Je ku podivu, že kruhy obchodné vznášajú námietky proti ochranným opatreniam agrárnym. Chápem však, že toto opatrenie a jednotlivé fázy tých agrárnych opatrení, ktoré vláda republiky presadzuje, vytýkajú s hľadiska politiky hospodárskej, lebo v týchto opatreniach spatrujem toľko kontrastov, nachádzam toľko konfliktov na úkor a škodu hospodárskeho života a súkromného hospodárstva, že hospodársku politiku vládnej správy právom lzä podrobiť dôkladnej kritike.

V sostavovaní vládnej väčšiny hrajú strany agrárné veľký úkol. Pri ochrane poľnohospodárstva uspokojujú sa strany agrárné proste s politickými akciami, ktoré sa odohrávajú iba dnuka väčšiny a následkom toho docieľujú iba úspechov polovičatých. Výsledkom takýchto ochranných agrárnych opatrení môže byť iba sebestačnosť, akú máme už dnes, ktorá v terajšiej svojej forme môže znamenať nebezpečenstvo pre obyvateľstvo republiky a môže končiť katastrofálne pre hospodársku situáciu štátu i pre štátné financie.

Rubom otázky je ochrana zemedelstva, lícom však je postaviť život hospodárský na nohy. Ochrana zemedelstva obmedzuje sa na otázky partikulárné. Takéto partikulárné opatrenia vyriešujú určité podrobnosti, aniž umožňujú konečnú úpravu najťažšich problémov zemedelstva, t. j. rentability zemedelskej výroby a možnosti živobytia roľníkov. Je vecou celkom jasnou a prostou, že sebestačnosť znemožňuje obchod zahraničný, je naprosto jasné, že v rámci sebestačnosti nemôže obyvateľstvo zemedelské prosperovať, lebo verejné bremená a výrobné náklady vôbec práve v dôsledku deflačnej politiky štátu stále viac vzrastajú, tak že dnes držíme už tam, že výrobná cena 1 metr. centu pšenice v niektorých krajoch je vyššia než jeho predajná cena. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Chápem, že táto zemedelská ochrana za takýchto okolností je bezcenná a nebezpečná pre zemedelskú časť obyvateľstva republiky i pre ostatné hospodárske odvetvia, lebo táto zemedelská ochrana - ako som už povedal bude mať za následok, že továrenský priemysel a obchod budú ochromené, lebo vývoz za hranice bude znemožnený, naproti tomu gazdovia a roľníci nedočkajú sa pomerov, ktoré by umožnily vzrast tuzemského konzumu.

Pri tejto príležitosti chcem konštatovať, že v živote verejnohospodárskom, menovite za takých kusých tarifálnych, komunikačných, zemepisných a výrobných pomerov, aké nachodíme v republike Československej, treba tieto otázky riešiť dokonale. S tým zároveň musím poukázať tiež na to, že nie práve navrhované provizorium zemedelského príročia je dôležité, ale dôležité je to, čo na to bude nasledovať. Dôležité je, aby vládna správa dobu zemedelského príročia použila k podchyteniu zemedelského obyvateľstva, aby túto dobu použila k tomu, aby všeobecne zadlžené zemedelstvo priviedla v pomery, aby verejné bremená boly preň snesiteľné, aby výroba bola lacnejšia a odbyt bol umožnený.

Pri tejto príležitosti chcem poukázať tiež na to, že tieto otázky najviac a vo svrchovanej miere zaujímajú maďarské zemedelské obyvateľstvo republiky. Zadlžené je zemedelstvo celého sveta, avšak ku zadlženiu Maďarstva v republike, ktoré bydlí na hraniciach, a k jeho ťažkej situácii prispelo veľmi veľa okolností, ktoré činia ešte dôvodnejším, aby s týmto obyvateľstvom vláda ešte pečlivejšou a obozretnejšou rukou nakladala.

Dôsledkom hospodárskych pomerov svetových je tiež zadlženie zemedelstva. Príčiny toho sú jasné každému, kto sa len trochu zaoberal otázkami hospodárskymi. Veď vieme všetci, že svetová válka prospela zemedelstvu len zdánlivo, vo skutočnosti však ničila, lebo zemedelec po dobu války žil stále zo živnej hmoty, ktorá sa v pôde nahromadila v dôsledku dosavádneho intenzívneho hospodárenia, lebo buďto nebolo možno kúpiť umelé hnojivo alebo každému ono nebolo prístupné. Intenzivita poľnohospodárstva poklesla ďalej následkom stálych a trvalých rekvirácií, zemedelskí robotníci boli nahradení ruskými alebo inými válečnými zajatci, ktorí už v dôsledku svojej mentality jakožto váleční zajatci neboli na tej delnickej úrovni, ako naši maďarskí alebo slovenskí robotníci, a to tým menej, lebo títo robotníci podľa skúsenosti vykonávali rôzné práce prvovýroby s inteligenciou o veľa menšou ako naši. Títo váleční zajatci nedokázali sa prispôsobiť poriadkom, ktoré u nás zavládly od starodávnych časov, a tedy chov nášho hodnotného dobytka a vôbec naša hodnotná zemedelská výroba a obrábanie pôdy vyšly z války vo svrchovanej miere zanedbané a zničené.

