6. Event. pozměňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

§ 3 budiž škrtnut a nahrazen zněním:

> Nájemné z provozoven živnostníků, kteří nemají vyššího ročního čistéhopříjmu než 30.000 Kč, zůstává ve výši, stanovené zákonem č. 44/28. U příjmůod. 30.000 Kč do 50.000 Kč ročně zvyšuje se nájemné na částku, nepřevyšujícízákladní nájemné o 200%, u příjmů přes 50.000 Kč na 500 %. Výnosu tohoto zvýšenéhonájemného použije ministerstvo sociální péče jedině na podporu nezaměstnaných.<

7. Event. doplňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

§ 4, odst. 5 budiž doplněn zněním:

> Výnosu zvýšeného nájemného podle tohoto odstavce použije ministerstvo sociálnípéče na podporu nezaměstnaných. <

8. Eventuální doplňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

§ 6 budiž doplněn zněním:

>Výnosu obecních přirážek k dani činžovní musí býti použito na stavbu bytůpro dělníky a drobné zaměstnance. Nájemné v těchto bytech nesmí být vyšší nežo 30 % proti nájemnému v bytech podléhajících ochraně nájemníků. <

9. Eventuální doplňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

Čl. II budiž doplněn zněním:

> Soudy jsou povinny nezaměstnaným, omezeně pracujícím a nemocným dělníkům podobu jejich nezaměstnanosti, omezené práce a nemoci povoliti odklad exekuce. Ostatnímosobám, jichž roční čistý příjem nepřesahuje 30.000 Kč, jsou povinny soudypovoliti jednoroční odklad exekuce. Předložení dokladů o nemožnosti naléztináhradní byt v těchto případech není potřebí. <

10. Eventuální doplňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

Za čl. III budiž vloženo nové ustanovení:

> § 23, odst. 4 zákona č. 44/28 mění se takto: Nájemníci s ročním příjmempod 30.000 Kč jsou při všech jednáních správních i soudních, vyplývajících ztohoto zákona, osvobozeni od všech poplatků, kolků, dávek za úřední výkony jakoži útrat řízení a právního zastoupení pronajimatele. <

11. Eventuální pozměňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

Ve čl. IV budiž § 2 doplněn ustanovením:

> § 30, odst. 1 se ruší a bude napříště zníti:

Podle ustanovení této hlavy uděluje se podpora na stavbu rodinných domků provlastní potřebu:

a) nemajetným stavebníkům, jejichž roční příjem nepřesahuje 30.000 Kč.

b) stavebním družstvům dělníků, zřízenců a drobných zaměstnanců, kterástaví levné byty pro vlastní potřebu svých členů.

c) podpora ta může býti udělena i jiným stavebníkům jen tehdy, zaváží-li se,že budou stavět byty pro dělníky, zřízence a drobné zaměstnance a pronajímat zanájemné, které nebude vyšší než o 30 % proti nájemnému v obdobných bytech,podléhajících ochraně nájemníků podle zákona č. 44/28.

Odst. 3, § 30 se nahrazuje zněním:

Na poskytnutí podpory podle ustanovení této hlavy má právní nárok každýstavebník, uvedený v tomto paragrafu pod lit. a) a b).

Celý § 30 doplňuje se pak zněním:

> Regresní právo státu nemůže býti uplatněno proti stavebníkům, uvedeným vtomto paragrafu sub a) a b). Regresní právo proti těmto osobám nemůže, býti uplatněnoani za podporu, která byla poskytnuta podle dřívějších zákonů o podpoře stavebníhoruchu. <

Resoluční návrhy sen. Köhlera a druhů:

1. Ministerstvo sociální péče se vyzývá, aby ještě v jarním zasedáníposlanecké sněmovny předložilo návrh definitivního zákona o podpoře stavebníhoruchu na dobu alespoň 10 let.

