Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Špatný, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

194 poslanců podle presenční listiny.

členové vlády: ministři Černý, dr Meissner.

Z kanceláře sněmovny: něm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 13 min. odpol.

dal předseda na dnešní a zítřejší schůzi posl. Jančekovi pro neodkladné zaměstnání.

nemocí dodatečně na schůze dne 29. listopadu posl. dr Hodina.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Štefánek, Krumpe.

Volební soud po veřejném ústním líčení dne 26. listopadu 1932 nalezl právem, že člen posl. sněmovny Josef Barša pozbývá mandátu a že na místo takto uprázdněné jakožto náhradník téže strany nastupuje Antonín Šťourač, malorolník v Pivonicích (nález č. 91/32).

Usnesením ze dne 26. listopadu 1932, č. 63/32 vol. s., odmítl volební soud jako nepřípustný návrh dr Karla Perglera, aby usnesení volebního soudu ze dne 11. června 1932, č. j. 59/32, bylo zrušeno pro nezákonnost a nařízeno nové projednání a rozhodnutí věci.

Volební soud v Praze sdělil dále přípisem ze dne 26. listopadu 1932, čís. 75/32, že se usnesl ověřiti volbu poslanců:

Otakara Nájemníka, vrchního účetního ředitele hlav. města Prahy, nastoupivšího na místo dr Karla Perglera, jehož volba usnesením tohoto soudu ze dne 24. února 1931, č. 28/31, a ze dne 11. června 1932, č. 59/32, ověřena nebyla,

Jaroslava Hynka, řídícího učitele v Cerekvici u Hořic, nastoupivšího na místo Jana Šeby, jenž se vzdal mandátu a

Ant. Šťourače, malorolníka v Pivonicích, nastoupivšího na místo Josefa Barši, jenž byl nálezem volebního soudu ze dne 26. listopadu 1932, č. 91/32, zbaven mandátu.

Zahraniční výbor zvolil ve schůzi dne 30. listopadu 1932 zapisovateli posl. Marka, inž. Nečase a Richtera.

Do výboru dopravně-technického vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Fialu za posl. Hatinu.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Hodinu za posl. Platzera; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. dr Fritze za posl. Horpynku; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Prauseho za posl. Dobránskyho.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Špačka za posl. dr Lukavského.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Hodáče za posl. dr Ivanku; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Richtera za posl. dr Patejdla; dne 6. prosince 1932 posl. dr Patejdla za posl. dr Moudrého; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" dne 1. prosince 1932 posl. dr Hodinu za posl. dr Bachera, 2. prosince 1932 posl. Windirsche za posl. dr Hodinu.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické dne 29. listopadu 1932 posl. dr Patejdla za posl. dr Stránského, dne 1. prosince 1932 posl. dr Stránského za posl. dr Patejdla; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Vetterovou-Bečvářovou za posl. dr Hajna.

poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Bazalu a Hatinu za posl. Lance a Stejskala; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte, der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Hellera za posl. Halkeho.

Do výboru zemědělského vyslal týž klub posl. Böhma za posl. Halkeho.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Vaňka za posl. Stejskala; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Čižinskou za posl. Baršu; klub poslanců "Országos keresztény szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Eckerta za posl. Prauseho.

Předseda vlády sdělil přípisy ze dne 3. prosince 1932, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné (č. m. r. 16.303/32),

zákona o prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímní předpisy o jízdě motorovými vozidly (č. m. r. 16.305/32).

Naléhavé interpelace:

posl. inž. Kalliny a druhů ministru školství a nár. osvěty o útisku, jehož se dopustila velkostatkářka Váňová z Podbořan, hrozíc propuštěním z práce, a jímž byly německé školní dítky donuceny docházeti do české školy,

posl. Krosnáře, Kopeckého, J. Svobody a soudr. ministru soc. péče o porušování zákona o nemocenském a invalidním pojištění dělnickém.

Dotazy:

posl. Štětky ministru veř. prací o zastavení stavby státní silnice na Jindřichohradecku (č. D 973-III),

posl. Polívku ministru vnútra vo veci chovania sa vrch. čet. strážmajstra Joz. Schönmotla (č. D 974-III),

posl. dr Daňka a druhů ministru pošt a telegrafů o poštmistrovi Janu Bebarovi v Milonicích u Bučovic (č. D 976-III),

posl. Krebse ministru nár. obrany o poškozování německých vojínů v československém vojsku z politických důvodů (č. D 975-III).

Odpovědi:

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. inž. Kalliny o poskytnutí subvence na nutnou novostavbu měšťanské školy ve Frant. Lázních (č. D 916-III),

min. vnitra na dotaz posl. Hadka o udání Jana Schullera z Peršláku, pošta N. Bystřice, učiněném četnictvu v N. Bystřici a okresnímu úřadu v Jindř. Hradci (č. D 899-III),

min. soc. péče a ministra obchodu na dotaz posl. Sladkého o neutěšených a neudržitelných poměrech obchodních pomocníků a soukromých úředníků ve Velké Ostravě (č. D 602-III).

počátkem schůze:

Vládní návrh tisk 2081.

Zpráva tisk 2083.

Interpelace tisky 2069 (I až VIII), 2075 (I až XVI).

Zápisy o 221. až 223. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 214., 216., 217., 219. a 220. schůzi posl. sněmovny.

Publikace Mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", roč. XIII, č. 10 až 12.

přikázán počátkem schůze rozdaný návrh tisk 2082.

přikázal předseda:

Žádosti:

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 28. listopadu 1932, č. Nt XXI 47/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Chmelíka pro přečin podle §u 11, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. J 498-III),

okr. soudu v Prostějově ze dne 28. listopadu 1932, č. Nt VIII 106/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Kučery pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. J 499-III),

kraj. soudu v Nitře ze dne 17. listopadu 1932, č. Nt VII 43/32, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 29. listopadu 1932, č. 10.493/32, za souhlas s trestním stíháním posl. Kubače pro zločin podle §u 4, odst. I a §u 6, odst. I zák. čl. XL/1914 (č. J 500-III),

okr. soudu ve Vlašimi ze dne 29. listopadu 1932, č. Nt 120/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Mašaty pro přestupek proti bezpečnosti těla podle §u 411 tr. z. (č. J 501-III).

Odvolání žádosti imunitní:

Vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě přípisem ze dne 2. prosince 1932, č. 10.638/32, odvolalo žádost ze dne 15. března 1932, č. 220 Sb. z. a 2372, za souhlas s trest. stíháním posl. Mravce pro přečin lehkého ublížení na těle podle §u 301 tr. z. (č. J 444-III, pres. sděl. 172. schůze, zpráva tisk 1835).

Předsednictvo usneslo se vyloučiti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy o 222. schůzi sněmovny dne 29. listopadu 1932 projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Kopeckého a projevy ohrožující bezpečnost státu z řečí posl. K. Procházky a Jurana.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu a, nebude-li námitek, budeme projednávati nejprve odst. 5 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy nejprve k projednávání odst. 5 pořadu, jímž jest:

5. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o usnesení senátu (tisk 2074) k vládnímu návrhu zákona, kterým se obnovuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba (tisk 2083) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem výboru zemědělského jest p. posl. dr Zadina, zpravodajem výboru zásobovacího p. posl. Křemen.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!

Zákon ze dne 10. dubna 1930, čís. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba, sledoval ten účel, aby umožněn byl zvýšený odbyt domácího žita, a za tím účelem bylo stanoveno, že se smí vyráběti a do oběhu uváděti chléb jen z nemíchané mouky žitné, vymílané do výše 65%, nebo s přimísením nejvýše 10% mouky pšeničné chlebové.

Touto úpravou výroby žitného chleba při nižším vymílání žita mělo býti působeno ke zvýšenému odbytu domácího žita a k zabezpečení dobrého žitného chleba pro konsum.

Se zřetelem na menší sklizeň žita r. 1931 byl vydán zákon ze dne 18. prosince 1931, čís. 220 Sb. z. a n., kterým byla účinnost prvého zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n., suspendována až do konce r. 1932.

Toto zákonné opatření s hlediska současné situace nejeví se prospěšné. Letošní sklizeň žita odhaduje Státní úřad statistický na 21.75 mil. q. Jestliže domácí spotřeba žita se odhaduje podle průměru roku 1925 až 1931 na 17.5 mil. q, jeví se dosti značný přebytek přes 4 mil. q.

Naproti tomu jeví se schodek u pšenice. Letošní sklizeň odhaduje se na 14.6 mil. q a domácí spotřeba podle průměru r. 1925 až 1931 na 18.25 mil. q, takže se jeví schodek 3.6 mil. q, tudíž přibližný přebytku u žita.

Za této situace dochází k tomu důsledku, že přebytky žita mají vliv na cenu, která poklesla pod cenu směrnou, stanovenou letos v červnu vládou. Také odbyt žita značně vázne. Vývoz žita do ciziny jest velmi obtížný i při použití dovozního listu, poněvadž nastal velký pokles cenový na světovém trhu. Jest tudíž přímo hospodářskou nezbytností, aby bylo využito všech prostředků ke zvýšení odbytu žita na domácím trhu. S hlediska zásobovacího možno pokládati za velmi prospěšné, aby pro spotřebitele byl zabezpečen dobrý žitný chléb.

Z těchto důvodů předložila vláda návrh zákona, kterým má se zrušiti zmíněná suspense zákona o výrobě chleba, kteréžto opatření vlastně nastalo by automaticky dnem 1. ledna 1933, tedy za krátkou dobu.

Tento vládní návrh zákona byl již projednán a schválen senátem. Při projednávání tohoto návrhu v zemědělském výboru byla kladena velká váha, aby vláda vedle tohoto opatření prováděla a řešila všechny jiné akce pro zvýšený odbyt žita a pro zabezpečení přiměřené ceny žita na domácím trhu. Tak především bylo zdůrazňováno, aby bylo pokračováno účelně a soustavně v intervenční akci na domácím trhu a za tím účelem aby byly povoleny potřebné finanční prostředky. Každá finanční oběť v tomto směru přinesená poslouží k udržení a zlepšení cen žita na domácím trhu ku prospěchu obilnářských a horských oblastí a bude vyvážena tím, že nevyužijí se dovozní listy v letošním hospodářském období v částce daleko vyšší.

Dále bylo doporučováno, aby poměr vymílání žita byl snížen až na 50%, poněvadž další kvantum může se použíti ke zkrmení. Také přimíchávání mouky pšeničné může býti sníženo anebo vůbec zastaveno.

S hlediska zásobovacího se doporučuje, aby státní správa sama anebo velká konsumní střediska vytvořila a udržovala zvláštní reservu žita pro dobu jarní, kteréžto opatření může se dobře osvědčiti pro případ špatného přezimování žita. Zejména se doporučuje, aby byla vyřešena akce přídělu žitného chleba v rámci všech různých akcí pro podporu nezaměstnaných. Tato akce může býti vhodným způsobem rozšířena též pro obyvatelstvo v Podkarpatské Rusi.

Aby byla zmírněna nabídka žita se strany zemědělců, kteří v současné době jsou nuceni přivážeti žito na trh, aby si opatřili peníze na daně a jiné naléhavé platy, doporučuje se poskytovati zálohy anebo splátky na žito u zemědělců skladované, kterážto akce dá se účelně vyřešiti s nepatrným finančním nákladem.

Navrhuje se též zpracování žita na líh v lihovarech zemědělských a za tím účelem jest třeba učiniti vhodná opatření pro náležité zhodnocení žita v této výrobě. Možno též uvažovati o zvláštním zvýhodnění žita k účelům krmným, aby tak byl nahrazen dovoz kukuřice z ciziny, který v letošním hospodářském období při velké pohotovosti obilních krmiv pokládá se za úplně zbytečný. Vývoz žita do ciziny možno podporovati též cestou kompensační při dovozu jiných zemědělských výrobků, zejména při pozdějším dovozu pšenice. Zvláštní váha klade se na to, aby vláda učinila vhodná opatření pro zabezpečení úplného zhodnocení dovozních listů, poněvadž jejich nynější znehodnocování znamená stlačení cenové hladiny všech druhů obilí až o 7 Kč na 1 q. Také vojenská správa má možnost svými nákupy na běžnou i pozdější potřebu podporovati odbyt žita. Naskýtá se tudíž řada možností, kde vláda může účinně zasáhnouti pro zlepšení odbytu a ceny žita na domácím trhu, a jest jen třeba, aby naznačené akce byly s urychlením a účelně řešeny.

Jako referent zemědělského výboru kladu velikou váhu, aby bylo postaráno též o provádění dozoru nad prováděním tohoto zákona o výrobě žitného chleba.

Zemědělský výbor při této příležitosti poukazuje též, že vláda přislíbila řadu různých opatření k podpoře domácího zemědělství v letošním hospodářském období, a jelikož dosud z těchto pomocných akcí nebylo nic vyřešeno, usnesl se zemědělský výbor jednomyslně na resoluci, kterou vyzývá vládu, aby s urychlením předložila všechny návrhy na positivní řešení všech zemědělských problémů.

Zemědělský výbor se usnesl doporučiti poslanecké sněmovně, aby usnesení senátu o vládním návrhu zákona o obnovení účinnosti zákona o výrobě chleba schválila.

Tím zároveň je vyřízen iniciativní návrh tisk 2010. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Křemenovi.

Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno! Zásobovací výbor projednal v dnešní dopolední schůzi usnesení senátu k vládnímu návrhu, kterým se obnovuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, čís. 46 Sb. z. a n., o výrobě chleba, se stanoviska našich konsumentů. Přání našeho konsumenta jest, aby se mu dostalo chleba dobré jakosti, pravého žitného chleba. A nelze se diviti, že je velká poptávka po pravém selském chlebě, který je vyroben ze samožitné mouky, ke které se nepřimíchává mouka jiná, a který je chutnější a výživnější. Dobrá jakost chleba samožitného záleží také v tom, z jaké mouky je vyroben, jak tato mouka byla vymílána při mletí žita. Když je žita nedostatek, bývá žito (Hluk. - Předseda zvoní.) vymíláno neobmezeně také až na 75 až 85%, t. j. žitná mouka zůstává černější a je menší procento otrub, kterých se užívá při výkrmu hospodářského zvířectva. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.) Jestliže však máme žita dostatek a z letošní sklizně nadbytek žita, které nemůžeme ani zkonsumovati ani vyvézti za hranice ani jinak upotřebiti, pak nezáleží na tom, jak vysokoprocentní musí býti vymílání, a proto v tomto čase již nebylo potřebí opatření, které učinila loňského roku naše sněmovna tím, že zrušila zákon z 10. dubna r. 1930, ale má za to, že je možno naříditi tam, kde se to neděje, aby nebylo vymíláno žito do tak vysokého procenta, aby mouka, které se k výrobě chleba používá, byla jakostnější, lepší.

Víme, že i vojenský chléb býval vyráběn z mouky, která byla vymílána na vyšší procento. Dnes není třeba, aby náš konsument kupoval chléb, který je z tak černé mouky vyroben, když máme dostatek tohoto našeho zemědělského produktu, a je možno, aby chléb byl bělejší, přijatelnější a příjemnější pro náš konsum. Z toho důvodu se usnesl náš zásobovací výbor v dopolední schůzi přijmouti usnesení senátu, kterým se opět zavádí nařízení, že je dovoleno žito vymílati jen na 65%, ale také na druhé stránce nepřimíchávati do žitného chleba mouku pšeničnou, nanejvýš do 10%. Zásobovací výbor kladl váhu na to, jestliže nám přebývá v naší zemědělské výrobě žito a jestli se nám nedostává ve výrobě pšenice, že je lépe, aby se pekl chléb samožitný a aby pšeničná mouka nebyla přimíchávána do chleba samožitného, poněvadž jakosti chleba nepřispívá, naopak ji zhoršuje a stát náš zatěžuje o větší výdaj, poněvadž tento produkt je pak nutno, ježto se nám v nějakém procentu nedostává, platiti za hranicemi. Zásobovací výbor s hlediska konsumenta našeho uznával i tato opatření, která jsou činěna též ve prospěch našeho zemědělství, t. j. odbytu našeho žita, kterého máme přebytek.

A jestliže máme, velectění, přebytek chleba, pak nelze mluviti o bídě. Pamatuji se ze svých cest po Rusku, jak ruský mužík je spokojen a má všeho dost, jen když jemu chleba "chvátí". U nás máme chleba dostatek (Posl. Čižinská: Vy ano, ale ne ti ostatní!) a nelze mluviti o takové bídě, o jaké se dnes s některých míst křičí. Jestliže náš stát podporuje ty, kteří nemají právě tohoto času zaměstnání, a každému, kdo ne svojí vinou o zaměstnání přišel, dává podporu k výživě (Výkřiky. Místopředseda Taub zvoní.), jak by se, vážení pánové, mnoho pomohlo na obou stranách i těm nezaměstnaným, kteří volají "dejte nám chleba", kdyby stát koupil větší množství chleba, a dal nezaměstnaným. Tím by i našim zemědělcům bylo pomoženo. A proto i tuto otázku zásobovací výbor uvažoval a v resoluci přijaté vyzývá vládu, aby zařídila příděl žitného chleba v pomocných akcích pro nezaměstnané. Bude to také jeden oddíl, kde možno přispěti k odbytu zemědělského produktu a kde možno přispěti také nezaměstnaným v době jich bídy jimi nezaviněné. (Výkřiky.)

Vážená sněmovno! Zásobovací výbor uvažoval také o tom, jak veliké jsou tu rozpory mezi cenami, které zemědělský pracovník obdrží za svoje produkty, ať je to již v ceně obilí nebo mléka, ovoce nebo masa nebo kteréhokoli jiného zemědělského produktu, jak veliké je rozpětí mezi cenou, kterou dostává náš producent, a cenou, kterou musí platiti náš konsument.

Vážení pánové, když pojednal zásobovací výbor o těchto věcech, usnesl se na druhé resoluci, ve které vládu vyzývá, aby bez odkladu předložila připravený zákon kartelový, kterým by bylo znemožněno kořistnictví kartelů, a za druhé, aby příslušným úřadům dala rozkaz k rychlému a příkladnému trestání cenových přestřelků. I toto je spravedlivá věc a proto se zásobovací výbor usnesl doporučiti tuto osnovu zároveň s resolucí, přijatou již v zemědělském výboru, a dvěma resolucemi, přijatými v zásobovacím výboru slavné posl. sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 45 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Návrh můj jest přijat.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" p. posl. Novotný a Török; na straně "pro" p. posl. Mikuláš.

Uděluji slovo řečníku přihlášenému "proti", p. posl. Novotnému.

Posl. Novotný: Paní a pánové! Není tomu dávno, viděl jsem na ulici malého města starého flašinetáře, který točil klikou u kolovrátku snad ještě staršího. Vycházely z něho tak skřípavé tóny, že až sluch přecházel. Vrzalo, kvičelo to v něm, že i Amidor, který běžel okolo, raději utekl, aby nemusil slyšeti tu truchlivou píseň. Ten starý flašinetář čas od času pohnul válcem a měnil písničky. Jednou zahrál Radeckéhho marš, pak tam dal modernější "U nás ve Zbuzanech" a pak ještě "Má boubelatá Baruško" - ale vždycky to bylo stejné. A já jsem si tak při tom vzpomněl, že toho starého flašinetáře je možno přirovnati k našemu národnímu hospodářství: také to všude kvičí, skřípe a vrže. A vy také čas od času měníte válec a nastrkujete jinou písničku; myslíte, že najdete ještě posluchače, kteří by v tom snad našli zalíbení. Ale jest jich už málo, pořád menší je počet těch, kteří poslouchají vaše písničky.

Dnes je nálada na venkově docela jiná, a nejen na venkově, nýbrž i ve městech. Dnes už jsou lidé se svou trpělivostí u konce. Příliš pozdě přicházíte s novou útěchou, že chcete pomoci a zajistiti zase mzdu našim zemědělcům. Poměry už vyvrcholily. Zákon o žitném chlebu - my jsme na to poukazovali už loni - je pro kočku, mícháte-li do žitné mouky pšeničnou či nic, když lid nemá možnosti si koupiti ani takové ani onaké. To je právě tragické pro vás, že při ohromném nadbytku nemá většina pracujícího lidu v Československu, nejen dělníci, nýbrž i malorolníci, možnosti dosyta se najísti. Navrhujete, aby byl zrušen zákon o přimíchávání pšeničné mouky. Teprve nyní, když zmizela ztuchlá mouka ze skladišť velkomlýnů, když už jsme to svinstvo musili snísti, přicházíte k poznání, že není nutno přimíchávati. Každá selka, každá prostá venkovská žena ví, že žitný chléb je dobrý, a není to odvislé od nás, že dnes dostáváme namíchané mouky.

Nepřicházíte s návrhem sami. Pánové Staněk, Mašata, Hodáč a Zadina přicházejí s řadou dalších návrhů, zase prý ve prospěch zemědělců. Ale nepřicházejí jenom s návrhy, oni také něco chtějí. Zákon o podpoře odbytu žita je spojen s požadavkem nových 30 milionů, kterých se má dostati spekulantům na burse, těm pánům z Kooperativy a z Velkonákupny. Oni prý budou zajišťovati minimální ceny. Dnes prodává se žito na Českomoravské vysočině za 75 Kč. Zač pak se prodává eráru? Za 132 Kč. Proč ministerstvo zásobování nebo ministerstvo soc. péče anebo kterýkoliv jiný pán nepřijde a neklepne je přes prsty, aby lichvářské zisky neshrabovali?

A není to jen při žitě, je to i při jiných věcech. Oves se kupuje za 55 Kč a prodává se za 105 Kč. Ve Vysokém Mýtě jsem zjistil, že se od malorolníků koupilo seno letos na jaře za 30 Kč, vojenský erár je platí za 70 Kč, což je více než 100% výdělku. To je totéž seno, které ti sedláci nesložili ve družstevních skladištích, nýbrž převezli zrovna do vojenských skladišť. Přicházíte dnes se zavedením garantu skladních listů. Tím způsobem chcete dostati malorolníky do svého područí, abyste s nimi mohli orati. Nic jiného tím nechcete docíliti.

Zákon o dovozních listech má býti ještě lépe upraven. Přesto, že již loňského roku podle vašeho vlastního doznání dovozní listy vynesly 82 mil. spekulantům, přicházíte s požadavkem nových 160 mil. Je tedy vidět, že pánové z agrární strany nejsou příliš skromni.

Obilní a živočišný syndikát také není zrovna takovou neviňoučkou věcí. 10 mil. už pan ministr Bradáč dostal a pro dalších 20 mil. ještě prý má dveře otevřeny. Zajistili jste tím cenu našich produktů ať obilních, ať živočišných? Běžte se podívati na trh, zač se kupuje dobytek. Za 2-3 Kč živé váhy, ale cena masa neklesla, naopak šroubujete ceny uzenin do výše.

To jsou všechny vaše návrhy zákonů! A to vše chcete korunovati změnou exekučního zákona, aby se právě znemožnily takové případy, jako se stalo posledně v Polomce. Ovšem ty případy nejsou dnes ojedinělé. Nejen na Slovensku, nýbrž i na Českomoravské vysočině, ve všech chudých horských krajích dochází dnes k houfnému odporu proti tomuto systému exekučnímu. Malorolníci se bouří, podpisují akce, podpisují takové listiny (ukazuje listiny) a zasílají je berním úřadům.

Je ovšem zajímavé, jak odpovídají berní úřady na naše spravedlivé žádosti. Zaslali jsme řadu těch listin z jednotlivých obcí na berní správu. A co nám odpovídají berní správy? Že prý to tak nejde, že je to proti zákonu, že zákony prý nařizují, aby se takovýmto hromadným žádostem nevyhovovalo, neboť každá taková žádost má se podávati jednotlivě, kolkovaně a frankovaně, rekomando.