Schůze zahájena v 10 hodin 15 minut.
Přítomni:
Místopředsedové: dr Heller, Klofáč, Trčka.
Zapisovatelé: Johanis, Stržil.
104 senátoři podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Místopředseda Klofáč (zvoní): Zahajuji schůzi.
Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Lokotovi, Mezövi, Stöhrovi a Votrubovi.
Račte laskavě přečísti, co bylo tiskem rozdáno.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Tiskem rozdáno:
Tisk 423. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o nabytí místní dráhy v údolí Gelnice státem (tisk 411).
Tisk 424. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem (tisk 412).
Zápisy o 84. a 85. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 10. a 11. března 1931.
Místopředseda Klofáč (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu jednání.
1. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 416) k vládnímu návrhu zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil. Tisk 420.
Dále na pořadu je:
2. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 415) k vládnímu návrhu zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace. Tisk 419.
Debata je skončena.
Budeme hlasovati o každé jednotlivé projednávané osnově zvláště.
Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka a druhů k vládnímu návrhu zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, tisk 420, a resoluční návrh sen. dr Kovalika a druhů.
Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka a druhů:
§ 6 budiž škrtnut a nahrazen tímto zněním:
"Na úhradu nákladů vzniklých pracemi v tomto zákoně uvedenými věnuje se výnos dávky z majetku. Tato dávka budiž uvalena na všechny jednotlivce a právnické osoby, jejichž jmění přesahuje obnos 1,000.000 Kč; příděl z výnosu této dávky, která bude věnována k účelům v tomto zákoně jmenovaným, činí nejméně 70,000.000 Kč ročně."
§ 7 budiž škrtnut a nahrazen zněním: "Na práce v tomto zákoně uvedené může
stát z výnosu dávky z majetku (§ 6) také věnovati obnos 98,000.000 Kč."
§ 13 budiž škrtnut.
§ 14, odst. 1. budiž doplněn takto:
"Z tohoto návrhu jsou vyňaty osoby, jejichž průměrný roční příjem nepřesahoval v posledních třech letech obnos 30.000 Kč."
§ 19, odst. 2. budiž doplněn touto větou: "Pracovní doba těchto zaměstnanců nesmí přesahovati 7 hodin denně a jejich mzda musí býti alespoň tak vysoká, jako mzda zaměstnanců stejné kvalifikace za dosavadní 8 hodinný pracovní den."
Resoluční návrh sen. dr Kovalika a druhů:
Žiadajú, aby bola přijatá rezolúcia čís. 5 poslaneckou snemovnou prijatá s tou zmenou, aby na Váh nepripadlo 10 milionov, ale aspoň 12 milionov ročne už v prvom období, a nech sa s prácami započne bezodkladne ešte tohoto roku.
Místopředseda Klofáč (zvoní): Páni zpravodajové přejí si doslov?
Pan zpravodaj sen. Kříž.
Zpravodaj sen. Kříž: Slavný senáte! Rozsah a průběh debaty, která k oběma zákonům byla společná, dokazuje, že projednávané zákony vodocestný a vodohospodářský přijímány jsou s plným pochopením jich dalekosáhlého významu. Mohu tak souditi nejenom z projevů pp. kolegů ze skupin vládní většiny, ale také z některých projevů stran oposičních. Jen nejkrajnější levice našeho domu, komunisté, vidí v obou důležitých osnovách hospodářských podfuk a nazývají dokonce předlohu předlohou na oklamání pracujícího lidu. Přejdeme-li přes toto stanovisko strany, která oplývá negací ke všemu, můžeme konstatovati, že je všeobecně chápáno, že zákonem o státním fondu pro splavnění řek a zákonem melioračním tvoříme dílo, jehož vliv na hospodářský náš život bude mimořádně důležitý. (Sen. Mikulíček: Řekneme si to za rok!)
Mám za povinnost konstatovati, že ozvaly se v debatě také hlasy, které upozorňovaly, že zejména zákon vodocestný je sděláván jednostranně a že favorisuje interesy jen některých zemí a krajů. Tak senátor ludové strany Ďurčanský volal nás dokonce na soud celé Evropy a tvrdil, že Slovensko, zejména ve vodocestné předloze, bylo okradeno a dokonce s velkou emfasí prohlašoval, že na Slovensku podle tohoto zákona nebudou meliorace hotovy ani za 500 let a regulace dokonce ani tisíc let.
Na pravou míru uvedl tyto plody dočasné politické mentality mluvčí sociálně-demokratické strany kol. Zimák. Chtěl bych k tomu jen dodati, že kdyby si byl sen. Ďurčanský prostudoval tabulky v důvodové zprávě vládního návrhu, byl by musil přiznati, že fond je spravedlivý ke všem krajům republiky.
Považuji za nutné zvláště zdůrazniti, že vodocestný fond pamatuje na potřeby Slovenska v tomto poměru: V prvním období vodohospodářských staveb na Slovensku počítá se, jak je viděti v příslušné tabulce, jež tvoří přílohu důvodové zprávy, pro Slovensko následovně: Na úpravu pohraniční řeky Moravy 53 mil. Kč, na úpravu Dunaje 24 mil. Kč, na úpravu Tisy 12 mil. Kč, na úpravu Váhu 36 mil. Kč, celkem vynaloží se v prvním období na úpravu slovenských řek 125 mil. Kč.
Z položky přístavů přijde na Slovensko toto: V prvních sedmi letech po 12 mil. Kč, t. j. celkem 84 mil. Kč, v dalších pěti letech po 15 mil. Kč, to je dohromady 75 mil. Kč, celkem tedy 159 mil. Kč; tedy v prvním stavebním období do r. 1942 připadne na dunajské přístavy 159 mil. Kč.
Dále připadá na využití vodní síly Váhu u Ladců v prvním stavebním období částka 90 mil. Kč. Úhrnem tedy obsahuje projednávaná osnova zákona pro stavby na Slovensku částku 374 mil. Kč. Tato částka činí téměř 17% celkové sumy na celou republiku věnované.
Ale jak známo dále, poslanecká sněmovna přijala resoluci, k níž výbory senátu se připojují a doporučují její přijetí i v plenu senátu, resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby zvýšila položku na úpravu Váhu ze 3 mil. Kč na 10 mil. Kč ročně, což činí další zvýšení pro stavby na Slovensku o 7 × 12 mil., t. j. o další 84 mil. Kč.
Celková částka, určená pro Slovensko, činí tedy s tímto zvýšením 458 mil. Kč, což je plných 20% úhrnné částky věnované na stavby v celé Československé republice.
Uvážíme-li, že na Slovensku převládají řeky nesplavné, které spadají do kompetence ministerstva zemědělství, a že je na ně zvláště pamatováno v projednávané také osnově zákona o státním fondu melioračním, nelze zajisté mluviti o nějakém poškozování Slovenska, zejména když se uváží, že pro stavby vodocestné na Slovensku připadnou ve druhém stavebním období částky, které, sečteny s prvním stavebním obdobím, znamenají plných 31 procent celkového stavebního nákladu v celé republice. Nelze tedy o nějakém úmyslném poškozování slovenských krajů absolutně mluviti a bylo to také některými pány kolegy ze Slovenska výslovně zdůrazňováno.
Pokud v debatě byly hlasy volající po snížení daně z vodní síly, nelze upříti, že byly to hlasy plně odůvodněné. Tlumočil je už ve výboru technicko-dopravním sen. Havlín, a výbor, uznav tyto důvody, doporučuje plenu senátu resoluci, v níž se vláda žádá, aby se vším urychlením předložila příslušnou novelisaci zákona o dani z vodní síly.
Také problém střední Vltavy, Štěchovice se svými přehradami, byl zde značně celou řadou řečníků ventilován. Nepochybuji o tom, že resoluce poslanecké sněmovny doporučovaná i senátu bude pro vládu a úřední činitele na tolik závaznou, aby vytvořená komise odborných znalců pro práce na střední Vltavě nestranným přezkoušením úředního i druhých návrhů dala široké veřejnosti jistotu, že bude proveden ten z projektů, který po stránce bezpečnosti Prahy a vltavského povodí, jakož i po stránce rentability celého díla uznán bude povolanými činiteli této komise za nejlepší.
Zdůrazňuji jen potřebu, aby zřízení a práce této komise neznamenalo průtah ve věci samé a aby o provádění vodního díla na střední Vltavě byla sjednána dohoda takovým způsobem, aby to neznamenalo průtah v provádění prací přípravných a aby co nejdříve s vodním dílem na střední Vltavě bylo započato.
Celkem chtěl bych říci, že debata, kterou právě slavný senát absolvoval, dokazuje, že s dobrým dílem přicházíme včas. Dáváme výkonným orgánům státu dokonalý plán technické organisace vodohospodářské a vodocestné politiky ve státě, ale co je nejdůležitější, dáváme tomuto plánu pro celé desetiletí pevnou finanční basi.
Nyní půjde o to, aby slovo bylo učiněno skutkem a aby první etapa prací v tomto zákoně vyjádřená, byla se vším urychlením prováděna. Věřím, že je k tomu na všech stranách v našich úřadech dosti dobré vůle a že ještě letos dá tento zákon nezaměstnaným v Čechách i zemi Moravskoslezské, na Slovensku i na Podkarpatské Rusi to, co od něho očekávají: práci a chléb.
Jako zpravodaj technicko-dopravního výboru o zákonu vodocestném tisk č. 416 po zvážení všeho toho, co v této debatě bylo prosloveno, rád konstatuji, že debata svou výší odpovídala významu toho, co zákon obsahuje.
Nemohu se vysloviti pro žádný z pozměňovacích návrhů, již proto ne, že by tu bylo nebezpečí z prodlení. Náš hospodářský život venku čeká na to, aby působnost zákona tohoto byla umožněna co nejdříve.
Proto znovu doporučuji slavnému senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo schváleno, jak doporučuje technicko-dopravní výbor, v tom znění, jak se na něm usnesla sněmovna poslanecká. Rovněž tak doporučuji, aby byly schváleny resoluce ve zprávě výboru otištěné. (Souhlas.)
Místopředseda Klofáč (zvoní): Slovo má druhý zpravodaj, pan sen. J. J. Krejčí.
Zpravodaj sen. J. J. Krejčí: Slavný senáte! Po stránce rozpočtové nebyly činěny výtky, na něž bych byl povinen odpovídati. Jenom se tu objevily jakési, řekl bych, takové skryté pochybnosti o rentabilitě a potom určitá obava, že vodní cesty podle tohoto zákona zřízené a dostavěné budou nebezpečně konkurovati s železnými drahami. Pokud se týče rentability, je dnes velmi těžko říci, že můžeme míti nějakou pochybnost, a rovněž je těžko říci, že cifry připojené k důvodové zprávě jsou na 100% oprávněné a správné.
Život ukáže, co z toho bylo pravda. Ale my přes to nemůžeme oddalovati projednání tohoto zákona a výstavbu vodních cest, poněvadž jednak tím děláme produktivní práci, která, i kdyby snad na 100% nebyly splněny předpoklady do tohoto zákona kladené, přece jen velikou měrou vytvoří zde dílo rentabilní a nahradí tak mnohé, co bychom jinak musili vynaložiti na zaměstnání lidu, co by bylo však stoprocentně nerentabilní.
Když se podíváme na mapu naší republiky, vidíme, že v některých úsecích naší vlasti je dráha na dráze a zdálo by se - podle mapy posuzováno - že tyto dráhy nemají co voziti, a naproti tomu v krajích, kde drah je málo, že musí býti vlaky osobní i nákladní přeplněny. A zatím, když přihlédneme na místě samém ke skutečnosti, vidíme, že v těch místech, kde je mnoho drah, jsou všechny vlaky silně obsazeny jak nákladem, tak i osobami, naproti tomu kde je málo drah, jezdí krátké vlaky, poloprázdné a velmi málo a velmi krátkých vlaků nákladních. Tedy čím méně možností dopravy, tím méně života, tím méně ruchu; čím více možností dopravy, tím více podnikání, tím více ruchu, tím více provozu. A poněvadž jednu hlavní tepnu, která na základě tohoto zákona má býti vybudována, tvoří trať asi 80 km na jih od Prahy, která se vřezává do kraje přírodním bohatstvím nadaného, ale dosud tak hrozně zanedbávaného, lze očekávati, že těmto krajům dostane se nového života a že také tyto vodní cesty nejen nebudou ujímati snad drahám provozu, ale naopak, že budou dodávati drahám provoz tím, že se přiblíží do středu tepen železničních.
Slavný senáte! Já si maně vzpomínám na jednu cestu, která byla konána za účelem zjištění předpokladů pro výstavbu dráhy Plzeň-Brno. A tu v jednom městě na náměstí byla standarda "Střed evropské pouště v srdci Čech". Tomuto kraji, který je "středem evropské pouště v srdci Čech", má tato vodní dráha měrou velmi vydatnou pomoci a proto je potřebí, aby, když tyto kraje dávno a dávno volají po jakékoliv dopravě, všecko to, co zde uváděl p. zpravodaj výboru technicko-dopravního, ta všecka opatrnost, se kterou mají býti zkoumány projekty přehrady štěchovické a ostatních, nezdržela provádění prací, aby s nimi bylo možno co nejdříve započíti, poněvadž nám nejde jenom o to, aby urychleným tempem dostalo se těm krajům toho, po čem století volají, nýbrž také aby to, co má býti takovou, řekl bych, injekcí pro dnešní utuchající život, pro dnešní utuchající zaměstnanost, co nejrychlejším tempem mohlo býti uvedeno v život.
Jinak připojuji se k vývodům p. zpravodaje výboru technicko-dopravního, a navrhuji, aby předloha byla schválena tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, a aby připojené resoluce, které jsou vytištěny ve zprávě výboru technicko-dopravního a rozpočtového, byly schváleny. (Souhlas.)
Místopředseda Klofáč (zvoní): O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati takto:
o §u 1 až 5 podle zprávy výborové;
o §u 6 podle, návrhu sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 7 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 8 až 12 podle zprávy výborové;
o §u 13 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 14 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Mikulíčka a druhů;
o §§ 15 až 18 podle zprávy výborové;
o §u 19 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Mikulíčka a druhů;
o §§ 20 až 22, nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tak postupovati.
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Budeme hlasovati ve čtení prvém.
Kdo souhlasí, aby §§ 1 až 5 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 7 až 12 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut § 13 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 13 a 14 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 14 byl v odst. 1. doplněn podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 15 až 19 přijaty byly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 19 byl v odstavci 2. doplněn podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 20 až 22, nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Tím byla přijata celá osnova zákona (tisk 420) ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny (tisk 416).
Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka a druhů a sen. Stolberga a druhů k vládnímu návrhu zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, tisk 419.
Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka a druhů:
V § 5, odst. 1. budiž škrtnut a nahrazen tímto zněním:
"K provedení prací v tomto zákoně uvedených budiž použita část výnosu dávky z majetku, která se uvaluje na jednotlivce a právnické osoby, jejichž jmění přesahuje milion Kč."
V § 6, odst. 2. budiž škrtnut a nahrazen tímto zněním:
"Z výnosu dávky z majetku přikazuje se části B nejméně 50 mil. Kč ročně."
§ 7 budiž škrtnut.
V § 10, odst. 1. budiž škrtnuta celá druhá věta.
V § 11 budiž škrtnut odst. 2.
§ 12 budiž škrtnut.
§ 13 budiž škrtnut.
§ 14 budiž škrtnut.
§ 15 budiž škrtnut.
§ 16 budiž škrtnut.
V § 18, odst. 2, budiž před první větu vložena věta následující:
"Na provádění prací v tomto zákoně uvedených jsou zájemníci, jejichž roční příjem přesahuje 30.000 Kč, povinni přispívat 10% až 50% nákladu, při čemž výše procenta stoupá vzestupně s výší jmění a příjmů zájemníkových."
V § 24, odst. 1, bod B buďtež škrtnuta poslední slova od "a" až k "zákona".
V § 26, odst. 3, buďtež mezi první slovo "zájemníci" a druhé slovo "i" vsunuta tato slova: "uvedení v § 18 tohoto zákona".
§ 28 budiž škrtnut a nahrazen tímto zněním:
"Odst. 1: Při ministerstvu zemědělství zřídí se výbor složený ze zástupců zaměstnanců, zvolených na závodních schůzích, a zástupců nezaměstnaných, zvolených na schůzích nezaměstnaných, který má právo stálé kontroly nad prováděním prací a nad hospodařením finančním.
Odst. 2: Pracovní doba zaměstnanců konajících práce vyplývající z tohoto zákona nesmí býti delší 7 hodin denně a úhrnná týdenní mzda musí se rovnati mzdě dělníků stejné kvalifikace při 8 hodinovém pracovním dnu."
Pozměňovací návrhy sen. Stolberga a druhů:
§ 6 (2) 1. se ruší.
§ 6 (2) 2. bude § 6 (2) 1.
§ 6 (2) 3. bude § 6 (2) 2.
§ 22 (1) má zníti:
"Zemským zastupitelstvům přísluší povolovati na provádění vodohospodářských meliorací příspěvky ze zemských prostředků ve výměře a podle podmínek stanovených v §§ 11 až 16 tohoto zákona."
Místopředseda Klofáč (zvoní): Doslov mají páni senátoři Stržil a Foit.
Prosím pana zpravodaje sen. Stržila, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! V rozpravě jak o předloženém zákoně vodocestném, tak i o státním fondu pro vodohospodářské meliorace vystřídala se celá řada pánů kolegů a všichni skoro, až snad na pány kolegy z táborů oposičních, uznávají a oceňují toto důležité a význačné dílo naší vlády. Projevili proto také určitá svá přání s ohledem na provádění důležitých a nutných prací vodohospodářsko-melioračních nejen ve svých zemích, ale i ve svých krajích.
Proto přimlouvám se za to, aby na tyto přednesené podněty vzat byl zřetel při provádění vodohospodářsko-melioračních prací a vyhověno bylo tak naléhavé potřebě jednotlivých zemí a krajů.
Doporučuji opětně slavnému senátu přijetí tohoto zákona tak, jak je vytištěn v senátním tisku č. 415, a mimo to i schválení resolucí, které byly přijaty ve výboru národohospodářském, a jsou též uvedeny v senátním tisku 419.
Místopředseda Klofáč (zvoní): Dále má slovo pan zpravodaj sen. Foit.
Zpravodaj sen. Foit: Vzdávám se slova.
Místopředseda Klofáč: O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati takto:
o §§ 1 až 4 podle zprávy výborové;
o §u 5 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 6 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, pak podle návrhu sen. Stolberga a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 7 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 8 a 9 podle zprávy výborové;
o §u 10 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 11 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 12 až 16 podle návrhů sen. Mikulíčka a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 17 podle zprávy výborové;
o §u 18 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Mikulíčka a druhů;
o §§ 19 až 21 podle zprávy výborové;
o §u 22 podle návrhu sen. Stolberga a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 23 podle zprávy výborové;
o §u 24 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 25 podle zprávy výborové;
o §u 26 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 27 podle zprávy výborové;
o §u 28 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 29 až 32, nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tedy tak postupovati.
Budeme hlasovati ve čtení prvém.
Kdo souhlasí, aby §§ 1 až 4 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut § 7 podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 7 až 9 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 10 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 10 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 11 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 11 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby podle návrhů sen. Mikulíčka a druhů byly škrtnuty §§ 12 až 16, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 12 až 18 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 18 doplněn byl podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 19 až 21 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 22 zněl podle návrhu sen. Stolberga a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 22 až 23 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 24 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 24 a 25 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 26 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 26 a 27 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 28 zněl podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 28 až 32, nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Tím byla přijata celá osnova zákona (tisk 419) ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny (tisk 415).
(Zvoní): Na pořadu jednání jako bod další je:
3. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 414) k usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí. Tisk 418.
Zpravodajem je pan sen. dr Havelka. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Poslanecká sněmovna změnila usnesení senátu v těchto směrech:
1. V článku XIV zákona uvozovacího připojila tento odstavec jako odstavec druhý (2): "Byla-li před vyhlášením zákona nabídnuta menší kvota, než stanoví § 4, čís. 5. vyrovnacího řádu, budiž navrhovatel vyzván, aby návrh do určité lhůty opravil a přizpůsobil zákonu. Byl-li opravený návrh ve lhůtě soudem určené předložen, nastávají účinky návrhu na vyrovnání ode dne původního podání".
Odstavcem tím má se vyplniti mezera, která by mohla vzniknouti v době, kdy zákon nebyl dosud vyhlášen.
2. V § 4 vyrovnacího řádu byla v bodě 5 odstavec 1 nahrazena nejmenší kvota 50-procentní kvotou 45-procentní a vynechán odstavec 2., připouštějící i kvotu 35-procentní.
3. V § 27 konkursního řádu škrtnut poslední odstavec, podle kterého zaměstnavatel mohl by zrušiti služební poměr se svým zaměstnancem bez výpovědi do měsíce od prohlášení konkursu, je-li konkurs uvalen na jmění zaměstnancovo.
Odůvodněno toto škrtnutí tím, že je to ustanovení sociálně poněkud kruté, je zbytečným a jeho škrtnutí zájmy věřitelů nikterak neohrožuje.
4. Škrtnut poslední odstavec § 55 vyrovnacího řádu, obsahující výhody pro věřitelské svazy.
Odůvodněno tím, že by řízení bylo komplikováno zásahem dalších činitelů.
Slavný senáte! Nastává tedy případ §u 44 ústavní listiny: "Setrvá-li senát na svém původním usnesení nadpoloviční většinou všech svých členů, dodá své usnesení znovu poslanecké sněmovně. Zamítne-li poslanecká sněmovna usnesení senátu nadpoloviční většinou všech svých členů po druhé, nestane se usnesení senátu zákonem. Osnovy takto zamítnuté nemohou býti v žádné sněmovně před uplynutím jednoho roku znovu podány".
Ústavně-právní výbor uvažoval všechny okolnosti a přišel k tomu názoru, že teprve prakse ukáže, jsou-li změny provedené na usnesení senátu poslaneckou sněmovnou vhodnější a účelnější, nežli usnesení senátu.
Změny ty nedotýkají se stěžejných základů, na nichž spočívají projednávané řády, naproti tomu je tu naléhavě potřebí, aby řády ty staly se co nejdříve zákonem, a proto ústavně-právní výbor navrhuje, aby slavný senát schválil usnesení poslanecké sněmovny beze změny tak, jak jest obsaženo v senátním tisku čís. 414.
Dále navrhuje výbor, aby slavný senát přijal resoluci v tisku č. 418 otištěnou. (Souhlas.)