Ve Francii byla dobrovolná výchova předvojenská zavedena nařízením vlády z 30. května 1932, je soustředěna.... (Výkřiky. - Hlasy z řad komunistických poslanců: Zpívá krásně jako slavíček!) - zato vy bučíte, pane, - je soustředěna do dvou ústředí. Jedno je v ministerstvu války. Je tu zřízeno zvláštní oddělení, které má na starosti brannou výchovu záložních důstojníků. Druhé ústředí je v ministerstvu vyučování a je řízeno státním podtajemníkem. Stará se o brannou výchovu vojínů a poddůstojníků. Branná výchova je organisována v oblastech armádních sborů a departementů. Absolventi kursů pro brannou výchovu ve Francii mají při nastoupení vojenské služby různé výhody, z nichž nejpodstatnější jsou: volba zbraně, volba posádky, nárok na delší dovolenou, možnost býti povýšen v kratší době než vojáci ostatní, přednost při přijímání do státních služeb. Absolventi branné výchovy pro záložní důstojníky, složí-li se zdarem zkoušky, získávají nárok na jmenování záložním důstojníkem hned při nastoupení vojenské služby.

Také naši nejbližší vojenští spojenci z Malé dohody rozřešili již otázku branné výchovy mládeže:

V Rumunsku byla povinná předvojenská výchova zavedena r. 1934. Podléhá jí veškerá mládež od 18 do 20 let. Výchovu řídí inspektoráty, které jsou zřízeny při ministerstvu nár. obrany a ministerstva školství. Na středních školách jsou branné výchově věnovány 3 hodiny týdně vedle 4 hodin pravidelného tělocviku. Brannou výchovu mimoškolní mládeže řídí záložní důstojníci a poddůstojníci. Absolventi s dobrým prospěchem získávají podobné výhody jako mají absolventi tělovýchovných kursů ve Francii.

V Jugoslavii je zavedena povinná tělesná výchova pro mládež obojího pohlaví na všech školách, pro mužskou mládež však i po ukončení školy až do 20. roku. Pro mládež mimoškolní jsou nedělní kursy tělesné výchovy, které vedou jednak učitelé obecních škol a učitelé tělocviku, jednak pro své členy sokolské jednoty a tělovýchovné korporace, jejichž účelem je tělesná výchova v intencích zákona. Dozor nad tělesnou výchovou má ministr pro tělesnou výchovu a koná ji prostřednictvím správních úřadů. Zákon stanoví tresty pro osoby, které jakýmkoliv způsobem překážejí plnění povinné tělesné výchovy. Účastníci tělesné výchovy budou požívati různých slev při dopravě státními prostředky a úspěšným absolventům budou poskytnuty výhody při povinné vojenské službě.

V Italii byla zavedena branná výchova už r. 1924. S počátku byla dobrovolná. R. 1931 byla předvojenská výchova mládeže od 18 až 21 let uzákoněna jako povinná, a konečně r. 1934 byla rozšířena branná výchova mládeže od 8 až do 21 let. Mimoto byla zavedena i povojenská výchova, která zavazuje všechny, kdož vykonali presenční službu, k desetiletému navštěvování vojenských kursů. Branná výchova je rozdělena do 3 stupňů, z nichž každý tvoří samostatný celek jako ve Francii. Výhody pro absolventy budou stanoveny po zkušenostech letošního roku.

V Rakousku není oficielní branné výchovy. Avšak sportovní zákon z r. 1934 a úsilí o sjednocení všech sportovních svazů i nové předpisy o výchově mládeže mají společný cíl: Vychovati mládež k rakouskému cítění a vybudovati jednotný stát. Neoficiálně je tu branná výchova konána ve školách v hodinách tělocviku a povinných půldnech sportovních cvičení a her. Zcela vojensky je vychovávána mládež v různých táborech, jichž bylo tu r. 1934 na 300. V těchto táborech byl pěstován základní výcvik vojenský i výcvik puškou.

V Maďarsku zatím není také oficielní předvojenské výchovy. Avšak stát stará se o brannost mládeže zvýšením počtu hodin tělocviku na školách a štědrou podporou známé organisace mládeže "Levente", která měla vojensky vychovávati mládež od 12 do 21 roku. Na vysokých školách jsou od r. 1933 zavedeny 3 hodiny povinných přednášek vojenského týdne. Mimoto jsou tu zavedena stejně povinná praktická cvičení v terénu po 2 hod. týdně vedená důstojníky. Dosažení státních stipendií a slev školného je vázáno na úspěšné absolvování těchto přednášek a praktických cvičení. Dále byl na vyšších středních školách od začátku r. 1934 zvýšen počet hodin tělocviku na 4 hod. týdně a zavedeno jedno povinné půldne sportovních her.

A páni komunisté, poslouchejte teď chvilku!

V Rusku jet předvojenská výchova nejen povinnou a samozřejmou částí školní výchovy.... (Výkřiky komunistických poslanců.) Nerozčilujte se pánové, nezapomínejte, že ta stará naše píseň "Hej Slované" teď má nové oprávnění, poněvadž Rus je s námi a kdo proti nám, toho s tím Rusem společně smeteme - a vás také s sebou.

Vážená sněmovno! Na školách jako učebné pomůcky jsou obrazy vojáků všech zbraní. Výchova mládeže k brannosti je založena na těchže zásadách, jako je založena výchova fašistické Balilly. Vedou ji instruktoři Komsomolu v duchu nejvypjatějšího ruského a slovanského nacionalismu. (Výkřiky komunistických poslanců.) My to lépe víme než vy, poněvadž našich lidí se do Ruska šlo podívati více než vašich. Vy mluvíte o Rusku a neviděli jste je a nerozumíte mu. Soustavné výchově k brannosti je podrobeno v Rusku na 6 milionů dětí obojího pohlaví. V technických museích jsou dětem k hraní přístupny strojní pušky, v domě rudé armády je pro všechny občany k disposici střelnice. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.)

V Polsku je branná výchova dobrovolná a je pěstována v tělovýchovných spolcích, z nichž 10 svazům dostalo se státního povolení. Také ve školních hodinách tělocviku a v odpoledních sportovních cvičeních je brannosti věnována velká pozornost. Také v Polsku neomezuje se branná výchova jen na mládež mužskou, nýbrž jako v Rusku, pěstuje se zde také branná výchova dívek. Branné výchově věnuje se ve školách 100 hodin ročně. Brannost dělí se na dva stupně. První stupeň zabývá se občanskou výchovou a výchovou tělesnou a základním výcvikem střeleckým. Druhý stupeň pečuje o výcvik mechanický. - R. 1934 byla zavedena v Polsku branná povinnost i pro ženy od 19 do 45 let, v případě nutnosti do 60 let. Ženy budou cvičeny tak, aby mohly nahraditi muže ve válečných odvětvích průmyslových, u telefonu, telegrafu, v radiotelefonii, na poštách, v samaritství a v dopravnictví. (Výkřiky komunistických poslanců.) Pánové, vždyť my vychováváme mládež k brannosti také na obranu sovětského Ruska, právě proti těm, kteří je ohrožují, poněvadž Rusko s námi jednou ruku v ruce bude hájiti mír. Ale kde budete vy? (Smích komunistických poslanců.) My vám poskytneme možná jednou čest, aby vás vaši ruští tovaryši sami vlastnoručně zavřeli. Ženy jsou cvičeny i pro protiletadlovou obranu. Tento zákon přijatý v Polsku rozmnožil polskou armádu o více než milion bojovníků.

V Německu - a toho byste si měli také všimnouti, páni komunisté - byla zavedena předvojenská výchova již dávno. Avšak po nastoupení hakenkrajclerského režimu byl zde zmobilisován doopravdy celý národ, všechno obyvatelstvo státu, mládež i dospělí chlapci a děvčata, muži i ženy. Byly zmobilisovány školy a úřady. (Výkřiky komunistických poslanců: Kdybyste raději dali lidem najíst!) My jim dáme najíst, ale vy jim nedáte! A když my jim dáme najíst, vy je od toho jídla odháníte! (Hluk. - Místopředseda Stivín zvoní.) Zkrátka, všecky možnosti státu jsou zde zmobilisovány a podřízeny branné moci, tak jak tomu bylo r. 1914. (Výkřiky komunistických poslanců.) Jen se nedotýkejte toho Zenkla, ten si toho nezaslouží, ten nakrmil tolik lidí v Praze, že byste vy, kteří také zastupujete chudé lidi z periferie, měli ve dne v noci tomu Zenklovi děkovati, že také vaše lidi živil. (Potlesk poslanců čsl. nár. soc. strany. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Vážená sněmovno! (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) Dnes je tomu v Německu tak, jako to bývalo r. 1914 a v letech světové války. Německo je v pravém slova smyslu jeden jediný vojenský tábor. V poslední době přijalo Německo zákon, jímž každému zaměstnanci musí býti udělena dovolená k účasti na tělovýchovných kursech, pořádaných vysokou školou tělovýchovnou. Tato dovolená 6 až 8 týdnů nesmí býti na újmu obvyklé dovolené zaměstnance. Právo na ni mají všichni občané Německa do 35 let. Tyto kursy jsou řízeny bývalými důstojníky jako instruktory.

Vážená sněmovno, takový je stav branné předvojenské výchovy u našich vzdálenějších i nejbližších sousedů. A u nás v Československu? Zřízením Tyršova státního tělovýchovného ústavu teprve skládáme první splátku na to, co dlužíme své národní a státní bezpečnosti. Přicházíme hodně pozdě a musíme si proto teď hodně pospíšiti, abychom dohnali všecko, co bylo doposud zanedbáno.

Na štěstí je v našem národě dost tělovýchovných a sportovních korporací, které mají na sto procent dobrou vůli rychle se na nějakém rozumném podkladě dohodnouti s příslušnými činiteli, takže může býti velmi rychle napraveno všecko, co bylo zdrženo. Záleží teď ovšem také na dobré vůli, pochopení, pohotovosti a pružnosti těch úředních činitelů, kteří mají věc v ruce, aby se o zásadách a praktickém provádění předvojenské výchovy jenom neuvažovalo a nemluvilo, nýbrž aby se s věcí již také jednou doopravdy začalo. Zejména naše vojenské kruhy si musí uvědomiti, že otázka obrany státu není jen věcí jejich, nýbrž všech občanů, neboť kdyby k válečnému konfliktu mělo dojíti, nebudou to jenom oni, kteří jsou odpovědni za osudy republiky, nýbrž my všichni. A tato odpovědnost ukládá veliké povinnosti. Z povinností plynou také samozřejmě práva. Proto žádáme, aby energickým tempem racionalisace byla v nejkratší době všechna ustanovení zákona o Tyršově státním tělovýchovném ústavě uvedena v život. A to nemohou dobře udělat jenom úředníci a vojáci, nýbrž může se to státi jen za nejužší součinnosti všech tělovýchovných a sportovních korporací, na základě demokratické spolupráce odborníků i laiků. Máme-li armádu a musíme-li ji mít, pak udělejme všechno, aby ta armáda byla silná, dobře připravená, aby byla naplněna duchem vítězství. A toho můžeme dosáhnouti jen předvojenskou výchovou ducha i těla, jen tím, když všecky občany a občanky státu, mládež i starší přesvědčíme, že všichni jsme stejně odpovědni za osudy svého národa a své vlasti. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Müller.

Posl. Müller (německy): Slavná sněmovno! Vítáme zřízení tělovýchovného ústavu a jen litujeme, že návrh kol. Hummelhanse, již po léta hotový, nebyl již v lepších dobách parlamentně projednán. My v Československu jsme jistě poslední ze států, které zřizují takový ústav. Všechny jiné země kolem nás zřídily již tyto ústavy pod tím neb oním jménem. Vítáme, že se konečně činí vážný krok, aby se utvořilo místo, které má býti ústředím tělesné výchovy, ústředím pro výchovu k lidovému zdraví, ústředím pro vzdělání lidí, kteří na venkově den ze dne pracují pro tělesnou kulturu. V Československu se vlastně stalo velmi málo pro tělesná cvičení. Celou činnost, která se zde konala, vykonávaly tělocvičné a sportovní svazy. Stát se velmi málo ujímal iniciativy a domnívám se, že tento krok jest počátkem nového období na cestě tělovýchovné činnosti v našem státě. Žádáme, aby tento ústav nebyl snad jen vysokou školou pro tělesná cvičení, na které by se vzdělávali učitelé a profesoři, nikoliv, žádáme více, žádáme, aby tento ústav byl místem, které by bylo přístupné všemu lidu, aby v tomto ústavu byly kursy, možnosti vycvičení a vzdělání přístupny nejen učitelům tělocviku, nýbrž i cvičitelům, ředitelům a ředitelkám cvičení, kteří venku vykonávají svou práci. Tato základna se musí především vytvořiti. Musí se vytvořiti možnost, aby se prostřednictvím tohoto ústavu mohly konečně konati státní kursy nejmodernějšího rázu a nejširšího rozsahu na útraty státu, při spolupráci svazů a se zhodnocením zkušeností praktického života tělocvičného a sportovního. Domnívám se, že se tímto počátkem jistě činí krok ku předu v tomto oboru. Právě v krisi jest této práce dvojnásob zapotřebí a proto přejeme tomuto ústavu, aby dobře prospíval.

Ale předpokládáme, že se umožní i všem německým sportovním svazům, které poctivě a pevně stojí na půdě tohoto státu, aby měly podíl na zařízeních tohoto ústavu, na jeho správě, na vedení kursů, na všeobecném vybudování. Žádáme, aby i německý ústav pro vzdělání učitelů nebo vlastně jeho tělocvičný kurs získal místo v novém ústavě. Přejeme si, aby ústav tento stal se skutečně ústředím všeho úsilí v oboru tělovýchovy a zdraví lidu. Úsilí o zdraví lidu musí se mnohem více podporovati než dosud a již nyní žádáme od vedoucích a správců tohoto nového ústavu, aby toto úsilí postavili na nejširší základnu. Přejeme si také, aby z tohoto ústavu vyšel konečně jednou podnět ke zlepšení školního tělocviku. Tělocvik v našich obecných a měšťanských školách naprosto nevyhovuje požadavkům moderní vědy, moderní tělovýchovy, a proto doufáme a očekáváme, že tento ústav bude zde působiti k jeho zlepšení a reformě. Považujeme za pochopitelné, že naši čeští spoluobčané dávají tomuto ústavu jméno velkého tělocvičného a sportovního vůdce Tyrše. Přejeme si, aby do tohoto ústavu vnikl moderní duch, nikoliv jen v oboru odborném, nýbrž aby tam byl pěstován a uznáván i duch snášenlivosti mezi národy. Pak budeme rádi společně pracovati a postavíme do služeb tohoto ústavu všechny své síly a zkušenosti.

Nezávisle na tom rád bych řekl ještě toto: Považujeme za správné, že takový ústřední ústav má své sídlo v hlavním městě státu. Ale při zřizování tohoto ústavu obnovujeme starý požadavek, aby se pomýšlelo i na venkov, na jiná území státu, a aby se konečně jednou poskytly státní peníze i severním Čechám, pohraničním územím, aby se podporovaly tamější ústavy tělesné výchovy a péče o zdraví. Poukazuji zase, že město Ústí n. L. má vzorná zařízení v tomto smyslu. Podivíte se, řeknu-li, že přes četná zakročení rozhodující místa nepřispěla dosud ani haléřem na tato zařízení. Ústí n. L. jest vyslovené sportovní ústředí. Měli jsme tam letos sokolský slet a také členové Sokola viděli tato zařízení. Tato zařízení jsou připravena pro všechny spolky ústeckého území a přejeme si, aby je i stát konečně podporoval.

Jest v tom i kus representace, když v pohraničních územích jsou tak vzorná sportovní zařízení. Nezneuznávejte této důležitosti, nejen proto, že to jsou německá území, nýbrž i proto, že tato území na hranicích republiky mají nárok na státní peníze. Tím by se měli rozhodující činitelé podrobně zabývati. Tato podpora by přispěla ovšem i českým menšinám v našem území a jistě by ji velice uvítaly. Uvádím to ve smyslu přání ústřední rady německých a českých tělovýchovných organisací v Československu s jejími více než 300.000 členy.

Budeme hlasovati pro osnovu zákona právem si přejíce, aby tento ústav vykonával blahodárnou činnost pro všechny občany a národy tohoto státu v zájmu tělesné výchovy a všeobecného zdraví lidu. (Potlesk.)

Posl. Stivín (zvoní): Dávám slovo p. posl. Olivovi.

Posl. Oliva: Slavná sněmovno! Živnostnictvo s povděkem přijalo návrh na vybudování Tyršova tělovýchovného státního ústavu, neboť uznává v dnešní těžké době jeho potřebu a nutnost, v době, kdy je nutno vychovati celý národ v duchu národním, v duchu Tyršově se zřetelem na nebezpečí, které kolem celé Československé republiky hrozí, kolem dokola ohrožuje bezpečnost našich hranic a majetku našeho československého národa. Je nám třeba vychovávati lid k větší brannosti, k většímu chápání naší národní a vlastenecké povinnosti tak, jak to skutečně dělá živnostnictvo, které tvoří velikou většinu, můžeme říci 70% členstva veškerých sokolských jednot, a které vždy, za všech okolností podle sokolských zásad jedná, a ne tak jako někteří z Národního sjednocení, kteří se spolčují v protinárodních snahách s našimi největšími nepřáteli, ale na sokolských parádách vystupují jako největší národovci. Známe svou těžkou povinnost k těmto potřebám státu a proto bude celý klub hlasovati pro předložený návrh na vybudování Tyršova tělovýchovného ústavu. (Potlesk poslanců čsl. živn. obchod. strany středostavovské.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Polívka. Dávám mu je.

Posl. Polívka: Slávna snemovňa! K prejednávanej osnove zákona o zriadení Tyršovho štátneho telovýchovného ústavu pre československý štát a národ dovoľte, aby som pričinil niekoľko poznámok, ktoré sú v súvislosti so vznikom tohoto zákona o zriadení tejto významnej národne-výchovnej inštitúcie. Boli sme pred niekoľko týždňami a mesiacmi svedkami zurivého útoku a zápasu o túto skvelú a krásnu myšlienku. My, ktorí pracujeme na Slovensku, čítali sme v tlači luďáckej, z pera Msgre Hlinku, že on a jeho strana nikdy nedovolia a nedopustia, aby bol Tyršov štátny telovýchovný ústav stvorený. Boli sme svedkami mnohých článkov a surových útokov na česť a dielo zakladateľa sokolskej myšlienky dr. Miroslava Tyrša. (Slyšte!)

Dovoľte, aby som ako jedon z prvých pracovníkov sokolských na Slovensku si dovolil, a to iste s plným súhlasom v mene celého československého Sokolstva na Slovensku, objasniť, ako nekvalifikované, nedôstojné neodôvodnené boly a sú útoky Msgre Hlinku na sokolskú prácu a na skvelé, krásné dielo dr Miroslava Tyrša. (Posl. Hlinka: Na nedeľu dostanete nový plakát!) Čsl. obec sokolská ako najvyššia reprezentantka Sokolstva československého vykonala svoju povinnosť, keď na tieto útoky nedoložené žiadala kategorickú a pravdivú odpoveď. Tisíce verejných plakátov po slovenských obciach a mestečkách vylepilo predsedníctvo Československej obce sokolskej verejne, aby slovenský ľud sám porovnával pravdivosť útokov na česť Miroslava Tyrša a na výsledky sokolskej práce. Mal som česť videť, ako v Ružomberku, v sídle Msgre Hlinku, bolo s týmito plakátmi naložené, ako sústavne boly plakáty niekoľkokráť čiernou barvou zamazané, aby nikto v slávnom Ružomberku nečítal, ako sa obec sokolská bráni.

Bol to malicherný boj v Ružomberku, pretože pravda, o ktorú nám tu ide, zvíťazí, aj keby zloba jedu prenikala všetkých nepriateľov sokolskej práce na Slovensku. (Potlesk.)

Mám česť hovoriť ako dlhoročný sokolský pracovník a dlhoročný župný vzdelavateľ sokolskej župy pohronskej Detvan o veciach, ktoré nie sú pravdivé. Msgre Hlinka tvrdí, že Tyršova sokolská myšlienka nebola radostne prijímaná na Slovensku. To nie je pravda. Výzvy prvého ministra pre správu Slovenska dr. Vávra Šrobára, keď bola veľká, štátu nebezpečná stávka železničiarov v Bratislave a v iných mestách, poslúchlo tisíce Sokolov, ktorí prišli, aby zabezpečili normálny a bezpečný život hospodárský a verejný.

A dovoľujem sa tu verejne v slávnej snemovni dotázať Msgr Hlinku, prečo vtedy neprotestoval, aby títo Sokoli išli brániť a konsolidovať Slovensko (Potlesk.), práve tak ako sa dovoľujem dotázať Msgr Hlinku, prečo neodmietol Sokola, keď sokolské jednoty české a moravské v onom pamätnom roku jeho martýrstva r. 1907 protestovaly u uhorského parlamentu a predsedu snemovne, aby bol oslobodený? Prečo vtedy už nepoznal, čím je Tyršova sokolská myšlienka? On to vedel a vedel tiež, že Tyršov sokolský program sleduje zdravú výchovu národa a že Tyršov smer telesnej a mravnej výchovy národa vracia nám charakter a odvahu vybojovať si v budúcich dobách našu spoločnú čsl. slobodu. (Potlesk.) A preto Msgre Hlinka ani pred válkou, ani vo válke, ani po prevrate neprotestoval, aby sokolskí pracovníci prišli brániť, hájiť a pracovať na Slovensko. Jestliže Msgre Hlinka dnes nenávidí výsledky sokolskej práce, potom tiež nenávidí aj hroby tých našich dobrých chlapcov, ktorí za Vás - monsignore - a za nás všetkých mreli, aby nám Maďari neurvali našu slobodu! (Potlesk.)

Vážený monsignore! Vaše výroky, vaše útoky na česť a pamiatku sokolských našich bratov, ktorí u Nových Zámkov, u Lučenca a na všetkých slovenských frontách heroicky umierali, sú bezdôvodné. My na to nezabudneme, pretože tí mrtví sa brániť nemôžu, ale my, ktorí sme tu, máme mravnú a národnú povinnosť brániť pamiatku tých, ktorí za nás, za celý slovenský život vedeli hrdinsky bojovať a mrieť, aby sme dnes, celkom bezdôvodne, mohli od vás počúvať, že sokolská myšlienka snáď dokonca kazí mravný charakter. (Posl. Hlinka: Vy ste neumieral!) Monsignore, jedni umierali a iní dnes čestne pracujú. (Posl. dr. Labaj: Koľko ich tam padlo?) To vám spočíta a na túto cynickú otázku vám odpovie, pane kolego, ministerstvo nár. obrany, a chcete-li to vedeť, vypočítam Vám to menami aj miestami, zkade títo ľudia pochádzali. Hanbite sa za túto otázku! Jestliže Slovensko nemalo možnosť pred válkou (Hluk. - Místopředseda Stivín zvoní.) přijímať sokolsku myšlienku, tu musí priznať každý, i Msgr. Hlinka (Výkřiky posl. Hlinky. - Místopředseda Stivín zvoní.), že maďarský útisk bol tak tuhý a tak tvrdý, že ani nedovoľoval, aby v nevinných hasičských sboroch mohlo byť sokolské názvoslovie a mohly byť sokolské poslovenčené povely, že hasičský sbor v Tisovci bol vládou maďarskou rozpustený, pretože duchom aj citom bol blízko Tyršovej sokolskej myšlienke. Ale po prevrate prišla zmena, aj Msgr Vajda Messik bánskobystrický bol jedon z prvých starostov sokolskej jednoty v Bánskej Bystrici. (Výkřiky posl. Hlinky. - Místopředseda Stivín zvoní.) Vážení pánovia, to nebola neúprimnosť, to bola láska, to bola plná dôvera, ktorá sa k Sokolu českému i moravskému vinula, to bola oná vďačnosť za spoluprácu v našom veľkom národnom zápase za svobodu. Náš prezident Masaryk správne zdôrazňuje vo svojom krásnom diele "Světové revoluci", že "Sokol a jeho zásady boly nám vodítkom, boly nám vzorom dobrovoľnej kázne a dobrovoľnej obetavosti." Ocenené tu bolo z úst predrečníka kol. Motyčky citátom z prezidenta Masaryka, jak krásne sa vyslovil o ušľachtilom, krásnom diele Tyršovom. Mne pripadá úkol, abych tiež objasnil slávnej snemovni, že to, čoho sa Msgr Hlinka dovoláva vo svojich útokoch, že Sokol zneuctil alebo znevážil symbol kresťanskej viery, kríž, neodpovedá pravde. Ony mylné informácie dané aj anglickému priatelovi nášmu Scotovi Viatorovi o incidente v Banskej Bystrici boly dávno a dávno pravdive vysvetlené. I sám Msgr Vajda Messik osvedčil, že pri zábave, o ktorej sa hovorí, že pri nej vraj Sokolíci vyhodili kríž z miestnosti, kde bola tanečná zábava, neodpovedá pravde ale že so správou katolíckeho domu bolo sjednané, aby si určila, kde kríž z tejto veľkej miestnosti má byť po čas zábavy preložený. (Výkřiky poslanců slovenské strany ľudovej.) Ja som tam nebol, ani som sa nezabával, ale v tomto Katolickom Tovaryšskom dome bavíte sa častejšie vy a iste že o pri vašich zábavách musí byť - podľa môjho pokrokového názoru - kríž odstránený, aby to nevzbuzovalo zbytočné pohoršenie.

Pokiaľ sa týče incidentu v Žarnovici, kde vraj Sokolíci robili oslavu Husovu a spálili súsošie Panny Marie a kríž, je potvrdené, že v r. 1919 v Žarnovici žiadná sokolská jednota neexistovala. Poraženie krížov, ktoré sa pripisuje na účet zloby sokolskej, je nesčetnými šetreniami dokázané, že ani jeden jediný prípad neodpovedá pravde. To záleží na chuti, na láske k pravde, ako kto jednotlivých argumentov užíva. Slušný a čestný človek nemôže nikdy užívať k argumentácii vecí, ktoré dávno a dávno boly podvrátené.

Msgr Hlinka píše sériu útokov o barbarizme sokolskom... (Výkřiky posl. dr Labaje a Hlinky.) Nás to veľmi teší, milí páni, my svoju česť, česť slušných, verných Slovákov a Čechov vieme obhájiť. Je treba, aby na tomto mieste, v československom parlamente, boly prehovorené slová, ktoré odsudzujú Váš spôsob útokov na Tyršovo dielo a na sokolskú prácu.

Sokolská myšlienka na Slovensku nebola, nie je a nebude cudzou. Rozvinula sa v niekoľko krásnych sokolských žúp: sokolskú župu Masarykovu, sokolskú župu Štefánikovu, sokolskú župu Svätoplukovu, sokolskú župu Hviezdoslavovu, sokolskú župu Detvan a sokolskú župu Kollárovu. Všade duch statočný, národný, ktorý sa dovoláva našich najlepších, najstatočnejších, najvernejších hlásateľov národnej ušľachtilej myšlienky. (Potlesk.)

Do týchto niekoľkých žúp sdružujú sa celé desiatky sokolských jednôt, ktoré vykonaly miliony cvičebných hodín v prospech najmenšej mládeže aj starších. Beznáročne, nezištne vracaly národu vo všetkých fázach, od prvých chvíľ pôsobenia, zdravého národneho, ušľachtilého ducha. (Výkřiky posl. dr Labaje a posl. Hlinky. - Místopředseda Stivín zvoní.) Tisíce prednášok, tisíce kurzov, tisíce krásnych dobrých počinov, tisíce nadielok vianočných i činov národných Sokolstvo vykonalo nezištne, aby dokázalo, ako miluje slovenskú mládež a ľud. Nebolo jednej jedinej krásnej národnej myšlienky, kde by Sokolstvo nespoluúčinkovalo pri veľkolepých manifestáciách za československú kultúrnu národnú jednotu, pri pamiatke Štefánikovej a pri odkaze Masarykovom. Sokolstvo je vedúcim činiteľom pokroku národného a kultúrneho, je vo službách sociálnej myšlienky. (Výborně! - Potlesk.)

A dovoľte, aby som priklincoval na pranier, ako trpí mládež slovenská (Výkřiky posl. dr Labaje a Hlinky.), že navštevuje sokolské cvičenia. (Výkřiky.) Máme nie na jednom prípade zistené, súdne overené, rozsudkom potvrdené, že bolo niekoľko nehodných duchovných potrestaných za to, že odmietali dať mládeži rozhrešenie, že odmietali mládež pripustiť k spovedi. Drastický prípad je zlobného, nebohého farára Blaschku z Modrého Kameňa (Slyšte!) a toto, milí pánovia, zatajovať nemôžete. Je na pravde božej, ale súdne doklady svedčia, ako nízkym, neslušným spôsobom znemožňoval mládeži, aby nenavštevovala sokolské cvičenia.

Sokolská myšlienka má zdravý základ, tvorí hodnoty mravné, vychováva mládež aj stárež k charakternosti, k náboženskej snášanlivosti, k národnej hrdosti, dáva mládeži i národu pospolitému vyššiu kultúrnu úroveň, oslobodenú od každého kazu bývalej maďaronskej výchovy. (Výborně! - Potlesk.) Sokolstvo stvorilo mnohé národohospodárske hodnoty v četných telocvičniach, v mnohých cvičištiach, v krásnych letných táboroch a v bohatých, pekných knižniciach. To sa so sveta nášho života slovenského sotrieť nedá. Je treba, aby tomuto poslaniu náš národ zostal verný, aby boly odrazené nemiestné, nekvalifikované útoky nikde a ničím nedoložené. Kedykoľvek sa podobný útok rodí, vždy má prameň v nenávisti a v zlobe a vždy hľadá miesto spájania rozkol, zlobu a odcudzovanie. Je treba si uvedomiť, že sokolská myšlienka Tyršova nie je, nebola a nebude nikdy cudzou slovenskému rodoľubovi. (Výborně! - Potlesk.) Slovenské sokolstvo v Amerike je najkrajším dokladom, Sokolstvo československé u nás v republike je toho najskvelejším dôkazom. Verím, že všetky tieto bezdôvodné útoky naopak zcelia, zmohútnia a zmnožia rady všetkých, ktorí úprimne, otvorene napomáhajú veľkému vzrastu pokrokovej a zdravej národnovýchovnej myšlienky Tyršovej.

Jestli že dnes prijímame zákon o zriadení štátneho telovýchovného ústavu Tyršovho, splňujeme svoju národnú a mravnú povinnosť voči mužovi, ktorý nám vrátil pevnosť charakteru a ktorý nás viedol v zápas najsmelejší, aby sme, majúc v každej pästi zbraň, vedeli vybojovať pre nás i budúcich svoju neodvislosť. Tyrš zaslúžil sa o zdravú výchovu národa (Potlesk.), Tyršovi patrí česť, aby ústav, ktorý nás, mládež i budúce generácie má vychovávať v zdravej brannosti národnej, niesol jeho čestné a krásné meno.

Veríme, že tento telovýchovný ústav Tyršov spojí všetkých ľudí dobrej vôle zo všetkých telovýchovných organizácií k práci radostnej pre zdravú výchovu, pre upevnenie demokracie, pre víťazstvo pravdy a práva. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. inž. dr Toušek.

Posl. inž. dr Toušek: Slavná sněmovno! K diskusi, která místo zaujímání stanoviska k tělovýchovnému ústavu Tyršovu, stanoviska, které by bylo spravedlivým, vzbudila v části sněmovny příležitost, aby se vrátila k vyřizování některých agitačních věcí, které se proti Sokolstvu na Slovensku uplatňovaly, pokládám za svou osobní povinnost prohlásiti, že jako jeden z těch, kteří stáli r. 1919 v sokolských řadách, v řadách dobrovolníků sokolských na Slovensku, nesnesu - a žádný z nás nesnese - aby padly výkřiky z části čsl. sněmovny, "kolik jich padlo!" (Výkřiky slovenských ľudových poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) Není možno, abychom věřili, že vývoj poměrů půjde tak daleko, aby veliká myšlenka Tyršova v té části republiky, která z velké míry má děkovati této veliké myšlence za své osvobození, nebyla uznána. Věřím, že vývoj půjde k tomu, že i tam bude jednomyslně pro veškeru budoucnost a na veškeru věčnost uznána. (Výkřiky posl. Hlinky. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Rozlišujte, prosím, mezi věcmi, které mohou býti předmětem agitace a stranických bojů, a věcmi, které jsou celému národu posvátné. (Stálé výkřiky posl. Hlinky.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Žádám pana posl. Hlinku, aby nevyrušoval. (Výkřiky posl. Hlinky.)

Pan posl. inž. dr Toušek má slovo. (Hluk.)

Prosím o klid.

Posl. inž. dr Toušek (pokračuje): Těchto několik slov jsem pokládal za nutné říci k diskusi, v níž jsem se cítil, jak znovu opakuji, jedním z těch, kteří bojovali na Slovensku a byli zde osobně napadeni.

K věci samé. Není třeba k tomu, co řekli naši zástupci ve zdravotním a kulturním výboru, nic připojovati. Mohu prohlásiti jménem strany, že budeme i zde v plenu pro tuto osnovu hlasovati. (Výkřiky posl. Jiráčka a poslanců slovenské strany ľudové. - Místopředseda Stivín zvoní.) - Kol. Jiráčku, prosím, vždyť je to marné.

Musím při této příležitosti prohlásiti, že jako budeme Sokolstvo hájiti proti všem útokům, které jsou proti němu vedeny, tak budeme také my, národní demokraté, po celou přítomnost i budoucnost trvati na tom, že nikdo nemá práva reklamovati Sokolstvo pro sebe a odpírati je nám, kteří stojíme v řadách Sokolstva a prokázali jsme demokracii a hájení myšlenek sokolských takovým způsobem, že není srovnání v řadách tak mnohých, kteří nám upírají právo mluviti také jménem Sokolstva, jak se o to tak často v poslední době dělají pokusy, aby Sokolstvo bylo isolováno jen na určitý počet anebo na určitý okruh stran. Sokolstvo patří celému národu a je věcí, která nemůže býti pouze věcí stran. Sokolstvo není a nemůže býti dosti vhodným objektem pro útoky kterékoli strany oposiční, ale nesmí býti také ani dosti vhodným instrumentem pro útoky kterékoli strany vládní proti straně oposiční. - Tím končím. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení pozměňovacího návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Pozměňovací návrh posl. Mašaty, Tomáška, Zeminové, Janalíka, Müllera, Wagnera a druhů:

V §u 6 nechť odst. 1 zní:

"Ústav dohodne se o prozatímním používání Masarykova státního stadionu na Strahově se správním sborem, který tento stadion spravuje. Ona část stadionu, která byla propůjčena správním sborem vojenské správě k užívání, nepatří k zařízením, kterých bude ústav používati. Potřeboval-li by ústav při své činnosti k použití na přechodnou dobu vojenského hřiště a cvičiště, má ministerstvo národní obrany této potřebě pokud možno vyhověti."

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zdravotního, p. posl. Hummelhansovi.

Zpravodaj posl. Hummelhans: Slavná sněmovno! Nemám, co bych zde ještě přičinil, avšak mohu říci, že jsem přesvědčen, že celá sněmovna bez rozdílu stran bude souhlasiti, aby tělovýchovný ústav v republice naší byl vybudován. A tu říkám, že se mne nemile dotklo, že při projednávání takovéhoto návrhu, který má býti všem společný, mohlo zde dojíti k výkřikům a výstupům, které nesvědčí nikterak příznivě pro ty, kteří je činí.

Tento kulturní návrh, který vybudovává něco, co nám chybělo, mohl býti důstojně schválen celou sněmovnou a nemusely se zde odehrávati takové výstupy. Pánové, ke cti těch, kteří to způsobili, to nesvědčí. (Výkřiky.) Odpusťte, pánové, myslím, že byste mohli alespoň teď přestat, už jste si té hanby nadělali dosti tím, co jste tady činili. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Pozměňovací návrh posl. Mašaty, Tomáška atd. navrhuje změnu v §u 6, a to, aby odst. 1 zněl:

"Ústav dohodne se o prozatímním používání Masarykova státního stadionu na Strahově se správním sborem, který tento stadion spravuje. Ona část stadionu, která byla propůjčena správním sborem vojenské správě k užívání, nepatří k zařízením, kterých bude ústav používati. Potřeboval-li by ústav při své činnosti k použití na přechodnou dobu vojenského hřiště a cvičiště, má ministerstvo národní obrany této potřebě pokud možno vyhověti."

Je nutno zdůrazniti, že ústav se dohodne, jak návrh uvádí, o prozatímním používání Masarykova stát. stadionu. Schválením této změny, slavná sněmovno, a celé osnovy zákona souhlasíme s tím, aby náš stadion nesl název našeho velikého presidenta Masaryka. (Potlesk.)

Jinak nemám k celé osnově a k debatě žádných poznámek a prosím slavnou sněmovnu, aby osnovu zákona, jak byla předložena, také s připojenou změnou schválila. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru kulturního, p. posl. Jašovi.

Zpravodaj posl. Jaša: Slavná sněmovno! Kulturní výbor posl. sněmovny považuje předloženou osnovu za velmi důležitou k vybudování vrcholné organisace tělovýchovné. Je vděčen iniciátorům návrhu i zúčastněným zástupcům příslušných ministerstev, že pomohli uskutečniti tento význačný kulturní čin. S radostí doporučuje kulturní výbor iniciativní návrh p. posl. Hummelhanse, dále i změnu navrženou pány posl. Mašatou a Tomáškem, jakož i připojenou resoluci kulturního výboru slavné sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Chalupovi.

Zpravodaj posl. Chalupa: Vzdávám se slova.

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Jelikož byl podán pozměňovací návrh, míním dáti hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o celé osnově v úpravě návrhu, který podávají k §u 6 posl. Mašata, Tomášek, Zeminová, Janalík, Müller, Wagner a druzi.

Nebude-li úprava tato přijata, hlasovali bychom o celé osnově ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Námitky nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati podle něho.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhu posl. Mašaty a druhů, jejíž přijetí doporučují páni zpravodajové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova tato přijata jest v úpravě navržené posl. Mašatou a druhy ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je: