Schůze zahájena v 9 hodin 32 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Trčka.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl,

110 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr dr Matoušek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že jsem udělil dovolenou na dnešní schůzi sen. Ďurčanskému, Jančekovi a Rovňanovi.

Do dnešní schůze dostavil se pan sen. Josef Haken a vykoná ústavou předepsaný slib.

Žádám pana zapisovatele sen. Stržila, aby přečetl formuli slibu, a pana senátora, aby vykonal do mých rukou slib podáním ruky a slovem ťslibujiŤ. (Senátoři povstávají.)

Zapisovatel sen. Stržil (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Sen. Josef Haken (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Senátoři usedají.)

Předseda: Tiskem bylo rozdáno.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 24. Naléhavá interpelace sen. Teschnera a soudr. na veškerou vládu stran nové úpravy právních a hmotných poměrů státních pensistů a osob jim naroveň postavených ve smyslu zvláštního požadavku po tom, aby jejich požitky byly naroveň postaveny.

Tisk 29. Návrh sen. Teschnera a soudr. stran poskytnutí vánočního daru válečným poškozencům.

Tisk 30. Návrh sen. dr Feierfeila a soudr. na poskytnutí vánoční remunerace všem státním zaměstnancům.

Zápis o 2. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 29. Návrh sen. Teschnera a soudr. stran poskytnutí vánočního daru válečným poškozencům.

Tisk 30. Návrh sen. dr Feierfeila a soudr. na poskytnutí vánoční remunerace všem státním zaměstnancům.

Výboru imunitnímu:

Žádost krajského soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Klofáče pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. 9757).

Žádost krajského trestního soudu v Praze za souhlas k stíhání sen. Klofáče pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. 9756).

Žádost vrch. státního zastupitelství v Bratislavě s novou žádostí kraj. soudu v Ružomberku za souhlas k stíhání sen. Janíka pro přečin pomluvy podle §§ 1, 3 odst. II., č. 1 a 2, § 9 č. 6 zák. čl. XLl/1914 (č. 9809).

Žádost vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě s novou žádostí kraj. soudu v Nitře za souhlas k stíhání sen. Richtera pro přečin rušení obecného míru podle § 14, č. 1, a přečiny rušení obecného míru podle § 14, č. 1 a 3, a podle § 14. č. 5 zákona na ochranu republiky (č. 9810).

Žádost vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě s žádostí okr. soudu v Báňské Bystřici za souhlas k stíhání sen. Volko pro přečin pomluvy podle § 20 zák. čl. XLI/1914 (č. 9813).

Žádost okresního soudu ve Zlíně za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek podle § 496 tr. zák. (č. 9830).

Žádost okresního trestního soudu v Praze za vydání sen. Chlebounové k trestnímu stíhání pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 491 tr. z. (č. 9821).

Žádost okresního soudu v Telči za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek podle § 3 zák. č. 135/1867 ř. z. (č. 9842).

Žádost kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přečin podle § 283 tr. z., přestupek podle § 314 tr. z. a přestupky podle §§ 3, 19 shrom. zákona (č. 7).

Žádost krajského soudu trestního v Praze za svolení k stíhání sen. Hakena pro zločin podle §u 15 č. 3, přečin podle § 15 č. 2, 16 č. 1, 18, č. 2, přestupek podle §u 15 č. 4 zákona na ochranu republiky a přestupek §u 9, 17, 23 zákona o tisku (č. 26-III.).

Žádost okresního soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek §§ 2, 3, 19 shrom. zákona č. 135/1867 ř. z. (č. 53).

Žádost krajského soudu v Jihlavě za souhlas k dalšímu stíhání sen. Nedvěda pro přečin podle § 14 č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (č. 70).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí krajského soudu v Trenčíně za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přečiny rušení obecného míru podle § 14 č. 5 a § 14 č. 1 a pro zločin výzvy k trestným činům podle § 15 č. 3 zákona na ochranu republiky (č. 75)

Žádost krajského trestního soudu v Praze za souhlas uložení pokuty sen Hakenovi podle §u 159 trest. řádu (č. 9758).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě k žádosti sedrie v Báňské Bystřici za souhlas k stíhání sen. Volko pro přečin pomluvy podle §§ů 1, 3/II, č. 1, 2. § 8 č. 3 zák. čl. XLII/1914 a přečinu podle § 18 č. 1, 3 zákona na ochranu republiky (č. 9806)

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí krajského soudu v Ružomberku za souhlas k stíhání sen. Janíka pro přečin pomluvy podle §§ 1, 3, odst. ll, č. 1 zák. čl. XLI/1914 (č. 9807).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě se žádostí krajského soudu v Ružomberku za souhlas k stíhání sen. Janíka pro přečin urážky na cti podle §§ů 2, 3 odst ll., č. 1, 4 odst. 2 zák. čl, XLI/1914 (č. 9808).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích se žádostí krajského soudu v Berehově za souhlas k stíhání sen. dr Korlátha pro přečin podle §u 24 zák. čl. XLI/1914 (č. 9948).

Předseda (zvoní): Oznamuji, že jednotlivé výbory se ustavily takto:

Výbor branný:

Předseda sen. Klofáč Václav,

I. místopředseda sen. Filipínský Jan,

II. místopředseda sen. Sehnal Václav,

III. místopředseda sen. Dyk Viktor,

I. zapisovatel sen. Šachl Antonín,

II. zapisovatel sen. Pastyřík Josef.

III. zapisovatel sen. Novák Antonín.

Výbor imunitní:

Předseda sen. dr Šrobár Vavro,

I. místopředseda sen. dr Buday Jozef,

II. místopředseda sen. dr Milota Albert,

III. místopředseda sen. Niessner Wilhelm,

I. zapisovatel sen. Pocisk Ján,

II. zapisovatel sen. dr Havelka Otakar,

III. zapisovatel sen. Šabata František

Výbor iniciativní:

Předseda sen. Lippert Andreas,

I. místopředseda sen. dr inž. Botto Ján,

II. místopředseda sen. Kotrba Jan,

III. místopředseda sen. Novák František (lid.),

I. zapisovatel sen. Navrátil Gustav,

II. zapisovatel sen. Šolc Antonín,

III. zapisovatel sen. Stolberg Friedrich

Výbor kulturní:

Předseda sen. Dyk Viktor,

l. místopředseda sen. Habrman Gustav

II. místopředseda sen. Kavan Eduard,

l. zapisovatel sen. Hubka Josef,

II. zapisovatel sen. Šelmec Adolf,

III. zapisovatel sen. Časný Felix.

Výbor národohospodářský:

Předseda sen. Sáblík Karel,

I. místopředseda sen. Kotrba Jan,

II. místopředseda sen. Hubka Josef,

III. místopředseda sen. Krejčí Jan Jiří,

l. zapisovatel sen. Havlena Jáchym,

II. zapisovatel sen. Bergman Rudolf,

III. zapisovatel sen. Böhr Josef.

Výbor sociálně-politický:

Předseda sen. Johanis Václav,

l. místopředseda sen. dr Rehák Gejza,

II. místopředseda sen. Jarolim Anton,

III. místopředseda sen. Novák František (rep.),

I. zapisovatel sen. dr Žiška Pavel,

II. zapisovatel sen. Berkovec Antonín,

III. zapisovatel sen. dr Hilgenreiner Karl

Výbor technicko-dopravní:

Předseda sen. Havlena Jáchym,

I. místopředseda sen. Pavelka Artur,

II. místopředseda sen. inž. Havlín Josef,

III. místopředseda sen. Sláma Julius.

I. zapisovatel sen. inž. Marušák Karel,

II. zapisovatel sen. Pivko Cyril,

lll. zapisovatel sen. Tschapek Hans

Výbor ústavně-právní:

Předseda sen. dr Witt Zikmund,

l. místopředseda sen. dr Veselý František,

II. místopředseda sen. dr Hruban Mořic,

III.místopředseda sen. dr Havelka Otakar,

l. zapisovatel sen. dr Fáček Vladimír,.

II. zapisovatel sen. Riedl Karel.

Výbor zahraniční:

Předseda sen. Donát Václav,

l. místopředseda sen. dr Klouda Antonín,

II. místopředseda sen. Krejčí František V.,

III. místopředseda sen. Novák František (lid.),

I. zapisovatel sen. dr Rozkošný Jan,

II. zapisovatel sen. Plamínková Frant. F.,

III. zapisovatel sen. dr Witt Zikmund

Výbor živnostensko-obchodní:

Předseda sen. Pastyřík Josef,

I. místopředseda sen. Votruba Vilém,

II. místopředseda sen. Jílek Jan,

III. místopředseda sen. Sechtr Josef,

I. zapisovatel sen. Komrs Julius,

II. zapisovatel sen. Koukal Josef,

III. zapisovatel sen. Janček Andrej

Přikročíme nyní k projednávání pořadu jednání.

Prvním bodem je:

1 Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 25) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních. Tisk 27.

Navrhuji, aby věc tato projednána byla v celkové době jedné hodiny se stanovením řečnické lhůty na čtvrt hodiny.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To je většina. Návrh můj je přijat.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Uděluji mu proto slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Zákon tento je původně dítkem poválečných poměrů ke krytí vzrostlých nákladů pro státní zaměstnance. Nyní však má býti recipován trvale jako zdroj státních příjmů, který původně podle vládního návrhu měl vynášeti asi 35 milionů ročně, ale podle účtu již předloženého za r. 1928 vynesl skutečně 41¹/₂ mil. Kč.

Existence zákona toho je odůvodněna všemi momenty finančně-hospodářskými i sociálními, neboť požadavek, aby ke krytí nákladů státní administrativy přispíval v prvé řadě ten, kdo vyvolal zákrok této administrativy, po případě kdo má z něho jistý zisk, jak praví § 1 toho zákona. zajisté správně ukládá těmto osobám, aby ony nesly v prvé řadě náklad na tento úkon správní, pokud by ovšem jejich existence hmotná tímto příspěvkem nebyla zničena. Toto ustanovení má § 6, a je to zajisté ustanovení sociálně spravedlivé.

Zákon tento však byl materie nová, dosud neupravená. neboť za veřejný úkon platíval se pouze kolek na podání; dalších poplatků nebylo. Proto zákon sám byl zcela stručný, jak říkáme zákon rámcový, výplň měla mu dodati nejprve administrativa nařízením vládním a pak zkušenosti nabyté během nějaké doby. Proto také zákon ten byl povolen původně na jeden rok, jen na rok 1926. Ne, že by se myslilo, že dále už nebude potřebí toho zákona, ale právě aby se mohlo nabýti zkušeností. Doba ta byla poměrně krátká a proto musilo Národní shromáždění povoliti další jeho prolongaci na 3 léta, na r. 1927, 1928, 1929. Koncem letošního roku platnost zákona pomíjí.

Dnes však je už přesvědčení, že zákon ten musí býti včleněn právně do všeobecného zákona poplatkového, zákona o poplatcích a kolcích. A to není možné, pouze jen k dosavadnímu tomuto zákonu poplatkovému, velmi obsáhlému a podrobnému, jednoduše připojiti těch 12 paragrafů dosavadního zákona, nýbrž je nutno, aby organicky byl včleněn do dosavadního zákona. To je práce velmi obsáhlá, tím spíše v době, kdy veřejnost volá po celkové reorganisaci zákona dávkového. Račte se pamatovati, že senát v jarním zasedání sám otázkou tou se zabýval, kdy za účelem opatření nákladu na zlepšení platů soudcovských pomýšlelo se zvýšiti některé sazby kolkového zákona za úkony soudní, neboť některé ty sazby jsou ještě v těch výších předválečných a za některé úkony soudní dnes dosud není žádný poplatek, ačkoli úkony tyto znamenají pro žadatele velký hmotný zisk. Tu je tedy potřebí změniti důkladně i tento poplatkový zákon.

Kdo poněkud přibližně zná poplatkový zákon, ví, jak je to ohromná materie, a tu není divu, že státní správa, která loni se zabývala vážně myšlenkou novelisovati poplatkový zákon, nemohla býti během letošního roku hotova s osnovou tou. Jest již dosti připravena, ale zejména také změna vládní většiny působí přirozeně, že náhledy, které mají býti v poplatkovém zákoně uplatněny, se liší poněkud od názorů koalice dřívější vlády. a tedy nebylo možno, aby do letoška tato osnova byla připravena. Na druhé straně však není zase možno, aby státní finance byly zbaveny toho příjmu asi 41 mil. Kč za tyto úkony ve věcech správních. A proto přichází se znovu s návrhem na prodloužení tohoto zákona ještě na jeden rok, na rok 1930. Při tomto prodloužení vyslovují již obě komory Národního shromáždění zároveň jistá přání, jak to prodloužení má asi vypadati, jak zejména nabyté zkušenosti žádají a přímo nám ukládají, abychom se domáhali toho, aby jednak byly konkrétněji stanoveny ty sazby, které dosud byly tak široce a okrouhle - byla udána jenom nejvyšší a nejnižší číslice - zvoleny, a nebyly dány bližší momenty, podle nichž by úřad dávku vyměřující měl postupovati. Dávka je na př. od 50 Kč do 50.000 Kč, tedy úřad má tu ohromnou volnost v předepisování dávky. Je proto na místě, aby tato volnost v předepisování byla omezena, aby tu byla direktiva, jak si v každém konkrétním případě má státní úřad při vyměřování počínati. Když, slavný senáte, si představíte ohromnou materii, kterou obsahují dosavadní vládní nařízení o dávkách, pochopíte, že plná reforma celého zákona vyžaduje delší doby. Nejen je potřebí, aby bylo v budoucím zákoně přesně vyjádřeno, podle jakých hledisek má úřad vyměřující konkrétně určiti dávku, nýbrž musí tu býti zároveň i jisté administrativní opatření o tom. jakou možnost obrany má strana. Rámcový zákon jen povšechně řekl, že všeobecné zásady řízení správního platí i pro tento zákon. My v senátě již při vzetí na vědomí tohoto dávkového řádu jsme vyslovili jistá přání, aby tyto dávky v budoucnosti byly sníženy. Zejména se mluvilo o takovém přechodu hranic. kde dělník bydlí u nás, ale pracuje v Německu, a za to povolení k přecházení hranic musí platiti jistý poplatek, který je v podstatě také dosti vysoký. Dále se žádalo zejména v usnesení poslanecké sněmovny, aby poplatky za vystavování pasů vystěhovalcům - jsou to obyčejně nejchudší vrstvy lidí, kteří se utíkají do ciziny - byly co možná nízké. Takové různé případy dávají se vládě na uváženou, aby k nim v tomto novém zákoně přihlédla.

Nezapomínejme však na specielní účel tohoto zákona, proč tento zákon původně byl Národním shromážděním vydán. Tehdy v důvodové zprávě vláda tvrdila, že těchto nových příjmů má býti použito ke krytí zvýšených nákladů na honorování státních zaměstnanců. Říkalo se, že na toto honorování bude. potřebí asi 700 mil. Kč a Národní shromáždění povolilo za tím účelem řadu různých daní a dávek. Byl tu tedy tento zákon, o němž nyní jednáme, dále úspory při restrikci zaměstnanců, byly zvýšeny dávky na cukr a líh, které veřejnost, jak známo, dosti nesympaticky uvítala atd. A tu se stále tvrdí, že prý výnos těchto dávek daleko přesahuje náklad, který státům vznikl novou úpravou platů veřejných zaměstnanců. Zejména po provedení systemisace si stěžuje kde kdo, že novým zákonem nic nezískal, a tvrdí se, že těch, kdo zákonem získali, je velice málo a že újmy, které se staly těm druhým, nevyváží to, co získalo několik jednotlivců. Dosud jsme neměli žádné takové úřední stanovení, co vynesly tyto nové daně a co stála stát tato vyšší úprava.

Při jednání v rozpočtovém výboru bylo poukazováno na to, že by bylo hodno, aby veřejnost také věděla, jak toto vyúčtování, řekl bych, příjmů a vydání. ve skutečnosti vypadá, a proto myslím, že nebude slavný senát proti tomu. abychom vyslovili přání, aby vláda již co nejdříve vydala tu resystemisaci, na které se pracuje, aby zaměstnanectvo a veřejnost věděla, jak to bude vypadati, a zároveň aby se eventuelně zabývala myšlenkou novelisace dotčeného zákona, na nějž jsou takové stížnosti.

Ve věci vlastní, jak jsem již pravil, zákon sám sebou bere sociální ohled na vrstvy slabší, a také zásada, aby ten, kdo má zisk z úředního jednání, aspoň částečně nesl na to náklady, je správná. Proto, když nebylo možno přijíti s definitivním zákonem již nyní před parlament, souhlasíme s tím, aby se na rok povolilo další prodloužení, doufajíce, že během roku se přijde s definitivním zákonem.

Proto slavný senáte, výbor rozpočtový navrhuje, aby dotyčná novela, sestávající ze dvou krátkých paragrafů, jak ji již přijala posl. sněmovna, byla přijata též slavným senátem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen pan sen. Tichi.

Sen. Tichi (německy): Slavný senáte! Přihlásil jsem se ke slovu jen ke krátkému vysvětlení, aby se nebudilo zdání, že s prodloužením tohoto zákona souhlasíme. Již tehdy, když v roce 1926 měl býti zákon prodloužen, podali jsme v rámci tehdejší vládní většiny své námitky, poněvadž se jeho účinky projevují nejvíce proti těm, jež máme čest zde v tomto slavném senátě zastupovati, proti živnostníkům a obchodníkům. Musili jsme se tehdy přes všechny své námitky podrobiti vůli většiny a koaliční disciplině, a řeklo se nám tehdy, že tento zákon jest jen provisoriem pro krátkou dobu. Dlužno přiznati, že největší vady zákona záležejí v nepevných sazbách při dávkách za úřední úkony, a provádění zákona během posledních dvou let nám ukázalo, s jakou libovůlí byrokracie tento zákon provádí. Žádá-li se při státním občanství 10.000 Kč a více, žádá-li se při koncesi několik tisíc korun dávky, žádají-li se při zbrojních lístcích a za živnostenský list, když se nějaký chudák osamostatní, takovéto vysoké dávky, pak může každý pochopiti, že tento zákon v širokých masách obyvatelstva není populární. Prohlašovalo se tehdy - a toto prohlášení platí přece ještě dnes - že k zákonu došlo jen proto, a že platí jako provisorium, poněvadž bylo úmyslem hraditi tím provisorní přídavky státním zaměstnancům. Toto provisorium prodlouženo bylo roku 1926 a má dnes býti zase prodlouženo, ačkoli výnos tohoto zákona nečiní více než 41 milionů Kč, zajisté to obnos. který není v žádném poměru k administrativním potížím, které se všude uplatňují při vyměřování těchto dávek. Je další vadou zákona - a to vám řekne každý správní úředník - že se vyměření děje u vyšších instancí a že se neponechává instancím nižším, které samy nejlépe mohou rozhodovati, jakým obnosem by mohl tuto dávku zaplatiti ten, kdo přichází k úřadu s nějakým návrhem. Dnes rozmyslí si to mnohý občan, má-li jíti na úřad, poněvadž se domnívá, že musí zaplatiti za každé hnutí úřadu. Tehdy, při tvoření zákona a také roku 1928 namítala oposice, že tento zákon odporuje ústavnímu zákonu. Hnalo se proti tomu útokem, dnes však jsou tytéž strany bez dalšího ochotny hlasovati pro prodloužení zákona a učiniti jej trvalým nařízením. Právě tak, jako zákon o prodloužení daně z obrat u není populárním, právě tak je tomu také při tomto zákoně. Není žádným vítaným vánočním dárkem pro obyvatelstvo, nejméně pro živnostníky a obchodníky. Proto budeme hlasovati proti prodloužení tohoto zákona. (Potlesk u stoupenců řečníkových.)

Předseda (zvoní): Debata je skončena. Prosím pana zpravodaje, chce-li závěrečné slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Já bych jen k vývodům pana řečníka připomněl to, že právě žádá rozpočtový výbor, aby tyto sazby byly v novém zákoně specielněji stanoveny, aby volnost úřadu vyměřujícího nebyla tak široká, jako až dosud je.

Dále tvrdí, že úřady neznají poměry, pokud je poplatník schopen, aby mu daň byla vyměřena. Dávky však vyměřuje úřad, který povolení uděluje, nebo vede řízení, tedy pravidelně I. instance, čili z 95% to vyřizuje I. instance. která poměry zná, a ne III.

Pan řečník také myslil. že by se snad dávka měla zrušiti, poněvadž 41 mil. Kč je nepatrná částka pro finance státní. Ale já bych byl rád, kdyby nám uvedl, kde má pan ministr financí vzíti náhradu za těch 41 milionů zrušených dávek.

To nám neuvedl a proto se nemohu připojiti k návrhu, aby byla tato daň zrušena, trvám na svém návrhu a žádám, aby byl přijat. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Byly podány dostatečně podporované resoluční návrhy pana sen. Stolberga a druhů a Wenzla a druhů. Prosím o jejich přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. Stolberga a druhů:

Vláda se vybízí, aby předložila osnovu zákona, kterou se při nové úpravě dávky za úřední výkony jednotně upravují také všechny předpisy o kolkovném, poplatcích a jinakých platech (komisionelních výlohách), které strany musí platiti, domáhají-li se jednání u státních a autonomních úřadů.

Resoluční návrh sen. Wenzla a druhů:

Vláda se vybízí, aby při vypracování nového zákona o dávkách za úřední výkony pojala sazebník poplatků do zákona samého.

Předseda (zvoní): Přeje si pan zpravodaj slovo k tomu?

Zpravodaj sen. dr Karas: K resoluci první, že se mají jednotně upraviti sazby, bych podotkl, že tuto resoluci přijal rozpočtový výbor i plénum poslanecké sněmovny a totéž se navrhuje i v resoluci, která se předkládá dnes senátu. Druhá resoluce je proto zbytečná.

Pokud se týče resoluce sen. Stolberga, aby byly jednotně upraveny v novém zákoně poplatkové předpisy o kolkovném a poplatcích, placených stranami při jednání u úřadů státních a autonomních (na to autonomních kladl pan navrhovatel důraz), upozorňuji, že v §u 10 dnešního zákona výslovně stojí, že zákon při úpravě těch dávek autonomních povoluje dozorčím úřadům autonomním, aby takové dávky úřadům nižším povolovaly. Návrh tento vlastně jest již obsažen zde v §u 10, takže není potřebí tuto resoluci přijímati.

Předseda (zvoní): Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti

O osnově zákona, jejím nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Námitek nebylo.) Námitek není

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačeno v sen. tisku 25, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 25 ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém

Táži se pana zpravodaje sen. dr Karasa, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Karas: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém

Kdo souhlasí s resolucemi výboru, otištěnými ve zprávě výborové pod čís. 1 až 4, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce, otištěné ve zprávě výborové, se schvalují.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem sen. Stolberga a druhů, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato se zamítá.

A kdo konečně souhlasí s resolucí pana sen. Wenzla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato se rovněž zamítá.