Je najvyšší čas aby sa vyniesol zákon o úvere zemedelskom, ktorý by vo svojej providencii myslel i na také ťažké doby, ako je pre zemedelca naša prítomnosť.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Mezö. Dávám jemu slovo.

Sen. Mezö (maďarsky): Ctená snemovňa! S lopatami prišli robotníci na notársky úrad. V deň, kedy obecný zastupiteľský sbor konal ustavujúcu schôdzu, 108 núdzových robotníkov zanechalo prácu a s lopatami na pleciach pochodovalo po obci až k obecnému domu. Robotníci požadovali od notára nového predstavenstva, aby notársky úrad ihned pohnaný bol k zodpovednosti, lebo už 22 dní pracujú na stavbe cesty, ale peňazí ešte nevideli. Pán notár s trasúcíma kolenama musel zaraz zavolať na úrad pre stavbu silníc, avšak tam už nenašiel nikoho, alebo nikto sa nechcel hlásit, lebo bol už večer. Na to na návrh nového zastupiteľského sboru bolo odhlasované 2.000 Kč momentálnej výpomoci dotiaľ, dokiaľ nebude upravená otázka platu.

Súdruh rychtár Warga ohlásil, že 300 kubikošov nastúpi do 24 hodín stávku, jestliže im nebudú poukázané mzdy. Zároveň požadovali bezodkladnú intervenciu obce v záujme robotníkov.

Občianske strany boly nútené pod tlakom masy všetko odhlasovať.

Proletári kasárieň skladajú sa na kauciu Majorovu. Dnes, v dobe ostrejsieho zjavu triedného boji vede sa boj o život, o chlieb, o prácu, kedy biedni proletári v celých milionoch vystavení sú smrti hladom, kedy reakcia kapitalistická rve svoje obeti každodenne, my proletárski vojáci zo štyriciateho pešieho pluku sme sa rozhodli, že zahájime sbierku na prospech kaucie Majorovej.

Naša sbierka, ktorú sme zahájili v znamení a povedomí solidarity triedy proletárskej, nech je dôkazom toho, že sme nezabudli na Majora, a na ostatných

súdruhov bojovníkov, ktorí ako obeti triedneho boja padli alebo trpia v žalároch buržoazie.

Našimi haliermi, ktoré sme nasbierali, chceme dokázať, že ač militarizmom sme vo službách vlasti, z našich nepatrných príjmov, z nášho žoldu, ktorý nestačí na úhradu ani tých najpotrebnějších výdajov, sme vstave podporovať predných bojovníkov proletariátu v boji, ktorý vedú za konečné oslobodenie proletariátu. Príjmite to s pobratimským pozdravom a kvitujte 48.50 Kč.

Túto frontu treba na hladovú zimu zorganizovať. K nepriehľadným radom nezamestnaných na Slovensku pridružujú sa nové stá pracovníkov na dlažbu vyhodených. Zastavily sa mlyny v Žarkovciach, stoja bane vo Slovinkách; v Turč. Sv. Martine, v závodoch bratislavských a inde neochvejne koná sa prepúšťanie, pily však stanú sa všetky dnes či zajtra Krompachami. Na dedine má prácu už len jediný človek, a to je exekútor.

V textilových závodoch v Rožňave pripravujú továrníci sníženie miezd a mzdy sa aj inde stlačujú. Zemedelskí robotníci s vyschlým žalúdkom od dlhej nezamestnanosti, malaroľníci pri osivovej akcii vynulovaní a ošmeknutí, u ktorých práve tak ako u maloremeselníkov bieda sdružuje sa so závratne vysokými daňovými bremenami, racionalizáciou uštvaní závodní robotníci, zkrátka celý utrieznený ľud Slovenska hľadí s hrôzou hladovej zime v ústrety.

Kto by mohol za takej doby počúvať českú buržoaziu, ktorá káže trpezlivosť, sporivosť a ktorá hrdúsením ľudu na Slovensku už dávno zbavila pracujúce triedy rozmyslu. Kto by nerozkypel, keď za takýchto pomerov hrozí ministerský predseda vlády sociálne-demokratickej, agrárnej a klerikálnej výnimečnými opatreniami.

Vodcovia sociálnej demokracie marne sa snažia zjednať poriadok a kľud pre hľadové opatrenia buržoazie a madarskí páni zúfale sa pokusujú po svojej obrovskej volebnej porážke udusiť do hlučných fráz roztrpčenie maďarského ľudu a učiniť ho neškodným pre český imperializmus.

V niekoľko miestach Slovenska predsa len došlo k útoku nezamestnaných, tiež malorolníci pozdvihli svoje hlasy proti daňovým bremenán a ich vystúpenie bolo tak ostré, že po ňom v tlači komunistickej zostaly iba biele fľaky po zprávach o protidaňových demonštráciach.

Zúfalá situáca maďarského ľudu na Slovensku však hrozivo prikazuje: rozšíriť frontu rýchle a bez momentánneho meškania. Chceme-li, aby vyhľadovacie, válečné plány kapitalistiékej fašistickej diktatury zlomily sa na ocelovej bašte výbojného odboja pracovníkov, treba zorganizovať - a my komunisti to už mocne pripravujeme a na tom kujeme - odboj proti útokom českých, slovenských, maďarských a iných fabrikantov, zemepánov, baňkárov, sociálne demokratických pohlavárov a podobných panských trubcov.

Chceme-li, aby ani jediný jednotlivec nedostal sa zo závodu na vonok, aby ani, jediný halier nemohol byt ukradený zo mzdy a z platu beztak už biedného, aby nezamestnaní dostali sa ku chlebu, aby životu maloroľníkov bolo uľavené a stredné vrstvy neboly v biede zahrdúsené - a my komunisti to chceme - môžeme to dosiahnuť len mobilizáciou najširších vrstiev ľudových a pečlivou i dôkladnou pripravou a organizáciou ich odboja.

A preto predstavujeme dnes celej pracujúcej triede otázku zorganizovania massového hnutia v celej jej dosahu, od vážnych, zodpovedných predbežných prác v každej schôdze závodnej, na konferenciách nezamestnaných alebo maloroľníkov až do vyvolávania veľkých politických stávok. Len tak bude možno docieliť, aby východiskom z tejto ukrutnej a ničivej kríze bola cesta tá, ktorú chceme my komunisti a ktorej si prajú čo najširšie vrstvy maďarského ľudu na Slovensku.

Najvážnejšou otázkou organizácie revolučnej kríze je však tá, aby úderná čata triedy pracujúcej, strana komunistická, bola pripravená ku vedeniu tejto fronty. A preto venujeme teraz všetku pozornosť tomu, aby sme stranu urobili schopnou k boji proti prepúšťaniu a ku čo možná energickému, urputnému a tvrdému vedeniu boja nezamestnaných a maloroľníkov a celej fronty proti národnostnému útlaku.

Strana komunistická vydobyla na Slovensku v poslednej dobe značné úspechy. Vo vyzve Majorovej bolo zaradené do strany 4500 nových bojovníkov. V kampani volebnej nejedna organizácia poskytovala dobrý príklad práce bolševickej.

Organizačné úkoly, ktoré nás očakávajú, treba teraz rozriešiť v sráznom tempe. V najdôležitejších závodoch a hospodárskych dvoroch treba tvoriť dobre pracujúce buňky, priviesť do strany komunistickej nové tisíce členov, organizačne somknúť najmenších a malých roľníkov, rudé odborové organizácie učiniť akcie schopnými massovými organizáciami, v závodoch a po dedinách vycvičit bolševických funkcionárov, novým členom dať komuniatickú výchovu a konečne - ale nie na poslednom mieste - vybudovat tlač tlačou massovou. Toho sa musíme chopiť, súdruhovia, a to rýchle bez momentánneho meškania.

Toho si vyžaduje záujem robotníkov továrenských a zemedelských, nezamestnaných a maloroľníkov, toho si vyžaduje vec oslobodenia maďarského ľudu na Slovensku.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Rozprava je skončena.

Byl mně podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh sen. Mikulíčka a druhů. Žádám, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Pozměňovací návrh sen. Mikulíčka a druhů:

Čl. I.

Zákon ze dne 16. července 1931, č. 122 Sb. z. a n., o státní pomoci při živelných pohromách v r. 1931, se mění takto:

§ 1.