2. Ministerstvo sociální péče se vybízí, aby předložilo statistiku 1. opotřebě bytů pro ty, kdož hledají byt, 2. o potřebě bytů pro roční přírůstekv nejbližších 10 letech, 3. o bytech, které ze stavebně-technických anebozdravotních důvodů mají býti uzavřeny.

3. Pan ministr sociální péče nechť předloží návrh zákona o zřízení fondupro bytovou péči, ze kterého se ve smyslu § 47 zákona mají obcím poskytovatibezúročné zápůjčky až do 90% stavebního nákladu, který mají obce spláceti. ve30 stejných ročních lhůtách. Splácených obnosů má se použíti k novým zápůjčkám.

4. Pan ministr sociální péče se vybízí, aby s Ústřední sociální pojišťovnouzahájil jednání o tom, aby tato za účelem podpory stavebního ruchu poskytovala přednostnízápůjčky za stejných podmínek a alespoň ve stejných obnosech jako roku 1930.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu zpravodajce pí sen. Karpiškové.

Zpravodaj sen. Karpišková: Vážený senáte! V debatě k tomuto zákonuprojevilo se, že nikdo vlastně není na 100 % spokojen s provisoriem, které vládnínávrh přinesl. Je to pochopitelné, neboť je to dílo mnoha stran a mnoha názorů. Vdebatě se však neméně projevilo, že nelze definitivně řešiti zákon dnes, v dobětěžké hospodářské krise a v době pohybu hospodářských čísel. Snad bych trochui polemisovala s kolegou zpravodajem rozpočtového výboru, který projevil názor, jakoby již dnes bylo možno definitivně zákon tvořiti poukázav na to, že žijeme v doběrapidního poklesu cen. Není mi ničeho známo o rapidním poklesu cen. Tento pokles jespíše poklesem, pohybujícím se hlemýždím krokem, proto myslím, že v této věcise pan kolega mýlí.

Vážený senáte! Ze zápasu, který se zde objevil při projednávání tohotozákona mezi přívrženci sociální ochrany nájemníků a zastánci volné disposicepro majitele domů, vzešel nutný kompromis, který musí býti přijatelný oběma stranáma vyznačuje se především ohledem na sociálně slabé nájemníky. Padly zde hlasy obolševismu na sucho; jsou to hlasy pouze několika exponentů-jednotlivců, stojícíchve službách majitelů domů, nikoli však hlasy odpovědných politiků a straníků.

Z tohoto zápasu však vyšly poškozeny i obce, které ztratily z titulu lineárníhosnížení činžovní daně 20-22 mil. Kč, z nichž především Praha asi 6 mil. Kč.To jest, co zanechává nemilou a citelnou stopu v tomto zákoně a co bude nutno řešitia zabrániti tomu, aby novými dávkami nebyl tento deficit obcí nahrazen.

Chci dále odmítnouti názor pana kol. Stöhra, podle něhož otázku bydlenínejchudších nájemníků a nájemníků četnou rodinou obdařených nutno odkázatichudinské péči a nikoliv nájemnímu zákonu.

Vážený pane kolego! Chudinská péče je zatížena tak dost dnešními úkoly,klesá pod nimi. Nemůžeme jí uleviti ani stát, ani obec. Kdybychom ještě bydlení mělipodrobiti chudinské péči, pak bychom opravdu znemožnili lidem, aby přicházeli vůbecna svět. (Výkřiky sen. Stöhra.)

Dále bych chtěla odmítnouti obvinění, které zde vznesl pan kol. dr Havelkana ministra dr Czecha. Chtěla bych tak učiniti jedinou větou.

Vážený senáte, pro ministra sociální péče je přece jen ctí, že uhájilsociální ráz předlohy a splnil tak svoji povinnost ministra sociální péče.

Pan dr Havelka tu pravil tak dosti dojemně, aby vzbudil lítost nad ubohýmimajiteli domů, že všechno směřuje k uvolnění a zrušení státních zásahů, jenmajetek domovní nikoli. Ale proč strana p. dr Havelky se domáhá nynístátních intervencí a zásahů, proč se jich domáhají průmyslníci a banky? Svobodapodnikání, pane dr Havelko, je také svobodou risika. A tedy, přijímají-lihospodářsky silnější vrstvy ochranný zásah státu ve své krisi, ve svých neutěšenýchpoměrech, co chcete, aby činili ubozí nájemníci, jichž jest masa, kteří nemohou. (Sen.Sechtr: Kteří mají 45.000 Kč příjmů, to jsou ubozí nájemníci?) Pane kol. Sechtře,my jsme si už v rozpočtovém výboru řekli, že vám tato úloha nesedí.

Nenuťte mne, abych to opakovala znovu.

Pan dr Havelka také volal s určitým pathosem na konci své řeči: Zrušteochranu nájemníků! Prosím, úplně bez výhrady. Pane kolego, váš hlas je bohudíkyhlasem volajícího na poušti. Jest jediným hlasem, který se v této debatě ozval,abychom bez výhrady vyhodili na ulice nájemníky sociálně slabé, abychom vyvolalikrise a nevím, jaké sociální zmatky v našem státě. Jestliže jste ráčil nazvatinaše ochranné zákonodárství bolševictvím na sucho, chtěla bych říci, že právěto, co jste vy zde pronesl, jakožto představitel majetku domovního a jeho ochránce, jezpůsobilé, aby bylo charakterisováno a definováno jako bolševictví pravé. Nikoli nasucho, nýbrž bolševictví zprava.

Dále bych chtěla říci, že i váš závěr řeči, že naše práce pro sociálníochranu slabých je prací pro moskevské komisaře, naprosto nepřiléhá. Zrušteochranu nájemníků a uvidíte, že tím jste vykonali práci pro rozvrat, z něhož bymohli event. ti komisaři, které jste naznačil, těžiti. (Výkřiky komunistickýchsenátorů.)

Vážení senáte! Chci uzavříti. Pro uzákonění ochrany při chystanémdefinitivním zákonu vyslovili se všichni řečníci v debatě, vyjma jeden hlasexponovaného zástupce určité vrstvy. To samo o sobě svědčí, že jsme si vědomi vážnéodpovědnosti vůči všem obyvatelům tohoto státu a vůči neutěšené hospodářskésituaci, a proto myslím, že můžeme s dobrým svědomím všichni zvednouti ruku protento zákon. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový panusen. J. Krejčímu.

Zpravodaj sen. J. Krejčí: Slavný senáte! Nebudu odpovídati na poznámky avývody pánů řečníků v debatě pronesené, poněvadž bych především musilodpovídati na vývody referentky výboru sociálně-politického, která nesouhlasí semnou a já nemohu dobře souhlasiti s ní. Ona dokonce tu prohlásila, že by chtělapolemisovati se mnou, a to snad tu ještě nebylo, aby dva referenti mezi seboupolemisovali. Poněvadž tedy nemohu a nechci polemisovati a nechci způsobiti takovépodívání pro bohy, proto také nemohu a nebudu odpovídati na názory, pronesenéjednotlivými řečníky. Chci však na jednu věc upozorniti. Sociálně-politickývýbor sněmovny usnesl se na této resoluci:

Státní příspěvek může býti poskytnut v případech hodných zvláštního zřeteletaké pro domy, jejichž stavba byla započata před 25. dubnem 1930. (Sen. Johanis:Sněmovna!) Ano, sněmovna.

Navrhuji, aby se senát připojil k tomuto usnesení a tuto resoluci zároveň schválil.Navrhuji tak proto, že při projednání zákona z 10. dubna 1930 o stavebním ruchunebylo úmyslem podvazovati nějak účinnost zákona, pokud se týče státních příspěvků,datem započetí stavby 10. dubna 1930. V zákoně také nic nestojí, a jestližeministerstvo sociální péče dalo zákonu tento výklad, tedy učinilo tak z vlastníhonázoru, který se nekryje dobře s úmyslem zákonodárce při tomto zákoně, publikovanémpod čís. 43. jaký názor tehdy panoval.

Nebylo by dobře, aby si ministerstvo sociální péče zavíralo možnost poskytnoutisubvenci tu úrokovou službu na stavby započaté před 10. dubnem 1930. Poněvadžúmysl tu je napomoci každému chudému člověku, který si postaví nebo postavilvlastní byt, aby jej udržeti mohl. A jsou případy, kdy někdo před 10. dubnemzapočal se stavbou, nastaly tu určité okolnosti, které nasvědčují tomu, že stavebníktakový neudrží tento domek. Jestliže někdo započal stavbu, až když to měl, jak seříká, na beton zákonem, pak tím spíše může dostati a měl by dostati státní příspěvek.Tomu, kdo nečekal a kdo na vlastní risiko a vlastní odvahu do stavby se pustil, ovšemtomu zákon zaručí a umožní získání příspěvku, poněvadž každá stavbaznamená mimo opatření bytu zmírnění krise nezaměstnanosti.

Doporučuji z tohoto důvodu, aby senát přijal tuto resoluci a ministerstvo sociálnípéče žádám, aby nejenom v těch zvlášť ohledu, zřetele hodných případech, alevůbec ve všech případech, kde se jeví potřeba a nutnost, blahovolně vyřizovalo žádostio státní příspěvek na domy před 10. dubnem 1930 započaté. (Sen. dr Heller: Kdeji máme?) Resoluce je přijata. (Sen. dr Heller: To nejde, o tom jsme nedebatovali! - Tonejde nám navrhovat resoluci! - To je resoluce, přijatá v poslanecké sněmovně! -Zpravodaj sen. Karpišková: Byla přijata zde ve výboru rozpočtovém!)

Ve výboru rozpočtovém o této resoluci bylo jednáno, pane kolego, a poněvadž v téchvíli nebylo jasno, zda to neodporuje zákonu, byl jsem pověřen, abych prostudoval zákona neodporuje-li to, abych navrhl resoluci pro plenum. Poněvadž to zákonu neodporuje,navrhuji, aby senát připojil se k resoluci přijaté poslaneckou sněmovnou ad 2,poněvadž resoluce ad 1 kryje se se zvláštní resolucí sociálně-politickéhovýboru. (Hluk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid! Račte vyslechnouti pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. J. Krejčí (pokračuje): Vzhledem k tomu, že jednastrana z vládní většiny nesouhlasí s mým návrhem, aby senát připojil se k resolucípřijaté poslaneckou sněmovnou, odvolávám svůj návrh v tom vědomí, že stejnětato resoluce svůj účinek vykoná a že ministerstvo sociální péče touto resolucísněmovnou přijatou bude se říditi a že tedy není potřebí, abychom my zvlášť naní se ještě usnášeli.

Předseda: Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům sen. Nedvěda, Stránského a druhůhodlám dáti hlasovati o projednávané osnově zákona takto:

Nejprve o návrhu sen. Nedvěda a druhů na přijetí celého nového zákona veznění jimi navrhovaném, bude-li tento návrh zamítnut, dám hlasovati o jednotlivýchparagrafech projednávané osnovy, a to podle naznačených návrhů, eventuelně podle návrhuzprávy výborové, tedy

nejprve o čl. I projednávané osnovy, a. to:

o §u 1 podle zprávy výborové,

o §u 2 podle návrhu sen. Nedvěda a druhů na škrtnutí, bude-li zamítnut,podle návrhu sen. Nedvěda a druhů k odst 1., bude-li zamítnut, podle zprávyvýborové, pak podle návrhu sen. Nedvěda a druhů na doplnění přijatéhoodst. 1., bude-li zamítnut, podle dalšího návrhu sen. Nedvěda a druhů nadoplnění opět odst. 1.,

o §u 3 podle návrhu sen. Nedvěda a druhů, bude-li zamítnut,

o §u 3 a 4. podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Nedvěda a druhů nadoplnění právě přijatého odst. 5. §u 4,

o §u 5 a 6 podle zprávy výborové, pak o návrh u sen. Nedvěda a druhů nadoplnění právě přijatého §u 6,

o článku II podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Nedvěda a druhů nadoplnění právě přijatého článku II,

o článku III podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Nedvěda a druhů nadoplnění právě přijatého článku III,

o článku IV podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Nedvěda a druhů nadoplnění článku IV paragrafu právě přijatého,

o článku V až VII, o nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávyvýborové.

Jsou nějaké námitky? (Námitek není. ) Budeme tak postupovati.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Nedvěda a druhů, aby na místě projednávanéosnovy zákona přijata byla podle nich navrhovaná osnova zákona s obsahem § ů 1 až14, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby článek I §u 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je většina. Návrh tento se schvaluje.

Kdo souhlasí, aby byl škrtnut § 2 podle návrhu sen. Nedvěda a druhů,nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 2 zněl podle návrhu sen. Nedvěda a druhů,nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Dějese.)

To je většina. Návrh tento se schvaluje.

Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 2 doplněn byl v odst. 1. podle prvého návrhusen. Nedvěda a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby právě přijatý § doplněn byl v odst. 1. podle druhého návrhusen. Nedvěda a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle návrhu sen. Nedvěda a druhů, nechťzvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby §§ 3 a 4 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Dějese.)

To je většina. Návrh se schvaluje. (Sen. Johanis: Pane předsedo, oposičnínavrhovatelé tady nejsou!)

Kdo souhlasí, aby právě přijatý doplněn byl v odst. 5. podle návrhu sen. Nedvědaa druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby §§ 3 a 6 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Dějese.)

To je většina. Návrh je schválen.

Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 6 doplněn byl podle návrhu sen. Nedvědaa druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby článek II zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Dějese.)

To je většina. Návrh se schvaluje.

Kdo souhlasí, aby právě přijatý čl. II doplněn byl podle návrhu sen. Nedvědaa druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby článek III zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Dějese.)

To je většina. Návrh tento se přijímá.

Kdo souhlasí, aby právě přijatý článek III doplněn byl podle návrhu sen. Nedvědaa druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby článek IV zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Dějese.)

To je většina. Návrh tento se přijímá.

Kdo souhlasí, aby právě přijatý článek IV v §u 2 doplněn byl podle návrhusen. Nedvěda a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby články V až VII, nadpis zákona a jeho úvodní formule znělypodle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrhy tyto se přijímají.

Tím tedy je projednávaná osnova zákona, její nadpis a úvodní formule přijatapodle zprávy výborové ve čtení prvém v souhlasném znění s předchozímusnesením posl. sněmovny, tisk 324.

Projednáme nyní bod další, jímž je:

Jelikož zákon dosavadní záležitosti tyto upravující ve své platnostidoprchává, je potřebí, aby nová osnova zákona došla parlamentárního vyřízení vdobě co nejkratší.

Navrhuji, aby projednání této věci přiznána byla pilnost.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se přiznává.

Přistoupíme tudíž k bodu dalšímu, jímž je:

Táži se pp. zpravodajů, zda navrhují nějakou textovou změnu.

Zpravodaj sen. Karpišková: Nikoliv!

Zpravodaj sen. J. Krejčí: Nemám změn!

Předseda: Není textových změn.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak bylyprávě přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Dějese.)

To je většina. Uvedená osnova s nadpisem a úvodní formulí přijímá se vnaznačeném znění také ve čtení druhém.

Přikročíme nyní k hlasování o podaných resolucích.

Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výboru sociálně-politického arozpočtového, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Nyní budeme hlasovati o čtyřech resolucích sen. Köhlera a druhů.

Prosím dříve o přečtení každé resoluce zvlášť.

Tajemník senátu. dr Šafařovič (čte):

Resoluce sen. Köhlera a druhů:

Ministerstvo sociální péče se vyzývá,aby ještě v jarním zasedání poslaneckésněmovny předložilo návrh definitivního zákona o podpoře stavebního ruchu na dobualespoň 10 let.

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce se zamítá.

Prosím o přečtení druhé resoluce.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluce sen. Köhlera a druhů:

Ministerstvo sociální péče se vybízí, aby předložilo statistiku

1. o potřebě bytů pro ty, kdož hledají byt,

2. o potřebě bytů pro roční přírůstek v nejbližších 10 letech,

3. o bytech, které ze stavebně-technických nebo zdravotních důvodů mají býtiuzavřeny.

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je menšina. Resoluce se zamítá.

Prosím o přečtení třetí resoluce.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluce sen. Köhlera a druhů.

Pan ministr sociální péče nechť předloží návrh zákona o zřízení fondu probytovou péči, ze kterého se ve smyslu §u 47 zákona mají obcím poskytovati bezúročnézápůjčky až do 90% stavebního nákladu, který mají obce spláceti ve 30 stejnýchročních lhůtách. Splácených obnosů má se použíti k novým zápůjčkám.

Předseda: Kdo souhlasí s touto třetí resolucí, nechť zvedne ruku. (Dějese.)

To je menšina. Tato resoluce se zamítá.

Prosím o přečtení čtvrté resoluce.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluce sen. Köhlera a druhů:

Pan ministr sociální péče se vybízí, aby s Ústřední sociální pojišťovnouzahájil jednání o tom, aby tato za účelem podpory stavebního ruchu poskytovala přednostnízápůjčky za stejných podmínek a alespoň ve stejných obnosech jako roku 1930.

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí pana sen. Köhlera a druhů,nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato se zamítá.

Přikročíme k projednávání dalších odstavců pořadu jednání.

Navrhuji, aby odst. 4. až 7. byly sloučeny v jediné projednávání a v jedinourozpravu.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Budeme tudíž tak postupovati.

Zpravodaji jsou:

k osnově tisk 330 sen. Plamínková, k osnově tisk 331 sen. Pánek, kosnově tisk 332 sen. Modráček, k osnově tisk 333 sen. dr Karas.

Uděluji slovo paní zpravodajce k osnově tisk 330, sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Je mým úkolem, abych podalazprávu za rozpočtový výbor k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhuzákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, čís. 77. Jistětento zákon čís. 77 je velmi důležitý, a tedy také novela jeho je velmi důležitá,a já s tohoto místa a jménem rozpočtového výboru velmi lituji, že nebylo nám,senátu, dáno dosti času, abychom tuto vážnou věc mohli dostatečně projednati.

Dovolte, abych velmi stručně vzpomněla zápasu o zákon č. 77 už také proto, žev rozpočtovém výboru za jednání se ukázalo, že až na jednu z politických stran všechnysouhlasily v tom, že zákon č. 77 nebyl zákonem šťastným. Říkám to hodně mírně,a že způsobil jistě obcím a okresům a konečně i zemím velké nepříjemnosti. Zdáse nám, že mělo býti pro obce a okresy více trpělivosti, aby se mohly dostati z válečnýcha poválečných poměrů. Kdybychom byli nechali klidný vývoj financím obcí a okresů,byli bychom si ušetřili nejen všechny ty trpkosti se zákonem č. 77, ale také to, žeuž dnes, po krátké době, projednáváme jeho novelu.

