P ř í t o m n i :

Místopředsedové: D o n á t, drH e l l e r , K a h l e r, T r č k a.

Zapisovatelé: dr K a r a s, P i c h l.

97 senátorů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Š a f a ř o v i č; jeho zástupci dr B a r t o u š e k, dr T r m a l.

Místopředseda D o n á t zahájil schůzi v 16 hodin 26 minut.

Sděleni předsednictva.

Dovolené

dal místopředseda D o n á t: na dnešní schůzi sen. D o u d o v i, F i d l í k o v i, dr G r o s s c h m i d o v i, H a j n í k o v é, K e ll o v i, L a n g e r o v i, L o k o t o v i, M e z o o v i, P i l z o v i, S t e j s k a l o v é, V y d r o v é; na tento týden sen. dr K o v a l i k o v i, O l e j n í k o v i.

Místopředseda D o n á t konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány zdravotní dovolené sen. P a s t y ř í k o v i na 5 týdnů, sen. N i e s s n e r o v i na měsíc květen.

Rozdané tisky:

Zprávy tisky 765 (poštou), 766 (poštou).

Návrhy tisky 763, 764, 767.

Vládní návrh tisk 768.

Odpovědi tisk 769 (l až 3).

Těsnopisecká zpráva o l42. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. dubna 1932.

Zápisy

o 146. až 148. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrhy tisky 763, 764, 767

Výborům rozpočtovému a živn.-obchodnímu vládní nařízení ze dne 29. dubna 1932, č. 59 Sb. z. a n., kterým se částečně mění seznam přepychových předmětů, vydaný vládním nařízením ze dne 27. března 1930, č. 32 Sb. z. a n. (č. 6374/32).

Místopředseda Donát (zvoní); Navrhuji, aby první a druhý odstavec pořadu, a to:

1. Zpráva národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona (tisk 738), jímž se obnovuje účinnost zákona ze dne 1O. dubna 1930, č. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními. Tisk 754.

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 722), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 23. března l932 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. dubna 1932, čís. 45 Sb. z. a n., tisk 753,

byly přesunuty na pozdější místo.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je schválen.

Budeme projednávati odstavec pořadu, jímž je:

1. Zpráva I výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 752) o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení §u l zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n. Tisk 766.

Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní sen. Š e l m e c a za výbor rozpočtový sen. J. K r e j č í .

Prosím pana zpravodaje za výbor teehnicko-dopravní sen. Š e l m e c e, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Šelmec: Slavný senát! Z rozdielu medzi mestom a vonkova ubúda v takej miere, v akej je postarané o účasť vonkova na výhodách technického, hospodárskeho, kultúrneho atď. progresu. Vymoženosti techniky prerábajú celý hospodárský život. Jedným z najdôležitejších faktorov v tomto procese je elektrina, ktorej sa dostáva tak po stránke národohospodárskej ako aj po stránke sociálnej mimoriadneho významu.

Vývoj elektrizácie v republike je uspojivý. Akcia je všeobecná.a zachytila i najodľahlejšie kraje našej vlasti. Elektrizácia vonkova deje sa však postupne podľa finačných možností štátu.

Prvý a dôležitý impuls k elektrizácii vonkova bol zabezpečený r. 1924, keď ministerstvo zemedelstva z vlastných rozpočtových prostriedkov udeľovalo podpory elektrárenským družstvám a obciam na stavbu rozvodnej sieti a poskytlo v rokoch 1924, 1925 a 1926 úhrnom 15,209.381 Kč 17 hl. na tento. účel.

Postupným budovaním prespoľných linií i do vzdialenejších krajov vznikla potreba vydatnejšej a sústavnej podpory elektrifikácie a preto bol dna 1. júla 1926 vynesený zákon č. 139, ktorý zabezpečil sústavnej elektrizácii na roky 1927 až 1931 ročitů čiastku 10 miliónov Kč. Táto čiastka bola zasa zvýšená na 35 miliónov Kč ročite a povolená na roky 1929 až 1933. Vyplácaním subvencií a podpôr podľa citovaných zákonov z r. 1926 a 1929, bolo poverené ministerstvo verejných prác.

Pomerne značný záujem obcí o elektrizáciu vynútil prax, že podpory na elektrizáciu sa prisľubovaly už vopred, na úkor rokov nasledujúcich. Dôsledkom toho bolo, že koncom r. 1930, rozdeľovala sa už dotácia, určená na r. 1933, t. j. dotácia posledná. Podotýkam, že ministerstvo verejných prác vyplácalo podpory každoročne v medziach, určených finančným zákonom. Dosavádne prostriedky boly vtedy vyčerpané a nastala v elektrizácii vonkova stagnácia, ktorá má neblahé následky i národohospodárske i sociálne, lebo vznikla veľká nezamestnanosť v priemysle, produkujúcom potreby k elektrizácii.

Z dôvodovej zprávy vládneho návrhu, predloženého poslaneckej snemovni o podpore elektrizácie vonkova vysvitá, že vo smysle uvedených zákonov úhrnom bolo povolených 196,455.754-72 Kč a bola od zahájenia podpornej akcie udelená po prípade zaistená do 31. decembra 1930 podpora 3824 žiadateľom., Koncom r. 1930 bol stav elektrizácie v republike tento: v Čechách elek-trizovaných obcí 5785, neelektrizovaných obcí 2311, celkom 8096, na Morave elektr. obcí 1966, neelektr. obcí 1348, celkom 3314, na Slovensku elektr. obcí 548, neelektr. obcí 2978, celkom 3526, na Podk. Rusi elektr. obcí 39, neelektr. obcí 448, celkom 487.

Koncom r. 1930 bol stav v republike úhrnom elektrizovaných obcí 8338, neelektrizovaných zostalo 7085, úhrnom celkový počet obcí 15.423. Od tej doby ministerstvu verejných prác bolo predložené 1804 žiadostí a podľa štatistiky všeužítočných elektrární chce v najkratšej a v najbližšej dobe previesť elektrizáciu ešte 3157 obcí a družstiev všetkých zemí štátu. Bude tedy k vybaveniu asi 4861 žiadostí. Priemerná subvencia na jednu obec obnáša 50.000 Kč. Už pred predložením 1800 žiadostí vyčerpá tedy úhrnom 90 mil. Kč. Keď sa uvoľni nových 175 mil. Kč, Čo je ročite 25 mil. K.Č na 7 roľníkov, počínajúc rokom 1934 až do r. 1940 bude možné vybaviť už predložené žiadosti a ostane 85 miliónová čiastka na subvencovanie ďalších 1700 žiadostí obcí a družstiev, ktoré sa už teraz o elektrizáciu zaujímajú.

Zo 4861 žiadostí bude teda priaznivé vybavených úhrnom 3500. Ostatné žiadostí ostanú v evidencii a budú čakať na novú zákonitú úpravu. Ministerstvo verejných prác vybavuje žiadosti o podporu v dohode s ministerstvom zemedelstva a po prípade s ministerstvom obchodu v časovom poradí, v akom žiadosti dochádzajú.

A tu si dovoľujem, ako som to učinil i v technicko-dopravnom výbore senátu, poznamenať, že by bola žiadúcua určitá odchylka v postupe udeľovania podpory na elektrizáciu obciam a družstvám vzhľadom na odlišne vývojové pomery a výsledky v jednotlivých zemiach republiky. Pomery predprevratové, konzervatívnosť a zaostalosť roľníka vo východnej polovici republiky, nie z vlastnej viny, jeho príslovečná chudoba, zánik priemyslu a umierajúce remeslá zapríčinily veľký rozdiel v postupe a vo výsledkoch elektrizácie vonkova západného a východného. Malé procento prevedenej elektrizácie na východe republiky je zapričinené pozdejším započatím elektrizácie na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, slabšou únosnosťou hospodárskou obcí a jednotlivca. Z dôvodov týchto je žiaducné, aby pri vybavovaní žiadostí zo Slovenska a Podkarpatskej Rusi bol na ne vzatý zvláštny zreteľ. A tu bude ministerstvu verejných prác veľmi po ruke postup podľa určitých kritérií katastrálneho výnosu na l ha, daňového zaťaženia, zadĺženia zemedelských hospodárstiev, ich výhľadov na rentabilitu atď.

Je všeobecne známo, že z povolených obnosov podporujú sa nielen sekundérné prípojky k obciam, ale i primérné linie a dávajú sa subvencie i všeužitočným elektrárňam k úhrade mimoriadnych nákladov, ktoré vznikajú prevádzaním elektrizácie na vonkove. Na Slovensku a na Podkarpatskej Rusi je postup elektrizácie pomalejší než v zemiach iných. Tu si však musíme uvedomiť, že charakter obcí je na východe stavebne rozsiahlejší a eiektrizácia je tým nákladnejšia. Tam nevystačí s priemernou subvenciou 50.000 Kč, ona sa tam vždy zvyšuje a často zdvojnásobuje. I pre tieto príčiny sa snižuje počet vyriešených žiadostí.

Podľa dát súcich k dispozícii prevedenie sústavnej elektrizácie vonkova vykazuje potrebu ešte vždy asi 370 mil. Keďže terajšie finančné pomery štátu nedovoľujú zabezpečiť tak veľký obnos naraz, snaha je tá, aby bola zaistená čiastka 175 mil. na pokračovanie v práci v elektrifikácii vonkova, a to do konca r. 1940.

Poskytovanie ďaľšej podpory obciam a družstvám zlepší značne kritické pomery i národohospodárske i sociálne. Zmenší sa nezamestnanosť panujúca v priemysle a a v živnostiach, vyrábajúcich potreby k elektrizácii a vo všetkých iných výrobných a stavebných odvetviach, ktoré s elektrizačnou prácou súvisia. Ľudia dostanú prácu, štátna pokladnica dá menej podpôr nezamestnaným, získa nové príjmy na rôznych daniach, takže úspory na podporách v nezamestnanosti a daňové príjmy vyrovnávajú sa s výdajmi, ktoré vzniklý subvencionovaním elektrizácie. Toto je samozrejmé z kalkulácie, že ak bude povolená na podporu elektrizácie vonkova ročitá čiastka 25 mil. Kč, bude činiť celková investícia na elektrizáciu okrúhle 9kráť toľko, t. j. 225 mil. Kč, lebo 2kráť toľko, ako je podpora, budú investovať obce, 3krát toľko bude, stáť súkromná domová inštalácia s pripojenými hospodárskymi a živnostenskými strojami a 3kráť toľko budú stáť primérné vedenia a rozšírenia elektrární. Celkom tedy bude mať štát daňový príjem, zisk na dopravnom atď., najmenej od 200 mil. ročite, a pri tomto všetkom je hlavné, že úspory na podporách nezamestnaným vzniknú už v tomto roku, kým s vyplácaním subvencie započne sa iba r. 1934. Vzhľadom na tu uvedené dôvody podávam návrh, aby slávny senát predlohu zákonu o podpore elektrizácie vonkova schválil, a to vo znení usnesenom poslaneckou snemovňou a prijatom technicko-dopravným výborom senátu. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Dále má slovo zpravodaj za výbor rozpočtový, pan sen. J. K r e jč í.

Zpravodaj sen. J. Krejčí: Slavný senáte! Aby elektrisace venkova soustavně a rychleji pokračovala, rozhodlo se ministerstvo zemědělství v r. 1924, že použije vlastních rozpočtových prostředků též na podporu soustavné elektrisace a povolilo k tomu cíli v letech 1924 až I926 15,209.381 Kč 12 h, avšak mohlo vyplatiti pouze 8,723.649 Kč 99 h.

Zákonem ze dne 1. července 1926, čís. 139 Sb. z. a n., byla na podporu elektrisace povolena roční částka 110,000.000 Kč pro léta 1927 až 1931. Podle tohoto zákona bylo v letech 1927 až 1928 vyplaceno 20,000.000 Kč. Poněvadž žádosti o podporu elektrisace se hromadily tou měrou, že nebylo možno vyhověti jim pro nedostatek prostředků, byl vydán zákon ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n., jímž se pro léta 1929 až 1933 obnos tento zvyšuje na 35 mil. Kč ročně. Avšak toto zákonné opatření stalo se příliš pozdě, neboť rozpočet na r. 1929 byl již schválen a proto použilo se vedle rozpočtově položky 10,000.000 Kč, zařazených do rozpočtu podle zákona 139/26, též rozpočtových přebytků. 17.900.000 Kč, tedy jen 27,900.000 Kč.

Teprve pro léta 1930 až 1933 mohlo ministerstvo veřejných prací počítati s celou částkou zákonem povolenou, ročně 35 milionů Kč, tedy pro léta 1930 až 1933 s obnosem 140,000.000 Kč, takže celkem od roku 1924 bylo k disposici 196,633.649 Kč 99 h.

Z tohoto obnosu bylo dosud povoleno pro 3824 žadatele 179,516.454 Kč 72 h, na 1883 přípojky 12,624.975 Kč, a na ulehčení břemen, ve zvláště zřetele hodných případech 4,314.325 Kč, úhrnem 196,455.754 Kč 72 h, takže tím veškery prostředky dosavadními zákony byly zhruba vyčerpány.

Tento obnos bylo lze povoliti na žádosti došlé do konce r. 1930.Vyplaceny sice ještě nebyly, neboť mohou býti uvolněny teprve v rozpočtových letech 1932 a 1933.

Avšak po roce 1930, do konce března 1932, došlo k ministerstvu veřejných prací nových 1800 žádostí, na jejichž kladné vyřízení není zatím prostředků.

Ministerstvo veřejných prací již častěji snažilo se prosaditi novelu zákona 46/29, avšak pro odpor ministerstva financí prodlouženi zákona uzákoněno nebylo.

Rozpočtový výbor senátu usnesl se dne 15. července 1931 na resoluci, v níž se vládě ukládá, aby v době co nejkratší byl zákon 46/29 novelisován a obnos 35,000.000 Kč byl podle žádané novely vkládán do rozpočtu na r. 1934 až 1940.

30. března letošního roku podal jsem interpelaci na vládu, jíž jsem si kategoricky vyžadoval odpověď, zda vláda chce, či nechce přijíti s novelou, aby pro případ, kdyby vláda s novelou nechtěla přijíti, mohli býti zájemci upozorněni, že mohou elektrisovati jen za vlastní prostředky a aby nepodléhali svodům elektrických závodů, které provádějí elektrisaci tvrdíce, že subvence je pro zájemníky zajištěna, ač pro ni prostředků nebylo.

Po venkově operuje řada elektrotechnických podniků i svazy v to počítaje, které říkají: stavte, stavte, subvence je zajištěna. A když subvence zajištěna být nemůže, za 4—5 roků muže teprve dojíti k proplacení peněz, i když zákon je povolen, interkalární úroky sežerou všecko, a subvenci sežerou úroky proto, poněvadž dokud není subvence vyplacena, nestarají se lidé o úhradu toho, co zbývá.

Vláda na tuto interpelaci dosud neodpověděla, ale nejlepší odpovědí je navržený zákon, který předložila 15. dubna poslanecké sněmovně. V tomto návrhu se vkládalo pro léta 1934 až 1938 do rozpočtu 20 mil., Kč. Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny pozměnil vládní návrh tím, že roční obnos byl zvýšen na 25 mil. Kč a účinek zákona stanoven na léta 1934 až 1940, tedy o dvě léta delší trvání zákona. Také rozpočtový výbor poslanecké sněmovny pozměnil vládní návrh v tom, že nebudou prostředky podle tohoto zákona povolené vkládány do rozpočtu mimořádného, nýbrž do rozpočtu řádného, takže vyplácení jich je více zabezpečeno.

Tímto zákonem zvýší se zaměstnanost a umožní se obcím ležícím v krajích chudších a méně pokročilých, aby mohly držeti stejný krok s kraji hospodářsky lépe vybavenými a aby mohly v konkurenci s těmito kraji obstáti.

Avšak ani tento obnos nestačí na vybudování soustavné elektrisace. Neboť z celkového počtu 15.423 obcí v naší republice je dosud 7085 obcí neelektrisovaných. Jestliže vedle obcí, které prováděly elektrisaci za vlastní prostředky bez podpory státu, byla dosud za podpory v částce 196,455.754 Kč provedena elektrisace ve 3824 obcích, bylo by potřebí k dokončení elektrisace v 6400 obcích — s vyloučením asi 600 obcí, na které pravděpodobně nedojde, poněvadž jsou to obce buďto tak maličké nebo rozptýlené, že by nebylo účelné a ekonomické tam elektrisaci provádět — potřebí obnosu 370 mil. Kč.

Doufejme, že hospodářská situace po roku 1940 bude taková, že bude možno zákon o podpoře soustavné elektrisace venkova opětně prodloužiti a vydatnějšími prostředky nadati.

Poněvadž žádostí po r. 1930 došlých, avšak dosud nevyřízených, je přes 1800 a teprve v r. 1934 bude jim moci býti vyplacena podpora, jde o značné časové zpoždění, které působí, že interkalární úroky pohltí značnou Část poskytnuté podpory. Proto rozpočtový výbor projevuje přání, aby již v prvém kvartále r. 1934 byla ministerstvem financí uvolněna větší část z preliminovaného obnosu 25,000.000 KČ a družstvům elektrisačním vyplacená.

Elektrárenské svazy využívají svého poloúředního postavení a nabízejí provádění vnitřního zařízení na úkor soukromých elektrotechnických závodů.

Výbor technicko-dopravní schválil resoluce usnesené poslaneckou sněmovnou, z nichž jedna dožaduje se, aby veškeré vnitřní zařizování bylo dáno oprávněným živnostníkům a aby nebylo dáváno elektrárnám - ani svazům. Avšak obce nebo družstva, která provádějí elektrisaci, jsou si vědoma, že elektrárenské svazy, které jsou vybaveny značným pouvoirem a vlivem a jsou, řekl bych, poloúřední, na půl úřad a na půl kšeft, by jim mohly činiti potíže v tom případě, kdyby si nedaly provádět elektrisaci od svazů. Takové případy tu jsou, a já jsem v rozpočtovém.výboru uvedl podobný případ. Ve Lhotě Machově na Milevsku přisel sice oprávněný živnostník, ale švagr jednatele Lužnického elektrárenského svazu a řekl občanům: Pánové, já nevím, kdy budete zapojeni. Já jsem ve vaší veliké obci udělal jen osm kšeftů. To byla pohrůžka: Nekoupíte-li to od švagra jednatele Lužnického svazu, on vám to osladí a přičiní se, abyste zapojeni nebyli. Občané ze strachu, poněvadž elektrisace stojí a stála hrůzu peněz, aby ta věž tam netrčela zbytečně a aby neměli zařízení ležet ladem, odmítli levnější nabídku a vzali to od švagra jednatele Lužnického svazu. Proto bylo by účelné: když úřad, tak úřad a když obchod, tak obchod. Není většího zlořádu, než když je něco půl úřad a půl obchod, když se něco opírá o vliv zákonný, o poloúřední nebo úřední moc a při tom hledá kšefty. Elektrárenský svaz splnil svůj účel, byl k tomu, aby propagoval zájem o elektrisaci. Ten zájem tu je, celá struktura elektrisace je tou měrou zaběhnuta, že dnes není potřebí svazů, veškerá agenda by se mohla přenésti jen na elektrárny. Když jsme se snažili, abychom odstranili dvojí kolej v úřadování v okresech a zemích, tož se postarejme také o to, aby ta dvojí kolej v elektrárenství byla právě tak odstraněna.

A ještě jiné potíže to dělá. Byl jsem na příklad na pile hnané elektrickým proudem. Časně jsme si přivstali a byli jsme tam v 6 hodin ráno. Proud nešel. Musilo se Čekati do osmi hodin, až bude možno zavolati do Tábora Lužnický svaz. Pak se musil dohodovati Svaz s elektrárnou, je-li chyba v příměrní lince nebo v sekundérní a má-li se to opravovati na účet elektrárny nebo Svazu. A ta pila se dala krásně do pohybu až v jednu hodinu odpoledne a Čtyři fůry čekající na řezáni tam ztrávily celé půldne. Ta dvojí kolej je neúčelná a bylo by na čase, aby svazy likvidovaly. (Sen. Kindl: V každém svazu je koaliční poslanec anebo senátor, který je vedoucí!) Možná, že je to pravda, ale s naší strany ne.

Je určitá dohoda, která je v proudu, která se však ještě nestala skutkem — dohoda mezi elektrárnami a živnostníky, podle které má elektrárna, když se někde staví, oznámiti živnostníkům, instalatérům, kteří před tím dali náležitý počet frankovaných korespondenčních lístků, že v té a v té obci se staví elektrika, a po 14 dní po odeslání těchto lístků nepošle elektrárna nebo Svaz svého akvisitéra do této obce, leč by si zájemníci z této obce sami vyžádali od nich své nabídky. A poněvadž víme, že ti, kteří sedí ve svazech jako žába na prameni, mají dosti svých důvěrníků venku, kteří poradí" občanům: vyžádejte si nabídku od Svazu — celá tato smlouva, která se projednává za účasti ministerstva veřejných prací a která není dosud dojednána, může býti docela absurdní, poněvadž poloúřední vliv Svazu bude pořád dominovali.

Navržený zákon umožní další provádění elektrisace a tím rozmnoží zaměstnanost a podniky, které jsou při provádění elektrisace zaměstnány, mohou platiti daně a tímto příjmem, jakož i úsporami na podporách v nezaměstnanosti, navrátí se státu, co na podporách soustavné elektrisace vynaloží.

Navrhuji, aby zákon o podpoře soustavné elektrisace byl předmětem rozpravy slavného senátu a po skončené rozpravě aby byl schválen tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo panu sen. Bergmanovi.

Sen. Bergman: Slavný senáte! Rád se chápu slova; vždyť máme projednati a schváliti zákon, který sice značně zatěžuje státní pokladnu, ale toto zatížení bude vynahrazeno zase na druhé straně tím, že opatříme práci nezaměstnanému dělnictvu, jemuž bychom jinak musili vypláceti podpory v nezaměstnanosti. Mimo to zákon ten přinese nesporně prospěch našim venkovským obcím, našim zemědělcům i všem, kdož na venkově žijí.

Zákon o finanční podpoře elektrisace - venkova jest jedním z oněch mála zákonů, který se nestal předmětem mezistranických rozporů a politických handlů. Není mezi námi jistě nikdo, kdo by neuznával nutnosti a prospěšností soustavné elektrisace, bez níž dnes technický i kulturní pokrok je prostě nemyslitelný.

Co jsme až dosud na podkladě zákona o finanční podpoře elektrisace venkova provedli, to je dílo veliké, které přináší užitek všeobecný, a to na prvém místě těm, kdož elektrisaci provádějí, i těm, jimž elektrická síla,má sloužit v provozu podniků, v domácnostech a j.

Bohužel brzy se dostavilo to, co jsme už dávno předpokládali, že totiž částky určené na podporu elektrisace jsou vyčerpány. Dnes projednávaným zákonem máme dát a jistě také rádi dáme souhlas k další podpoře soustavné elektrisace.

Bude to investice rentabilní. Roztočí se kola elektrotechnického průmyslu, zavládne pracovní ruch v živnostenských elektrotechnických podnicích, dělník najde příležitost k výdělku a k obživě, rolníkovi prospěje se zdokonalením a zrychlením práce — na př. při mlácení obilí — což všechno konec konců bude se obrážet i ve větším výnosu daňovém, takže do státní pokladny poplynou ve formě daní zpět ony částky, které stát na elektrisaci nyní vydá.

Že jde o podnik velikého významu hospodářského i sociálního, vysvítá ze samotného znění §u l projednávaného zákona, podle něhož se na podporu soustavné elektrisace venkova povoluje pro léta 1929 až 1933 35 milionů Kč ročně a na léta 1934 až 1940 25 milionů Kč ročně. To tedy znamená, že dáváme dnes na podporu elektrisace celkem stamiliony a taková suma už se v hospodářském podnikání a na trhu práce pozná.

Průměrná podpora vyplácená při elektrisaci venkova činí na l obec asi 50.00O Kč. Ostatní musí hradit obce a jednotlivci. Jde o obrovské investice, odhadované za minulá léta částkou 300 až 400 milionů Kč ročně.

Na prvním místě počítá. se s tím, že klesne nezaměstnanost v obořu elektrotechnické výroby živnostenské i průmyslové. Jest jen litovati, že podobnými investicemi, o jakých dnes jednáme, neřešili jsme otázku nezaměstnanosti od počátku jejího vzniku. Až dosud jsme dávali podpory v nezaměstnanosti zadarmo, poplatníci na to naříkali a nezaměstnaní za to nejsou vděční, neboť jim jde o řádnou práci a řádný výdělek a nikoli o almužny. Jaké veliké dílo mohlo být vykonáno na příklad jen za onu půlmiliardu, kterou nás stály podpory nezaměstnaných v minulém roce!

A to se za ty stamiliony neudělalo zhola nic! Byli bychom šťastni, kdyby projednávaný zákon o podpoře elektrisace znamenal obrat v dosavadním nezdravém systému podpor v nezaměstnanosti a kdyby napříště tyto podpory vypláceny byly ve formě patřičných mezd za práci, a nikoli podpor za nicnedělám.

Pro samotné provádění elektrisace venkova máme však některé připomínky a budeme dbáti toho, aby na ne brán byl zřetel.

Předně musíme trvati na tom, aby provádění elektrisačních prací, najme prací instalačních, svěřováno bylo také samostatným živnostníkům z tohoto oboru, neboť dosavadní praxe některých elektrárenských svazů stává se přímo neudržitelnou.

Za druhé, pokud jde o elektrárny soukromé a komunální, jež po živnostensku vyrábějí a prodávají elektrickou energii, je nutno zabrániti překážkám dalšího jejich rozvoje, neboť tyto elektrárny namnoze obstarávají dodávání elektrické energie levněji než některé svazy.

Za třetí, musíme velmi důrazně žádati, aby se bez dostatečných důvodů rolníkům nestavěly rozvodové sloupy na pole a tak se neztěžovalo obdělávání polí.

Za čtvrté: je potřebí dbát toho, aby naše elektrárny zařizovány byly ne přepychově, ale především prakticky, a aby jednoduché, ale účelné jejich zařízení dovolovalo, aby proud jimi dodávaný byl laciný.

Za páté: nedoporučuje se, aby si elektrárny braly veliké oblasti, k jichž zásobení elektrickým proudem pak nestačí, což mívá za následek, že některé linky se vypnou a dotčené oblasti jsou pak bez proudu třeba v době nejnaléhavějších prací.

Tyto ohledy nutno míti na paměti při další soustavné elektrisaci, venkova, tak aby tato akce nevyvolávala místy zlou krev.

Je však také nutno apelovati na ministerstvo veřejných prací, aby urychleně vyřídilo žádosti o podporu již podané, i ony, jež teprve podány budou. A že těch žádostí je a bude dost, o tom svědčí fakt, že dosud z 15.423 obcí v republice není elektrisováno 7085 obcí a že téměř každá obec chce býti Výhod elektrisace účastná. Praví se, že v ministerstvu veřejných prací je asi 1800. žádostí o podporu elektrisace, kterýmžto žádostem nebylo lze vyhovět z toho prostého důvodu, že už nebylo peněz. Nuže, dnes peníze budou, a my se domníváme, že i ministerstvo financí nebude zbytečně prodluvat procedury při vypláceni subvencí.

K podpoře soustavné elektrisace přispívá a ještě celá léta přispívat bude stát částkami celkem stamilionovými. Ale myslím, že je tu potřebí jistého přispění i se strany elektráren samých, od nichž očekáváme, že náležitě zrevidují všechny složky své režie a že je podle možnosti sníží tak, aby tím umožněno bylo snížení cen za spotřebovaný elektrický proud, Že v režii a výrobních nákladech našich elektráren jsou některé věci nezdravé, o tom svědčí holá skutečnost, že ceny za jednu kilowathodinu jsou u některých elektráren až o sto procent vyšší než u jiných. Snížením cen za proud zcela jistě zvýší se spotřeba, a tak elektrárny opět přijdou na svůj účet. (Předsednictví převzal místopředseda Trčka.)

Je v zájmu všeobecném, aby elektřině umožněna byla cesta do všech dědin i do všech chat v republice. Pro náš zemědělský venkov má podpora soustavné elektrisace význam zvlášť veliký, neboť elektřina stává se tu pomocníkem našim zemědělcům v jejich práci, kterou ulehčuje a usnadňuje. Výhody používání elektřiny jsou mnohostranné, a docílíme-li toho, abychom našemu venkovu dali proud levný, nebude u nás snad obce, kde by elektřina zavedena nebyla.

Litujeme jen, že právě - nynější doba je tak kritická, i pokud jde o státní finance. Kdyby této kříse ve státních financích nebylo, navrhovali bychom ještě vyšší podporu soustavné elektrisace našeho venkova. Než i tak spokojujete se tím, co předložená osnova dává. V zájmu všeobecného pokroku, v zájmu prospěchu našeho venkova, v zájmu našeho elektrotechnického průmyslu i živnostnictva a konečně i v zájmu dělnictva rádi budeme pro osnovu o finanční podpoře elektrisace venkova hlasovat.

(Souhlas.)