Podle zpráv, které si dávám o postupu vyšetřování předkládati, zkoumala vyšetřující komise do nejmenších podrobností průběh katastrofy a postup všech záchranných prací, kontroluje uzávěry na jednotlivých jámách, sleduje chemický rozbor kouřových plynů; také nařídila chemický rozbor uhelného prachu z dolu Nelson a zjišťuje jeho výbušnost. Dále provádí výslechy svědků, jichž výpovědi by mohly osvětliti příčinu katastrofy. Příslušným znalcům bylo uloženo, aby vypracovali posudky, které budou pojaty do konečné zprávy. Jak lze dnes odhadnouti, vyžádají si tyto práce času asi 14 dnů. Taktéž zkoumá vyšetřující komise inspekční nálezy báňského revírního úřadu v Mostě, zejména bylo-li opatřením nařízeným na základě jednotlivých inspekcí vyhověno. Dokud vyšetřující komise svoje práce neskončí, nelze učiniti o příčinách této neblahé katastrofy konečný závěr. Ve schůzi zmíněných dvou výborů uvedl jsem názor býv. báňského hejtmana v Brně inž. Schirmera o příčinách výbuchů uhelného prachu. Dnes doplňuji názor zmíněného odborníka posudkem gen. ředitele státních báňských a hutnických závodů inž. Staucha, jehož názor jest tento: Uhelný prach ke svému explosivnímu zapálení potřebuje určitého impulsu, jehož příčina může spočívati ve výbuchu střelné rány při odstřelování uhlí, aniž byly zapáleny třaskavé plyny. V severočeském uhelném revíru používá se při dobývání uhlí výhradně bezpečnostních střeliv, které při odpálení nezapalují uhelný prach, ač ovšem není bezpečně prokázáno, nemůže-li čerstvý uhelný prach z dolu Nelson jemně zvířený při určitém stupni hustoty býti přiveden k explosi i výbuchem tohoto bezpečnostního střeliva. Výbušnost uhelného prachu závisí nejen na jeho chemických, nýbrž i na fysikálních vlastnostech. Uhelný prach starý, okysličený, smíšený s prachem jalové horniny nebo prach vlhký nezapaluje se tak snadno jako prach z čerstvě těženého uhlí. Z neopatrnosti se mohlo státi, že způsoben byl výbuch uhelného prachu explosí třaskavých zápalek uložených v dolech. V dolech vyskytují se buď důlní plyny přirozené (methan) nebo plyny vyvinující se destilačním procesem při důlních požárech. Důl Nelson má nejlepší jakost uhlí z celého severočeského revíru a mohl se vyskytnouti výron přirozených důlních plynů, které se stávají výbušnými, jsou-li smíšeny se vzduchem v určitém poměru. V daném případě mohlo by se však jednati o neočekávaný výron plynů stlačených v poruše nebo trhlině uhelné sloje, způsobený jich nahodilým uvolněním, což však je nepravděpodobné, poněvadž výron těchto plynů musel by se projevovati již v dopolední směně. Výsledky šetření ukáží, zda možností takového výronu methanu mohl být důl ohrožen.

Vznícení přirozeného methanu mohlo nastati též otevřenou karbidovou lampou, krátkým spojením elektrického vedení, zavařeným ložiskem a pod., což je ovšem těžko zjistiti. Jiná možnost vznícení mohla nastati kouřením, které bylo v dole přísně zakázáno, jak svědčí nalezená vyhláška, z jejíž stylisace je zjevno, že takové přestupky se též vyskytovaly. Konečně přichází v úvahu vývin plynů z destilace uhlí při důlním požáru. Důlní požáry vznikají zapařením uhlí, t. j. okysličováním a tím vzniklým oteplováním, při čemž povstává t. zv. suchá destilace uhlí a vyvíjí se plyny, které se chemicky rovnají přirozeným plynům důlním, obsahují však též vodík a kysličník uhelnatý, z nichž poslední je silně explosivní a ve značné míře otravný. Takovéto zápary povstávají nejvíce za vyzděnými nebo za zazděnými důlními prostorami a jejich kontrola je mnohdy obtížná, a jde-li o zápary ve vyrubaných prostorách, t. zv. stařinách, je jejich kontrola téměř nemožná. Dosáhne-li temperatura při zapaření uhlí bodu zápalnosti a přijde-li uhlí v tomto stavu do styku se vzduchem, vznítí se samo a otevřený plamen může zapáliti plyny umělou destilací vytvořené a za zdí nahromaděné. Tvoří-li jejich poměr se vzduchem explosivní směs, nastane jejich výbuch. Tyto úkazy nejsou ojedinělé a vyskytují se často v hnědouhelném revíru mosteckém. Proto je pro kontrolu uzavíracích zdí a nebezpečných míst, majících sklon k záparu, určen zvláštní vyškolený personál.

Jak jsem již pravil, nelze v takových zazděných prostorách zápary kontrolovati. Není konečně vyloučeno, že oheň může vzniknouti i tektonickou poruchou, která umožní přístup čerstvého vzduchu do stařin, a pokročila-li destilace uhlí až k jeho samovznícení, přivodí explosi nahromaděných plynů. Není také absolutně vyloučeno, že taková tektonická porucha zde náhle povstala a měla v zápětí výbuch, byly-li zde vzpomenuté předpoklady pro vznícení destilujícího uhlí a explosi plynů. Proto zkoumá vyšetřující komise též souvislost zemětřesení, které bylo pozorováno ve dnech katastrofy v odpoledních hodinách v Kutné Hoře a v Chebu. Pro všechny hnědouhelné jámy v obvodě báňského revírního úřadu v Mostě platí všeobecné předpisy báňského hejtmanství v Praze č. j. 14.841 ex 1912/II (t. zv. požární nařízení), které ukládají v §u 35: "Ve všech jámách s nebezpečím třaskavých plynů nebo požáru, v nichž je značný vývin uhelného prachu, budiž dbáno toho, aby bylo pokud možno zabráněno tvoření a hromadění uhelného prachu." A v odst. 3 téhož paragrafu se ukládá: "V suchých na prach bohatých porubních odděleních buďte pracovní místa jakož i nejvíce užívané chodby pro mužstvo a těžbu udržovány stále, pokud možno, vlhké, buď pravidelně i opakovaným zavlažováním, nebo jiným vhodným způsobem." Na provádění tohoto všeobecného předpisu dbal báňský revírní úřad, jak se shora uvedených případů je patrno, kdykoliv shledal v konkretním případě při jednotlivých inspekcích nebo i při jiných šetřeních v tom směru závadu. Přes to jsem nařídil, aby zejména nebezpečné jámy byly podrobeny nové pečlivé a přísné prohlídce. Z toho důvodu přidělil jsem báňskému revírnímu úřadu do Mostu dva úředníky z ústředí, aby tyto práce byly co možná urychleny. Báňské inspekční oddělení ministerstva veř. prací provedlo prohlídku dolu Nelson III ve dnech 11. až 15. ledna 1932. Závady zjištěné při této inspekci, týkající se nebezpečí uhelného prachu, byly podniku vytčeny a závady tyto byly podle šetření odstraňovány. Také při inspekcích a při šetřeních prováděných báňským revírním úřadem v Mostě bylo dbáno, aby nebezpečí uhelného prachu bylo odstraňováno, a to při inspekci ve dnech 13. až 19. dubna a ve dnech 3. a 4. října 1933. Těmto inspekcím, jakož i otázce výzkumnictví důlních plynů musíme v budoucnosti věnovati co největší péči. Poznamenávám, že revír mostecký má 59 dolů z celkového počtu 260 uhelných dolů v republice Československé. Bylo vždy mou snahou, aby báňským úřadům umožnila se co nejpřísnější kontrola nad provozem a záruka, že bude jejich nařízení bezpodmínečně dbáno. Proto jsem nařídil, aby předpisy horního zákona z r. 1854, který ještě dnes lze považovati za dílo v každém směru dokonalé, které potřebuje změn jen v některých částech, zejména pokud jde o kutání, o propůjčování hor a o ochranu povrchu a bezpečnost osazenstva, byly podrobeny revisi.

V březnu 1931 byly zahájeny přípravné práce k této novelisaci. Poněvadž ve věci tak dalekosáhlého významu bylo nutno vyslechnouti nejen mínění ústředních úřadů, nýbrž i všech zájmových korporací, byl ministerstvem veř. prací vypracován podrobný dotazník. Odpovědi došlé měly býti systematicky zpracovány, aby mohly sloužiti za podklad jednání ve zvláštní komisi. Zároveň byly podle jednotlivých poradních protokolů zpracovány a do češtiny přeloženy výsledky prací předválečné rakouské legislativní komise, která po několik let reformou horního zákona se zabývala, též za účasti českých odborníků. Přes neobyčejně obtížné poměry, zaviněné nedostatkem úřednictva, jehož v samém báňském odboru ministerstva veř. prací se do systemisovaného stavu nedostává více než 40%, bude mou snahou, aby reforma aspoň nejnaléhavějších kapitol horního zákona byla pokud možno nejrychleji připravena, a nařídil jsem, aby za tím účelem byla zřízena zvláštní komise. Pokud se týče revise hornopolicejních předpisů, byly již za rakouské vlády pro jednotlivé horní revíry vydány hornopolicejní předpisy, a to jednak předpisy všeobecné, jednak předpisy, jimiž mělo býti čeleno zvláštním druhům nebezpečí, jako nebezpečí třaskavých a nedýchatelných plynů, uhelného prachu a požáru. Vedle toho byly i jednotlivými báňskými úřady I. stolice vydávány zvláštní bezpečnostní předpisy u příležitosti různých úrazů a událostí na dolech. Všechny tyto předpisy byly po převratu přeloženy do češtiny a některé z nich, pokud to prostředky dovolovaly, tiskem vydány. Po převratu vydalo báňské hejtmanství nové policejní předpisy pro ostravský revír k čelení nebezpečí třaskavých plynů a uhelného prachu. Rovněž byly po převratu vydány hornopolicejní předpisy pro Slovensko. Všechny tyto předpisy bude třeba podle nejnovějších poznatků zrevidovati a za účelem lepšího přehledu shrnouti a systematicky uspořádati, k čemuž bude použito i výsledků vyšetřování katastrofy na dole Nelson, neboť vyšetřující komise projednávala velice zevrubně některé nejdůležitější otázky týkající se ochrany před výbuchem uhelného prachu a vypracovala osnovu předpisů pro revírní báňský úřad v Mostě, který toto nařízení v nejbližších dnech vydá. K tomu cíli jsem nařídil zřízení zvláštní komise ze zástupců báňských úřadů, odborníka z prakse a vysoké školy báňské v Příbrami. Aby dozor nad bezpečností v dolech a bezvadné obstarávání jiných úkolů báňské administrativě přikázaných bylo náležitě prováděno, připravuje se podle usnesení vlády návrh na resystemisaci míst u báňských úřadů a v inspekčním oddělení ministerstva veř. prací za příčinou náležitého doplnění stavu příslušných úředníků.

Přes veškeré vzrušení, které katastrofa na dole Nelson vyvolala, jest potřebí klidné rozvahy a klidného posuzování zpráv a pověstí, které často bez náležitého ověření jsou šířeny. Tak na př. v posledních dnech některé listy přinesly zprávu o zatajeném neštěstí na dole "Turn" v Trnovanech, kterážto zpráva, jak jsem zjistil, byla zjevně přehnána, neboť na tomto dole žádné neštěstí se nestalo, mimo příhodu, s níž bylo předem počítáno a která nikoho neohrozila.

Jest naší povinností postarati se o pozůstalé po nešťastných obětech a vláda se také usnesla pečovati o to, aby veškeré prostředky shromážděné sbírkami a z velkých příspěvků byly pokud možno soustředěny a připraveny tak, aby kromě okamžité naléhavé potřeby postiženým byl ostatní výsledek sbírek a příspěvků zachován pro vdovy a sirotky k nadlepšení a doplnění toho, čeho se jim dostane v rámci zákonných sociálně-pojišťovacích opatření.

Dále bude nařízeno, aby Úrazová pojišťovna dělnická provedla s největším urychlením všechna potřebná šetření a pak vydala rozhodnutí o výměře důchodů, vyplývajících podle zákona pro pozůstalé zahynulých horníků, aby tak byl sjednán podklad pro zkoumání otázky doplňovacích opatření na účet výnosů darů a sbírek. Úrazová pojišťovna dělnická, jak nám bylo sděleno, tomuto přání již vyhověla.

Dále vyjednává ministerstvo veř. prací se zástupci majitelů dolů, aby smlouva o nepropouštění hornictva, která vyprší 30. dubna letošního roku, byla prodloužena do konce r. 1934. Urychleným tempem dokončují se přípravné práce pro nezbytnou novelu hornického pojištění.

Dovolil jsem si doplniti povšechnou zprávu neblahé důlní katastrofy na dole Nelson III, jakož i zdůrazniti všestranné úsilí, které bylo vynaloženo na záchranu nešťastného mužstva a zmírnění bídy pozůstalých vdov a sirotků. Dále jsem si dovolil upozorniti na všechna opatření podniknutá v oboru působnosti mnou spravovaného resortu, aby napříště příčiny důlních neštěstí a úrazů při hornické práci byly omezeny na míru nejmenší. Při tom však třeba si uvědomiti, že při důlním provozu existuje a bude existovati stále tolik nebezpečných momentů, jichž odstranění se dosud lidskému důvtipu a lidské moci zcela nepodařilo, že práce horníka zůstává jednou z nejnebezpečnějších, kterou ku blahu svých spoluobčanů pracující člověk koná. Je v moci obdivuhodných sil přírodních, které jsouce spoutány a řízeny lidským rozumem a opatrností, pomáhají vykonávati veliká díla, ale které mohou též změniti se v ničící sílu, přinášející zkázu a smrt.

Tu vybavuje se mi v mysli sousoší, které jsem viděl v Hamburce, sochu ženy, která má v pravici pochodeň a svojí nohou stojí na soptícím démonu, jenž se svíjí a svýma rukama vhrabává se do skály. Tato socha symbolisuje vítězství člověka nad silami přírodními a pochodeň jí třímaná znamená světlo vědy a vynalézavosti lidského ducha, které umožňuje člověku, aby podstoupil tento těžký zápas s přírodou, nad níž krok za krokem vítězí. Kéž se našemu společnému úsilí, vědě i technickému pokroku podaří docíliti co možná největší ochrany a bezpečí pro naše bojovníky na poli práce a umožní se spoutati dravé přírodní živly tak, aby neohrožovaly ty, kteří svůj život zasvětili práci nejtěžší. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo má dále p. posl. Ruppeldt.

Posl. Ruppeldt: Vážená snemovňa! V znamení hroznej katastrofy sme začali nový rok nášho štátu. Keď sme sa prvý raz sišli v tomto roku a po tej katastrófe, iste máme právo a povinnosť ľudského i politického svedomia uvažovať o katastrófe 142 ľudských životov a veľkého národného majetku, žiadať najprísnejšie vyšetrenie katastrófy, jej príčin prírodných, technických i ľudských, objasniť dôsledky a trestať vinníkov. Ale máme i širšiu povinnosť, uvážiť, či celá katastrófa nie je zjavom akéhosi temer až neudržiteľného stavu v industriálnom počínaní a podnikaní, v technickej a obchodnej konkurencii, v racionalizovaní a sporení. Či všetko to, pánovia, neide už ad absurdum, keď vlastne zmaruje svoj vlastný cieľ, keď nechtiac, vyvoláva alebo umožňuje takéto hrozné katastrófy, ničenie hmotného majetku národa, a, čo najhroznejšie, ničenie najcennejšieho imania: ľudských životov?

Ako zástupca zo Slovenska prichádzam práve z návštiev v najchudobnejších krajoch pod Tatrami a chcem i tu uistiť na tomto mieste a naších trpiacich bratov v Oseku, ako hlboko sa dotkla duše slovenského ľudu táto hrozná udalosť, i roľníkov našich, i robotníkov. Český básnik hovorí o roľníkovi, a v jeho mene: "Orám, orám od západu k zorám dva tisíce roků, pořád slza v oku". Iste že, vážená snemovňa, podobne trpí i ten roľník, ktorý orie a seje, pracuje v horách v lete i v zime, vydaný je nepohode času, platí daň potu, krve, zdravia a života. "Dva tisíce roků, pořád slza v oku.". Sotva 100 liet trvá moderné dolovanie čierneho diamantu, uhlia pre hybnú silu modernej techniky, ale v tej práci, hľa krv sa vylieva znovu a slzy na tvári žien a detí neusýchajú.

Slávna snemovňa, keď sa na katastrófu oseckú dívame i v prvom rade z ohľadu citového, musíme si uvedomiť, že každý moderný technický pokrok, neraz veľmi problematickej ceny pre skutočné blaho ľudí, vykupujeme si a vždy si musí vykupovať ľudstvo i osudnými chybami a omylami v technike, práci a nedokonalosti ľudského diela. Posledné hrozné katastrófy koncom minulého a začiatkom tohto roku v bratskej Francii, kde sa stala najväčšia katastrofa železničná, potom zkáza elektrárny v Elsasku, katastrófa francúzskeho lietadla v týchto dňoch, svedčia, ako ľudský um a technika stojí neraz bezvládne voči bezuzdným silám prírodným.

I na tomto mieste je vhodné pripomenúť, že keď máme hlbokú ľútosť nad stratou vlastných bratov, spolucítime i s bratským národom francúzskym pri týchto jeho troch mimoriadne veľkých katastrófach.

Ale musíme sa podívať, pánovia, nielen na živelné komponenty týchto katastróf, ale i na stranu ľudskej zodpovednosti. Čím väčšmi vidíme, ako technika v šialenom behu technického i obchodného závodenia často sa neohliada na najelementárnejšie požiadavky bezpečnosti, ako signály dráh neraz zlyhajú, tým väčšmi musíme my, zodpovední zákonodarci, dbať na zodpovednosť ľudí, aby pri takej katastrófe vláda štátu a jej policajné a súdne orgány s neúprosnou prísnosťou hľadaly viníkov, trestaly všetkých, ktorí sú zodpovední.

Darmo by bolo hľadať salus rei publicae, tam kde res publica a jej zákonití predstavitelia by nevedeli a nechceli chápať význam a ľudské práva života každého pracujúceho syna národa, každého muža, každej ženy a matky.

Isté je, že pri každej takejto katastrófe faktor prírodný je vo veľkej miere nevyrátateľný, proti tomu nijaká technika a ľudská providencia nemôže dať 100%-nú absolutnú istotu, a tým viac zdôrazňujeme, že je potrebné, aby náš stát, ktorý má tak široko rozvetvený a vysoko vyvinutý banský a továrnický priemysel, ešte väčšiu váhu kládol na vedecké skúmanie, na technickú pohotovosť vo všetkých druhoch práce, obzvlášte tam, kde je boj so živlami prírodnými, kde sa pracuje s pomocou energií prírodných, a proti živlom a energiám prírodným.

Ale dnes nás tu zaujíma ľudská stránka celej katastrófy. Dovolím si poukázať na to a žiadať, aby vyšetrovanie išlo s neúprosnou konzekvenciou a prísnosťou v následujúcich 4 smeroch:

1. Či celé zariadenie a administratívne vedenie práce v dole Nelson bolo také, aké malo a mohlo byť, aspoň podľa už existujúcich zákonov zpred 80 rokov, o ktorých odborníci hovoria, že boly "priamo klasické"? Či vo strojovom zariadení pod zemou i nad zemou v bezpečnostných zariadeniach, vo vystrojenosti robotníkov, v pohotovosti k záchrane, bolo všetko urobené, čo bolo možné?

2. Či v sám osudný deň 3. januára bolo v pohotovosti všetko, čo pre bezpečnosť aspoň podľa daných prostriedkov mohlo a malo byť urobené?

3. Či pri samej katastrófe urobilo sa na záchranu v dole uzavretých všetko, čo bolo v ľudskej moci?

4. A konečne, či sa urobí všetko, aby poškodené rodiny maly zaistenú životnú existenciu?

V tejto práci, pánovia, správa štátu musí konať svoju povinnosť a s neúprosnou prísnosťou. Ak sa môže často až s prílišnou prísnosťou trestať bedár, ktorý v hlade ukradne kúsok chleba, zákon musí prísnou rukou dopadnúť na tých, ktorí pre svoj, neraz krikľave veľký hmotný zisk tak ľahkomyseľne hazardujú so životmi stá a stá ľudí.

Mám i súkromné zprávy z miesta katastrófy, neviem či sú vo všetkom správne, ale aká je tam mienka medzi robotníctvom o nesmiernych ziskoch, zjavných i zatajených, týchto spoločností a vedúcich správcov a inženierov, to sú až neuveriteľné, pánovia, do milionov idúce sumy. Je smutné, že musela prísť takáto katastrófa, aby v tejto veci priviedla k jednej mienke všetkých nás v tomto parlamente bez rozdielu strán. Nechcem predchytávať policajnému vyšetrovaniu, ale znovu dovoľujem si poukázať len na faktá, ktoré sú, tak sa zdá, už zistené úplne. Pri tom ovšem treba poukázať i na isté nezodpovedné slová niektorých predrečníkov z kruhov komunistov, ktorí poukázali na to - neviem už meno patričného - ako na veľkú krivdu a nespravedlivosť, jestli vôbec prácou robotníkov v baniach, či štát či súkromná spoločnosť, prichádza k istému čistému zisku. Hovorilo sa, že v štátnych doloch v severných Čechách jeden robotník získa pre štát priemerne Kč 6.500 ročne. Je absurdné takéto argumentovanie práve zo sociálneho a komunistického stanoviska. Ako vo všetkom, tak i pri podnikoch banských je zúčastnená nielen práca ľudí, ale i bohatstvo prírody, čo je bohatstvo národné, a pri tom musí byť zisk práve pre štát, pre spoločnosť, pre komunitu tým väčší, lebo štátny život vyžaduje i celý rad takých odborov práce, ktoré nemôžu a nesmú byť pokladané za finančný zisk dávajúce, ako je školstvo a iné. Štát proste musí mať také odvetvie práce, kde z prírodných bohatství ťaží pre seba. Ale opakujem - a to hovorím nielen pánom v komunistických laviciach, ale i stranám vládnym, do akej i ja patrím, že pri takýchto udalostiach mimoriadne silne sa vtíska na myseľ mienka, či neprichodí na čas otázka znacionalizovania všetkých prírodných síl a bohatství, aby aspoň podľa ľudských možností vytiahly sa tieto obory práce z kruhu osobných záujmov a ľudskej ziskuchtivosti jednotlivcov, i keď musíme uznať všetci, že zodpovedná národohospodárska politika plne musí uvážiť, že práve pri prácach takej exploatujúcej industrie má a vždy bude mať mimoriadne veľký význam iniciatíva individuálneho podnikania. (Výkřiky komunistických poslanců.) Toto dobre vedia i páni kolegovia komunisti a komunistickí správcovia dnešného Ruska a jeho znacionalizovaného priemyslu. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Ale, aby som sa vrátil na niektoré faktá osudnej katastrofy. Pripomeniem ten, nejhroznejší snáď, o ktorom sa síce už hovorilo, že z úsporných príčin správa dolov dala pred krátkym časom odstrániť jednu ťažnú klec, výťah, ktorý pri osudnej katastrófe mohol aspoň polovici zasypaných baníkov zachrániť život.

Pánovia, pri každom malom kine v najzapadlejšom mestečku republiky kino to prv nedostane provozné povolenie, kým nie sú zaistené núdzové východy, ktoré za niekoľko minút môžu v páde nebezpečia všetko obecenstvo vyviesť von. A v takom kine je nebezpečenstvo výbuchu a ohňa ohraničené temer len na strojovú komoru a táto komora je vždy ohnivzdorne izolovaná. A tu máme, pánovia, veľkú baňu, kde sa koná práca pod zemou a nad zemou, kde všetky nebezpečenstvá hrozia životu ľudskému, voda, oheň, plyn a kamenie, záplava, výbuchy a zosutie zeme, kde ľudia tvrdo pracujú proti silám živelným, kde sa pracuje so všetkými energiami, nielen ľudskou silou, ale aj stlačeným vzduchom, parou, elektrinou, výbušnými látkami, kde všetky druhy smrti hrozia pracujúcim, oheň a zatopenie, zadusenie a zabitie - a tu majitelia dolov miesto toho, aby opravovali a zdokonaľovali ochranné prostriedky, z úsporných príčin odstrania takrečeno jediný záchranný výťah! Je priamo neuveriteľné, že niečo takého sa mohlo stať, pred očami úradov.

A v sám osudný deň čo sa stalo? Čítali sme zprávu, že jeden dielovedúci dozorčí robotník zistil, že stav uhoľného prachu v dole Nelson je taký, že bezpodmienečne hrozí výbuch. Vyšiel zo šachty von, hlásil to u dielovedúcej správy, ktorá mala šachtu naskutku vyprázdniť a robiť zabezpečovacie poriadky. Čo sa však stalo? Nerozumiem technickej stránke veci, ale môj predrečník objasnil ju dobre. Miesto toho čo sa stalo? Ten muž dľa svojej povinnosti vyšiel a hlásil to, ale nedosiahol ničoho, dali mu uistenie, že je všetko v poriadku, dostal rozkaz vrátiť sa do šachty, a o 1/2 hodiny na to nastal výbuch a zahynul i ten svedomitý robotník spolu so 141 inými.

Predstavme si, s akým vedomím sa musel ten muž vracať do šachty, zrovna do smrti... Kto je tu zodpovedný? Ako sa niečo takého môže stať? Či budeme mať silu príkladne trestať tých, ktorí premeškali svoju povinnosť? Nehovorím ani o nenahraditeľnej strate životov. Tu niet pomoci. Ale či je možno dať hoci len mravnú satisfakciu tým, že jeden inženier bol poslaný do penzie, iste s takým odpočivným platom, o akom sa nemôže ani len snívať niektorej tej vdove po zahynulom baníkovi? Keď niektoré štáty okolo nás zaviedly stanné právo na zachovanie politického poriadku a vieme ako v Rakúsku, na juh od nás, i dôsledne ho uplatňujú, kde pre zapálenie jednoho stavu po tieto dni na smrť priviedli biedneho tuláka, či u nás nemá sa uplatniť podobná prísnosť proti tým, ktorí nepomerne skvelé zisky majúc, mali mať, ale nemali cit zodpovednosti pri takom veľkom a s ohromnou energiou pracujúcom podniku, ako je veľká uhoľná baňa?

Primlúvam sa, pánovia, za najprísnejšie vyšetrenie katastrófy. Primlúvam sa i za novú úpravu zákona, teraz predloženú, a dovoľujem si doložiť k nemu i požiadavku, aby práve pre zvýšenie zodpovednosti a výkonnosti technických orgánov bolo vyhovené i požiadavke istých technických kruhov, aby nabudúce pri takom nesmierne zodpovednom diele, pri tak nebezpečnej práci, ako je práca v uhoľných baniach, prevozné inženierske práce i práce vymerovania baní, šacht, ktoré tvorí základ ku všetkým prevozným i ochranným technickým zariadeniam, mohly a maly byť vykonávané jedine najlepšie kvalifikovanými odborníkmi, skúšanými technikmi a inženiermi.

Hroznú katastrófu v Oseku, slávna snemovňa, nemožno pokladať len za tragédiu osudu, živlov a vis maior. Sú tu i ľudské komponenty, ľudská slabosť, i vedomá ľudská hrabivosť, lakomosť, zanedbávanie povinností. Voči nedostatkom ľudskej techniky a múdrosti hrozná katastrófa musí byť popudom k intenzívnejšej vedeckej práci na školách a v laboratoriách. Ale ani ľudská veda, ani nejaký zákon nezachrání a nezaistí sám o sebe proti ľudskej hriešnej sobeckosti a ľahkomyseľnosti.

Pánovia, i pri katastrófe oseckej znovu musíme biť na mravný cit a svedomie občianstva a každého jednotlivca, zákon pripravovať a exekvovať, direktných i indirektných vinníkov trestať. Ale i tu znovu si dovoľujem zdôrazniť, ako i pri poslednej politickej demonštrácii, tak i pri katastrófe prírodnej, aby pri trestaní netrpeli len malí ľudia, len podriadení inženieri, ale aby bola zistená zodpovednosť aj tých a aby bolo s celou prísnosťou pokračované i proti tým, ktorí v základe sú vinní skrze t. zv. úspory, ktoré iste nekonali pre pracujúcich robotníkov, ale pre seba samých.

Katastrófa v Oseku je nesmierne tragickým mementom pre úplné preorganizovanie technickej služby policajného dozoru a kontroly, aby tu bola, ako i pri malom kine, dostatočná možnosť záchrany v páde takých katastróf, ktorým ináče ani pri najdokonalejšej technike s absolutnou istotou vyhnúť sa nie je možno. Žiadame úplné preorganizovanie technickej služby, policajného dozoru a kontroly pri všetkých podobných podnikoch štátnych i súkromných. V tom smere nech slúži i navrhnutá zmena banského zákona. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Táto katastrófa nech privede nás k povedomiu, že tí, ktorí hazardujú so životmi svojich spoluobčanov, sú nepriatelia štátu a čím viac my, nacionalisti, ohradzujeme sa proti prestrelkom nenacionálnych živlov, ktorí hroznú tragediu a katastrófu chcú snáď využiť na prihrievanie svojich záujmov, neraz protištátnych, tým viac práve ako nacionalisti musíme žiadať, aby bola znemožnená nesvedomitá práca tých, ktorí pre svoje nesmyselné sobectvo, pre hazardovanie ľudskými životmi môžu byť označení priamo za nepriateľov štátu a národa.

Túto povinnosť iste musí náš parlament a celá naša verejnosť pokladať za svätú a podľa toho nech vláda a úrady konajú s neúprosnou prísnosťou a konzenkvenciou svoju povinnosť. Myslím, že v tejto veci všetkých nás, od prava k najkrajnejšej ľavici, bude mať vláda za sebou. Ináče hotoví sme pre navrhovanú opravu banského zákona hlasovať, iste len s tým, aby sa pripravoval v najbližšej budúcnosti nový jednotný zákon, ktorý by ešte väčšiu garanciu vyžadoval na záchranu ľudských životov pri takých mimoriadnych katastrófach, i keď musíme uznať, že ako boly často nezastaviteľné, tak snáď i v budúcnosti vždy sa bude musieť platiť za ľudský pokrok technický i najdrahšou daňou, daňou životov ľudských. Želáme len, aby každá ta katastrófa umenšovala nebezpečenstvo a budila to (obrácen ke komunistickým poslancům:) darmo sa odvolávate, pánovia, na materializmus historický - čo na veky zostane kladnou hybnou silou pravého pokroku: aby sa budilo ľudské a mravné svedomie, lebo bez tohto i najlepšie zákony, i znacionalizovanie a zkomunizovanie, všetko by bolo marné a nemohlo by zamedziť také hrozné osudné katastrófy a tragedie. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Brožík.

Posl. Brožík: Slavná sněmovno! Katastrofa na dole Nelson rozechvěla právem celou veřejnost a osvítila jako bleskem těžké poměry, za nichž pracují horníci, a oběti, které svému povolání přinášejí. Ale obraz o těchto obětech může býti jen tehdy úplný, když jej doplníme tím, že každého roku - opakuji: každého roku - počet obětí hornického povolání jednotlivě, tedy ne najednou, v počtu tak ohromném, přibližuje se počtu obětí, které padly na dole Nelson. Je to doloženo výkazem hornopolicejní statistiky, že v posledních 5 letech, od r. 1928 do r. 1932, bylo u nás smrtelnými úrazy v dolech postiženo 645 lidí, což činí v průměru 129 ročně, vedle toho přes 27.000 lidí těžkými úrazy, t. j. takovými, jejichž doba léčení trvá přes 20 dnů, tedy počet úrazů těžkých činí průměrně přes 5.000 ročně, nehledíc k mnohonásobně vyššímu počtu úrazů lehkých. Tak vypadá jenom v těchto cifrách risiko hornického povolání. (Výkřiky komunistických poslanců.)