Máme řešiti ještě druhý úkol u stavovských skupin; jeden úkol, jejž při dnešních poměrech žádná vláda nemůže rozřešiti, čeká, aby jej vyřešili výrobci potravin a kupci potravin. Právě stavu zaměstnanců s pevnými platy záleží na tom jako žádnému jinému stavu, aby se s námi zemědělci staral o tvoření cen potravin na cestě od nás až k němu. Velká většina osob s pevným platem jest na tom úplně stejně a nemůže mezi nimi jako spotřebiteli býti velkých rozdílů. Snížení platů se odčiní tím, jestliže se jako stav mnoha tisíců lidí s pevnými platy bude starati, aby dostal dobrou jakost svých předmětů spotřeby za přiměřené ceny. Úředníkovi tak jako rolníkovi záleží na tom, aby konečně zmizela se světa chtivost velkých zisků. Úředník jako člověk duševní práce musí se spokojiti se skrovným platem, poněvadž právě není více po ruce. My zemědělci nedostaneme nic, poněvadž jak my, tak i spotřebitel dovolujeme jiným lidem, aby bez práce měli výdělek z nás obou.

Po desítiletí bojujeme my zemědělci proti neloyálnímu a nezákonnému překupnictví, které hromadí bohatství z naší práce a dovedlo si to obratně zaříditi, aby vždy vylíčilo jako vinníka zemědělce, což se mu také znamenitě dařilo, poněvadž dovedlo výborně dostati tuto nepravdu na papír a každodenně již při snídani předložilo ji spotřebiteli. Lichváři s chlebem, zdražovatelé masa, podvodníci na lidu atd. jsou jistě slova ještě dnes všeobecně známá, rovněž tak jest známý i stav, jenž tím byl obdařován. Než přece jen to byl zručný šachový tah několika málo tisíc skutečných podvodníků na lidu, kteří se obratně vsunuli se svým obchodním lisem mezi výrobce a spotřebitele a vybírajíce z obou kapes velký zisk štvali obě skupiny národa proti sobě.

Náš zisk zmizel. Zemědělství pracuje se ztrátou. Průmysl a živnosti nepracují, poněvadž není odbyt ani kupci. Dělník jest bez práce a i v budoucnosti jest jeho existence ohrožena, poněvadž ze zastavených závodů ztěží 50% zahájí opět práci. Osoby s pevným platem budou dostávati skrovný plat, poněvadž poplatník za dnešních poměrů nemůže již sehnati potřebné peníze. A neloyální a nezákonný překupník má nadále nerušeně střihati svou ovečku a hromaditi bohatství z bídy jiných? Kde jest vůle, tam se také najde cesta! Než jest omyl spoléhati při tom jen na stát.

My rolníci nezmůžeme však sami cestu od naší stodoly až ke spotřebiteli. My se svými svépomocnými organisacemi dospěli jsme až k neloyálnímu a nelegálnímu překupnictví. Tam náš nástup vázne, a jestliže v brzku nepřijde pomoc od spotřebitele, takže pak vědomý vykořisťovatel národa bude rozdrcen a zdeptán masami kráčejícími s obou stran a bojujícími za svou existenci, pak budeme my zemědělci vrženi nazpět, naše svépomocné organisace pokud možno rozbity a znovu bude triumfovati několik málo tisíc lidí.

K tomuto boji patří čisté fronty. Mezinárodní strany učinily již mnoho pokusů a mnoho slibovaly. Ale zůstalo při slibech. Strana, která ztroskotala na svých slibech, byla nahrazena novou stranou. Zářící hesla a nové sliby se vystřídaly. Rušitelé míru, kteří vybízeli k rozumu a k práci, byli politi vědrem nečistoty a pro nové sliby byla volná cesta. Hitlerovo drama ukazuje znovu, kam vede cesta dlážděná sliby. Strach před prací a strach před odpovědností nikdy nás nevyvedou ze zlých časů. Oba tyto druhy strachu plodí nejistotu, dovolují, aby v nejistotě dostali se také na chvíli na povrch bankrotáři a hazardéři, aby - jestliže se aspoň v poslední chvíli mužně nezasáhne - strhli s sebou všechno do víru. Máme odvahu a chceme pracovati. Kdo půjde s námi? Vláda ve svém prohlášení ze dne 3. listopadu prohlašuje: Já chci jíti. Co k tomu říkají strany? Začne opět táž hra. Nastane smlouvání a vyjednávání, zda má slovo býti vsunuto zde nebo tam, zda by nebylo lépe, aby zákon byl vypracován přece jen v 11 paragrafech než ve 12, zda byl návrh podán jen jednou stranou nebo dokonce jen jedním poslancem, či zda musí býti podán všemi stranami. A přejděme s tím také na naše národní otázky! Zda návrh musí padnouti pouze proto, že byl podán Němcem nebo dokonce Maďarem, aby se objevil znovu na povrchu teprve později, snad již příliš pozdě.

Milí přátelé tam venku v našich německých rodných luzích! Vy Češi ze svých krajů, již od přírody daleko lépe vybavených, vy Slováci, kteří tak ohnivě hromujete na své milé bratry Čechy, a vy Maďaři, Rusíni a Poláci - budeme se opět svářiti a dále se rváti, zda můžeme vybřednouti z této nouze se šesti nebo více projednanými návrhy zákonů, tyto návrhy zákonů snad se dokonce stanou zákonem a ty, milý poplatníku a střádale, a ty dělníku, živnostníku, člověče s pevným platem a rolníku, budeš dále tápati ve své bídě, budeš nespokojen, dokonce si snad zanadáváš a opět budeš naslouchati a věřiti novým slibům.

Stavy, které jste odkázány vzájemně na sebe v dobách dobrých i zlých, sáhněte ke svépomoci, která každému zaručuje existenční základny a samy přiložte ruku, abychom vybředli z této bídy.

Vůle ukazuje cestu a musil by v tom rarach býti, aby tato organisační vůle národů tohoto státu nepřiměla mnoho velkohubých a krasořečnických řečníků s jejich sliby ke skutečně tvůrčí práci. Že český zaměstnanec s pevným platem přeje chléb také německému kolegovi, že živnostník a dělník nemůže nedbati německých kolegů, že konečně také český dělník dochází k poznání, že nemůže vyrvati svého německého druha z jeho půdy, aniž si tím sám způsobil největší hospodářskou a národní škodu, stane se pak skutečností. Jest třeba klidu ku práci, tím více klidu vyžaduje v tomto státě práce v oboru národním.

Služby, které jsme vykonali my Němci tomuto státu, nejsou malé. Bezpečnost a vážnost státu povznesla se v těžkých dobách spoluprací Němců. Snad najdeme vinu i u Němců, že s touto spoluprací nezačali již dříve. Soukmenovci, kteří nás dříve co nejhruběji napadali pro naši spolupráci, nyní s námi společně pracují. Nyní nás otravují naši dřívější spolupomocníci, kteří již nejsou ve většině naprosto nevysvětlitelným způsobem proto, že spolu pracujeme i nadále o výstavbě státu, ačkoliv se ví, že by byli dokonce velmi rádi spolu pomáhali. Nyní se cvičí ve slibech některých bodů a již dnes připravují nové volby. Jako noví zástupci zemědělců představují se naši sudetsko-němečtí napodobitelé Hitlerovi znovu se svými zelenými zemědělskými programy a pravděpodobně se pilně připravují také v Československu na opakování Hitlerova dramatu z volební neděle. Pro mnohé po říšsko-německé volební neděli bylo by snad lehčí rozhodnouti se nyní pro ten či onen slib. Pro zemědělce jest toto rozhodnutí ještě snadnější, doví-li se, že při těchto divadelních zkouškách přes zemědělský program této ve slibování velmi odvážné strany, při všech zemědělských návrzích hlasovala proti nim, naproti tomu hlasovala pro všechny socialistické návrhy.

A jak je to s námi, špatně zapsanými členy Svazu zemědělců? Na interpelaci klubovních kolegů o událostech v Duchcově odpověděl odstupující ministr vnitra dr Slávik tak, že nemůžeme vzíti tuto odpověď na vědomí, a již nyní žádáme, aby i v těchto tak citlivých a choulostivých národních věcech dopomohlo se k vítězství pravdě nově zahájeným vyšetřováním. Vyšetřujícím státním orgánům ulehčí se práce tím, že se dají poučiti českými členy duchcovského městského zastupitelstva, příslušníky různých stran, o událostech oné proslavené duchcovské soboty a neděle. To, že ani čeští členové městského zastupitelstva jednomyslně nevzali na vědomí odpověď ministrovu, musí býti přece také podnětem k zahájení nového vyšetřování, nemá-li býti heslo ve státním znaku, "Veritas vincit", lichým.

Zvláštní hodnotu přikládám docela opačnému stanovisku zemské politické správy k tomuto případu. Marně namáhají se některé skupiny českých zástupců lidu, aby vinu za nouzi československého hospodářství přesunuli na zlé Němce a tedy jen na ně, na ty zlé lidi! Žádají se nové jazykové zkoušky. Rozbíjení oken mělo opět pomoci na nohy strádajícímu sklářskému průmyslu. Školy měly býti zavřeny, dělají se jazykové potíže a podobné věci. Než dnes nejde již všecko zcela tak, jak by si to panstvo přálo, poněvadž přece i na české straně provádějí se takovéto praktiky jednak odpovědných, jednak neodpovědných úředníků a jiných šovinistů jen proto, aby si tím zlepšili kvalifikaci, která jinak není docela uspokojivá. Ve všech těchto případech musí zmizeti lež, neboť jinak musili by také Němci, jistě neradi, poněvadž se nám denunciace příčí, vyslati do českých obcí a měst celou síť slídičů, aby tam nasbírali všechna data proti zákonu na ochranu republiky a aby uvedli v permanenci pány státní zástupce. Úsudek českého národa o budování českého státu až do dnešního dne jest častokráte tak zdrcující, že se mimoděk vtírá myšlenka, že Češi musí věděti přece o tom ještě více než my, Němci. Jaké dětské hry jsou proti tomu častokráte německá provinění, slyšíme-li o těchto zločinech, spáchaných Čechy. Ani nejšovinističtějšímu státnímu zástupci by se nepodařilo zkonstruovati osvobození. Dokonce i státní vlajka musí pomoci, aby se poskytl důvod k denunciaci nebo ke stíhání; zvláště v německých obcích objevují se létací nebo motorisované kontrolní komise, které zkoumají, jak jest čistá státní vlajka. (Posl. Windirsch [německy]: U nás jsou zapisováni rolníci, poněvadž mlátili dne 28. října, a mlátiti musili, poněvadž neměli slámu!) Proto tolik oznámení, že byly vyvěšeny špinavé státní vlajky. Těmto přílišným horlivcům doporučuji kontrolu vyvěšených praporů v českých místech. O letošním státním svátku sám jsem se přesvědčil, kolik špinavých státních praporů bylo vyvěšeno v čistě českých místech. Na moji otázku, proč, dostalo se mi odpovědi: Prapor visí venku od včerejška v poledne, střecha je začernělá, k tomu vítr, déšť a mlha atd. vykonaly také svou práci. Tedy, račte zametati nejprve pěkně před vlastními dveřmi a nemluvte tak odmítavě o svém vlastním státě. Němci se to dokonce snad naučí a jsou pak za to trestáni těžkými tresty na svobodě i na penězích. Jest sporné, zda toto udavačství může zesíliti tak nutnou důvěru. Prakse, že se z afér, které samy o sobě nemají významu, dělají velké státní akce, přivádí často úřady do velkých rozpaků. Poukazuji ještě jednou na zcela opačné stanovisko zemského úřadu pro Čechy ve věci Duchcova.

Včasné varování působí dále lépe než velké tresty na svobodě, uložené mladým lidem, nachytaným s plnou hlavou plánů a idejí mnoho slibujícími a mnohomluvnými stranami. Poněvadž nyní neštěstí jest veliké, tu a tam se také mluví o ohrožené existenci, rozpoutal se nyní spor, ale nikoliv snad, jak bychom se domnívali, jak by se té či oné ohrožené existenci měla poskytnouti podpora, nýbrž o to, je-li to věc národa nebo strany. Jednu věc tento proces způsobil. Všichni až dosud diskvalifikovaní Češi jsou nyní nejhorlivějšími pátrateli po nových německých úkladech. Četníci v občanském oděvu, kteří nerozumějí ani slova německy, tedy nedovedou vůbec zachytiti smysl toho, co bylo promluveno, vytrhávají větu nebo část věty z toho, co slyšeli, a hned jest tu oznámení, žaloba a proces. Většinou jest to pak obtěžování úplně loyálních lidí, kteří teprve proto musí se oddati jiným myšlenkám. Tuto práci konají tak zvaní příslužníčkové Jak špatné musí to býti s kvalifikací, když do obce s asi 200 až 300 obyvatelů, s malou německou menšinou a 14 německými školou povinnými dětmi přijdou dokonce 2 čeští poslanci a mluví tam na protestní schůzi proti zřízení německé soukromé školy. V obci, v níž německá soukromá škola, postavená ještě v míru, byla bez jakékoliv náhrady vyvlastněna a odevzdána účelům české školy, mluví dokonce dva čeští zástupci lidu proti tomu, že si tam Němci z vlastních peněz chtějí postaviti novou soukromou školu. Pokud jde o Hlinoviště, podle mého mínění byli by tam měli oba páni zasáhnouti v tom smyslu, aby tam byla konečně opět vrácena Němcům škola, která jim byla proti právu zabrána, a aby bezpráví bylo opět napraveno. Pro 14 dětí nesmějí nebo nemají němečtí rodičové z vlastních peněz vystavěti soukromou školu, kdežto pokud možno v nejbližší německé obci postaví se za státní peníze menšinová škola pro jedno české dítě.

Ve vládním prohlášení mluví se o úsporných opatřeních, o úsporné komisi. Těšilo by mne a jistě by způsobilo velikou radost svolání úsporné komise, k níž dal podnět těžce nemocný dr Kramář, kdyby úsporná komise byla konečně uzákoněna. Dr Kramář musí věděti, proč se tak důrazně neustále dožaduje této komise. Ale právě tak vědí asi určité vrstvy velmi dobře, proč z úsporné komise vždy jest jen fraška. Ve správných rukou musila by dělati divy a velmi brzy by odstranila s cesty spáchané hlouposti, které stojí stát nekřesťanské peníze a které se sami stydíte likvidovati. K ilustraci: do české menšinové měšťanské školy v Nýrsku musí býti dováženi žáci vlakem ze vzdálenosti 26 až 28 km. Jedou kolem dvou českých měšťanských škol v českých místech - Klatovy a Janovice - a pak jsou na státní útraty v Nýrsku stravováni, dostávají učebné pomůcky a jsou šaceni. Na to musil býti v Nýrsku postaven školní palác nákladem 2 1/2 milionu korun, který má nyní více českých dětí než kolik hlav má sama česká menšina v Nýrsku. Takovýchto případů jest veliké množství. A pan ministr financí i v tomto oboru zavedenými úspornými opatřeními nejen ušetří peníze, nýbrž přispěje i k uklidnění a k uspokojení národů tohoto státu. Rovněž tak máme jiné obory, v nichž by se dalo lehce, aniž se to dotýkalo státní myšlenky, mnohým přispěti k uspokojení národů a ušetřiti pro státní pokladnu. Rovněž však nesmí se tak zuřivě šetřiti, jako se to stalo ve Šternberku, že na účet nařízeného šetření vznikly ještě větší výdaje. Sám jsem byl svědkem, jak se odvážel vagon pšenice z nádraží z Uničova do Českého Dubu. Táži se, co se má s tou pšenicí státi, a dovídám se tuto romantickou historku: Pšenice byla přikázána zemským ústavem zemskému ústavu pro nervově choré ve Šternberku a poněvadž, jak se domnívám, ve Šternberku jsou jen tři velké a výkonné mlýny, musil býti vagon pšenice naložen v Uničově a autem odvezen do zadluženého českého mlýna v Českém Dubu. Pak melivo přišlo opět automobilem na nádraží v Uničově, bylo tam rychle naloženo a dostalo se konečně do Šternberku. Ač jest ten případ tak malicherný a rovněž i úspory, kterých se asi dosáhne, přece jest i tak dojímavě krásné poznání, jak přesně provádějí šetření podřízené úřady. Také tento malý případ ukazuje, že nevynecháte jediného pokusu, abyste upřeli Němcům jejich dobré právo.

Nový postup v otázce národní, statečně zahájený lidmi ochotnými k odpovědnosti, zároveň s pobídkou k šetření, najde také nás ochotny ve všech oborech podporovati vládu v její těžké práci, jak vyléčiti rány svévolně zasazené národnímu hospodářství. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku, jímž je p. posl. Kopecký.

Posl. Kopecký: Ve svém vstupním prohlášení věnovala vláda jen několik slov zahraniční politice. Ministr zahraničních věcí doplnil vládní prohlášení výkladem, který jasně dokazuje, že vláda která nově nastupuje, je nejen vládou, která má provésti rozsáhlý plán za účelem převalení břemen hospodářské krise na bedra pracujících, nýbrž že je i vládou, od které čsl. finanční kapitál očekává, že bude energicky a se vší rozhodností v nynějších dobách napjatého vývoje mezinárodní situace sama hájiti jeho zájmy i na venek, že bude sledovati energicky i cestu kapitalistického východiska z krise na účet mocenských konkurentů Československa.