Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr. Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Marek, Petrovič.

125 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 11 hod. 21 min. dopol.

dal předseda: na dnešní schůzi posl. dr Dolanskému, Hodinovi, Böllmanovi pro neodkladné zaměstnání.

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Viereckela za posl. Wagnera.

Volební soud v Praze sdělil přípisem ze dne 12. prosince 1931, čís. 267/31, že se usnesl ověřiti volbu poslanců: Emanuela Kejmara, obchodníka v Hospozíně, nastoupivšího místo zemřelého poslance Náprstka; dr Angela Goldsteina, advokáta v Praze, nastoupivšího místo zemřelého poslance dr Singera; dr Frant. Bachera, redaktora v Praze, nastoupivšího místo zemřelého poslance dr Kafky; Pavla Töröka, obuvnického dělníka v Rosvegově, nastoupivšího místo posl. Sedorjaka, jenž se vzdal mandátu.

Súrna interpelácia posl. Hlinku a druhov vláde vo veci Komenského univerzity v Bratislave.

počátkem schůze:

1542. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 12. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, č. 193 Sb. z. a n.

1310. Naléhavá interpelace posl. dr Sterna, Höhnela a druhů min. veř. prací, min. soc. péče a min. vnitra o stávce silničních stavebních dělníků u firmy Konstruktiva a o ohromných zlořádech u této firmy.

1311. Naléhavá interpelace posl. dr Sterna, Höhnela a soudr. min. soc. péče, min. veř. prací a min. vnitra, jak firma "Konstruktiva" postupuje při státních nouzových pracích.

1316. Naléhavá interpelace posl. Hrušky, Krosnáře a soudr. min. nár. obrany, vnitra a spravedlnosti o závodním teroru, prováděném z příkazu ministra nár. obrany na dělnících a falšování volebních listin v Daňkovce v Karlíně.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti ze zprávy těsnopisecké o 161. schůzi v řeči posl. Čižinské výroky hrubě urážlivé.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1540) zákona, jímž se mění čl. XVI., odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (tisk 1544) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. Chalupa. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona tisk 1544, kterým se mění článek XVI, odst. 1 zákona č. 76 uváděcích ustanovení, je ve své podstatě splněním resoluce, která byla přijata Národním shromážděním při projednávání zákona o dočasné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiém, tisk 1465. Z toho důvodu mohu se omeziti pouze jenom na nejstručnější podstatu tohoto zákona a jeho odůvodnění.

Účelem vládního návrhu zákona je oddáliti účinnost zákonných ustanovení, a to §u 17, odst. 6 o dani důchodové, §u 78, odst. e) o zvláštní dani výdělkové a §u 341 o nepřesunutelnosti daní, vesměs ustanovení zákona ze dne 15. června r. 1927, č. 76, o přímých daních. Tendence citovaných zákonných ustanovení spočívá v tom, aby v daném případě daň důchodová postihla skutečně toho, komu byla vyměřena. Může nastati takový případ, že na př. zaměstnavatel platí některé dávky sociální nebo také důchodovou daň za svého zaměstnance, a tato ustanovení směřují k tomu, aby skutečně zaměstnavatel nenesl v tomto směru více dávek, nežli skutečně zákon předpisuje. Toto zákonné ustanovení ovšem naráží na tvrdou životní praksi, neboť placení dávky sociální a dávky z důchodů za zaměstnance stala se pevnou částí služného zaměstnanců. Prosazením zákonného ustanovení nastal by stav, že by zaměstnanci musili tyto dávky ať sociální nebo daň důchodovou platiti a tím by se přirozeně o tuto částku zmenšily jejich požitky. Není potřebí zvláště dovozovati, že není právě doba k tomu příznivá, aby zaměstnanci mohli skutečně uzavírati kolektivní smlouvy, ve kterých by platy doposavad zaměstnavatelem přebírány byly zahrnuty do jejich požitků a tím jejich služné nebo mzdy byly zvýšeny. Tento fakt uznalo již Národní shromáždění r. 1927, když prosadilo uváděcí ustanovení zákona čís. 76 ve čl. XVI, odst. b) suspensí těchto zákonných ustanovení, a to do 1. ledna 1932, Žel, poměry dnes nijakým způsobem k lepšímu se nezměnily, jsme naopak v poměrech horších, a proto také rozpočtový výbor uznal nutnost vládního návrhu, aby účinnost čl. XVI uváděcího ustanovení zákona č. 76 z r. 1927 byla prodloužena do 1. ledna 1934, tedy na další 2 léta.

Z uvedených důvodů prosím, aby slavná sněmovna dala souhlas k tomuto vládnímu návrhu zákona. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K věci je přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva řečnickou lhůtu 30 minut. (Námitek nebylo).

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášen je na straně "proti" p. posl. Köhler. Uděluji mu slovo.

Posl. Köhler (německy): Dámy a pánové! Dnešní návrh k daňovému zákonu z r. 1927 hledí přechodně zmírniti zvláštní jeho krutosti, postihující především zaměstnance. Návrh se tímto zajisté shoduje s důvodovou zprávou k tomuto daňovému zákonu, která k § 341 prohlašuje, že otázku spravedlivého rozdělení daňového břemene nelze správně rozřešiti bez pečlivého přihlížení k otázce tak zvaného přesunování daní. S tímto míněním musíme beze všeho souhlasiti, neboť jest úplně správné. Jen litujeme, že z tohoto poznání nebyl také vyvozen správný logický důsledek. Neboť v křiklavém rozporu k tomuto poznání jest zcela určitě ustanovení daňového zákona, které výslovně zakazuje, aby přímá daň, kterou má zaplatiti poplatník, byla přesunutá na jinou osobu. Úmluvy, obsahující takovéto přesunutí daně, měly býti tímto ustanovením zbaveny právní účinnosti. Tímto zákonným ustanovením byli především postiženi soukromí zaměstnanci, poněvadž velmi značný počet zaměstnanců stále ještě má takovéto smlouvy. Že tomu tak jest, praví zákon v dalších svých ustanoveních. V §u 17 zákona se ustanovuje, že z důchodu podnikatelů nelze sraziti příspěvky nemocenským, úrazovým, starobním, invalidním, vdovským, sirotčím a pensijním pojišťovnám nebo podobným ústavům, pokud přesahují jejich povinný příspěvek. Totéž platí také o daních a dávkách, placených za zaměstnance. Zákon dále ustanovuje, že takovouto srážku z důchodu zaměstnavatelova nelze provésti také tehdy, jestliže placení daní nebo sociálních příspěvků bylo převzato, pokud přesahuje zákonitou míru. Výjimku z toho činí jedině tak zvané remunerace, které ještě dostávají zaměstnanci k vánocům nebo z nějakého zvláštního důvodu.

Že již tenkráte, když se zákon usnášel, věděla vláda o potížích s prováděním právě těchto ustanovení, vysvítá již z toho, že v samotném zákoně byla ustanovena přechodná doba do 1. ledna 1932, v níž tyto uvedené příspěvky zaměstnavatelovy byly ponechány také jako srážková položka z důchodu. Zákon ustanovuje dále, že kolektivní smlouvy obsahující ujednání, že se přejímají daně nebo sociální příspěvky nad zákonitý díl, zůstávají v účinnosti až do jejich vypršení. Tak dlouho platí takovéto platy zaměstnavatel také za srážkovou položku, ovšem vždy s podmínkou, že takové kolektivní pracovní smlouvy byly uzavřeny do 1. srpna 1927. Toto ustanovení mělo ovšem malý praktický význam, poněvadž počet kolektivních pracovních smluv soukromých zaměstnanců není již zvlášť vysoký. Mimo to ještě prováděcí nařízení k tomuto zákonu výslovně ustanovilo, že prodloužené smlouvy pokládají se za smlouvy nové, takže ve všech těchto případech zaměstnanci musili pozbýti nároku na placení daně důchodové nebo sociálních příspěvků. Na služební smlouvy pro jednotlivce se tato výjimka nevztahuje, takže dnem 1. ledna 1932 vesměs pozbyly právní účinnosti, pokud obsahují ustanovení o placení daní nebo sociálních příspěvků.

Ze všeho toho, co jsem uvedl, vysvítá, že dvojitým zdaněním měli býti potrestáni oni podnikatelé, kteří byli ochotni platiti za své zaměstnance daně a sociální příspěvky nad zákonitý díl. Jest úplně jasné, k čemu musilo vésti toto zákonné opatření. Tito podnikatelé by většinou odmítli platiti takovéto příspěvky na újmu svého soukromého účtu. Jest tedy pochopitelné, že se i podnikatelé bránili proti tomuto zákonnému ustanovení a žádali, aby bylo zrušeno.

Odborové organisace zaměstnanců již při projednávání daňového zákona poukázaly na jeho nesociální ustanovení, která již tenkráte způsobila největší nevoli. Tento odpor byl jistě také příčinou, že do zákona byl pojat čl. XVI, čímž zákon měl nabýti účinnosti teprve 1. lednem 1932. Co by to bylo však znamenalo pro mnoho zaměstnanců, kdyby byla tato ustanovení nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1932, lze těžko uhodnouti. Především další snížení jejich platů, a to právě v době, kdy platy zaměstnanců dostaly se do všeobecné vlny snižování platů a byly mnohdy postiženy silněji než mzdy dělníků. Příčinu toho dlužno hledati především v tom, že platy zaměstnanců, poněvadž nemáme zákona o kolektivních smlouvách, byly většinou sjednány jen jako smlouvy jednotlivců, což podnikatelům umožňuje snížiti platy daleko nad obvyklou míru mnohem snáze, než při kolektivních smlouvách. Hospodářské zbídačení soukromých zaměstnanců bralo se tedy také v poslední době mílovými kroky. Toto zproletarisování velkého a zajisté významného stavu, který v národním hospodářství má míti velmi důležitý úkol, jest jistě velmi žalostný zjev, který se nesmí za žádných okolností ještě dále podporovati. To by se bylo však jistě stalo, kdyby zůstal zachován zákaz o přesunování daní. Aby se tomu pokud možno zabránilo, podal jsem dne 24. října tohoto roku pod č. 1444 vládě naléhavou interpelaci, v níž jsem důrazně upozornil na veliké škody, které by byly způsobeny soukromým zaměstnancům, kdyby nabyly účinnosti §§ 17 a 341. Při tom jsem zvlášť zdůraznil, že se musíme velmi obávati, že by četné podniky využily uvedených zákonných ustanovení, aby placení daní a pojišťovacích příspěvků nad zákonitý díl přesunuly na zaměstnance. (Posl. Geyer [německy]: To již udělaly letos!) Ano. A při tom by platy náležitě nezvýšily. Ale i když vezmeme nejpříznivější případ, že podnikatel daně a sociální příspěvky, které dosud platil, přirazí k platu, zaměstnanec jest stále ještě poškozen, poněvadž tím, že se mu zvýší plat, musí platiti vyšší daň ze mzdy. Soukromí zaměstnanci jsou již sami o sobě dvojnásobně zdaněni, a to tak zvaným poplatkem ze služebních smluv, zvláštní daní, která nemá žádného oprávnění a měla by se tedy zrušiti. (Posl. Geyer [německy]: To je také takový starý čínský cop!) Také to jest správné. Již náš zemřelý Patzel se právě v této otázce neobyčejně exponoval. Vláda dosud nesplnila tohoto oprávněného požadavku zaměstnanců. Tím spíše musí zaměstnanci trvati na tom, aby nesociální ustanovení byla vyloučena z daňového zákona z r. 1927, a to úplně.

Tento zákon přináší sice především úlevu, ale přes to zůstává provisoriem, které jistě způsobí trvalý neklid mezi soukromými zaměstnanci. Pánové, nevěřte přece, že hospodářské poměry soukromých zaměstnanců budou ve dvou letech podstatně příznivější než dnes. Také potom budou tato ustanovení, jejichž účinnost odkládáte na 2 léta, týmž bezprávím. Proto platí pro nás jen jedno: Definitivní vypuštění oněch ustanovení daňového zákona z r. 1927, která mají určitě nesociální ráz. Provisorium navržené sněmovně jest a zůstává Damoklovým mečem, který se neustále vznáší nad hlavami zaměstnanců. Že to zaměstnancům způsobí těžkou škodu, o tom nemohu vůbec pochybovati. Proto provisorium jistě neuspokojí zaměstnance tak, jak to snad vládní strany očekávají. Toto uspokojení nastane teprve tehdy, bude-li provisorium nahrazeno definitivem a bude-li opět obnoven právní stav, jaký byl před tím, než nabyl účinnosti daňový zákon z r. 1927. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Chalupovi.

Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! Ježto pozměňovací návrhy k tomuto vládnímu návrhu nedošly, dovoluji si znovu prositi, aby slavná sněmovna přijala osnovu zákona tak, jak byla přijata rozpočtovým výborem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Poněvadž této osnově bylo ve včerejší 161. schůzi přiznáno zkrácené řízení, přistoupíme ihned ke druhému čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění článek XVI, odstavec 1, písmeno b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (tisk 1544).

Zpravodajem jest p. posl. Chalupa.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Chalupa: Nikoliv.

Předseda: Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resolučním návrhu, podaném posl. Štětkou a soudr.

Sněmovní tajemník dr Říha (čte):

Resoluční návrh posl. Štětky a soudr.:

Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila poslanecké sněmovně novelisaci zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, v tom směru, že se zrušuje daň z důchodů, nepřevyšujících 16.000 Kč ročně.

Předseda (zvoní): Žádám pana zpravodaje, aby se o tomto návrhu vyslovil.

Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! V resolučním návrhu se žádá, aby do 14 dnů byla předložena osnova zákona, jímž by se novelisoval zákon čís. 76 tak, aby daně prosté minimum v důchodové dani činilo 16.000 Kč. V době, kdy ani polovina této části, 8000 Kč, není dosažitelnou pro 2/3 dělnictva, považujeme tento návrh za bezpředmětný a nedoporučuji slavné sněmovně, aby tento resoluční návrh přijala.

Předseda (zvoní:) Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Štětky a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Přerušuji další projednávání pořadu této schůze.

1310. Naléhavá interpelace posl. dr Sterna, Höhnela a soudr. ministrovi veř. prací, ministrovi soc. péče a ministrovi vnitra o stávce silničních stavebních dělníků u firmy Konstruktiva a o ohromných zlořádech u této firmy.

1311. Naléhavá interpelace posl. dr Sterna, Höhnela a soudr. ministru soc. péče, ministru veř. prací a ministru vnitra, jak firma "Konstruktiva" postupuje při státních nouzových pracích.

Za souhlasu sněmovny dal předseda hlasovati o obou těchto naléhavých interpelacích najednou.

Nebyla jim přiznána rozprava.

1316. Naléhavá interpelace posl. Hrušky, Krosnáře a soudr. ministrům nár. obrany, vnitra a spravedlnosti o závodním teroru, prováděném z příkazu ministra nár. obrany na dělnících a falšování volebních listin v Daňkovce v Karlíně.

Při hlasování nebyla této naléhavé interpelaci přiznána rozprava.

dal předseda dodatečně na schůzi 17. a 18. prosince, jakož i na dnešní schůzi posl. dr Jabloniczkymu pro neodkladné zaměstnání.

mezi schůzí:

1435. Odpověď min. soc. péče, veř. prací a vnitra na interp. posl. dr Sterna, Höhnela a soudr. o stávce silničních stavebních dělníků u firmy "Konstruktiva" a o ohromných zlořádech u této firmy (tisk 1310) a na interp. týchž poslanců, jak firma "Konstruktiva" postupuje při státních nouzových pracích (tisk 1311).

1448. Odpověď min. nár. obrany, vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Hrušky a soudr. o závodním teroru, prováděném z příkazu ministra nár. obrany na dělnících a falšování volebních listin v Daňkovce v Karlíně (tisk 1316).

ve schůzi konané dne 19. prosince 1931 se usnesl přikázati k řádnému projednání návrhy, a to:

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

1488. Návrh posl. Vallo, Babela, Steinera, J. Svobody, Töröka a soudr. na zariadenie robotníkov a robotníček štátnych železiareň, hutí a baní v ČSR. do zákona č. 103/1926.

1501. Návrh posl. Petrovického, Bezděka a druhů na podporu soukromého stavebního ruchu.

1502. Návrh posl. Pekárka, Lišky a druhů na vydání nouzového zákona o podpoře soukromého stavebního ruchu.

1534. Návrh posl. Krumpe a druhů na zařazení města Litoměřic do činovného skupiny míst B.

Výboru ústavně-právnímu:

1491. Návrh posl. dr Wintra, dr Markoviče, Chobota, dr Goldsteina a soudr. o nabývání a pozbývání československého státního občanství.

Výboru rozpočtovému:

1492. Návrh posl. dr Staňka, dr Černého, Mašaty, Berana, Teplanského, Ščereckého a druhů na vydání zákona o úlevách pro zemědělce při plnění daňových pohledávek.

1503. Návrh posl. Jos. Tůmy, B. Procházky a druhů na vydání zákona, kterým se částečně mění a doplňuje zákon ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb. z. a n.

Výboru brannému:

1493. Návrh posl. Špatného, Zeminové, Tučného a druhů na zkrácení presenční služby vojenské.

1494. Návrh posl. Hummelhanse, Srby, Stivína, Pika, dr Wintra, Pohla, Heegera a soudr. o nekonání vojenských cvičení.

1495. Návrh posl. Hummelhanse, Srby, Stivína, Pika, dr Wintra, Pohla, Heegera a soudr. na zkrácení presenční služby vojenské.

Výborům soc. politickému, živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému:

1496. Návrh posl. Barši, Hadka, Kubače, Töröka a soudr. na vydání zákona k zmírnění následků krise, postihující maloživnostníky a drobné obchodníky.

Výborům zemědělskému a rozpočtovému:

1497. Návrh posl. Husnaje, Bečko, inž. Nečase a soudr. na poskytnutí okamžité výpomoci obcím v údolí řeky Tisy, Teresvy, Terebly a Riky.

1533. Návrh posl. Platzera a druhů na poskytnutí mimořádné pomoci nouzovým okresům v jižních Čechách.

Výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému:

1498. Návrh posl. Husnaje, Bečko, Bendy a soudr. na rychlé provedení opravných prací povodní zničených silnic v údolí řeky Tisy.

Zamítnut byl návrh:

1505. Návrh posl. Hodinové, Höhnela, Vallo, Töröka a soudr. na novou úpravu ochrany nájemníků.

Předseda (zvoní): Slavná sněmovno!

Poslanecká sněmovna koná dnes poslední schůzi v tomto roce. Podle stálého zvyku podám přehled o její práci za uplývající rok 1931.

Sněmovna konala 66 schůzí plenárních, 172 schůzí výborových a 2 schůze subkomitétů.

Rozdáno bylo 40 návrhů vládních, 17 usnesení senátu, 270 návrhů iniciativních, 48 interpelací naléhavých, interpelací obyčejných 567, odpovědí na interpelace 507 a výborových zpráv mimo imunitní 101. Celkem se projednalo v plénu: 31 osnov zákonů, 8 mezinárodních smluv a 113 zpráv imunitních.

Děkuji všem, kdož se o tento zdárný výsledek parlamentních prací zasloužili, a přeji vám všem příjemné svátky vánoční a vše nejlepší do nového roku. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby příští schůze svolána byla písemně s pořadem, který podle §u 40 a §u 9, lit. d) jedn. řádu určí předsednictvo.

Jsou proti mému návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.