Přítomni: Předseda: dr S o u k u p.

Místopředsedové: D o n á t, dr H e ll e r

dr H r u b a n, K a h l e r.

Zapisovatelé: dr K a r a s, P i c h l.

107 senátorů podle presenční listiny.

Zástupce vlády: ministr dr T r a p l.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Š a f a ř o v i č; jeho zástupci dr B a r t o u š e k, dr T r m a l.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 10 hodin 37 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal p ř e d s e d a na dnešní schůzi sen. dr Budayovi, Johanisovi, dr Milotovi, Reyzlovi, Fr. Scholzovi, Šelmecovi, dr Wittovi.

P ř e d s e d a konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát dal k jeho návrhu hlasováním sen. R i c h t e r o v i žádanou zdravotní dovolenou na 1 měsíc.

Rozdané tisky:

Vládní návrhy tisky 737, 738.

Zprávy tisky 740 a 744.

Zápisy o 140. a 141. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 20. a 21. dubna 1932.

Zápisy

o 142. a 143. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru imunitnímu žádost ministerstva financí za souhlas k stíhání sen. dr Szilassyho pro zkrácení daní podle §u 185 a násl., zák. o přímých daních č. 76/1927 resp. §u 41 zák. o dani z obratu a přepychové č. 188/1930 Sb. z. a n. (č. 6223/32 předs.).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze.

1. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 736) k vládnímu návrhu zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o změně zákona o těchto daních a prodloužení jeho účinnosti. Tisk 742.

Zpravodajem je pan sen. J. K r e jč í z klubu strany lidové, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. J. Krejčí: Slavný senáte! Když na konci listopadu projednávali jsme zákon, jímž se zkracoval vánoční přídavek státních zaměstnanců, jako zpravodaj výboru rozpočtového prohlásil jsem s tohoto místa, že tímto zákonem začínáme seru zákonů, které se nelíbí, a že bych si přál, aby tato série bula co nejkratší; zatím však přicházíme dnes se zákonem, který se tím méně bude líbiti. A jako tehdá nebylo možno nalézti zpravodaje, který by na sebe vzal odium, doporučiti slavnému senátu ke schválení zákon, který se nelíbí státním zaměstnancům, tak také nebylo možno nalézti nyní zpravodaje, který by doporučoval zákon, jenž se nebude líbiti převážné většině obyvatelstva tohoto státu. Jako tehda jsem se obětoval, tak se obětuji i dnes, přes to, že vím. že není nijak příjemně doporučovati ke schválení zákon, který přináší nová břemena poplatnictvu; avšak jsem si vědom toho, že v dnešní tak prekérní situaci bude menším zlem uvaliti na poplatnictvo nové daně, než dopustiti, aby státní finance a rovnováha rozpočtová bulu rozvráceny a aby z toho vzešly důsledky, jichž by se děsili i ti, kdož dnes mají oprávněné námitky proti zavedení této daně.

Dostala se mi do ruskou řada protestů proti zvýšení daně obratové a prodloužení doby, po kterou daň obratová má býti vybírána. Ačkoli-i zásadně s důvody v protestu obsaženými nutno souhlasiti, přece jen není možno k nim přihlížeti a je nutno zákon o dani obratové nejen pro další dobu prodloužiti, nýbrž ještě také daň obratovou zvýšiti.

Víme, že dnešní stav státních financí a finančních prostředků pro hospodářství vůbec je velmi neutěšený, jestliže ke konci února letošního roku činil oběh bankovek 6.692.5 mil. Kč a naproti tomu bylo odsáto z bank na bankovních poukázkách 1.283 mil. Kč, jestliže thesaurace bankovek odhaduje se okrouhle na 1.200 mil. Kč, vidíme, že téměř polovina peněžitých prostředků byla tu odsáta a že thesaurace bankovek by se nám mohla rozrůsti do velmi nebezpečného rozsahu tím právě, že by obyvatelstvo tohoto státu vidělo, že rovnováha rozpočtová je čím dále tím více porušována. Proto tedy vláda dožaduje se zvýšení daně z obratu a posl. sněmovna vládní návrh přijala s určitými změnami, které jsou do jisté míry k dobru poplatnictva.

Především chrání drobné živnostníky tím, že živnostník, který nedosahuje obratu více než 150.000 Kč, nepodléhá přirážce zákonem tímto zavedené, a přece těchto živnostníků není málo. Podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu připojené je všech poplatníků, kteří jsou podrobeni dani obratové, 662.000 a podniků s obratem do 100.000 Kč je 60.000. Jestliže tedy tato částka byla zvýšena o 50.000 Kč, zbývá tu vlastně jen řada podniků velkých, které tuto daň ponesou. Aby bylo zabráněno zdražování potravin, byly osvobozeny od přirážky všechny produkty výroby zemědělské, ať jsou to chleboviny, maso, vece, tuky, a tyto zemědělské výrobky byly ještě dalšími rozšířeny. a to semeny olejnatými, osivem a chmelem, a mimo to určité suroviny pro textil, zejména bavlna, konopí juta, hedvábí a částečně len přeřazeny byly z 2 % ního zdanění do 1 % ního zdanění. A poněvadž věci, které podléhají 1 pro cestnímu zdanění, nebudou podléhati 50 % ní přirážce, neobjeví se tu výnos přirážky v poměru poloviny dosavadního výnosu daně obratové, nýbrž místa poloviny z hrubého výnosu daně obratové 2.032 mil. Kč, jak byla tato daň v hrubém výnosu propočtena v rozpočtu na r. 1932, počítá se s výnosem pouze asi 600 mil. Kč. Je možno, že výnos této daně nedosáhne ani 600 mil. Kč, poněvadž každé zdražování má velikého nepřítele v šetrnosti, a poněvadž šetrnost je na silném postupu, tedy může i zde dojíti k tomu, k čemu došlo při dani ze zápalek a při zdražení kuřiva, že propočtený zisk se plně neobjeví. I kdyby propočteného přírůstku státních prostředků 600 mil. Kč nebylo plně dosaženo, přece jen je tu dosaženo takové částky, že může podstatnou měrou způsobiti rovnováhu rozpočtovou anebo býti aspoň jedním z větších článků, jimiž bude rovnováhy rozpočtové dosaženo.

Navrhovaný zákon postihuje zároveň dovoz cizích produktů, nebyly dosud zdaňovány daní obratovou a tím cizina měla proti výrobě domácí podstatný náskok. Vedle toho postihuje kromě 50%ní přirážky ještě zvláštní 50%ní přirážkou podniky větší, které mají nejméně tři vlastní prodejny. Tím je chráněno živnostnictvo oproti podnikům továrním, které ve svých prodejnách prodávají detailně a tím podstatně škodí živnostnictvu.

Navržený zákon obsahuje dvě podstatné změny, a to, že zákon o dani obratové, který byl posledně novelizován r. 1930 a měl platiti do konce r. 1932, prodlužuje se až do konce r. 1935, a vedle toho 50 % přirážka k dani 2 % ní, nebo paušalované dani 2 %ní bude platiti od 1. května 1932 do 31. prosince 1933. Zákon tento přinese jistě - o tom není pochybnosti - značné zatížení poplatnictva. Je to daň nepopulární a z oposice budou jistě citována slova. býv. ministra dr Engliše, který tuto daň ostře odsuzoval a Keni jako nutné zlo ji ponechával. Avšak každá, daň je zatížením a každá, ať jakákoli daň, působí úbytek příjmů těch, kdož ji mají platiti.

(Výkřiky sen. Kindla) A každá daň snižuje úroveň těch, kdož ji platí. (Sen. Kindl): Tohle zaplatí nejširší vrstvy!) Nejširší vrstvy splatí daň podle toho, kolik spotřebují, a poněvadž nejširší vrstvy méně spotřebují, poněvadž nemají tolik prostředků, také méně na tuto daň přispívají, tím spíše; když se spokojují tím, co je zdaňováno pouze 1 %, kdežto zámožnější vrstvy obyvatelstva, které používají přepychových věcí, musí platiti daň přepychovou a poněvadž daň přepychová podléhá stejně 50 %ní přirážce, padá právě na zámožnější větší zdanění a břemeno než na vrstvy chudší.

Slavný senáte! I když je tato daň nepopulární, je těžko se jí vyhnouti, neboť neopatřiti státu prostředky znamená dospěti k úplnému rozvratu hospodářskému, k úplnému ožebračení lidí a případně také ke ztrátě hospodářské samostatnosti. A státní samostatnost neztrácí se jen na poli bitevním. válečném, nýbrž i na poli politickém a nejjistěji na poli hospodářském.

A poněvadž si nemůžeme přáti, aby došlo k rozvratu hospodářskému a aby došlo k tisku bankovek a tím k daleko většímu zdražování všech věcí, kterých potřebujeme k své obživě, poněvadž nemůžeme nechati věci dospěti k úplnému vyčerpání a zhroucení hospodářskému, poněvadž pak bychom teprve neměli žádné vyhlídky, nezbývá, než abychom do tohoto hořkého oříšku kousli, a navrhuji proto slavnému senátu, aby navržený zákon učinil předmětem rozpravy a po vykonané rozpravě se usnesl na zákoně tak..Tak se na něm usnesla posl. sněmovna. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. Uděluji slovo prvnímu řečníku, přihlášenému proti předloze. a to pana sen. Tichimu.

Sen. Tichi (německy): Slavný senáte! Opětovně stěžovali jsme si nejen my, nýbrž i páni z vládních stran do toho, že se se senátem jedná způsobem, který deprimuje. Přes všechny tyto stížnosti vidíme, že dodnes nebyla zjednána náprava, vidíme, že se tentokráte projednává zákon, který přináší obyvatelstvu 600 milionů nových daní a břemen, a že se tento zákon přes to všechno má probičovati rychlíkovým tempem, že se rozpočtovému výboru senátu dala lhůta 24 hodin, poněvadž pan ministr financí chce tuto zvýšenou daň z obratu vybírati již od 1. května. Že jednání se zákonodárným sborem v takovéto formě a způsobu pro všechny lidi, kteří jsou si vědomi pocitu zodpovědnosti, je deprimující, musí býti každému úplně jasno.

Dostali jsme zákon také jen ve formě usnesení parlamentu bez důvodové zprávy; senát byl postaven před hotovou věc, aby sankcionoval to, co jest již hotovou věcí. Cítíme ovšem s pány z vládních stran, jak těžce nesou zodpovědnost za tuto novou osnovu o dani z obratu; zvláště ty vládní strany, které svoje stoupence hledají také v kruzích živnostníků a obchodníků, a i socialistické strany nepřinášejí k světovému svátku proletariátu, k 1. květnu, svým přívržencům žádný příjemný dar, poněvadž zvýšení daně z obratu musí s sebou přinésti zdražení určitého zboží. (Sen. dr Heller (německy): Budete mluviti také o tom, proč je toho potřebí? Budete také mluviti o daňové reformě z r. 1922, o které jste se spolu usnášeli a která donucuje stát zaváděti takovéto daně?) Vy chcete zvýšení daně z obratu odůvodňovati berní reformou? (Sen. dr Heller (německy): Ano, ano!), O tom ještě promluvím. Pan zpravodaj, který je sám zemědělcem a tak náleží skupině, která zvýšením daně z obratu přímo postižena není, prohlásil již v rozpočtovém výboru. že on je tím černým mužem, který proti svému přesvědčení musí obhajovati zákon, který tísní všechny vrstvy obyvatelstva daňový mi břemeny, u jen vlastenectví - tak prohlásil přimělo ho k tomu, aby tuto těžkou úlohu převzal. Mimo to, protože prý jeho obor obdržel vyšší subvenci a on že se proto z vděčnosti musí podrobiti této úloze.

Odhlasováním tohoto zákona o prodloužení, jakož i zvýšení daně z obratu. uzavřely nynější vládní strany nejsmutnější kapitolu své činnosti a právem označil kolega N a j m a n v parlamentě den hlasování o tomto zákoně jako černý pátek. Projednávání zákona o dani z obratu, způsob, jakým byl projednáván za kulisami a také před širokou veřejností, ukazuje nám zcela jasně, jak se v tomto státě jedná se stavem obchodnickým a živnostenským, ukazuje nám, s jakou bezpříkladnou nesvědomitostí se dnešní vládní většina chystá jednu z nejvíce nepopulárních a nesociálních daní nejen prodloužiti, nýbrž dokonce zvýšiti ze 2 % na 3 %. Pan zpravodaj, kterému jsem naslouchal, činil zde srovnání se zákonem o zkrvácení 13. měsíčního platu státních úředníků a litoval, že také tehdy již musel býti zpravodajem. To je přece obrovsky rozdíl mezi zákonem o dani z obratu a zákonem o zkrácení 13. měsíčního služného - i když jsme tehdy zcela otevřeně prohlašovali, že bulo bezprávím zkracovati malým státním úředníkům toto 13. měsíční služné - protože přece u úředníků běží o lidi, kteří žijí ze státu, kdežto dnes jde o skupiny lidí, ze kterých žije stát a kteří se dnes octli u konce svých hospodářských sil.

Pan zpravodaj praví dále ve své zprávě, že je lépe tvořiti nové daně, nežli přivoditi zhroucení národního hospodářství státu. My říkáme: Nikoli, není správné zaváděti v nynější době nové daně, nýbrž bylo by především jiným potřebí radikálně snížiti státní výdaje. Má-li se hospodářská situace ve státě zlepšiti - a blíží se dvanáctá hodina, neboť stát žije již z ruky do úst - pak nesmí se to díti pomocí nových daní, nýbrž, jak řečeno, bude především potřebí omeziti státní výdaje, i tehdy, musí-li s tím vládní strany učiniti něco, co po jejich přesvědčení není populární.

I zpráva rozpočtového výboru praví nám toto: Rozpočtový výbor je si toho vědom. že tato daň není populární, že znamená zvláštní tvrdost a že se s těmito daňovými penězi musí hospodařiti co nejúsporněji; obzvláště ve státní správě že by se muselo docíliti takových úspor, aby v roce 1935 mohlo odpadnouti prodloužení zákona. Vidíme tedy, že rozpočtový výbor zde zcela zřetelné přiznává a konstatuje, že se s daňovými penězi ve státě dosud hospodařilo špatně. Je také hrozné - zabýváme-li se statistikou státních příjmů, pak to vidíme - jak rychle stoupá tato linie, jak r. 1919 činily státní příjmy 2 miliardy, jak stouply r. 1920 na 5 miliard, r. 1821 na 8.600 milionů, r. 1926 na 9.900 milionů. r. 1922 na 11 miliard a r. 1929 na 11.300 milionů. Vidíme mimo to zcela jasně, že z těchto daní, dávek a cel v sudetských zemích připadlo na 1 obyvatele 779 Kč a na Slovensku a v Podkarpatské Rusi 352 Kč. Kdežto výše daní a dávek činila r. 1919. počítáno na jednoho obyvatele, 143 Kč, dosáhla dnes již pateronásobného obnosu. Jak daleko tu dospěje naše celé národní hospodářství rodíme právě v poslední době. Mohli jsme zjistiti, že na lipském veletrhu, který se konal před několika měsíci, právě naši českoslovenští vystavovatelé měli špatné obchody. poněvadž československé výrobky nejsou schopny konkurence. ježto jsou příliš drahé, poněvadž berní šroub je příliš přitažen, poněvadž sociální břemena jsou příliš vysoká, poněvadž obchodní politika nás přivedla tam, že náš průmysl vůbec nemůže býti konkurence schopný. Je pak samozřejmé, že počet nezaměstnaných činí u nás 700.000; a jestliže někdo očekával, že na počátku jara zaměstnáním dělníky v zemědělství a přístavbách nezaměstnanost poklesne. mýlí se velice. Situace se zde neb onde zlepší, poněvadž sem tam bude nějaká práce. ale situace se zhorší dvojnásobným počtem nezaměstnaných, poněvadž průmysl a veškeré naše národní hospodářství stojí před zhroucením. To je smutné znamení, neboť nezaměstnaní, třebaže nutno toho litovati. jsou přes nepatrnou podporu, kterou dostávají od státu a veřejnosti, obrovským zatížením pro státní finance, neboť 700.000 nezaměstnaných znamená skoro 5 milionů Kč denně, 130 milionů za měsíc a za rok skoro jednu miliardu. Vidíme, že nikdo nemá vážný úmysl býti zde průkopníkem. Národní banka snížila již před několika týdny diskontní sazbu o 1 %, a dodnes se nevyskytla ani jediná banka, která by, následujme tohoto příkladu, snížila úrokovou míru;poněvadž ve správních radách bank zasedají přes bankovní zákon stále ještě vlivní lidé a uplatňují tam vliv v bankovním hospodářství.

Při tom musíme konstatovati, že také naše cukerní politika dodnes znamená obrovské manko pro státní hospodářství, povážíme-li, že se cukr, za který naše hospodyňky musí platiti 6 Kč 40 h a ještě dráže, do ciziny vyváží jako exportní cukr za 50 h, a povážíme-li dále, že předešlého roku bylo vyvezeno 60.000 vagónů cukru, čímž se našemu národnímu hospodářství věru neposlouží, nýbrž uškodí, poněvadž konsument musí zaplatiti 2 Kč za každý kilogram cukru, který se vyváží; to znamená, že konsumenti musí ročně dopláceti skoro 700 milionů Kč, aby se za účelem zjednání protihodnot molo vyvézti za 300 milionů cukru do ciziny.

Velevážení! Při takovéto politice nelze se diviti, že ministr financí ztrácí hlavu a musí hledati prostředky, jak by ty to peníze sehnal.Mluvíme stále o úsporných opatřeních. Když svého času dřívější ministr železnic N a j m a n v jisté schůzi prohlásil, že je přesvědčen, že u drah je zaměstnáno přespočetně 30.000 lidí. kterých by bylo možno postrádati, byl prudce napaden sociálnědemokratickými a socialistickými stranami. Nyní máme odborného ministra, který sám je železničním úředníkem, a o kterém se říká, že je zdatný úředník, a tento nový železniční ministr konstatoval v pamětním spise rovněž, že je skoro o 30.000 zřízenců a úředníků přespočetných, ovšem protekční děti, které svého času byly přijaty, poněvadž měly nějakou legitimaci strany, a které v prvé řadě musely provoz na drahách učiniti pasivním. Je velmi smutné, musíme-li konstatovati, že schodek drah do konce listopadu činil 270 mil. Kč. To znamená, vezmeme-li k tomu ještě prosinec, že stát denně doplácí skoro 1 mil. Kč na dráhy.

Vede-li se státu špatně, přicházejí vždy určití vedoucí lidé a vládní strany a doporučují různé recepty. Tak také nynější ministr národní obrany V i š k o v s k ý kdysi doporučoval, že dlužno zmenšiti průmysl. Dokud průmysl byl dojnou krávou pro státní fiskus, bylo všechno dobře. Nyní, poněvadž se následkem naší obchodní politiky průmyslu vede špatně, chceme najednou zmenšiti průmysl a nahraditi ho patrně nějakým plánovitým hospodářstvím. Není mou věcí zastávati se průmyslu, ale tak se to nesmí dělati. Slyšeli jsme nedávno také o tom, že čeští sociální demokraté a národní socialisté podali návrh na postátnění uhelných dolů. Postátnění uhelných dolů neznamenalo by v prvé řade nic jiného, nežli to, co jsme viděli u pozemkové reformy a postátnění lesů. Je zcela zvláštní, že také otázka postátnění uhelných dolů nedoznala takového ostrého odmítnutí, jaké jsme očekávali. Kolega dr H e ll e r sice zde v senátě prohlásil, že postátnění půjde jen přes naše mrtvoly; škoda, že zde není, mohl by nám líci, zdali tento jeho výrok jest autenticky. (Sen. dr Holitscher (německy): Posl. Pohl prohlásil, že nechceme postátnění, nýbrž socializaci dolů!) Socializace dolů za dnešních poměrů, kdy němečtí sociální demokraté jsou v menšině... (Sen. dr Holitscher (německy): Nechápete rozdíl mezi socializací a postátněním!) Pane kolego dr H o l i t s c h e r e, netřeba býti lékařem, abychom znali tento rozdíl. Také prostý řemeslník to může věděti, a já se domnívám, že to vím. (Předsednictví převzal místopředseda dr Hruban.) že je potřebí socializace, o tom jsme také my přesvědčeni. Je nehorázností, když se na příklad v ostravském uhelném revíru uhlí vyváží za 14 Kč a v domácnostech se musí platiti 28 Kč. Také zde je potřebí nápravy. Také na tom nemá vinu obchod uhlím, že se uhlí prodává za 22 až 23 Kč?, nýbrž nezdravý meziobchod. (Výkřiky sen. Kindla.) Slyšíme stále o tom, že se bojuje proti kartelům. Je zcela nelogické a nepřirozené, když cena železa činí na světovém trhu 60 Kč, kdežto zde musíme platiti kartelovanou cenu 135 Kč. (Výkřiky (německy): Slyšte!)

Velevážení! Tak vidíme, že se v dnešní době předpisuje recept za receptem, aby se pomohlo churavému státnímu hospodářství. Víme, že vláda připravuje osnovu zákona o zvýšení daně z droždí a že se v ministerstvech již konají o tom porady. Byl by to neslýchaný útok na živnost pekařskou, kdyby mělo nastati takovéto zvýšení daně z droždí, aby vyneslo 200 mil. Kč. Žádný rozumný člověk nemůže považovati za možné zvýšení o 15 Kč za 1 kg, které by na konec museli platiti pekaři z vlastních kapes. To znamená podle zpráv z pekařských kruhů u menších a středních pekařských závodů měsíční zvýšení výdajů o 500 až 1.000 Kč, které by se bezpodmínečně muselo projevovati Jednak ve zdražení pečiva, jednak v poklesu konsumu.

A jak se to má se zvýšením daně z piva? Tvrdí se, že zvýšení daně z piva prozatím nebude provedeno. Ale byla mně před nějakou dobou nápadná zpráva z orgánu posl. S t ř í b r n é h o, kde se zcela zřetelně a otevřeně konstatuje, že ke zvýšení daně z piva nedošlo jen proto, poněvadž pivovary a kartel pivovarů dovedly si nakloniti dvě velké vládní strany. A tento projev orgánu posl. S t ř í b r n é h o nebyl dosud opraven.

Je báchorkou u klamáním sebe samého. domnívati se, že zvýšená daň z obratu by mohla vynésti o 6000 milionů více. Nejnázornější příklad ukazuje provedené již zvýšení tabákových výrobků. V měsíci březnu samotném klesl výtěžek tabákových výrobků o 9 mil., zajisté vlivem zvýšení. Nedávno, je to zcela zajímavé, slyšeli jsme ve zprávě tabákové režie: Odbyt tabákových výrobků vynesl r. 1929 2.110 mil.. r. 1930 2.060 mil., r. 1931 1.940 mil. Kč, kdežto čistý zisk činil r. 1929 1.027 mil., r. 1930 1.380 mil., a r. 1931 přes zmenšeny již obrat stále ještě 1.260 mil. Kč. Zajímavé je při tom. že výrobní náklady tabákové režie činí 25 %, prodavači tabáku dostávají 10. nyní 9%, kdežto stát získává 65 %. Kdy by nějaký živnostník pracoval se ziskem 65 %, pak by ho bez milosti dopravili jako lichváře do žaláře. Při tom je smutné, že přes všechna opačná tvrzení příjem našich chudých válečných poškozenců se zkracuje, a zcela nesprávné je tvrzení pana kolegy dr H e ll e r a. které nedávno s tohoto místa pronesl jako repliku na moji řeč. Řekl totiž, že je jednoduše nepravda, že by trafikanti měli příčinu ke stížnostem, na Zorkách že vydělávali 75 h a budoucně o 15 h více. ťPři všech ostatních druzích, které jsou běžné a které se nejvíce prodávají, bude výdělek trafikantů přes zvýšené ceny větší nežli dosud, jen při zcela drahých druzích budou vydělávati méně, není žádné příčiny ke stížnostem. Je sice pravda, že k nákupu potřebují více peněz, ale vydělávati budou více, a je tudíž snížení provise na 9 zcela ospravedlněné.Ť To řekl kolega H e l l e r. Slyšte však jednou trafikanty, co ti říkají k tomuto tvrzení; prohlašují dnes, že se jejich příjem zmenšil o 25%, a při tom jsou to přece politováníhodní lidé, mrzáci. Když to všechno vidíme, chytáme se za hlavu, když v době nejhorší nouze, ve které široké vrstvy stavu živnostenského a obchodnického stojí před hospodářským zhroucením, v době, kdy ztráty při vyrovnání činí sta milionů Kč, když v této době přichází vláda. aby tomuto stavu takovýmto zákonem. jako je tento, zasadila smrtelnou ránu. Lze samozřejmě pochopiti, že pánové z vládního tábora chtějí svému špatnému svědomí uleviti. jak také pan zpravodaj již prohlásil. tím, že tvrdí, že stát je v nebezpečí, že je potřebí přinášeti oběti, aby státní pokladna měla peníze, kdežto druzí praví, že je potřebí pomoci dělnictvu, Jež pozbylo práce, aby stát mohl plniti své sociální poslání. Českým kolegům, kteří nuceni byli vystoupiti z vlády, se vytýká, že jejich vystoupení není ničím jiným nežli útěkem před zodpovědností. A přece od trvání státu nebylo epochy, která by bez jakéhokoli svědomí a zodpovědnosti, bez rozhledu povolila zvýšení skoro jedné miliardy na nových daních, aniž by se zkoumalo, nejsou-li tu jiné prameny, z nichž by ministr financí nebo stát mohl čerpati. Pan posl. dr H o d á č konstatoval nedávno ve své přednášce, že všechno jednání jednotlivých ministerstev o nutných úsporách nepřineslo na skutečných úsporách více nežli 100 milionů. To je při rozpočtu 9 miliard ovšem cifra přímo směšná. Jestliže jsme se my všichni domnívali, že zákon o zkrácení vojenské doby služební, podivným způsobem s daní z obratu junktimovaný, nám přinese několik set milionů úspor, pak jsme se zklamali, naopak, předloha nejen že nepřináší nových úspor, nýbrž .75.000 rekrutů místo 70.000, nová vojenská cvičiště a kasárny, zvyšuje počet délesloužících poddůstojníků z 8.000 na 13.000. k čemuž samotnému bude v rozpočtu potřebí většího vydá ní 44 milionů. K tomu přistupují ještě obnosy pro pozůstalé po poddůstojnících. které časem vzrostou z 240 tisíc na 6 milionů Kč. Je proto pochopitelně, že také pánové, kteří sedí ve Vládní většině, pro takovéto zvršení daní hlasují jen s těžkým srdcem. Máme zajisté jiné možnosti. Mluví-li se o daních ve státě. pak byla by tu především nutnost zachytiti mnoho lidí ve státě. jejichž příjem jest obrovský. Podle poslední statistiky máme ve státě 689 osob s příjmem přes 1 milion za rok, pak 197 osob s příjmem více nežli 2 miliony, 67 osob s příjmem více nežli 3 miliony, 40 osob s příjmem přes 4 miliony a 24 osob s příjmem přes 5 milionů. Kdybychom měli jen trochu odvahy tyto příjmy zachytiti, pak bylo by to spravedlivé. (Sen. Kindl: Pět milionů Kč ročně a on za to nemůže žít! Zajíček měl 1 milion Kč a musel krást, nemohl býti za to živ! Já ním, že ho nedostanou! Zajíček vzal do zaječích!) Zde ovšem není odvahy zasáhnouti.,Jako vnadidlo pro malé a střední živnostníky se vypravuje, že hranice dani podléhajícího obratu byla zvýšena na 150.000 Kč. Přiznávám beze všeho, že velká část malých a středních živnostníku nebude zachycena. Nebudou přímo zachyceni, ale nepřímo, tím že svým dodavatelům, když od nich bráti budou materiál, výrobky, to, čeho pro živnost potřebu jí, budou musit platiti zvýšenou daň z obratu. která nebude činiti 2 1/2 %, která bude činiti 5-6 %. Je tedy podvodem, když se prohlašuje, že maloživnostníci nemají vůbec žádného důvodu ke stížnostem, zvýší-li se daň z obratu. Mělo by se také jednou přestati s báchorkou o daňových defraudacích maloživnostníků, obzvláště daně z obratu. Co pak skutečně myslíte.. (Sen. Kindl: Moc-li toho šlohnul Baťa? Ten ukradl už miliony daní!) Tomu on rozumí. ve velkém, ovšem! Myslíte skutečně. že dnes, při velkém konkurenčním boji jednotlivců, kde jeden druhého pobízí, má některý živnostník odvahu započítati někomu daň z obratu? Myslíte, že mu zemědělec daň z obratu zaplatí? Nikoli. on mu nezaplatí, nezaplatí mu ji vůbec nikdo, a tito lidé jsou rádi, přijdou-li ke svým penězům za zboží, o dani z obratu nemluvě.

Rovněž je nesmysl, říká-li někdo, že živnostník přesunuje daň z obratu na konsumenty. Kdo zná dobře hospodářský život - to je možno jen tehdy. je-li někdo buď sám živnostníkem, anebo žije-li mezi živnostníky, nikoli však od zeleného stolu - dojde k přesvědčení neříkám to, abych tím zde snad konstatoval něco nesprávného, nýbrž jsem o tom niterně přesvědčen - že více než 90% malých a středních živnostníku musí platiti daň z obratů z vlastních kapes.

Za bývali jsme se již od let otázkou paušalování daně z obratu. Již v době, kdy jsme ještě patřili k vládní většině, jednali jsme opětovně s ministrem financí dr Englišem o otázce paušalování daně z obratu. V Německu je více než 70 % daní paušalováno, ale u nás vyhýbáme se paušalování úmyslně, poněvadž u nás panuje přesvědčení, že předpisováním daní možno z poplatníků vydříti více, nežli to je možno paušalováním. Je zvláštní, že včera při jednání v rozpočtovém výboru zpravodaj sám navrhl resoluci. aby se do 1. července provedlo u textilií paušalování daně z obratu, že však zpravodaj sám v posledním okamžiku od svého vlastního návrhu upustil. že vlivem pánů z vládních stran pane kolego dr K a r a s e, vy jste přece byl předsedou výboru - tento návrh byl tak oslaben,že se nestanoví lhůta 1. července, nýbrž že se říká ťs všemožným urychlenímŤ. Toto všemožné urychlení... (Sen. dr Karas: Není to možné!) Pane předsedo rozpočtového výboru, o tomto urychleném provedení paušalování slyšíme v resolucích již pět nebo šest let. Budeme o tom slyšeti, ještě dále. Ministr financí T r a p l nebude již ministrem financí, bude jím někdo jiný paušalování stále ještě nebude. Paušalování textilií nezabraňují obchodníci, kteří ho žádají, anebo malí továrníci, nýbrž skupina velkoprůmyslníků, kteří mají na pana ministra financí větší vliv nežli sta a tisíce malých a středních průmyslníků. (Sen. Kindl: Dokud z toho neuděláte sověty, tak nebude pořádek tady! - Veselost.) O tom sice nelze dosud diskutovati, ale nemůžeme věděti. Ministr dr Engliš sám, když byl ještě poslancem, prohlásil kdysi, že daň z obratu je jedním z nejnemožnějších a nejnespravedlivějších daňových projektů. To ovšem konstatoval, dokud byl poslancem. Jakmile se stal ministrem financí, zapomněl ovšem, co tehdy říkal.

Možno chápati, že zemědělství nepociťuje zvýšení daně z obratu tolik jako my živnostnici. Potřebuje se jen jednou podívati na statistiku. Máme podle o slední statistiky 2,148.000 poplatníků, kteří platí daň z obratu. Z toho je 1 mil. 478.000 zemědělců.288.236 živnostníků a průmyslníků, 300.000 obchodních a peněžních ústavu, zbytek různý: Výše zdaněného obratu je věc docela jiná. Živnosti a průmysl platí ze zdaněného obratu:45 miliard. obchod a peněžní ústavy ze zdaněného obratu 25.6 miliard. zemědělství ze zdaněného obratu 15 miliard, kdežto ostatní skupiny platí daně z 1.300,000.000, t. j. že jen šestina daně z obratu připadá na zemědělství. Je také zcela zvláštní, že stát, zadává-li státní dodávky. nechce uznati daň z obratu. V podmínkách pro zadávání státních dodávek se výslovně stanoví, že dodavatel státní dodávky nesmí započítati daň z obratu. Stát tedy sám neguje tuto daň. Je tedy po našem přesvědčení a přesvědčení širokých vrstev nejen živností a obchodu, nýbrž výdělečných stavů vůbec zákon o zvýšení slaně z obratu nedemokratický, je vzhledem k dnešní těžké době nesociální, zatěžuje nepřímo nejmenší podniky a žene střední podniky do záhuby.

Zákon stanoví - prosím, to je výraz nynější politické moci - jisté výhody pro zemědělská družstva, samozřejmě zcela zvláštní výhody pro konsumní spolky. Je tedy jasno, že potom musíme konstatovati, že tíhu tohoto zákona musí nésti jen stav živnostenský a obchodnický.

Jest úplně jasno, že se pánové dnešních vládních stran, ačkoli jisté strany uvádějí všechny možné výmluvy, se zvýšením daně z obratu smíří. Teprve před několika týdny pan kolega H e l l e r s tohoto místa - cituji ho velmi rád, poněvadž se tehdy zabýval mnou, s tím rozdílem, že jsem tehdy byl při tom, kdežto on zde nyní není - prohásil: ťZvýšení daně z obratu postihuje, ježto se přesunuje, z 80% pracující obyvatelstvo. Takové zákonodárství že není žádný m uměním, to že dovede každý, také polední ministerský tajemník, povinností ministra financí v kabinetě. vedeném sociálními zásadami, je lámati si hlavu tím, jak vytvoří nové příjmy pro tát, které chovají v sobě sociální vyrovnání, a není pravda. že není dosti daňových pramenů, aniž by postiženy byly široké masy.Ť

Toto zjištění jest úplně správné, ale nejsou správné činy, které po tom následují. když někdo něco takového konstatuje a 6 neděl později zvedá ruce, aby pro to hlasoval. Je potřebí to podškrtnouti; neboť právě sociální demokraté to byli, kteří ve volebním ruchu a pozdě ji mim těžce vytýkali, že jsme svého čase souhlasili s prodloužením zákona o dani z obratu. nes hlasu jí tíž pánové netoliko pro prodloužení, nýbrž také pro zvýšení tohoto nepopulárního zákona. Opakuji to, co svého času při posledním prodloužení zákona, když ještě němečtí sociální demokraté byli v oposici, řekl jejich mluvčí posl. D i e t e l v poslanecké sněmovně při projednávání zákona o dani z obratu. Řekl: ťVšechny strany jsou proti této dani. při všech řečech, při daňových demonstracích, které pořádali, hrála daň z obratu rozhodnou a rozhodující úlohu. Dnes mají příležitost, řekl tehdy post. D i e t e 1, napraviti to, co tehdy kritizovali a slibovali svým voličům, dnes mohou dostáti svému slovu a učiniti daň snesitelnější, mohou vůbec přivoditi zmenšení a postupným zmenšováním tuto tísnivou daň úplně odstraniti.

Dnes se poměry ovšem změnily. Všichni pánové, kteří tehdy žádali, aby tato daň byla snížena, anebo vůbec odstraněna, nalézají se dnes v tísnivém postavení, a mám pro to porozumění, že musí hlasovati nejen pro prodloužení, nýbrž také pro zvýšení daní. V téže době prohlásil mluvčí českých sociálních demokratů kolega sen. M o d r á č e k ve schůzi dne 16. prosince 1926 s tohoto místa: ťJsme proti dani z obratu, poněvadž je pro stát nebezpečím. Měl by se tudíž každý státník snažiti, aby takováto daň, která do obyvatelstva vnáší neklid a rozhořčení, pokud možno rychle byla odstraněna.Ť ľo neříkám já, nýbrž to řekl jeden z pánů, kteří tehdy ještě byli v oposici a kteří dnes -zvednou ruku a budou hlasovati pro, ačkoli se v povaze daně nic nezměnilo. Jestliže se tehdy mluvilo o nebezpečí této daně pro stát, pak je v dnešní těžké době zvýšení této daně nejen atentátem na kapsy živnostníků a konsumentů, nýbrž také zločinem na státě samotném.

Je nám tudíž úplně jasno, že se přijetím daně z obratu nynější hospodářské poměry nesmírně ztěžují. Co již tehdy bylo považováno za zločin, je dnes zločinem tím více, ježto dělnictvo, obchod a živnosti obchodní politikou a státní daňovou politikou úplně jsou vydávány zkáze. Všechna opatření. která se provádějí, nemohou pomoci ani dělnictvu. ani zemědělství, tato opatření musí obchod a živnosti přivésti na mizinu. Přál bych vám, pánové z vládních stran bez rozdílu. ke které skupině patříte, abyste navštívili naše protestní schůze a slyšeli volání živnostníků a obchodníků. To nejsou protestní schůze, které nutno uměle sháněti, to jsou schůze. ze kterých vyznívá poctivá a upřímná vůle k obrannému boji.

Jestliže přijmete zákon o dani z obratu. a musíte tak učiniti, poněvadž je to diktát, pak je to vyhlášením bole nejen proti mé straně, nýbrž proti celému stavu obchodnickému a živnostenskému, a dovedeme živnostníkům říci zcela jasně a otevřeně, kdo má vinu na tom, že v nynější době nouze a bídy širokých mas stavu živnostnického a obchodnického, jimž se vede mnohem hůře nežli dělníkům, nynější vládní většina přichází ještě s novými daněmi a dávkami, aby bída byla ještě větší. Můžete býti přesvědčeni, že dovedeme semknouti sjednocenou a jednotnou frontu živnostníků, a že, pravím to zase zcela otevřené, také se svými českými kolegy, kteří dnes jsou v oposici, společně bok po boku budeme bojovati za zájmy našeho porobeného stavu. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. K o s t k a. Dávám mu slovo.

Sen. Kostka (německy): Slavný senáte! Myslím, že se při tomto zákoně bude mluviti málo pro zákon a více proti němu. To je také lehko vysvětlitelné, neboť patří po mém názoru k význačným známkám doby dnešní těžké krize, že normální příjmy státu, které při zdravém hospodářském životě plynou ze všeobecné a zvláštní daně vý dělkové a z nepřímých daní, pokud souvisejí s konsumem, že tyto daně selhávají a že se finanční ministr k udržení rovnováhy ve státním hospodářství musí ohlížeti po nových příjmech. Není po mém názoru šustnou myšlenkou. že ho při tom napadla nejdříve dnu z obratu. Mluvilo se v poslední době mnoho o šetření, zdá se však, že se právě n šetření nedospělo ve finanční správě dosud k žádnému systému. Nechci zde mluviti o tom, že to neznamená spořiti - dovozoval to již řečník přede mnou - jestliže se na jedné straně vojenská doba služební snižuje a na druhé straně zvyšuje stav vojska. To bohužel již příliš často bezvýsledně bylo zdůrazňováno v parlamentě, aniž by to bylo dosud působilo na vládu. Nutno však s veškerým důrazem poukázati k tomu, že se v Praze prováděla celá řada nákladných vládních staveb - viz ministerstvo věcí zahraničních, ministerstvo národní obrany, ministerstvo zemědělství, poštovní spořitelna a stavby jiných ministerstev - které nedávají znamenati nic o tom, že je to vážná vůle omezovati výdaje vlády na nejnutnější míru. Právě ministerstvo věcí zahraničních chtěl bych s tohoto místa požádati, aby vydalo jednou oficielní data o tom, neboť jinak se může státi, že se ve zdejším Varieté dozvíme od pana Hašlera o tom, že se zde činí obrovské výdaje a že také s české strany dojde sdělení, které mluví o velkém počtu milionů, jež se zbytečně vydávají a kterých v době nynější krize bylo by možno jinde použíti lépe. Mohu vám, chcete-li, posloužiti příklady z venkova. Venkov u nás na příklad se přece dnes: snaží, učiniti všechno pro nezaměstnané; a v tomto okamžiku neumlkají zprávy, že jest úmyslem stavěti naprosto nevýnosnou horskou dráhu - mluvím o Liberci na Ještěd, která má státi 10 až 15 milionů Kč. kdežto na druhé straně sta a tisíce nezaměstnaných čeká na ulici, mezitím co žádáme ministerstvo: učiň přece raději to a nechť toho druhého, co dnes platí za marnotratnost. Zdá se. že právě finanční správa nedospěla k úspornému systému, který by se prováděl s veškerou energií, a že proto musí dojíti ke zvýšení a novému zavádění daní.

Před námi leží osnova daně z obratu, která v poslanecké sněmovně přes mnohé věcné návrhy - promluvím ještě o některých, které podala naše skupina - bohužel nikterak zlepšena nebyla. Osnova trpí po mém názoru základními chybami. které by musely vésti k zamítnutí na celé čáře, kdybychom ještě byli zvyklí dělati zákony skutečně logické dobře promyšlené. Ale je to zcela nemožné: včera byly v senátě vzneseny důležité námitky proti ustanovením. která v tomto zákoně jsou naprosto neudržitelná. Nemáme však k tomu času, abychom to dostatečně zpracovali a návrhy předložili také rozpočtovému výboru. Tak důležitý zákon - a 600 milionů nejsou žádný žert pro 13 milionů lidí ve státě - vyřízen byl v několika hodinách. Je nemožno v této době precizovati všechno. co právě v tomto zákoně by muselo býti změněno. Zůstávám vesměs na půdě věcnosti, pravím však, že tento zákon obsahuje body. na příklad § 5, které v této podobě nejsou proveditelny. To si musí pánové rozmyslet. (Sen. Bóhr (německy ): Činí snad pochybnými sankce!) Snad, to by bylo listě moudré jednání. Tvrdím, že tento zákon má základní vady, které, by dnes ještě musely vésti k celkové změně. Především chybný závěr - to platí všeobecně pro finanční správu - že se domnívá. že právě daň, která přinášela v normálních dobách největší výtěžek, jednoduchým percentuálním zvýšením může obdobně přinésti větší výtěžek. Konsum všeho zboží je dnes již pro statisíce nezaměstnaných lidí tak snížen, kupní síla nejširších mas mezi všemi výdělečně činnými vrstvami je tak obrovsky snížena, že nelze více snésti přirážku 1-4 proc. k ceně mnohého zboží a životních potřeb. Zboží se bude odmítati. bude se jednoduše méně nakupovati. Toto zvýšení daně z obratu povede zcela samo k dalšímu zhoubnému poklesu výroby a obchodu a na konec nezvětší, nýbrž zmenší státní. příjmy. Právě na české straně chtěl bych vznésti naléhavou výzvu všem vedoucím členům parlamentu, aby nepovažovali pro stát za směrodatný jen život v Praze, neboť, jdeme-li zde večer po ulicích, mohli bychom se ovšem domnívati. že zde je jistý blahobyt. Jděte na venkov, do těch krajin a jsou to bohužel německé krajiny nahoře v severních Čechách, Slezsku a. také na Moravě - které dnes ne více trpí nezamĚstnaností. Vidíte tam dnes sta a sta lidí státi před našimi obecními úřady. před našimi radnicemi. a my jim nemůžeme již dáti žádnou práci. Co dostane tento muž nebo tato žena nebo rodina? Dostane 20 až 30 Kč na týden. Pokuste se jednou vystačiti s 20 nebo 50 Kč za týden! To je to nebezpečí, a když v tomto okamžiku začnete na falešné straně. tedy zvyšujete obrat, zdražujete lidem ceny a znemožňujete jim vůbec něco kupovati. pak je samozřejmé, že jdete falešnou cestou. Známe zde jen jednu cesta. to jest uvésti zase do chodu všechno to. co dnes je z části ztraceno. To Test jedině možná cesta, a proto tvrdím, že dnes moudrá zahraniční politika státu je pro jeho příjmy mnohem důležitější. nežli nějaká nerozvážná finanční politika. Jestliže B e n e š v Ženevě pokročí v tomto různorodém vyjednávání o jeden krok - a my zůstáváme optimisty, opírajíce se o svou hospodářskou sílu, musíme zůstati optimisty - věřte mně, jestliže zahraniční politika pokročí o jediný krok, že to pro veškeré hospodářství státu a pro jeho příjmy má mnohem větší význam, je mnohem důležitější, nežli tato nouzová opatření, kterých bychom se dnes pro rozmnožení státních příjmů měli spíše vyvarovati.

Novelou k dani z obratu vypudil ministr financí již jednu vládní stranu z besídky. Mnoho-li jich tam zůstane shromážděno; až dnešní koalici předloží celou kytici daní, nevím, ale vím, že byly ohlášeny velmi těžké problémy a že se strany, která věci velmi dobře zná bylo ministru financí raděno, aby přece podle známého přísloví neusekával kočce ocas po kouskách, nýbrž najednou, aby tedy jednou předložil všechno, aby parlamentu jednou řekl: Čeho vlastně potřebuji, co mám po ruce, kde mohu ještě spořiti, které daňové předlohy budeme musit ještě spolknouti? Možno jen vždy znovu opětovati. že všechny tyto daňové projekty nemohou státu nikdy vynésti tolik jako oživení hospodářství. V poslední době také naše strana zde radila, aby se ministr financí zabýval přece jednou měnovou politikou tohoto státu, aby jednou přece upustil od zaprášeného a copařského stanoviska, totiž stálé jen obavy o hodnotu koruny, o naši měnu. Naše měna je přece sama sebou dobrá, ale zhorší se, nebude-li měnová politika podrobena systematickému studiu. Vláme návrhy, tak na příklad bývalého ministra financí Engliše, který pro určitou část našich bankovek chce míti jiné krytí, krytí stříbrem. Slyšíme jiné návrhy, že se Národní banka má se svými bankovkami poněkud přizpůsobiti legitimní úrovni cen. Nesmíme pro samé starosti svou zeď ještě zvyšovati. Přicházíte-li nyní ještě se zahraniční daní, aby naši lidé spotřebovali peníze proboha jen doma, jestliže jim ještě, jak znějí zprávy, uložíte 1.000 Kč, jdou-li do zahraničních lázní anebo do alpských letovisek, pak dostaneme odvetná opatření. Slyšíte také, že náš vývoz den ze dne, pokud vůbec ještě trvá, musí býti omezován, poněvadž již ani naše uhlí nedostanete do Rakouska. Nesmí se pokračovati na této cestě, neboť veškeré hospodářství dospělo na pokraj, i radím váženému senátu, aby v nejbližší době podnikl studijní cestu do těch krajin, kde dnes skutečně již smrt hladem buší na dvéře. Měli byste navštíviti jednou území sklářského průmyslu u Jablonce a Kamenického Senova, anebo textilní území u Cvikova, anebo území lnářského průmyslu nebo Rudohoří a uvidíte, že zoufalství stojí přede dveřmi, i nesmíme tento pěkný život, který se ještě rozvíjí v jednotlivých místech, obzvláště zde ve středu státu považovati za směrodatný. Vypadá to zcela jinak tam, kde lidé jsou zvyklí pracovati a dnes žádnou práci nedostanou.

Abych se zase vrátil k zákonu o dani z obratu, považuji za zcela falešné, jak to činí předložená osnova, považovati totiž daň z obratu za výhradní pramen příjmů pro celostátní účely, jenž má býti vyhrazen jedině státu. Bývalý. ministr financí dr Engliš chtěl svého času právem tuto daň časově omeziti, to jest chtěl předem říci, že daň je taková, které dnes v r. 1923 potřebujeme, kterou však ihned časově omezíme a zase odstraníme, až jí nebude více potřebí. Ale právě takovéto časově omezené zákony trvají nejdéle. Dr Engliš však také předvídal - a to dlužno mu vysoce přičísti k dobru - nač se bohužel později zapomnělo, že totiž část této daně musí a má připadnouti samosprávným korporacím. Myslím, že v tomto vrácení daně z obra u samosprávný m korporacím mohlo by také spočívati snížení daně z obratu.Neboť co učiní ministr financí, jestliže jednoho krásného dne tolik a tolik obcí - a všechny jsou tomu blízky - ohlásí konkurs? Bude je přece musit nějakým způsobem udržeti, zabezpečiti je v jejich finančním hospodářství! Vyrovnávacímu fondu a podobným věcem přece dnes již nikdo nevěří - ale musíte vykonati nejnaléhavější a nejnutnější práce, nelze nezaměstnané vháněti do náruče radikalismu. Dává-li se však 20 až 30 Kč podpory,

nebude trvati dlouho, že zůstanou klidný mi občany, kteří se nechají nasytiti polévkou, nýbrž ti lidé přejdou do jiného tábora. ťTu stávají se ženy hyenamiŤ a já vídám takovéto případy denně. Vidíme hroznou věc, že nezaměstnaní lidé bývají jednoho dne se ženou a s dětmi vyhazováni z bytu. To je strašlivá situace. Zažil jsem v Liberci 60 až 70 takových připadů, kdy nezaměstnaní byli vypovězeni z bytu. Co se má učiniti v takovémto případě? Tito lidé leží na ulici, nemají výdělku, jsou silní, byli dosud dobrými otci rodin a neznají více bytu. To jsou hrozné poměry! Myslím proto, že se právě u daně z obratu mělo pomýšleti na to, aby samosprávné korporace, obce v ohrožených průmyslových krajinách měly bezpodmínečně nárok na část daně z obratu, a že by se tím vlastně nepřímo pracovalo ke snížení daně.

Je dále omylem, že dnes byť jen malou část této daně skutečně nesou konsumenti. O tom zde již mluvil odborník. Divoký cenový boj doby krize z počátku vedl k tomu, že se daň z obratu stále více přesunovala na účet režie, chceme-li. že se převzala z nekalé soutěže, až konečně tuto dati musel podnikatel a obchodník úplně platiti ze svého. Dnes se těmto jistě nezdravým poměrům a této nutnosti může sotva vyhnouti ještě některý živnostník a obchodník. Musím říci, že to považuji také dnes ještě za nekalou soutěž. Ale podá-li se dnes nějaká nabídka u města nebo kdekoli jinde, pak je to po každé se započtením daně z obratu, i nezbývá obchodnictvu nic jiného, nežli převzíti ji na vlastní účet. Je to falešné, je to v zákoně dokonce zapovězeno, má se to zvlášť fakturovati, ale nemohu nikomu zakázati, aby se tento zvlášť fakturovaný obnos nevyjadřoval v ceně. A zde je chyba, kterou zákon dnes dělá, domnívá se, že zatíží velký konsum, a zatěžuje vlastně zvláštní výdělkovou daní - neboť o nic jiného nejde - stav obchodnický a živnostenský. Není to žádná konsumní daň, stala se z toho většinou výdělková daň a musí ji nésti stav živnostenský a obchodnický a průmysl.

Z tohoto důvodu je také protismyslné a přímo nelogické, jestliže § 5 zákona stanoví, že se velkoobchodníkům a maloobchodníkům ukládá doplatiti ještě 2% ní daň z obratu z nákupní ceny zásob. zdaněných paušalovanou daní. Obdržel jsem zde podání, ale tu je zase obrovská potíž takovéto věci vůbec panu zpravodaji vysvětlovati, který se takovými věcmi nezabývá. Mám zde přípis ťSvazů obchodníků kůžemiŤ, který zcela správně poukazuje k tomu, že nákupní ceny od půl roku na příklad u chevreaux z 26 Kč tehdejší nákupní ceny klesly na 4 až 6 Kč nynější prodejní ceny. Jak má obchodník zde z nákupní ceny platiti ještě přirážku daně z obratu? To je přece nesmysl! Něco podobného bylo dříve u výdělkové daně. Řeklo se, že teoreticky je to správné. Teoreticky to může býti správné, prakticky je to falešné. Táži se, zdali je vůbec možno zdaňovati ještě dodatečná zásoby. Zde musí přece nastati změna, alespoň ustanovením v poslední hodině, že vláda může činiti výjimky. Je smutné, že nakonec musíme docházeti k takovýmto ustanovením, a to je následek poněkud vlastně nelogického, překotného projednávání všech takovýchto zákonů. K tomu je přece potřebí času! Chtěl bych věděti, jaké námitky lze mně činiti zde v tomto případě. Nelze přece celému stavu křivditi. Anebo jiný příklad: Nákupní cena kůže boxcalf činila loňského roku 12 Kč, nyní činí prodejní cena 6.-7 Kč. Tito lidé mají absolutně pravdu, když se brání proti takovémuto ustanovení, i musíte po mém názoru také změniti toto ustanovení, sice docílí se tímto zákonem snad rozmnožení vyrovnání a konkursů, jinak však ničeho. Vydáváme se nebezpečí výtky, kterou ani parlament nesmí bráti tak beze všeho lehce, že totiž děláme lehkomyslně zákony. Toho nutno se bezpodmínečně vyvarovati, i kdybychom dnes ještě měli dospěti k odkladu o 3-4 dny, aby se takovéto věci vymýtily, pak učiníte něco dobrého a obyvatelstvo si řekne: Zde známe před sebou skutečny zákonodárný sbor, který koná vážnou práci.

V tomto paragrafu 5 jest ještě jedno ustanovení, které ukazuje k tomu. že si někdy páni ministerští referenti nedovedou představiti, jak vypadá praxe. Myslíte, že ve 14 dnech Je tak rychle možno udělati bilanci? Představte si to jednou! Jsou zde zásoby zboží, ne příliš veliké, a tu se nyní tento člověk zatěžuje tím, že od 1. května počínaje musí bezpodmínečně do 14 dny vykázati ministerstvu financí resp. berním úřadům přesně všechny zásoby zboží podle nákupní ceny. To je nemožno. To mnohé obchody nemohou vůbec dokázati, a musí-li to přece učiniti, pak jen s přibráním veškerého personálu, všechno ostatní musí se nechati stranou, aby do té doby byla bilance hotova. To není účelem takovéhoto zákona. Toto ustanovení způsobí mnoho neklidu, toto ustanovení nutno bezpodmínečně změniti. Senát beztoho není přetížen prací, a doporučuji vám tudíž, abyste zákon vrátili výboru a tam nejtěžší vady odstranili. (Sen. Eichhorn (německy): Dnes máme 27., 1. května potřebujeme peníze!) Stát potřebu je peníze, to rád přiznávám. Ale proto nesmí přece nelogičnost zvítěziti nad správným logickým jednáním. Je také nesprávné, to jest, je snad politicky moudré, ale zákonodárně falešné. že byla stanovena tato hranice 150 tisíc Kč. Tato hranice není příliš vysoká, ale je vlastně zákonodárně falešná a bulo zde zákonodárství zaměněno za demagogii. Bylo úmyslem poskytnouti někomu politické výhody. (Sen. dr. Holitsher (německy): To není po prvé!) Je možno, že je toho místy potřebí, ale nedostává se především účelu. Máme kalkulovati, ale na začátku roku přece nikdo vůbec neví, zdali těchto 150.000 Kč dosáhne, či nikoli. Bude se tedy tlačiti dolu berní úřad bude míti nové komise, dojde ke hnutí a krokům, a nic z toho nebude. Věc nebude většinou státi ani za řeč. Chce-li někdo tímto ustanovením postihnouti konsumenta, pak tato hranice 150.000 Kč nemá smyslu. Nebol? nevěřím, že malý konsument nebo dělník anebo člověk jinak v nízkých poměrech žijící bude vždy nakupovati u toho, kdo má jen 150.000 Kč obratu. Bude patrně nakupovati také jinde, kde jest obrat vyšší. Toto ustanovení tedy nepatří do zákona.

Také ještě mnohá jiná ustanovení jsou na pováženou, na příklad paušalování při dovozu. Je to velmi zlá kapitola, které jsme se zde dotkli. Má se zde při dovozu vybírati 50%ní přirážka. ať již jde o zemědělské, nebo jiné výrobky. Co se zde stanoví, není nic jiného nežli skryté clo. Nevím, proč dnes, v okamžiku nouze. vybíráme z kávy, čaje, rýže a jiných potravin, které musíme dovážeti z ciziny, zvýšené clo, které mimochodem řečeno sedlákovi u nás nikterak neprospívá, nýbrž jen státu. To za dnešní doby je nesmysl, dnes zde není pravý okamžik, aby se zaváděla finanční cla, neboť to znamená pro dovoz takovéhoto důležitého zboží skutečně clo, které by bezpodmínečně musel zamítnouti také konsument.

Tím jsem chtěl říci něco k této předloze. Hnutí, které, jakmile tato osnova zákona vešla ve známost, povstalo jak v kruzích producentů a obchodníků, tak také konsumentu proti zamyšlenému zvýšení daně z obratu, dokazuje, že zde béží o osnovu, která těžkou situaci průmyslu. obchodu a živností v nynější těžké době přímo neslýchaným způsobem novými obtížemi zatíží. Mohutné hnutí, které zachvacuje všechny kruhy proti tomuto zákonu. dokazuje však také, že zde béží o zákon, který je vybudován na nesprávních. částečně také nelogických předpokladech, které ve svých následcích musí přímo nesociálně účinkovati na nejširší vrstvy obyvatelstva, a proto také státu nikterak nemůže přinésti příjmy, jež z těchto ustanovení očekává. Ze všech těchto důvodu musí německé pracovní a hospodářské souručenství tomuto zákonu bezpodmínečně odepříti svůj souhlas. (Potlesk.)