Domkářům, drobným zemědělcům a živnostníkům, postiženým živelními pohromami, jejichž roční příjem nepřesahuje 24.000 Kč ročně, bude státem poskytnuta úplná peněžitá náhrada.

§ 2.

Domkářům, drobným zemědělcům a živnostníkům, uvedeným v §u 1, budou odepsány všechny daně za rok, v němž byli postiženi.

§ 3.

Daňové exekuce proti domkářům, rolníkům a živnostmíkům, uvedeným v §u 1, se zastavují a dlužné daně se škrtají.

§ 4.

Tento zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení se zpětnou účinnosti od 1. června 1931.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji výboru národohospodářského, sen. Sablíkovi.

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Především konstatuji s povděkem, že všichni řečníci, kteří se přihlásili k debatě o této předloze, jsou přesvědčeni o zemědělské krisi, jsou přesvědčeni, že našim zemědělcům i nezemědělcům, jakož i postiženým živnostníkům je potřebí státní pomoci. Někteří ovšem vyslovili přesvědčení, že tímto zákonem poskytovaná státní pomoc nestačí. O tom jsme my přesvědčeni také a také jsem se již ve svém referátu zmínil, že škody jsou jistě tak ohromné, že by bylo potřebí poskytnouti na úvěrní pomoc půjčky ne stomilionové, ale přímo miliardové částky, kdyby stát chtěl a mohl postiženým nahraditi škody. Proto také návrh, který podává kol. Mikulíček a který navrhuje, aby se všem zemědělcům až do ročního příjmu 24.000 Kč a rovněž živnostníkům nahradila plně škoda, je jistě dobrý, ale nedá se provésti, poněvadž bychom nenašli takového finančního ministra, který by dovedl tak velkou částku, jaké nemáme ve státní pokladně, vyplatiti.

Obava, která zde také byla pronesena, že by snad zase se mohlo tohoto zákona zneužívati k pomoci zemědělcům finančně dobře postaveným, nebo, jak bylo dokonce řečeno, že by mohl někdo, kdo toho nepotřebuje, vypůjčiti si peníze, aby je uložil do záložny a bral z nich úrok, je naprosto vyloučena, poněvadž v zákoně docela určitě se praví v §u 1, že poskytování náhrady úrokové státem, po případě půjčka sama má býti povolena jen s náležitým zřetelem na jejich hospodářské poměry. Tedy ti, kdo mají o tom rozhodovati, rovněž i ministerstvo zemědělství, které konečně rozhoduje o povolení těch půjček, musí brát zřetel na hospodářské poměry postižených. Kromě toho bude taková řada žádostí podaných, že bude možno vyhověti ne všem, kteří by toho opravdu potřebovali, ale jen skutečně z těch potřebných těm nejpotřebnějším, kteří jsou nejvíce ohroženi na své existenci a kterým by bez této pomoci další provozování jejich zemědělské živnosti bylo naprosto nemožné.

Ostatní řečníci vyslovili se vesměs souhlasně s tímto zákonem, vytýkali ovšem některé vady zákonům, které byly usneseny již dříve, o fondech při zemědělských radách. Dostalo se jim vysvětlení ve výboru národohospodářském nyní a také již v červenci při prvním jednání. Mohu jen konstatovati k tomu, co řekl před chvílí kol. Hubka, že mu ministerstvem zemědělství ve výboru slíbené vysvětlení nebylo podáno, že mu přece podáno bylo. Bylo posláno sem do senátu, ovšem náhodou nebylo doručeno kol. Hubkovi včas, ale již dnes dopoledne bylo sem zasláno. To jen k výtce, která byla učiněna ministerstvu zemědělství.

Při tomto novém zákoně, který projednáváme, nečiní se vůbec žádného rozdílu mezi zemědělci a nezemědělci. Jest to rovněž řečeno v zákoně samém v §u 1: >Pro zmírnění škod, způsobených živelnými pohromami na jakémkoliv majetku<, tedy na majetku zemědělském i nezemědělském. - Mohou tedy všichni, i když nejsou zemědělci a utrpěli škodu na př. požárem na svém majetku, rovněž žádati o půjčku podle tohoto zákona. Jestli se při provádění zákona jmenovitě v těch fondech staly nějaké nesprávnosti - nejsou tím vinny zákony samy, ani zde není v těch úřadech nějaká zlá vůle. Je potřebí, aby každý takový případ nějaké nesprávnosti, byl náležitě sdělen a vyšetřen. My zajisté všichni - mohu to prohlásiti i jménem své strany - nemáme žádného takového úmyslu, nýbrž jsme pro to, aby každý zákon, který ve prospěch zemědělství je zde usnesen, byl prováděn spravedlivě bez ohledu na politickou příslušnost.

Tím jsem jem stručně odpověděl na výtky, které zde byly učiněny, a žádám znovu slavný senát, aby schválil tuto osnovu tak, jak byla národohospodářským výborem projednána. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím, posaďte se dámy a pánové na svá místa! (Děje se.)

Nejprve budeme hlasovati ve čtení prvém, a to vzhledem k pozměňovacímu návrhu sen. Mikulíčka a druhů takto:

o čl. I podle návrhu sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové,

o čl. II nadpisu zákona a úvodní jeho formuli podle zprávy výborové.

Není-li žádných námitek, budu při hlasování tak postupovat, jak jsem řekl. (Námitky nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí. aby čl. I zněl podle návrhu sen. Mikulička a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s tím, aby tento článek zněl podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se. - Výkřiky komunistických senátorů.)

To je většina. Článek I je schválen podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s tím, aby čl. II nadpis zákona a úvodní jeho formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schváleno.

Tím celá osnova zákona, nadpis a úvodní jeho formule přijaty jsou ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 628.

Nyní budeme pokračovati v přerušeném pořadu jednání.

Zpravodaji jsou: za výbor sociálně politický sen. Karpišková, za výbor rozpočtový sen. Modráček.

Rozprava je skončena.

Byl mně podán dostatečně podporovaný resoluční návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a druhů.

Žádám, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a druhů:

Vládě se ukládá, aby co nejrychleji a v dostatečné míře použila svého regresního práva vůči těm majitelům domů, kteří dostali státní podporu a kteří jsou finančně dobře situováni.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slova pí sen. Karpiškové, zpravodaji za výbor soc.-politický k doslovu.

Zpravodaj sen. Karpišková: Slavný senáte! Provedená slovní výměna názorů ukázala, že je poměrná shoda v oceňování předloženého návrhu zákona, i pokud jde o pány členy stran oposičních, ve věci státní podpory stavebního ruchu. Vyslovená přání, aby lichvou se stavebními hmotami, zejména cementem, dále neúměrně vysokými úroky ze stavebního úvěru a lichvou pozemkovou nebyla hodnota státní podpory zeslabována, zasluhují, aby byla vzata v úvahu. Také neúčelné protahování ve, vyřizování aktů, jak o něm mluvil pan kolega Reyzl, dlužno z administrativy úplně vymýtiti.

Pokud bylo předlohy tohoto zákona zneužito k jednostrannému a nevěcnému vyjádření odporu proti vyplácení podpor v nezaměstnanosti, jak to učinil p. kol. Janček, lze toho hluboce litovati, poněvadž je povinností státu a společnosti, aby nenechala zemřít hlady ty, kteří beze své viny pozbyli zaměstnání.

Pan kol. Stöhr shledal nepřiléhavým znění zprávy soc.-politického výboru tam, kde mluví o potřebě vystavěti dostatečné množství levných dělnických bytů. Zdálo se mu, že jsou výrokem >dělnických bytů< pomíjeny a poškozovány ostatní nemajetné vrstvy v obyvatelstvu. Tyto obavy jsou zbytečné, neboť výrazem >dělnické< byty jsou míněny byty nejmenší, tudíž nejlevnější. Nejsme, žel, dosud tak daleko, abychom i pro nemajetné vrstvy mohli požadovati rozsáhlejší, bytové kultuře lépe odpovídající byty. Jinak se vývody p. kol. Stöhr a pohybovaly v obvyklých kolejích názoru na úplné zrušení ochrany nájemníků a uvolnění domovního majetku i v době hospodářsky tak těžké, jako je dnešní. Jeho konstatování, že jen agrární strana hájí požadavky majitelů domů nutí k otázce: je-li to zájem našeho zemědělství, na niž ovšem musí býti odpověděno záporně.

Někteří z pánů kolegů žádali zvýšení státní podporu stavebního ruchu v příštím roce, jako pan kol. Černý, v čemž lze zajisté souhlasit.

Správně ocenil význam návrhu zákona pan kol. Johanis i po stránce zdravotnické.

Zásadní názory na větší důležitost soukromého podnikání oproti podnikání státem subvencovanému, tak jak se vždy projevují v řečech p. kol. dr Havelky, nelze v rámci této novely zákona o stavebním ruchu rozebírati, jen tolik mono stanoviti, že jejich jednostrannost nutně vede ke křivému posuzování blahodárných účinků státní podpory stavebního ruchu.

Požadavek, aby stát uplatnil svého regresního práva vůči majetkově silným jedincům a válečným zbohatlíkům, jak to řekl p. kol. Tichi, bude řešen podle našich informací celkovým zákonem bytovým, k jehož předložení v ministerské radě dojde příštího týdne.

Resoluční návrh, který byl ve věci regresu podán p. kol. Donátem a společníky, nebyl pro jednán ve výboru soc.politickém, proto jej nemohu doporučiti ke schválení.

Navrhuji však, aby byl za účelem podrobnějšího projednání přikázán výboru soc.-politickému a rozpočtovému k projednání a zaujetí stanoviska. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Přeje si pan zpravodaj výboru rozpočtového slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. Modráček: Nikoliv. Připojuji se ke zprávě pí sen. Karpiškové.

Místopředseda dr Hruban: O celé osnově zákona, jejím nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není, budeme tedy tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, tisk 627, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 627.

Dalším bodem je:

Důvody hospodářské a sociální vyžadují, aby věci tyto byly vyřízeny se všemožným urychlením.

Navrhuji tudíž, a by věcem těmto přiznána byla pilnost a byly projednány řízením zkráceným ve smyslu §u 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost těmto věcem se přiznává.

Ve smyslu přiznané pilnosti budeme hlasovati ihned ve čtení druhém.

Táži se zpravodajů sen. Karpiškové a sen. Modráčka, zda navrhují nějaké tiskové opravy.

Zpravodaj sen. Karpišková: Nikoliv!

Zpravodaj sen. Modráček: Nikoliv!

Místopředseda dr Hruban: Korektury nejsou žádné.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové tisk 627 také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Sen. Kindl: To je komedie! To je, aby se vlk nažral a koza zůstala celá!)

To je většina. Resoluce výboru rozpočtového se schvaluje.

Paní zpravodajka již ve svém doslovu navrhla o podané resoluci sen. Donáta a druhů, aby byla přidělena výboru sociálně-politickému a rozpočtovému. Dám o tom tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s tímto návrhem pí referentky, aby resoluce tato byla přidělena výborům, které jsem právě označil, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato je schválena a bude přidělena výborům soc.-politickému a rozpočtovému.

Táži se pánů zpravodajů sen. Sáblíka a sen. Kroihera, zda navrhují nějaké tiskové opravy.

Zpravodaj sen. Sáblík: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoliv.

Místopředseda dr Hruban: Korektury nejsou žádné.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové tisk 628 také ve čtení druhém.

Tím jsou tyto předměty vyřízeny.

Dalším předmětem dnešního pořadu je:

Táži se pánů zpravodajů sen. Frant. Nováka (lid.) a sen. Petříka, zda navrhují nějaké tiskové opravy.

Zpravodaj sen. Fr. Novák: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Petřík: Nikoliv.

Místopředseda dr Hruban: Korektury nejsou žádné. Budeme proto hlasovat.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, podle zprávy výborové, tisk 614, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Dalším předmětem dnešního pořadu jednání je:

Mají páni zpravodajové sen. dr Fáček a sen. Stržil nějaké tiskové opravy?

Zpravodaj sen. dr Fáček: Není žádných!

Zpravodaj sen. Stržil: Nikoliv!

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, podle zprávy výborové, tisk 615, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení druhém.

Dalším předmětem je:

Jelikož nebylo možno tuto osnovu zákona ve lhůtě ústavní listinou stanovené vyříditi, navrhuji, aby byla požádána poslanecká sněmovna o prodloužení lhůty k projednání o dalších 5 měsíců.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.