Schůze zahájena v 16 hodin 15 minut.
Přítomni:
Předseda: dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Votruba.
Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.
106 senátorů podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Oznamuji, že dal jsem dovolenou na tento týden sen. Ďurčanskému, pro nemoc sen. Valouškovi, dr Grosschmidovi, F. Scholzovi; na dnešní schůzi sen. Dankovi, Karpiškové, F. V. Krejčímu, Křížovi, Lokotovi, Stejskalové, Stránskému, dr Wittovi.
Tiskem bylo rozdáno:
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Tisk 538/1. Interpellácia sen. Šelmeca, dr inž. Bottu, dr Bačinského a spol. na pána ministra obchodu vo věci zmonopolizovania vývozu ovocia.
Tisk 538/2. Interpelace sen. Trnobranského a druhů panu předsedovi vlády, ministru financí a ministru věcí zahraničních ohledně náhrady škod, způsobených válkou nájemcům statků, československým státním příslušníkům, hospodařícím před vypuknutím války v Haliči.
Tisk 538/3. Interpelace sen. dr Medingera a soudr. na předsednictvo ministerské rady stran likvidace otázky staropensistů v nástupnických státech Rakousko-Uherska.
Tisk 539. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrzích na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami (tisk: 224, 225, 240, 244, 259, 262, 284, 303, 310, 317, 318, 320, 361, 436, 447, 464, 482, 483, 486, 487, 488, 489, 497, 500, 502, 503, 511, 512, 513, 514, 515, 516, 517, 518, 519, 520, 521, 525, 526, 527, 528, 529, 530).
Tisk 540. Návrh sen. Časného a soudr. na poskytnutí pomoci obyvatelstvu postiženému živelní katastrofou nad vysočinou Drahanskou.
Tisk 541. Návrh sen. Stržila, Chlebounové, Sehnala a spol. na poskytnutí pomoci postiženým živelními pohromami v okresech: Vysoké Mýto, Skuteč, Litomyšl a Kostelec n./Orl.
Tisk 542. Návrh sen. Nedvěda a soudr. ohledně vojenské smlouvy Československa s Francií.
Tisk 543. Návrh sen. Nedvěda a soudr. ohledně vojenských a leteckých cvičení v létě r. 1931.
Tisk 544. Návrh sen. Šabaty a spol. na poskytnutí státní pomoci zemědělcům postiženým hrozným krupobitím v okrese Kostelec n./Orl.
Tisk 545. Návrh. sen. dr Feierfeila a soudr. na poskytnutí mimořádné státní pomoci obci Breitenbachu v Rudohoří, jež postižena byla živelní pohromou.
Tisk 546. Návrh sen. Stöhra a soudr. na bezodkladnou a vydatnou pomoc osobám, jež postiženy byly dne 5. července t. r. nepohodou v okrese žateckém.
Tisk 548. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931 (tisk 532).
Tisk 549. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1242) o podpoře zahraničního obchodu (tisk 1346).
Tisk 550. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 1275) zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích (tisk 1339).
Tisk 551/1. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Šelmece a spol. v záležitosti železničních katastrof na východním Slovensku (tisk 429).
Tisk 551/2. Odpověď vlády na interpelaci sen. Pánka a spol. ve věci zkracování výpovědních lhůt soukromým zaměstnancům (tisk 403/3).
Tisk 551/3. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr Bačinského, Šelmece, Curkanoviče a spol. ve věci zakoupených knih s protistátním obsahem školními úřady na Podkarpatské Rusi a zařadění těchto knih do Knihoven škol mateřských, učitelských a žákovských na školách obecných a měšťanských a obchodní akademii (tisk 403/4).
Tisk 551/4. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Teschnera a druhů stran jednání četnického strážmistra z Kopist u Mostu a mužstva, kterému velel, při veřejné voličské schůzi dne 8. března 1931 v Kopistech u Mostu (tisk 451/2).
Tisk 551/5. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Budaye a druhů ve věci bývalého okresního soudce v Bratislavě dr Františka Linharta (tisk 385/4).
Těsnopisecké zprávy o 101. a 104. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 9. června a 2. července 1931.
Zápisy o 103., 104. a 105. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 2. a 8. července 1931.
