajem je p. posl. Bergmann. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Vláda předložila posl. sněmovně dne 12. června 1931 návrh zákona tisk 1275, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích. Tyto soudní poplatky byly posledně upraveny zákonem z 25. ledna 1922, č. 38 Sb. z. a n. Vládní osnova navrhuje zvýšení soudních poplatků na 3 až 5násobek výměry mírové.

Zvýšení toto se provádí buď přímo zvýšením poplatkových sazeb, nebo nepřímo zvýšením dosavadní nejvyšší hranice stanovené pro výpočet poplatků. Tam, kde se výše poplatků řídí hodnotou předmětu sporu nebo řízení a kde hodnota tato je poměrně nepatrná (do 5000 Kč po př. 10.000 Kč), nedosahuje zvýšení ani 3 až 5násobku mírové sazby, za to při podáních a protokolech v řízení sporném a tabulárním v zemích České a Moravskoslezské i v řízení exekučním zvyšuje se sazba prostupňováním hodnoty předmětu sporu nebo řízení značně nad 3 až 5násobek.

Odstupňování sazeb vybudováno jest zásadně na nynějších platných normách o soudní příslušnosti s patřičným zřetelem na sociálně slabší vrstvy.

Aby nebyli věřitelé, kteří ze svých nároků v řízení konkursním a vyrovnávacím vždycky ztrácejí, dotčeni, zůstávají poplatky v tomto řízení na stejné výši, jak je stanovil zákon z 25. ledna 1922, č. 38 Sb. z. a n.

Procentní poplatky soudní se zásadně oproti r. 1922 nezvyšují, vyjímaje případy uvedené ve čl. I, bod 11, 12, 13 a 14, kde nepřímo nastává zvýšení některých procentních poplatků zvýšením nejvyšší hranice poplatků. Toto zvýšení však nepřesahuje 4 až 5násobek sazeb původních.

Nově zavádí se však procentní poplatek za zápis poznámky pořadí pro zadlužení (čl. VII), při čemž však se poskytuje výhoda, že se podání za zápis těchto poznámek klade na roveň podání za vklad nebo záznam práva.

Současně zůstávají nezměněny paušální poplatky za projednání pozůstalostí, za vrchnoporučenskou a opatrovnickou péči soudní a za péči o požívání podstaty soudně uschované a substituční podstaty, jen v zemi České a Moravskoslezské platné.

Navrhovaná úprava soudních poplatků jest provisorní s účinností do konce roku 1935, poněvadž nebylo možno dosud navrhnouti celkovou a definitivní úpravu poplatkového práva, když není dosud provedena celková a jednotná úprava zákonů o soudních řízeních, k nimž ustanovení poplatková se těsně přimykají.

Zůstává tedy i nadále oddělená úprava soudních poplatků pro zemi Českou a Moravskoslezskou a zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou, jak toho vyžaduje duplicita soudních řízení. Teprve po jednotné úpravě zákonů o soudních řízeních bude možno i jednotně upraviti soudní poplatky pro celou republiku.

V řízení konkursním a vyrovnávacím, jež bylo právě unifikováno pro celou republiku, provádí se unifikace poplatků, pokud to podle stavu zákonodárství je možným.

Vláda připravuje jednotnou úpravu soudních řízení a také celkovou a jednotnou úpravu poplatků soudních.

K provisorní úpravě soudních poplatků nutí vládu potřeba zvýšiti státní příjmy, zmenšené důsledky přítomné hospodářské krise, které však zvýšily značně nároky na státní pokladnu, a počítá se s příbytkem asi 15 milionů Kč ročně.

Z výnosu těchto poplatků byly upraveny cestou administrativní remunerace soudců, kterážto úprava vyžádá si asi zvýšeného nákladu 10 milionů Kč, takže pro státní pokladnu zbývá zde vlastně nepatrná částka asi okrouhle 4 milionů Kč.

Poplatky, taxy a kolky mimosoudní v administrativním řízení byly zvýšeny zákonem ze dne 3. dubna 1925, čís. 54 Sb. z. a n., na pateronásobek poplatků mírových a jest tudíž logickým důsledkem valutárních poměrů potřeba valorisovati i poplatky soudní. Troj- až pateronásobné zvýšení těchto poplatků nedosahuje ani zdaleka zvýšení hospodářských čísel za války a po válce. Zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1931.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny projednal podrobně předloženou vládní osnovu ve schůzi dne 9. července 1931 a doporučuje ji poslanecké sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník. Zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášen je na straně "proti" p. posl. Juran. Dávám mu slovo.

Posl. Juran: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích, je důkazem, s jakými finančními obtížemi zápasí dnes československý stát. Je to důkaz úplného krachu, je to hledání příjmů, hledání prostředků k opětnému zatížení poplatnictva novými poplatky. Výnosu z těchto zvýšených poplatků má tedy býti využito k úhradě remunerací soudců. V důvodové zprávě se uvádí, že tyto poplatky mají vynésti asi 15 mil. Kč a z toho že bude na remunerace preliminováno 10 mil. Kč. Zbude tedy jen malý přebytek, ale i tento přebytek má zachraňovati dnešní kapitalistické hospodářství.

Je zajímavé, že v době, kdy se upravovaly platy státním zaměstnancům, r. 1925, kdy na úpravy těchto platů bylo preliminováno 700 mil. Kč, nebylo pamatováno na to, co je dnes v důvodové zprávě uváděno.

Nás však nezajímá tato otázka, nás zajímá dnešní soudní prakse, nás zajímá, jakými malichernostmi se čsl. soudy zabývají.

8. července měl krajský soud v Brně opět "rudý den", jak napsaly "Lidové noviny". Několik obžalovaných na základě zákona na ochranu republiky bylo pohnáno před senát dr Hagla státním návladním Dvořáčkem. Jednání o třech bylo pro nepřítomnost vyloučeno, zbývající 3 dostali úhrnem 8 měsíců, 14 dní a 1100 Kč pokuty. Nezaměstnaný dělník Hlava, nekomunista, byl za projev na loňském májovém táboru komunistické strany v Brně odsouzen do žaláře na 3 měsíce a k pokutě 500 Kč za výrok "buržoasie má generály, ale vojáci jsme my, dělníci", ačkoliv zřejmě měl na mysli nejen generály armády, ale i generály těžkého průmyslu, finančního kapitálu, vůdce měšťáckých a sociálfašistických stran. Dělnice Polanková, členka minulé dělnické delegace do SSSR, byla souzena za svoji řeč na táboru lidu 7. listopadu v Brně. Obžaloba ji vinila - doslova citováno - že "chválila ruské továrny, tvrdila, že pětiletka bude v Rusku provedena do důsledku ve 4 letech, a vybízela k organisování všech dělníků. Svůj proslov skončila voláním: Ať žije sovětská revoluce!"

Obžaloba tvrdí, že zvolala "Ať žije sovětská revoluce", zapisovatel při projednávání četl, že řekla "Ať žije sovětská republika", v relaci bylo, že užila výroku "světová revoluce", svědek vrch. policejní komisař Kostelník stejně jako druhý svědek komisař Vaněk se na nic nepamatovali. Tvrdili jen, že, jak je to napsáno v relaci, tak že to muselo býti. Obžalovaná prohlásila, že užila výroku "Ať žije Sovětský Svaz". Brněnský pan státní návladní i senát s radostí konstatovali, že to také stačí, a tak přes ujištění ministra spravedlnosti dr Meissnera, že tento výrok není trestný, dostala za něj dělnice Polanková, matka tří dětí, 14 dní tuhého vězení a 100 Kč pokuty.

Zvlášť křiklavý je případ odsouzení tajemníka komunistické strany Československa v Brně, soudr. Píška, rovněž za řeč na táboru lidu 7. listopadu loňského roku v Brně. Žaloba jej vinila, že způsobem surovým a štvavým hanobil republiku tím, že na táboru prohlásil, že v Československu není svobody slova, kdežto v Sovětském svazu je, ovšem ne pro buržoasii, nýbrž pro dělnictvo. Před soudem soudr. Píšek podává maličkou část dokladu o tom, předloživ středeční číslo "Rudého Práva", v němž přes polovičku titulní strany padlo za obět výkladu washingtonské deklarace tužkou censorovou. Pan státní návladní, který již před tím se snažil umluviti obžalované, neslýchaným způsobem napadal i soudr. Píška. Když mu tento odpovídal a žádal předsedu senátu, aby rozpáleného p. státního návladního uklidnil, nazval to p. dr Hagl provokací, aby tím dokázal "nestrannost" a "nezaujatost" soudu. Slavný soud upustil vůbec od diskuse o svobodě slova v Československu a zabýval se další částí žaloby, podle níž dopustil se obžalovaný veřejného podněcování k zločinu úkladů o republiku a zločinům vojenským.

Za skutkovou podstatu vzal výroky, jež dnes jsou historickými fakty. Soudr. Píšek v době, kdy příprava moskevského procesu proti průmyslové straně ukazovala jasně nebezpečí imperialistické války proti Sovětskému svazu, připomněl dějinný fakt z doby, kdy generál Foch znovu štval pro intervenci proti Sovětskému svazu. Citoval část dopisu tehdy vězněného francouzského poslance Martyho generálu Fochovi, ve kterém Marty, účastník černomořského povstání, připomíná imperialistickému řezníkovi, jak byl zklamán r. 1919, když byla vyloděna posádka francouzské válečné flotily v Oděse, aby zastrašila a zadržela vítězně postupující proletářskou revoluci. Francouzští vojáci, když přitáhli před budovu oděsského sovětu, obrátili pušky kolbami vzhůru a spustili Internacionálu. Proč se československá buržoasie r. 1931 hrozí této připomínky a proč ji kvalifikuje jako podněcování ke zločinu vzpoury? Chystá snad svoji armádu proti Sovětům?

Nejkuriosnějším z rozsudku však je, že soudr. Píšek, komunistický pracovník, je odsouzen za projev pražského arcibiskupa Kordače z listopadu m. r., který učinil k zástupci mezinárodního poučného filmu, který byl otištěn v "Prager Tagblattu", "Lidových Listech" a téměř ve všem tisku v Československu i v některých význačných listech zahraničních. Arcibiskup Kordač, ostatně již jako jeden z mnohých představitelů kapitalistického světa, jat pochybnostmi o udržení kapitalistického systému, prohlásil: "Svět je zralý pro sociální revoluci. A neuznají-li držitelé moci a kapitalisté zákonů křesťanství, bude spálen celý svět plameny rudého moře". Na jiném místě pravil: "To poznaly Sověty se zvláštní jasností a zde nasazují všecky páky, aby tuto katastrofu, které neujdeme, uvedly v pohyb".

Policejní relace popletla citáty z řeči soudr. Píška a brněnský krajský soud, ačkoliv obžalovaný předložil doslovné znění projevu Kordačova, odsoudil komunistu za citát z projevu arcibiskupova.

Pět měsíců žaláře, zostřeného posty, si neodpyká a 500 Kč pokuty nezaplatí arcibiskup Kordač, nýbrž komunistický tajemník. Pan státní návladní Dvořáček již beztak velmi zasloužilý o zaopatřování komunistů, nebude stíhati dodatečně pana arcibiskupa, ale s větším ještě gustem si vypůjčí další komunisty. Taková již je spravedlnost v republice, v níž váhy justice drží soc. demokrat dr Meissner. Brněnský soud, který se již nejednou proslavil tímto způsobem, který zvlášť pečlivě se také postaral na dlouhé měsíce o soudr. Haruse, zaujímá čestné místo v třídním soudnictví kapitalistického státu.

Uvedené případy svědčí o smrtelném strachu buržoasie a jejích spojenců z blížícího se konce. Na jedné straně úplný krach dnešního kapitalistického zřízení, vyhazování dělníku na dlažbu po celých stovkách a odsuzování k smrti hladem, neschopnost zaměstnati dělníky a opatřiti jim práci; na druhé straně rozmach výstavby socialistického hospodářství v Sovětském svazu.

Meissnerovy soudy odsuzují proto každý výrok solidarity se Sovětským svazem, každou zmínku o blížícím se krachu kapitalistického hospodářství. Od soc. demokratů nelze ovšem nic jiného očekávati. Soc. demokracie nezachraňuje už jen kapitalismus, nýbrž snaží se jej zrekonstruovati. Rozšiřuje hospodářskou základnu pro diktaturu finančního kapitálu. Není jen stranou stabilisace kapitalismu, nýbrž ještě více je stranou trustů a kartelů. Je to perioda její zesílené fašisace. Fašisace soc. demokracie je nejvyšším příkazem nouze. Fašisuje se proto, že se fašisuje monopolistický kapitál, od něhož se nemůže odděliti. Z toho plynou vlastnosti její politiky, zvláště pokud jde o její politiku proti SSSR. Je to zřejmý přechod II. Internacionály k taktice záškodnictví a intervence proti SSSR. Kapitalismus používá soc. demokracie k likvidaci dělnického hnutí. Soc. demokracie sama zase využívá celého kapitalistického státního aparátu k posílení svého nátlaku na dělnickou třídu. Z toho plyne, že vliv soc. demokracie v dobách, kdy celá mašinerie kapitalistického státu se rozpadá, také silně klesá. V lůně soc. demokracie nastává silné vření.

Blíží se 1. srpen, den mobilisace mas k boji proti přípravě nových imperialistických válek, najmě proti SSSR. Snaha buržoasie a soc. demokracie v boji proti SSSR je namířena na rozbití pětiletky. Buržoasie vidí své nebezpečí v rozkvětu socialistického hospodářství. Na druhé straně vidí stále se zostřující krisi kapitalismu. To srovnání je rozsudkem smrti pro celý kapitalistický systém. Válka má zachrániti kapitalismus a prodloužiti jeho život.

V den 1. srpna půjdou všichni dělníci do ulic, budou demonstrovati ve sražených řadách proti imperialistickým válkám. 1. srpen bude dnem boje proti imperialistické intervenci.

Sympatie pracující třídy se Sovětským svazem se už nedá zviklati. Dělničtí delegáti, kteří byli vysíláni do Sovětského svazu, volají dělníky Československa k pohotovosti. Tito delegáti dokazují, že veškeré psaní buržoasních resp. socialistických časopisů je švindlem, že je klamem a dělníci dnes již také na to reagují. Svědčí o tom provolán dělnické delegace, která se nedávno vrátila ze Sovětského svazu: "My, čsl. dělničtí delegáti vyslaní vámi k 1. květnu do SSSR, obracíme se na vás dnes u příležitosti 17. výročí světové války a sjezdu II. Internacionály. Odjížděli jsme do SSSR krátce po procesu s menševiky, který před očima celého světa jasně prokázal aktivní účast II. Internacionály na přípravách intervence proti SSSR. Když jsme shlédli sovětské továrny, obrovské průmyslové kombináty, industrialisaci vesnice, sociální zařízení, jesle, domy oddechu, školy a kulturní instituce SSSR, nesoucí pečeť nadšené, obětavé, překážek neznající práce sovětských dělníků a rolníků, odsoudili jsme rozhořčeně škůdnické dílo II. internacionály, které je zákeřným napadením nejen sovětského dělnictva a rolnictva, nýbrž zločinem na pracující třídě celého světa. A my, kteří jsme jeli do SSSR s nedůvěrou a pochybami dělníků jsoucích pod vlivem proradných vůdců, pochopili jsme, že lidé, kteří zákeřně podkopávají socialistickou výstavbu jediného proletářského státu, nemohou to poctivě mysliti se žádným dělníkem. Blízká skutečnost doslova potvrdila naše mínění. Vrátili jsme se z SSSR. Nečekali ani na naše zprávy. Měli strach, že vyvrátíme pomluvy, ze kterých pohodlně žily jejich redakce. Tak se obávali bankrotu svých lží, že nás již před naším návratem vyloučili z organisací, aby mohli říci, že s námi nemají nic společného. Nemrzí nás to, jsme na to pyšni. Dnes, když vidíme jejich otevřené nepřátelství k SSSR, nemohli bychom ani jako poctiví dělníci státi v jejich řadách. Považujeme naopak za svou svatou dělnickou povinnost demaskovati je před celou dělnickou třídou, zlomiti v masách jejich vliv, získati tisíce sociálně-demokratických dělníků do řad přátel Sovětského svazu. Náš úkol se nám daří. Za 6 neděl od našeho návratu z SSSR získali jsme přes 1200 nových členů Svazu přátel SSSR. Socialističtí dělníci! Propast mezi kapitalistickým a sovětským systémem je příliš hluboká, než abyste svým dělnickým instinktem nepochopili, na které straně je budoucnost. Roztrhněte síť lží šířených o SSSR. Překazte intervenční plány buržoasie a II. internacionály! Vstupujte hromadně do Svazu přátel SSSR! Staňte se přáteli Sovětského svazu, strážci nového života!"

To je mluva dělníků, to je mluva poctivých dělníků, kteří nemohli jinak hovořiti, než jak skutečně se provádí výstavba Sovětského svazu, s jakým heroismem, s jakou obětavostí, poněvadž dělníci provádějí tuto výstavbu v tom vědomí, že pracují pro sebe. Oni zbavili veškerou výrobu v Sovětském svazu parasitismu, oni odstranili upíry. Naproti tomu ještě nikdy nebyla v kapitalistických státech bída tak veliká, ještě nikdy nebyla tíha břemen uvalených na vaše bedra tak silná, jako nyní. Vykořisťování a potlačování se strany vládnoucí třídy se dále zostřuje.

Z dnešní hospodářské krise není pro buržoasii východiska, leda že bude násilně dobývati nových odbytišť a území k vykořisťování. Proto usilují imperialisté všech zemí o válku proti Sovětskému svazu, který jako jediná země nezná krise, kde mílovými kroky postupuje socialistická výstavba.

Válečné nebezpečí je dnes větší než kdy jindy. O tom svědčí obrovská válečná zbrojení, vojenské smlouvy mezi jednotlivými kapitalistickými zeměmi, štvanice proti Sovětskému svazu atd. Přede všemi připravuje čsl. buržoasie válku, a to všemi prostředky.

Proti válečnému zbrojení, proti nebezpečí imperialistického útoku na první dělnický stát světa, Sovětský svaz, je třeba demonstrovat a bojovat v jednotné frontě.

Nedejte se oklamat mírovými šalmaji soc. demokratů, neboť za jejich slovy skrývá se jejich aktivní účast na válečných přípravách, oni povolují vojenské úvěry, oni vydávají své dělnické spolky předvojenské výchově mládeže, oni pokoušejí se zabránit mobilisaci dělnictva proti válce a válečnému nebezpečí nejbrutálnějšími prostředky.

Demonstrujte u příležitosti 17. výročí vypuknutí války dne 1. srpna za vedení komunistické strany proti imperialistickému válečnému nebezpečí, za ochranu Sovětského svazu, proti zrádcovské politice II. internacionály, proti gentskému systému a novým hromadným propouštěním, za vyšší mzdy, za 7hodinnou dobu pracovní bez snížení mezd a za státní podporu nezaměstnaných.

Nechť žije bojovný den proti imperialistickému válečnému nebezpečí dne 1. srpna. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není už nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaného pozměňovacího návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Návrh posl. dr Staňka, Tomáška, Šamalíka, Hackenberga, Zeminové, Böllmanna, dr Lukavského, Najmana a druhů:

Podepsaní navrhují, aby návrh zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích, byl změněn takto:

1. aby ve čl. I, odst. 4, písm. a) byla nejvyšší částka poplatku 100 Kč změněna na 50 Kč,

2. aby ve čl. I, odst. 7 byly nejvyšší částky poplatků 100 Kč, 200 Kč a 500 Kč změněny na 50 Kč, 100 Kč, 250 Kč,

3. aby ve čl. I, odst. 19, písm. c) byla nejvyšší částka poplatku 200 Kč změněna na 100 Kč,

4. aby ve čl. I, odst. 28, písm. a), č. 1 byla částka 60 Kč změněna na 40 Kč,

5. aby ve čl. II, písm. A, č. 1 byla nejvyšší částka poplatku 200 Kč změněna na 100 Kč,

6. aby ve čl. II, písm. A, č. 2 byla nejvyšší částka poplatku 100 Kč změněna na 50 Kč,

7. aby ve čl. II, písm. B, č. 1, odst. I byl nejvyšší poplatek 200 Kč změněn na 100 Kč,

8. aby ve čl. II, písm. E byly nejvyšší částky poplatku 1000 Kč a 2000 Kč změněny na 500 Kč a 1000 Kč,

9. aby ve čl. II, písm. F, lit. a) byla nejvyšší částka 500 Kč změněna na 250 Kč,

10. aby ve čl. IV, č. 1, písm. A, lit. b), č. 1 byla částka 60 Kč změněna na 40 Kč.