K intenzívnemu zemedelskému hospodáreniu je treba veľký kapitál. Kapitál veľkých závodov bol v dobách válečných a poválečných zvláštnymi a mimoriadnymi potrebami, daniami, válečnými pôžičkami, dávkou z majetku a podobnými výdavky zo závodov zemedelských a v dôsledku toho i z výkonnosti zemedelstva vyssiavaný, následkom čoho výkonnosť zemedelských závodov klesla na minimum. A rovnako tak sa má vec tiež u ostatných zemedelských problémov. Po dobu války boly hospodárske budovy a iné predmety zariadenia zničené a zchátrané jednak následkom prirodzeného opotrebovania a neopravovania, jednak pre nedostatok odborných pracovníkov.

Maďarskí zemedelci na hraniciach majú ešte viac príčiny ku sťažnostiam. Každý zná následky bolševickej invázie a bolševickej vojny a obrovské škody, ktoré boly nimi gazdom spôsobené. Vie každý, že vznik nového štátu preťal prirodzené obchodné tepny maďarských zemedelcov pohraničných, preorientácia vyžadovala si dlhú dobu a vie každý, že veľká vzdialenosť odbytíšť pre nedostatok komunikácie má za následok, že maďarskí zemedelci musia svoje produkty odpredať lacnejšie než zemedelci zemí historických, naproti tomu však musia svoje potreby kupovať za ceny zaťažené vyššími dopravnými tarifami. Každý vie, že zvlášte v dobe počiatočnej platili dane z hektaru v rovnakom pomere. (Výkřiky posl. Vallo.) Pristúpte trochu bližšie, lebo z tej vzdialenosti vás nečujem. Pri takomto rovnakom zdanení došlo prirodzene k situácii, že maďarskí gazdovia v pohraničnom pásme na Slovensku boli daňovými bremenami viac zaťažení než gazdovia v zemiach historických.

Mimo toho treba uvážiť, že celý úverový organizmus družstevný, ktorý sa rozprestieral na všetké odvetvia zemedelstva, v dôsledku zmeny vladárstva zahynul, tak že tieto organizácie neboly pohraničným gazdom k dispozícii, a preto keď boli zasažení dávkou z majetku a došlo k pozemkovej reforme, ocítli sa v začarovanom kruhu, lebo buďto zaplatili dávku z majetku a zostali bez závodného kapitálu, alebo chceli odpredať svoje statky, ale to zasa nemohli preto, lebo viazla na nich intabulovaná dávka z majetku. Ešte i dnes vzniká z toho preveľa galíb a krívd, a je len čirá náhoda, že niektorý dlh je teraz chránený zemedelským príročím.

Predpovedám, - ako som predpovedal už r. 1925, že zemedelec za 5 až 6 rokov bude sa topiť v dlhoch až po krk - predpovedám, kam povedie táto jednostranná zemedelská ochrana menejcenná a priamo pochybená. Povedie tam, že zemedelci opustia hospodárenie intenzivné a vyčerpajú svoju pôdu, ich produkcia klesne na minimum a nastúpi hospodárenie extenzivné, ktorého následky pre štátné financie a zahraničný obchod - nazdávam sa - nemusím váženej snemovni zvlášte zdôrazňovať.

Očakávam od vlády, že provizorium zemedelského príročia použie k tomu, že učiní všetké opatrenia, aby podchytila energicky, skutočne a definitívne zemedelské obyvateľstvo a pozdvihla jeho životaschopnosť. Očakávam, že krem upravenia dlhov a iných opatrení na ochranu zemedelstva vládna správa uváži, že situácia maďarského zemedelského obyvateľstva na hraniciach podobá sa plačlivému údoliu a že ono prežíva dnes pomery o veľa ťažšie ako zemedelstvo ostatné, a že vláda uzná, že tieto tažké pomery nevyvolalo ono, ale že tieto vznikly z príčin na tom obyvateľstve nezávislých a preto je štátnickou povinnosťou a záväzkom štátnej politiky tieto okolnosti uvážiť a s maďarskými zemedelci výnimečne nakladať. Ale nie tak, ako sme to skusili, keď následkom obilnej hrdze bolo rozdeľované osivo, že tu svolali obyvateľstvo z dedín a povedali: ty si československý agrárnik, ty dostaneš; ty si vo strane maďarskej národnej, ty nedostaneš.

Nuže, veľavážená posl. snemovňa, vládnuť sa dá i takto, možno i takéto opatrenia činiť, možno i takto administrovať. Je však bez pochyby, že takéto vládnutie a takáto administratíva je zneužitím loyality občianstva, je zneužitím zemedelskej práce a zvlášte zneužitím práce zemedelcov maďarských, ktorí majú patrne v rukách životnú zásobáreň tejto republiky a tohoto štátu.

Vzhľadom na všetko to prehlašujem, že vládny návrh o zemedelskom príročí prijímam len s rezervou a budem proti nemu hlasovať dotiaľ, kým neuvidím istotu, že vláda chce čo najvážnejšie a doopravdy riešiť otázky zemedelstva. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo pan posl. Štourač.

Posl. Štourač: Vládním návrhem tisk 2438, jímž se má prodloužiti zákon č. 74 ze dne 5. května 1933 a vládní nařízení ze dne 29. července 1933, č. 155 Sb. z. a n., upravuje se provisorium výkonu exekuce proti zemědělcům a činí se dočasné opatření i v oboru řízení konkursního na jmění zemědělců. Toto provisorium má býti prodlouženo do konce února 1934. Dosavadní praxe v provádění uvedených zákonů naprosto nevyhovuje pro dvě třetiny zemědělců. U nás máme všech zemědělských podniků do 5 ha plných 70%. Ze všech zemědělských usedlostí, kterých je 1,468.000, plných 70% zemědělců nevlastní více půdy než 26 měřic. Tento dosavadní zákon se prodlužuje bez jakéhokoliv doplnění. Všichni předřečníci na této tribuně mluvili tak, jakoby měli nejlepší zájem se starati o malé zemědělce. Ale my vidíme, že zákon, který takto upravují, naprosto tomu neodpovídá. Jestliže tyto všecky zemědělské podniky již v r. 1929 byly odhadnuty na 70 miliard Kč, dnes v r. 1933 činí celkový dluh plných 38 miliard Kč; tedy vidíme, že zemědělství je více než ze 60% zadluženo. Ale vezmeme-li rozdíl od r. 1929 do dnešního dne, když r. 1929 byly odhadnuty veškeré zemědělské podniky na 70 miliard Kč, tedy dnes, kdy ceny zemědělských podniků nestouply, neudržely se, naopak poklesly jak u nemovitého majetku, tak u majetku movitého, ať živého nebo mrtvého inventáře, můžeme odhadovati, že zemědělství je dnes zadluženo na plných 75 až 80%. V tomto zadlužení je největší počet drobných zemědělců, kteří nevlastní více než 26 měřic. Když ještě tuto číslici rozšíříme o zemědělce, kteří vlastní nejvýše 50 měřic půdy a kterých jest asi 14%, uvidíme, že zůstává nepatrná skupina asi 16% velkostatkářů, kteří se hlavně podílí na výhodách tohoto zákona o odkladu exekucí na zemědělství. Z toho vidíme, že právě u těchto nejzámožnějších zemědělců, kteří mají přinášeti do státní pokladny desetimilionové částky, jsou exekuce zadržovány, že nejsou k plnění svých povinností ke státní pokladně nijak přitahováni, co zatím drobní zemědělci vesměs jsou dotčeni širokou krisí zemědělskou a pod ní úplně propadají zoufalství.

Jestliže si uvědomíme, že v počtu drobných zemědělců do 26 měřic je plných 90% těch, kteří vedle zemědělství provozují, aby se uživili, ještě různá řemesla jako tkalcovství, dřevařství, kolářství, kovářství, cihlářství, práci na stavbách atd., vidíme, že právě vedlejší výdělek u těchto drobných zemědělců slouží ke krytí veškeré životní režie a potřeb jejich rodiny.

Dnes vidíme následky hospodářské krise, kterou zavinil nynější kapitalistický řád, poněvadž právě všechny státy, kde kapitalistický řád jest u vesla, prožívají těžkou hospodářskou krisi. (Výkřiky posl. Pozdílka.) Ano, pane kolego, můžeme si všimnouti, že jediný stát, Svaz sovětských socialistických republik, což nám také dokázala londýnská mezinárodní hospodářská konference, neprožívá naprosto žádné krise a nemá žádných nezaměstnaných, ani fašistů, poněvadž jich tam není potřeba. (Hlasy: Tam by je odstřelili!) To také postihne vás, poněvadž se úplně modernisujeme podle fašismu německého. To na vás čeká podle politiky, kterou provozujete, a směnky, které podáváte, pracující třída vám zajisté i s úroky zaplatí.

Uvažme, že všichni zemědělci jsou dnes zbaveni veškerého vedlejšího výdělku a že dnes úplně závisí na svém drobném zemědělském podniku, který je úplně nevýnosný a při těch velkých břemenech zadlužený. Při nynější hospodářské krisi pracuje jak přednosta domácnosti, drobný rolník, tak i jeho žena a děti, všichni jsou zúčastněni na práci již od nejútlejšího mládí, a ti doplácejí právě ze své práce na vaše hospodářství, na vaši krisi, kterou jste způsobili. Dnešního dne zemědělec, jestliže vypěstuje obilí, případně oves u ovsa to vidíme nejlépe - prodává jej v Českomoravské vysočině za 45 Kč - já ho tam sám vozil, do vašeho agrárního družstva - ale je otázka, zač jej vaše agrární družstvo prodává státu. A tu uvidíte rozdíl, tu uvidíte, kde je to keťasení, jak ten drobný zemědělec je postižen a okrádán. Vy prodáváte tento oves eráru za 100 Kč 1 g. Zrovna tak je to u brambor, u ječmene a jinde. Vy vlastníte lihovary, vy vlastníte pivovary, škrobárny atd., vy vlastníte všechny pojišťovny, vlastníte banky, kde jste zastoupeni ve správních radách anebo jste jejich akcionáři, vy právě v této krisi, která je uvalena vesměs na drobný pracující lid, na drobné zemědělce, dnes se hojíte tímto zákonem a stavíte se, jako byste se chtěli zastávati malých zemědělců. Opak je pravdou, poněvadž na tomto zákoně se hlavně hojíte vy. Podle tohoto zákona rozhoduje okresní soud, kdo je zemědělcem nebo kdo jím není. Domkář, malozemědělec je podle tohoto zákona dělník, je tesař, švec. Dnes jste všechna vesnická řemesla zabili, všechny domácí výdělky jsou úplně pochovány. Tento zákon se nevztahuje na drobného živnostníka, na drobného řemeslníka a proto také okresní soudy rozhodují, že zemědělství je jeho vedlejší podnik, a rozhodnou tak, že na něj se ten zákon nevztahuje.

Proto je důležito, chcete-li býti upřímnými a poctivými, abyste se nehojili touto politikou sami, abyste z toho nekořistili, nýbrž odevzdali to těm, na čí zádech to provádíte, když říkáte, že to děláte pro drobné zemědělce. Jaké má výhody tento zákon pro drobného zemědělce, pro domkáře, pro drobné rolníky atd., to jsem už vysvětlil, že totiž nemá výhody naprosto žádné. Ještě jsem neviděl na vesnických úředních tabulích tolik vyhlášek dražebních ediktů, kolik jich vidím v této době. Dnes jsou polepeny všechny obecní tabule dražebními edikty, jimiž mají zabaveny drobní zemědělci a drobní živnostníci své majetky, a exekutor stále čeká, navštěvuje je, je stálým hostem na té vesnici, ví o každém domkáři, z paměti ho tam najde. Ale vás ještě nenašel, ještě jsem neviděl, že by exekutor šel na velkostatkáře, že by zabavoval vaše lihovary atd., ale zato drobní živnostníci, drobní zemědělci, kteří pracují a ve prospěch státní pokladny odevzdávají všechno, celý svůj život a své zdraví, právě ti jsou vaší politikou nejvíce dotčeni. Vidíme zločin, který je páchán na drobných zemědělcích nejen tímto zákonem, ale i ostatními daněmi, které jste zavedli.

Vezměte si, jak vypadá domovní daň. Před několika lety, dokud jste neprovedli berní reformu, platilo se z komína 3 Kč. Vy jste to však upravili tak, že se platí 5 Kč, ale platí se z místnosti. Z takové místnosti se platí, měří-li 12 m² a je-li tam kus rozbitého stolu, židle, má-li to okénko - může to býti ze samých šraněk a desek nebo ze samého bláta uplácané, ale musí se z toho platiti domovní daň. Ale podívejte se na vaše vily a nádherné budovy, jestli zde se bere v úvahu jejich skutečná hodnota při vyměřování daně a jestli z nich správně platíte daň domovní. Tato je uvalena na bedra drobných zemědělců, drobných řemeslníků a živnostníků. Víte o nich, když mají přinášeti oběti ve váš prospěch a také tenkráte, když potřebujete jejich krev, stavíte je do prvních řad, ale sami se schováte dozadu.

S obratovou daní je to zrovna tak. Daň obratová je paušalována pro zemědělce, ale podívejte se, zdali je to spravedlivé. Drobný domkář, který má na horách kus skaliště nebo neplodné půdy, na které se třeba vůbec nic nerodí, musí platiti stejný paušál z hektaru půdy zrovna tak jako nejzámožnější velkostatkář, který má veliké latifundie půdy nejlepší bonitní třídy, které mu vynášejí při jeho racionelním hospodářství veliké zisky. V placení se mu ubohý domkář a malorolník úplně rovná.

Zrovna tak to vypadá při poplatcích odstupních, při darovacích smlouvách, když otec předá synovi nebo dceři majetek nebo když ho prodá. Domkáři a malorolníku tam spočítáte přesně hodnotu chalupy, celý mrtvý a živý inventář, každé hradýlko, každou branku, motyku a kopáč, vše se řádně zapíše, zhodnotí a ze všeho musí býti odevzdány veřejné správě poplatky z převodu. Jestliže se však vypočítávají poplatky z převodu u velkostatkářů, berou se obyčejně zcela paušálně. Tolik činí hodnota budovy, tolik je hektarů půdy a o drobném inventáři se vůbec nemluví. Hodnota majetku několika takových malorolníků a domkářů by se jistě rovnala drobnému inventáři u velkostatkáře, který je u něj úplně zatušován.

Jak vypadají příjmy domkářů a malorolníků? Viděli jsme, že jsou zbaveni vedlejšího výdělku. Zemědělství domkářům a malorolníkům při jejich malém, nedostatečném a úplně zničeném a polámaném inventáři vynáší velmi málo, neboť tento domkář se svou kravičkou a pluhem, kterými obdělává svá pole, nemůže si koupiti nový inventář, sám si jej spravuje a nemůže zajíti k řemeslníkovi a poříditi si něco lepšího. Ptám se, co stojí při primitivním způsobu obdělávání půdy jeho práce za 1 g ovsa, který prodává za 45 Kč? Výrobní náklady na tento metrák ovsa, který přiváží do vašich agrárních družstev, činí 100 Kč, 45 Kč za něj dostane a tedy více než 50% doplácí na vaše hospodářství z vlastní práce, ze svých vlastních mozolů a ze svého potu. Totéž je u ječmene a všech ostatních obilnin, které od nás kupujete a zpracováváte a které nám zpět prodáváte za drahé peníze. My vám ty vaše pupky a to, co vám vynáší vaše hospodářství, musíme draho zaplatiti svou prací, kterou konáme my, naše ženy a naše děti.

Také zde už několikráte byl pro tyto zemědělce s tohoto místa připraven zákon, který měl poskytnouti úlevy nebo subvence. Řady subvencí byly zde povoleny ve prospěch zemědělství. Byly to subvence na pastviny, na hřebčince, na jalovice (Posl. Štětka: Na býky!), na býky, krávy, kozly, i na kohouty. Ale ptám se vás, můžete-li dokázati, že také některý domkář z těch 70% všech zemědělců dostal z vašich fondů nějakou subvenci. Právě tak na stroje. Zařídíte si celý komplex strojů, pohon, mlátičky s vytřísadlem, čističku s vazači slámy atd., dostanete na to krásné subvence, ale kdyby si měl domkář koupiti jen mlátičku, musil by prodati celou chalupu i se svým políčkem. Kdyby si to chtěl koupiti, může si nohy uběhati chozením, abyste mu nějakou subvenci poskytli. Naprosto vypadli tito domkáři a malorolníci, celý tento pracující stav z jakékoliv ochrany zemědělství. Ale nejen to, dostáváte subvence na zvířectvo, na stavby, na inventář.

A nyní si musíme všimnouti stavebního ruchu. Existuje zákon o stavebním ruchu, ale podívejme se mu na srdce. Pokud se týče zákona o stavebním ruchu, který v poslední době má se vztahovati také na zemědělství a hlavně na drobně zemědělce, odpovídám na vaši adresu řadou důkazů, že to byli drobní zemědělci, kteří se spoléhali na váš zákon, když se rozpadaly jejich doškové chaloupky nad hlavou a kteří si říkali: Nyní je zákon o stavebním ruchu rozšířen na zemědělce, hospodářské budovy i obytné, pokusíme se to spraviti, přistavěti. Ale nyní se musili podrobiti vašemu zákonu. Co to znamená? Takový malozemědělec musil míti odborného stavitele, musil míti odbornou komisi, všechno podle zákona stavebního, podle stavebního řádu moravsko-slezského na Moravě nebo zde v Čechách českého, musil míti všechno připraveno a jen tyto plány a odborné rozpočty, které se požadují, stály ho nejméně 2.000 Kč. Musil se podrobiti vašemu zákonu, ale na konec nejen že nedostal nic, nýbrž přišel i o to, co následkem toho zákona investoval, co musil dáti na doklady, když si podával žádost. Ta žádost byla tak rychle vyřizována, že za 2, 3 roky dostal odpověď, že ministerstvo sociální péče nemůže poskytnouti příspěvek podle zákona o stavebním ruchu - důvod často nebyl ani uveden, poněvadž v zákoně je řečeno, že právní narok na podporu stavebního ruchu nemá. Mám důkazy, že právě u vás, u těch největších, na vily a representativní paláce subvence byly. Mám důkaz, že šel váš funkcionář okolo kolegy a viděl, že má spadlou střechu. Řekl mu: "Ty jsi hloupý, využij zákona o živelních pohromách a řekni, že ti to shodil vítr." Stalo se to pouze tím, že se dotčený jakživ na střechu nepodíval, poněvadž pod tou střechou bydlili jeho podruzi, zemědělští dělníci. Na ty ať prší, o ty se nestará, ti mohou zmoknouti, jen když pánu je u kamen dobře, když má v troubě pořádného vepře, kterého po kousku ukrajuje.

Víme, že řada těchto věcí, které j sou přivoděny následkem vaší politiky, úplně se mine u drobných zemědělců jakéhokoliv účinku. Víme to také a drobní zemědělci také si to na vás velmi dobře pamatují. Pamatují si právě v této době, kdy jste vládním nařízením o úpravě ze dne 29. července 1933 snížili podpory v nezaměstnání. Z těchto podpor v nezaměstnání jsou především vyřazeni všichni zemědělci. Kdyby byl zadlužen a předlužen třeba na 100%, kdyby měl dětí, kolik chtěl, kdyby se v jeho boudě vítr točil, neměl čím topiti, co jísti, z čeho žíti, proto, že má kousek půdy, na něj se zákon o podpoře v nezaměstnání nevztahuje a on také nepožívá tu vaši několikráte omrchanou žebračenku. Tak vypadají vaši zemědělci, ti, kteří jsou prý vaši. Co prý j e z hroudy, všechno dohromady, venkov prý jedna rodina. Ano, ta jedna rodina je někde jinde, ta jest jen tenkráte, když se ucházíte o důvěru a diktujete mu: nebudeš-li volit, nebudeš pást na mé mezi, nedáš-li mi hlas, vypovím ti ručitelství. Vy říkáte: Venkov jedna rodina. Ale jak je po volbách, zavrou se sklepy, stodoly, a teď jděte se pást, kam chcete!

Že prý nejsou peníze na venkově. Ovšem že nejsou, a nejsou nikde mezi dělníky. Kde tedy j sou? Tam j sou, jak j sem řekl. Kdo okrádá o ty peníze pracující třídu, kdo okrádá ty drobné zemědělce, kdo keťasí na zemědělských produktech? Tam jsou ve vašich bankách, ve vašich ústavech a ve vašich pokladnách, kde vy hospodaříte, kde jste ve správních radách, v ředitelstvech atd. Tam j sou ty peníze. Já vám řeknu, jak je dáte do pohybu! Do pohybu je dáte tenkráte, když snížíte, a to důrazně snížíte pracovní dobu na 30 hodin za týden a zvýšíte mzdy vašim nezaměstnaným, které nemůžete zaměstnat, které jste přivedli v důsledku vaší politiky do nezaměstnanosti, přivedli jste je tam tím, že vlastníte veškeré výrobní prostředky vy, že je vlastníte proto, abyste utlačovali pracující a vykořisťovali se svými stroji celou pracující dělnickou třídu i zemědělce. Slevte na vašich příjmech, slevte na vašem keťasování! Ovšem víme, že to neuděláte. Vzpomínám si, že existoval lichevní soud, zřízený po válce, který měl stíhati keťasy, vydřiduchy, který měl počítat, kolik kdo má vydělat na zemědělských produktech, na nějakém živočichu, zvířeti atd. Odporučuji vám, jděte do Pivonic na Českomoravské vysočině k drobnému domkáři, který poklizí drůbež, prase, kravku. Ten drůbež nebo vejce za celý rok nesní, protože to musí prodat na daně, na úroky a na břemena, které jste vy na něho uvalili. Mléko od jedné kravky on musí odstředit, aby to máslo prodal, a to odstředěné mléko dá praseti. Vy nenajdete malorolníka, který by si pro sebe mohl prase zabít. On musí to prase dáti kolegovi, který ho vyžírá, který nepracuje na půdě, který nemá mozoly, který nemá ruce zamazány od hnoje, ale který si říká, že je zemědělec, a to patentovaný zemědělec. Vy však nejste zemědělci, vy jste zeměvládci. Vy jste vykořisťovateli zemědělců. Chcete-li jim pomoci, musíte býti upřímní. Musíte vaši politiku obrátit na 100 %, nesmíte lichvařit, musíte býti skromnější. A když mluvíte o demokracii, ať je ji také vidět. Porovnejte jídelní lístek u zemědělce a velkostatkáře, u velkého sedláka a velkoobchodníka, u vší té sebranky nahoře a porovnejte, z čeho ti drobní zemědělci žijí. Vy nevíte, jaká máte vynajíti jídla, aby vám chutnala, vy nemůžete najíti místo, na kterém by vám ubylo vaše sádlo, které vám narostlo v důsledku bídy drobného zemědělce, který nemá z čeho by se nasytil, aby mohl dále pracovati, aby mohl býti silný, aby mohl vychovávati své děti. Jeho děti a vůbec děti drobných zemědělců v dnešní době vaše politika přivádí do úplné zkázy tím, že žijí v podvýživě, že si nesou od nejútlejšího mládí zárodek tuberkulosy. Vychováváte novou prostituci, poněvadž jste nezaopatřili dcerky chudých rodin, a ty, aby mohly býti živy, musí prodávat své tělo často za kousek chleba, aby se nasytily. Vychováváte ze synků zloděje a žebráky. Vidíme dnes řadu moderních žebráků, kteří si nikdy nepomyslili, že by měli pucovat kliky.

Dnes se mluví o krisi, ale ta je převalena jediné na bedra pracující třídy, na bedra sociálně nejslabší. Co vyrůstá z této generace, ze které mají býti příští mistři, odborníci, národohospodáři, členové státu, kteří mají též rozhodovat a pracovat? Jsou toho schopni? Je zde na to vyhlídka? Není. A není možnosti, aby chudá pracující třída si dala svého synka vyučiti řemeslu, není možno, aby ho dala vystudovat, aby se mohl na jakémkoliv úseku odborné práce vzdělat. Vyjde-li školu a hledá-li mistra, dostane vždy odpověď: Nemám sám co dělat, nepotřebuji učedníka. Ale vezme-li přece, tedy za podmínek nejtěžších. A jak to je po vyučení? On má nastoupiti životní dráhu, aby se zdokonalil, odborně vyrostl, aby se dál vzdělal, ale on chodí nejenom celou Moravou a Čechami, nýbrž celou republikou a na konec přijde zpět na krk rodičům. Tak daleko to jde, že rodiče, kteří nemají sami co jíst, mají jenom bídu a hlad, mají na konec živit své dítky, které jim přijdou na krk. Vy nejenom že jste se nepostarali o jejich zaměstnání, ale vzali jste jim poslední.

Prohlašuji jménem celé pracující třídy a také jménem většiny drobných zemědělců, kterých je 70% a kteří se mnou souhlasí na 100%, že všichni vás prohlédli, že vědí, kde je bída, kdo je vinen, kdo to zavinil, že je to kapitalistický řád. Oni vědí, proč zakazujete naše schůze, časopisy. Oni právě z toho čerpají a říkají: Však kdyby se jich nebáli, tak by to nezakazovali! Proč jim to zakazují? Že se bojí, že mluví pravdu, že ukazují na jejich korupci, keťasení atd. Proto jste přikročili k tomuto kroku, proto jste zastavili dělnický tisk! Ale nejenom to, chcete rozpustiti komunistickou stranu. Co myslíte, že tím dosáhnete? Nedocílíte nikdy svého cíle, ke kterému směřujete. Naopak, pracující třída včetně všech drobných zemědělců na vesnicích, která nemůže dále žít, volá a chytá se všeho možného vysvobození a ví, že ji osvobodí ten, kdo je vámi potlačován, pronásledován, zavírán do kriminálu, na koho posíláte policajty a četníky, tedy s touto politikou vaší se úplně rozchází a proto my se nebojíme nic. Ale vy se bojíte voleb jako čert kříže, že je oddalujete, že v obcích jste suspendovali komunistické starosty. Oni to vědí a celá veřejnost z toho čerpá.

Místopředseda Taub (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta již uplynula.

Posl. Štourač (pokračuje): Ale odpovídám na vaši adresu: I kdybychom nepsali, neschůzovali, tedy vy sami agitujete pro nás svou politikou, třídním terorem, který je fašistický. A proto volám celou pracující třídu a právě ty zemědělce, kteří jsou dnes v postavení, na které se nevztahuje ani nemocenské, ani úrazové, ani starobní a invalidní pojištění, na které se nevztahuje nic. Jestliže jedenkráte onemocní, nemá pětikorunu na doktora a léky, on musí ve své rodině tak dlouho stonati, až zemře. Přátelé, takhle se na to nebudeme dívati, budeme se na to dívati čistým rozumem. Jestliže jste k němu nedospěli včas, tedy vám jej pracující třída vtiskne na čelo mocí a brzy, poněvadž ji k tomu doženete.

Kam vede váš teror a vaše politika? Zavřete člověka a nemáte ani obvinění, ani důkazu, aby byl zavřen. V Brně 3 měsíce jest Alois Pšenička z Kladna ve vězení a naprosto není na něm viny. Podle něj sedí Vávra z Ostrova č. 3 a řada jiných dělníků. Jestliže se jdeme ptáti, proč jsou zavřeni, odpovídají: vyšetřuje se, hledá se. To je pozdě, napřed zavříti a pak nevěděti proč a hledati paragrafy, podle čeho ho odsouditi. To je vaše politika. Táži se pana ministra spravedlnosti, zdali o tom ví a souhlasí s tímto opatřením, aby nevinná oběť seděla v kriminále několik měsíců, aniž by byla odsouzena. Žádám, aby mi bylo odpověděno po této stránce. S tím se rozcházíme a říkám, že vaše politika je úplně u konce. Zase prodlužujete provisorium. Prý pan ministr spravedlnosti dr Meissner prohlásil, že neměl kdy následkem úmrtí býv. min. předsedy Švehly, aby tento zákon řádně propracoval a upravil tak, aby vyhovoval, že se museli rozejíti, ale že budou míti na to čas k poslednímu únoru, aby zákon zdokonalili. Nevěřím, že jej zdokonalí, že to udělají, poněvadž jste dávno ztratili cit pro drobné zemědělce, kteří by potřebovali tohoto zákona, a to nutně, poněvadž oni se hroutí pod vašim hospodářstvím, jsou z nich zoufalí a nemocní občané, kteří čekají na vysvobození, a to jim dá sjednocená pracující třída zemědělců, živnostníků, rolníků, drobných úředníků a s vámi se tak vypořádají, že místo vašeho spuchřelého kapitalistického řádu nastolí socialistický řád. (Potlesk poslanců strany komunistické.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaného pozměňovacího návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Pozměňovací návrh posl. Jos. Svobody, Štourače, Novotného a soudr.:

Zákon znějž:

"§ 1. Exekuce zahájené proti zemědělcům, živnostníkům a obchodníkům, jichž roční příjem nepřesahuje 16.000 Kč, se navždy zastavují, přesahuje-li roční příjem věřitelů 30.000 Kč ročně.

Daňové pohledávky proti dlužníkům uvedeným v odst. 1 se škrtají.

§ 2. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Týmž dnem pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení jemu odporující. Provedení se ukládá ministru spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se súčastněnými ministry."

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji výboru zemědělského, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Jako zpravodaj výboru zemědělského konstatuji, že pánové, kteří se ujali slova v debatě právě provedené o tomto zákonu, zaujali stanovisko nejen k zákonu samému, nýbrž i k různým aktualitám, které souvisí se zemědělskou krisí. Pokud se týče zákona samého nepostihl j sem nikde v debatě nějaké námitky proti němu, nýbrž naopak byl projevován všeobecný souhlas s odkladem exekučního prodeje majetku zemědělského. Zdůrazňuji dokonce jednu okolnost, kterou akcentovali někteří řečníci, když prohlašovali, že tento zákon o odkladu exekucí nepřinese žádnou positivní pomoc pro zmírnění toho velkého problému, jakým je zemědělské zadlužení, dokonce zemědělské předlužení; a je správné, aby se při této příležitosti akcentovalo, jako to učinilo několik řečníků, že náš stát musí také přikročiti k tomu, aby se tento veliký problém zmírnění zemědělského zadlužení řešil nějakou positivní, účinnou a vydatnou pomocí. Není bez zajímavosti, když konstatuji, že tento veliký úkol zmírnění zemědělského zadlužení anebo zkrátka řešení oddlužení zemědělství byl řešen již v řadě států, především u států sousedních. Vzpomínám Německa, Polska, Maďarska a dalších států: Rumunska, Jugoslavie. Ale já uvádím i státy zámořské: Japonsko, Brazilii, Argentinu, Egypt. Prosím, tyto státy rovněž vyřešily zvláštními zákony účinnou pomoc pro oddlužení svého zemědělství. A co dělá náš stát?

Slavná sněmovno, konstatuji, že náš stát tento úkol z důvodů přímo nepochopitelných stále odkládá. Měli jsme loňského roku vládní osnovu zákona, kterou předložila vláda Udržalova v prvním pololetí minulého roku o t. zv. úvěrové pomoci pro zemědělce postižené zemědělskou krisí. Kdyby se byla tato osnova, podle mého názoru dobře formulovaná, uskutečnila, byla by přinesla vydatnou pomoc pro záchranu těch tonoucích, ale prosím, výsledek byl, že tato osnova uvázla, neuskutečnila se, zapadla v koaličních poradách. Je to zjev smutný, já to zde vyzvedám, že náš stát, snad jediný z evropských států, které dbají podpory svého zemědělství, nevyřešil tento důležitý úkol, jakým je problém oddlužení zemědělství. Nuže, když tento veliký úkol vyzvedám, prohlašuji aspoň uspokojení nad tím, že jsme prodloužili zákon o odkladu exekučních prodejů. V závěru opakuji návrh původní, aby slavná sněmovna tento vládní návrh zákona o odkladu exekucí schválila. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. dr Daňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! S hlediska zemědělského odůvodnil pan zpravodaj výboru zemědělského dostatečně osnovu také v doslovu. S hlediska ústavněprávního nebylo činěno námitek proti osnově, proto nemám, co bych dále dodal, a trvám na návrhu, jak už jsem jej podal při svém referátě. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní). Hlasování o tomto odstavci pořadu odložíme. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: