Pondělí 6. února 1933

Všechny úsporné návrhy p. ministra financí byly přijaty: zvýšení daně obratové, daň z piva, z droždí a jiné, ale přes to přišel p. ministr financí již v létě minulého roku a to již v začátku snah o škrtnutí zbytku vánočního příspěvku s návrhem nikoli na mírné snížení platů, nýbrž na velmi radikální lineární snížení platů o plných 15% Požadavkem snížiti platy i u nejnižších zaměstnanců o plných 15% byli jsme přímo ohromeni; z tohoto postupu bylo patrno, jak bezohledně se má postupovati i proti státním a veřejným zaměstnancům, byť jejich měsíční příjem činil jen 560, 600, 700 a 800 Kč, při současném zvýšení pensijního příspěvku o 2%. Byla-li tato bezohledná přímočarost naším zákrokem zmírněna, stalo se tak - to podtrhuji - za krajního vypětí sil stran socialistických a jejich odborových ústředen, které musely riskovati i event. svoji účast ve vládě, aby docílily samozřejmých sociálních ohledů na sociálně slabší nižší a nejnižší příslušníky státně zaměstnaneckých kategorií. Postup ministerstva financí vyvolal krajní odpor proti takovému systému, přesvědčil státní zaměstnance, zejména příslušníky nižších kategorií, jak málo sociálního pochopení pro svou podprůměrnou existenci mohou očekávati.

Státní zaměstnanci byli donuceni k těžké oběti zákonem č. 204/1932, který je krajně nespravedlivý k zaměstnancům nižších a středních kategorií. Ministerstvo financí ani vláda nesmí se však, slavná sněmovno, domnívati, že tím, že zákon č. 204 je již v účinnosti, event. že bude v účinnosti po plné dva roky, jsou státní a podnikoví zaměstnanci vyřízeni do konce r. 1934. To by bylo stanovisko neudržitelné a to by byl názor velmi klamný. Zaměstnanci všech kategorií přinesli velkou obět tímto zákonem, ale považují tuto obět, která úplně rozvrací existenční základnu nižších kategorií státně-zaměstnaneckých, za obět skutečně jen přechodnou, než bude moci státní finanční správa opatřiti si úhradu schodku způsobem jiným, méně bolestivým, a že ihned, jakmile další úhradové zákony začnou působiti, bude uvažováno o zmírnění následků této křivdy, která tímto zákonem na stát. zaměstnancích vůbec a speciálně na nižších a středních kategoriích byla spáchána.

Jsme si plně vědomi toho, že časově není ještě možno křivdy ony mírniti, a jest proto nutno vypočítati aspoň částečně, co je nejožehavějším požadavkem státních zaměstnanců. Jde především o zrušení úsporných opatření vládních podle usnesení ze dne 11. prosince 1931, totiž aby nadále v plném rozsahu bylo obnoveno staré povyšování státních zaměstnanců, jde o to, aby bylo zrušeno opatření, že každé volné systemisované místo musí zůstati půl roku neobsazeno, aby bylo zrušeno ustanovení, že od posledního povýšení či jmenování zaměstnance musí uplynouti 3 roky před povýšením dalším, aby byla obsazena všechna volná systemisovaná místa bez jakéhokoliv omezení až do původních interkalářů 2%, aby byli pensionováni všichni přesloužilci a uvolnili tak systemisovaná místa mladším silám, které pro reorganisaci a ekonomisaci státní správy mají vysoké pochopení, aby postupně byli pensionováni všichni státní zaměstnanci, jakmile dosáhnou 100% pensijní základny, aby byl konečně umožněn příliv nových sil do státních úřadů a podniků, které vnesou do státních a veřejných služeb modernější názory. Dále aby do konce října t. r. byla provedena nová revise systemisace, poněvadž zákonné období uplyne již dne 24. října t. r., při které bude dbáno, aby ve všech kategoriích státních a podnikových zaměstnanců mohla býti prováděna zásada aspoň dvojího povýšení během služební doby, zaručená důvodovou zprávou k platovému zákonu.

Za tím účelem budiž vládou jmenována systemisační komise, ve které se dostane poměrného zastoupení všem složkám státních a podnikových zaměstnanců. Komise budiž složena z poloviny zástupců úřadů a z poloviny vrcholných organisací stát.-zaměstnaneckých, při čemž nutno i v polovině zástupců úředních dbáti, aby byly zastoupeny všechny skupiny zaměstnanců, nikoliv jen kategorie vyšší a nejvyšší.

Žádám, aby bylo vydáno vládní nařízení k §u 142, odst. 2. platového zákona o plném zápočtu předchozích služeb státních a veřejných, vojenských služeb presenčních, válečných i dobrovolných, a služeb četnických, a konečně aby bylo vydáno vládní nařízení k odst. 2 §u 210 platového zákona o požitcích pomocných kancelářských úředníků.

Požadavky tyto znamenají pouhé pokračování v provádění platového zákona, případně návrat k stavu již platnému a prakticky prováděnému až do 11. prosince 1931, přerušenému pouze úsporným usnesením vládním, provedeným za předpokladu, že nedojde k přímým platovým srážkám. Poněvadž však od 1. ledna 1933 se platové srážky provádějí, nemůže ani dobře usnesení vlády ze dne 11. prosince 1931 zůstati nadále v platnosti. Pokud jde o zrušení vládních usnesení vpředu uvedených, dovoluji si poukázati na stanovisko pana ministra financí k mému dotazu ve schůzi subkomitétu soc. politického výboru ("koaliční sedma") dne 17. prosince min. roku při projednávání zákona č. 204 Sb. z. a n., kde pan ministr financí prohlásil jménem vlády, že "vláda vydá nové směrnice o pensionování přesloužilců, čímž se věc navrátí v předešlý stav, a že po účinnosti tohoto zákona (o úsporných opatřeních personálních) dojde opět k normálnímu povyšování státních zaměstnanců, čímž aspoň tento požadavek státních zaměstnanců bude splněn."

Žádám, aby ministerská rada a příslušná komise pp. ministrů tento požadavek v brzku realisovala, aby se mohlo přikročiti k praktickému jeho provádění, aby zrušením vládního usnesení ze dne 11. prosince 1931 bylo povyšování státních a podnikových zaměstnanců na volná systemisovaná místa v plném rozsahu zahájeno, včetně všech volných míst uprázdněných pensionováním přesloužilců.

Novou revisi systemisace v běžném roce považuji za samozřejmou po uplynutí zákonného tříletí nyní platné systemisace. Stejně tak i provedení zásady o dvojím povyšování, která byla zaručena jasným zněním důvodové zprávy k platovému zákonu. Tato zásada nebyla ani provisorní, nebyla ani nyní platnou systemisací v dostatečném rozsahu respektována určováním počtu míst v jednotlivých služebních třídách a platových stupnicích.

Obracím se i v této, pro státní zaměstnance existenčně důležité otázce na vládu, aby novou revisí systemisace služebních míst především v nižších a středních kategoriích bylo umožněno povyšování v dostatečné míře jako nejdůležitější zásada platového zákona a aby aspoň tímto opatřením bylo zmírněno tvrdé ustanovení srážkového zákona č. 204/32. Nižší zaměstnanci i příslušníci kategorií středních očekávají, že novou revisí systemisace bude docíleno žádoucího nezbytného pořádku v otázkách povyšovacích.

Ke konci zmíním se jen několika slovy o ožehavé otázce platového zrovnoprávnění kancelářských zaměstnanců, jimž odst. 2 §u 210 plat. zákona bylo quasi zaručeno nejen služební, nýbrž i platové zrovnoprávnění. Příprava tohoto vládního nařízení o požitcích pomocných kancelářských úředníků je nejvýš naléhavá, aby služební výkon těchto zaměstnanců, kterých se vesměs používá k práci úřednické, byl přiměřeně oceněn ve smyslu nosné zásady platového zákona o hodnocení služeb. Právní podklad pro tuto úpravu plyne velmi jasně z ustanovení odst. 2 §u 210 plat. zákona. O zvláštní platové úpravě pro pomocné kancelářské úředníky bylo uvažováno hned po vyhlášení platového zákona, takže další odkládání platové úpravy pro tuto kategorii státních zaměstnanců po dlouhých 7 letech nemělo by žádné opory nejen s hlediska zákona samého, nýbrž ani s hlediska sociální spravedlnosti pro tyto zaměstnance. Mělo by se konečně rozhodnouti pro realisaci tohoto veskrze spravedlivého požadavku.

Jsem přesvědčen, že ministerstvo financí uzná v plném rozsahu, že státně-zaměstnanecké otázky platové musí býti konečně řešeny systematicky a že musí býti už jednou nastoupena cesta, aby se platy vyrovnaly aspoň podle měřítka středoevropského, aby i čsl. státní zaměstnanectvo bylo uspokojeno ve svých hospodářských a existenčních právech, a že především úspory reorganisací veřejné správy a úřadů postupně získávané budou v plném rozsahu věnovány na zlepšování platů, aby služební výkon státního zaměstnance byl také v Československé republice řádně ohodnocen. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Před ukončením schůze ještě sděluji:

Mezi schůzí byl rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu tištěný návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

2152. Návrh posl. Hummelhanse, Špatného, dr Lukavského, Mašaty a druhů na dobudování sportovního stadionu na pozemcích strahovských lomů v Praze.

Místopředseda Taub (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v úterý dne 7. února t. r. v 9 hod. dopol. s

pořadem:

Nevyřízené odstavce pořadu 245. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 10 hod. 16 min. večer.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP