Úterý 13. března 1934

Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

Celkem přítomno 109 členů podle presenční listiny.

Člen vlády: ministr inž. Dostálek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 25 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Dankovi, Dundrovi, Kelloovi, Kindlovi, dr Kovalikovi, Mezöovi, Pastyříkovi, Pilzovi; na dnes a zítra sen. dr Veselému; na týden od 13. do 17. t. m. sen. Ďurčanskému a Volkovi; dodatečně na schůze konané dne 23. a 24. února t. r. sen. Stolbergovi.

Rozdané tisky.

Zprávy tisky 1227 a 1228 poštou. tisk 1229.

Návrh tisk 1230.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1231.

Odpovědi tisk 1232/1 až 1232/3.

Vládní návrh tisk 1233.

Zápisy o 254. a 255. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis

o 256. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrh tisk 1230.

Výboru rozpočtovému usnesení posl. sněmovny tisk 1231.

Výboru zahraničnímu a národohospodářskému vládní návrh tisk 1233.

Stanovena lhůta výboru.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu uloženo bylo výboru rozpočtovému, aby o usnesení posl. sněmovny tisk 1231 podal zprávu do středy 14. března 1934 do 12. hod.

Předseda (zvoní): Přikročíme nyní k projednávání pořadu, a to nejprve k odst. 1:

1. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1188), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatkové ujednání k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednané dne 21. prosince 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1933, č. 241 Sb. z. a n. (tisk 1228).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. dr Rozkošný, za výbor národohospodářský pan sen. Stržil.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. dr Rozkošnému.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Vládní vyhláškou ze dne 8. května 1933. č. 79 Sb. z. a n., byla vyhlášena čtvrtá dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě z 29. června 1920, podle níž přiznalo Německo Československu sníženou celní sazbu 700 říšských marek za 100 kg knoflíků zcela z perletí zhotovených v množství 5 q na jeden kalendář. měsíc na měsíce srpen, září a říjen 1933.

Vládní vyhláškou ze dne 7. prosince 1933 pak vyhlásila vláda dodatkové ujednání ve formě výměny not mezi československým vyslanectvím v Berlíně a německým zahraničním úřadem ze dne 25. listopadu 1933, kterým byl kontingent dodávky perleťových knoflíků pro měsíce listopad a prosinec 1933 zvýšen na 7.5 q měsíčně za nezměněnou celní sazbu.

Nyní předložila vláda ke schválení ujednání mezi československým vyslanectvím v Berlíně a německým zahraničním úřadem ze dne 21. prosince 1933, k němuž došlo po předchozí dohodě československého a německého průmyslu perleťových knoflíků, podle kterého bylo mezi oběma vládami dohodnuto, že Německo připustí k dovozu od 1. ledna 1934 až do 30. června 1934 měsíčně 21 q československých perleťových knoflíků, celkem tedy za I. půlletí tohoto roku 126 q za celní sazbu 700 říšských marek za 100 kg za cenového zajištění, při čemž zásilky musí býti opatřeny osvědčeními uznanými říšskou vládou, a zmocnění k vyclívání těchto knoflíků bude omezeno na německý celní úřad v Podmoklech.

Rozdělení dodávek knoflíků na jednotlivé průmyslníky zařídí vláda československá.

Tato výměna not bude ratifikována, nabude platnosti desátý den po výměně ratifikací, jež bude provedena v Praze, byla vsak oběma vládami uvedena v prozatímní platnost před výměnou ratifikačních listin již od 1. ledna 1934.

Tato úmluva zůstane v platnosti po dobu trvání hospodářské dohody z 29. června 1920, pokud jedna ze smluvních stran tuto výměnu not nevypoví k prvnímu dni některého měsíce se lhůtou jednoměsíční. Výpověď může býti dána nejdříve dne 1. června 1934.

Nebudou-li umluvené ceny knoflíků zachovávány, přiznává se německé vládě právo ustoupiti od této dohody po předchozí výměně názorů s československou vládu, ve kterémž případě pozbude dohoda platnosti uplynutím 14 dnů od prohlášení o ústupu.

Zahraniční výbor doporučuje slavnému senátu, aby přijal schvalovací usnesení, které jest obsaženo v tisku 1228. (Souhlas.).

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Stržil. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Stržil: Vážený senáte! Národohospodářský výbor jednal též o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatkové ujednání k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednané dne 21. prosince 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1933, č. 241 Sb. z. a n.. a usnesl se z týchž důvodů, které již uvedl pan zpravodaj za výbor zahraniční, doporučiti plénu senátu ke schválení toto ujednání, resp. příslušné schvalovací usnesení, jak jest uvedeno ve zprávě výborové tisk sen. 1228.

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Navrhuji lhůtu řečnickou 15 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Lhůta řečnická je stanovena.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, panu sen. inž. Havlínovi.

Sen. inž. Havlín: Vážený senáte! Právě se projednává dodatek k obchodní smlouvě, a to mne vede k tomu, abych i dnes ujal se slova a poukázal na náš starý názor, že pouze zdokonalení, prohlubování a uzavírání nových obchodních smluv dává možnost opatřiti větší práci těm, kteří jsou vyřazeni z možnosti vydělati mzdu, po případě gáži. Je samozřejmé, že tento názor se přimyká k tomu, co jsem tlumočil nedávno v době, když se jednalo o zlehčování československé koruny, kdy jsme vyjádřili docela otevřeně své pevné přesvědčení, že měnový experiment to nebude a nemůže býti, který by přivodil větší zaměstnanost. Musím otevřeně prohlásiti, že mi neimponují takové zprávy, které se po případě pouštějí čsl. rozhlasem, že jsme se zklamali. My bychom byli rádi, aby ty vážné předpoklady se nestaly skutkem. poněvadž by to na konec poškodilo národ a stát jako celek. Ale prozatím nemohl vážený čsl. rozhlas přinésti ani jediné zprávy, že bychom viděli více zaměstnaných lidí. Má-li celé to jednání vésti ke kladnému a positivnímu cíli, musí býti v této republice dodržována opravdu zásada demokracie podle hesla: demokracie je diskuse. Tam, kde se pronášejí vážné názory, podložené po případě podstatou celé osobnosti, nemůže býti diskuse obrácena takovým způsobem, že se zakazují a rozpouštějí schůze, konfiskují noviny, aby se diskuse provésti nemohla. Je-li to trapné pro každého myslícího člověka, tedy je to jistě trapné vtom případě, když jsou konfiskovány články člověka, který za dosažení svobody v tomto státě také něco podnikl, ne v malé míře. Je to dr Kramář. Byl mu konfiskován článek ještě v době, kdy jsme byli ve vládě, což jest jistě paradoxní zjev, a teď článek. který pojednává o ryze hospodářských názorech, které se týkají jen zájmů státních v nedělních ťNárodních listechŤ. Uvažte všichni objektivně, co se všechno censuruje. Dr Kramář ve svém článku napsal také větu: ťKdyž pak vědecky dokazujeme, že je to bluff, a že se devalvací dáváme na cestu [ ] nebezpečnou, dodá našim odpůrcům argumenty censor [ ]. Nevím, co je na této větě tak závažného, že to nemohl čsl. občan čísti v ťNárodních listechŤ. Dále v pokračování škrtnul censor tyto věty: ť... ale devalvace má právě to specifické, že je nebezpečná, že nikdo neví kde končí a [ ].

Svým vystoupením z vlády jsme chtěli co nejostřeji upozorniti na [ ] nebezpečí [ ]. když už ne z věcných důvodů, které podle nepochopitelného psaní ťVenkovaŤ pro ty, kdož všecko způsobili, neplatí, tedy aspoň proto, abychom my nezískali jejich voliče, kdyby se ukázalo, jak jsme měli pravdu. Jako vždy přinášíme státu těžkou oběť tím, že všecko děláme, aby se neuskutečnily naše nejhorší obavy, kdyby i lidé, kteří nechtějí a nedovedou dnes vidět, musili přiznat, že jsme měli pravdu. Ovšem netušili jsme, co dovede [ ] censura, [ ] naše pronásleduje stranu, která má největší zásluhu o naši svobodu a která za svou službu státu nikdy nic pro sebe nechtěla, jen zdravou a rozumnou politiku pro všecky.Ť

Nevím, zdali by i v tomto článku našel člověk, který je klidný, rozvážný a není pouze zaujatým straníkem, nebo nevykonává nějaké jiné příkazy, jedinou větu, kterou by se bouřilo proti pořádku státnímu. porušovala státní forma. integrita státu a podobně. Jestli v té censuře sedí člověk. který je schopen, potom to nemůže dělati [ ], sedí-li tam [ ], tak tam nepatří. Konfiskují se i další věci tohoto rázu: ťOvšem na jedno nesmíme zapomínati: na to nejvážnější, co bylo také jedním z našich hlavních důvodů proti devalvaci, totiž na ztrátu důvěry ve stabilitu [ ]. Pevná měna byla naší hrdostí a přiznejme si, i hlavním důvodem naší vážnosti za hranicemi. Dojista to nebyla naše zahraniční politika, psaní formulek v Ženevě a ze.jména také ne naše politika obchodní. A to platilo také pro našeho československého člověka, i když měl všecky příčiny s politikou státu být hodně nespokojen. Bylo devalvace potřebí?

Odkaz Rašínův byl každé vládě svatým, a ten náš český střádal, jemuž máme tolik co děkovat za svůj hospodářský rozkvět, věřil ve stabilitu koruny jako v článek své víry. I ta nynější vláda se mu tím slavnostně zaklínala a najednou se mu k věření předkládá, že snížení obsahu zlata v koruně o 16% je pořád ta posvátná stabilita.

Za koho máte toho našeho prostého střádala? Myslíte, že je možno všecko mu namluviti, jen když to potvrdíte konfiskacemi? A také všecky, kdož jsou odkázáni na pevné platy? Což jsou sliby státním zaměstnancům opravdu jen prázdnými slovy? Kdyby stát byl v těžké krisi, válečné nebo jiné, a nebylo jiné pomoci, jistě by naši státní zaměstnanci dovedli všecko obětovati státu, jak to už dokázali, ale bylo toho potřebí? Nebylo jiných prostředků pomoci vývozu, oživiti průmyslovou výrobu bez poškození těch, kdož jsou odkázáni na pevné platy? Musilo se provésti to, [ ].

Byli jsme ostrovem měnového pořádku, vzorem druhým a nyní jsme si dovolili [ ], poněvadž jinak nutivých příčin k tomu nebylo. Každý, kdo trochu sleduje zahraniční poměry, cítí, že dojde ke světovému měnovému pořádku, a zrovna tu jsme svou měnu vydali nebezpečí kolísání. Otázka hospodářského uspořádání střední Evropy se také nedá odkládati, a náš ministr zahraniční dokonce se už podřídil vedení Italie. což není zrovna povznášející tam, kde jsme měli vésti my, ale co konečně nyní bylo už nezbytné; a do tohoto jednání máme jíti s devalvovanou, [ ] měnou? A v Malé dohodě, kde jsme byli opravdu pevným bodem, nebude naše posice zeslabena [ ].

Slavný senáte! Tyto věci, myslím, nejsou toho rázu, a jsou to velmi vážné výroky; musíme uvážiti, že tato řeč byla nadepsána nemocným poslancem, který se nemůže osobně dostaviti do posl. sněmovny, titulem: Řeč, kterou bych pronesl v posl. sněmovně, kdybych se mohl dostaviti. Doufám, že by snad nebylo došlo v posl. sněmovně k tomu, aby se Kramářovi vzalo slovo, aby nemohl toto přednésti v zájmu národa, státu i v zájmu strany. Takovou politiku nedělá on a my také ne.

A konfiskuje se mu dále (čte): ť A zlato bylo vždy samo nebo se stříbrem základem měny civilisovaných národů, a ti, kteří hledali nebo musili hledati pomoc v [ ] papíru, brzy se k němu zase vrátili nebo vrátí. Proto snad by vítězové devalvace udělali lépe. kdyby nás nenutili mluviti.Ť.

Konfiskují-li se takové věci, nemohu pochopiti, že se tím konfiskuje prostá, pouhá pravda, kterou stát i národ prožil, jakmile se od hodnotné měny uchýlil k měně papírové, což jsou důsledky každé devalvace, to není možno tak snadno zadržeti, že se dopadá velmi špatně. My jsme to prožívali za rakouské éry. Tam byla devalvace peněz provedena 4. srpna 1914, když císařským nařízením byla nařízena nesměnitelnost bankovek. Hospodářsky jsme to okamžitě necítili, ta funkce se neprojevila v týdnu nebo ve 14 dnech, ale zeptejte se každého občana, který to prožíval hospodářsky, jak nepříjemně se začala projevovati u dělníka, úředníka. výrobce r. 1915, 1916. 1917, kdy potom už to nezadrželo ani Rakousko pouhou devalvací a šlo se do inflacionovaných peněz. (Výkřiky sen. Havleny.) Když je nadbytek zboží, pak tím méně, pane kolego, můžete zvednouti peníze, jak se zamýšlelo, devalvací, nehledě k tomu. že i v Anglii. jak přiznal pan min. předseda, přes to že byl ostrý pokles světových cen, ke konci stoupla drahota. Ale nepřeji gážistům a dělníkům, kterým jsme platy snížili, aby jim stoupla drahota o 7%. (Výkřiky sen. Šťastného.) Censor škrtl i tuto větu: ťSnad jedenkrát by přece nebylo pouhou frází, že "Pravda vítězí! "Ť Tedy i toto heslo bylo zkonfiskováno. [ ].

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka za tento výrok k pořádku a vyhrazuji jeho řeč censuře.

Sen. inž. Havlín (pokračuje): Podotkli jsme, že jsme ochotni spolupracovati na každé rozumné hospodářské výstavbě v této době a také věříme, že jen.obchodní smlouvy to mohou býti, jejichž doplňky mohou přinésti lidem práci, po které volají. Půjde-li na nás censura nebo i veřejná správa způsobem, jakým se to děje, pak promiňte, řeknu-li, že pro strach máme uděláno. Předrželi jsme větší persekuce: Kramář předržel Rakousko a předrží i Malypetra. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pí sen. Hajníková. Dávám jí slovo.

Sen. Hajníková: Vážený senáte! V poslední době se přiostřuje boj o moc. Dnes více než kdy jindy platí heslo: Nemáš-li moc, nemluv o právu. Pánové, kteří mají moc, používají dnes všech možných prostředků, aby vyrvali právo těm, kteří dosud moc nemají, a nehledí při tom na prostředky. Byli jsme svědky, jak náš kol. Lokota byl na několik dlouhých měsíců umlčen. Teď v nedávné době byl jeho syn postaven před soud, a nedělní ťPrávo liduŤ píše o tom: ťPravda o rodině komunistického senátora Lokoty. Časopisy proběhla zpráva, že syn komunistického senátora Lokoty byl odsouzen v Užhorodě kraj. soudem na dva měsíce do vězení - pro přečin zákona o ochraně republiky.

Při určování rozsudku dovolával se obviněný té polehčující okolnosti, že jeho rodina trpí bídu, neboť jeho otec, sen. Lokota, jest již delší dobu ve vězení a rodina proto postrádá jakýchkoli prostředků k obživě. Informovali jsme se v sekretariátě senátu a zjistili jsme, že po celou dobu vazby sen. Lokoty jsou mu sekretariátem senátu poukazovány nepřetržitě příslušející mu diety. Jsou však vypláceny - na základě zmocnění, které sen. Lokota dal - sekretariátu komunistické strany. Trpí-li snad rodina sen. Lokoty bídu a je-li bez prostředků, pak je to možné jen tím, ze sekretariát komunistické strany rodině Lokotově vybírané diety neodvádí.Ť

Pánové, to je zpráva ťPráva liduŤ. Jednali jsme o této věci a já prohlašuji nejen jménem sekretariátu komunistické strany, nýbrž i jménem svým vlastním, poněvadž jsem ty věci vyšetřovala, a i jménem p. předsedy senátu, který dostal přípis od ženy sen. Lokoty, že na tom není jediného slova pravdy. Rodina sen. Lokoty dostává takový plat, jaký si sama určila. Syn sen. Lokoty může mluviti o bídě Lokotovy rodiny, neboť dnes má každý, kdo stojí před soudem, právo odvolávati se na nějakou polehčující okolnost. Alespoň tolik práva nám přísluší.

Chtěla bych poukázati na slova p. sen. dr Karasa, která pronesl v úst.-právním výboru, když se jednalo o snížení diet poslanců a senátorů. Řekl: ťBude-li takto naše výplata postupovati, pak při příštích volbách dočkali bychom se toho, že by za poslance nebo senátora nemohl býti kandidován člověk, který by nebyl bohatý, poněvadž, počítáme-li různé ty sbírky, zbývalo by nám cca 3.000 Kč.Ť Pánové, může člověk, který žije na dvou místech, on v Praze, rodina na venkově, býti živ za 3.000 Kč měsíčně? Pan doktor prohlásil, že by mu zbývala žebrota anebo korupce. Pánové, vy znáte, že komunističtí poslanci a senátoři nedostávají celé diety, že dostávají tolik, kolik si vydělávají kvalifikovaní dělníci. Přesto rodina sen. Lokoty prohlásila písemně, že jest úplně spokojena, že netrpí bídu, že má tolik, kolik si sama určila. Tím mne pověřila nejenom strana komunistická, abych to zde prohlásila, ale prohlašuji to i z vlastního přesvědčení, poněvadž jsem tyto věci vyšetřovala. a žádám, aby to vzal vážený senát na vědomí, aby i proti takovým nepravdivým zprávám se zakročovalo. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Táži se pánů zpravodajů, zda si přejí slova k doslovu.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Nikoli.

Zpravodaj sen. Stržil: Nikoli.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne, prosím, ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení tím bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu:

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1187), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení doplňkový protokol k dodatkové úmluvě ze dne 1. března 1924 k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským ze dne 23. března 1921, sjednaný v Praze dne 27. listopadu 1933 a uvedeny v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. prosince 1933, č. 234 Sb. z. a n. (tisk 1227).

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Sláma a za výbor národohospodářský pan sen. Stržil.

Uděluji slovo referentu za výbor zahraniční, panu sen. Slámovi.

Zpravodaj sen. Sláma: Slavný senáte! Národnímu shromáždění se předkládá ke schválení doplňkový protokol k dodatkové úmluvě ze dne 1. března 1924 k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským ze dne 23. března 1921, sjednaný v Praze dne 27. listopadu 1933 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. prosince 1933, č. 234 Sb. z. a n.

Před delší dobou požádala Italie vládu československou o souhlas s dekonsolidací cla na dovoz dříví v pol. 604 a) 1 až 3 italského celního sazebníku.

S ohledem na svízelnou situaci našeho dřevařského průmyslu odmítala naše vláda jakékoli jednání o této otázce, ale konečně, přihlížejíc k celkem malému vývozu československého dříví do Italie a za to, že Italie nabízí nám značné protivýhody při dovozu zvláště rané zeleniny a brambor k nám, a že přijala náš požadavek, aby doba bezcelného dovozu raných brambor do Československa byla zkrácena a aby se vzdala smluvního cla vázaného na dovoz cibule v položce 41 a) československého celního sazebníku, konečně italskému návrhu vyhověla.

Jest jisto, že ztrácíme zahraniční trh, pokud se týká vývozu dřeva; na druhé straně si to vyvazujeme zase tím, ze při dnešní zahraniční situaci získáváme aspoň něco pro zemědělství našeho státu, a to tím, že se zkracuje doba dovozu raných brambor o 9 dnů, a na těchto 9 dnů se stanoví clo 80 Kč; přichází to tedy našemu zemědělství ku prospěchu, zejména v dnešní hospodářské tísni našeho venkova, a je to určitá kompensace za to, co ztrácíme na trhu dřeva. Podle statistiky bylo z Italie do Československa dovezeno raných bramborů r. 1927 171.677 q za 28 mil. Kč, r. 1928 už jen 137.839 q okrouhle za 23 mil. Kč, r. 1929 110.176 za 17,200.000 Kč, r. 1930 103.745 q za 15,893.000 Kč, r. 1931 108 tisíc 234 q za 20,793.000 Kč a r. 1932 74.544 q za 10,259.000 Kč. Je tedy viděti, že od r. 1927 do r. 1932 nám poklesl dovoz raných bramborů ze 171.677 q na 74.544 q, okrouhle tedy o 100.000 q. I to prospívá vlastně našemu polnímu hospodářství.

Podle statistiky bylo dovezeno z Italie do Československa cibule a česneku: r. 1927 31.499 q za 4,934.000 Kč, r. 1928 23.367 q za 3,398.000 Kč, r. 1929 8.381 q za 1,141.000 Kč, r. 1930 3.983 q za 77.000 Kč a r. 1931 cibule 4.727 q za 612.000 Kč, česneku 10.694 q za 2,180.000 Kč. R. 1932 cibule 3.263 q okrouhle za 365.000 Kč a česneku 17.428 q za 2,350.000 Kč. Je tedy viděti, že i dovoz cibule a česneku z Italie k nám upadl, ale v poslední době dovoz česneku zase stoupá, zejména v letech 1931 a 1932.

Italie právě při této dohodě žádala na československé vládě, aby změnila svůj celní sazebník na dřevo, a udělala kompensaci stran změny celního sazebníku na cibuli a česnek při dovozu k nám.

Tedy o 9 dní se snížila doba dodávání brambor a místo 23. června končí tato lhůta 14. června včetně. Pro období od 15. do 23. června včetně smluveno na rané brambory clo 80 Kč za 100 kg. Dále vzdala se Italie dosavadního smluvního cla na dovoz cibule v položce 41 a) československého celního sazebníku, čímž dosavadní smluvní sazba 24 Kč za 100 kg stoupla na 60 Kč za 100 kg.

Zde je něco, co je nutno posouditi, a to náš vývoz dřeva. Na našem běžném dřevním trhu máme obrovskou krisi, a zde vidíme, že ztrácíme náš vývoz do cizího státu. Je to markantní, jakým způsobem se ztrácí náš vývoz právě do Italie. I když změna. kterou provádíme ve prospěch Italie nedělá ani 1% rozdílu, přece jen musíme se nad tím pozastaviti, neboť je škoda, že ztrácíme vývoz tohoto artiklu, kterého máme dnes u nás přebytek. Na př. r. 1927 jsme vyvezli 2.442 tun dříví okrouhle za 832.180 Kč. r. 1932 jsme vyvezli místo 2.442 tun už jenom 287 tun okrouhle za 490.700 Kč. To jest jistě pobídkou, aby všichni naši zástupci, kteří mají účast na vyjednávání zahraničního trhu, touto otázkou se zabývali. Ztrácíme-li zahraniční trhy na některé naše plodiny nebo hodnoty, je nutno, abychom se těmito poměry zabývali, abychom při dnešních poměrech neztráceli náš zahraniční trh.

Jak pravím, není to ani celé 1% diference mezi sazebníkem dřívějším a dnešním, a poněvadž zde na opak kompensacemi naše zemědělství získává, je to jaksi vyrovnáno, ale nicméně je třeba, abychom se starali o nápravu, aby se dříví mohlo více vyvážeti.

Zahraniční výbor senátu projednával tento vládní návrh ve své schůzi dne 6. března 1934 a usnesl se doporučiti slavnému senátu schválení uvedeného doplňkového protokolu s příslušným schvalovacím usnesením. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Stržil. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Stržil: Vážený senáte! Národohospodářský výbor projednával předložený vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení doplňkový protokol k Dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Italským. Zpravodaj výboru zahraničního sám již uvedl, že pro těžkou situaci našeho průmyslu dřevařského nechtěla vláda československá dlouho jednati o žádosti vlády italské, v které se domáhala na nás souhlasu s dekonsolidací cla na dovoz dříví v položce 604 a) 1 až 3 italského celního sazebníku.

Teprve když uvážila naše vláda. jak nepatrný je tento vývoz našeho dříví do Italie a jaké se nám nabízejí ještě protivýhody se strany italské, vyhověla vláda tomuto italskému požadavku a sjednala po delším jednání tuto dodatkovou dohodu.

Sám jsem uvedl, jak nepatrný podíl na vývozu zaujímá čsl. vývoz dříví do Italie, že netvoří ani celé 1 % z celkového dovoz u do Italie. Je tedy viděti, jak pranepatrný je vývoz našeho dříví do Italie.

Na druhé straně ovšem, přes to že naši bramboráři těžce nesli dovoz italských brambor, vláda se odhodlala přece dáti souhlas k předloženému požadavku vlády italské proto, že zkrátila dobu dovozu bramborů z Italie k nám, a to, jak již řekl zpravodaj výboru zahraničního, o 9 dnů a mimo to, že stanovila ještě na další dobu, která byla dosud v italsko-československé dohodě stanovena, vyšší clo 80 Kč ze 100 kg na rané brambory. Mimo to dováží se k nám cibule italská, která dosud vyclívána byla na naší hranici celní sazbou jen 24 Kč a bude se nyní podle nového našeho celního sazebníku vyclívati částkou 80 Kč. Tato nová dohoda pro dovoz italských raných brambor přispěje aspoň částečně k uskutečnění dávného požadavku našich pěstitelů raných brambor a proto i národohospodářský výbor senátu doporučuje plenu senátu ke schválení osnovu tak, jak jest uvedena v tisku senátním 1187 i s příslušným schvalovacím usnesením. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, přikročíme ke hlasování.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Sděluji, že do výboru soc. -politického nastupuje za sen. Karpiškovou sen. Havránek.

Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 14. března 1934 o 15. hod. s

pořadem:

1. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1231) k vládnímu návrhu zákona o zřízení Československého reeskontního a lombardního ústavu (tisk 1235).

2. Druhé čtení zprávy výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1188), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatkové ujednání k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednané dne 21. prosince 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1933, č. 241 Sb. z. a n. (tisk 1228).

3. Druhé čtení zprávy výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1 187), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení doplňkový protokol k dodatkové úmluvě ze dne 1. března 1924 k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským ze dne 23. března 1921, sjednaný v Praze dne 27. listopadu 1933 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. prosince 1933, č. 234 Sb. z. a n. (tisk 1227).

Konstatuji, že žádný jiný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 17 hod. 9 min.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP