P ř í t o m n i :

Místopředsedové: D o n á t, dr H e l l e r, dr H r u b a n, K a h l e r, K l o f á č, T r č k a.

Zapisovatelé: J o h a n i s, S t r ž i l.

95 senátorů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Š a f a ř o v i č; jeho zástupci dr B a r t o u š e k, dr T r m a l.

Místopředseda D o n á t zahájil schůzi v 10 hodin. 23 minut.

Sděleni předsednictva.

Dovolené

dal místopředseda D o n á t: na dnešní schůzi sen. D o u d o v i, Ď u r č a n s k é m u, F i d l í k o v i, H a j n í k o v é, K e ll o v i, L a n g e r o v i, L o k o t o v i, M e z o o v i, R o v ň a n o v i, S t e j s k a l o v é, V y d r o v, é.

Místopředseda D o n á t konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány zdravotní dovolené sen. dr J e s s e r o v i na dobu 3 týdnů a sen. R i c h t e r o v i do konce června.

Z předsednictva přikázáno

výboru. t e c h n i c k o-d o p r a v n í m u vládní návrh tisk 768.

Z výboru iniciatívního

podle usnesení ze dne 8. května 1932 přikázáno:

Výborům t ě c h n.-d o p r a v n í m u a rozpočtovému návrh tisk 733.

Výborům s o c.-p o l i t i c k é m u a ú s t a v n ě -p r á v n í m u návrh tisk 734.

Výborům n á r o d o h o s p o d á ř s k é m u a r o z p o č t o v é m u návrhy tisky 755, 756, 757, 758.

Místopředseda Donát (zvoní): První odstavec dnešního pořadu je:

l. Zpráva I výboru branného, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 751) o vládním návrhu zákona o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření déle sloužících. Tisk 765.

Ve včerejší schůzi promluvili zpravodajové sen. Š ť a s t n ý a dr K a r a s.

Budeme pokračovati v rozpravě.

Ke slovu je přihlášen pan sen. H a v r á n e k. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Havránek: Ctěný senáte! Předlohu, kterou projednáváme, učinilo ministerstvo národní obrany podmínkou zákona o zkrácení presenční služby z l8 na 14 měsíců. Splněním této podmínky — úpravou služebních náležitostí, zaopatřením déle sloužících vojínů -— má vojenská správa za to, že tím získá dostatečný počet déle sloužících, kterých bude potřebí pro výcvik vojínů při kratší službě vojenské.

Ministerstvo nár. obrany je toho názoru, že při zkrácené službě vojenské — nemá-li v žádném směru utrpěti jakost armády a obrana státu — bude potřebí prováděti výcvik vojínů daleko intensivnější, a proto je nezbytně nutno, aby vojenská správa měla k disposici nevyhnutelně větší počet lépe připravených déle sloužících poddůstojníků.

Uvádí se, že ve výcviku vojína z doby předválečné je podstatný rozdíl oproti vojínu dnešní doby, který kromě pušky musí znáti také nejméně 2 druhy kulometu, ruční granáty, minomety atd., což dříve nebylo, neboť se podobných zbraní nepoužívalo. Praví se, že v dnešní době každý jedinec se musí uplatniti, jsa odkázán na svou schopnost a na to, jak si osvojil různé složky výcviku. Proto instruktorem vojína musí býti cvičitel, ovládající dokonale všechny složky výcviku a tomuto požadavku může vyhověti pouze déle sloužící poddůstojník. Jak je vidět, klade se na déle sloužící velká povinnost a odpovědnost.

Význam předložené osnovy spočívá v tom, že mimo zlepšení náležitostí aktivních (zejména vstupní a měsíční prémie) přiznává se zaopatření pro průpad invalidity a po 20lete službě i bez průkazů invalidity. Zaopatření má se dostati za zákonných předpokladů též pozůstalým. po déle sloužících.

Nárok déle sloužících na umístění ve státních i mimostátních službách, jak byl stanoven zákonem čís. 54/l927 Sb. z. a n., zůstává nezměněn. Ve státních službách, v nichž déle sloužící budou umístěni, bude jim činná služba, ztmavená v poměru déle sloužících, zhodnocena pro zvýšení služného a pro nároky pensijní.

Dosud obdržel déle sloužící četař 3.50 Kč denního žoldu a měsíčně 40 Kč prémie, dále obdržel první rok 1.200 Kč, druhý rot 1.440 Kč, třetí rok 1.720 Kč a další rok 2.000 Kč ročních prémií, které se vyplácejí pololetně. Propočítáme-li tyto peněžní požitky, připadá na měsíc 245 Kč. Podle předlohy obdrží déle sloužící 400 Kč měsíčně. Jeví se tudíž zlepšení v peněžních požitcích o 155 Kč. Jak vidět, není toho mnoho a soudím, že se touto úpravou mnoho déle sloužících nezíská.

Páni zpravodajové uvedli, že ku provedení snížení presenční služby je nutno 8 tisíc déle sloužících a že cifra tato je pouze nouzová, že bude potřebí 13.500 déle sloužících. Počtem 8 tisíc by připadl jeden déle sloužící instruktor asi na 9 mužů. Dosáhne-li se 13.500 déle sloužících, jak je programem ministerstva, bylo by možno přikázati jednomu učiteli 6 mužů a odpovídalo by to intencím vojenské správy. Při tom se poukazuje na Franciu kde maximální počet mužů v počtu 4 připadá na jednoho instruktora.

Pan spravodaj rozpočtového výboru dokonce uvádí, že úspory se snížením presenční služby nedosáhnou nákladu 82,296.000 Kč, který bude vyžadovati 8 tisíc instruktorů, ale poněvadž snížení presenční služby je požadavkem sociálním, nejširších vrstev, je toho názoru, že dlužno mu přinésti oběť.

Vážení pánové, s uvedenými. názory nelze rozhodně souhlasiti. Předně nutno říci, že nelze náš stát přirovnávati s hlediska vojenského k Francii, nebo s některou jinou velmocí, Prohlašujeme-li, že jsme státem mírumilovným a armádu že udržujeme rezoluce k obraně státu, pak je potřebí důslednosti a budovati armádu podle našich vnitřních poměrů, a nikoliv podle vzoru francouzského nebo některého jiného státu. Naše vojenská politika musí býti vedena jiným směrem, než se děje ve Francii, Německu,nebo Anglii nebo ještě v některém jiném státě.

Mám dojem, že těmi stálými přátelskými styky našich vojenských pánů s vojenskými pány francouzskými se naši učí vojenským způsobům francouzským, které jsou pro naši republiku drahé a nepřijatelné. (Sen. Mikulíček: Ale 13 let to schvalujete!)

