Předseda dr. Soukup zahájil schůzi v 15 hodin 32 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Ďurčanskému, Hanckovi, Havlenovi, Jančekovi, Kelloovi, dr. Kovalikovi, dr. Krnovi, Langerovi, Mikulíčkovi, Fr. Novákovi (rep.), Pastyříkovi, dr. Reylovi, Riedlovi, Rovňanovi, Stejskalové, Stodoloví, Tichimu, dr. Wittovi, dr. Žiškovi; na týden (tj. do 5. května 1934) sen. dr. Bačinskému, Bergmanovi.

Ztráta mandátu.

Volební soud nálezem ze dne 28. dubna 1934, č. 35/34, vyslovil, že sen. Lokota ztratil volitelnost a že tudíž pozbývá mandátu a že na místo takto uprázdněné nastupuje jako náhradník z kandidátní listiny č. 1 Komunistické strany Československa (sekce III. Internacionály) pro volební kraj XII. Endre Csehy, zemědělec v Berehách.

Rozdané tisky.

Návrh tisk 1256.

Zprávy tisky 1257 až 1259.

Interpelace tisk 1260/1 a 1260/2.

Usnesení posl. sněmovny tisky 1261 a 1262.

Těsnopisecká zpráva o 259. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis o 259. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis

o 260. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrh tisk 1256.

Výborům soc.-politickému a živnost.-obchodnímu usnesení posl. sněmovny tisk 1261.

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému usnesení posl. sněmovny tisk 1262.

Výboru imunitnímu žádost kraj. soudu v Novém Jičíně za souhlas k stíhání sen. Langra pro přečin podle §u 14, č. 5 a §u 16, č. 1 zák. na ochranu republiky (č. 11.230 pres.).

Výborům živn.-obchodnímu a soc. politickému vládní nařízení ze dne 13. dubna 1934 o úpravě některých poměrů ve sklářské výrobě (č. 11.245 pres.).

Výborům národohospodářskému, živn.-obchodnímu a soc.-politickému vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934 o stanovení pevných cen mléka a smetan (č. 11.265 pres.).

Výborům soc.-politickému a národohospodářskému vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934 o opatřeních proti zastavování provozu továrních podniků, proti hromadnému propouštění zaměstnanců a o úpravě některých výpovědních lhůt při pracovních (služebních) poměrech zaměstnanců v těchto podnicích (č. 11.287 pres.).

Výboru techn.-dopravnímu vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934 o úpravě některých poměrů veřejných hlavních a místních drah státních a drah státem spravovaných k veřejným pozemním komunikacím (č. 11.307 pres.).

Výborům národohospodářskému, živn.-obchodnímu a soc.-politickému vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934, kterým se zčásti zakazuje používání umělých tuků jedlých v živnostech pekařských (č. 11.308 pres.).

Stanoveny lhůty výborům.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu byly uloženy lhůty čtyřdenní k podání zpráv o usneseních posl. sněmovny: výborům soc.-politickému a živn.-obchodnímu pro tisk 1261, výborům národohospodářskému a rozpočtovému pro tisk 1262.

Z iniciativního výboru

ve schůzi konané dne 25. dubna 1934 přikázány návrhy:

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému tisky 1190 a 1191.

Výboru rozpočtovému tisk 1221.

Výboru soc.-politickému tisk 1230.

 

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad, a to nejprve odst. 1:

1. Zpráva národohospodářského výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1255) k vládnímu návrhu zákona o povinném známkování chmele a úpravě rozsahu pěstování chmele (tisk 1259).

Zpravodajem výboru je pan sen. Stržil, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Stržil: Vážený senáte! Chmel československý byl vždy na světovém trhu nejhledanějším zbožím a těší se do dneška nejlepší pověsti. Zvláště určité výrobní oblasti produkují chmel tak dobré jakosti, že na světovém trhu je uznáván jako jakostně nejlepší a proto také nejhledanější. Jsou to oblasti našeho Žatecka, Roudnicka, Ústecka a Dubská v Čechách a Tršicka na Moravě, kde podmínky klimatické a půdní jsou v ohledu pěstování chmele nejlepší a nejzpůsobilejší a v kterýchžto krajích se po staletí zabývají zemědělci jeho pěstováním. Již v 11. století mluví písemné památky z Čech o našich chmelnicích a o tom, jak se odtud šířilo pěstování chmele do ciziny. Staly se proto tyto kraje po této stránce významnými a přímo tradičními. Produkce chmele tvoří důležitou součástku našeho zemědělství a národního hospodářství, neboť vyvážíme skoro ³/₄ sklizně chmele do ciziny, což znamená pro naši obchodní bilanci slušnou položku.

Důvodová zpráva vládního návrhu uvádí, že z dosavadního průměru této produkce, která se odhaduje od 180.000 až do 200.000 centů chmelařských, spotřebuje se doma asi 40.000 až 50.000, a ostatní teprve čeká na vývoz.

Posuzujeme-li však celkový výnos naší chmelové produkce za posledních 15 let a jeho vývoz do ciziny, shledáme, že toto odvětví naší zemědělské výroby prodělalo během této doby značné výkyvy, které byly způsobeny konjunkturou cenovou i odbytovou, která měla i vliv na rozsah našich chmelnic u jednotlivých pěstitelů.

Neustálým klesáním a stoupáním cen chmele v poválečných letech vznikaly nezdravé poměry v našem chmelařství a poškozovaly tak zájmy všech interesentů, a to jak chmelařů, tak i obchodníků a pivovarů. Bylo proto tužbou těchto zúčastněných činitelů na této výrobě, aby se poměry cenové i výrobní v našem chmelařství ustálily a urovnaly. Vodítkem pro posouzení této důležité otázky s hlediska produkčního i zahraničně-obchodního uvádí nám statistika údaje, které jsem si v důvodové zprávě dovolil uveřejniti v příslušné tabulce, kde se sezná právě z těchto údajů, jaké výkyvy v tomto ohledu nastaly.

Ke konci světové války a v prvých letech poválečných byl chmel skoro bezcenným artiklem v důsledku nepatrné a omezené výroby piva a teprve rok 1921 vykazuje cenový vzestup, který dosáhl v letech 1923 až 1926 své maximální výše a byl příčinou zakládání nových chmelnic, a to nejen ve výrobních oblastech chmelařských, nýbrž i v krajích, kde se chmel nepěstoval. Tím se plocha chmele zdvojnásobila a dosáhla r. 1929 17.264 ha výměry,

Ale nejen u nás, nýbrž i v jiných státech se domácí produkce chmele stupňovala a na základě hesla "soběstačnost ve všem": zavádělo se i tam povinné používání domácího chmele pro vlastní výrobu piva,.zamezoval se jeho dovoz zvyšováním cel, a to vše mělo za následek, že se tím zmenšoval náš vývoz do ciziny v posledních letech, vznikala u nás nadprodukce a zhroucení se cen. Takto vyvolaná krise chmelařská donutila naše producenty k omezenému pěstování chmele, což je patrno z nynější výměry chmelnic, která vykazuje r. 1952 plochu ve výši 9.855 ha a přibližuje se tak k poválečné produkci.

Regulování produkce chmelně v našem státě je proto nutným východiskem z této těžké situace chmelařské, a to jak v zájmu producentů, tak i v zájmu národohospodářském. K tomuto poznání dospěl i hospodářský výbor Společnosti národů v Ženevě, když na náš popud jednal o chmelařské krisi na konferenci chmelařících států. Bylo tam zásadně usneseno omeziti produkci chmele a vyzvati producentské státy, aby buď za pomoci svých zájmových organisací nebo cestou zákonnou regulovaly produkci chmele.

Omezování produkce chmele cestou dobrovolnou by pokračovalo příliš zdlouhavě a nestejnoměrně a proto je třeba nastoupiti cestu druhou, legislativní. Této zákonné úpravy produkce chmelně domáhají se i naše pěstitelské organisace, aby se ubránily nepřiměřeným výkyvům, hromadění přebytků a zásob a tím i poklesu cen.

Z té příčiny vypracovalo ministerstvo zemědělství osnovu zákona chmelařské-ho, která se nyní předkládá zákonodárným sborům k projednání. Osnova skládá se ze 3 částí, z nichž prvá jedná o známkování chmele, druhá o úpravě rozsahu pěstování chmele a třetí obsahuje ustanovení společná, trestní a závěrečná.

Přes to, že zákon o povinném známkování chmele z r. 1921, č. 297 Sb. z. a n., se celkem dobře osvědčil, ukázala se po zkušenostech, získaných s prováděním tohoto zákona, potřeba změniti a doplniti některá jeho ustanovení. Známkování chmele má velkou důležitost pro naše chmelařství, neboť dává kupci záruku o původu chmele a chrání tak velmi dobrou jakost československého chmele nejen na trhu domácím, nýbrž i světovém.

Toto účelné, důležité a nutné opatření prováděli čeští chmelaři ve svých výrobních oblastech dávno před zákonitými úpravami a máme v tomto ohledu záznamy, že byl chmel již r. 1596 známkován v Rakovníku a r. 1833 začalo jeho známkování v Žatci. Teprve r. 1907 byl vydán zákon čís. 102 ř. z. o fakultativní možnosti ochrany balením, ověřováním a zvláštním označením chmele. Provenienční zákon z r. 1921, č. 297 Sb. z. a n., změnil fakultativní možnost ochrany na obligatorní známkování, které se osvědčilo a přineslo našemu chmelařství velmi cenné výhody a předpoklady pro další rozvoj.

Podle dosavadních předpisů provenienčního zákona podléhal veškerý chmel ve výrobních oblastech vypěstovaný povinnému známkování, které záleželo ve své podstatě v označení chmele na obalu podle místního původu a ve vydání průvodní listiny pro chmel takto označený. Označení chmele musí se státi dříve, než opustí výrobní obec, a to buď důvěrníky, nebo zmocněncem, po případě zřízencem známkovny.

Známkovnou prováděné ověřování místního původu chmelů bylo jen tehdy obligatorní, byly-li určeny pro vývoz, jinak bylo fakultativní. Toho využívala cizina k tvrzení, že zákon náš při fakultativním ověřování místního původu neskýtá dostatečnou záruku správnosti údajů o místním původu československých chmelů. Bylo proto zapotřebí čeliti tomuto nesprávnému tvrzení v zájmu našeho vývozu chmele. Tomu napomáhá nynější osnova zákona, která zavádí obligatorně ověřování místního původu u všech chmelů vyrobených ve výrobních oblastech, bez rozdílu, mají-li býti spotřebovány u nás nebo vyvezeny do ciziny. Jediná výjimka, kde se vylučuje známkování, je u chmele, který má býti spotřebován v pivovaru patřícím pěstiteli chmele, jak je uvedeno v §u 5, odst. 2.

Podle dosavadních předpisů nebyly chmele vyrobené mimo výrobní oblasti na obalu označovány podle místního původu, nýbrž jen slovem "chmel" a udáním ročníku. Označení toto bylo povinné a prováděl je držitel chmele sám, poněvadž se tam nemohla vydržovati zvláštní známkovna. Na tyto chmele nevydávala se také žádná průvodní listina a nebyl také ani místní původ chmele ověřován. Podle nové osnovy zákona není toto označování povinné, ale toliko dobrovolné.

Předložený nový zákon chmelařský přejímá v plném rozsahu z dosavadního zákona celé řízení s označováním a ověřováním původu chmele, které zesiluje některými změnami a doplňky, jako rozšířené právo dozorčí politických úřadů a jiné, aby bylo zaručeno správné zachovávání zákona.

Nejvýznačnějším činitelem při zřizování známkoven chmele jsou zájmové chmelařské organisace, které podle dosavadního zákona z r. 1921 zřídily známkovny, účastní se jejich správy a ručí za ně. Tyto organisace vykonávají svými zástupci důležitou funkci při známkování samém, jmenují důvěrníky pro označování chmele ve výrobních oblastech, dodávají různé věcné potřeby (šablony, pečetě, razítka aj.) pro provádění označování chmele ve výrobních obcích potřebné. Tyto věcné potřeby hradí sami pěstitelé nebo jejich organisace a známkovny na ně nepřispívají. Dále spolupůsobí oblastní organisace chmelařské při kontrole nad prováděním provenienčního zákona, vykonávají dozor při označení původu chmele, spolupůsobí při pátrání, stíhání a uveřejňování falšování domácího chmele a vyvíjejí dále podle stanov činnost, která slouží k prospěchu všech pěstitelů chmele.

Oblastní organisace tyto jako spolky s členstvím dobrovolným opírají se finančně o příspěvky svých členů a nejsou proto při plnění těchto veřejných úkolů finančně zabezpečeny. Z té příčiny zavádí nový zákon oblastní organisace s povinným členstvím všech pěstitelů chmele; organisace tyto budou vybudovány na podkladě stanov vydaných vládou pro jednotlivé výrobní oblasti a na tyto veřejné organisace přejde celá působnost dosavadních zájmových organisací.

Výrobní oblasti chmelařské r. 1932 byly v Čechách na Žatecku, Roudnicku, Úštěcku a Dubsku; na Moravě na Tršicku v celkové výměře 9.69934 ha.

Mimo tyto výrobní oblasti máme ještě jiné oblasti - to jsou chmelnice zřízené v pozdější době dobré konjunktury - jichž je v Čechách několik o výměře 89.93 ha, na Moravě 24.70 ha a na Slovensku 41.72 ha, celkem 156.55 ha.

Druhá část osnovy nového zákona chmelařského zavádí právní podklad pro regulování chmelnic.

Chmelařící zemědělci jsou povinni ode dne účinnosti tohoto zákona ohlásiti příslušné známkovně výměru svých chmelnic r. 1928 a 1929 a počínajíc r. 1935 hlásiti každoročně do konce měsíce dubna výměru plochy chmelem osázenou. Vyžadují-li toho zvláštní důvody, mimořádné důležitosti hospodářské, zejména nějaká mezinárodní dohoda o úpravě pěstování a obchodu chmelem, může vláda naříditi redukci chmelnic dosavadních, při čemž se má bráti náležitý zřetel na potřebnou ochranu malých a středních pěstitelů a ochranu osvědčených výrobních oblastí a obcí, dále na pěstitele, kteří provedli v minulých letech pronikavé omezení chmelnic, a na průměrný poměr plochy chmelnic k celkové ploše orné půdy zemědělského podniku v dotčené obci. Zemědělci malí, kteří nemají více než 05 hektaru chmelnic, jsou z tohoto omezení vyjmuti.

Nové chmelnice smějí býti zakládány jen se svolením zemského úřadu, který je uděluje po dobrozdání příslušné Zemědělské rady a podle směrnic, které vydá ministerstvo zemědělství po slyšení všech zájmových organisací. Ustanovení toto nevztahuje se na takové nové chmelnice, které se zakládají náhradou ve stejné výměře za staré chmelnice v témže roce rušené.

Držitelé zásob chmele jsou povinni hlásiti Státnímu úřadu statistickému ke dni 1. srpna každoročně zásoby chmele, aby byl znám celkový stav zásob před novou sklizní. Aby bylo čeleno spekulaci, nejsou předprodeje chmele za pevné ceny před sklizní právně účinné.

Třetí část této osnovy obsahuje společná trestní a závěrečná ustanovení, jež snesena jsou v sedmi paragrafech tohoto vládního návrhu.

Národohospodářský výbor senátu jednal o této vládní osnově ve své schůzi dne 3. května 1934 a usnesl se doporučiti ji plénu senátu Národního shromáždění ke schválení tak, jak se na ní usnesla posl. sněmovna N. S. a jak uvedena je v senátním tisku 1255, neboť je to existenční požadavek chmelařských oblastí, a bude jí chráněn původ našeho čsl. chmele, což bude míti pro tržní poměry význačnou důležitost a jeho regulací v pěstování a řádně vybudovanou oblastní regulací zajistí se rentabilita této významné exportní plodiny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu sen. Stöhrovi.

Sen. Stöhr (německy): Slavný senáte! Že k novele k zákonu o původu chmele bezpodmínečně musilo dojíti, že tato novela měla býti vydána již alespoň přede dvěma lety, o tom se chci jako prakticky činný pěstitel chmele vyjádřiti.

Bez plánovitého omezení výměry ploch chmelem osázených, bez přiměřené ochrany proti všemu dovozu chmele a bez přiměřené podpory vývozu našeho chmele byl by všechen boj o zabezpečení alespoň částečně postačujících cen našeho chmele zajisté úplně bezúčelným. Novela k zákonu o původu chmele musila býti vydána, poněvadž by jinak naše chmelařství ve dvou až nejvýše třech letech bylo přišlo zase úplně na mizinu, jak tomu bohužel již bylo v letech 1929 až včetně 1932.

Naši pěstitelé chmele musili v posledních letech prodělati těžké doby, pokud jde o ceny chmele. Byly doby, kdy výtěžek za prodaný chmel sotva hradil náklady česání a sušení. Kdyby organisace pěstitelů chmele nebyly již před lety zasáhly a uplatňovaly svůj vliv v ten smysl, aby se pěstování chmele z nejvyššího stavu osevné plochy z let 1928 a 1929 omezilo alespoň o 40%, byla by katastrofa chmelařství bývala ještě daleko větší. Že část našich pěstitelů chmele neuposlechla někdejších usnesení příslušných organisací pěstitelů chmele co do 40%ního omezení osevní plochy, bylo zajisté více než politováníhodné, a musí býti a zůstati vážnou snahou našich organisací pěstitelů chmele a naší vlády, aby při nevyhnutelných dalších opatřeních pro dosažení plánovitého hospodářství v pěstění chmele vytvořily pak přiměřené vyrovnání ve prospěch těch pěstitelů chmele, kteří svého času zplna a bez výhrady vyhověli usnesením svých organisací.

Novelou k zákonu o původu chmele má se prozatím zabezpečiti status quo co do osevní plochy, to jest osevní plocha chmele má prozatím zůstati na stavu z r. 1933. Mám však za to, že tento stav osevní plochy je nyní ještě alespoň o 10 až 15% příliš veliký. Uvážím-li, že jsme r. 1933 měli u nás celkem slabou střední sklizeň chmele a že i tato slabá střední sklizeň více než pomalu a z části za zcela podstatně snížených cen mohla najíti odbyt, že dnes na konci sezóny máme ještě uskladněno několik tisíc centů neprodaného chmele z poslední sklizně - o neprodaném uskladněném chmelu ze žní předešlých let nechci vůbec mluviti - pak jeví se můj názor o dalším ještě nutném omezení naší osevní plochy chmele zajisté plně odůvodněným. Že při příštím dalším omezování osevní plochy především bude nutno postihnouti jen ty pěstitele chmele, kteří od roku 1929 až do r. 1933 neomezili svých osevních ploch chmele ve smyslu někdejších usnesení svých organisací, považuji za samozřejmé, a také naše ministerstvo zemědělství a naše zemědělské rady připojily se při pořadači o novele k zákonu o původu chmele plně k tomuto názoru. Že však v tomto případě nutno k omezení osevní plochy příměti především také ta území, která nutno označiti za tak zvaná konjunkturální území, kde se pěstuje jen méněcenný chmel, toto stanovisko sdílí rovněž naše ministerstvo zemědělství. V době konjunktury chmele vznikaly chmelnice také tam, kde se již předem nedostávalo jakýchkoli podmínek pro pěstění skutečně kvalitního chmele. Na pěstění chmele vrhli se však také zemědělci, kterým se nedostávalo jakéhokoli porozumění a znalosti pro pěstování chmele, obzvláště však kvalitního chmele. Chmelařství klade nejen na půdu a podnebí, nýbrž i na pěstitele zcela zvláštní nároky, kterým - možno to zcela dobře říci - dostáti stoprocentně může jen rozený chmelař. Zemědělec musí míti vyslovenou zručnost, mnohé zkušenosti a zvláštní zálibu pro pěstování chmele, chce-li v uznané chmelařské oblasti pěstovati kvalitní chmel. Kde se těchto podmínek pro pěstění kvalitního chmele předem nedostává, ani nejzběhlejší chmelař nedovede vypěstovati kvalitní chmel.

Tvrzení, že novela k zákonu o původu chmele namnoze vykazuje tvrdosti, kterých jsme se mohli vyvarovati, není nikterak odůvodněné. Jestliže zástupce německého pracovního a hospodářského souručenství v posl. sněmovně p. posl. dr. Bacher při projednávání novely k zákonu o původu chmele poznamenal, že obligatorní označování původu, rozšířené také na chmel pro domácí konsum, označiti dlužno jako nové zasahování státu do hospodářství a že je z tohoto důvodu zamítá, pak pravím, že od tohoto pána ovšem nesmím mnoho žádati, ježto přece nedostatky a vady našeho starého zákona o původu chmele nezná a měl také velmi málo příležitosti tomu porozuměti. Stejný názor, jaký tento pán zastával ve svých vývodech v parlamentě, mají u nás všichni ti pěstitelé chmele a snad také malá část našich pivovarů, kterým jsou daleko milejší takové zákony, které lze nejsnáze obcházeti, kde pro tak leckterou manipulaci s chmelem možno přece ještě nalézti nějaká zadní dvířka. Náš solidní a reelní obchod s chmelem, převážná většina našeho pivovarského průmyslu a stoprocentně naše chmelařství má však vyslovený zájem na zákonu o původu chmele, který dlužno považovati za bezvadný a který se co nejvíce přibližuje oprávněným požadavkům všech zájemců. Naše chmelařství bylo různými momenty, o kterých zde ve veřejnosti bohužel nesmím mluviti, nuceno klásti požadavek rozšířiti obligatorně označení původu také na chmel, který jest určen pro domácí konsum.

Jestliže tedy zúčastněná ministerstva a všechny čelné korporace našeho zemědělství došly a dojíti musily k přesvědčení, že novelisace zastaralého zákona o původu chmele v zájmu domácího chmelařství a zajisté také v zájmu našeho domácího obchodu s chmelem a domácího pivovarnictví je nutná, pak měla by se vlastně také strana p. posl. dr. Bachra připojiti k tomuto poznání a osvojiti si je, jestliže se p. posl. dr. Bacher snad přece při svých vývodech v parlamentě necítil nucen tlumočiti názor těch zájemců, kteří se snaží zastupovati zcela jiný zájem nežli zájem všeobecný: my pěstitelé dáme si v této příčině a v této otázce zcela rádi líbiti vliv státu; žádali jsme novelisaci zákona, poněvadž tato novelisace byla skutečně naléhavě nutná. Vykazuje jen nedostatek a chybu, že přišla o 1¹/₂ až 2 léta pozdě.

My pěstitelé chmele máme neobyčejný zájem na otázce výměry osevní plochy chmele. My sami nemohli jsme dále připouštěti, aby se osevní plocha chmele u nás opětovně bez jakýchkoli překážek zvětšovala. Těžká doba, kterou naši pěstitelé chmele od r. 1929 do r. 1933 musili prodělávati, kdy při nadprodukci chmele a při pokleslé spotřebě hradily ceny chmele sotva nebo jen z části náklady česání a sušení, ukázala nám cestu, kterou se bezpodmínečně musíme bráti, pokud jde o pěstování chmele. Každých 5.000 centů chmele, sklizeného nad poptávku, působí na trh tak, že nemůžeme docíliti takových cen za náš chmel, které by odpovídaly výborné jakosti této naší ušlechtilé plodiny.

Chceme-li v našem chmelařství dosáhnouti ozdravění, lze toho podle našeho pevného přesvědčení docíliti jen zákonitými opatřeními. Se snahami stavovských organisací našeho chmelařství o ozdravění tohoto oboru zemědělského jsme bohužel nevystačili a nezbyla nám tudíž jiná cesta nežli cesta zákonodárná. Já pro svoji osobu jsem vysloveným zastáncem a přívržencem svobodného způsobu hospodaření, zachování plné svobody při hospodaření v zemědělském podniku. Jestliže jsem však musil dojíti k poznání, že to při veškeré svobodě rok od roku šlo přece jen více s kopce a pomalu již, jako všichni moji kolegové v povolání, octl jsem se na pokrají záhuby a jsem se svým uměním u konce, pak jako sedlák, zvyklý rozumně mysliti, přes dříve označené stanovisko jsem ochoten dát sobě zákonitými opatřeními líbiti také určitý vliv se sírany státu, jsem dokonce ochoten sám se ho domáhati, nedovedu-li nalézti jiné východisko. Pánové jiného zabarvení mně již odpustí, jestliže zcela otevřeně řeknu: Svému řemeslu jsme se přece naučili, pomalá jsme při tom zestárli a nepotřebujeme žádných učitelů s vaší strany.

Bylo by pro nás zajímavé se dověděti, které podstatné složky našeho hospodářského života podle názoru p. dr. Bachra považují ustanovení novely k zákonu o původu chmele za nespravedlivá. Rád bych se jednou dohovořil v přítomnosti p. dr. Bachra se zástupci těchto tak "podstatných složek našeho hospodářského života", o nichž mluvil, a jsem pevně přesvědčen, že by se p. posl. dr. Bacher po tomto rozhovoru stavěl zcela jinak k těmto otázkám, nežli jak se k nim stavěl při jejich projednávání v parlamentě. Lituji jen, že se touto věcí nemohu veřejně zabývati tak, jak bych chtěl, poněvadž veřejně nesmím, resp. nemohu dokazovati, jak jsme v právu my a jak v neprávu jsou ti, jejichž tlumočníkem byl p. dr. Bacher.

Jestliže se tvrdí, že na rozšíření dobré pověsti našeho českého, obzvláště však našeho žateckého chmele má lví podíl obchod s chmelem, pak s tímto názorem plně souhlasím; my pěstitelé chmele jsme přece nikdy netvrdili opak.

K poznámce p. posl. dr. Bachra, že by bylo bývalo bezpodmínečně nutno, aby se před podáním této novely zákona obchodníci s chmelem a chmelaři nejdříve dohodli o ustanoveních novely zákona, prohlašuji, že naše organisace pěstitelů chmele se nesčíslně krát pokoušely, aby se s obchodem dohodly o ustanoveních novely k zákonu o původu chmele, že však obchod vyslovoval částečně požadavky a námitky, které výrobci jednoduše nemohli uznati. Poněvadž my jako pěstitelé chmele v otázce plochy chmelem osázené a v leckterém jiném ustanovení novely měli jsme zastupovati přece směrodatný zájem, část obchodu však nebyla ochotna uznati toto naše stanovisko, naopak vždy se jen snažila hájiti osobní stanovisko, musila novela zákona býti podána právě tak, jak cestou kompromisu byla přijata, při čemž projevena snaha pokud možno vyhověti požadavkům tří zájmových skupin, výroby, obchodu a pivovarského průmyslu.

Že usneseními zemědělského výboru v parlamentě předloha byla jednostranně změněna ve prospěch zemědělství, jak p. posl. dr. Bacher tvrdil, neodpovídá zajisté skutečnosti. K usnesením zemědělského výboru parlamentu se ještě vrátím.

Že obchodní komory nebyly dotázány v otázkách novely k zákonu o původu chmele, jak p. posl. dr. Bacher rovněž tvrdil, rovněž neodpovídá skutečnosti. Německá sekce Svazu pěstitelů chmele v Žatci nesčíslně krát v těchto věcech jednala s příslušnou obchodní komorou v Chebu a osnova zákona byla také předmětem několikerého jednání v hospodářském poradním sboru, kdež se pokoušeli velmi mnoho do toho mluviti i ti, kdož neměli k tomu žádného důvodu ani příčiny. Je přece známou skutečností, že při předloze nějaké osnovy zákona, která se zabývá výhradně jen otázkami našeho zemědělství, u nás již každý švec a krejčí si osvojuje právo do toho mluviti a o lom sám rozhodovati. Podá-li se však osnova zákona, která se více nebo méně zabývá otázkami jiného stavu, a my zástupcové sedláků z toho neb onoho důvodu jsme nuceni anebo chceme promluviti také slovo k takové předloze, pak se namnoze řekne: Co vy, sedláci, se staráte o věci, kterým nerozumíte a do kterých vám ničeho není! My sedláci jsme bohužel tak zvláštní lidé; necháme si od jiných líbiti mnohé, ba tak často všechno, připouštíme, aby se všichni ostatní starali o naše otázky a potřeby, kterým oni zcela určitě nic nerozumějí, a dovolujeme jim mluviti do věcí, do kterých jim vlastně naprosto nic není. Také v té příčině bude zajisté v budoucnosti musit býti jinak. Já pro svou osobu hájím tento názor již dávno.

Jestliže p. dr. Bacher tvrdí, že tím, že obchodní komory nebyly slyšeny, pokud jde o novelu k zákonu o původu chmele, dostala se do zákona jen zostření v neprospěch obchodu, pak pravím, že také toto tvrzení neodpovídá skutečnosti. Tato zostření, o kterých se část našeho obchodu s chmelem domnívá, že má právo si na ně stěžovati, musila býti pojata do novely, poněvadž s ustanoveními zastaralého zákona v mnohých případech nebylo lze již vystačiti. Mohl bych zde posloužiti i příklady, nesmím se však bohužel před veřejností vyjádřiti zřetelněji. Kdyby to však p. posl. dr. Bachra přec zajímalo, ať se o těchto otázkách dohovoří s ustanoveným státním komisařem pro chmelařství anebo ať se v této příčině dotáže okres. úřadu v Žatci. Náš reelní obchod s chmelem uznal zostření určitých ustanovení za plně oprávněné a bez velikých obtíží se smířil s příslušnými ustanoveními novely. Stěžuje si jen ta část obchodu, pro jejíž způsob obchodování právě tato zostření musila býti pojata do novely zákona. Zdali tu někdo může shledati povinnost anebo příčinu k poskytování ochrany pro takovéto zájemce, je věcí dotčeného; nechci se touto otázkou dále zabývati, ačkoli bych tak velmi rád učinil a rád bych se vyjádřil poněkud zřetelněji.

Pan dr. Bacher vytýká dále ustanovení, že k uznání místností, ve kterých obchodník s chmelem provádí míšení a balení chmele, jediné příslušnou je známkovna chmele, a zastává názor, že toto uznání patří výhradně do kompetence živnostenského úřadu. Pravím k tomu toto: Nechci nikterak pronésti nepřístojnou poznámku o našich živnostenských úřadech, poznamenávám však, že se naše živnostenské úřady zajisté mají starati o zcela jiné věci nežli o skladiště našich obchodníků s chmelem a že příslušné ustanovení, které do novely bylo pojato, mělo přece zcela zvláštní vedlejší myšlenku, která však také našim obchodníkům s chmelem je velmi dobře známa. My pěstitelé chmele máme zcela zvláštní zájem na tom, aby ne-svědomitá individua nezacházela hanebně s ušlechtilým chmelem, který jsme vypěstovali. Místnost, ve které se děje míšení a balení chmele, musí býti právě taková, aby kontrolní orgánové našich známkoven mohli také svou službu vykonávati tak, jak ji vykonávati mají, aby zachována byla ustanovení zákona. Poněvadž podle našeho názoru, který sdílejí také zúčastněná ministerstva, známkovny, resp. správy veřejných známkoven o manipulačních místnostech obchodníků s chmelem mnohem lépe mohou podávati posudek nežli živnostenské úřady, bylo právě toto ustanovení tak pojato. Živnostenský úřad mohl by beze všeho takovouto místnost shledati úplně vyhovující, avšak tato místnost přece nemohla by vyhověti účelům, jež ustanovení zákona o původu chmele ukládají známkovnám při provádění jejich úkolů. Věc má již svůj zvláštní význam a otázka jest již rozřešena tak, jak rozřešena býti musila.

Stran ustanovení o prohlídkách chmele na nádražích v celních a obchodních skladištích stěžuje si p. dr. Bacher do toho, že toto ustanovení v osnově zákona neodpovídá kompromisu svého času uzavřenému, a poznamenává, že následkem ustanovení, jak bylo pojato do zákona, velmi lehko může docházeti k šikanování obchodníků s chmelem. S ustanovením, že prohlídky chmele v uvedených místnostech mohou anebo smějí orgánové známkoven prováděti jen tehdy, je-li zde odůvodněné podezření, že zákon byl přestoupen, by známkovny prakticky nebyly mohly vystačiti. Jestliže odůvodněné podezření z přestoupení anebo porušení zákona o původu chmele dlužno teprve úřady za účelem provedení prohlídky chmele na nádražích, v celních skladištích anebo ve skladištích obchodníků s chmeleni prokázati, pak je přece již přečin proti zákonu navržen; je však také potom ke konstatování tohoto podezření často příliš pozdě. My však chceme právě neohlášenými revisemi skladišť obchodníků s chmelem zabrániti tomu, co by mohlo zavdati příčinu k odůvodněnému podezření z přečinu proti zákonu. Svobodná kontrola má zabrániti tomu, aby nemohlo docházeti k odůvodněnému podezření z přečinu proti ustanovením zákona o původu chmele. Táži se: Který obchodník může se rozčilovati pro toto ustanovení? Solidní a reelní obchodník, který svému zákaznictvu za všech okolností dodá také to, co mu prodal, zajisté nikoli; o ty druhé však nemusíme se po mém názoru starati pro jejich protesty, lépe řečeno musíme se přece starati potuď, aby tito pánové činili jen to, co zákon připouští a co reelní a solidní obchodník s chmelem vůči svému zákaznictvu má také činiti.

Nemohu pochopiti, že p. dr. Bacher klade požadavek, aby obchodní komory byly oprávněny vydávati osvědčení o původu chmele ze známkování vyloučeného. K tomu pravím jen krátce: Chmel ze známkování vyloučený neměl by se pro zachování dobrého jména našeho ušlechtilého chmele zákonitým ustanovením vůbec přiváděti do obchodu. Že však dnes ještě jsou pivovary, které kupují chmel ze známkování vyloučený a že ho používají k vaření piva, je mně nepochopitelné. Při ceně 1.500 až 2.000 Kč za cent chmele nehraje přece chmel ve výrobě piva při výrobních nákladech téměř žádnou úlohu. Skutečností jest, že příslušná známkovna za všech okolností mnohem snáze a jednodušeji může tato osvědčení vydávati nežli by to mohla učiniti obchodní komora vzdálená třeba 150 km od výrobní oblasti anebo známkovny. Výroba staví se vůbec proti jakémukoli vydávání nějakého osvědčení pro chmel ze známkování vyloučený.

Pan dr. Bacher zabýval se dále také zákazem předprodeje chmele, v novele k zákonu stanoveným, a kritisoval dosti ostře, že toto ustanovení bylo pojato do novely zákona. Poukazuji zde na stanovisko převážné většiny našich obchodníků s chmelem a obzvláště také našich komisionářů s chmelem, kteří se stoprocentně vyslovili pro přijetí takovéhoto ustanovení. Kdyby byl p. dr. Bacher mohl jen pozorovati veliké neštěstí a bídu, jak se loňského podzimu projevily tím, že naši zemědělci předprodávali chmel, byl by k této otázce zaujal jistě zcela jiné stanovisko. Ale správně smýšlející pěstitelé chmele, obchodníci s chmelem a také pivovarníci musejí se stavěti proti takovému způsobu obchodování, který se ve své podstatě rovná vyslovenému bianko termínovému obchodu. Nemůžeme nikdy připustiti a nikdy k tomu nepodáme pomocnou ruku, aby naši pěstitelé chmele byli snad pomalu vychováváni na spekulanty s chmelem. Sedlák může přece prodávati jen plodinu své výroby, kterou má k prodeji připravenu na skladě. V lednu, únoru nebo březnu prodávati chmel srpnové sklizně jest již více nežli spekulací. Nechci mluviti o tom, jaký nepříznivý vliv dosud měly všechny ty předprodeje chmele počátkem chmelové sezóny na utváření cen chmele. Také náš obchod s chmelem měl by po mém názoru zůstati více věren svému poslání, měl by býti a zůstati jen přímým zprostředkovatelem mezi výrobou a konsumem a neměl by se stoprocentně uplatňovati jako spekulant. Nedaří-li se věc, a většinou se u producentů z 90% nedaří, pale se řekne: Organisace pomoz anebo pomoz kdokoli!

Tento zákaz bude však moci vykonávati také přiměřený příznivý vliv na pivovarnictví. Dnes měl náš reelní a solidní obchod s chmelem následkem podbízení spekulantů s chmelem, pivovarům na základě uzavřených předprodejů stanovisko více nežli těžké. Ježto však takovýto způsob obchodování nemůže býti v intencích našeho reelního obchodu s chmelem, nemůže však býti ani v intencích pivovarnictví, nutno náš požadavek zákazu předprodeje chmele jistě uznati za stoprocentně oprávněný a ospravedlněný.

V řadách říšskoněmeckých pěstitelů chmele se nemrav předprodeje chmele vůbec neujal, jen u nás a v Jugoslávii se tento nemrav rozšířil a jak pěstitelům, tak také obchodníkům často působil těžké starosti, v každém případě však vždy největší nepříjemnosti. Dopadne-li předprodej v neprospěch producentů a ve prospěch obchodníka, pak producent dodávku často neprovede tak nezávadně, jak to jinak je zvykem. Obchodník se však snaží s použitím všech donucovacích opatření docíliti svého účelu. Dopadne-li předprodej snad jednou ve prospěch producenta, což se v deseti případech může státi jednou, pak ho šikanuje obchodník při dodávce chmele vším možným způsobem. Obchodník uplatňuje při dodávce výtky, poněvadž na žoku není poznamenán počet hlávek. Podrážděná nálada, která od chvíle sjednání předprodeje až do dne dodávky a ještě i po této době v jednotlivých selských rodinách panuje, nestojí za celou věc, a je jen správné, že se tyto předprodeje zakazují. Tohoto názoru jsou všichni, kteří dovedou objektivně posuzovati a v tomto smyslu jsou také zvyklí jednati.