Čtvrtek 3. listopadu 1932

Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, Kahler.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

100 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Bechyně, dr. Beneš, Bradáč, dr. Czech, Černý, dr. Dérer, inž. Dostálek, dr. Franke, dr. Hodža, dr. Matoušek, dr. Meissner, dr. Spin a, dr. Šrámek, dr. Trapl.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Předseda dr. Soukup zahájil schůzi v 16 hod. 42 min.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Bergmanovi, Hajníkové, Kellovi, Langerovi, Lokotovi, Pilzovi, Ad. Scholzovi, Fr. Scholzovi, Stržilovi, Vranému, Vydrové; dodatečně za minulou schůzi sen. Dundrovi; na týden sen. Rovňanovi, Sáblíkovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu senát hlasováním dal dovolenou sen. Ďurčanskému na 10 dnů a sen. Nedvědovi do konce listopadu.

Rozdané tisky.

Zpráva tisk 903.

Odpovědi tisky 904/1, 904/2.

Interpelace tisky 905/1, 905/2.

Zápis

o 165. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 20. října 1932.

Zápisy

o 166. až 168. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

 

Předseda (zvoní): Předsednictvo senátu došel připiš předsedy vlády ze dne 30. října 1932, č. j. 4415/909 S-32 m. r., týkající se ustavení vlády a ze dne 3. listopadu 1932, č. 4473/1075 S-32 m. r., týkající se jmenování náměstka předsedy vlády.

Žádám pana zapisovatele sen. Navrátila, aby přípisy tyto přečetl.

Zapisovatel sen. Navrátil (čte):

Č. j. 4415/909 S-32 m. r. V Praze dne 30. října 1932.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky přijal rozhodnutím ze dne 24. října 1932 podanou demisi vlády Františka Udržala a pověřil předsedu vlády i ostatní ministry vedením vládních věcí, pokud nová vláda nebude ustavena.

Dekretem ze dne 29. října 1932 zprostil pak pan president republiky předsedu vlády Františka Udržala i ostatní resortní ministry dalšího vedení vládních záležitostí a jmenoval mne předsedou vlády a pověřil řízením ministerstva pro zásobování lidu a zároveň jmenoval poslance dra Edvarda Beneše ministrem věcí zahraničních, dra Ivana Dérera ministrem školství a národní osvěty, dra Alfréda Meissnera ministrem spravedlnosti, dra Josefa Matouška ministrem průmyslu, obchodu a živností, Rudolfa Bechyně ministrem železnic, dra Emila Frankeho ministrem pošt a telegrafů, inž. Jana Dostálka ministrem veřejných prací, dra Milána Hodžu ministrem zemědělství, Bohumíra Bradáče ministrem národní obrany, dra Ludvíka Czecha ministrem sociální péče, dra Františka Spinu ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, dra Jana Šrámka ministrem pro sjednocení zákonův a organisace správy, zemského presidenta Jana Černého ministrem vnitra a guvernéra dra Karla Trapla ministrem financí.

Jmenovaní složili slib na ústavu do rukou pana presidenta republiky dne 30. října 1932.

O tom kladu si za čest učiniti sdělení.

Předseda vlády: J. Malypetr v. r.

Č. j. 4473/1075 S-32 m. r. V Praze dne 3. listopadu 1932.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Vláda republiky Československé zvolila ve své schůzi, konané dne 2. listopadu 1932, podle ustanovení §u 71 ústavní listiny náměstkem předsedy vlády ministra železnic Rudolfa Bechyně.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Předseda (zvoní): Dovoluji si představiti vládu senátu Národního shromáždění.

Ke slovu se přihlásil pan ministerský předseda, uděluji mu je. (Výkřiky senátorů strany komunistické. - Potlesk.)

(Zvoní): Prosím o klid!

Slovo má pan předseda vlády.

Předseda vlády Malypetr: Slavný senáte! Nově jmenovaná vláda republiky, vzešlá za součinnosti, spolupráce, spoluzodpovědnosti a rovnocennosti všech složek dosavadní většiny (Výkřiky komunistických senátorů. - Předseda zvoní.), stojí - jako vláda předešlá - před úkoly, -které ze dne na den jsou vážnější a těžší.

Všeobecná hospodářská tíseň projevila své líčinky také v hospodářství státním, které vykazuje všude velké schodky v běžném hospodářském roku (Výkřiky komunistických senátorů. - Předseda zvoní.) a zvyšuje starosti o budoucnost. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Předseda vlády Malypetr (pokračuje): Pane předsedo, vzhledem k mému zdravotnímu stavu prosím, aby pan -náměstek předsedy vlády pokračoval mým jménem v projevu vlády. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Uděluji tedy slovo panu náměstkovi předsedy vlády, ministru Bechyňovi.

Náměstek předsedy vlády ministr Bechyně: Státní příjmy klesají s přesnou úměrností k ztlumenému hospodářskému životu. Vydání státní má však tendenci vzestupnou především pro nutné náklady na zmírnění následků velké nezaměstnanosti v průmyslu. (Výkřiky komunistických senátorů. - Předseda zvoní.)

Není příkladu v dějinách pro stav, v jakém je této doby světové hospodářství, a není možno utěšovati se teorií o občasném střídání konjunktur a krisí.

Je proto nutno dívati se zpříma na tvrdou skutečnost, která prokazuje, že jsme v údobí hluboké poruchy vzájemných hospodářských vztahů, jež byly ve svém dlouholetém a klidném vývoji rozvráceny světovou válkou. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Nesmí nikdy býti zapomenuto, že zničila nejen miliony lidských životů, ale i nespočitatelné množství hodnot hospodářských i mravních.

Krátká doba zvýšeného hospodářského ruchu a blahobytu v letech 1926 až 1929 bude po delším časovém odstupu posuzována jako hospodářský omyl, jimž procházel život národů v bezstarostném sebeklamu o úplném odčinění katastrofálních následků světové bouře z let 1914 až 1918.

Po tvrdém procitnutí z tohoto omylu vrací se svět k poznání, že základem spořádaného hospodářského života je jeho vyrovnanost - rovnováha mezi příjmem a vydáním. Kdekoli převyšuje příjem vydání, vzrůstá blahobyt, v opačném případě hrozí úpadek. To platí také pro hospodářství státní, a to tím více, čím pronikavější je vliv státu na život občanů a naopak. (Výkřiky komunistických senátorů. - Předseda zvoní.)

Hospodářství schodkové, jež lid výstižně nazývá hospodářstvím od desíti k pěti, zahubilo nakonec vždy hospodáře a často i podnik. V hospodářství státu ohrozilo by základy neodvislosti státní a vedlo by k rozvratu všeho hospodářství soukromého. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Vláda pokládá proto za nejpřednější svoji povinnost uvésti do rovnováhy finanční hospodářství státní. Poněvadž míra snesitelného zatížení obyvatelstva je téměř dovršena, je nutno přistoupiti k podstatnému, byť i tvrdému, snížení státních vydání. (Výkřiky komunistických senátorů.) S jakými obtížemi je při tom potřebí počítati, vysvítá z několika čísel pravděpodobného rozpočtu vlastní státní správy. Rozbor těchto čísel bude pro veřejnost podkladem pro správné posuzování skutečnosti, ale zároveň také obranou proti zkreslování pravdy, ať úmyslnému, ať neúmyslnému. (Výkřiky sen. Kindla.)

Vydání vlastní státní správy, po vykonaných již některých věcných i osobních úsporách, činiti bude pravděpodobně 9.177 mil. Kč. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Předseda zvoní.) Z nich připadá má vydání osobní asi 4.155 mil. Kč a zbytek 5.022 mil. Kč na vydání věcná. Poněvadž v těchto je obsažena položka 1.870 mil. Kč na zúrokování státního dluhu, zbývají jen dvě změnitelné skupiny, a to vydání osobní 4.155 mil. Kč a vydání věcná 3.152 mil. Kč. (Výkřiky sen. Mikulíčka a sen. dr. Witta.)

Předseda (zvoní): Pánové, prosím znovu o klid! My máme právo i povinnost slyšeti prohlášení vlády, a prosím, aby svoboda slova nebyla v tomto shromáždění tímto způsobem rušena. (Hlučný potlesk. - Sen. Mikulíček: My máme právo dělat poznámky!) Ale slušným způsobem a nepřerušovat řečníka. Bude debata o tomto prohlášení a každý má v této debatě možnost uplatniti své stanovisko. (Sen. Mikulíček: Předseda má řídit schůzi a ne řečnit!) Já mám právo řídit schůzi a já ji také řídím. Protestuji proti přerušování schůze. (Výkřiky sen. Hakena.) Slovo má pan náměstek předsedy vlády.

Náměstek předsedy vlády ministr Bechyně (pokračuje): Poněvadž proti pravděpodobným řádným vydáním lze očekávati asi 8.027 mil. Kč řádných příjmů, bude pravděpodobně schodek vlastní státní správy asi 1.150 mil. Kč, které bude potřebí na vydáních ušetřiti. Kdyby to mělo býti uspořeno jen na vydání věcném, bylo by nutno snížiti je téměř o 40%. Nebude-li to přes nejlepší snahu možno, nezbude než přikročiti ke snížení vydání osobních, jež ve svém celku činí částku mi naše poměry nepřiměřeně velikou. (Sen. Haken: Uvidíme, oč snížíte rozpočet ministerstva národní obrany! - Výkřiky komunistických senátorů.)

Aby nevzniklo nedorozumění, je nutno připomenouti, že kromě již uvedených vydání osobních ve vlastní státní správě, činí vydání osobní ve státních podnicích 3.533 mil. Kč a náhrada platů učitelstva národních škol asi 1.050 mil. Kč. Úhrn všech nákladů osobních včetně pensí, placených z pokladny státní a podniků státních činí ročně 8.738 mil. Kč.

Vláda předešlá i zástupci většiny před jmenováním této vlády zabývali se touto otázkou co nejsvědomitěji a dospěli k přesvědčení, že bude pravděpodobně nutno předložiti zákonodárným sborům osnovu zákona, jímž bude zabezpečena úspora také na osobních vydáních točně aspoň 600 mil. Kč se souběžnou platností píro osobní vydání samosprávných svazků, a to na dva roky. Vláda je přesvědčena, že za pomoci parlamentární úsporné komise, jež zahájí svoji činnost, jakmile bude uskutečněn příslušný projednávaný zákon a za pilné spolupráce komise pro reformu veřejné správy, kterou bude potřebí doplniti znalci z praktického života, bude možno vrátiti se k nynějšímu stavu, ovšem s podmínkou, ze přirozeným úbytkem dojde k podstatnému snížení počtu zaměstnanců. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Je samozřejmo, že podle týchž zásad bude také postupováno při rozpočtu státních podniků.

Vláda předloží potřebné osnovy zákonů jak pro zabezpečení nutných úspor, tak pro opatření úhrady mimořádných vydání jednak dříve, jednak nejpozději s osnovou finančního zákona a rozpočtu.

Vyrovnané hospodářství státní jest jediným bezpečným podkladem zdravého hospodářského života všeho obyvatelstva. Chrání jeho nejcitlivější nerv - měnu - přede všemi otřesy a uskoky. Pevná stálost měny upevňuje důvěru, zapuzuje obavy ustrašených a zesiluje spořivost, která je nejvydatnějším a nejspolehlivějším pramenem, rozmnožujícím národní jmění. Z důvěry roste chuť k práci a k podnikání: obojího je nám na výsost potřebí.

Vláda očekává také - jako přirozený následek pořádku ve státních financích - zvýšený ruch na peněžním trhu, jeho větší plynulost a velmi podstatné zlevnění úvěru jak pro podnikání veřejné, tak zemědělské, průmyslové i živnostenské vláda vykoná vše, čeho k tomu potřebí.

Vláda bude pilně se obírati obtížným problémem zpředu zmíněné poruchy hospodářských vztahů a bude se starati o jejich postupnou úpravu, aby znovu ožila kupní schopnost zemědělství a dělnictva, která - zejména za nynějšího obmezování mezinárodního obchodu - poskytuje jedinou možnost pro podstatné zmírnění krise průmyslové a zmenšení nezaměstnanosti. Jak naléhavá je potřeba úpravy těchto poměrů, prokazuje nejlépe srovnání cen, převedených na zlatou paritu, dvou nejdůležitějších životních potřeb: (Výkřiky sen. Mikulíčka.) žita a uhlí. Velkoobchodní cena 100 kg žita je této doby 78% a 100 kg uhlí 168%, koksu 205% ceny předválečné. Bylo by možno uvésti řadu příkladů, sice méně křiklavých, ale přes to prokazujících, že za takových poměrů nelze dospěti k trvalému ozdravění hospodářského života. Při úvahách o vhodných prostředcích k nápravě je nutno přihlížeti ke všem vlivům, které ozdravovací proces vyrovnání cenového zdržují. (Výkřiky. - Předseda zvoní.) Bude potřebí přezkoumati zejména vliv kartelů i činnost meziobchodu. Nikdo nebude při tom míti na mysli řádnou a svědomitě vykonávanou činnost zprostředkovatelskou od výrobce k spotřebiteli, ale výstřelkům jak hospodářství kartelového, tak činnosti obchodní bude nutno postaviti hráze. (Výkřiky senátorů strany komunistické. - Předsedu zvoní.) Při tom vláda nepomýšlí na opatření, jež by řádné podnikání, ať výrobní, ať obchodní jakýmkoli způsobem ohrožovalo.

Vláda doufá, že oživením hospodářského ruchu jak vnitrostátního, tak - pokud poměry tomu dovolí - i mezinárodního, podaří se snížiti nezaměstnanost. Pokud toho nebude dosaženo, bude vláda starati se o to, aby vhodnými a zejména účelnými investicemi, financovanými jednak státem, jednak veřejnoprávními korporacemi, poskytnuta byla nezaměstnanému dělnictvu práce. (Výkřiky senátorů strany komunistické.)

Bude potřebí učiniti vhodná opatření, aby také svazky samosprávné mohly na tom spolupracovati.

Stoupající počet nezaměstnaných a vzrůstající náklad na podpory vyžaduje bedlivé pozornosti. Je potřebí stálé a poctivé svědomitosti všech orgánů pověřených prováděním podpory o nezaměstnané, aby podpory dostalo se tam, kde je ji největší potřeba, tak, aby nebylo zoufalého hladu a aby nehynuly nejnevinnější - děti.

Pan předseda sám se domnívá, že tato nadmíru těžká doba, v níž je tolik nezaviněné bídy, probudí živý a účinný soucit u všech, kdo žijí v nadbytku, že obměkčí i nejzatvrzelejší sobectví a k pomoci, na níž rozum sám nestačí, vzkřísí lidské srdce. Pan předseda doufá, že v každé obci republiky, ať vesnici, ať ve městě, nalezne a dohodne se několik dobrých lidí, kteří v pomocných výborech dobrovolníků lidskosti budou opatřovati pomocné prostředky všude, kde lze z nadbytku snadno postrádati, a budou tím doplňovati pomocnou akci státní s pravým pochopením a bez ponižujícího almužnictví. (Výkřiky senátorů strany komunistické. - Předseda zvoní.)

Slavný senáte! Vláda republiky je si vědoma cele rady i jiných úkolu, jez bude potřebí postupně řešiti, a vynasnaží se s největší pílí připraviti včas a co nejúčelněji uspořádání všeho, čeho bude potřebí. Pokud politiky zahraniční se týče, bude vláda postupovati stejně, jako tomu bylo dosud, na ochranu a upevnění míru a k dorozumění národů jak politickému, tak hospodářskému.

Svým těžkým úkolům by však nedostála, kdyby nemohla se opírati o důvěru a spolupráci obou zákonodárných sborů.

Účelným rozdělením práce na obě sněmovny a soustavnou součinností vlády při jednání ve výborech bude často možno dosáhnouti dohody i v názorech značně protichůdných. Zákonodárným sborům bude tak poskytnuta příležitost k těžší, ale i k odpovědnější práci.

Tyto v hrubých obrysech vylíčené názory a úmysly vlády mají býti pro veřejnost podkladem pro správné posuzování a hodnocení skutečného stavu, v němž žijeme, a pro oživení společné odpovědnosti všech. (Výkřiky sen. Kindla.) Pan president republiky připomněl v jednom ze svých proslovů kratičké, ale výstižné anglické přísloví: Jsme všichni na jedné lodi. - Na této lodi u vesel a u kormidla je vláda a zákonodárství. (výkřiky sen. Mikulíčka. - Předseda zvoní.)

V divokém vlnobití a dravých proudech doby je potřebí mužné odhodlanosti a všech sil.

Pan předseda vlády je přesvědčen, že tuto odhodlanost i sílu má nejen vláda a zákonodárské sbory, ale i všechen lid republiky. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Byl mně podán ve smyslu §u 65 jedn. řádu návrh sen. Donáta, Filipínského, dr. Kloudy, dr. Hellera, Kahlera, dr. Reyla, Votruby a druhů na zahájení rozpravy o vládním prohlášení a návrh sen. Hilgenreinera, dr. Budaye a druhů o zahájení debaty.

Žádám pana tajemníka senátu, aby návrhy tyto přečetl.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Návrh sen. Donáta, Filipínského, dr. Kloudy, dr. Hellera, Kahlera, dr. Reyla, Votruby a druhů ve smyslu §u 65 jedn. řádu:

Navrhujeme, aby o prohlášení pana ministerského předsedy zahájena byla rozprava ve příští schůzi senátu.

Návrh sen. dr. Hilgenreinera, sen. dr. Budaye a druhů:

Navrhujeme, aby o prohlášení vlády byla zahájena debata.

Předseda: Kdo s těmito návrhy souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené návrhy se přijímají.

Budeme nyní projednávati pořad, a to:

Zprávu imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Ružomberku ze dne 18. dubna 1929, č. j. TI X. 7/28/14, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Janíka pro přečin pomluvy podle §§ 13, odst. 11, č. 1 a 2, §u 9, č. 6 zák. č 1. XLI. z r. 1914 (č. 9809/1929 předs.) - Tisk 841.

Zpravodajem je pan sen. dr. Havelka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Slávny senáte! V Žiline vychádzajúcim a v Ružomberku tlačenom periodickom časopise "Hlas Slovenských Železničiarov", ktorého zodpovedným redaktorom je František Ferdinand Závodský v Žiline, bol uverejnený v čísle 15, zo dňa 1. srpňa 1928 ročníku VIII. na strane 2, pod rubrikou "Rašpľa" článok nadpísaný "Napoleonské chvastúnstvo".

V tomto článku píše pisateľ medzi iným o L. Neytsebesovi:

Myslí o sebe, že je opravdu maliarom písmen a on je veru iba biednym fušerom slovenčiny. Že by sa on rozumel svojmu remeslu, to by mu sotva uveril akýkoľvek laik, ak si doopravdy všimne jeho práce.

Pochybné je i to, že by sa kedy bol tomu remeslu učil, avšak ak by sa bol učil opravdu dajaké remeslo, potom by bol od priemyselnej spoločnosti obdržal i riadny výučný list, ktorého p. Neytsebes postráda a pretvaruje svoje vyučenie dajakým falzifikátom, ktorý mu vymohol dobre zaplatený advokát.

Keď sa potom s tým jeho stokovým chvastaním pokladá za takého výtečného odborníka, musí považovať tiež za samozrejmé, aby jeho prácu previedli iní jeho kolegovia a on, ako na pána sluší, iba falinguje a zaháľa. Aby odvrátil pozornosť svojho predstaveného a zahalil svoje darebáctva a neschopnosť, preto chytá sa opravdu panského huncútstva a dielmajstrovi žaluje na svojich spolukolegov, že vraj len vtedy pracujú usilovne, keď ich vidí dielmajster, ale keď ich on nevidí, vtedy vraj nič nerobia! Keď zo stránky spolukolegov bola mu táto neslušnosť a toto -drzé cigánstvo vytknuté.

"... Slušných kolegov Slovákov a tiež aj Čechov žiadame, aby sa primerane chovali voči tomuto zradcovi dielenského robotníctva."

Alois Šebestén, železničiar z Nov. Zámkov tvrdí, že tento článok sa na iného vzťahuje a že tvrdenie v ňom uvedené sú také, že v páde ich pravdivosti daly by príčinu k zahájeniu trestného a disciplinárneho pokračovania proti nemu a vydaly by ho všeobecnému opovrhnutiu, pretože je tam označený za falšovateľa listiny, hĺbavého človeka a zradcu robotníctva a že teda jeho obsah vyčerpáva skutkovú podstatu prečinu osočovania cestou tlače dľa §u 1, 3, odst. II., č. 1 a 2. §u 9, č. 6 zák. čl. XLI./1914 a žiada potrestanie vinníkov.

Riaditeľstvo štátnych dráh v Bratislave Aloisovi Šebesténovi povolenie ku trestnému stíhaní u zodpovedného redaktora Františeka Ferdinanda Závodského a pisateľa inkriminovaného článku udelilo.

Štátny zástupca zastupovanie žaloby prevzal.

Zodpovedný redaktor František Ferdinand Závodský označil ako pisateľa toho článku Janíka zo Sučian, ktorý je senátorom Národného zhromaždenia republiky Československej.

Ježto tu jde o přečin pomluvy, tedy o čin trestný povahy soukromoprávní, není důvodu, proč by neměl býti dán průchod trestnímu řízení a imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Janíka pro přečin pomluvy podle §§ 1. 3, odst. II., č. 1 a 2. §u 9, č. 6 zák. čl. XLI. z r. 1914.

Předseda: Uděluji slovo panu sen. Janíkovi.

Sen. Janík: Slávny senát! Keby nebolo mojich imunitiek, snáď bysme sa dnes ani neboli sišli. (Výkřik sen. Kindla.)

Slávny senát! Náš spoločenský život je celý chorý, nezdravý, a potreboval by dobré injekcie. To je stopercentne tuberkulózny život v našej československej politike. Práve predvčerom, včera a dnes čítame v časopise, že už sám pán prezident má obavu o Československú republiku, že nemá na koho sa opierať. Vážení pánovia! To je moment, nad ktorým by sa každý vedúci politik v republike a každý pán minister mal pozastaviť a rozmýšľať nad týmito slovami, ktoré pán prezident vyslovil k Exekutíve štátnych zamestnancov. (Hlasy: Jenže to není pravda!)

Pán František Peroutka práve začína vydávať svoje spisy o politike a o vzniku Československej republiky. Myslím, že niektorí ste si prečítali, čo v tých spisoch stojí a čo tam bude ďalej uvádzať. Páni by si mali všimnúť poznámky pána Peroutku.

Čo sa týče môjho vydania, ja pôjdem pred súd a tam si svoje poviem. Žiaľ bohu, odpolitizovať by sa malý úrady verejné, obzvláště železnice. Pri železniciach panuje teror odborových organizácií, a nebyť tohoto teroru, neprišlo by k takým veciam a nepísaly by sa také články. Práve spomenutý, ač nebol pomenovaný jeho menom, ťahal to na seba a zažaloval článok, lebo mu to diktovala jeho odborová organizácia, aby žaloval. A konečne mám dáta, že čo bolo v článku napísané, je vskutku pravda, že sa nevyučil remeslu, že sa začal učiť, ale nedoučil sa a dostal cestou jedného advokáta výučný list.

Ale my máme na Slovensku velice mnoho takých prípadov. Vezmime prípad inž. Bureša vo Zvolene. Vážení páni, aká trápna vec to bola pre ozajstného inžiniera, kde 12 rokov bol na špici takého veľkého podniku, takého závodu ako je vo Zvolene, jednoduchý klampiar za inžiniera sa vydávajúci, ktorý bol v stave oklamať železniční správu, lebo sa to povrchne bralo. A teraz práve na ukrajinskom úrade zasa zistili akéhosi Hanuša, podvodníka, zasa za inžiniera sa vydávajúceho, ktorý inžinierom vôbec neni. A takých prípadov by bolo veľmi mnoho.

V hlavnej dielni vo Vrútkach bol mladý Čech prijatý ako zámočník. Mal jednu obecnú školu v Čechách skončenú. Bolo vyhlásené, kto má 5 obecné školy alebo 4 meštianky alebo gymnáziá a je vyučený zámočníkom, že môže sa hlásiť do dorastu strojvodcovského. Tento mladík falšoval svoje školské svedectvo, z jednotky napísal trojku a chcel sa dostať na stroj. Keď to bolo prednostovi predložené, videl, že je to falšovaný doklad, jednoducho ho vyhodil zo služby miesto toho, aby bolo trestné pokračovanie proti nemu vedené. Riekol mu: Berte sa a practe sa! - a chlap sa ztratil. Čo sa stalo po 2 rokoch? Býv. prednosta bol preložený do Prahy, nastúpil druhý prednosta. Chlapík sa uchádzal o miesto zpäť a riaditeľstvo ho zamietlo, lebo vedelo, že falšoval doklad. Odborová organizácia postúpila vec do Prahy a jeden významný senátor - nechcem ho menovať - bol podvedený, lebo tento senátor by si túto funkciu nevzal, aby išiel do ministerstva prosiť za taký prípad. (Výkřiky.) Ten senátor bol podvedený, vážení páni. Ja nechcem meno riekať. Na ministerstve vedia, kto to bol, lebo náhodou som sa dotazoval na to a pán min. radca, ktorému som vytkol toto, že Slováci, majúci schopnosti sú vyhadzovaní na ulicu a prijímajú sa takí podvodníci, riekol mi, ktorý pán intervenoval zaň. Tento pán bol k tomu zneužitý.

Vážení páni, nejaký Ukrajinec Merbut či Narbut, legionár bez legionárskeho preukazu, maturant bez maturity, ale "obrsokol", bol prijatý k poštovému úradu do Užhorodu, z Užhorodu prijatý do Zemplina, do Malšíc. Tam pod jeho prsty, lebo bol sám v úrade, okolo 50.000 Kč zmizlo. Vyšetrovalo sa, ale nič sa nenašlo. Zistil sa schodok a on neriekol, že on ho vzal. Vážení priatelia, preložený bol z Malšíc do Michaloviec. Tam začal páchať veci nedôstojné pre poštového úradníka. Konečne na naše zasiahnutie bol preložený do Pardubíc a teraz oblažuje Pardubice na poštovom úrade.

Vážení páni, my píšeme a kritizujeme obyčajne prehmaty jednotlivých úradníkov, železničných zamestnancov, ktorí prišli na Slovensko vypomáhať. Mám takého jedného z Vyšnej Radvanky, je to Celestín Hynú, traťmajster. Ten človek prijímal len takých ľudí, ktorí mu nosili kurčatá, husy, sliepky, mlieko a maslo. A toho, kto to nenosil, jednoducho vyhodil. Zasa stála za ním odborová organizácia. A, vážení páni, keď títo ľudia už konečne.... (Sen. Kindl: Aféristi!) teda aféristi, ktorí svojim deťom odopreli kúsok masla, prestali mu kurčatá a vajce dávať, vyhodil ich na dlažbu. Boli vyhodení zo železničnej služby.

Objavil sa článok v "Hlasu slovenských železničiarov", kde bolo dopodrobna zistené a potvrdené patričnými, čo Celestín Hynk porobil, a tu zažaloval článok, pri súde to prehral. Dňa 11. novembra 1929 krajský súd v Ružomberku oslobodil patričného redaktora, aj patričného pisatelia článku. A v rokoch 1929 aj 1932 viete, čo sa s tým pánom stalo, ktorý mal hneď dostať disciplinárku? Do dnes nič. Dali ho na zdravotnú dovolenú a po zdravotnej dovolenej teraz ho konečne penzionovali. My sme išli po kolenách a nohy sme si mohli zodrať, ale riaditeľstvo nič s ním nespravilo. Teraz ide do penzie a ľudia sú vyhodení na dlažbu, otcovia rodín, ktorí ešte pred válkou pracovali u železnice a títo nemôžu dostať zadosťučinenie.

Mali sme takéhoto traťmajstra v Šuranoch. To bola trojica, ktorá ohrozovala poriadok v Šuranoch. Bol to Volek, Pokorný a Oravec, a boli to ešte k tomu alkoholici. Jednému robotníkovi... (Sen. Zimák: To je zneužívanie tribúny! Zrovna takí alkoholici, ako vy ste!) Možná ako vy!

Prosím, tento Oravec bol Slovák....

Předseda (zvoní): Prosím pana senátora, aby se držel věci.

Sen. Janík (pokračuje): Ale stála za ním odborová organizácia a tu keď pán prezident svojho času išiel z Topoľčianok do Šurán, zavrel výhybku a nechcel pustiť vlak. Museli ho sháňať, až chlapa našli, a prosím, takému chlapovi sa nič nestalo, lebo stála za ním odborová organizácia. To sú nezdravé pomery a tieto je treba liečiť.

Ešte niečo. Takýchto prípadov my máme veľmi mnoho. Bol som upozornený na jediného prednostu, že pán prednosta poškodil štátnu pokladnicu, o 100.000 Kč. Ja som sa najprv presne informoval u druhého pána, či je to pravda, či s tým môžeme í si. Išiel som na riaditeľstvo železníc, hlásil som to a žiadal som, aby k tomuto človeku hneď prišla revízia. Riaditeľstvo neurobilo nič. Išiel som do ministerstva k bývalému pánu ministru Najmanovi. Pán minister Najman mňa vypočul a povedal mi: Pošlite človeka s chrbtovou kosťou na ten a ten úrad a dajte zistiť, lebo tu hodnoverní ľudia hovoria o istom obnose. Do dneška sa to vyšetruje. Konečne sme napísali článok, že tomu pánu prednostovi 100.000 Kč chybí. A viete čo? Žaloval ten človek? On mal právo žalovať, ale nežaloval. A bolo jeho meno uverejnené celé a celý obnos, a do dneška nežaluje. Stály za ním odborové organizácie. (Sen. Hlávka: Ale které?) Odborové organizácie. (Sen. Mikulíček: Ľudovecké?) Komunisti to neboli.

Předseda (zvoní): Račte, pane senátore, mluvit k věci.

Sen. Janík (pokračuje): A teraz ešte jedno, vážení pánovia. To je najnovšie. Tu mám zápisník zo Zemplína, či sa takto má úradovať v republike, či sa takto má vyžierať republika. Prednostovi stanice v Humennom Řezáčovi to bolo hlásené. Nebude-li vám to, pánovia, zdĺhavé, prečítam vám to všetko. To kričí, čo sa dneska v 14. roku republiky pod odborovými organizáciami prevádza. (Výkřiky sen. Kindla.) A, vážení pánovia, Slovák sprievodca vlaku bol podozrievaný, že falšuje cestovné listy a tu si Slováci prievodci vlaku dali záležať a chytili Jindřicha Vižďala a Josefa Linharta, že títo falšovali a okrádali štát, že okrádali železnicu vo vydávaní falšovaných lístkov. Keď ich pri tom chytili, hlásili to pánu prednostovi Řezáčovi a miesto toho, aby pán prednosta v Humennom spravil poriadok, pokutoval Slováka 10 Kč pokutou, že ako sa opovažuje podozrievať tých ľudí.

Vážení pánovia! To prestáva všetko a chcete-li, do rána vám budem dávať takéto prípady. Prosil bych, aby konečne s tou korupciou, s tým vyžieračstvom bol urobený koniec.

Předseda: Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Nikoli.

Předseda: Budeme tedy hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Janíka pro přečin pomluvy podle §§ 1, 3, odst. II., č. 1 a 2. §u 9, č. 6 zák. čl. XLI. z r. 1914.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím návrh výboru imunitního byl schválen a senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Janíka pro označené trestné činy.

Tím byl pořad schůze vyřízen.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 8. listopadu 1932 o 14. hodině s

pořadem:

1. Rozprava o vládním prohlášení.

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Levoči ze dne 23. června 1930, č. j. Nt. III. 47/30, za souhlas k stíhání sen. Richtera pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. 1837/30 předs.) (k tisku č. 441). Tisk 903.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hod. 32 min.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP