Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, Vávra.

183 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Místopředseda Špatný (zvoní): Zahajuji 295. schůzi posl. sněmovny.

Sněmovna je způsobilá jednati.

Pan posl. Ruppeldt, nástupce za zemřelého posl. Jančeka, dostavil se do této schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Ruppeldt ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "sľubujem".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Ruppeldta žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Sľubujem, že budem verný republike Československej a že budem zachovávať zákony a mandát svoj zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia.

Posl. Ruppeldt (podávaje místopředsedovi Špatnému ruku): Sľubujem. (Poslanci usedají. - Potlesk.)

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu obdrželi: na dnešní den posl. Mojto, A. Köhler; na tento týden posl. Hynek.

nemocí posl. Husnaj.

Do výboru branného vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. dr Slávika za posl. Jančeka a posl. Udržala za posl. Chloupka.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. dr Stránského za posl. Pechmanovou; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr Markoviče za posl. Kleina; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Heegera za posl. Schweichharta a posl. Hackenberga za posl. Dietla.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské posl. Jiráčka za posl. Lišku.

počátkem schůze: Zpráva tisk 2359.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2351, 2352.

přikázána žádost kraj. soudu v Hradci Král. ze dne 29. září 1933, č. Tl X 93/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Stejskala pro přečin proti bezpečnosti cti podle §u 1 zákona ze dne 30. května 1924, č. 124 Sb. z. a n., ve znění podle §u 43 zákona ze dne 28. června 1933, č. 108 Sb. z. a n., a §§ 2 a 3 cit. zákona (č. J 553-III).

Místopředseda Špatný (zvoní): Přikročíme k projednávání pořadu schůze, a to k odst. 2 a 3 pořadu, jelikož na osnově, která jest odst. 1 pořadu, výbor ústavně-právní ještě pracuje. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme k pokračování v projednávání odst. 2, jímž je:

2. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 2270), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení čtvrtá dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 8. května 1933 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. května 1933, č. 79 Sb. z. a n. [podle §u 35 jedn. řádu].

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze sloučeno bylo s jednáním o předloze, která jest na pořadu jako další odstavec:

3. Zpráva výborů techn.-dopravního, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2280), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezí republikou Československou a republikou Polskou o pěninské cestě a o usnadnění styku v pohraničním území Dunajce, podepsaná ve Gdyni dne 24. září 1931, se Závěrečným protokolem z téhož dne [podle §u 35 jedn. řádu].

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že jde o úpravu našich mezinárodních styků.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno. (Výkřiky poslanců slovenské strany ľudové.)

Jelikož k odst. 2 pořadu zpravodajové promluvili již ve 293. schůzi sněmovny dne 17. října 1933, dám nyní slovo zpravodajům o odst. 3 pořadu.

Zprávy výboru nebyly rozdány tiskem, jmenuji tudíž zpravodajem podle §u 35, odst. 2 jedn. řádu, a to za výbory techn.-dopravní a zahraniční, p. posl. inž. Nečase, a dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Účelem vládního návrhu tisk 2280, který se dnes má projednávati, jest usnadnění pohraničního styku v tatranské krajině v okolí Dunajce a vybudování a péče o udržování důležité t. zv. pěninské cesty, kterážto otázka mezi oběma státy, zvláště v turistických kruzích, budila již několik let veliký zájem. Tento vládní návrh má znamenati potvrzení Úmluvy, která byla uzavřena mezi republikou Československou a Polskem ve Gdyni dne 24. září r. 1931, jakož i Závěrečného protokolu k téže úmluvě.

V podstatě jde zde o to, aby bylo postaráno o odklizení dlouholetých překážek, které vyvolávaly vždy stížnosti obyvatelstva pohraničního mezi Polskem a Československem, chudých horalů slovenských i polských v okolí Dunajce, v kraji neobyčejně krásném, ale chudém, takže pro ně tato na prvý pohled nepatrná věc je záležitostí velmi důležitou.

Předloha, kterou dnes projednáváme, je vlastně doplněním a rozšířením jiných dvou předloh, které již před několika lety byly parlamentem přijaty. Zejména je to předloha o vybudování turistiky československé a polské - to je předloha z r. 1926, zákon č. 80 Sb. z. a n. - a vedle toho předloha o rybolovu v těchto krajinách.

Návrh, který projednáváme, sleduje, aby bylo náležitým způsobem postaráno o regulaci řeky Dunajce a o přeložení hranic do středu plavebního koryta a vedle toho aby bylo postaráno o ulehčení v přepravě na Dunajci, dále o komunikační prostředky a zejména, aby byly upraveny závazky, které vyplývají pro oba státy ze smlouvy, jež byla uzavřena r. 1886 mezi Akademií věd v Krakově a řecko-katolickým biskupstvím v Prešově, kterážto Úmluva právě se týká projednávaných záležitostí.

Bylo stanoveno, že oba státy budou se starati zejména o t. zv. pěninskou cestu, která náleží se svým okolím k nejkrásnějším partiím Československé republiky. Z té turistiky a z krásy okolí, upozorňuji, žijí chudí horalé z celého nejbližšího okolí. Proto tato důležitá věc se nemá podceňovati a jest jenom litovati, že nedošlo již dříve k jejímu projednávání.

Na základě předběžných porad bylo stanoveno, že náklady na vybudování této cesty ponesou jednak republika Polská, která bude hraditi tři čtvrtiny všech výloh, jednak republika Československá, která bude hraditi čtvrtinu, a to tak, že jednu část úhrady převezme ministerstvo veř. prací, druhou část pak podnik Státní lázně při ministerstvu veř. prací a zbývající část země Slovenská.

Udržovací náklady budou hrazeny jednak zemí Slovenskou, jednak ministerstvem zemědělství, a to generálním ředitelstvím státních lesů a statků.

Při této příležitosti chtěl bych jako zpravodaj ještě zdůrazniti, že by bylo třeba, aby bylo s obou stran, se strany polské i československé, postaráno, aby nejenom tato pěninská cesta, nýbrž i celé nejbližší okolí a všechny komunikační prostředky v okolí Dunajce byly náležitým způsobem vybudovány.

Je dlužno litovati, že tyto partie, které patří k nejkrásnějším v republice Československé, jsou pomíjeny, že o nich nikde skoro neslyšíme, že také nikdy ani ve filmu, ani kde jinde nevidíme ty malebné soutěsky, které beze sporu patří k nejmalebnějším koutkům naší republiky. Poněvadž právě tamější lid za dnešní bídy je vlastně odkázán skoro jenom na výživu z turistického ruchu, přáli bychom si, aby bylo postaráno jednak o pěninskou cestu, jednak také o vybudování řádné cesty mezi Javorinou a Tatranskou Lomnicí a dále aby i v kraji tatranském byly vybudovány řádné komunikace a silnice od Lipt. Sv. Mikuláše do Vysokých Tater, kterážto důležitá spojka silniční je doposud ve stavu velmi špatném, ačkoliv tam ročně přejde tisíce lidí a přejede také mnoho motorových vozidel.

Při této příležitosti jako zpravodaj považuji za svoji povinnost zdůrazniti nutnost, aby co nejrychleji byl vyřízen vládní návrh tisk 2354, který má znamenati náhražku nebo provisorní obchodní smlouvu mezi Československem a Polskem. Dne 11. října 1933 vstupuje v Polsku v platnost nový polský celní sazebník. Republika Polská na základě toho zrušila všechny obchodní smlouvy se státy, s nimiž tento celní sazebník byl v odporu. Přáli bychom si, aby vládní návrh tisk 2354, který již ve výboru byl vlastně projednán, byl s urychlením projednán a schválen i v plenu, abychom předešli bezesmluvní stav mezi Československou republikou a republikou Polskou.

Dnes je situace taková, že měli bychom raději zdůrazňovati na straně československé i na straně polské všechno, co slouží k vybudování a utužení spolupráce mezi oběma státy, a měli bychom si hleděti zejména hospodářské stránky. Chtěl bych vzpomenouti aktuálního požadavku, který vznášejí naši Slováci s takovou naléhavostí, aby totiž byl umožněn vývoz železných rud ze Slovenska do Polska, neboť na tom závisí živobytí mnoha dělníků a mnoha krajů slovenských. Na druhé straně je pak nutno, pokud jde o živočišnou výrobu, aby se vyšlo Polsku podle možnosti vstříc v různých otázkách, které jsou aktuální a o kterých se hovoří. Chci se zde především zmíniti o dovozu koní, neboť by mohl býti náhradou za ztrátu dovozu vajec z Polska do republiky Československé, jakož i o řadě jiných věcí, které se stále v tisku probírají a kde by se opravdu měly hledati styčné body mezi republikou Československou a Polskem, a ne přicházeti stále se starými rekriminacemi, které přátelskému poměru mezi naší republikou a Polskem sloužiti nemohou.

Projednávaná úmluva tisk 2280, třebaže na první pohled je nepatrného, jak by se zdálo, dosahu, slouží právě k navázání a utužení přátelských styků a k prohloubení hospodářských styků mezi krásnou krajinou kolem Zakopaného a tamějších polských lázní a našimi Tatrami. Prosím proto, jelikož navrhovaná předloha je beze sporu užitečná pro obyvatelstvo republiky Československé i Polské, aby slavná sněmovna přijala schvalovací usnesení ve znění navrhovaném výbory techn.-dopravním a zahraničním. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští schůze konala se zítra v pátek dne 20. října t. r. v 10 hod. dopol. s

Nevyřízené odstavce pořadu této schůze.

Končím schůzi.