Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

188 poslanců podle presenční listiny.

Zástupce vlády ministr Mlčoch.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 23 min. odpol.

dal předseda: dodatečně na schůzi dne 4. t. m. posl. Slavíčkovi, Pechmanové a Stejskalovi; na dnešní schůzi posl. Hellerovi; na dnešní, případně zítřejší schůzi posl. dr Jabloniczkymu - pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. dr Reisz, Ježek, Nejezchleb-Marcha, Špaček; dodatečně na schůzi dne 4. t. m. posl. Vaněk.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Kirpalová, dr Holota.

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. dr Sterna za posl. Štětku; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft" dne 5. února t. r. posl. Viereckla za posl. Wagnera, dne 11. února posl. Wagnera za posl. Viereckla.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého za posl. Štětku; klub poslanců čsl. strany národně-socialistické dne 10. února t. r. posl. dr Patejdla za posl. dr Moudrého a dne 11. února t. r. posl. dr Moudrého za posl. dr Patejdla.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Hellera za posl. Gläsela.

Posl. Russ oznámil zároveň s klubem poslanců komunistické strany Československa, že stal se členem tohoto klubu.

Naléhavá interpelace posl. Dvořáka a soudr. ministerstvu spravedlnosti o případu Marie Šmídové z Dobřan.

Dotazy:

posl. Sladkého ministru veř. prací a ministru zemědělství, proč dosud není započato s prováděním stavebních prací, nutně potřebných pro ochranu města Mor. Ostravy před záplavami při povodních (ochranné hráze, úprava vyústění řeky Opavice do Odry) (č. D 724-III),

posl. Richtra ministru soc. péče o dodržování minimálních mezd za vyhotovení vojenského prádla (č. D 725-III),

posl. Vičánka a druhů ministru nár. obrany o odstraňování katolických časopisů z čítárny vojenských zátiší (č. D 726-III),

posl. dr Daňka a druhů ministru soc. péče o předložení zákona, jímž se zřizuje platová pokladna zajištění pro kondicinující lékárníky (č. D 727-III).

Odpovědi:

min. nár. obrany na dotaz posl. Hrušovského vo veci leteckého nešťastia v Malackách (č. D 652-III);

min. soc. péče na dotazy posl. Kurťaka:

o sociální podpoře Michala Sitara, syna Fedora z obce Olšinky Drahovo z Podkarpatské Rusi, který byl pro ruku hmotně zničen (č. D 664-III),

aby Štěpánu Pipošovi, válečnému invalidu z obce Kosovská Polana na Podkarpatské Rusi byl přiznán nevyplacený invalidní důchod (č. D 684-III),

o žádosti Michala Turoka, aby mu byl vyplacen důchod válečného invalidy (č. D 692-III),

o žádosti Anny Turkové vdovy o udělení podpory (č. D 705-III);

min. spravedlnosti na dotaz posl. Sladkého o občanech poškozených defraudací u okr. soudu ve Vsetíně (č. D 661-III);

min. vnitra na dotazy posl. Kurťaka:

že dne 20. září 1931 nebyla v obci Chyše na Podkarp. Rusi proti zákonu přijata kandidátní listina "Autonomního zemědělského svazu" (č. D 631-III),

o vydání zbrojního pasu býv. senátoru N. S. Bodnarovi v obci Hrušovu, v okrese ťačovském na Podkarpatské Rusi (č. D 675-III).

počátkem schůze:

1622. Vládní návrh zákona, kterým jednak doplňují se a mění zákony: ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé a ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, jednak upravují se některé poměry peněžních ústavů a jiných peněžních podniků a akciových společností.

1607. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Hradci Král. za souhlas s trest. stíháním posl. Tylla (přestupek proti bezpečnosti cti).

1608. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Plzni za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka (zločin podle §u 87 tr. z. a přečin podle §u 283 tr. z.).

1609. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Liberci za souhlas s trest. stíháním posl. Höhnela (trestné činy podle §§ 279 a 283 tr. z.).

1617. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kaliňáka (zločin podle §u 330, §u 331, čís. 2, 3 tr. z.).

1618. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Jindř. Hradci za souhlas s trest. stíháním posl. Bistřického (přestupek proti bezpečnosti těla podle §u 431 tr. z.).

1619. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. dr Nováka a dr Noska (přestupek podle §u 25 a přečin podle §u 27 zákona ze dne 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n.).

1620. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Frýdku za souhlas s trest. stíháním posl. Hrubého (přestupek podle §u 312 tr. z.).

1621. Zpráva výboru imunitního o žádosti adv. komory v Turč. Sv. Martině za souhlas s disciplinárním stíháním posl. dr Reisze.

1597. Interpelace:

I. posl. Dvořáka a soudr. min. nár. obrany o týrání vojáků,

II. posl. Kopeckého a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci časopisu Svazu proletářských bezvěrců v Praze "Maják",

III. posl. Dvořáka a soudr. min. nár. obrany o zacházení s vojíny,

IV. posl. Kuhnové, Babela a soudr. min. financí dr Traplovi, že finanční strážník Ant. Vogel zastřelil nezaměstnaného Arnošta Bauera,

V. posl. inž. Junga a druhů min. spravedlnosti o zabavení periodického tiskopisu "Neue Zeit",

VI. posl. Windirsche a druhů min. školství a nár. osvěty o mrhání veřejnými penězi na podporu českého menšinového školství.

Zápis o 167. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázány počátkem schůze rozdané tištěné návrhy:

1606. Návrh posl. Gläsela, Greifa, Geyera, inž. Kalliny, Eckerta a druhů na poskytnutí mimořádné pomoci pro ohromné škody způsobené povodní v okresech kraslickém, loketském a vejprtském.

1614. Návrh posl. Kopeckého a soudr. na státní podporu nezaměstnaných absolventů středních a vysokých škol i absolventů odborných škol soukromých i veřejných nižších kategorií.

1616. Návrh posl. Remeše, Chalupy, inž. Nečase a soudr. o kontrole daňových odpisů a úlev.

přikázány žádosti:

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 19. ledna 1932, č. Nt XIX 1/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Stivína pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 435-III),

kraj. soudu v Chebu ze dne 21. ledna 1932, č. Nt X 44/32, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Hassolda a Knirsche pro zločin veřejného násilí podle §u 87 tr. z., přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §u 312 tr. z. (č. J 436-III),

okr. soudu ve Vyš. Svidníku ze dne 5. listopadu 1931, č. Nt 52/32, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 8. února 1932, č. 1048/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Kaliňáka pro přestupek nebezpečného vyhrožování podle §u 41 přest. zák. čl. XL/1879 (č. J 437-III).

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti ze zprávy těsnopisecké o 167. schůzi sněmovny v řečech posl. inž. Kalliny, Gottwalda, Hadka, Novotného a Kubače výroky hrubě urážlivé a ohrožující bezpečnost státu.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1409), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projednání a udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 3. září 1931 k obchodní smlouvě uzavřené dne 16. února 1927 mezi republikou Československou a Švýcarskem, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. září 1931, č. 149 Sb. z. a n. (tisk 1485).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se sloučilo jednání o předloze této s jednáním o předlohách, které jsou na pořadu jako další tři odstavce, to jest.

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1408), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 23. září 1931 k obchodní úmluvě, sjednané mezi republikou Československou a Francií dne 2. července 1928, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. září 1931, č. 148 Sb. z. a n. (tisk 1486).

3. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1500), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928 sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 178 Sb. z. a n. (tisk 1581).

4. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1573), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 1. prosince 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. ledna 1932, č. 6 Sb. z. a n. (tisk 1592).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že všechny tyto 4 předlohy týkají se obchodně-politických ujednání.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto 4 odstavců? (Námitky nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní u všech 4 odstavců p. posl. inž. dr Toušek; za výbor zahraniční při odst. 1 p. posl. Světlík, při odst. 2 až 4 p. posl. Janček.

Dávám slovo nejprve p. zpravodaji posl. inž. dr Touškovi.

Zpravodaj posl. inž. dr Toušek: Slavná sněmovno! Živnostensko-obchodní výbor projednal předložený dodatkový protokol k obchodní smlouvě, sjednaný mezi republikou Československou a Švýcarskem a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. září 1931. Československo učinilo sice pokus, aby Švýcarsko upustilo od zvyšování cla na naši obuv. Než Švýcarsko zatím domohlo se analogické úpravy svých obchodních smluv s Italií, Francií a Německem a trvalo na svém i vůči nám. Proto byly postaveny naše protipožadavky, které Švýcarsko splnilo. Tak došlo k dodatkovému protokolu ze dne 3. září t. r., který obsahuje tyto vzájemné ústupky. Pokud se týče účinnosti dodatkového protokolu, přizpůsobuje se plně obchodní smlouvě, která je vypověditelná ve 3 měsících. Náš obchod se Švýcarskem je aktivní skoro jedním stem milionů. Vyveze se tam zboží, hlavně cukru, sladu, textilií, obuvi, předmětů železných a skla okrouhle za půl miliardy. Dodatkový protokol byl už také uveden v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. září m. r. Živnostensko-obchodní výbor doporučuje poslanecké sněmovně, aby přijala schvalovací usnesení ve znění vládního návrhu.

Další tři dodatkové úmluvy týkají se naší obchodní smlouvy s Francií ze dne 2. července 1928 a jsou to dodatkové úmluvy, které vyplynuly vesměs z požadavků francouzských. První z nich, uzavřená dne 23. září 1931 a 25. září 1931 uvedená v platnost vládní vyhláškou, upravuje ve prospěch naší výroby a ochrany její československé vyclívání polohedvábných krajek a krajkových šátků, jakož i některých semen, vyjímaje semena řepy cukrové a jehličnatých stromů. Francie domohla se úpravy svých cel pro koupací pláště a ručníky, dále pro řezivo při ponechání kontingentu pro nás ve výši 15.000 tun ročně na 3 roky a konečně pro chmel rovněž na základě postačujícího kontingentu za clo mírně zvýšené. V těchto věcech dosažená dohoda je obsažena v této úmluvě, o níž pojednal živnostensko-obchodní výbor a předkládá ji poslanecké sněmovně s návrhem, aby bylo přijato usnesení, které by ve znění vládním tuto úmluvu schválilo.

Druhá úmluva týká se průmyslu obuvi. Žádala ji Francie a nebyla nám kompensována. V podstatě obsahuje ustanovení o tom, že napříště bude zavedeno ve Francii na obuv kusové clo nejméně 25 % ad valorem. Uzavření této dodatkové dohody předcházelo jednání mezi průmysly československým a francouzským a po dohodě, která byla mezi oběma průmysly docílena, byla tato dohoda sjednána mezi oběma vládami dne 25. listopadu a v platnost uvedena vyhláškou ze dne 1. prosince 1931. Také zde živnostensko-obchodní výbor doporučuje slavné sněmovně, aby schválila tuto úmluvu přijetím usnesení, které navrhuje vláda.

Konečně třetí dodatková úmluva s Francií byla sjednána 1. prosince 1931 a uvedena v platnost vyhláškou ze dne 9. ledna 1932. Tato úmluva se týká porculánu. V podstatě jedná se o to, že Francie byla zaplavována cizím porculánem, který dumpingovými cenami velice poškozoval nejen francouzskou výrobu, nýbrž i naši výrobu ve Francii soutěžící. Jak je známo naší sněmovně, došlo k dohodě mezi průmysly porculánu československého, francouzského a německého dne 13. listopadu 1931, aby vyloučena byla soutěž tohoto druhu. Navazujíc na tuto dohodu přistoupila francouzská vláda na to, aby čsl. porculánové zboží, jak je v dnes projednávané dodatkové úmluvě stanoveno, mělo docela výjimečné postavení stejně jako je bude míti zboží německé, kdežto ostatní porculánové průmysly, které nejsou účastny cenové dohody, budou postiženy úpravou cla velmi značně. Chci upozorniti na to, že na př. v posledních dnech Japonci se snaží dosáhnouti těchže výhod, jaké má čsl. průmysl, ačkoliv nepřistoupili k dohodě, kterou v porculánu uzavřelo Československo, Německo a Francie. V každém případě je třeba říci, že tato úmluva je jistě výhodnou pro porculánový průmysl, dnes v tak těžké situaci se nalézající.

Doporučuje proto živnostenský výbor, aby posl. sněmovna přijala schvalovací usnesení ve znění, jak je navrhla vláda. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního k prvnímu odstavci, panu posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! Dodatkový protokol ze dne 3. září 1931 k obchodní smlouvě naší se Švýcarskem ze dne 16. února 1927 obsahuje vzájemné ústupky v celních sazebnících, které se týkají především zboží textilního a obuvi. Švýcarsko totiž loni zvýšilo svá cla a žádalo, aby naše obchodní smlouva s ním v příslušných položkách byla upravena podle nového švýcarského celního sazebníku. Švýcarsko zároveň jednalo také o této věci s Německem, Italií a Francií. S naší strany stal se pokus, aby Švýcarsko upustilo zvláště od zvýšení cla na obuv, ale zatím Švýcarsko s Německem, Italií a Francií věc dojednalo. A tak nezbývalo nám než jednati také a zároveň postavili jsme protipožadavky. Když přistoupilo Švýcarsko na naše protipožadavky, přijali jsme i my požadavky švýcarské.

Co se týče účinnosti dodatkového protokolu, přizpůsobuje se plně obchodní smlouvě, která je vypověditelná ve třech měsících. Poněvadž náš obchod se Švýcarskem jest aktivní částkou skoro 100 milionů a poněvadž z politických důvodů jistě není žádné námitky proti tomuto dodatkovému protokolu, připojuji se k návrhu zpravodaje za výbor živnostensko-obchodní, aby slavná sněmovna přijala schvalovací usnesení o tomto dodatkovém protokolu tak, jak jest obsaženo v této zprávě výboru zahraničního a živnostensko-obchodního. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo panu zpravodaji posl. Jančekovi o odst. 2 až 4 pořadu:

Zpravodaj posl. Janček: Slávna snemovňa! Dodatkovým protokolom zo dňa 23. zárí 1931 k obchodnej úmluve československo-francouzskej upravujú sa niektoré colne-tarifné otázky, ktoré už od niekoľko mesiacov boly predmetom porád medzi vládou československou a vládou francúzskou.

Bola to na strane československej jednak otázka vyclievania polohodvábnych krajok a krajkových šiatkov, jednak otázka vyclievania niektorých semien, vynímajúc semená repy cukrovej a ihličnatých stromov.

Francia so svojej strany domáhala sa novej úpravy colnej pre kúpacie plášte a ručníky, ďalej pre drevo a konečne pre chmel.

Československý priemysel od dlhšej doby už poukazoval na to, že colná ochrana, poskytnutá domácim výrobcom pri dovoze polohodvábnych krajok a šiatkov je naprosto nedostatočná. Vo skutočnosti tiež clo na tieto artikly smluvené v obchodnej úmluve československo-francúzskej zo dňa 2. červenca 1928 je zcela nepatrné, zejmena prihliadame-li ku clu na zbožie stejného druhu, vyrobené ale z púhej bavlny. Kdežto totiž obyčajné bavlnené krajky a šiatky podliehaly clu 22.500 Kč za 100 kg, obnášalo clo na polohodvábné krajky a šiatky, totiž zbožie jakostne lepšie a tiež drahšie, púhych 6.875 Kč za 100 kg, čili sotva jednu tretinu cla na zbožie kvalitativne ďaleko horšie a lacnejšie. Táto nesrovnalosť mala za následok, že na úkor čsl. výroby a zejmena na škodu drobných výrobcov v pohraničných krajoch hrnulo sa do Československa zbožie cudzie, konkurenciu zbožia domáceho úplne znemožňujúce.

Prihliadame-li k štatistickým dátam za posledné 3 roky, to je za rok 1928-1930, vidíme, že v tejto dobe dovoz polohodvábnych krajok a šiatkov z cudziny do Československa stúpol ako v množstve, tak i v cene temer o 50 %. Kdežto totiž cena tohoto zbožia v r. 1928 činí ešte iba 950.000 Kč, dosahuje v r. 1930 už obnosu temer 1,300.000 Kč.

Najpovážlivejším pri tomto dovoze bola však tá okolnosť, že z horejšej nízkej colnej sadzby povolenej Francii nemala vo skutočnosti žiadneho temer prospechu Francia, jejž dovoz polohodvábnych krajok a šiatkov do Československa stále klesá, ale štáty iné, ktoré za túto výhodu neposkytly Československu žiadnej protivýhody.

Zo štatistických dát za posledné tri roky vidíme, že to bolo v prvom rade Nemecko, ktoré zo smluvenej nízkej sadzby s Franciou malo v posledných rokoch najvetší zisk. Zatým čo nemecký dovoz polohodvábnych krajok a šiatkov v r. 1928 činí 265.000 Kč, dosahuje hodnota nemeckého dovozu tohože zbožia v r. 1930 už viac než trojnásobnej čiastky 842.000 Kč proti púhym 196.000 Kč dovozu francúzskeho v tomže roku.

Z oboch shora naznačených dôvodov domáhalo sa preto Československo, aby francúzska vláda svolila k dekonsolidácii cla na polohodvábné krajky a šiatky, aby tak novou úpravou mohlo sa jednak brániť proti prívalu cudzieho zbožia, jednak aby mohlo účinnejšie chrániť domácu výrobu.

Francúzska vláda uznala oprávnenosť prednesených dôvodov, ako kompensáciu, ale vyžiadala si novú colnú úpravu pri dovoze kúpacích plášťov a ručníkov z Československa do Francie. Tu totiž vyskytuje sa v čsl.-francúzskej obchodnej úmluve z 2. červenca 1928 podobná anomália jako u shora rečených polohodvábnych krajok a šiatkov. Zatým čo totiž pri dovoze hotových kúpacích plášťov a ručníkov z Československa do Francie jedná sa o hotovú konfekciu, bolo clo na túto smluvené ďaleko níže než pre materiál, z ktorého sa táto konfekcia vyrába.

Obe vlády uznavšie, že colné sadzby v naznačenom ohľade potrebujú skutočne novej úpravy, dohodly sa preto na tom, že svoľujú vzájomne k dekonsolidácii smluvných sadzieb pre toto zbožie v úmluve z 2. červenca 1928 zjednané.

Pokiaľ sa týče francúzskeho požiadavku o vyviazaní cla na rezivo v položke 128 bis franc. cel. sadzebníku, bola Francia k nemu vedená v prvom rade snahou brániť sa proti ruskému dumpingu, ktorý hrozil zničiť úplne francúzsky trh drevom. Žiadosť francúzskej vlády opierala sa hlavne o to, že zo cla na drevo smluveného s Československom majú najväčší prospech štáty tretie, nie však Československo, jehož dovoz dreva do Francie bol vždy celkom dosť nepatrný. Zatým čo tretie štáty profitujúc z nízkeho cla smluveného s Československom, dovážaly do Francie státisíce tún, obnášal československý dovoz všeho dreva a nie iba oného vytčeného v tarifnej položke 128 bis, t. j. reziva, v r. 1926 7.100 tún, v r. 1927 8.860 tún, v r. 1928 10.900 tún, v r. 1929 4.600 tún a v r. 1930 5.300 t. Priemerný dovoz veškerého čsl. dreva do Francie za posledných 5 rokov činí tedy cirka 7.300 tún ročne.

Československá vláda uváživši francúzské dôvody, svolila k vyviazaniu cla na rezivo tým skôr, poneváč uzavrenou dohodou zaručila Francia Československu pre nasledujúce 3 roky kontingent iba na rezivo 15.000 tún ročne, čili viac než 2kráť toľko, čo obnášal priemerný dovoz všeho čsl. dreva do Francie za posledných pät rokov. Pri tom dovoz ostatného čsl. dreva krom reziva do Francie nedoznal žiadnej zmeny a je tedy v rámci franc. dovozných predpisov úplne voľný.

Za tento ústupok vo veci dreva poskytla Francia Československu ekvivalentný ústupok vo veci dovozu rôznych semien iných, než semien repy cukrovej a ihličnatých stromov.

Pre dovoz týchto semien je smluvené v obchodnej úmluve čsl. francúzskej pomerne nízke clo vážiace čsl. colný sadzebník. Dôsledok toho bol, že všetky snahy československé o podporu vývozu rôznych čsl. semien vychádzaly úplne na prázdno. Tým, že Francia svolila k dekonsolidácii cla na rečené semená, získava Československo možnosť chrániť jednak svoju vlastnú výrobu, jednak podporovať ich export do cudziny, ktorý rok od roka stúpa a bol brzdený iba dosavádnou nepatrnou colnou ochranou.

Najvážnejšia otázka bola ovšem francúzska snaha o vyviazaní cla na chmel. O tejto otázke bolo velice vážne a dlho jednané a jestliže československá vláda francúzskemu požiadavku prezto vyhovela, stalo sa tak jedine z toho dôvodu, že došla k presvedčeniu, že záujmy čsl. chmelárov vo Francii nemôžno utrpeť.

Až dosiaľ mala Francia pri dovoze chmeľa vedľa Belgie snáď najnižšie clo na chmeľ. Tejto okolnosti, ako správne poukazovala Francia, využívaly na škodu československého dovozu chmeľa štáty tretie, produkujúce chmeľ podradnej jakosti, ktorý však za nízkeho cla mohly vo Francii dobre umiestiť. I keď Francia pri svojej žiadosti o vyviazanie cla na chmeľ mala na zreteli len ochranu domácej produkcie chmeliarskej, predsa len týmto spôsobom dostáva sa československému chmeľu vo Francii určitej ochrany a istého monopolného postavenia. Je isté, že Francia potrebuje ročne značné kvantá kvalitného chmeľa, ktorý ako drahšie zbožie snesie rozhodne skôr vyššie clo než jakosti podradnejšie. Zvýšením cla na chmeľ bude tento podradnejší chmeľ, ktorý v posledných dobách počal československému chmeľu činiť značnú konkurenciu, z francúzskeho obchodu čiastočne vylúčený, poneváč nesnesie zamýšľaného colného zaťaženia a jeho miesto i pri vyšších colných sadzbách môže zaujmúť kvalitnejší chmeľ československý. Československo odhodlalo sa vyhoveť francúzskej žiadosti hlavne preto, že táto zaručila mu za pomerne mierne zvýšené clo dovozný kontingent chmeľa, odpovedajúcí priemernému dovozu československého chmeľa do Francie za posledné roky. Za týchto okolností lzä tvrdiť, že československému chmeľu dostáva sa vo Francii určitého výsadného postavenia a že totiž vzájomný obchod nielen neutrpí, ale dokonca bude i prehlbený.

Ku koncu dlžno poznamenať pokiaľ sa dreva a chmeľa týče, že československá vláda vyhovela francúzskym požiadavkom už z toho dôvodu, že Francia bola by mohla svojho cieľa dojsť event. i bez súhlasu a proti vôli Československa. Tak zv. "zámkový zákon" francúzsky z r. 1896, novelizovaný v r. 1926 a posledne v prosinci 1929, dáva totiž francúzskej vláde možnosť upraviť v nútnych prípadoch dovoz určitých druhov zbožia dekrétom, ktorý vstupuje ihneď v platnosť. Týmto dekretom nemôže síce vláda francúzská meniť colné smluvné sadzby, môže však učiniť opatrenia iné, ktoré dovoz cudzieho zbožia v zámkovom zákone vytčeného môže úplne alebo veľmi značne omedziť a ztížiť. Také opatrenie mohla by Francia učiniť vo forme jednostranne vymeraných kontingentov. Poneváč i drevo i chmeľ patria medzi zbožie, na ktoré platnosť zámkového zákona sa vzťahuje, bolo možno, ž si Francia dovoz československého chmeľa a reziva upraví i bez nás a neni pochyby, že Československo nebolo docielilo tých výhod ktorých skutočne docielilo v dohode, ktorú predkladá ku schváleniu.

Za týchto okolností doporučuje zahraničný výbor poslaneckej snemovni ku schváleniu toto usnesenie:

Národné shromaždenie republiky Československej súhlasí s dodatkovým protokolom zo dňa 23. zárí 1931 k obchodnej úmluve zjednanej medzi republikou Československou a Franciou dňa 2. červenca 1928, uvedeným v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 25. zárí 1931, čís. 148 Sb. z. a n.

Ďalším predmetom jednaní je zpráva výboru zahraničného o vládnom návrhu (tisk 1500), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu ku schváleniu dodatková dohoda k obchodnej úmluve medzi republikou Československou a Franciou zo dňa 2. červenca 1928, zjednaná dňa 25. listopadu 1931 v Paríži a uvedená v prezatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 1. prosinca 1931, č. 178 Sb. z. a n.

Colné sadzby na obuv vytčenú v položkách č. 481, 482 a), 482 b), 482 bis a 483 francúzskeho colného sadzebníku smluvené boly pri dovoze do Francie v obchodnej úmluve medzi republikou Československou a Franciou zo dňa 2. červenca 1928. Podľa tejto smluvy požívalo Československo pri dovoze obuvi do Francie minimálnych ciel, ktoré kolísaly podľa povahy a jakosti zbožia medzi 12 až 18% z ceny.

Zostrená hospodárska kriza vo všetkých europských štátoch a spojený s tým úbytok dovozu do štátov najviac postižených maly za následok, že v r. 1930 a 1931 počala Francia, jakožto jediný snáď štát s pevnou valutou a s pravidelnými kupnými a platebnými podmienkami, byť zaplavovaná zbožím všetkého druhu, ktoré inde nemohlo najsť odbytu. Jedným z týchto artiklov, ktorý v posledných dvoch rokoch v ohromných kvantoch bol vrhaný na francúzský trh, bola obuv, čo nútne muselo mať za následok nielen zničenie cien, ale aj ohroženie francúzskej produkcie obuvi. Je prirodzené, že za tohoto stavu veci počaly sa ozývať v priemyslových kruhoch francúzskych naliehavé hlasy, aby francúzska vláda vhodným opatrením tento príval cudzieho zbožia omedzila a zachránila tak vážne ohroženú obuvnícku produkciu francúzsku.

Ako jediné dva prostriedky k záchrane videli francúzski priemyselníci buď značné zvýšenie ciel na obuv alebo kontingentovanie dovozu obuvi.

O týchto úmysloch vyrozumela francúzska vláda vládu československú, navrhnuvši jej v prvom rade, aby učinený bol pokus, aby kritická situácia bola odstránená dohodou medzi zúčastnenými priemysly obuvníckymi oboch zemí.

Československá vláda uznávajúc obťažnosť francúzskej situácie a vediac, že francúzska vláda nátlaku svojich kruhov neodolá a určité opatrenia bude museť učiniť, rozhodla sa podporovať navrženú dohodu medzi priemysly presvedčená, že týmto spôsobom a i za cenu zvýšenia ciel bude československý priemysel obuvnícky pri dovoze do Francie ďaleko účinnejšie ochránený, než keby Francia musela siahnuť k poslednému prostriedku, t. j. ku kontingentovaniu dovozu.

Pri stanovení kontingentu na všetké zbožie vychádza totiž Francia zo zásady, že r. 1930 a 1931 neodpovedajú normálnemu obchodu, a z toho dôvodu stanoví jednotlivé kontingenty podľa priemeru rokov 1927 až 1929, ktoré považuje za roky normálnej výmeny zbožia.

Prihliadame-li však k vývozu československej obuvi do Francie v týchto t. zv. normálních troch rokoch 1927 až 1929 a k r. 1930 až 1931, vidíme, že Československý dovoz obuvi do Francie stúpol v posledných dvoch rokoch proti rokom 1927 až 1929 štyr- i päteronásobne. Zavedenie kontingentov bolo by znamenalo, že Československu bolo by sa dostalo čiastky odpovedajúcej dovozu v r. 1927 až 1929, ktorá však reprezentuje sotva štvrtinu alebo pätinu dovozu rokov minulých. Znamenalo tedy zavedenie kontingentu pre Československo temer úplné zastavenie dovozu československej obuvi do Francie.

Z toho dôvodu snažila sa československá vláda zavedeniu kontingentu na obuv vo Francii za každú cenu zabrániť.

Na poradách medzi zástupcami priemyslu obuvníckeho francúzského i československého, konaných v Paríži v listopade 1931, došlo skutočne k dohode, podľa ktorej československí zástupci priemyslu obuvníckeho pristúpili na zmenu hodnotného cla na clo kusové s tým, že toto musí obnášať najmenej 25 % z hodnoty.

Po uzavretí dohody priemyslovej obrátila sa francúzska vláda na československú vládu o uzavretie príslušnej dohody medzi štáty, čo sa tiež stalo predloženou dodatkovou dohodou z 25. listopadu 1931.

Touto dohodou podarilo sa docieliť i toho ďaľšieho ústupku, že francúzska vláda viazala v nej pre Československo nové smluvné sadzby, ačkoľvek pôvodne o novej konsolidácii nechcela vôbec jednať.

Prakticky táto dohoda znamená, že československý priemysel obuvnícky pri dovoze do Francie bude podrobený ponekiaľ vyšším clám, ktoré ho však nijako neohrožujú, na druhej strane ale zabránené bolo kontingentovaniu obuvi, čo by bývalo malo za následok - pri vymeraní kontingentu podľa dovozu r. 1927 až 1929 - temer úplné zastavenie dovozu československej obuvi do Francie.

Z toho dôvodu doporučuje výbor zahraničný poslaneckej snemovni predloženú dodatkovú dohodu ku schváleniu.

Ďaľším predmetom jednaní môjho referátu je usnesenie výboru zahraničného o vládnom návrhu (tisk 1573), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu ku schváleniu dodatková dohoda k obchodnej úmluve medzi republikou Československou a Franciou zo dňa 2. červenca 1928, zjednaná dňa 1. prosinca 1931 v Paríži a uvedená v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 9. ledna 1932, čís. 6 Sb. z. a n.

Behom r. 1930 a zvlášte v r. 1931 francúzsky trh zaplavovaný bol cudzím porculánom, čo zvlášte bolo umožnené dumpingovými cenami niektorých tretích štátov vyvážajúcich do Francie ľavnejšie a menej kvalitné zbožie. Týmito dumpingovými cenami trpelo ako kvalitné zbožie československé, tak i zbožie vyrábané francúzskym priemyslom, jehož zástupci poukazovali na to, že dumping zmienených tretích štátov umožňovaný je poskytnutou im doložkou o najvyšších výhodách, podľa ktorej mohly ťažiť zo sadzieb francúzskeho minimálneho tarifu poskytnutých smluvne Nemecku a Československu. Pokiaľ ide o Československo, obchodnou úmluvou z 2. červenca 1928 poskytla mu Francia u porcelánu v položke 347 A a B francúzskeho colného sadzebníku minimálné sadzby, ktoré podľa povahy a kvality zbožia kolísaly medzi 100 až 300 frs za 100 kg.

Vzhľadom k vylíčenej situácii francúzskeho trhu porculánu, došlo v listopade 1931 na prianie franc. interesentov k poradám zástupcov porculánového priemyslu francúzskeho, československého a nemeckého, ichž účelom bolo dorozumeť sa o prostriedkoch, akými bolo by lzä čeliť cenovému dumpingu na francúzskom trhu. Tieto porady skončily ujednaním cenovej dohody medzi zástupcami práve menovaných priemyslov, ktorá bola podpísaná v Paríži dňa 13. listopadu 1931.

Na základe tejto dohody ujednaná bola a dňa 1. prosinca v Paríži podpísaná dohoda medzi Franciou a Československom o novej úprave colných sadzieb na porculán. Podľa tejto dohody a po dobu jej platnosti čsl. výrobky porculánové pri dovoze do Francie budú požívať dosavádnych colných sadzieb, aniž by tretie štáty na základe doložky o najvyšších výhodách mohly ťažiť z tejto novej úpravy do tej doby, dokiaľ ich porculánový priemysel nepristúpil by k tejto cenovej dohode.

Výbor zahraničný jako i výbor živnostenský prejednaly túto dohodu a z uvedených dôvodov navrhuje výbor zahraničný posl. snemovni ku schváleniu usnesenie:

Národné shromaždenie republiky Československej súhlasí s dodatkovou dohodou k obchodnej úmluve medzi republikou Československou a Franciou zo dňa 2. červenca 1928, zjednanou dňa 1. prosinca 1931 v Paríži a uvedenou v prezatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 9. ledna 1932, čís. 6 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání těchto odstavců, jakož i pořadu této schůze.

Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohl býti přikázán výborům tištěný vládní návrh dnes rozdaný, bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji proto, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, t. j. ve 4 hod. 05 min. s

Nevyřízené odstavce 5 až 7 pořadu 168. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.