Musíme hledat jiné možnosti k zabezpečení náležité obrany státu, která bude odpovídati našim poměrům a naší finanční nosnosti. Soudím, že služba vojenská mohla by býti ještě kratší než 14 měsíců, aniž by k tomu bylo potřebí více déle sloužících instruktorů. Ve vojsku se mnoho zbytečného času věnuje různým prostým cvikům,zdravení, věcem podřadným a zbytečným. (Výkřiky sen. Kindla.) Máte-li možnost mluviti s vojíny, většinou si vám stěžují na tuto zbytečnou dresuru. V armádě je nutno věnovati více času praktickému výcviku. Je to tím dříve možné, neboť naše tělovýchovné organisace, které máme dosti rozvětvené, dodávají armádě brance, kteří mnoho učení prostých cviků nepotřebují.

Jak je známo, tvoří náš stát,víc jak 90% pracující vrstvy, které se na vojíny dívají jako na své spoluobčany, mají zájem, jak se s vojíny zachází, jak jsou stravováni, jak jsou ubytováni. Jsou si také vědomy nebezpečí, které by jim hrozilo v případě napadení našeho státu. Jsou to vrstvy demokratické a mírumilovné. Této mentalitě a tomuto složení obyvatelstva imisí budování naší armády odpovídati.

Je proto nutno, aby se velice bedlivě střežily plány a projekty vojenských pánů, aby naše republika zbytečnými vojenskými výdaji nebyla zatěžována. Mám obavu, bude-li se v podobné vojenské politice pokračovat, jako dosud, že až příštím rokem, kdy má vstoupit v platnost zakráčená vojenská služba, že ministerstvo národní obrany prohlásí, že nemá dostatek déle sloužících a že vojenská služba zkrácena býti nemůže.

Pánové mi musí prominout, že zde pronáším tuto nedůvěru vůči našemu generálnímu štábu. Ale za tu krátkou dobu, co máme naši Československou armádu, jsem k této nedůvěře dospěl. Naše armáda se nevyvíjí směrem dolů, jak toho rozvrstvení našeho obyvatelstva vyžaduje, nýbrž směrem nahoru. Vzpomínám na první doby popřevratové, jak jsme se snažili, aby ve vojsku panovala vzájemnost, láska a bratrství, zavrhovali jsme jakoukoliv zbytečnou disciplinu, zejména takovou, jakou jsme prožívali v armádě rakouské. Na důkaz bratrství nesměl vojín svého spoluvojína a zvláště představeného jinak osloviti než bratře. Při vycházkách vojínům bylo zakázáno nositi bodlo, a mohl bych uvésti ještě celou řadu podobných věcí. Jsou to celkem nepatrné a zdánlivě bezvýznamné věci, ale i tyto bezvýznamné věci vzdaly se generálnímu štábu příliš důležitými, příliš demokratickými, nebyly jim dost štram vojenskými a musily být zrušeny. (Sen. Kindl: Je to ještě horši! — Sen. Mikulíček: Sebevražd ve vojsku je několikráte více!) Vojenská disciplina dnes v naší armádě ničeho si nezadá s poměry v armádě rakouské, ba jsou i některé věci, které se tam ani neděly.

Zákonem čís. 193 z r. 1920 stanovila se v §u 17 14měsíční služba vojenská a předpokládalo se, že v letech 1926 stane se tato skutkem. Tehdy nikdo nekladl podmínku, že je potřebí déle sloužících, ba dokonce tehdejší ministr financí Bečka při projednávání rozpočtu na rok 1924 prohlásil, že snížením vojenské služby ze 24 měsíců na 18, ušetří se v rozpočtu 127 milionů Kč. Nejenom že o 7 let později než bylo určeno usnášíme se na zkrácené služební době, ale dokazuje se nám, že tato vyžaduje ještě větších nákladů, než delší služební doba. Vždyť je známo, co bylo vše podniknuto generálním štábem, aby předloha o zkrácení služební doby vojenské byla zmařena, a co všechno na obhajobu dlouhé služební doby bylo podniknuto. Myslím, že z uvedených důvodů nesmí nám nikdo zazlívati, máme-li k vojenským pánům určitou nedůvěru.

I když k předloze zaujímáme kladné stanovisko, přece jenom nesdílíme ten názor, že jedině dobří instruktoři byli by těmi, kteří vychovávají udatné obránce našeho státu. Jsme toho názoru, že hlavní podmínkou řádné obrany státu není ani tak výcvik branců, jako jejich obranná síla, vyvolaná přesvědčením, že mají hájit věc dobrou a spravedlivou. (Sen. Mikulíček: Hájit Petschky, Rotschildy a Bati!) Nezáleží přece na délce výcviku, ale na tom, s jakými pocity vojín tento výcvik vykonává, a ze nadšení v každém boji více dokáže, než nucenost, o tom jistě máme dostatek důkazů v boji za naši státní samostatnost. Nikterak nepomůže, budeme-li vojínům dokazovati, že musí několik roků sloužit, aby byli připraveni k obraně republiky, když těmtýž vojínům v občanském životě budeme upírati právo na lidský život. (Sen. Kindl: To také děláte!)

Dobré obhájce státu možno vycvičit i v občanském životě bez pušky a kulometu zabezpečením existenční jistoty a projevované spravedlnosti ke všem. stejně. Jsme-li přesvědčeni, že právě na nejchudší vrstvy klade stát při své obraně nejtěžší požadavky, musíme tuto obranu zajistiti spravedlností, nejenom disciplinou a vojenskou dresurou.

Nám musí záležeti na tom, jaký duch v armádě vládne, t. j. jaká jest jeho duševní výzbroj, bez níž výcvik neznamená ničeho a obraně jsou jen mrtvou hmotou. Máme za přirozené, že v armádě demokratického státu může jako nejpřirozenější a nejvhodnější vládnouti jen duch demokratický.

Často se poukazuje na to, že vlast a její velikost, její svoboda a její podíl na lidské kultuře jsou veliké věci, pro něž je důstojno přinášet oběti. Vlast není však jenom to, co milujeme; budu-li hájit vlast, tajím současně nedotknutelnost milionových zisků uhlobaronů, správních radů,budu hájit milionové defraudanty státních daní, budu hájit zbyťáčky a lidi, kteří si udělali z vlasti chlívek. Budu hájit zásadu, podle které bankovní ředitel má měsíčně 50.000 Kč a půl milionu roční remunerace, podle které havíř dělá jen dvě šichty týdně a nezaměstnaný dělník v příznivém případě dostava 20 Kč, stravovací poukázku. V takové vlasti se vojín těžko přesvědčuje o nutnosti její obrany.

Velice rád bych uvítal, kdyby ministerstvo nár. obrany položilo jednou podmínku, že pro radnou obranu státu a udatnost vojínů je nutno všechny nespravedlnosti odstraniti a působiti k reformě státu, ve kterém bude vládnout spravedlnost a každý občan bude se cítit spokojen a šťasten.

Déle sloužícím se zaručuje po určité služební době umístění ve státní nebo veřejné službě zákonem čís. 54/1927 Sb. z. a. n. Otázka tato není však dosud náležitě upravena. Sám zástupce ministerstva nár. obrany v (branném výboru prohlásil, že tato otázka byla vyřešena zatím administrativní dohodou mezi jednotlivými úřady. Jeví se proto naléhavá nutnost, aby otázka umísťování byla vyřešena řádně, aby déle sloužící nebyli zklamáni. Tato má nedůvěra má opět své opodstatnění v legionářském zákoně z r. 1919. Od státního převratu uplynulo téměř 14 let. Zjišťujeme, že umísťování legionářů ve veřejných službách neděje se stále ještě podle legionářského zákona, zejména obecní, městské a okresní úřady ustanovení tohoto zákona nerespektují a obsazují různá místa nelegionáři a v mnohých případech musí ministerstvo zakročiti a obsazené místo nelegionářem zrušiti. Ještě dnes, ve 14. roce naší samostatnosti, je 1300 legionářů neumístěných. Polovina jich jest bez zaměstnání. (Sen. Mikulíček: A Legiobanka má 8 milionů čistého zisku!) Ve službě některých kategorií strážmistrů a vrchních strážmistrů u četnictva nejsou legionářská léta vůbec hodnocena ani pro postup, ani pro pořadí, což jest jistě proti duchu legionářského zákona. Tak se stává, že legionáři se ocitají za těmi, kteří v zahraničí vyhnuli se povinnosti vstoupiti do zahraniční armády.

Pátráme-li po příčinách tohoto legionářům nepříliš přátelského kursu,zjišťujeme, že vinu na tom mají představení úřadů, kteří byli největrnějšími strážci bývalého habsburského režimu a bránili se do posledních chvil zániku monarchie a tak vzniku československého státu. Je jistě v dějinách revolucí zcela ojedinělým zjevem, že se v novém státě, vytvořeném na podkladě revoluce, postaví v čelo různých důležitých institucí lidé, kteří byli nejdůvěrnějšími osobami a největšími podporovateli režimu, revolucí smeteného, zatím co aktivní příslušníci revoluce jsou jim nyní podrobeni. Dala by se snést celá řada případů, kde legionáři ve službách státních a veřejných jsou opomíjeni přes to, že jim zákon tato práva zaručuje. Tato zkušenost dokazuje, že i v přesném znění i zákona veřejné úřady tohoto ustanovení nerespektují. Je proto nutno, aby otázka umisťování déle sloužících byla přesně a jasné vyřešena.

K osnově zákona o déle sloužících, jak jsem již uvedl, zaujímá naše strana kladné stanovisko, neboť uznává, že déle sloužícím, jimž se ukládá zvláštní povinnost a zodpovědnost, je nutno upraviti požitky. Při tom však: považuji za povinnost zdůrazniti, že budeme usilovati, aby výdaje na vojsko byly postupně snižovány. Snižování výdajů na vojsko jeví se zejména v této době všeobecné hospodářské krise velice nutným a naléhavým. Vidíme, jak všechny státy klesají pod tíhou vojenských břemen. Podle ročenky Společnosti národů činí světové náklady 18.5 miliard marek. (Sen. Kindl: To by bylo staveb za to!) Americký president Hoover pravil ve své řeči, pronesené v květnu 1931 na schůzi mezinárodní obchodní komory v Chicagu, že činí dokonce 21 miliard marek. Rozdíl mezí oběma číslicemi odůvodňuje tím, že údaje států o svém zbrojení, sdělované do Ženevy, nejsou úplně správné. K tomu nutno ještě připočísti náklady na vojenské pensisty, stavby strategických drah a investice, vkládané do.průmyslových podniků vojenských. To vše činí okrouhle 40 miliard marek — 320 miliard Kč — které jsou ročně vydávány na přímé a nepřímé výdaje vojenské. (Sen. Kindl: Na vraždění lidu!) Podle údajů Hooverových je na5 1/2 milionů lidí stále ve zbrani. Na 20 milionů vycvičených vojínů tvoří reservní armády.

Hospodářské a sociální ztráty.z tohoto stavu jsou nedozírné. Národy nesnesou nadále tyto neproduktivní náklady. Snížení vojenských. břemen je nutností. Již dávno se došlo k přesvědčení, že není možno zbrojiti a při tom dělati zároveň politiku sociální. (Sen. Mikulíček: Ale vy děláte obojí dohromady!) Opravdová sociální politika, tak nedostatečně vybavená jmenovitě v době nynější světové hospodářské břiše, je možná jen při sníženém zbrojení, a ne v době, kdy státy jsou i zbrojením ochuzovány. A při tom je potřebí si ještě uvědomiti, že všechno to zbrojení stává se novými technickými vynálezy bezúčelným. Zbrojení nestačí již uchrániti stát a jeho obyvatelstvo. 25brojení ve vzduchu činí zbrojení na zemi téměř bezúčelným. Německý generál Berthold von Deimling nedávno poukázal, že letadla změnila systém válečnický právě tak, jako ve středověku vynález střelného prachu, a zdůraznil, že proti útoku letadel s jedovatými plyny není žádné jisté ochrany pro obyvatelstvo. Podobně se vyslovil i velitel švýcarský Wildholz, který pravil na zvláštní konferenci, jednající o obraně země, že proti útokům jedovatými plyny není ve velkých městech obrany, pouze možno se věnovati ošetřování otravou postižených osob. (Předsednictví převzal místopředseda dr Heller.)

Tak veškeré zbrojení stává se ilusorním a pokračování v něm znamená zbytečné mrhání statky národů, kterých by bylo možno použíti ke zvelebení všeobecné kultury a blahobytu. Podstatné snížení zbrojení by velmi přispělo k posílení produktivita hospodářské činnosti, která by přinášela prospěch veřejnosti. Československá republika, jako stát mladý, demokratický a mírumilovný nemůže jinak, než v politice omezení zbrojení pokračovati. Sociální demokracie československá ukládá si za povinnost, aby v tomto směru, jak jsem naznačil, působila. (Potlesk.)

Místopředseda dr Heller (zvoní): Slovo dále má pan. sen. Mikulíček,

Sen. Mikulíček: Pánové! Zostření třídního boje, soustavné, čím dále větší ožebračování a ničení nejen těch vrstev, které jsou odkázány na mzdu a stálý měsíční plat, ale i vrstev středních maloživnostníků a malorolníků, vyžaduje si u ochránců stávajícího právního řádu, t. j. u státního aparátu s celým jeho potlačovacím systémem, zesílení tohoto potlačovacího aparátu, a předložený zákon, kde úpravou platů déle sloužícím lákají se vojíni, aby zůstali déle na vojně, je pokračováním tohoto zesilování potlačovacího aparátu. Je charakteristickým, že vláda sama ve svých důvodech musila uvésti tento pasus: ť Všechny použité prostředky k dosažení potřebného počtu déle sloužících minuly se však dosud cíle. Přes veškeré úsilí vojenské správy. je počet déle sloužících stéle tak nepatrný, že naprosto nepostačuje k obstarávání výcviku při krátkodobé službě presenční.

To povídá důvodová zpráva v parlamentním tisku čís. 1719. A vysvětlivky rozpočtového výboru senátu povídají rovněž: Vojenská správa doufá, že vzhledem na zlepšení hmotného zaopatření a snad i vzhledem na přítomnou nezaměstnanost podaří se jí získati do 1. října 1933 asi 8.000 déle sloužících, jichž je nutně potřebí k provedení snížení presenční služby mužstva.

Tato důvodová zpráva jasně dokazuje, že v masách proletariátu, ať práce manuelní nebo duševní, je krajní odpor proti vojenské službě, poněvadž přes to, ze zde máme přes jeden milion nezaměstnaných, že maloživnostníci a malorolníci nemohou umístiti svůj dorost, aby mel zajištěnou existenci, nechtějí lidé zůstávat déle na vojně, raději dřou a trpí bídu a bojují venku v civilu za zlepšení svých hospodářských poměrů. Události posledních dnů a měsíců dokazují, že stávající společnost přímo hnije od hlavy a spád událostí letí tak rychle, jako koule na nakloněné ploše. Tyto události nutí také buržoasii všech států, a i v tomto státě, aby rehabilitovala zprofanované vůdce. Za chvíli toho budeme svědky v této síni. Vidíme, že vláda sama nespoléhá a nemůže spoléhati jenom na ten svůj potlačovací aparát, ať policejní nebo četnický, a na trestní zákoník a kriminály, nýbrž že vláda za dnešní kritické doby kapitalistického systému nutně potřebuje klamat čím dále tím více masy ožebračeného proletariátu a zničeného středního stavu. Proto ty poslední projevy různých vůdců, t. zv. dělnických stran. Hlavně poukazuji na májový projev sen. K l o f á č e a dále poukazuji na další projevy vůdců sociální demokracie. Slibuje se dělnictvu druhá lepší republika, jakou bude (Výkřiky sen. Kindla), nastiňuje se, jakou bude — válečný kabinet, vláda silné ruky, okleštění občanských svobod, okleštění práv zaručených ústavou. Co to je, co prohlásila na př. mluvkyně vládní strany čsl. socialistu, Z e m i n o v á, že je nutno všechny nespokojence vyřaditi z veřejných a státních služeb? Pánové, jste-li důslední, tak, prosím, zbavte nespokojené živly povinnosti ke státu, zprostěte nespokojené živly — právě nejsilnější politickou stranou jsme my, komunisté — aby nebyly nuceny platiti daně přímé a nepřímé a zprostěte jejich děti aby nebyly povinny nastupovati vojenskou službu!

Jestli mluvíte o demokracii (Další část věty byla. usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 19. května 1932 podle šu 9, lit. m) jedn, řádu senátu vyloučena. z těsnopisecké zprávy.) pak je to přímo zločin na demokracii páchaný.

Místopředseda dr Heller (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku!

Pane řečníku, volám Vás k pořádku!

Sen. Mikulíček (pokračuje): Pak je to protiústavní čin, když zde se chce z občanských práv zaručených ústavou vyřazovati určitá kasta občanů, kteří mají příčinu býti nespokojeni. Proč? Poněvadž se jim berou podmínky bole existence, aby uhájili život svůj a svých dětí, místo co by takoví mluvčí vládní strany, která má tři ministry, snažili se, aby se provedla bilanční revise u takových i Rotschildů, Petschků, ve Škodovce, Vítkovických závodech, Bati, který se vám už teď jako vaše zářná hvězda hroutí, pořád jste ho stavěli za vzor, pořád jste utěšovali Baťou proletariát, že se dá krise překonati, poněvadž Baťa sám, a vy s ním, jste psali, že ve Zlíně krise není, ve Zlíně se propouštějí jenom komunisté. Ale Baťá přibírá tak, že tisíc zaměstnanců propustil a 5 přijal. A dnes Baťa sám musil ve svém časopise přiznati: Propustil jsem přes 7.000 zaměstnanců, a to je 7.000 jenom z továren na výrobu obuvi, tam je ještě přes 2.000 stavebních dělníků zaměstnáno a ti jsou všichni pryč. Vymlouval se na to, že se prý skončila stavební sezóna. V dubnu se končí stavební sezóna, kdy vlastně sezóna teprve začíná? Po té již, když se hroutily Škodovy závody, které propouštěly dělníky z těch částí, kde se vyrábějí užitečné stroje, ze zbrojovky se nepropouštělo, kdy propouštěly Vítkovické závody. Pořád se mluvilo o tom a dával se za vzor český podnikatel, český kapitalista, že ten prý stojí pevně, ten dokazuje, že silnou vůlí a roztočením kol je možno krisi překonati. A dnes, vidíte, je na hromadě. Redaktor jednoho z největších vídeňských listů nám prohlásil ohledně Zlína, že za hranicemi je známo, že tento podnik je insolventní. A já jsem mluvil také o tom, že nám z toho může vzejíti kreugerovština, a že stát bude musiti přikročiti podpořiti ten podnik. A vídeňský vyslanec Vavrečka nejde do toho podniku jako nějaký technický ředitel, poněvadž diplomat nemůže rozuměti výrobě kůže nebo obuví, nýbrž jde tam jako exponent vlády, aby dozíral na to,co tam vláda bude vkládati a tento podnik podporovati. Taková je ta situace. A vymlouváte se, jako se mně vymlouval i kterýsi vysoký úředník na Moravě, že Vavrečka se přibírá do těchto služeb, aby užil svých. známostí k odbytu zahraničnímu, k odbytu skladu, kterého je tam za 3/4 miliardy Kč, To je nerozum. Proč? Poněvadž páni sami přiznávají: Konkurence by nás neubila, kdybychom mohli vyvážeti za hranice valuty, ale poněvadž nemůžeme za hranice vyvážeti peněz, nemůžeme také prostě za.hranice vyvážeti. Pan vyslanec Vavrečka na věci nic nezmění. Fakt je ten, že i ta největší opora i ten vzor nynějšího právního řádu, jímž jste klamali široké masy pracujících bez rozdílu, pracují-li za mzdu či samostatně, se hroutí. Proč? Poněvadž se hroutí celý tento soukromokapitalistický právní řád a s ním do propasti přirozeně jsou strženi také ti, kteří ten kapitalistický řád podporují a hájí mnohdy za cenu krve a životů poctivých dělnických rodin.

Velevážení, taková je situace. A v této situaci dnes najednou se přichází s návrhem o snížení služební doby na 14 měsíců a tím se odůvodňuje zvýšení počtu déle sloužících jako instruktorů. Je podařené, jak v demokratickém státě se favorisuje militarismus, a jak na druhé straně proti militarismu je přímo popelkou školství. Pro devět 21 letých mužů, kteří budou uměti čísti a psáti anebo aspoň z větší části, a neumí-li dnes ještě 20 nebo 21letí čísti a psáti, třeba ze zastrčené vesnice na Zakarpatsku, mluví to přímo proti systému, který již 14 let zde vládne a který byl povinen, aby vybudoval školství na Slovensku a Zakarpatsku tak, aby tam nikdo dnes již analfabetů nenašel. Tedy pro 9 20-22letých mužů bude jeden instruktor a více než jeden důstojník, poněvadž máme důstojníků přes 9.000, ale pro 40 někdy i 50 a v přeplněné třídě 70 dětí, které se dávají učiteli jako kus nepopsaného papíru, aby je vyškolil pro budoucí život, je jeden učitel. Tak vypadá demokracie v tomto státě, tak vypadá (Hlas: Kultura!), ano, kultura, tak vypadá zmilitarisování tohoto státu. Je falešné tvrzení předešlého pana řečníka, že se nebudeme říditi podle vzoru Francie. Opačně! Francie jako největší opora umírajícího soukromokapitalistického právního řádu na celé zeměkouli, diktovala vedoucím činitelům tohoto státu v dobách předpřevratových. Optejte se legionářů, kdo to byl krvavý Gero na Sibiři, kdo to byl, co odsoudil delegáty legionářského sjezdu do intervenčniho tábora, kdo to byl,který zde diktoval v letech 1918 a 1919 a v letech dalších? Kdo dává instrukce pro výchovu, ať po stránce technické anebo disciplinární jakékoliv v československém vojsku? Jsou to exponenti francouzského Imperialismu, je to francouzská misse, kterou si musíme velmi draze platiti zde. Četli jsme svého času.. (Výkřik sen. dr Karasa.) Snad poslední dobou, není to pravda, členové francouzské misse byli placeni z československé státní pokladny a plat kaprála se tam rovnal platu nadporučíka československého. A tu najednou zítra budeme čísti v dělnických novinách, prý v dělnickém ť Právo Lidu a všech odbočkách... (Sen. Klofáč: A kdo platí německé instruktory v sovětské armádě?) Jako instruktoři sovětské armády jsou placeni přirozeně sovětskými penězi. My to přiznáváme, ale ruská armáda má naprosto jiný podklad než armáda imperialistického státu a armáda Československá. (Sen. Klofáč: To jsou řeči!)

Páni kolegové z krajně protimilitaristické strany, vy budete chtíti tvrditi, že vlast československá patří československému a německému národu? Ve vlasti československé, v té vaší vlasti československé je více než polovina lidí proletářů ať práce manuelni nebo duševní, kteří nevlastní ani tolik, co by přikryli vlastní dlaní, ale jsou tu takové společnosti La-torica, Lichíenstein, jsou tu protekční děti, které získaly takřka zadarmo zbytkové statky a o nichž se dnes mluví, že mají býti ze státních peněz sanovány, tyto zbytkové statky, a vy budete prodávati drobnému zemědělci kravku, kozu a vepře!

Ale není šprochu, aby nebylo pravdy trochu. A já se pamatuji, když pan sen. H i l g e n r e i n e r ptal se v rozpočtovém výboru, je-li pravda, že se budeme za hranicemi vypůjčovati, ve Francii, cen-sura senátní tento dotaz skonfiskovala a za 3 měsíce jste přišli s předlohou 1.000 mil. Kč půjčky. Čili ta vlast československá a její poměr národa k té vlasti pracujícího lián je naprosto jiný nežli v sovětském Rusku, státu rolníků a dělníků, kde dávno vypráskali ty Petschky, kde vypráskali Rotsehildy, Lichtensteina, Schwarzenbergy, aniž by jim platili těžké výpalné několik miliard. Tam jde dělník a rolnický synek hájiti svého pracujícího taťku. Zde pošlete dělníka k dragounům, aby šel a s vaším schválením v Mostě do vlastního tatíka sekal šavlí. Takové jsou poměry zde. (Sen. Klofáč: Nesouhlasíme s tím!) Ale když jsme dali v branném výboru návrh s kol. H a k e n e m, aby se okamžité ze stávkového území odvolalo vojsko, tehdy,pane sen. K l o f á č i, vy, kteří jste tam byli — bylo tam jen kousek socialistické strany, poněvadž abyste byli odhaleni před pracující třídou s Petschkem a Rotschildem —. (Výkřiky.), čekali jste, kde nás bylo šest, kteří se stavíme za zájmy dělníků, až národní demokracie podá návrh. aby se o návrhu Hakenově hlasovalo až v příští schůzi branného výboru, která byla bezpředmětná, poněvadž v té době bylo již po stávce. Chtěli jsme vás odhaliti, aby všem bylo zřejmé, jaké je vaše pravé smýšlení, v branném výboru, kde jste měli právo, chcete-li býti jako branný výbor. vážně bráni ministerstvem vojenství, hlasovati, aby bylo okamžitě odvoláno vojsko ze stávkového území a mohlo se tak státi. (Sen. Klofáč: Otevřeně říkám, že nesouhlasíme s prohlášením ministra Slavika!) Pane kolego, nesouhlasíte s prohlášením ministra Slavika (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 19. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy), ale schvalujete jeho prohlášení, hlasovali jste pro ně v parlamentě stejně jako v senátě, proto je to farisejství; jestliže na jedné straně neschvaluji tento čin, ale taxa, kde bych mohl čin aspoň. pro budoucnost odstraniti, když nemohu vzkřísiti ty, kteří byli nevinně zastřeleni,kde bych mohl pro příště postaviti otazník, co s tebou, Slaviku bude, bude-li se taková věc opakovati, dej přísný rozkaz policii a četnictvu, aby teprve v případě nejkrajnějšího ohrožení použili střelné zbraně. (Sen. Klofáč: V Rusku stavíte každého ke zdi a nemáte kuráže postaviti se proti tomu, aby se nezneužívalo zbraní!) Pane kolego, předpokládám, že by u nás postavena byla ke zdi značná část členů zákonodárných sborů tohoto státu, kdyby se postupovalo jako v Rusku. Správně to vystihli v Osvobozeném divadle Voskovec a Werich: Když tam přijde Caesar a senátoři se proti němu pracují a on povídá: Pánové, někdo z vás tu krade a jeho jméno napsáno je na zdi senátu!Ť všichni se rozutekou. A dále v Caesarovi předseda senátu povídá: ť Nepůjdu do senátu, nepůjdu a nepůjdu. Na to Caesar: ťA pro diety si půjdeš?Ť — To půjdu. A proto tam různé čokoládové krále, různé provisionisty při nákupu vagónů, různé provisionisty při nákupu uhlí a tabáku staví ke zdi a staví ke zdi ty... (Sen. Klofáč: Také nespokojené dělníky! — Sen. Hubka: Jděte ke všem čertům do Ruska, když je tam takový blahobyt! — Sen. Kindl: Musíme dávati pozor, abyste to tady nerozkradli!)

Místopředseda dr Heller(zvoní): Prosím o klid!

Sen. Mikulíček (pokračuje): Pánové, dokazujte nám velezradu a rozklad, ale nedokážete nám nikdy, že jsme rozkradli veřejné pokladny, že jsme nezužitkovali válečné půjčky, že jsme nebyli pro zlodějny v Komerční bance, že jsme nebrali provise z uhlí, tabáku, vagónů, čokolády a za všecko, to nám nedokážete. Ať jsme podle vašich názorů rozvratným. elementem v tomto systému, ale nejsme zloději veřejných a státních peněz! Mluvíte o zlodějích v Rusku. Tam chytili 10 zlodějů, 5 je z nich komunistů, kteří byli organisováni a 5 je z nich bezpartajních. Co udělali v Rusku s těmi bezpartajními? Ti dostali 4 až 5 roků, ale komunisté všichni byli bezpodmínečně postaveni ke zdi. Proč? Je to sice brutální, ale správné, ty jsi komunista, rozešel jsi se s tou myšlenkou a proto ke zdi. Ty bezpartajní jsi kradl také. Šel jsi si tam pro chléb a proto budeš pár let v kriminále. Kdybyste z toto vyvozovali takové důsledky, jako se vyvozují v Rusku, potom ani jeden vlastenec by z této korupce nevylezl. U nás ale vidíme pravý opak. Včera jsme byli svědky v imunitním výboru toho, zač jsme odsuzováni. Jsme vydávání trestnímu stíhání, ale nedokážete nám, že jsme kradli uhlí, že jsme páchali atentáty. To je nesmysl, a my již dávno jako marxisté v dobách předválečných jsme odsuzovali individuelní atentáty, poněvadž ty nám nepomohou. Proč? Křičí se král je mrtev — ať žije král! Chceme takové změny, které by znamenaly odstranění bídy dělníků, bojujeme za to a poukazujeme dělníkům na příčiny jejich bídy, dokazujeme jim, že všecky ty sliby o druhé republice, všecky sliby o ostrově klidu a pořádku, všecky sliby o zlepšení situace jsou jenom přáním, že, dokud nebude odstraněna příčina té bídy,příčina vykořisťování člověka člověkem, dokud nebudou vyvlastněny velkostatkáři a půda dána do rukou pracujících dělníků, dokud nebude dáno to, co poctivé ruce vydělají, vybudovaly, továrny, hutě, domy, dotud není možno, aby dělníci se dočkali zlepšení svých poměrů. (Výkřiky sen. Klofáče a Kindla. — Místopředseda dr Heller zvoní.) Dobře jsem řekl ve Zlíně, kde jsem před půl rokem měl znemožněnou schůzi (Výkřiky sen. Klofáče.), že ten Jirka Stříbrný, pan K l o f á č nebo H a m p l by v Itálii nebyli možní. (Sen. Klofáč: To si vyprosím! Já jsem stál pod šibenicí!) Pane kolego, já jsem také prošel rakouské kriminály a nechlubím se s tím, vím, že jste měli jídelní lístky vaše daleko lepší než na př. kol. H a r u s na Borech, (Sen. Kindl: Nemáte nejmenšího práva!) vy jste tam měli jídelní lístky polední o několika chodech a mně, když jsem byl dvakráte na Borech navštíviti kol. H a r u s e, nedovolil mi tamní ředitel, abych mu tam nechal 50 Kč, aby si za ně mohl koupiti marmeládu na chleba. Takový rozdíl je mezi těmi vašimi a našimi kriminály. (Výkřiky sen. Kindla. — Sen. Klofáč: Já jsem si nechal něco zaplatiti? — Sen. Kindl: Co jste měl dřív a co máte teď? —Sen.Klofáč: Já jsem přišel o všecko! — Výkřiky sen. Kindla.- Sen. Klofáč: Zbabělče! — Sen. Kindl: Kde jste byl po celý rok? — Sen. Klofáč: Poněvadž nejsem lump, chtěl jsem, aby se to napřed vysvětlilo! — Hluk.)

Místopředseda dr Heller (zvoní): Prosím o klid! (Sen. Klofáč: Ještě vám řeknu, že Klofáč dal diety, které mu náležely, obci, 35.00O Kč! Ani haléře jsem si nenechal! Možná, že vy poctivci by jste to neudělali! — Hluk.)

Prosím o klid! To nejde, pánové!

Sen. Mikulíček (pokračuje): Vážení pánové, vy jste mne vyprovokovali svými poznámkami o poměrech v Rusku-(Výkřiky sen. Klofáče.) Já jsem je porovnával k poměrům zde, že včera bylí vydáni také dva měšťáčtí senátoři, ale ne proto, že bojovali na zlepšení poměrů pracující třídy, nýbrž že intervenovali ve prospěch defraudantů, kteří byli povinní zaplatiti statisíce na daních, kdežto my komunisté, které stále vydáváte, soustavně bojujeme za.... (Sen. Hubka: Pro sprostoty a urážky!) Pane kolego, čeho je kdo plný, to z něho leze, z valacha nelezou nikdy fialky. (Veselost. — Výkřiky sen. Hubky.) Já si nemohu pomoci, když vy jako inteligent neumíte debatovat. Jestli je stříleno v Horní Suché do utíkajících lidí, posekáno 12 žen a kopány ženy na zemi, jakou sprostotu tam spáchali komunističtí lide, když prostě ve prospěch Larische anebo Zajíčka, který utíká s 10 miliony, zakročuje policie, ale dělníci nesmějí se ani dorozuměti, jak postupovat na druhý den stávky a vy to nazýváte sprostotou. (Sen. Hubka: Surovost nemůžete nikomu vytýkati, poněvadž jste fackoval invalidu!) Prosím, řekněte mi to na chodbě. To je taková taktika dělnických vůdců, co tvrdí zde, hojí se říci na chodbě. (Sen. Hubka: Vy vytýkáte příděl, vždyť vy jste také dostal příděl a nedáte to zpátky!) Já jsem z válečných půjček 500 milionů nedostal. (Sen. Hubka: Bral jste příděl!) Vy jste prohlásili ústy svých vůdců, že tyto peníze vrátíte. Já říkám že vaše strana to byla. (Výkřiky sen. Klofáče.) A vy Se sám, pane K l o f á č i, prohlásil: Co jsme dostali, všechno vrátíme. Avšak dosud jste veřejně nevyúčtovali nic. Je fakt že válečné půjčky měla určitá politická strana, ale komunistická strana to nebyla, jest fakt, že ministr socialistické strany intervenoval ve prospěch Komerční banky za stotisícové palmáre, která zkrátila stát o 700 mil. Kč, to jsou fakta, a co jste si řekli a co jste si vytýkali, je úžasné, jak jste si vzájemně vytýkali provise z tabáku, to je vaší věci, abyste si tento účet vyřídili mezi sebou, ale nežalovali jste ani jeden ani druhý, proč dáváte obchod s tabákem do soukromých rukou, když máme dosti odborových radů, kteří se mohou poslati do Turecka za denní dietu KS 1.000.— a kdyby to stálo i 30.000 KS, je to lepší, nežli nechávat někomu 10% z nákupní ceny. Tak věci ve skutečnosti jsou. Zde pan kol. z Ostravy zapomíná na to, že se z Polska dováží 7 a 1/2 mil. tun uhlí, ačkoli horníci se propouštějí z práce a vy, jako vládní činitelé, kteří máte tři ministry ve vládě, nepřičiníte se o to, aby sem přišla předloha zákona, aby se toto uhlí nedováželo. Proč? Proč na tu otázku proč neodpovíte? Máte přece tolik moci... (Sen. dr Witt: Máme ministrům useknout hlavu? Co to mluvíte?) Postavím se proti nim, ale když my podáme návrh, bagatelisujete jej. Poměry jsou již takové. Když podáváme návrh, řeknete, že je demagogický a odmítnete jej. Pane kolego, všichni mluvíte a píšete o 9 miliardách dlužných daní, přirážkách a dávkách z majetku, ale když jsme při dani o zápalech navrhovali zde — návrh nesl mé jméno - v senátě, aby se proti defraudantům postupovalo stejně jako proti maloživnostníkům a malorolníkům, nazvali jste náš návrh demagogií a zdražili jste zápalky o 50%. Tak se děje s každým naším návrhem.

Faktem. je, že dělnictvo nemůže býti spokojeno s tím, co mu slibujete, ale vy nevedete do větší bídy jenom dělnictvo, 3/4 rolníků jsou před výprodejem, poněvadž jsou přímo okrádáni a dřeni bez nože. Co se děje v cukrovarském hospodářství, bramborářském, masném a chmelařském, nemá nikdy obdoby, nikde se nestane, aby při snížení cen surovin na 1/4 1/10 nebo i 1/20 jako u chmele, výrobek byl dražší. A důsledky toho jsou, že se již bouří nejen dělnictvo, nýbrž bouří se i živnostnictvo a rolnictvo a proto vy potřebujete zvýšený a zesílený aparát a proto vy jej musíte mít dnes, přes to, že stále křičíte o šetření.

Pan ministr H ů l a včera prohlásil v parlamentárním výboru, že je nutno restringovat stav zaměstnanců státních, že zatím se nebudou propouštět, ale že se budou vysazovat. Pan K r e j č í z lidové strany mluvil v rozpočtovém výboru, že je lépe snížiti plat státních zaměstnanců, než přivést státní pokladnu do takové situace, do které se dostala turecká pokladna, kde nebylo možno několik měsíců vypláceti gáže. A zde najednou přicházíte s návrhem zákona, který zvyšuje vydáni o 44 2/8 milionů Kč. Pro produktivní práci státních zaměstnanců na drahách, poštách, pozemních stavbách. není peněz. A má se ještě snižovat to, co už dnes nestačí na živobytí. Ale najednou na militérku peníze jsou, poněvadž všechny dřívější výzvy zklamaly, jak povídá důvodová zpráva parlamentní. Počítá se s tím, že je velká nezaměstnanost, že lidé, když se zlepši poměry déle sloužících, budou více ochotni déle sloužiti. Proto nabízíte déle sloužícím již po 8 letech služby pensi. Je vidět, že skutečně naše práce mezi proletariátem v nazírání na militarismus a na válku se ujala. To je vidět, že ti lidé již chápou, že místo 150 miliard Kč ročně na vydržování vojska na celé zeměkouli by bylo možno poříditi velmi mnoho užitečných věcí a nebylo by potřebí, aby matka v pekelném zoufalství a v bezmezné bídě musila své děcko vražditi, aby je neviděla pozvolna umírat, jak to čtete každou chvíli v novinách. To lidé chápou, i ti prostí vojíni, kteří z nezaměstnanosti přišli na vojnu a do nezaměstnanosti jsou vrženi při návratu z vojny. Zaručuje se pro déle sloužící po opuštění vojenské služby místo, anebo aspoň že se jim usnadní nalézti místo. Ale jak hledíte na tyto věci, o nichž jsem mluvil již v branném výboru, svědčí případ, že jeden úředník nemocenské pokladny, který tam byl zaměstnán 4 1/2 roku před nastoupením vojenské služby a měl nejlepší kvalifikaci, za 14 dní po svém příchodu z vojny byl propuštěn, ačkoliv přibrali nové 4 síly. Jeho propustili a napsali mu, že mu v budoucnosti přejí šťastný a veselý život. Výsměch ještě! 9. března byl z vojny propuštěn, dnes je 19. května a nemůže se nikde ujati, uchytiti. Otec bez práce, jedno děvče je kadeřnicí, z 5 lidí jedině ta kadeřnice pracuje. Ten chlapec, kterého vytrhla vojna ze zaměstnání, je nejen povinen 1 1/2 roku sloužiti na vojně, ale když se vrátí z vojny, ještě je odsouzen, aby byl bez zaměstnaný, kdežto ten, o kterém. komise řekla, že je neschopný pro službu vojenskou, vydělává toho půl druhého roku a sedí v tom místě dále.

Neuznali jste za nutné, když jsme o tom mluvili v branném výboru, aby se dalo do zákona, aby aspoň veřejné instituce, když nemáte odvahy donutiti soukromé podniky, byly povinny propuštěné vojíny bráti do svých služeb, zvláště když nerestringují a přijímají ještě nové síly.

Taková je dnes situace. My podáváme k projednávanému zákonu opravné návrhy. Navrhujeme, aby vojín měl ten minimální plat zajištěný, i když je na dovolené a event, i když je mnohdy provokací svého nadřízeného uvržen do trestu. Já sám jsem starý válečný invalida a vím, jak to působilo na muže 35letého, když jsem se měl jsem náhodou ve Vídni za 50 h denně soukromý byt — nrasil 22letému cuksfírovi hlasití, když jsem odcházel,nebo když jsem se zase vrátil. Není to ponížení pro občana, který vychovával už 6 děcek, před takovým holobrádkem, který získá z jakýchkoli důvodů těch několik hvězdiček? Kolikrát se stalo, že vojín nebo poddůstojník nižší šarže je vyprovokován k činu, který se kvalifikuje jako čin trestný. Dokázaly vám to případy z několika procesů, kdy i důstojnické čekatele nadřízení důstojníci, tedy také t. zv. inteligenti, trýznili tak nesnesitelně, až se to dostalo před vojenský soud. Co je to, když je vojín odsouzen křičeti před celou cimrou do otevřených kamen: Já jsem trouba, já jsem vůl, osel? Není to snižování lidství až do těch nejnižších mezí? Co je to, když je vojín odsouzen, aby zuby zvedal poplivanou patronu se země, když se mu dává trus pod nos, před ústa a takovým způsobem je většina vojínů vyprovokována k trestnímu činu? Je pravda, že také vojín přijde o jednu, dvě až tři hodiny pozdě z dovolené, ale většina činů je vyprovokována nadřízenými. A když je vojín odsouzen, sebere se mu i těch 1.50.Kč nebo 3 Kč, jak to stanovíte. Á proto navrhujeme, aby neztenčeně pobírali těch pár krejcarů, které spotřebují na špagát, kartáč, na krém, šňůru na pucování pušky atd. Navrhujete vojínům v nemocnici 25 hal. denně. Podívejte se, jak daleko 'bylo Rakousko před vámi? Rakousko dávalo polovinu žoldu v nemocnici, vy dáváte jednu šestinu. I kdybyste to valorisovali, pořád to ještě není těch 6 hal., které dostával v nemocnici vojín za Rakouska, pořád to nedostoupí 25 hal. Proto podáváme zde několik opravných návrhů. Je pravda, že všecky naše návrhy, jako vždy, budou nazvány demagogické, protistátní, neproveditelné. Chápeme ovšem, že jsou neproveditelnými s hlediska udržení armády, která zde není proto, aby hájila pracující lid, nýbrž právě proto, aby, když přijde rozkaz od imperialistické Čtyřdohody, hájila imperialistické zájmy západních mocností, která je zde dokonce proto, aby se jí používalo v boji hladového a zoufalého dělníka proti defraudantům daní, proti miliardářům, když chtějí vyhoditi hladovějícího dělníka z práce a zkrátiti mu mzdy.

Podáváme tento resoluční návrh:

Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým by byl zrušen zákon ze dne 8. dubna 1927, č. 56 Sb. z. a n., a vojínům znovu poskytnuto všeobecné volební právo.

Pánové, proč se tak bojíte poskytnouti vojínům volební právo? Lístek volební je nebezpečný v rukou vojína, ale puška, handgranát, letadlo, otravná, zápalná bomba není nebezpečná v jeto rukou? Že se v kasárnách obyčejně zjevil i rudý rarášek, na tom máte zásluhu vy a váš režim. Nám se nepodaří přesvědčiti na př. vůdce a pány ze socialistických stran o nutnosti komunismu za nic. Proč? Poněvadž jim nic nechybí. Mohl bych mluviti jako Jan Zlatoústý do dr Preise, aby se stal komunistou, nebude to nic platné (Veselost), ale kdyby snad viděl, že se hroutí tento režim, první by letěl do Moskvy, aby se dohodl, že on bude říditi finance v příštím komunistickém státě. Což pak myslíte, že hlasování pro komunisty je důsledek umění řečnického nebo redaktorského? Nikoli, to je výsledek hospodářských poměrů, výsledek zbídačování pracující třídy, a ten člověk to projevuje hlasovacím lístkem. Hlasovací lístek je projevem. jeho mínění o tom, v čem jest odsouzen žíti. Proto, jestliže odmítáte dáti vojínu hlasovací volební právo, nemluvte o demokracii. Považujete vojína za největší oporu tohoto státu, ale vyřazujete jej z občanského práva. (Výkřiky: A co v Rusku?) V Rusku mají vojíni hlasovací právo. Račte se informovati, že táni mají vojíni volební právo, že si sami volí své představené a dokonce spravují kasárna volenými vojenskými radami.

Dále navrhujeme:

Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým by vojínům byl zaručen svobodný výkon práva shromažďovacího, spolčovacího a tiskového, jakož i právo volné četby.

Samozřejmě vy se tomu smějete, poněvadž by to byl podle vašeho názoru hotový rozvrat v armádě. Ale vy tvrdíte, že nestačí, aby voják byl zpracován jen dresurou discipliny, že hlavní, co prohrává a vyhrává vojnu, je duch vojáka, jeho smýšlení, jde-li tam jako robot a otrok na rozkaz, nebo jde-li tam z přesvědčení, že hájí věc dobrou a obětuje sama sebe, když vidí, že celek jeho smrtí získá. Za Rakouska, kdy byl jenom robotem, řekl si: čert vezmi celý pluk, jen když já se zachráním, kdežto když Bude míti zájem na věci, pro niž se bude vésti válka, bude si vědom, že se i sám musí obětovati, aby nepadli dva, tři nebo čtyři druzí. Vojínům seberete volební právo, volně čísti. Oni mohou čísti Stříbrného listy, jak ptáček zašveholil, jak bylo cosi ukousnuto, jak se jedí pečené děti, jak mordoval Větrovský, mohou čísti sebe větší nesmysly, ale nemohou čísti rozumný rozbor lidské společnosti, jak se dělí na třídu vykořisťovatelů a vykořisťovaných, jak se mají vykořisťovaní brániti, aby se sebe shodili vládu vykořisťovatelů, a pak chcete, když většinu vojínů seženete z nezaměstnanosti, z bídy, aby měli ducha k hájení pořádku, který je odsuzuje k bídě, hladu, zoufalství a sebevraždám. Mluví se o ostré disciplině rakouské, ale vezměte percentuálně počet sebevražd, za trvání tohoto státu a za Rakouska. Pánové, vím velmi dobře, jak vy starší, kteří jste seděli v rakouském parlamentu, jisté dělali kravál při každém případu sebevraždy vojína a obzvláště tehdy, byl-li to vojín český, a když byl donucen k sebevraždě německými nebo maďarskými nadřízenými. A dnes musíte konstatovati, že téměř 400 mladých mužů vzalo si život za trvání tohoto státu a v tom seznamu, který nám dalo ministerstvo národní obrany o příčinách sebevražd vojáků,není z příčiny týrání zaznamenána sebevražda ani jedna.

Vážení! Je-li voják občanem, je nutno, aby se mu dalo právo, aby mohl se volně shromažďovati, aby mohl se volně spolčovati a čísti to, co sám za dobré uzná.

Další náš resoluční návrh zní: Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž se zrušuje vojenské soudnictví a vojínové se podrobují obecným soudům.

Myslím, že pokud se týče říznosti, obecné soudy v Československu stačí. Každý reakcionář může s touto řízností obecných soudů v Československu býti spokojen. Není potřebí zostřeného vojenského řízení a vojenského soudu, o němž Havlíček již před 80 lety pravil, že je to samec, který soudí jen se práší, a že má všechny paragrafy v jedné patrontaši. Soudí libovolně, podřízený musí bezpodmínečně býti odsouzen. třeba se bránil útisku nadřízeného. Víme, s kým máme čest jednati, víme, že pod pláštěm ochrany státu a pod pláštěm. ochrany vlasti budete soustavně vydávati čím dále. tím reakcionářštější zákony zde v parlamentě a je uplatňovati. Přirozeně, že hájíte zájem svůj, neboť máte na zřeteli jen vlastní blahobyt a stejně i vůdcové socialistických stran, kteří s tímto právním řádem žijí nebo padají, poněvadž v jiném právním řádě nebudou míti podklad pro existenci. To již dnes ví veliká část pracující třídy, která pracuje, aby nejen tento shnilý řád, ale všechny jeho opory byly odstraněny. (Potlesk komunistických senátorů.)