Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. dr Peters. Dávám mu slovo.

Posl. dr Peters (německy): Slavná sněmovno! Parlament se dostal do situace, že může projednávati návrh, jenž již dlouho byl předmětem zdlouhavého vyjednávání. Jde vlastně o to, zdali zákon, usnesený v rozruchu r. 1919, má býti dnes opraven, zvláště pokud jde o ty základní rysy, které byly kdysi ustanoveny. Neboť rok 1919 počítá se stále ještě k letům revolučním. V této revoluci byl také vytvořen zákon, který se měl zabývati soustavnou elektrisací venkova. Poněvadž byl tento zákon usnesen v době, ve které se nevědělo, kam se vlastně obrátí cely státně politický a politický vývoj Evropy vůbec, byl tento zákon tak sestaven, aby elektrické hospodářství mohlo býti krátkou cestou uvedeno nejen pod vliv, nýbrž přímo pod státní moc. Pokus, který se tehdy učinil, byl již r. 1922 považován za nezdařilý a proto máme z r. 1922 zákon, který se nyní tímto návrhem mění. Nejde o nic méně než o to, jak dalece má se veškeré elektrické hospodářství státu dostati pod státní vliv, a to v tom smyslu, aby stát vlastně nad všemi společnostmi a všemi podniky, jejichž účelem jest vyráběti elektřinu, vykonával svrchovanost.

Dnes jest sice tento úmysl podstatně zeslaben, což se projevuje i v návrhu, který byl dnes sněmovně předložen. Poněvadž to jest přece jen pokrok, nechci tento pokrok naprosto popírati. Ale domnívám se, že ve chvíli, kdy se tento zákon zde projednává, musím přece něco říci, co se netýká ani tak zákona samého, jako spíše celého hospodářského vývoje v našem státě. Celkem jde o to, aby se veřejná moc rozšířila v míře naprosto neslýchané. Tento vývoj sám sebou lze konstatovati v celém světě. I my máme podniky veřejné správy. Ale když prohlížíme státní závěrečné účty, můžeme konstatovati, že hospodářství a hospodářský výsledek veřejných podniků není naprosto tak uspokojivý, abychom mohli míti za to, že se doporučuje veřejné podniky rozšiřovati. Zákonem a novelou, která se právě projednává, jest ovšem zajištěno rozšíření veřejné správy v elektrickém hospodářství a jest velkou otázkou, zdali slavná sněmovna projevujíc svůj souhlas s tímto zákonem kráčí politicky a hospodářsky správnou cestou. Každý podnik, který se dává do veřejné správy, jest aspoň v dnešní době nucen se zbyrokratisovati, poněvadž úřednické právo přirozeně dává úředníkům nárok, aby byli činní v podnicích ve veřejné správě a aby i zde hledali své zaopatření. Ale v hospodářství nerozhodují byrokratické náklonnosti člověka, nýbrž vždy schopnosti obchodní, ekonomické a v oboru elektrického hospodářství jistě i technické. Pohlížíme-li na tuto otázku s tohoto hlediska, musíme projeviti obavu, když již jednou po 30 letech došlo k tomu, aby se veřejná správa nerozšířila na celé elektrické hospodářství, aby byrokratické sklony nezískaly převahu nad hospodářskými. Můžeme i v oboru elektrických podniků konstatovati, že městské a soukromé podniky jsou veskrze dobře vedeny a že naprosto neprovozovaly žádnou politiku, jejímž následkem by snad bylo umělé zdražení ceny proudu. Rád bych na př. pro severní Čechy konstatoval, že tam již většinou městské a soukromé podniky zachytily venkov z 95%, zvláště západně od Labe, chudé Rudohoří a také agrární území na jih od Rudohoří jsou skoro veskrze zelektrisovány do té míry, že účastníci sítě jsou tím zcela uspokojeni.

Tážeme-li se, proč se vlastně dnešní stav nemá udržeti, docházíme mimovolně k mínění, že i pro občanské skupiny české většiny byla rozhodující národní hlediska a že chtějí učiniti opatření, aby z národních důvodů zasáhly do dobře fungující sítě elektrických podniků. Jest to ovšem v celku s hlediska sociálního a hospodářského šílenství, když tato přelidněná území, která dnes již beztoho trpí nedostatkem práce, mají býti nějakými přesuny zaměstnanectva a dělnictva ještě více zalidněna, čímž se sociální poměry těchto území ještě zhorší. Domnívám se tedy, že pánové nedělali žádnou velice prozíravou politiku, když snad předložením této novely pomýšlejí na takové národní vpády do severočeského území. Pokud jde o podniky, ať jsou již v majetku městském nebo soukromém, smí se o severních Čechách říci, že veskrze působily s velkou ochotou vůči obyvatelstvu městskému i venkovskému a že snad starost, že není dostatečně postaráno o sociální a hospodářské potřeby těchto krajů, je prostě nepodstatná.

Při této příležitosti rádi bychom přece jen se vším důrazem ukázali pánům z českých stran, že odnímání práce a výdělku, které se po 14 let provozuje v německém území, nepříčí se jen dobrým mravům, nýbrž i předpokladům obratné politiky, poněvadž konec konců zchudlé a zproletarisované německé území nebude pro stát žádným zvláštním státně politickým zabezpečením. Hlad v tomto území jest již dnes dosti velký a bude-li tento hlad ještě vzrůstati, když se Němcům vezme práce, pak jistě musíme říci, že to není velice prozíravá politika státu a vlády. Bude-li se postupovati podle nynějšího návrhu, musíme jistě míti za to, že ve 30 letech celá síť elektrického proudu dostane se pod vliv státu. Že jste k tomu ponechali 30 let času, považuji nikoliv tak dalece za prozíravost, aby se vyčkalo vývoje, nýbrž spíše za finančně politickou otázku, neboť by stát, kdyby nechtěl prostě vyvlastňovati, naprosto nemohl normálně a slušně platiti splátky potřebné k tomu, aby soukromé nebo městské podniky byly proměněny ve všeužitečné.

Pokud jde o všeužitečný podnik, ještě jednou zdůrazňuji, že tento pojem ani dnes ještě není vysvětlen a že si pod slovem "všeužitečný" každý může představovati, co chce a že konec konců není ještě konstatována všeužitečnost, kdyby snad stát dosáhl celého podílu na podniku, který se má státi všeužitečným. Upozorňujeme vás na to, že v českém území, kde jest všeužitečnost již provedena, samosprávné sbory, a to především obce, jsou na tom zúčastněny zcela vynikající měrou. Nepochopili bychom a musili bychom i dnes považovati za úmysl počešťovati, kdybyste zamýšleli naše německé obce a samosprávné sbory docela nebo částečně vyloučiti z účasti, která se po těchto 30 letech pro jednotlivé samosprávné sbory připouští. Říká se často, že veřejná správa jest zde k tomu, aby státu opatřila nové peníze. Stačí, když se jen podíváme, co odvádějí státní pokladně železnice a pošty a jiné podniky - s výjimkou tabákové režie, která však má monopol - abychom se přesvědčili, že idea podporovati státní finance výtěžky z jednotlivých podniků jest úplně pochybená a klamná. Domníváme se, že ani zde nebude pro finanční správu zdroj příjmů, až elektrisace venkova bude provedena úplně. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) Naopak musíme se obávati, že se na tyto podniky bude musiti dopláceti a že státu nejen nic nevynesou, nýbrž budou ještě státi mnoho peněz, nehledě k tomu, že bude zapotřebí mnoha peněz i k tomu, aby jednotlivé městské nebo soukromé podniky byly převzaty. Naprosto bychom nesouhlasili s tím, abyste tento celý elektrisační program nazývali soustavnou elektrisací venkova. Kdo ví, jak celý hospodářský, sociální a duševní život našeho obyvatelstva trpí, když jest odkázáno jen na petrolejovou lampu, uvítá, že se na venkově tvůrčím lidem poskytuje možnost získati světlo, které jest zdravější a které jim také umožňuje lépe se oddávati jistému kulturnímu úsilí, jako čtení knih atd., ale aby se dosáhlo soustavné elektrisace venkova, naprosto nebylo nutno již r. 1919 vydávati zákon a stále se tohoto zákona držeti, poněvadž právě vrstvy, které posuzují nebo jsou nuceny posuzovati národohospodářskou výkonnost a národohospodářské bohatství Československa, samozřejmě v tomto zásahu do soukromého hospodářství vidí vývoj, který právě nepodporuje důvěru při půjčkách a podobných podnětech. Upozorňujeme i na to, poněvadž se domníváme, že s hlediska půjčky byl celý problém neobratně vzat do rukou.

Rádi bychom zde vyslovili i to, že bychom nepochopili, kdyby podle dnešní novely soukromá iniciativa zvláště i německých samosprávných sborů, směřující k využití jistých vodních sil nebo zařízení na některých uhelných dolech, aby si zajistily elektrickou sílu, byla tím snad brzděna. Nespustíte-li s očí skutečně sociální stránky zákona, totiž soustavné elektrisace venkova, pak musíte pochopiti, že se tu a tam najdou obce, které chtějí, aby obyvatelstvo mělo prospěch z technických vynálezů, tedy i z elektřiny. Stačí, když vám ukáži jen na Šumavu, kde v širokých a dalekých krajích petrolejová lampa jest stále ještě jediné možným osvětlením a kde elektrisace není ještě naprosto možná. Kdyby se zde vyskytla nějaká iniciativa, musili bychom jen uvítati, že se usiluje o výstavbu elektrické sítě v tomto území.

Ke konci bych rád konstatoval, že novela, o které nyní budeme hlasovati, jest v celku lepším řešením než zamýšlená novela týkající se §u 28 zákona z r. 1919. Zákon z r. 1919 byl by mohl znamenati připadnutí státu, a zvláště rozličné návrhy prováděcího nařízení k §u 28 zřetelně mluvily o tomto úmyslu. To se v novele neprojevilo; ale není v ní ani docela jasně a stručně řečeno, že touto novelou padl § 28 zákona č. 438/1919 Sb. z. a n. Ovšem - a to jest specialita našich novelovaných zákonů - můžeme to vyčísti i ze zákona. Bohužel, musí se i u tohoto zákona a u této novely konstatovati, že formulaci schází neobyčejně mnoho na výraznosti. Ale rád bych zde konstatoval, že musíme míti za to, že § 28 přijetím této novely pozbyl účinnosti a že nemůžeme připustiti, aby se ještě jednou zahájilo nějaké vyjednávání o tomto §u 28 v tom smyslu, aby všechny nynější elektrárny připadly státu tak, jak to ustanovuje tento paragraf. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaného návrhu.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Resoluční návrh posl. dr Staňka, Kaufmanna, inž. Nečase, Koška a druhů:

Vláda se vyzývá, aby při přeměně elektrárenských podniků v podniky obecně prospěšné bylo v příslušných smlouvách, jež z toho důvodu se uzavírají, obsaženo ustanovení, kterým chrání se dosavadní dělníci a zaměstnanci v podnicích těch pracující.

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. Kočandrlovi.

Zpravodaj posl. Kočandrle: Slavná sněmovno! Jistě že náměty, které zde byly předneseny p. posl. Kaufmannem a dr Petersem, budou vzaty příslušnými činiteli v úvahu, proto činím návrh, aby osnova tohoto zákona, který se projednává, byla nezměněně přijata.

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Osnova zákona má 2 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově zákona hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.

Nyní vykonáme odložené hlasování o odst. 1 pořadu:

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, ktorým sa doplňujú ustanovenia exekučného poriadku (zákona) (tisk 1880).

Zpravodajem je p. posl. dr Markovič.

Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí zákona ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Nyní provedeme odložené hlasování o odst. 2 pořadu:

Ad 2. Hlasování o osnově zákona, jímž se obnovuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 193 0, č. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (tisk 1889).

Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský p. posl. Dubický, za výbor zásobovací p. posl. Jaroš.

Osnova zákona má 2 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s dodatkovou dohodou k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednanou dne 23. března 1932 v Paříži a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. dubna 1932, č. 45 Sb. z. a n. (tisk 1730).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Janček, za výbor živn.-obchodní p. posl. inž. dr Toušek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Janček: Nejsou.

Zpravodaj posl. inž. dr Toušek: Nikoli.

Místopředseda Stivín: Není žádných změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím jest vyřízen 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Druhé čtení osnovy zákona o knihovním provedení přídělů a směn ze zabrané půdy v obvodech, v kterých se provádí řízení scelovací (tisk 1840).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. dr Suchý, za výbor zemědělský p. posl. Stanislav.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Suchý: Nikoli.

Zpravodaj posl. Stanislav: Nemám.

Místopředseda Stivín: Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o resolucích, které jsou otištěny ve zprávě výborové.

K této věci byl podán návrh poslanců Dubického, Tauba, inž. Nečase a Vičánka, aby resoluce výboru zemědělského, označené I a III, byly vráceny zemědělskému výboru k novému projednání a aby resoluce označená II a resoluce převzatá ze senátu byly přijaty.

Žádám pp. zpravodaje, aby se o tomto návrhu vyjádřili.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Doporučuji, aby tento návrh byl přijat.

Zpravodaj posl. Stanislav: Doporučuji také tento návrh ke schválení.

Místopředseda Stivín (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s podaným návrhem, aby resoluce I a III byly vráceny výboru k novému projednání a aby resoluce II a resoluce převzatá ze senátu byly přijaty, s kterýmžto návrhem projevili souhlas pp. zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím o resolucích bylo rozhodnuto podle podaného návrhu.

Tím jest vyřízen odst. 5. pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci v trest. věci posl. Hadka (tisk 1741).

Zpravodajem jest p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Krajský soud v Olomouci žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Hadka pro přečin podle §u 81 tr. z. a přestupky podle §u 312 tr. z. a §u 3 a §u 19 zákona o právu shromažďovacím.

Imunitní výbor jednaje o této záležitosti navrhuje posl. sněmovně, aby nedala souhlasu k trest. stíhání posl. Hadka pro výše uvedené přečiny.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hadka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Hadka.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Kubače (tisk 1743).

Zpravodajem jest p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!

Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Kubače pro přečin podle §u 1, §u 3, odst. II, čís. 1 zák. čl. XLI z r. 1914.

Imunitní výbor jednaje o této záležitosti navrhuje posl. sněmovně, aby k trest. stíhání posl. Kubače pro výše jmenované přečiny souhlasu nedala.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Kubače.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Kubače.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Hlinky (tisk 1744).

Zpravodajem jest p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!

Hlavní stát. zastupitelství v Bratislavě žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky pro přečin pomluvy tiskem podle §u 1, §u 3, odst. II, čís. 1 a 2, §u 9, čís. 6 zák. čl. XLI z r. 1914.

Imunitní výbor pojednav o této záležitosti navrhuje posl. sněmovně, aby pro výše uvedené přečiny dala souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Hlinky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Hlinky.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Vančo (tisk 1759).

Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Košicích žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Vančo pro přečin utrhání na cti podle §u 1, §u 3, odst. II, čís. 1 zák. čl. XLI/1914.

Strana národně-demokratická podala soukromou žalobu pro urážku na cti proti posl. Vančovi pro vydání letáku, jehož obsahem se cítí strana dotčenou na své cti a vážnosti.

Imunitní výbor usnesl se vyhověti žádosti za vydání posl. Vančo vycházeje z úvahy, že inkriminovaná obvinění jsou takového rázu, že jsou s to žalobkyni ve veřejném mínění uvésti v nevážnost a zneuctění i hanbu, a že takové jednání nelze krýti poslaneckou imunitou a brániti žalující straně, aby před soudem mohla dáti příležitost obviněnému dokázati svá tvrzení, neboť v daném případě zájem veřejný je tak hluboce dotčen, že převyšuje zájem, který imunitou jinak může býti chráněn.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Vančo.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Vančo.

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Husnaje (tisk 1760).

Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Hlavní stát. zastupitelství v Košicích žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Husnaje pro přečin pomluvy tiskem podle §u 1, §u 3 odst. II, čís. 1 zák. čl. XLII /1914.

Soukromý žalobce Samuel Czaban, učitel obecné školy v Berehově, podal na obviněného posl. Husnaje žalobu pro urážku pro článek uveřejněný v časopise "Szabadság" pod názvem (v překladě) "Hospodář Samu míchá karty", poněvadž se jeho obsahem cítí dotčen na své cti.

Imunitní výbor nenalezl důvodu, aby zabraňoval soukromému žalobci domáhati se ochrany své cti u soudu, a proto usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby svolila k trest. stíhání posl. Husnaje.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Husnaje.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Husnaje.

Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu a celý pořad schůze je vyřízen.

Před ukončením schůze ještě sděluji:

Dovolené dal jsem: dodatečně na schůze v tomto týdnu posl. dr Jabloniczkému, dodatečně na včerejší, jakož i na dnešní schůzi posl. Mikulášovi, na dnešní schůzi posl. Slavíčkovi, Hrušovskému a Stříbrnému - vesměs pro neodkladné zaměstnání.

Posl. Szentiványi žádá o udělení dovolené do 30. t. m. pro neodkladné zaměstnání.

Posl. Dobránsky žádá o dovolenou na dobu od 21. června do 3. července t. r. pro cestu do ciziny.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené tyto jsou uděleny.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 30. června 1932 v 11 hod. dopol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1872) zákona, kterým se mění a rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem [podle §u 35 jedn. řádu].

2. Zpráva výborů živn.-obchodního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1873) zákona o spotřební dani z droždí [podle §u 35 jedn. řádu].

3. Druhé čtení osnovy zákona o exekuci na podpory v nezaměstnanosti (tisk 1880).

4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se obnovuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (tisk 1889).

5. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění zákon ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace (tisk 1890).

6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v N. Jičíne v trest. veci posl. Hadka (tisk 1740).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci v trest. věci posl. Hodinové (tisk 1742).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Vallo (tisk 1764).

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Ml. Boleslavi v trest. věci posl. Dubického (tisk 1769).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Hrubého (tisk 1775).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.