Zápisy o 106. a 107. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tisk 540. Návrh sen. Časného a soudr. na poskytnutí pomoci obyvatelstvu postiženému živelní katastrofou nad vysočinou Drahanskou.
Tisk 541. Návrh sen. Stržila, Chlebounové, Sehnala a spol. na poskytnutí pomoci postiženým živelními pohromami v okresech: Vysoké Mýto, Skuteč, Litomyšl a Kostelec n./Orl.
Tisk 542. Návrh sen. Nedvěda a soudr. ohledně vojenské smlouvy Československa s Francií.
Tisk 543. Návrh sen. Nedvěda a soudr. ohledně vojenských a leteckých cvičení v létě r. 1931.
Tisk 544. Návrh sen. Šabaty a spol. na poskytnutí státní pomoci zemědělcům postiženým hrozným krupobitím v okrese Kostelec n./Orl.
Tisk 545. Návrh sen. dr Feierfeila a soudr. na poskytnutí mimořádné státní pomoci obci Breitenbachu v Rudohoří, jež postižena byla živelní pohromou.
Tisk 546. Návrh sen. Stöhra a soudr. na bezodkladnou a vydatnou pomoc osobám, jež postiženy byly dne 5. července t. r. nepohodou v okrese žateckém.
Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešního jednání.
1. Zprávu sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 508) k vládnímu návrhu zákona o zvýšení dávek pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, odpovídajícím započtení poloviny nepojištěné doby služební. Tisk 535.
Zpravodajem je pan sen. Koukal, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj sen. Koukal: Vážený senáte! Poslanecká sněmovna usnesla se na zákoně o rozšíření pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a tímto novým ustanovením má se zabývati také senát. Pensijní pojištění soukromých zaměstnanců má svou historii. Jest jisto, že za republiky dostalo se soukromým zaměstnancům ve vyšších službách značného zlepšení, zejména pokud se týká rozšíření působnosti pojištění. Zejména posledním zákonem č. 26/1929 byl zákon starý tak změněn, že skutečně se dostalo soukromým zaměstnancům řádného zákona. Ovšem i zákon tento vykazoval ještě jisté nedostatky. Vláda dostala od různých korporací, zejména odborových organisací, celou řadu resolucí a žádostí, aby tento zákon byl ještě zreformován hlavně po stránce nepojištěné doby, která byla ztrávena před vyjitím zákona o pensijním pojištění. Komise, která byla za tím účelem r. 1923 stanovena tehdejším ministrem Habrmanem, zvolila si subkomisi, která tuto věc studovala, a konečně předložila vládě nový propočítaný návrh, kterým se soukromým zaměstnancům dostává do jisté míry značného zlepšení, hlavně pokud se týče nepojištěné doby před vyjitím zákona. Komise tato za předsednictví pana právního komisaře pensijního ústavu a za součinnosti pana profesora Schönbauma vypracovala elaborát, kterým se tato nepojištěná doba započítává z poloviny. V podstatě se rozšiřuje starý zákon. Za § 177 vstupuje nový paragraf 177 a), který se touto věcí zabývá. § 177 a) zvyšuje důchody pomocí příspěvků aktivních členů a zaměstnavatelů, kteří kromě toho ve většině případů zajišťují i sobě nárok z titulu nepojištěné doby.
Podle usnesení poslanecké sněmovny započítává se polovina služební doby, která by zakládala pojistnou povinnost podle nového zákona č. 26 z r. 1929, nebyla-li již započtena podle §u 177 odst. l, t. j. jestli nebyla započítána převodem nebo dobrovolným pojištěním.
Návrh zákona jedná také o úhradě. Potřeba pro toto zvýšení na základě započtení nepojištěné doby bude vyžadovati asi 430,760.000 Kč, jež budou získány přirážkami ke dnešním příspěvkům podle zákona č. 26 z r. 1929. Přirážka k měsíčnímu příspěvku bude činiti: v I. třídě se nestanoví žádná, ve II. a III. třídě činí 2 Kč, ve IV. třídě 3 Kč, v V. 4 Kč, v VI. 5 Kč, v VII. 6 Kč, v VIII. 7 Kč, v IX. 8 Kč, v X. 9 Kč a v XI. třídě 10 Kč. Tuto přirážku platí z poloviny zaměstnavatel a z poloviny zaměstnanec. Tyto přirážky budou se vybírat 40 roků. Přirážka tato je pevná a může býti jenom změněna podle nového návrhu zákona legislativní cestou. Všeobecný pensijní ústav musí totiž podle zákona z r. 1929 předkládati ministerstvu sociální péče, a to podle §u 166, pojistněmatematické bilance každého třetího roku. Tedy jenom tenkrát, když se ukáže, že fakticky pensijní ústav je s to, aby snad ještě nějaké to břemeno mohl snésti, může se tak touto cestou státi nějaká náprava ve prospěch tohoto pojištění. Příjem, který se touto přirážkou matematickým výpočtem zjistil, bude obnášet asi 421,910.000 Kč, objevuje se tedy schodek 8,850.000 Kč, které má hraditi Všeobecný pensijní ústav, jestli se totiž nestanou nějaké podstatné změny, tak je pravděpodobné, že tento příjem bude asi tolik činit.
Zákon tento stane se součástí platného zákona čís. 26 z r. 1921 o pensijním pojištění a § 177 a) bude tedy stanoven pod titulem >Zvýšení dávek, odpovídající započtení poloviny nepojištěné doby služební<. Všeobecný pensijní ústav nese schodek, těch 8,850.000 Kč ze svých reserv.
Zákon tento platí jak pro aktivní pojištěnce, tak také pro důchodce. Nepojištěná doba se započítá polovinou bez ohledu, kdy nepojištěná doba vznikla, ovšem podléhá-li podle platného zákona pensijnímu pojištění. Doba dělnické služby, státně zaměstnanecké, kromě smluvních zaměstnanců, se do tohoto pojištění nezapočítává. Započítání děje se jen v oněch zaměstnáních, která byla pojištěna před 1. lednem 1929, bez ohledu, jedná-li se o pojištění normální nebo dodatečné, jedná-li se o převod nebo o zákup. Započítání znamená pouze zvýšení důchodů, nikoli zvýšení pojistné doby, která umožňuje získání čekací doby 60 měsíců anebo 480 příspěvkových měsíců pro důchod starobní.
Konstrukce ustanovení §u 177 a), které se vsune v zákoně za § 177, vyjadřuje jasně, že započtení, pokud jsou splněny ostatní podmínky zákona, znamená vždy plus. Tak na př. zakoupil-li pojištěnec nebo důchodce nepojištěná léta, započítá se mu přes to polovina nepojištěné doby.
§ 177, odst. 6 platného zákona praví, že důchod pojištěnce, který získal alespoň 60 příspěvkových měsíců, nesmí býti nižší než důchod podle starého zákona, platného do 1. ledna 1929, za respektování zákona o drahotních přídavcích, kterážto kombinace umožnila dosažení důchodů ročních 7.200 Kč. Započítání nepojištěné doby znamená plus i v tom případě. Státní příslušnost nerozhoduje. Nutno ovšem žádati, aby mezi státní smlouvy, které mají uskutečniti převod prémiových reserv ze státu do státu, byly co nejdříve dojednány, resp. pokud jde o sjednanou smlouvu s Německem, reparovány škody, které vznikly neuznáním doby před ratifikací této vzájemné smlouvy, a dále nutno reciprocitně zabezpečiti práva zaměstnanců, kteří slouží ve státech, kde nebylo obdobného pensijního pojištění.
Zaměstnanci na Slovensku jsou zde zejména interesováni na Maďarsku a je spravedlivé těmto zaměstnancům vyhověti a služby v Maďarsku absolvované uznati.
Nyní se jedná o zvýšení dávek. Zvýšení dávek obnáší u invalidního nebo starobního důchodu, které jsou základnou všech ostatních dávek, u důchodu, který napadl před 1. červencem 1920, měsíčně ve tř. I Kč 4.-, ve tř. II Kč 6.-, ve tř. III Kč 8.-, ve tř. IV Kč 12.-, ve tř. V Kč 16.-, ve tř. VI Kč 20.-.
Zvýšení invalidního nebo starobního důchodu, který napadl po 1. červenci 1920, činí měsíčně: Ve třídě I Kč 2.-, ve třídě II Kč 3.-, ve třídě III Kč 4.-, ve třídě IV Kč 6.-, ve třídě V Kč 8.-, ve třídě VI Kč 12.-, ve třídě VIII Kč 14_, ve třídě IX Kč 16.-, ve třídě X Kč 18.-, ve třídě XI Kč 20.-, ve třídě XII Kč 22.-,ve třídě XIII Kč 24.-, ve třídě XIV Kč 26.-, ve třídě XV Kč 28.- a ve třídě XVI Kč 50.-, a to podle třídy pojistného, ve které byl pojištěnec zařazen před 1. lednem 1929, u důchodců před prvou výplatou dávky.
Započtení nepojištěné doby týká se 36.387 žen a 125.480 mužů, tudíž celkem 161.867 pojištěnců. Počet důchodců obnáší 28.640.
Odstavec 6. týká se pojištěnců a důchodců náhradních ústavů. Zde nemohlo býti jinak postupováno než podle jednomyslné dohody zaměstnanců a zaměstnavatelů, žádá se však ministerstvo sociální péče, aby zkoumalo stížnosti, které byly sneseny do činnosti náhradních ústavů.
Nároky na započítání nepojištěné doby nutno uplatniti do 30. června 1952 podle zásad, které vypracuje V. P. Ú.
Zvýšení z titulu tohoto zákona je nárokem a má tudíž pojištěnec i důchodce právo nastoupiti cestu žaloby podle platného zákona o pensijním pojištění. Poněvadž pro rozhodování nároku je směrodatné zaměstnání soukromozaměstnanecké podle §u l, v případě §u 2, budou pojišťovací soudy rozhodovati také v nutných případech o této okolnosti.
Zákon nabývá účinnosti 1. dubna 1931, to znamená, že všem důchodcům budou doplaceny vyplývající obnosy. Nutno zdůrazniti, že zvýšení týká se všech druhů dávek, a to vedle starobního a invalidního důchodu, důchodu vdovského, vdoveckého, sirotčího a rodičovského, výbavného, odbytného, není-li nároku na důchod, pohřebného a v důsledku toho týká se zvýšení dávek také v případech 50 % zvýšení důchodů pro bezmocnost a pro výplatu vychovávacích příplatků dětem pojištěnce do 18. resp. 24. roku. Také vdovy, kterým zákon starý upíral právo na důchod proto, že pojištěnec vešel v manželství po 50. roku života, obdrží zvýšení z tohoto titulu. Sociálně-politický výbor uznává nutnou tendenci vyjádřenou tímto zákonem v tom smyslu, že se soukromo-zaměstnanecké pensijní pojištění přibližuje k cíli sociálního pojištění, jež má poskytovati důchody odpovídající celé pracovní době.
Velectění pánové! Tato reforma zákona jest jakési plus pro zaměstnance soukromé ve vyšších službách. Ale ačkoli jsme s touto reformou spokojeni, poněvadž je to dílo kompromisu a dohody mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, přece jen nás ještě neuspokojuje, a neuspokojuje nás v tom smyslu, že je věková hranice stanovena hodně vysoko, a to 65 roků u mužů a 60 roků u žen. S hlediska národohospodářského zejména v dnešní době, kdy racionalisace a také technický pokrok nezůstaly bez důsledků i v kancelářích, bylo by nutno, aby věková hranice byla snížena u mužů aspoň na 55 roků, u žen na 50 roků. Tím by se umožnilo celé řadě starých úředníků, kteří se dnes jakž takž drží v těch kancelářích, poněvadž do pense jíti nemohou, do pense vstoupiti a tím by se uprázdnila celá řada míst pro mladší, kteří ponejvíce v dnešní době, v těchto poměrech bývají ze zaměstnání propouštěni. Tedy by bylo nejvýše potřebné, aby se ministerstvo sociální péče touto věcí ještě zabývalo a s hlediska národohospodářského a sociálního připravilo novou osnovu, anebo novelu, jíž by se věková hranice mohla snížiti.
Sociálně-politický výbor, který se touto věcí zabýval, usnesl se jednomyslně, aby bylo doporučeno senátu, by tuto osnovu, vlastně toto usnesení poslanecké sněmovny také schválil.
Mimo to sociálně-politický výbor usnesl se ještě na třech resolucích. Jedna resoluce zní:
Vláda se vybízí, aby sjednala co nejrychleji mezistátní smlouvy, zaručující zejména pojistné dávky při přestupu pojištěnců, a přičinila se při tom o uznání doby nepojištěné se strany cizozemského nositele pojištění.
Druhá resoluce:
Ministerstvo sociální péče se vybízí, aby u příležitosti schvalování mezistátních úmluv v oboru sociálního pojištění zařídilo u nositelů pensijního pojištění šetření o finančních důsledcích, které by přineslo započítání oné nepojištěné doby služební, ztrávené mimo území republiky Československé a na býv. území Rakousko-Uherska, pokud tato doba není již započítána. Dovolí-li to výsledky tohoto šetření, budiž přikročeno k řešení této otázky na útraty nositelů pensijního pojištění.
Dále se sociálně-politický výbor usnesl na této resoluci zase jednohlasně:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila senátu předlohu o novelisaci zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, kterouž mají dávky a podmínky pro jejich přiznání býti zlepšeny, zejména pokud jde o vdovské důchody.
Velectění pánové! Tato resoluce byla po krátké a věcné debatě jednomyslně schválena, a to proto, že zákon o sociálním pojištění vykazuje jisté nedostatky. Tyto nedostatky se týkají hlavně doby pojišťovací u 14 až l6letých. Je zde tedy jistá nespravedlnost, poněvadž tito zaměstnanci mají nárok, aby byli pojištěni, poněvadž jim ta doba, v době invalidity, nebo když budou pobírati důchod starobní, bude jistě scházeti.
Další věcí, která opravdu křičí, je věková hranice u sociálního pojištění. Stanoví se tam 65 let. Pánové, v dnešní době je nejvíce viděti, jak je toto ustanovení škodlivé. Tisíce dělníků by mohlo pobírati důchod a nemohou, poněvadž nedosáhli 65 roků věku, ačkoli snad jsou zdraví, neuznaní jako invalidé, tedy nemohou uplatniti nároku na důchod. Ani zde se nedělá rozdíl mezi muži a ženami. Je to naprosto nespravedlivé a jistě sociálně-politický výbor je a byl toho názoru, že by mělo ministerstvo sociální péče připraviti zákon, nebo novelu zákona, aby iato věková hranice byla snížena. Je nejvýše nutno, aby věková hranice byla v tomto zákonu snížena alespoň na 55 roků, když ne níže.
Další nespravedlnost v tomto zákoně o sociálním pojištění dělníků-zaměstnanců je přiznání důchodu vdovám. Zde se činí rozdíl mezi vdovou zaměstnance ve vyšších službách, a mezi vdovou dělníkovou. Zákon o pensijním pojištění nestanoví žádnou věkovou hranici u vdovy, ani nějakou vadu, ať již invalidní vadu nebo jinou, nebo nemoc, nýbrž když manžel zemře, nastává nárok na důchod. U dělníků tomu není. Tam musí býti vdova aspoň 65 roků stará, když si chce uplatniti nárok na důchod, nebo musí býti invalidní, tedy nesmí ani dvě třetiny vydělati toho, co zdravá.
Zde je jistá nespravedlnost. A stávají se případy, že v domě bydlí dvě ženy, jedna je vdova po dělníkovi a druhá po zaměstnanci ve vyšších službách. Ta je snad ještě i mladší a dostává důchod, kdežto žena po dělníkovi důchodu nedostává. Po této stránce bylo by nutno, aby se stala náprava, a aby také těmto vdovám byl přiznán důchod bez ohledu na to, jsou-li již v tom věku, anebo zkrátka jsou-li invalidní nebo neinvalidní.
Je jisto, že při vypočítávání příspěvku ten matematik, který vypočítával příspěvky a propočítával tu dobu, byl jaksi vázán těmi ohledy, aby snad to pojištění se nějak nezdražilo. Ale dnes po pětiletém trvání Ústřední sociální pojišťovny je viděti, že by tato reforma, o které zde mluví resoluce, neměla žádných následků pro finanční stav Ústřední sociální pojišťovny, ani by nezatížila pojištěnce, ani dobu a proto by bylo nejvýš potřebné, aby se zde stala náprava.
Sociálně-politický výbor usnesení poslanecké sněmovny, jak je máte před sebou, také jednomyslně schválil a rovněž schválil uvedené zde resoluce. Proto prosím, aby také senát učinil usnesení v témž smyslu. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji lhůtu řečnickou v trvání 20 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta je přijata.
Uděluji slovo panu sen. Kindlovi k rozpravě. Prosím, aby se ujal slova.
Sen. Kindl: Pánové! Vládní návrh zákona, v němž se jedná o zvýšení dávek pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a jímž se má zaměstnancům započítati polovina nepojistěme doby služební, je zde podáván ne v zájmu pojištěnců, ale hlavní důvod, proč dochází ke změně platného pensijního zákona, je ten: zvýšiti příspěvky pojištěncům o 3 až 5,5 %. Soukromí zaměstnanci mají po dobu 40 roků platiti zvýšené pojišťovací příspěvky a má z nich tudíž pomocí tohoto zákona býti vyždímáno 430 mil. Kč, jak se i v důvodové zprávě uvádí.
Proč mají soukromí zaměstnanci zvýšené příspěvky platiti? Pro koho? Za koho? To se již v důvodové zprávě neuvádí, ani nám to zde pan vládní zpravodaj neřekl. Pan vládní zpravodaj nám to zde zase vychvaloval jako velikou sociální vymoženost pro soukromé zaměstnance. Ale zakryl nám zde hlavní důvod, proč k této sociální reformě vlastně dochází. Zakryl nám zde, proč musí soukromí zaměstnanci platit zvýšené pojišťovací příspěvky, neřekl nám, jaký švindl a podvod opět páše se tímto vládním návrhem na soukromých zaměstnancích. Pravý účel vládního návrhu nám zatajil. Proto chci zde poukázati na pravý důvod, proč k této reformě dochází, a jaké důsledky bude tato sociální reforma míti pro soukromé zaměstnance, obzvláště pro zaměstnance nižších kategorií.
Pro zaměstnance ve vyšších službách je vládní předloha velkým zatížením, a ne úspěchem, jak nám zde bylo dokazováno, neboť nesmíme zapomenouti, že půjde i o zaměstnance, jichž měsíční příjem činí také jen 500 nebo 600 Kč měsíčně. Nesmíme zapomenouti, že tito lidé při dnešní drahotě a tak malém platu se svými rodinami živoří a že pro ně zvýšení příspěvku znamená ještě více bídy v jejich rodinách, že zvýšení výdajů znamená zmenšení jejich již tak dost malého kousku chleba.
Pánové z vládních stran, senátoři, poslanci, ministři a všichni ti, kteří mají statisícové, ba milionové příjmy ze správních radovství a různých korupčních pramenů, jak právě nyní vylézá na světlo, ale jak se všichni snažíte rukou společnou a nerozdílnou ututlat, tito pánové nevědí, jak malý zaměstnanec musí počítat s každým haléřem. Tito pánové, kterým se hrnou peníze se všech stran, kteří ani nehledí na špínu přijímaných peněz, hrabou je všemi deseti, nevědí, co značí 5 nebo 10 Kč pro takového ubožáka. Oni žijí v přepychu a přebytku, oni nevidí bídu a chudobu soukromých zaměstnanců, oni myslí, že, jak řekl sociálfašista Bechyně: >Sladko je žíti<, a že těmto proletářům vede se tak jako jim. Oni myslí, že snad každý ten zaměstnanec má spoustu placených funkcí, jako oni. O tom, že musí zaměstnanci platit zvýšené pojišťovací příspěvky, neřekl pan zpravodaj ani slova. Že tyto příspěvky musí platit za zaměstnavatele a fabrikanty, kteří po celý život ubohého zaměstnance nejen vykořisťovali, ale o zaplacené příspěvky ho přímo okradli, o tom nám také neřekl ani slova. (Výkřiky sen. Johanise.)
Nu, a proč neřekl? Z pochopitelných důvodů. Protože jsou jejich pomocníky, poněvadž zde slouží jim, a ne těm, ke kterým si chodí jen pro hlasy. Ale on by musil také říci, že se to vše děje za jejich spoluúčasti, vždyť by musil také říci, že podle platných měšťáckých zákonů měly by býti zadržené nebo neplacené pojišťovací příspěvky vymáhány. Ale poněvadž pan zpravodaj je zástupcem kapitalistů a kapitalistického řádu a tím všech fabrikantů vykořisťovatelů, musí také hájiti zájmy jejich, a ne zájmy zaměstnanců. Podle vládního návrhu mají prý býti na 50 % vyrovnána nepojištěná léta staropensistů aneb i dnešních pojištěnců, kteří by bývali měli, ale nebyli pojištěni pro případ stáří a invalidity, a zvýšeny pense starodůchodců. V tomto návrhu se nám říká, že asi 28.000 starodůchodců, kterých se předložený návrh dotýká, bude míti zvýšeny své pense, ale povídá se nám také, že všem staropensistům nebudou pense zvýšeny. To také není úmyslem vlády a také ani úmyslem stran sociál-fašistických, aby těmto ubožákům pense byly zvýšeny. Podle doznání pana zpravodaje budou tedy všichni pojištěnci platiti zvýšené příspěvky, až na ty, kteří jsou v I. třídě a kterých je nepatrný počet, ale ta velká armáda 200.000 pojištěnců bude platit ne na své lepší sociální zabezpečení, nýbrž bude platiti, aby, až v dohledné době poteče voda do bot buržoasii a jejím bonzům, až jejich hospodářství bude krachovat, mohli vzíti peníze z pensijního ústavu - už je tam zase nastřádáno přes miliardu - jako se již jedna miliarda vzala, bez souhlasu pojištěnců na vodocestný a vodohospodářský plán. Tam mohou včeličky snášeti med v podobě zvýšených příspěvků, aby, až bude potřeba peněz na nové kanóny, až - jak se to říká - bude vlast ohrožena, vlast v nebezpečí, mohlo se na tyto miliony pracujícími nastřádané sáhnouti. Totéž se bude opakovati i s Ústřední sociální pojišťovnou a dělníci a nezaměstnaní mohou dále hladovět.
Tak to ve skutečnosti vypadá s vaší sociální prací ve prospěch pracujícího lidu! Vždy, když zde nějaký návrh zákona podáváte, odůvodňujete to zájmem malého lidu, ale malý lid má z toho jenom to vyšší placení, kdežto kapitalisté a fabrikanti na tom získávají. Takovýto návrh zákona obalí se do sociálních frásí, jako se obalují trpké a hořké pilulky do cukroviny, aby se mohly snáze spolknouti.
My komunisté podali jsme návrh v poslanecké sněmovně, aby nastřádaných fondů bylo použito k podporování všech těch, kteří do pensijních fondů musili platiti, ale dnes jsou bez zaměstnání a tím o své zaplacené prémie přišli, aby jim byla poskytnuta podpora, zejména všem stálým pojištěncům, kteří jsou 55 roků staří, nemocní, nezaměstnaní, aby jim byl vyměřen důchod. Proti tomuto našemu návrhu hlasovaly všechny strany koaliční i se sociálfašisty, čímž se zde opět ukázalo, čí zájem oni hájí. Podali jsme ve výboru návrhy:
1. aby započítání služebních let nebylo jen z poloviny, nýbrž celé a aby se zvýšení důchodů dotýkalo všech starodůchodců,
2. aby zvýšené příspěvky platil celé zaměstnavatel.
Také tyto naše návrhy měšťácké i sociálfašistické strany zamítly. Tyto návrhy aspoň částečně odčiňují páchané bezpráví na staropensistech, avšak vy je i zde zamítnete, abyste hlasovali, ovšem pro vládní návrh, který vyhovuje vám, fabrikantům a finančnímu kapitálu. Takové jsou všechny ty vaše sociální vymoženosti, které zde pod firmou >sociální< pášete na pracující třídě. Vy všichni, zejména sociálfašisté a sociálfašističtí vůdcové, věříte jinému sociálnímu pojištění a jinému sociálnímu zabezpečení: vy sháníte jen peníze a zase peníze, hodně peněz, abyste mohli kupovati psí boudy, velkostatky a stavební parcely. To je jediná vaše idea. A proto se také tlačíte tam, kde jsou prachy, jako v bankách, průmyslových podnicích, kde vás všude nalézáme ve správních radách.