Hovorí sa, že daňové reštancie dosahujú u nás výšku 5 miliard Kč. I pri hodnej dávke optimizmu možno riecť bez preháňania, že z týchto daňových nedoplatkov sotva budú vedeť berné správy - i pri známej svojej "horlivosti a bezohľadnosti exekučnej - sohnať čo len polovicu.

Naši roľníci sú veľmi zadlžení, sú v tvrdých rukách bánk, hrozí im hromadný odpredaj realít, nemilosrdné exekúcie, žobrácka palica. Poznám roľníkov, ktorým nastrašené banky nielen že nechcú poskytnúť úveru, ale ani ich drievné úspory, vložené do banky, nechcú uvoľniť, vyplatiť (Tak je!), aby si mohli zaplatiť daňové reštancie alebo dlhy, ktoré majú u privátných stránok. Dnes nejedon roľník vo svojom zúfalstve hovorí už takto: "Nech si štát, keď nás tak gniavi daňami, vezme naše majetky. My mu ich obrobíme, len nech nás i s rodinami slušne živí a platí." (Tak je! - Výkriky komunistických poslancov.)

Je to povážlivý príznak a dôkaz, že na koľko terajší neúprosný a bezohladný dane vyrubujúci a dane vymáhajúci systém podlamuje chuť a vôľu súkromného podnikania a hospodárenia, na koľko robí z občanov jednoduchých bírešov a sluhov štátu, na koľko podlamuje síly osobného individualizmu, tak vychvaľovaného mysliteľmi, honosiacimi sa s ideami a frázami humanity, pokroku, slobody a realizmu. Zdá sa, že tento občanov gniaviaci a ožobračujúci daňový systém nezadržiteľne pripravuje pôdu k štátnemu komunizmu. (Výkriky komunistických poslancov.)

Pod tlakom tohoto bezohľadného daňového systému drobní remeselníci a obchodníci naši rapídne upadajú. Nejedon z nich sa už zriekol svojho živnostenského listu. Je nezamestnaný... (Výkriky komunistických poslancov.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Šalát (pokračuje): ... ale nefňuká o podporu. Úradníci berných správ s čudnou horlivosťou pátrajú v obecných a iných účtoch, kde, kto a čo si zarobil, či dakto bez živnostenského listu nekonal nejakú prácu za odmenu, či roľník nepredal o 2 až 3 kusy dobytka viac, než to pripúšta finančný výpočet o nosnosti hospodárstva. A jestli ho prichytia, že vskutku predal viac, odania ho ako "obchodníka dobytkom bez živnostenského listu". (Výkriky komunistických poslancov.) Marné sú výhovorky roľníkove, že mal vážné príčiny ku prechodnej kúpe a k predčasnému odpredaju dobytka. Platiť musí.

Štereotypnou, pózovitou frázou finančných činiteľov býva to, že oni chcú drobných poplatníkov daní privykať a naučiť k správnemu vedeniu hospodárskych účtov, k spravodlivému priznávaniu dôchodkov, k odvykaniu si od pokútneho kšeftárenia a k nepoškodzovaniu tých, ktorí obchodovanie dobytkom, alebo remeselnícke práce konajú na základe živnostenského listu a z toho žijú.

Drobný daňový poplatník keby videl, že so štátnymi peniazmi sa absolútne spravodlive šafári bez mrhania, bez protekcionárstva a bez stranníckeho podporného systému, keby videl, že rovnakou prísnosťou a bezohľadnosťou sa dane vyrubujú a vymáhajú od chudobných ako od boháčov, keby nevidel to, že taký veľkoobchodník vínom je takmer stálym členom daňovej komisie, v ktorej vliv a moc si zaiste nepoužíva oproti sebe, skôr v prospech seba, keby malodaňovník nezpozoroval oné krikľavé prípady, že nejedon veľkodaňovník si ťažké tisíce vie odškriepiť z vyrúbených daní, alebo pomocou konkurzu, bankrotu vie sa pojednať s bernou správou, ba aj úplne vyhnúť daňovým bremenám, keby tohoto všetkého nebolo, vtedy by, hádam, drobný daňovník úctive a s povďakom prijímal lekcie o naprostej spravodlivosti v priznávaní dôchodku a zárobku.

Musí to byť už veľmi zle s financiami štátu, keď finančné orgány tak úzkostlivo poľujú po drobných zárobkových odaniteľných položkách. Nemaly sa rozmrhať rezervy štátnej pokladnice, nemalo sa dať odškriepiť, zatajiť, bankrotami ujsť s veľkými daňovými reštanciami. Nemalo sa mlčky hľadeť na to, ako poprevratoví zbohatlíci schovávajú, vyvážajú do cudziny svoj tu nachmánený, tu odaniteľný, tu ovocie donášať majúci kapitál.

Ako je k životu veľmi priliehavým porekadlom to, že malých kmínov lapajú a veľkí si veselo a často vo vysokých hodnostiach žijú, tak je pravdivým aj oné heslo, že drobných občanov tlačia daniami, pri všetkom ich hneď dochytia, a boháči, veľkokapitalisti sa hravo vyšmykujú z pod primeraných daňových bremien.

Prítomný vládny návrh o prechodnej prirážke k dani dôchodkovej a k dani z tantiém chce byť akýmsi pokusom pritlačiť daňami vrstvy zámožnejšie. To však nás nijak nenapĺňa nádejou, že sa snáď uľaví niečo malodaňovníkom, lebo poznáme už, ako vie márniť, rozhadzovať štátne príjmy terajšia velikárčením, pýchou a straníckou nespravodlivosťou napáchnutá koalícia.

Do očí bijúcou chybou a slabosťou vládneho návrhu je v §e 2 uvedená škála navrhnutých percentov. V nej sa uvádza, že prirážka činí pri zdanenom dôchodku nad 30.000 až do 40.000 Kč 6 % plus k bývalej dani a z bývalej dane dôchodkovej nad 40.000 Kč až do 50.000 Kč 9 %, nad 50.000 Kč až do 60.000 Kč 13 %, nad 60.000 Kč až do 80.000 Kč 18 %, nad 80.000 Kč až do 100.000 Kč 24 %, nad 100.000 Kč až do najzávratnejších výšok 30%. Spravodlivé by bolo bývalo, keby sa v škále percentov bolo pokračovalo aspoň takto ešte: nad 200.000 Kč až do 250.000 Kč 35 %, nad 250.000 Kč až do 300.000 Kč 40 %, nad 300.000 Kč a vyššie aspoň 45 % atd. Z prirážkovej škály, vládou navrhnutej, jasne videť, ako sa veľko a mnohoobročníci kapitalisti vedia i v týchto mimoriadnych časoch, vyžadujúcich mimoriadne obeti prechodné, vykĺznúť zpod daňových tiarch. (Výkriky posl. Kubače.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Šalát (pokračuje): Koľko je v republike takých, čo majú mimoriadné príjmy? Spomeniem len jeden prípad zo Slovenska, aby sa nehovorilo, že štveme proti Čechom a že závidíme státisícové a milionové ročité príjmy českých boháčov. Je to prípad p. sen. Kornela Stodolu, československého agrárníka. Dľa novinárskych, ním nepodvrátených zpráv, má tento poprevratový pán boháč tieto dobre vynášajúce funkcie: Je predsedom dunajského medzinárodného veľtrhu, predsedom bratislavskej burzy, rumunský hlavný konzul, predsedom čsl.-maďarskej obchodnej komory, predsedom Sväzu priemyselných šporitelieň, predsedom obchodnej komory v Bratislave, majiteľ statkov, predsedom Všeobecnej banky v Bratislave, člen direktoria banky Anglo-Praga, predsedom Tatry-banky, členom direktoria uhoľnej spoločnosti Urban, členom direktoria Handlovských uhoľných baní, členom direktoria Kábel-závodu v Bratislave, (Výkřiky posl. Kubače.) členom direktoria čsl. fabriky na pušný prach v Bratislave, členom direktoria Apollo, olejorafinerie v Bratislave, (Výkriky komunistických a slovenských ľudových poslancov. - Místopredseda Roudnický zvoní.) predsedom Skladištného družstva v Bratislave, členom direktoria Dunajskej paroplavebnej spoločnosti, členom direktoria Pražskej "Sfinx", spojenej fabriky na náradie, členom direktoria západočeských šamotových závodov, členom direktoria súkenky v Žiline, predsedom účastinárskej spoločnosti Elektro-lux, predsedom poisťovne Domov, predsedom poľnohospodárskeho cukrovaru v Nitre a na konec chudobným senátorom. (Výkřiky posl. Čuříka.)

Koľko exekucií pre malicherné daňové nedoplatky by sa mohlo odročiť, ba zastaviť, keby pán Stodola a jemu podobní poprevratoví čsl. boháči v mimoriadnych pomeroch vedeli a chceli plniť voči štátu svoju mimoriadnu povinnosť. My nechceme s "Prágai Magyar Hirlapom" volať posmešne: Pomník Stodolovi a jemu podobným čsl. boháčom! Nechceme ožobračených Slovákov chlácholiť takto: buďte radi a povďační republike, že keď ste vy už aj väčšinou vyšli navnivoč, aspoň jeden pán váš spolurodák zostal boháčom.

Nikto im nezávidí ich bohatstvá, ani nepôjde nikto k nim pýtať almužny z ich bohatého stola. Ale každý mysliací občan právom môže sa pozastaviť nad tým, že prečo, ako mohli títo tak zbohatnúť, kým tisíce ich spolurodákov vychádza na žobrácku palicu? Kde je tu sociálna spravodlivosť, kde je tu demokratická zásada vyrovnávania životnej úrovne, o ktorej tak radi rečnievajú naši pokrokoví vedúci štátnici?

Vládny návrh v §e 3 hovorí, že prirážka sa vyberie tiež k dani dôchodkovej, srazenej r. 1930 a 1931. Niet nič tak odióznejšieho, ako vynášanie nových daňových zákonov so zpätnou platnosťou. Ináč v dôvodovej zpráve sám pán referent uznáva túto stinnú stránku návrhu. To je hádam prefíkaná špecialita len našej čsl. finančnej správy. Nehľadí sa na zmenené pomery, nehľadí sa na to, že majiteľ príjmov, kým mal hojnejšie a menej odaneným príjem, z ľudskej samozrejmosti strovil a vydal viac. Keby bol tušil, predvídal, že bude zpätnou platnosťou odanený, bol by si na budúce dane prípadne ušetril napred. Bohatí mnohoobročníci a tantiemisti pomerne o moc ľahšie budú môcť sniesť túto prirážku daňovú so zpätnou platnosťou, i keď bude sa ich viac dotýkať, než dôchodci majúci od 30 do 40 tisiac Kč ročných, ktorí zo svojho dôchodku živiac a šatiac rodinu, školujúc svoje deti, napomáhajúc kulture a sociálné ustanovizne, máločo vedeli odložiť zo svojho dôchodku.

Lenže tak je to s našou slávnou demokraciou a s naším hlučným socializmom, že sľubuje, vymáha ľuďom veľké príjmy, vybičúva ich životnú náročivosť, navyká ich žiť na "veľkej nohe" a potom kajúcne prichádza k presvedčeniu, že čo sa jednou rukou dalo v podobe povýšených platov, v podobe prepočítania a započítania rokov a v podobe postupu, to sa zo štátnej nútnosti druhou rukou musí odňať v podobe zrušenia a obmedzenia rôznych výhod, v podobe zvyšovania daní atď. Je to jednoduché zavádzanie občianstva v mene demokracie.

§ 4 vládneho návrhu v treťom bode hovorí, že proti platobným rozkazom podať možno odvolanie len čo do výpočtu prirážky. Terajší, oktrojového ducha a daňovníkov z nečestnosti, z podvodu, z klamárstva podozrievajúci, svojvoľne daň vyrubujúci systém, neberúci za pravdivé žiadne daňové priznanie, bude mať zasa pre seba skvelú, ale pre daňovníkov presmutnú príležitosť rozmnožovať apelácie, prekliaty to dôchodok štátny z kolkov.

Na Slovensku sa otvorene hovorí o tom, že ten exponent finančnej správy, ktorý uznanlivo zachádza s daň platiacím publikom, býva prehazovaný, nepovyšovaný hodnostne, ktorý však ako tajný policajt sliedi po daňovníkoch, driape, po kaviarňach chodí, sliedi, kto tam sedí, v akom kabáte, takí policajti finanční avanžujú a sú radcami. Takíto detektívi, ako osobne som poznal, vzdor svojmu mladému veku, stávajú sa radcami finančnej správy za finančné policmanstvo. Že toto finančné špiclovstvo, za ubíjanie daňovníkov majú osobný osoh, odmenu judášsku.

Nuže, páni finančníci, prednostovia finančných úradov, využijte tejto, prítomným vládnym návrhom poskytnutej vám príležitosti, a svojou sekantériou nadobúdajte si kariéry v demokratickej republike. Je to vaša žatva. K vôli svojej kariére osobnej buďte hodne prepiatí, škriepní, bezohľadní a múdre utečte vtedy, keď zbadáte, že si občianstvo chystá na vás už argumenty ad hominem. Nechceme to inak pomenovať.

Pod dojmom tých nekonečných ponôs na krutý, cynický spôsob vyrubovania daní, na bezohľadné odmršťovanie apelácií na Slovensku inak už nemožno sa vyjadrovať, než s opovržením, než so sarkazmom. K tomu ma oprávňujú osobné intervenčné zkúsenosti. Úradník finančnej správy nech sa nedopúšťa nekorektných výrazov oproti daňovníkom, ktorí k nemu s dotazy prichádzajú, ako na príklad sa stalo, že takýto výraz dovolil si jeden pán finančnej správy, a riekol: Ten môže platiť vyššie dane, však sa dosť slušne oblieka. Či sa už nemá ľud ani obliekať len preto, aby vzbudzoval dojem chudobných a vzbudzoval v srdciach pánov finančníkov sústrasť? Dane sa majú nie podľa kabáta, nie podľa rúcha vyrubovať, ale podľa skúseností, podľa priznania, podľa skutočného stavu. Len v Pešti vyrubovali luxusné dane, podľa zdania, ako som počul, podľa kabáta. Ale zle to tam dopadlo, lebo tí, ktorí sú najväčší boháči, prichádzali potom do divadla v ošúchaných kabátoch a na tretie miesto, aby ich nemohla finančná správa odaniť.

Živnostníci a obchodníci na Slovensku znovu budú vystavovaní tomu, že v daňových komisiách a na expoziturách finančných riaditeľstiev umele budú zvyšovať ich daňový základ, len aby bolo možno vyprešovať z nich tú novú daň, len aby si na ich škodu, na ich koži mohli niektorí páni exponovaní nadobudnúť zásluhy k povyšovaniu. Bude škrípať daňový, nemilosrdný stroj a bude riasť ľudská rozhorčenosť. (Výborne!)

Prítomná vládna predloha bude ťažiť i malých a stredných roľníkov, ktorým dôchodková daň je nespravodlivo vyrubovaná. Základ u nich je veľarazy fiktivný, nespravodlivý, umelo na vysoko pozdvihnutý. U roľníka sa bezohľadne započitáva všetko: zaráta sa mu do dôchodu povozníctvo, obchod dobytkom, predaj naturálií, ač platí daň od katastrálneho výnosu z pôdy. Vydaný je na pospas a na vrtochy daň vyrubujúcich úradov. Darmo apeluje, dokazuje, márne sa odvoláva na suchotu, povodne, škody, neúrodu, na krízu, na pokles cien roľníckych produktov. Páni, karierychtiví, s ľudom necítiaci finančníci sucho podotknú: Plaťte, alebo apelujte! Ovšem, keď aj apeluje, odmršťuje sa mu apelát z figliarskych dôvodov, že nepriložil podrobné vyúčtovanie, potvrdenky, účtovný súpis príjmov a výdavkov, ani čo by každý roľník mal držať osobitného, rafinovaného účtovníka domáceho.

Táto vládna predloha má na sebe biľag chorobnej náhlivosti, príšerný znak zmätku štátnych financií, pečať ubohej slabosti a marnivosti terajšej vládnej koalície. (Výkřiky posl. dr Ravasze.) Prečo táto počtom tak silná koalícia nevedela a nechce podobnou rýchlosťou snížiť počet ministerstiev, snemovných a senátných platených podpredsednictev, zrušiť vládne disposičné fondy, prečo nezastaví mastné podpory na vládné štvavé časopisy na Slovensku, vyplácanie diet za provokativné pokrokárske, osvetové vraj, prednášky po vonkove atď.? (Výkřiky.) Kým táto vláda nemá odvahy vo svojom rámci meritorne siahnuť k úsporným opatreniam, zatiaľ pred občianstvom nemá a nesmie mať morálneho dôvodu zákonom ustanovovať nové dane pod heslom, že to mimoriadné pomery vyžadujú. Každý povedomý občan jej briskne môže odvetiť: Medice, cura te ipsum! - Lekáru, lieč prv sám seba!

Vládo, koalicio, ukaž nám prv vážny znak šetrenia a len po tom ti uveríme. Ak ani pri vážnom šetrení sa nedajú riešiť finančné ťažkosti štátu - že je zapotreby siahnuť k novým daniam. My keď aj vítáme daň z tantiem, daň na mnohoobročníkov, boháčov, za to však, že navrhnutá prirážka k dani dôchodovej bude zaťažovať a roztrpčovať aj menej majetných, rodinných občanov, za tento vládny návrh zákona hlasovať nebudeme. (Potlesk poslanců slovenské strany ľudové.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je pan posl. Krumpe.

Posl. Krumpe (německy): Slavná sněmovno! Všichni jsme ještě pod otřásajícím dojmem zpráv o krvavých událostech včerejšího dne v Dolní Lipové a Frývaldově. Jménem klubu německé křesťansko-sociální strany lidové vyslovuji nejhlubší politování nad těmito událostmi a všem příslušníkům a pozůstalým nevinných obětí vyslovujeme nejhlubší soustrast. (Souhlas.) Říkám: Nevinných obětí. Neboť nemohli jsme se přesvědčiti o vině demonstrantů a nedokázaly to ani včerejší temperamentní vývody pana ministra vnitra. Máme tedy dojem, že vinna je vláda a systém. Demonstrace se konaly vždy, co existuje politický život. Kdy se střílelo? Připomínám velké demonstrace v letech 1926 a 1927. Nepadla ani rána. Ovšem tenkráte byla vláda v rukou tolik opovrženého tak zvaného občanského bloku. Zdá se však, že se to změnilo od té doby, co jest na moci účastna sociální demokracie. Od té doby vidíme velké seznamy ztrát politického boje, počínaje Košúty přes Duchcov až k Lipové a Frývaldovu. Jest to velký seznam ztrát a nevíme ještě, bude-li konečný.

Znamení, jak systém nyní pracuje: Nyní jsou hned po ruce pušky a jak se zdá, s nejlehčím srdcem v německých krajích. (Souhlas.) Proto máme největší nedůvěru ke včerejším prohlášením pana ministra vnitra. Pan ministr vnitra získal si včera potlesk sněmovny, když vystoupil jako strážce pořádku a práva a kdy, ve svém prohlášení naznačil, že se to vše stalo jen, aby uchránil frývaldovské občany před loupežným tažením ozbrojených band. Prohlásil doslovně: "Z toho, co jsem řekl, vysvítá, že v okrese frývaldovském zaměstnaní dělníci opustili práci, aby demonstrovali. Táhli ozbrojeni do okresního města. Jest jistě povinností státní správy, aby bylo dostatečně postaráno o bezbranné obyvatelstvo."

A nyní, velectění, přichází úřední zpráva o šetření a praví: "Dav dělníků, čítající asi 800 hlav, muži a ženy, ozbrojení holemi, a jak později bylo zjištěno, byli vyzbrojeni také kameny, solí a pepřem."

To jsou zbraně, o nichž se pan ministr vnitra domníval, že musí před nimi chrániti frývaldovské občany! A proti těmto zbraním, nevinným vycházkovým holím, pepři a soli není jiného prostředku, než střely opakovacích pušek s ocelovými plášti! Pánové, půjde-li to tak dále, pak nejnevinnější demonstrace a každý nevinný politický průvod nebude již bezpečen, že rozčilený dav četníků nebude do něho páliti. Nezná-li vláda jiného prostředku, jak by čelila takovýmto demonstracím, musíme se od ní obávati toho nejhoršího a ministr vnitra, který schvaluje takovýto systém, měl by nejvýš na čase, aby se brzy poohlédl po jiné práci. (Souhlas.)

V celé Evropě se konají demonstrace obrovského, ohromného rázu, ba v celém světě. Ale jen z jedné země slyšíme, že se podobně nakládá s demonstranty, že se střílí do davu: totiž z Indie. To jest jediná země, kde se asi užívá týchž způsobů jako u nás.

I my sami jsme zastánci pořádku, pochybujeme jen, lze-li pořádek udržeti jen četnickou pohotovostí. Já to dokonce popírám. Ba musím tvrditi, že nepořádek při mnoha politických demonstracích byl způsoben právě četnickou pohotovostí. Samo četnictvo působí provokačně. Jest to zvláštní zjev právě v posledních dvou letech, že mnozí okresní hejtmani překonávají se velkými vojenskými slavnostmi četnictva, stálou pohotovostí asistencí, při čemž mužstvo zachvacuje nervosa a rozklad. K nejnevinnějším demonstracím povolávají se četnické asistence. Připomínám nevinnou demonstraci v červnu letošního roku v Želízech, když se sešlo mírumilovné obyvatelstvo dubského kraje. Nikdo nepomyslil na výtržnosti. Kdyby byla bývala nějaká možnost k nim, bylo by to ve chvíli, kdy tato ozbrojená moc v šicích táhla kolem a z pokojného údolí udělala vojenský tábor.

Podle zpráv o rozsahu a o způsobu demonstrací, nemůžeme ovšem zbaviti úplně viny na tomto krveprolití ani ty, kdo demonstraci uspořádali. (Výkřiky komunistických poslanců.) Zdá se, že komunistickým předákům chybí ona míra pocitu odpovědnosti, kterou jest politik povinen k masám lidu. Viděli jsme to více než jednou, s jakou lehkomyslností komunisté ženou obyvatelstvo před bodla. (Posl. Höhnel [německy]: Vy jste spoluodpovědni!) My nejsme ve vládě. Obraťte se na jiné lidi! Ministr vnitra slíbil vyšetřování, jehož se mají súčastniti také členové parlamentu. Tři členové parlamentu byli také jmenováni. Velice nás zaráží, že nebyl přibrán ani jediný poslanec z oposičních stran. (Souhlas.) Zvláště my křesťanští sociálové byli bychom měli největší právo, abychom byli přibráni, poněvadž ve frývaldovském okrese nejsme jen nejsilnější stranou, nýbrž soustředili jsme na sebe přes 60% všech odevzdaných hlasů.

Jsme, abych tak řekl, ve frývaldovském okrese doma. Že jsme byli vynecháni, jest sice vládní systém, nemůže však posíliti nestrannost vyšetřování a vyhrazujeme si, bude-li třeba, vysloviti pochybnost o správnosti vyšetřených výsledků. Neboť, tak jako systém začíná střelami, tak také pokračuje dále utajováním. Ministr vnitra včera neustále zdůrazňoval požadavek pokoje a pořádku. Stejné právo mají však i státní občané vůči státní správě, mohou se dožadovati práva a pořádku.

Dnes podané návrhy zákonů vydávají však velmi pochybné vysvědčení o celé soustavě pořádku. (Souhlas.) Uprostřed projednávání rozpočtu dostáváme dva návrhy, v nichž se nepraví nic méně a nic více, než že celý rozpočet jest nesprávný, že všechny rozpočtové číslice jsou pouhá fikce a že nejsou nic jiného, než vymyšlená čísla. A pro to nechali jste rozpočtový výbor zasedati v 39 schůzích? Nechci zneužívati slova "jednati", poněvadž by to nebylo správné. Proto jste sestavili rozpočet, abyste pak u dvou návrhů mohli říci, že to vše nebylo pravda? Musíme učiniti nová opatření, poněvadž to, co jsme sestavili, není již správné? V důvodové zprávě praví se docela jasně: "Dosavadní opatření nestačí, aby byla zachována rovnováha ve státním rozpočtu." V téže době, kdy projednáváme rozpočet, v téže době, kdy se prohlašuje, že státní rozpočet jest v rovnováze, kdy dokonce příjmy vykazují ještě přebytek asi 4 milionů Kč. Neznamená to, dělati si blázny z rozpočtového výboru a ze samého parlamentu? Což vláda necítí, že se takovýmito opatřeními sama zesměšňuje? Nyní máme zde úsporná opatření. Proč nebyla vložena do rozpočtu? Zřejmě proto, aby rozpočtové položky, které znamenají nápadné, nesmyslné peněžní výdaje, nebyly podrobovány ještě větší kritice. Vysoká píseň o šetření jest nám předzpěvována ve všech tónech. I my se domníváme, že nutno šetřiti a nestavíme se proti šetření. Připomínáme, že jsem v únoru s tohoto místa prohlásil, že ke zmírnění nouze a nezaměstnanosti jsme ochotni přinésti také značné oběti, ať již daněmi nebo jiným způsobem. Ale jestliže se dnes pod rouškou šetření zvyšují daně drobnému člověku a vrháte se na státní úředníky, třeba přece nejprve rozřešiti otázku, je-li to jediná možnost šetření a jsou-li již vyčerpány všechny jiné možnosti. Na tyto otázky musíme odpověděti: nikoliv. Možnosti šetření nebyly dosud ještě vyčerpány. Prohlédněme si jen ohromný rozpočet a najdeme tam jiné položky, kde se může začíti šetřiti, než snižováním platů státních úředníků a zaváděním nových daní. Nedotknutelná jsou asi vydání na vojsko. Jeden voják stojí ročně 10.827 Kč. Kdyby se snížil militarismus o 30.000 mužů, ušetřilo by se žádaných 300 milionů Kč a při tom by se ještě prokázalo dobrodiní obyvatelstvu. Upozorňuji na položku 28 milionů na stavbu menšinových škol, která zůstala beze změny a na které by se také dalo značně ušetřiti. Neboť těchto menšinových škol není třeba, častokráte jest to provokace a dokonce musí se často hledati učitel, který má děti, aby školní docházka byla vůbec zajištěna. Připomínám položku 5 milionů Kč v rozpočtu ministerstva obchodu na podporu říční plavby. My v Polabí chápeme tuto podporu, kde jako na výsměch poplatníkům každodenně vidíme, jak tyto subvencované lodi plovou prázdné a bezúčelně po Labi, poněvadž o dopravu jest dostatečně postaráno a tyto miliony se vydávají pouze z důvodů národní prestiže. Stále užíváte slova restrikce. Nestavíme se proti restrikci všeobecně, ale nechť se započne od shora, na příklad u samých ministerstev. Máme nadbytek ministerstev, některá by mohla býti docela dobře zrušena, na příklad úplně zbytečné ministerstvo pro zásobování lidu. Ministerstvo pro zásobování lidu snaží se sice prokázati oprávnění své existence, vysílajíc každého týdne komise na venkov, které pak trestají jednotlivé ženy, že neměly kyselé okurky nebo olomoucké syrečky označeny cenami, zatím co totéž ministerstvo v téže době není s to, aby zakročilo ve prospěch obyvatelstva při velkém nepoměru mezi cenami dobytka a masa. Šetřiti dalo by se u ministerstva pro věci zahraniční zrušením propagandy. Nic také nepomůže nalhávati venku světu, že zde žijeme v zemi blaženosti, neboť střely z Frývaldova opět zničí ministrovi pro věci zahraniční Benešovi sto dobře zaplacených článků. (Předsednictví převzal místopředseda dr Lukavský.)

Tak máme prvou předlohu, novelu o zvýšení daně důchodové. Nebráníme se nikterak proti zachycení vyšších důchodů, jest jen spravedlivé a slušné, aby v dobách nouze vyšší důchody byly také silněji zachyceny. Tento požadavek však návrh nesplňuje, neboť při velkých důchodech od 100.000 Kč odstupňování najednou selhává a nejhůře jsou postiženy vlastně střední důchody od 40.000 Kč do 80.000 Kč, hlavně tedy ti, kdo jsou hlavními nositeli hospodářského života. Proti této dani máme velké pochybnosti, neboť jest zaváděna právě v nynější době, v době, kdy berní exekutoři jsou denními hosty v obchodech drobných živnostníků, nyní, kdy naše dílny jsou pusté a kdy se kola v továrnách netočí. V této době není vhodné zaváděti nové daně, neboť náš průmysl a náš obchod se hroutí pod starými daněmi. Tento nový návrh zaměstná více především jeden stav a pravděpodobně opatří práci nezaměstnaným legionářům, totiž stavu exekutorů.

Nehoráznou věcí, proti níž se obracíme se vší rozhodností, jest zpětná platnost tohoto daňového zákona na r. 1930, obsažená v § 1. To jest nehorázná věc, která jest pokleskem proti dobré víře všeobecně a která musí úplně otřásti důvěrou ve státní správu. Neboť peněz již není. Onen hodný poplatník, který daně odvedl, bude se diviti, až dostane od berního úřadu velký, dodatečný předpis. Ale peníze jsou častokráte již investovány, nový výdaj nemohl býti zakalkulován a v mnoha případech peněz již vůbec není. U daně z tantiem bylo prohlášeno, že zpětná účinnost není možná z důvodů technických. U daně důchodové tyto technické důvody asi neplatí. Bylo by zajisté velmi smutné, kdyby na příklad správní rada Smíchovského pivovaru, která právě nedávno dostávala pro osobu za činnost několika čtvrtí hodin 165.000 Kč, byla dodatečně přinucena zaplatiti vyšší daně. Před několika dny doprovodil pan ministr dr Viškovský průmysl za tří čtvrtin ke hrobu a prohlásil, že po krisi velká část průmyslu nebude již existovati. Zdá se, že přímo vše k tomu směřuje a my v německém území státu máme jistý dojem, že se vymírání německého průmyslu ani nerado nevidí, i kdyby z toho byla pro stát sebe větší škoda. Rád bych však věděl, odkud nabere dr Viškovský miliardy na zbrojení, až zmizí průmysl. Ze svých agrárních okresů je sotva dostane, jak o tom svědčí rozpočty agrárních okresů. Pravděpodobně octne se v úzkých a bude po čase toužiti po dřívějších dobách, kdy ještě zde byl průmysl schopný platiti velké daně. (Posl. Horpynka [německy]: Pak budou státním zaměstnancům snižovati platy dále, neboť se nemohou brániti!) Pravděpodobně.

Snižování platů započalo. Zásadně nejsme proti snižování vysokých platů, bohužel vysoké platy byly přiskřípnuty příliš málo a jmenovitě bylo úplně a naprosto zapomenuto na ty, kdož mají od státu dvojí výdělek. Především jedna pochybnost. Jest to počátek restrikce, může to u vlády vzbuditi chuť, aby se ubírala touto cestou i dále, octne-li se v tísni a aby prováděla ještě další snižování. Dále nelze popříti, že restrikce platů bude míti vliv také na soukromé zaměstnance. Nutno se obávati, že všechny ony vrstvy, které dnes již pomýšlejí na zrušení tarifních a kolektivních smluv, dostanou odvahu a budou se dovolávati příkladu státu, který sotva po jednoletém trvání mění svůj vlastní zákon a začnou s restrikcí a snižováním mezd soukromých zaměstnanců. Nebezpečné jest to, že se tím dostane sankce státu veškerému tomu úsilí po snížení platů a mezd.

Proti čemu se však musíme zvláště brániti, jest způsob, jak se tento zákon dostal do sněmovny, totiž náhlým překvapením. Před rokem byl státním zaměstnancům poskytnut zdánlivý 13. měsíční plat. Sotva po jednom roce se zákon mění. Dne 5. listopadu byly ještě sestaveny seznamy státních zaměstnanců pro výplatu vánočního přídavku, dne 14. listopadu prohlásil ještě ministr financí deputaci státních úředníků, že na zrušení 13. měsíčního platu nepomýšlí, aby šli klidně domů. Oni také domů šli a ohlášené protestní schůze opět odvolali. V této důvěře ve stát, která zde přece po těchto projevech musila býti, státní zaměstnanci z velké části tento přídavek vydali, takřka jako zálohu. Nyní přicházíte s požadavkem snížení, které jest velmi citelného rozsahu. Na tom nezmění mnoho ani malá zlepšení, provedená včera. Jest jisto, že do platového zákona byl učiněn průlom a že byl učiněn počátek ke zrušení zákona.