Ráda bych jen zdůraznila, že nevíme vlastně dodnes, jak se došlo k zákonu č.77. Jako referentka, třeba jsem měla na referát velmi krátkou dobu, toliko jeden večer,snažila jsem se, abych získala statistiku, která byla podkladem jednání pro zákonč. 77. Ukázalo se, že statistiky o přirážkách obecních, o jich výši byly tolikoza r. 1922, nikoliv pozdější: při okresech z r. 1922, 1923 a 1924. Je zajímavo, žeuž v té době, r. 1924, projevil se při okresech pokles přirážek, který by pravděpodobněbyl postupoval tak, že je oprávněné domnění, že jsme mohli vyjíti z té situaceklidnou vývojovou cestou, bez násilného zásahu.

Slavný senáte, dnes musím dodatečně ke svému referátu v rozpočtovém výboruoznámiti, že statistika obecních přirážek z r. 1926, která měla býti podklademzákonů č. 77 z r. 1927, byla vydána statistickým úřadem teprve r. 1929! Tu jevidět - a to je věc, proč o ní mluvím, že vlastně jenom několik snad nápadných případůo vysokých obecních přirážkách způsobilo, že se mluvilo o nehospodárnosti obcíatd., což ještě dnes také padlo s jedné strany v rozpočtovém výboru!

Zdůrazňuji, že historie dala za pravdu nám, kteří jsme nevěřili zákonu č. 77,kteří jsme bojovali proti němu. Tato historie musí nám, senátu, Národnímu shromážděnía zajisté také úřadům centrálním býti poučením, že přece jen demokracie jenejlepší cestou i k řešení problémů finančních, veřejného hospodářství, anikoliv nějaké násilné zasahování do vývoje.

Po věcné stránce tato novela k zákonu č. 77 nedává nějaké zásadní velkéopravy. Jak pan ministr ve výboru prohlásil také tato novela je vlastně jen přechodnéhorázu. Za 3-4 léta že budeme moci jednati o definitivní úpravě... (Sen. Hubka: Za2 léta!) Pan ministr řekl za 3-4 léta, jako referentka říkám, co řekl on nám,že za 3-4 léta budeme jednati o zákoně definitivním.

Při tom také bylo zdůrazněno s několika míst v rozpočtovém výboru, že řádnáadministrativa ve finančních věcech, která by dovedla včas lépe uchytiti příjmy,které zákony byly finanční správě přiznány, byla by snad učinila zbytečným způsob,kterým zák. č. 77 vystupoval proti obcím a okresům. A nyní tedy, prosím: Řeklajsem, že ústupky v novém zákoně nejsou příliš veliké; limit přirážek u obcíje zvýšen ze 200 na 250 %, ve zvláštních případech zadluženosti na 350 %, uokresů ze 110% na 150%, u měst s magistrátem z 310% na 360 %. Dále je umožněno obcímuzavírati i nové výpůjčky po 1. lednu 1931, které způsobí zvýšení přirážekaž na 350 %, třeba ovšem musí býti usnesení dvoutřetinovou většinou všechčlenů zastupitelstva.

Jiná změna je povolování přirážek a schvalování rozpočtu; tedy věci, kterébyly podle zák. č. 77 velmi tíživé pro obce. Do výše 150 % (dříve 100 %) nenípotřebí schválení vyšších orgánů. Přirážky do 250 % schvalují okresnívýbory, nad 250 % nebo jestliže obce žádají o příděl z fondu, zemský výbor.Rozpočet a přirážky od 150 % do 200 % pro města se sídlem okresních úřadů nebo sobyvatelstvem nad 5.000 schvaluje okresní výbor, nad 200 % při těchto obcích zemskývýbor, v městě s magistrátem a okresům schvaluje vyšší přirážky zemský výbor;vláda schvaluje přirážku zemskému zastupitelstvu, tedy zemi. Jak patrno, je tu značnákomplikovanost administrativní a na první ráz silně kontrastuje se slibovanýmzjednodušením veřejné správy. Pan ministr v této věci prohlásil, vzhledem k tomu,že dosavadní fond vyrovnávací se ruší, resp přechází na země, že je nutno, abykonečné schvalování bylo předáno do rukou země.