3. Zpráva výboru živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2439) zákona o prodeji zboží za jednotné ceny (tisk 2454) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. Netolický. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! Není tomu příliš dlouho, co také u nás po příkladu jiných zahraničních států začaly se tvořiti nové obchodní domy za pomoci kapitálově silných svazů a společností, které způsobem velmi lákavým vystavují své zboží na hlavních třídách a učiní tyto své obchody sympatickými nejen t. zv. levnými cenami, nýbrž také tím, že vystavují zboží k volnému nahlédnutí, a kupující obecenstvo může si tudíž zboží volně prohlédnouti, aniž by bylo jakýmkoliv způsobem nuceno ke koupi nebo, snad z nějakého ostychu vůči personálu nebo majiteli obchodu, musilo si ukládati určitý ohled a povinnost k nákupu. Těmito obchodními domy s jednotnými cenami vytvořila se zvláštní atmosféra u obchodu ostatního. Všude tam, kde takový jednotný obchod neb filiálka takového obchodního domu s jednotnými cenami se vytvořila, nastal příliv kupujících a reelní obchody v sousedství se nalézající byly velmi citelně poškozeny nejen pokud se týče odbytu, nýbrž i pokud se týče cen, zacházení s odběrateli, takže docházely všeobecné stížnosti a deputace a tím vyvolána byla také snaha omeziti tyto obchody, takže i vláda sama rozhodla se předlohou zákona omeziti šíření a zakládání obchodů s jednotnými cenami a jejich filiálek.

V poslední době jsme viděli, ať to byl obchodní dům Jepa, Te-Ta, Aso nebo Ara, že se tyto obchodní domy pokoušely zakládati filiálky ve všech větších městech po celé Československé republice. Zvláštní příklad viděli jsme na př. v Brně nebo Bratislavě, kde se jednalo o to, aby zachycena byla ještě lhůta, která zákonem byla vymezena. Na př. v Bratislavě samé ještě zedníci ani nebyli hotovi s úpravou krámu, ale aby obchodní dům Te-Ta zabezpečil si filiálku v Bratislavě, dal 30. listopadu několik stolů se zbožím do obchodních místností, aby tím prokázal, že jeho filiální obchod existoval ještě koncem listopadu letošního roku, poněvadž zákon ustanovuje, že všechny obchody nebo filiálky obchodů s jednotnými cenami, zřízené po 1. prosinci, mají přestati existovati anebo mají býti provozovány v tom rozsahu, v jakém provozovány byly v době předcházející, tedy ku konci listopadu běžného roku.

Tak zv. výhoda levných cen vysvětluje se namnoze tím, že v těchto obchodech prodává se zboží partiové, nehodnotné. Je zajímavé slyšeti výrobce, průmyslníky o tom, nač se táží takoví nakupovači, kteří přijdou jménem obchodu s jednotnými cenami nakupovati různé druhy zboží. Jsou to nakupovači, kteří nemají o nějaké obchodní zdatnosti nebo o ceně a hodnotě zboží ani té nejmenší znalosti. A první jejich slovo je, jak praktikové dotvrdí, zdali dotyčný výrobce by ten nebo onen druh zboží mohl udělati levněji. Znamená to, že obchody s jednotnými cenami nemají zájem na zboží reelním, hodnotném, nýbrž na zboží, které by bez ohledu na jakost bylo pokud možno nejlevnější. Všude tam, kde je možno učiniti nákup ve velkém, za levnější ceny, objevují se nakupovači obchodů s jednotnými cenami a pak se ovšem vyskytují ceny, které jsou pokládány za levné, kterými kupující obecenstvo do takovýchto obchodů má býti a také je lákáno.

Vytýkáme obchodům s jednotnými cenami, že jsou to podniky kapitálově zařízené, podniky, které neberou také žádný zřetel na platové podmínky, sociální poměry svých zaměstnanců. Jsou to tedy nejen důvody špatnější jakosti zboží na klamání obecenstva, které se dá kolikrát zlákati cenami, ale jsou zde i důvody fiskální, protože obraty v těchto obchodních domech jsou veliké a nepodaří se státnímu fisku je podchytiti daněmi uloženými do té míry, jak by bylo žádoucno.

Ovšem kapitolou samou o sobě j sou sociální poměry zaměstnanců, snad lépe řečeno zaměstnankyň v podobných domech s jednotnými cenami. Při projednávání této předlohy ve výboru bylo dnes konstatováno, že výpočet dokazuje, že ku př. obchodní dům Aso ušetří na mzdách asociálních povinnostech za jeden rok na svých zaměstnancích 6 mil. Kč. Je to tedy obrovská částka, která majitelům tohoto podniku bez jejich přičinění zůstane ku prospěchu.

Při této příležitosti nelze dosavadní obchod ve všem j en hájiti. Musíme vytýkati, že dosavadní obchod má také určité nedostatky, u kterých je žádoucno, aby se po zkušenostech, nabytých s obchody s jednotkovými cenami, v určitém smyslu napravily. Dosavadním obchodům je možno vytknouti, že to byly obchody, které více méně svého odběratele, konsumenta si nevážily, že nevyhovovaly v zacházení s konsumenty a že také cenově jejich stanovisko konsumentům, občanstvu nebylo přijatelné a nevyhovovalo. Očekáváme, že po těchto zkušenostech sám obchod se přičiní, aby oprávněné výtky, které mu se strany konsumentů byly činěny, byly odstraněny a aby styk mezi konsumentem a reelním obchodem byl založen na jiné, přijatelnější basi. V důsledku zavedení obchodů s jednotkovými cenami všude tam, kde jsou zařízeny, a také se zřetelem k nynější hospodářské tísni můžeme konstatovati, že poměry u ostatních obchodů jsou velmi tísnivé. Máme zprávu, že v různých menších městech, kde zřízeny byly filiálky těchto domů s jednotnými cenami, hrozí nejen zmenšení obratu majitelům obchodů, ale tito se zřetelem k menšímu obratu hrozí propouštěním svých zaměstnanců. Máme na př. zprávy z Teplic-Šanova, že tam hrozí propuštění snad nějakých 150 zaměstnanců obchodních, z toho jediného důvodu, že dosavadní majitelé obchodů nemají pro ně dostatečného zaměstnání.

Mohly by zde vzniknouti spory a poukazy k tomu, že obchody s jednotnými cenami přinesly zlevnění nákupu, že ceny, za které je možno v těchto obchodech nakupovati, j sou podstatně levnější než u obchodníků ostatních. Připustíme-li, že tu a tam toto tvrzení odpovídá skutečnosti, dovedeme si to vysvětliti. Uvědomte si na příklad, že hračkářský obchod koupí nějakou hračku snad v počtu 100 kusů, ale obchod s jednotkovými cenami může nakoupiti třeba 1000 nebo 2000 kusů takové hračky. Tedy ta kapitálová přemoc, ten kapitálový nákup ve velkém dociluje a může docíliti určité levnější ceny. Uvážíme-li však ty okolnosti druhé, na př. to, že zboží kvalitou neodpovídá, tedy ten levný nákup je jen zdánlivý a je zase vyznačen v nehodnotě zboží, tedy nekyne zde vůbec žádný prospěch kupujícímu občanstvu. Na druhé straně jsou zde ohledy hospodářské na ostatní malé podnikatele, že by rozšířením těchto obchodů stála zde řada mladých lidí bez naděje do budoucna, že si bude moci založiti existenci. Uvážíme-li sociální znehodnocení a sociální útisk zaměstnanců v dosavadních obchodech, eventuálně také ty následky pro zaměstnance obchodů ostatních, uvědomíme-li si všechny tyto ztráty, je jistě na čase, že vláda - a tu přiznávám bez mučení, že dosti opožděně podala předlohu zákona, kterým se alespoň od 1. prosince t. r. omezuje zakládání dalších obchodů na 2 roky a po této lhůtě je možno zakládání jen na zvláštní povolení zemského úřadu a jen tenkráte, kdy k tomu dá také souhlas obchodní a živnostenská komora. Ten čas 1. prosince, jak je v zákoně vyznačen, přijímáme jen s určitým zdráháním, domnívajíce se, že tento rozhodující den měl býti položen poněkud nazad, poněvadž existuje zde už řada obchodů s jednotkovými cenami, které tímto ustanovením dostanou určité privilegium jenom proto, poněvadž nemohou býti zakládány obchody nové, které by konkurovaly těm dosavadním. Je tu tedy pro ně určitá výsada, poněvadž ty dosavadní obchody zůstanou bez konkurence.

Důvody, které jsem uvedl, odůvodňují jistě vládní návrh a proto jménem výboru živn.-obchodního doporučuji, aby tomuto vládnímu návrhu zákona dostalo se ústavního schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut. Námitek proti tomu není? (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou. Řečnická lhůta je tedy schválena.

Přihlášeni jsou tito řečníci: "proti" p. posl. dr Rosche a Jiráček, na straně "pro" p. posl. Eckert.

Dávám slovo p. posl. dr Roschemu.

Posl. dr Rosche [německy]: Pánové! Se všech stran se uznává, že celé hospodářství žije ve znamení velmi těžké krise a nouze a že všechny stavy a skupiny povolání v hospodářství bojují těžký boj za existenci. (Předsednictví se ujal předseda dr Staněk.) Dnes odpoledne projednávali jsme v této sněmovně zákon, jímž se prodlužuje odklad exekucí pro zemědělce. Nechceme mluviti ani pro a ani proti, ale na každý způsob jest jisto, že toto opatření jest jednostranným protežováním jednoho stavu vůči věřitelům, jimž se této ochrany nedostává. Musím se tázati, zda obchod, průmysl a živnosti nejsou v témž stavu jako zemědělství a neměly by stejný nárok na toto moratorium. Ovšem tím by věc dostala malou chybičku: Tím bychom se ocitli ve znamení všeobecného moratoria, které zde zavádíme jen pro zemědělství. Ale téhož dne projednává se také zákon o obchodech s jednotnými cenami. Mám pocit, že v dnešní těžké době neměli bychom vlastně dělati takovýchto pokusů. Obchod, živnosti a průmysl jsou stavy, které zvláště po válce byly podrobeny velké inflaci, jednak pravidelným přírůstkem. Nesmíme přehlédnouti, že podle soupisu závodů z roku 1931 dosáhly u nás obchodně-živnostenské podniky čísla přes 250.000, že tedy na 55 obyvatelů připadá jeden obchodně-živnostenský podnik, v Praze na 45 obyvatelů, v Teplicích dokonce na 31. Nesmíme také přehlížeti, že vedle tohoto pravidelného vývoje a přírůstku zvláště obchodního stavu došlo také k určité tísni organisací konsumních spolků, dále průmysl začal zřizovati vlastní prodejny a konečně pro krisi vstoupil do stavu obchodníků také velký počet nezaměstnaných, neboť ve většině případů nepotřebovali k tomu průkazu způsobilosti. Nyní se k tomu druží ještě obchody s jednotnými cenami. Musíme si dáti zásadní otázku: Chceme uznávati individualitu obchodníka či nikoliv? Uznáváme-li individualitu obchodníka a jeho stavu, musíme se také starati v přiměřených hranicích o jeho ochranu. (K posl. Kleinovi, který ukazuje osnovu zákona:) Pane kolego Kleine, myslím, že mohu tvrditi, že se tato ochrana neprovádí dostatečně, zvláště pokud jde o obchody s jednotnými cenami. Domnívám se, že musíme spíše konstatovati, že se dělá pravý opak toho, že dnes určité politické vrstvy jsou vlastně více srozuměny s kolektivisací obchodního stavu. Musí se jim jen vytknouti, že se tato kolektivisace provádí vlastně za pomoci mezinárodního finančního kapitálu. To jest přece dosti velký rozpor a neměl by býti vlastně takto schvalován.

Dnes stojíme ve znamení jakéhosi přeorganisování distribuce celého obchodu. Vidíme však také mocné pronikání mezinárodního finančního kapitálu do oboru hospodářství ve způsobě pronikání do obchodního stavu. A tu se domnívám, že si dnes musíme přece dáti rozhodující otázku: Máme dnes poskytovati ochranu mezinárodnímu finančnímu kapitálu nebo máme míti sociální ohledy na obchod a živnosti, které dnes, v této těžké době krise bojují velmi těžký boj za existenci? Domnívám se, že jsme všichni za jedno, že i obchodní a živnostenský stav potřebuje určitého přeorientování a že se musí přizpůsobiti moderním směrům a duchu doby. Ale nesmíme přece dovoliti, aby na druhé straně tento stav byl zaskočen mezinárodním finančním kapitálem! Při tom jest rozhodující otázkou, zda skutečně jest potřeba obchodů s jednotnými cenami či nikoliv? A tu se domnívám, že musím prohlásiti, že v nynějších těžkých dobách není naprosto takovéto potřeby, dokonce ani s hlediska cen, poněvadž přirozená soutěž v celém hospodářském životě sama o sobě upravuje nabídku a poptávku a snižuje ceny. To, co dnes vidíme, jest vlastně falešný pláštík, jímž jest celá ta věc zahalena, mluví-li se o obchodech s jednotnými cenami jako o kulturním činiteli a že prodávají jakostní zboží. Ve skutečnosti se celý problém nedotýká ani tak otázky spotřeby jako otázky ceny a právě otázka ceny vykonává dnes přece velmi silný vliv na mzdu dělníka a stlačuje jeho životní úroveň. Právě u obchodů s jednotnými cenami ocitáme se dnes před zásadní otázkou, má-li se pomoci silnějšímu nebo slabšímu, před otázkou zničení kupeckého stavu vybudováním obchodu s jednotnými cenami. Dovoláváte se častokráte poměrů v našem okolí. Musíme konstatovati, že Německo zakázalo jednotné obchody nikoliv teprve za nynějšího režimu, jak jest to líčeno ve zprávě "Jepy ", nýbrž tyto obchody byly v Německu zakázány již 23. prosince 1932. V Rakousku byly zakázány, než ještě vůbec některý byl otevřen.

Není pochyby, že podle mínění veškeré veřejnosti zákon přišel příliš pozdě. Nezakazuje vůbec obchody s jednotnými cenami, nýbrž zavádí jakési koncesování, neboť k povolení obchodu s jednotnými cenami jest třeba ministerstva obchodu spolu s ministerstvem sociální péče. Musím však konstatovati, že máme dojem, že zákon přichází teprve ve chvíli, kdy již bylo dovoleno zříditi takový počet obchodů s jednotnými cenami, jaký jste chtěli připustiti. (Souhlas.) Neboť boj proti obchodům s jednotnými cenami trvá přece již přes rok a odpovědná vládní místa nemohou přece za žádných okolností namítati, že by kratší a rychlejší projednání nebylo vedlo k dnešnímu podanému návrhu. Nesmíme přece přehlížeti, že se v tomto případě nesmíme naprosto odvolávati na živnostenský řád. Zažádá-li si obyčejný smrtelník o povolení, normálně k tomu potřebuje dlouhé doby, kdežto tyto obchody s jednotnými cenami byly povoleny v docela málo hodinách a požární a zdravotně-policejní předpisy byly vyřízeny v několika minutách. Zde byly činěny výjimky, které by jistě normálně vzbudily velké podezření, že zde chcete tyto obchody protežovati. Konstatujeme, že hnací síly kapitálu zúčastněného na obchodech s jednotnými cenami byly silnější než péče o těžký existenční boj obchodu a živnosti. Nechci vládě činiti naprosto žádné výtky a jsem dalek toho podkládati jí úmysl, že chce zničiti obchod a živnosti. Ale právě proto musím také konstatovati, že za žádných okolností nechápeme trpění obchodů s jednotnými cenami a před celou veřejností konstatuji, že pan ministr obchodu jako ten, kdo jest především odpovědný a odpovědně podpisuje za otázku obchodů s jednotnými cenami, zjistí velký stupeň nespokojenosti v obchodu, živnostech a průmyslu, poněvadž tam cítí, že ochrana patří jim a nikoliv obchodům s jednotnými cenami. Nemám v úmyslu ani v nejmenším osobně napadnouti pana ministra obchodu, ale musím konstatovati, že jeho sliby deputacím obchodnictva a živnostnictva nebyly vůbec dodrženy. Již dávno nechápeme obchodní politiku vlády. Lze pochopiti, že obchodní politika závisí na poměrech v cizině. Ale vnitropoliticky nemůžeme pochopiti postup v otázce obchodu s jednotnými cenami. Také ministerstvo sociální péče nemůže celou tuto otázku naprosto vyříditi pouze se stanoviska kolektivních smluv a závodních výborů. Také toto ministerstvo bude musiti posuzovati tuto otázku s toho stanoviska, jak se projevuje na existencích postižených lidí. Pak musí snad ministerstvo soc. péče konstatovati, že nejen pro krisi, nýbrž zvláště zavedením obchodů s jednotnými cenami v takových místech, kde jsou, očekává obchod, živnosti a průmysl zničení.

Zákon sám nepodává naprosto žádné definice obchodů s jednotnými cenami. Důvodová zpráva, která přijímá důvody obchodnictva za své, prohlašuje docela upřímně, že v této chvíli není možno podati takové definice, která by obsahovala všechny momenty. Ale není zcela správné dovolávati se pouze §u 1 a přenechávati spory zemskému úřadu. Ale přece bych rád zdůraznil, že do zákona měl býti pojat rozdíl mezi obchody s jednotnými cenami, obchodními domy a bazary. (Posl. Klein [německy]: Pokuste se o to přece!) Pane kol. Kleine, v tomto případě jest zákonodárcem koalice a bylo by věcí koalice sestaviti tuto definici. Ale řekl bych vám jednu věc, že dnes v celku záleží rozdíl v otázce cen - sám chci pomoci, nevytáčím se - že hlavně jde o otázku cen, ale že obchody s jednotnými cenami, o kterých se mluví, nemají vlastně s jednotnými cenami nic společného. Jděte přece do "Jepy ", do "Te-Ta " a jak se všechny jmenují a uhlídáte tam ceny naprosto pestré a nepřijdete na vůbec žádné jednotné ceny. Musíme se zabývati otázkou, že tímto zákonem nemají býti postiženy obchodní domy, a proto bude nutno, aby se našel patrný rozdíl mezi funkcemi tohoto útvaru obchodu. Obchodníkům šlo v podstatě o termín. Zákon jest terminován 1. prosincem, ve skutečnosti obchodnictvo bojuje celý rok, nejprve se navrhoval 1. únor, měsíc co měsíc se smlouvalo a dnes odvoláváte se na nedostatek orientace, na dodržení lhůt, na organisace atd. V zákoně nikde není zavedeno, že k vyřízení nějakého zákona jest nezbytně nutno, že se musí vyčkati s posudkem hospodářské organisace atd. Prosím, dodrželo se to, ale otázka tato má tak vynikající význam, že by se vlastně tato věc byla musila upraviti dříve.

Posuzujete-li otázku obchodů s jednotnými cenami se stanoviska politických stran, musíte přiznati, že vlastně posuzování obchodů s jednotnými cenami jest v rozporu s programem všech koaličních stran. Dnes jsem s dostiučiněním také ve výboru konstatoval, že i representanti koaličních stran vnitřně se mnou souhlasí, i kdyby to navenek nepřiznávali. I se stanoviska zemědělství lze otázku jednotných cen posuzovati nejen se stanoviska spotřebitele, nýbrž i se stanoviska dodavatele. Nedovedu pochopiti stanovisko národních demokratů k této otázce a byl bych velmi zvědav na schůzi, kdyby dnes pan ministr obchodu jako representant národně-demokratické strany chtěl vyložiti před veškerými obchodníky své chování v otázce obchodů s jednotnými cenami. Čteme-li námitky "Jepy" v otázce obchodů s jednotnými cenami, vidíme něco zajímavého. Tyto námitky jsou však také pobuřující z toho důvodu, poněvadž se dovolávají, že obchody s jednotnými cenami jsou velmi značným kulturním činitelem a zřizují se v Československu jen z těchto důvodů. Prohlašuji vám, že pro zřízení obchodů s jednotnými cenami rozhodují čistě obchodní důvody a zřizují-li je akciové společnosti, nemá to naprosto nic společného s otázkami mravními, morálními, výchovnými a kulturními.

Tvrdí se, že obchody s jednotnými cenami prodávají jen jakostní zboží. To bych popřel, poněvadž právě naopak obecenstvo jest lákáno do těchto obchodů osvětlovači, tlampači a gramofony a prodává se tam nejlacinější zboží. Prosil bych vás, abyste jednou prodělali, když nakupovači obchodů s jednotnými cenami přijdou do průmyslových podniků a nakupují. Vůbec nehledí na zboží a jeho jakost. Rozhoduje pouze cena. Podnikateli se řekne, že je jim úplně lhostejno, jak se zboží vyrábí, může býti sebe méně cennější, továrník může je vyráběti tak špatné, jak chce, hlavní věc je, že je levné. Ale to znamená, že tyto poměry vytlačují z výroby jakost k méněcennému zboží a že snížením této jakosti musí nezbytně dojíti ke snížení mzdy, že zničením jakosti jest vůbec zničena možnost tvoření kapitálu, možnost tvoření mezd, možnost povznesení životní úrovně dělníkovy, jakož i každá možnost nějaké reservy.

V této souvislosti bylo by možno říci ještě velmi mnoho o obchodech s jednotlivými cenami. Ale pokud jde o obchod a průmysl, upozornil bych rád koalici, že velká část obchodnictva otevřením obchodů s jednotnými cenami, jejich trváním jest v nebezpečí a jeho existence ohrožena. Otázka, na kterou jsem ještě nedostal psychologického odůvodnění a odpovědi, jest stanovisko konsumů k otázce obchodů s jednotnými cenami. Byl bych se domníval, že právě konsumní spolky jsou velkým nepřítelem obchodů s jednotnými cenami; a nyní vidím, že konsumní spolky neútočí, jak se zdá, na obchody s jednotnými cenami naprosto takovým způsobem, jak by se to bylo mělo očekávati, neboť tyto obchody s jednotnými cenami jsou velkou konkurencí pro konsumní spolky. Tu se divím, že právě socialistické skupiny nezaujímají proti těmto obchodům pregnantnějšího a nepřátelštějšího stanoviska.

Silně jest dotčena také otázka zaměstnanců. Pokud jde o obchodníky, musí mi kol. Klein potvrditi, že jest velkým bezprávím, vidíme-li, že se obchody s jednotnými cenami otevírají s nezletilými děvčaty, která byla vzata z ulice, která nemají ani potuchy o obchodu a živnosti, neboť začínají prodávati druhého dne, kdežto od normálního obchodníka se vyžaduje průkaz způsobilosti. Pět let, z toho tři léta učednická, dvě léta pomocnická, a na druhé straně, jak řečeno, nevyučená děvčata prodávají. (Posl. Klein: § 8!) Pane kol. Kleine, již ve výboru jsem na to upozornil, že jest velmi zábavné, vidíme-li na jedné straně, jak se v těchto obchodech s jednotnými cenami přijímají zaměstnankyně a levné síly a na druhé straně vynucuje ministerstvo obchodu opatření, aby se ve většině obchodně-živnostenských odvětví vydával průkaz způsobilosti. Také pro průmysl jsou obchody s jednotnými cenami dvojsečným mečem. Obchod se nedá dělati na dvakrát, a v budoucnosti se ukáže, že se průmysl musí rozhodnouti buď pro jedno nebo pro druhé, neboť pokládám toto dvojí dodávání současně obchodům s jednotnými cenami a jiným obchodníkům - za nemožné z toho prostého důvodu, poněvadž výroba pro obchody s jednotnými cenami jest něčím docela jiným, tato výroba snižuje se na nejmenší míru jakosti, kdežto my se musíme přece snažiti a přáti si, aby zůstala zachována jakost zboží; neboť svou pověst na světovém trhu nemáme pro levný výrobek, pro brakovou výrobu, nýbrž pro výrobu jakostní a právě Československo jest po této stránce zemí, která by měla nárok udržeti si pověst jakostní výroby. Z tohoto důvodu mohu si jen těžko představiti, že bez vnitřní a vnější nutnosti byly ponechány obchody s jednotnými cenami v tomto rozsahu. Podle mého mínění obecenstvo velmi brzo přijde na to, jak jest vlastně obslouženo v obchodech s jednotnými cenami. Řekne se mi: "Prosím, to či ono mohu tam dostali levněji." Jděte přece do jiných obchodů, dostanete to tam právě tak levně; nikoliv vynuceno teprve obchody s jednotnými cenami, již dříve prodávaly to tyto obchody za tyto ceny. Za rok, za dvě léta, otážeme se pana ministra financí na výsledek zřízení obchodů s jednotnými cenami a otážeme se ho: Kolik vám odvedli tito živnostníci daně z obratu, daně výdělkové a daně důchodové? Totéž se týká obcí. Dnes ve výboru a myslím, že neprávem, pánové kol. dr Toušek a odborový přednosta Brejcha se domnívali, že jsem chtěl napadnouti osobu ministra obchodu. Zde prohlašuji naprosto upřímně, že jsem byl úplně dalek napadati osobně pana ministra obchodu, že však moje stanovisko proti ministerstvu obchodu a proti ministrovi obchodu vyvěrá z nejvnitřnějšího přesvědčení, poněvadž se domnívám, že ho musím činiti odpovědným za věc na 100%. Kdyby pan ministr obchodu tou měrou, jak jest povinen chrániti obchod, živnosti a průmysl, postavil se proti obchodům s jednotnými cenami, nebylo by bývalo možno, aby se věc brala tak zdlouhavou cestou. Rozuměl jsem tomu, že pan kol. Toušek, a zasluhuje to velice uznání, jako straník vzal do ochrany pana ministra, rozuměl jsem také, že pan odborový přednosta Brejcha vzal do ochrany svého šéfa ve vládě. A přes to přese vše prohlašuji, že jsem jejich důvody proti mně nebyl naprosto přesvědčen, a tak jako před tím trvám na tom, že po této stránce byl spáchán na obchodu a živnostech velký hřích.

Ve výboru vznesli jsme nejostřejší protest a činíme to také zde ve sněmovně, že se koalice propůjčuje za hradbu mezinárodního finančního kapitálu, kdežto spíše by byla měla převzíti ochranu obchodních a živnostenských stavů, bojujících o svou existenci. Ve výboru jsme podali pozměňovací návrhy. Jest úplně samozřejmé, že pozměňovací návrhy oposice jsou zamítnuty. Tytéž návrhy podali jsme ve sněmovně současně také jménem německé živnostenské a německé křesťanskosociální strany. Jsem přesvědčen, že také ve sněmovně budou tyto návrhy zamítnuty. Snad vás to překvapí, jestliže zde konstatuji, že přes to přese všechno budeme hlasovati pro zákon - z toho prostého důvodu, že se domníváme, že jest lepší míti špatný zákon než vůbec žádný - ale že trváme na svém protestu a rovněž tak na svém boji proti obchodům s jednotnými cenami až do dne vítězství, to jest až do té chvíle, kdy i koaliční strany ukáží se povolné pro tuto myšlenku, to jest až obchodníci a živnostníci zaujmou proti koaličním stranám ještě poněkud resolutnější stanovisko a až si ujasní, že není možno zaujímati k otázce obchodů s jednotnými cenami takovéto stanovisko. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Eckert. Dávám mu slovo.

Posl. Eckert (německy): Vážení pánové! Se zřetelem na slabou presenci ve sněmovně vyjádřím se velmi stručně, poněvadž podle našeho mínění obchodníci a řemeslníci sami venku zaujmou své stanovisko k tomuto zákonu. Rád bych zde jménem své strany pouze konstatoval, že nový návrh zákona o prodeji zboží v obchodech s jednotnými cenami jest daleko horší, než byl první meziministerský návrh. Budeme-li dnes přes to pro tento zákon hlasovati, činíme to proto, že projevujeme naději, že se i většinové strany časem přesvědčí, že tento zákon nemůže poskytnouti nějakou záchranu těžce tísněnému obchodnickému stavu, a že se samy přesvědčí, že tento zákon jest národohospodářskou škodou. Domnívám se přece, že se vládní strany budou musiti rozhodnouti, již se zřetelem na nátlak obyvatelstva, dříve nebo později tento zákon novelovati. Kdyby to byla vláda učinila před 2 lety, když se vynořily tyto závody, aby vydala takový zákon, bylo by se tím pomohlo nejen národnímu hospodářství, nýbrž zvláště i těžce stísněnému obchodnickému stavu. Rakousko a také Německo, nikoliv dnešní Hitlerovo Německo, nýbrž Německo starého systému, zakázalo již tyto obchody s jednotnými cenami, stejně i Švýcarsko tyto obchody s jednotnými cenami zakázalo.

Usnášíte-li se dnes na tomto zákoně, není to již ochrana pro obchod a živnosti, nýbrž pouze ochrana nyní již existujících obchodů s jednotnými cenami, to znamená, že nynější obchody s jednotnými cenami dostávají přímo ráz monopolu. Neboť věci se dnes přece mají tak, že všude tam, kde byla možnost zříditi takový obchod s jednotnými cenami, byly tyto obchody již zřízeny nebo aspoň bylo vydáno povolení takové obchody zříditi. Nelze tedy vládu ušetřiti výtky, že návrh příliš dlouho zadržovala, místo aby poskytla řádnou ochranu obchodnickému a živnostenskému stavu. Tato liknavost se také trpce vymstí při placení daní a nikoliv na posledním místě utrpí zřízením těchto obchodů s jednotnými cenami samosprávné sbory; škodou tím způsobenou bude mnoho existencí zničeno a samosprávné sbory ztratí ohromný počet samostatných živnostníků platících přirážky. Vývoj těchto obchodů s jednotnými cenami potvrdí, že máme pravdu, tvrdíme-li, že všeobecně poškozují veškeré národní hospodářství, poněvadž skutečně, jak se zde dnes již tvrdilo, slouží pouze ziskuchtivosti mezinárodního velkokapitálu. Zdá se, že v našem státě nic neznamenají osoby platící přirážky, poplatníci, naproti tomu se zdá, že se chce poskytnouti ochrana tomuto mezinárodnímu velkokapitálu, vybudovanému na ziskuchtivosti. Poněvadž neztrácíme naději, že vládní většina nabude rozumu, aby dříve nebo později provedla novelování tohoto zákona v tom smyslu, jak jsme podali své návrhy, budeme pro tento zákon hlasovati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji dále slovo p. posl. Jiráčkovi.

Posl. Jiráček: Slavná sněmovno! Projednávaný zákon o obmezení domů s jednotnými cenami nikterak neuspokojí pobouřené živnostnictvo a obchodnictvo, které vede boj proti těmto domům. Návrh tento - řekl to sám pan zpravodaj - přišel hodně pozdě. Prosím, uvažujme! Dnes živnostnictvo a obchodnictvo je ve strašlivé hospodářské tísni. Neutěšené hospodářské poměry dolehly také na živnostnictvo a obchodnictvo, které dnes živoří a prožívá strašlivou hospodářskou tíseň. Nejsou to jen daňová břemena, jenom sociální břemena, není to jen hospodářská tíseň, která dolehla na náš stav, přichází zde něco strašlivějšího a horšího, jsou to domy s jednotnými cenami, které v poslední době nám zde narostly jako houby po dešti. A slavná sněmovno, uvažujme jednu věc! Jak navrhovatelé, tak pan zpravodaj i v celé veřejnosti se dnes tvrdí - a to je to nejzajímavější - že tyto domy s jednotnými cenami nepřinášejí žádného prospěchu ani konsumentu, ani zaměstnancům, ale za to ničí tisíce a tisíce živnostensko-obchodnických rodin.

Pan kolega dr Rosche v živnostenském výboru řekl - snad to neměl říci - že prý nějaké tajné ruce anebo něco pracovalo ve prospěch těchto domů s jednotnými cenami. A posuzuje-li to člověk s tohoto hlediska, potom musí dáti panu dr Roschemu za pravdu, že zde něco bylo, co pracovalo pro tyto domy s jednotnými cenami. (Posl. Klein: Co to bylo?) To bych také rád věděl, vážený kolego Kleine. (Veselost.) Dnes v živnostenském výboru řekl pan sekční šéf ministerstva obchodu, že již v lednu r. 1932 ministerstvo obchodu vypracovalo návrh (Posl. Netolický: R. 1933!), r. 1932. Prosím, pane kol. Netolický, pan sekční šéf mně řekl, že r. 1932; připusťme, že r. 1933. Pan sekční šéf řekl, že ministerstvo za tím stálo, ale že členové vlády nepřipustili, aby tento zákon se již v lednu stal skutkem. (Posl. Klein: To snad nemohl říci, že nepřipustili!) Ano, řekl, že nepřipustili, tedy něco zde jest. Když to neprospívá ani veřejnosti, když to neprospívá ani státu, když to ničí tisíce a tisíce živnostenských rodin, neprospívá to personálu, tedy nějaké ruce zde musely býti, které pracovaly ve prospěch těchto domů s jednotnými cenami. Uvážíme-li dále, budu citovati slova kol. Kleina, že pouze jediný dům "Aso" ušetřil na platech svých zaměstnanců se zřetelem k platům u každého nejmenšího obchodníka živnostníka 6 mil. Kč ročně (Slyšte!), to je přece strašlivá věc!

Jsou tyto domy s jednotnými cenami ku prospěchu konsumentů? Sama důvodová zpráva praví, že v těchto domech se prodávají věci špatné a bezcenné, že v těchto domech s jednotnými cenami konsumenti kupují špatné věci proti věcem prodávaným reelními živnostníky a obchodníky. A přece, slavná sněmovno, není možno, abychom dokázali, aby tyto domy s jednotnými cenami byly zrušeny. V Německu (Hlas: V hitlerovském Německu!) tyto domy s jednotnými cenami byly zrušeny již r. 1932, v Rakousku roku letošního a to v měsíci únoru a zde u nás, prosím, není odvahy, aby pan ministr obchodu nebo ministerstvo obchodu vypracovalo návrh zákona, kde se domy s jednotnými cenami úplně ruší. (Hlasy: Tím vytvoří monopol!) Já k tomu ještě přijdu.

Tento návrh zákona bude v této slavné sněmovně přijat, ale pro nás není přijatelný z toho důvodu, že jím neposloužíte veřejnosti a živnostenskému a obchodnímu stavu, nýbrž tímto zákonem dáte monopol těm domům s jednotnými cenami, protože podle tohoto zákona po 2 roky nemůže býti žádný obchodní dům s jednotnými cenami zřízen. Dosavadní domy s jednotnými cenami nebudou míti konkurence a tím jim dáváte strašlivou ochranu. (Hlasy: Pozdě, ale přece!) Pozdě, ale přece, zcela správně, ale komu to poslouží?

Uvažujme dále, vážení pánové. Dejte na jednu stranu tisíce zničených živností a obchodů a tisíce špatně placeného personálu. Stát u těchto domů s jednotnými cenami přijde o veliké obnosy, které by mohly platiti živnostníci a obchodníci, kdyby jimi nebyli ničeni. A na druhé straně dejte pár silných jedinců (Hlasy: Cizinců!), ano cizinců, ne příslušníků našeho státu. V Nuslích byl otevřen dům zvaný "Nuba". Majitelem tohoto domu s jednotnými cenami podle zjištění je Hugo Markovský, narozený r. 1889 v Berlíně a tam příslušný. Tento pán neumí slova česky a aby dostal povolení opatřil si k tomu českého advokáta, předáka Sokola - "svůj k svému" - p. Frant. Nováka v Hybernské ul. č. 23. To, co se stalo u "Nuby", platí pro "Aso", "Tetu" i "Jepu". Je to cizí kapitál, který dnes ničí poctivé čsl. živnostnictvo a obchodnictvo v tomto státě. A k tomu, slavná sněmovno, vy dáte souhlas. Kdyby živnostnictvo s obchodnictvem v této době přišlo a žádalo něco od státu a vlády, aby to vyžadovalo nějakých peněžních obětí, nehájil bych to. Ale zde ten poplatný stav, ti čeští lidé, se brání proti cizímu kapitálu a žádají zrušení domů s jednotnými cenami. Když to mohlo udělati hitlerovské Německo, když to mohli udělati v Rakousku, jaké obavy zde, abychom my nemohli udělati zákon, kde by stálo, že tyto domy s jednotnými cenami se ruší úplně (Posl. Ostrý: Chránili bychom jen naše lidi!), a ne jim dávati ještě monopol.

Uvažujme ještě dále: Když jste v této hospodářsky zlé krisi přišli s návrhy na záchranu zemědělství - bylo jich hodně a stálo to státní pokladnu i peníze - my poctivě za vašimi požadavky stáli! Když jste přišly vy, pánové z levice, s návrhy na záchranu toho nešťastného nezaměstnaného dělnictva, my mu to přejeme, ale když přicházíme my s poctivým návrhem, abyste zachránili tisíce a tisíce živnostensko-obchodnických rodin, tu postavíte se do jedné fronty proti nám, abyste hájili cizácký kapitál, který se u nás roztahuje a který ničí toto živnostenské podnikání. Jednu věc nám nikdo nemůže popříti: každá vláda, i tato vláda, může stavěti základy své finanční a hospodářské politiky jen na zdravém středním stavu, poněvadž vedle českého dělníka a sedláka je to střední stav, je to český obchodník a živnostník, který za tento stát bojoval, tento stát udržuje, tento stát má rád, a proto podejte mu alespoň pomocnou ruku v tom, abyste ho nenechali ničiti podobnými cizáckými podniky, lidmi, kteří u nás na úkor dělnictva, na úkor živnostnictva a obchodnictva bohatnou. Mám veliké obavy, aby ty peníze, které u nás v Československu vydělali, jednou nevěnovali někam proti našemu státu. A to by se mohlo státi a já také věřím, že tito pánové jedenkráte, kdyby se našemu státu vedlo zle, kdybychom měli nějaký konflikt, šli by proti nám a ne s námi. Nežádáme žádných výsad, nežádáme žádných privilejí, žádáme jen, na co náš stav ve svém svobodném a právním státě má nárok, aby také zákonem byl chráněn živnostensko-obchodnický stav jako nejpoplatnější stav v tomto státě.

V živnostenském výboru jsem podal návrh, apeloval jsem na pány kolegy, aby alespoň některé návrhy proti těmto domům s jednotnými cenami byly přijaty, ale podle praxe našeho parlamentu nebylo to nic platno a tyto návrhy byly zamítnuty.

Vážení pánové! Podali jsme návrh, aby obchody s jednotnými cenami byly úplně zrušeny. Není to žádná oposiční demagogie, je to pouze přání celého živnostensko-obchodnického stavu. Pánové, podle toho, jak budete hlasovat, bude vás soudit živnostnictvo s obchodnictvem. Není zde žádné příčiny, abyste tyto cizinecké kapitalistické domy drželi, ale vaší svatou povinností je, abyste podporovali československé živnostnictvo a obchodnictvo. (Výborně!)